Bulletin 2021/3

22

Bulletin

1999—2021

Komory certifikovaných účetních Legislativa — komentáře — informace

3/2021

WWW.DU.CZ

DU PROFI PLUS

Jednodušší cesta kɸcíli!

Věnujeme se legislativním změnám v daních a účetnictví, vysvětlujeme, jak předejít chybám, které se v praxi dělají, zabýváme se řešením problémů klientů.

Přidejte se k nim i Vy!

on-line přístup do denně aktualizované databáze příspěvků

více než 11 000 dokumentů z oblasti daní a účetnictví

možnost využívat bezplatný odpovědní servis (až 4 dotazy za rok)

úplná znění daňových a účetních předpisů v aktuálním i historickém znění (s barevným vyznačením změn)

bohatý archiv článků

funkci časového filtrování a časových verzí dokumentů

certifikát celoživotního vzdělávání v daních a účetnictví

službu Vzdělávání – 2 on-line semináře měsíčně

Využijte slevu 20 % Vɸsekci pŷedplatné na stránkách www.du.cz zadejte slevový kód kɸmodulu Du proƹ Plus: KCU20

WWW.DU.CZ

Obsah Editorial 2

Legislativa komentáře Dotace v interpretacích Národní účetní rady 4 Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. Chyby, odhady, účetní metody 17 Ing. Alice Šrámková Daňový režim smluvních sankcí v případě jejich postoupení 23 Mgr. Tomáš Klabouch Sankce v AML zákoně 28 Ing. Michaela Martínková Vady obchodního podílu při jeho převodu 32 JUDr. Pavla Komendová

Rozhovor Rozhovor s Jaromírem Hrazdirou 34

Ze zákulisí Jednání mezi KCÚ a SÚ 37 Ing. Jaromír Hrazdira Téměř tři roky vedeme Svaz účetních ČR 39 Mgr. Ing. Magdalena Králová Systém certifikace účetní profese v proměnách času 44 Ing. Ladislav Zemánek Pozvánka na tradiční vícedenní školení v Bořeticích 47 Pozvánka na XXV. Sněm Komory a návrh programu 48 Ohlédnutí za společnou konferencí KCÚ a KDP ČR 51 Ing. Robert Jurka Vzdělávání jako základ profesionality 52 Magda Šimonková

Informace Bezúročné úvěry nebo záruky od NRB usnadňují firmám jejich další rozvoj 54 Ing. Michaela Formánková

1

Editorial

Vážené členky a členové, rád bych se s Vámi rozloučil, neboť po deseti letech a deseti měsících skončilo uplynulý víkend mé působení ve výboru Komory certifikovaných účetních. Ačkoliv mé funkční období mělo trvat do sněmu konaném v roce 2022, rozhodl jsem se v září tohoto roku skončit ve výboru Komory předčasně a po osmi letech tak ukončit též své působení ve funkci předsedy KCÚ.

Ano, psal se listopad 2013, kdy jsem vedení Komory převzal po Alici Šrámkové a děkuji tak zpětně tehdejším kolegům Ditě Chrastilové, Karlu Smetanovi, Petru Hojsákovi a Robertu Jurkovi za vyjádřenou důvěru. Mnoho se toho událo a vzpomínky zajisté zůstanou. Komora byla jedno desetiletí dosti intenzivní součástí mého života a s ní související aktivity bylo třeba skloubit s osobním životem a mým pracovním působením na katedře finančního účetnictví a auditingu VŠE v Praze a poradenstvím a lektorováním v oblasti IFRS a konsolidací.

Nesmím opomenout, že na úplném počátku mého angažmá byl Ladislav Zemánek, dlouholetý tajemník Komory, který mě někdy na přelomu roku 2010 a 2011 po podání přihlášky do Komory oslovil s myšlenkou možné kandidatury do voleb.

Tehdy hlavním záměrem bylo propojit Komoru a profesní vzdělání s prostředím VŠE a zvýšit tak povědomí o profesních účetních u studentů. Dnešníma očima mohu říci, že se toto povedlo a je dobře, že si studenti uvědomují práci a význam účetních vedle auditorů, daňových poradců, právníků, lékařů atd. Láďovi bych tak rád poděkoval za to, že mě do interního dění Komory vtáhl, a též za spolupráci po řadu dalších let, v nichž byl tajemníkem a během nichž jsme měli možnosti diskutovat, vymýšlet a realizovat akce pro členy.

Komora však jakožto profesní organizace sdružující certifikované účetní není uzavřena jen pro členy, ale jejím posláním je též svými aktivitami přispívat k rozvoji a zkvalitňování účetní profese. Záběr Komory je tak široký, jaké je odhodlání členů jejího výboru. Připomenu alespoň česko-švýcarský projekt „Rozvoj lidských zdrojů v oblasti certifikovaných účetních“ v letech 2013 a 2014, od roku 2014 každoroční odborné konference, počínaje workshopy v roce 2018 zaměřené na digitalizaci a automatizaci účetnictví a v současnosti již rok plně fungující dotační projekt „Vzdělávání jako základ profesionality“. Za těmi počiny stojí konkrétní kolegové a jsem rád, že jsem se s nimi mohl v rámci výboru Komory potkávat. Několik let jsme pracovali ve složení Petr Píša, Zuzka Pšeničková, Jolana Pražáková, Vlaďka Přibylová a Vendula Pešková. Díky Vám, kolegové.

2

Editorial

Dnes se Vám do rukou dostává podzimní číslo Bulletinu, do něhož prof. Libuše Müllerová a Alice Šrámková zpracovaly příspěvky k výkladu vybraných interpretací Národní účetní rady, Tomáš Klabouch z Deloitte popisuje výklad Nejvyššího správního soudu ve věci daňového režimu smluvních sankcí a Michaela Martínková z etické komise se věnuje sankcím v AML zákoně. V rubrice Ze zákulisí přibližuje své tři roky se Svazem účetních ČR Magdalena Králová a Ladislav Zemánek, který dnes řídí Institut certifikace Svazu účetních ČR, představuje změny systému certifikace plánované s výhledem od nového roku. Střípky a závěry z jednání mezi KCÚ a SÚ ČR poskytuje ve svém příspěvku Jaromír Hrazdira, s nímž v půli naleznete též rozhovor. Svoji pozornost však věnujte též pozvánce na XXV. Sněm Komory, který se uskuteční 24. 11. 2021 a který bude v důsledků změn ve vedení výboru Komory též volební.

Přál bych Komoře do dalších let, aby byla nadále silnou a autonomní profesní organizací, která nejen zajišťuje kontinuální profesní vzdělávání svých členů, ale též působí na novelizace účetních předpisů, a která je vizionářem a určuje směr, kam kráčí účetní profese.

Mějte se krásně, buďte zdraví a šťastní a dělejte, co Vás baví.

Libor Vašek

3

Legislativa komentáře

Dotace v interpretacích Národní účetní rady1 Problematika dotací je aktuální v jakékoliv době, ale v posledním období poznamenaném pandemií, kdy řada firem přežívá hlavně díky dotacím, obzvlášť. Následující článek se věnuje čtyřem vybraným interpretacím Národní účetní rady (dále jen NUR) upravující problematiku dotací z různých úhlů pohledu.

v tuzemsku, ale i dotací zahraničních, které jsou poskytované v cizí měně z fondů EU. Jedná se o tyto interpretace: • I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace (schválena v únoru 2008, aktualizace duben 2019).

• I-22 Dotace v cizí měně (schválena v listopadu 2011, aktualizace v dubnu 2019).

• I-27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek (schválena v listopadu 2011, aktualizace duben 2019).

• I-28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek (schválena v listopadu 2013, aktualizace duben 2019).

Vzhledem k tomu, že uplynula již poměrně dlouhá doba od jejich prvního vydání, bylo nezbytné provést jejich aktualizaci tak, aby byly v souladu nejen s účetními předpisy, ale i s ostatními interpretacemi vydanými později. Už to, že bylo nutné je znovu projít a aktualizovat, svědčí o tom, že neztratily nic na svém významu; týká se to nejen dotací, které jsou poskytovány

1

4

I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace Při zpracování této Interpretace vycházela NÚR ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ), který jako základní požadavek správného vedení účetnictví a účetního výkaznictví

Tento článek byl zpracován jako jeden z výstupů Interní grantové agentury číslo F1/25/2019 na Fakultě finančního účetnictví VŠE v Praze s názvem „Tržní selhání a jejich vliv na kvalitu auditu v České republice“.

požaduje vzájemnou nezávislost účetních období, věcnou a časovou souměřitelnost nákladů a výnosů (akruální princip, viz § 3 odst. 1) a dále věrné a poctivé zobrazení předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky v účetní závěrce (viz § 7 odst. 1).

Interpretace vychází z procesního postupu podání žádosti o poskytnutí dotace, která prochází schvalovacím řízením. V některých případech je na základě této žádosti vydán příslib jejího poskytnutí. Žádost a případný příslib jsou podávány velmi často v době, kdy je dotační titul teprve plánován, takže není známá skutečná výše nákladů (resp. výdajů), na nichž je výše dotace závislá. Kromě toho mezi výší přislíbené dotace a schválenou (finančně vypořádanou) dotací může být rozdíl. Z toho důvodu příslib nemusí znamenat definitivní schválení žádosti o dotaci, a proto nelze na jeho základě účtovat. Nehledě na to, že dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech na dotace poskytované ze státního rozpočtu není právní nárok. Podmínky pro dotace poskytované z jiných zdrojů se řídí předpisy a pravidly, na jejichž základě jsou poskytovány.

Pokud je poskytnutí dotace schváleno, uplyne nějaká doba, než je dotace skutečně finančně vypořádána. Kdyby byla dotace vykázána až v okamžiku jejího finančního vypořádání (jak se v minulosti zpravidla dělo), hrozí situace, že se tak stane v období předcházejícím nebo spíše až následujícím po vykázání nákladů či pořízení investice, na které je dotace poskytována.

V takovém případě by došlo jak k porušení akruálního principu, tak i k porušení věcné a časové souměřitelnosti nákladů a výnosů.

Dalším důsledkem by bylo nesprávné vykázání výsledku hospodaření za dotčená účetní období a nesprávné vykázání pohledávek a závazků (a tím také finanční situace účetní jednotky) k rozvahovému dni a dále by byla narušena srovnatelnost údajů vykazovaných za jednotlivá účetní období.

V interpretaci navrhované řešení vykázat nárok na poskytnutí dotace jako pohle-

dávku za jejím poskytovatelem vychází z podmínky dodržení věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů. Pro dodržení této podmínky není důležité, kdy byla dotace finančně vypořádána, ale rozhodující je okamžik, ve kterém se proces jejího schvalování dostane do takové fáze, kdy je její poskytnutí nepochybné. Zpravidla se jedná o den vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Správné vykázání dotace však vyžaduje vždy individuální posouzení konkrétního případu účetní jednotkou. Zejména se jedná o posouzení pravděpodobnosti přijetí dotace a určení okamžiku a dokumentu, který vznik takového nároku zakládá. Přesto vykázaná pohledávka z titulu nároku na přijetí dotace může obsahovat určité riziko, že dotace poskytnuta nebude. Proto je důležité podstatu a míru tohoto případného rizika popsat v příloze v účetní závěrce.

Příklad 1 Obchodní společnost zažádala o dotaci na úhradu nákladů na nová pracovní místa, společnost přijala již v tomto období nové zaměstnance. Žádost byla podána, prošla schvalovacím řízením a v prosinci běžného období bylo vydáno rozhodnutí. Dotace byla finančně vypořádána v lednu následujícího roku.

Operace běžného účetního období

MD

D

Mzdové náklady na nová pracovní místa

5xx

3xx

Zaúčtování nároku na dotaci

378

346 (347)

Zúčtování dotace na pokrytí dotovaných nákladů

346 (347)

648 (5xx)

221

378

Operace následujícího účetního období Příjem dotace na běžný účet

5

Legislativa komentáře

co byla v následujícím období dotace přidělena, zjistila kontrola porušení dotačních podmínek (bylo přijato méně zaměstnanců, než na kolik byla dotace přidělena).

Operace běžného účetního období

MD

D

Mzdové náklady na nová pracovní místa

5xx

3xx

Zaúčtování nároku na dotaci

378

346 (347)

Zúčtování dotace na pokrytí dotovaných nákladů

346 (347)

648 (5xx)

Příjem dotace na běžný účet

221

378

Závazek z titulu vrácení poloviny dotace

5xx (648)

346 (347)

Vrácení dotace

346 (347)

221

Operace následujícího účetního období

Z příkladu je zřejmé, že zaúčtováním nároku na dotaci, a jejím zúčtováním ve stejném období do výnosů (nebo úprava nákladů), kdy naběhly náklady na dotační titul, byla dodržena věcná a časová souvislost nákladů a výnosů v běžném účetním období. Pokud by nárok na dotaci zaúčtován nebyl a bylo účtováno až finanční vypořádání dotace, byly by v běžném účetním období zaúčtovány náklady a v následujícím období výnosy. Věcná a časová souvislost nákladů a výnosů by byla porušena.

Interpretace řeší i situaci, kdy by účetní jednotka musela dotaci, nebo její část vracet. Dotace jsou vázány na splnění podmínek, z nichž některé mohou být splněny až v budoucnu (např. zákaz prodeje aktiva, které bylo pořízeno za přispění dotace). Nesplnění těchto podmínek může mít za následek povinnost vrácení dotace. Pokud se ukáže, že původně provedené posouzení vzniku pohledávky z titulu nároku na přijetí dotace se následně po vykázání pohledávky ukázalo jako chybné a dotace nebyla a nebude finančně vypořádána, případně byla vypořádána v nižší než původně předpokládané výši, pak účetní jednotka opraví účtování v období, ve kterém se tato skutečnost stala jistou.

Taková operace se považuje za nový účetní případ a neprojevuje se retrospektivně, její dopad je vykázán ve výsledku hospodaření toho období, kdy ke zjištění takové skutečnosti došlo.

Příklad 2 Vyjdeme ze zadání předchozího příkladu. Poté,

6

Poznámka: Na základě této interpretace doplnilo Ministerstvo financí v Českém účetním standardu č. 017 Zúčtovací vztahy odst. 3.7., ve kterém se uvádí, že je možné účtovat o nezpochybnitelném nároku na dotaci jako o pohledávce za jejím poskytovatelem.

I-27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek Interpretace týkající se financování pořízení dlouhodobého majetku z dotace souvisí s problémem účtování nároku na dotaci, popsaném v předcházející interpretaci I-14. Dlouhodobý majetek se oceňuje v pořizovací ceně, která se v souladu s § 47 odst. 6 Vyhlášky č. 500/2002 snižuje o dotaci poskytnutou na jeho pořízení.

Vzhledem k tomu, že získání dotace zpravidla následuje až poté, kdy účetní jednotka dlouhodobý majetek pořídila a začala odpisovat, vzniká otázka, zda měla účtovat o nároku na dotaci, které by umožnilo snížit o dotaci pořizovací cenu od samého začátku jeho odpisování. Interpretace doporučuje dva možné postupy v závislosti na vyhodnocení situace nezpochybnitelnosti získání dotace.

Bylo-li o dotaci na pořízení dlouhodobého

Legislativa komentáře

majetku požádáno již v souvislosti s jeho pořízením, pak musí účetní jednotka zvážit, v jakém stadiu je projednání žádosti o dotaci. V případě, že o dotaci bylo prakticky rozhodnuto a toto rozhodnutí lze považovat za nezpochybnitelný nárok, měla by v souladu s I-14 účtovat o nároku, zařadit majetek do používání v pořizovací ceně snížené o dotaci a z této snížené ceny začít majetek odpisovat.

Takovýto případ je poměrně jednoduchý, pokud by se tato situace odehrála ve stejném účetním období.

zabezpečení srovnatelnosti účetních výkazů nezbytné upravit srovnatelné informace minulého období, tak jak to doporučuje I-30 Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů. Tzn. opravit pořizovací cenu a oprávky majetku v rozvaze a odpisy a výsledek hospodaření ve výkazu zisku a ztráty v rámci srovnávacích údajů. Interpretace zároveň upozorňuje na to, že oprava účetní chyby může mít také daňové dopady v souvislosti s daňovými odpisy, které interpretace konkrétně neřeší.

Interpretace NUR však řeší situaci, kdy účetní jednotka nárok na dotaci nezaúčtovala, zařadila majetek v plné pořizovací ceně a z ní ho začala odpisovat. Dotaci získala až v následujícím účetním období. V tom případě je třeba podle tehdy dostupných informací rozhodnout, zda se jedná o chybu a v účetnictví se postupuje jako v případě oprav jakékoliv jiné významné chyby, tzn. retrospektivně proti vlastnímu kapitálu (tj. do položky „Jiný výsledek hospodaření“). Současně s opravou této chyby je v zájmu

Příklad 1 Účetní jednotka pořídila v průběhu března roku X dlouhodobý majetek za skutečnou pořizovací cenu 1 200 000 Kč (pro zjednodušení neuvažujeme DPH, která zde nehraje roli). Má zažádáno o dotaci ve výši 80 % pořizovací ceny, do konce roku ji nedostala. O nároku neúčtovala. Životnost majetku stanovená na 5 let (tj. 60 měsíců), účetní odpisy rovnoměrné od 4. měsíce roku X. V roce X+1 účetní jednotka obdržela dotaci ve výši 960 000 Kč (tabulka 1).

Tabulka 1 Účetní operace v roce X

Kč

MD

D

1.

Pořízení DHM – faktura

1 200 000

042

321

2.

Zařazení majetku do účetnictví

1 200 000

022

042

3.

Odpis od 4. měsíce (1 200 000 : 60) x 9

180 000

551

082

4.

Uzavření účtu 022 koncem roku

1 200 000

702

022

5.

Uzavření účtu 082 koncem roku

180 000

082

702

Účetní operace v roce X+1 1.

Otevření účtu 022

Kč

MD

D

1 200 000

022

701

2.

Otevření účtu 082

180 000

701

082

3.

Příjem dotace na běžný účet

960 000

221

346 (347)

4.

Snížení pořizovací ceny – zúčtování dotace

960 000

346 (347)

022

5.

Snížení oprávek: Nové oprávky (240 000 : 60) x 9 = 36 000 Rozdíl 180 000 – 36 000 = 144 000

144 000

082

427

6.

Roční odpis (240 000 : 60) x 12

48 000

551

082

7.

Uzavření účtu 022 koncem roku

240 000

022

702

8.

Uzavření účtu 082 koncem roku

84 000

702

082

7

Legislativa komentáře

Lze prokázat, že byl nezpochybnitelný nárok na dotaci, účetní jednotka o nároku měla účtovat, ale neúčtovala. Jedná se o chybu a nutno minulý rok opravit.

Dopad do výkazů roku X+1 – úprava počátečních stavů z důvodu zajištění srovnatelnosti je zobrazen v tabulce 2.

Pokud však nebylo možno podle původně dostupných informací předpokládat, že dotace bude prakticky s jistotou obdržena a účetní jednotka správně nevykázala pohledávku z titulu nároku na dotaci, je její získání v následujícím období po zařazení majetku do používání považováno za změnu odhadu. Nejedná se o chybu a dopady přijetí dotace se vykazují

Tabulka 2 Rozvaha roku X+1 Aktiva Dlouhodobý majetek

KZ

PZ

240 000

1 200 000 – 960 000

Výsledek hospodaření

– 180 000

84 000

– 180 000 + 144 000

Jiný výsledek hospodaření

+ 144 000

Úpravy roku X

+ 144 000

Oprávky k DHM Pohledávka za dotací

+ 960 000

Úpravy roku X

+ 144 000

Pasiva

KZ

PZ

Výkaz zisku a ztráty v roce X+1

Náklady

KZ

PZ

48 000

180 000 – 144 000

Úpravy roku X

+ 36 000

KZ

PZ – 180 000 + 144 000

VH běžného toku Úpravy roku X

– 36 000

Tabulka 3 Účetní operace v roce X

Kč

MD

D

Pořízení DHM – faktura

1 200 000

042

321

2.

Zařazení majetku do účetnictví

1 200 000

022

042

3.

Odpis od 4. měsíce (1 200 000 : 60) x 9

180 000

551

082

4.

Uzavření účtu 022 koncem roku

1 200 000

702

022

5.

Uzavření účtu 082 koncem roku

180 000

082

702

1.

Účetní operace v roce X+1 1.

Otevření účtu 022

Kč

MD

D

1 200 000

022

701

2.

Otevření účtu 082

180 000

701

082

3.

Příjem dotace na běžný účet

960 000

221

346 (347)

4.

Snížení pořizovací ceny – zúčtování dotace

960 000

346 (347)

022

144 000 – 144 000

082 551

48 000

551

5.

Snížení oprávek

6.

Roční odpis (240 000 : 60) x 12

8

082

Legislativa komentáře

prospektivně do výsledku hospodaření běžného období. Následné získání dotace se v tomto případě proúčtuje snížením pořizovací ceny dlouhodobého majetku s adekvátní úpravou oprávek na výši, která by byla, kdyby se odpisovalo od okamžiku pořízení majetku již ze snížené pořizovací ceny. Výsledná částka úpravy se zúčtuje jako operace běžného období snížením odpisů.

V účetnictví se nadále odpisuje ze snížené pořizovací ceny. Minulé účetní období se neupravuje (tabulka 3).

Lze prokázat, že nebyl nezpochybnitelný nárok na dotaci, účetní jednotka o náro-

ku nemohla účtovat. Minulé období se neopravuje.

Interpretace dále upozorňuje i na situaci, kdy účetní jednotka o nároku na dotaci neúčtovala (neměla nezpochybnitelný nárok) a majetek odpisovala z pořizovací ceny v plné výši. Následně získaná dotace pak převýšila zůstatkovou cenu tohoto majetku. V tom případě se nejedná o účetní chybu, dopad takové skutečnosti se vykáže prospektivně a účetní jednotka částku, o kterou přijatá dotace převyšuje zůstatkovou cenu, zúčtuje do výnosů období, ve kterém byla dotace přijata.

Tabulka 4

Účetní operace v roce X

Kč

MD

D

1 200 000

042

321

960 000

221

346 (347)

960 000

346 (347)

042

240 000

022

042

4 000

551

082

Uzavření účtu 022 koncem roku

240 000

702

022

Uzavření účtu 082 koncem roku

4 000

082

702

Kč

MD

D

1.

Pořízení dlouhodobého majetku

2.

Příjem dotace na běžný účet

3.

Snížení pořizovací ceny – zúčtování dotace

4.

Zařazení majetku ve snížené ceně

6.

Odpis běžného roku (240 000 : 60)

7.

8.

Účetní operace v roce X+1 1.

Otevření účtu 022

240 000

022

701

2.

Otevření účtu 082

4 000

701

082

3.

Závazek vrátit dotaci

960 000

022

346 (347)

4.

Doúčtování odpisů z roku X (1 200 000 : 60) = 20 000 – 4 000

16 000

551

082

5.

Odpis běžného roku (20 000 x 12)

240 000

551

082

6.

Uzavření účtu 022 koncem roku

1 200 000

702

022

7.

Uzavření účtu 082 koncem roku

260 000

082

702

8.

Uzavření účtu 346 (347)

960 000

346 (347)

702

Kč

MD

D

1.

Účetní operace v roce X+2 Otevření účtu 022

1 200 000

022

701

2.

Otevření účtu 082

260 000

701

082

3.

Otevření účtu 346 (347)

960 000

701

346 (347)

4.

Vrácení dotace

960 000

346 (347)

221

5.

Odpis běžného roku (1 200 000 : 60) x 12

240 000

551

082

9

Legislativa komentáře

I-28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek Tato interpretace představuje opačný případ oproti interpretaci I-27. Pouze ve srovnání s nárokem, který je pohledávkou za poskytovatelem dotace, je povinnost vrácení dotace závazkem vůči poskytovateli dotace. Opět se jedná o to, kdy má účetní jednotka o tomto závazku účtovat v závislosti na dostupných informacích týkajících se povinnosti vrátit dotaci.

Způsob účtování o povinnosti vrátit část dotace nebo celou dotaci záleží na tom, zda tato povinnost nastala, nebo se o ní účetní jednotka dozvěděla ještě před sestavením účetní závěrky.

Jestliže se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla a dotaci vrátila ve stejném účetním období, kdy dotaci získala, opraví pořizovací cenu dlouhodobého majetku a výši oprávek (odpisů) ještě v období, za které se sestavuje účetní závěrka, a není tedy nutno řešit problém následného vrácení dotace v dalším účetním období.

V případě, že účetní jednotka nemůže pro-

Tabulka 5

Účetní operace v roce X

Kč

MD

D

1 200 000

042

321

960 000

221

346 (347)

960 000

346 (347)

042

240 000

022

042

4 000

551

082

Uzavření účtu 022 koncem roku

240 000

702

022

Uzavření účtu 082 koncem roku

4 000

082

702

1.

Pořízení dlouhodobého majetku

2.

Příjem dotace na běžný účet

3.

Snížení pořizovací ceny – zúčtování dotace

4.

Zařazení majetku ve snížené ceně

6.

Odpis běžného roku (240 000 : 60)

7.

8.

Účetní operace v roce X+1

Kč

MD

D

240 000

022

701

4 000

701

082

48 000

551

082

1.

Otevření účtu 022

2.

Otevření účtu 082

6.

Odpis běžného roku 4 000 x 12

7.

Uzavření účtu 022 koncem roku

240 000

702

022

8.

Uzavření účtu 082 koncem roku

52 000

082

702

Účetní operace v roce X+2

Kč

MD

D

Otevření účtu 022

240 000

022

701

2.

Otevření účtu 082

52 000

701

082

3.

Zvýšení oprávek z minulých let Dosud uplatněné odpisy (4 000 + 48 000) = 52 000 Správné odpisy (20 000 + 240 000) = 260 000 Doúčtování rozdílu (260 000 – 52 000)

208 000

427

082

4.

Závazek vrátit dotaci

960 000

022

346 (347)

5.

Vrácení dotace

960 000

346 (347)

221

6.

Odpis běžného roku 20 000 x 12

240 000

551

082

1.

7.

Uzavření účtu 022

1 200 000

022

701

8.

Uzavření účtu 082

500 000

701

082

10

Legislativa komentáře

kázat, že se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla až po sestavení účetní závěrky za období, ve kterém byla dotace obdržena, jedná se o účetní chybu a je třeba ji opravit retrospektivně proti minulému účetnímu období, tj. proúčtovat dopad proti vlastnímu kapitálu (do položky „Jiný výsledek hospodaření“), a při dodržení požadavků I-30 Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů opravit ve výkazech minulé účetní období.

V případě, že účetní jednotka může prokázat, že se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla až po sestavení účetní závěrky za období, ve kterém byla dotace obdržena, nejedná se o účetní chybu, ale o změnu odhadu, jejíž důsledky se zaúčtují a vykáží prospektivně jako operace nového účetního období, tj. proúčtují se do výsledku hospodaření běžného období.

Bez ohledu na to, zda je následné vrácení dotace klasifikováno jako oprava chyby nebo operace běžného období, musí účetní jednotka v důsledku vrácení dotace upravit pořizovací cenu a oprávky aktiva nakoupeného z dotace tak, aby po této úpravě byly ve výši, ve které by byly vykázány v případě, že by dotace nikdy

nebyla přijata. Souvislosti týkající se následného vrácení dotace, způsob jejího řešení a dopady na účetní výkazy popíše účetní jednotka v příloze v účetní závěrce.

Příklad 1 Účetní jednotka pořídila v průběhu roku X dlouhodobý majetek za skutečnou pořizovací cenu 1 200 000 Kč (pro zjednodušení neuvažujeme DPH, která zde nehraje roli). Má zažádáno o dotaci ve výši 80 % pořizovací ceny a v listopadu téhož roku ji dostala ve výši 960 000 Kč.

Společnost zařadila majetek do používání v pořizovací ceně snížené o dotaci a od prosince začala majetek účetně odpisovat rovnoměrnými odpisy. Životnost majetku byla stanovená v odpisovém plánu na 5 let (tj. 60 měsíců).

V roce X+1 zjistila kontrola porušení smluvních podmínek při čerpání dotace a účetní jednotka musela dotaci vrátit.

Varianta a) O povinnosti vrátit dotaci se účetní jednotka dozvěděla v roce X+1 a v tomto roce také o závazku účtovala, dotace byla vrácena v roce X+2 (tabulka 4).

Tabulka 6 Rozvaha roku X+2 Aktiva

KZ

PZ

Dlouhodobý majetek

1 200 000

240 000 + 960 000

Výsledek hospodaření

– 48 000

Oprávky k DHM

– 500 000

– 52 000 – 208 0000

Jiný výsledek hospodaření

– 208 000

Úpravy roku X+1

+ 752 000

Pasiva

KZ

PZ

Závazek vrátit dotaci

+ 960 000

Úpravy roku X+1

+ 752 000

Výkaz zisku a ztráty roku X+2 KZ

PZ

KZ

PZ

Náklady

48 000 + 208 000

Výsledek hospodaření

– 208 000

Úpravy X+1

+ 208 000

Úpravy X+1

– 208 000

11

Legislativa komentáře

Varianta b) O povinnosti vrátit dotaci se účetní jednotka sice dozvěděla již v roce X+1, ale o závazku účtovala až v roce X+2, kdy došlo k vrácení dotace. Jedná se o chybu a je třeba opravit výkazy v roce X+1 (tabulka 5).

V roce X+2 dopad do výkazů – úprava minulého období je zobrazena v tabulce 6.

Varianta c) O povinnosti vrátit dotaci se účetní jednotka prokazatelně dozvěděla až v roce X+2, kdy byla také dotace vrácena. Minulý rok se neopravuje (tabulka 7).

I-22 Dotace v cizí měně Tato interpretace souvisí s předchozími s tím rozdílem, že se jedná o přijetí dotace v cizí měně, která se pro zaúčtování musí přepočítat do národní měny tak, jak to požaduje § 4 odst. 13 ZoÚ. V souladu s tímto zákonem si účetní jednotka může v průběhu účetního období zvolit, zda bude cizí měnu přepočítávat pevným nebo aktuálním kursem dle § 24 ZoÚ. Bez ohledu na to, pak k datu účetní závěrky má povinnost přepočítat cizoměnové položky kursem ČNB k tomuto datu. V případě účtování o nároku na dotaci se jedná o cizoměnovou pohledávku, v případě povinnosti vrátit dotaci se jedná o cizoměnový závazek.

Tabulka 7

Účetní operace v roce X

Kč

MD

D

1 200 000

042

321

960 000

221

346 (347)

960 000

346 (347)

042

240 000

022

042

4 000

551

082

Uzavření účtu 022 koncem roku

240 000

702

022

Uzavření účtu 082 koncem roku

4 000

082

702

1.

Pořízení dlouhodobého majetku

2.

Příjem dotace na běžný účet

3.

Snížení pořizovací ceny – zúčtování dotace

4.

Zařazení majetku ve snížené ceně

6.

Odpis běžného roku (240 000 : 60)

7.

8.

Účetní operace v roce X+1

Kč

MD

D

240 000

022

701

4 000

701

082

48 000

551

082

1.

Otevření účtu 022

2.

Otevření účtu 082

6.

Odpis běžného roku 4 000 x 12

7.

Uzavření účtu 022 koncem roku

240 000

702

022

8.

Uzavření účtu 082 koncem roku

52 000

082

702

Účetní operace v roce X+2 1.

Otevření účtu 022

2.

Otevření účtu 082

3.

Závazek vrátit dotaci

4.

Vrácení dotace

5.

Doúčtování oprávek za roky X a X+1 (20 000 + 240 000) – 52 000

Kč

MD

D

240 000

022

701

52 000

701

082

960 000

022

346 (347)

960 000

346 (347)

221

208 000

551

082

6.

Odpis běžného roku (1 200 000 : 60) x 12

240 000

551

082

7.

Uzavření účtu 022

1 200 000

022

701

8.

Uzavření účtu 082

500 000

701

082

12

Legislativa komentáře

Při zaúčtování nároku na dotaci vzniká pohledávka v cizí měně, souvztažně se závazkem použít dotaci ke stanovenému účelu vůči poskytovateli dotace ve prospěch účtu Zúčtování dotací. Pohledávka v cizí měně se chová jako jakákoliv jiná cizoměnová pohledávka, kdy rozdíl v korunové hodnotě mezi předpisem (nárok) a úhradou (peněžní tok) představuje kursový rozdíl (zisk nebo ztrátu) účtovaný výsledkově. Pokud obě tyto transakce proběhnou v běžném účetním období, účtovat o nároku má smysl zejména z důvodu mezitímních účetních závěrek z důvodu srovnatelnosti nákladů a výnosů v průběhu roku, popřípadě u dotace na investici z důvodu měsíčních odpisů z pořizovací ceny snížené o dotaci.

Příklad 1 – Dotace nárokovaná v jednom účetním období a obdržená v nárokované

výši ve stejném účetním období (tabulka 8) Pokud do data účetní závěrky nebyla dotace přijata, přepočítává se k tomuto datu pohledávka z titulu nároku na dotaci kursem ČNB k datu účetní závěrky jako jakákoliv jiná pohledávka.

Naproti tomu korunová hodnota souvztažné částky zaúčtovaná ve prospěch účtu Zúčtování dotací, představuje zdroj, který bude následně použit na pokrytí provozních nákladů či na investici (v závislosti na účelu dotace), je konečná a k datu účetní závěrky, pokud nebyla zúčtovaná, se závěrkovým kursem nepřepočítává.

Příklad 2 – Dotace nárokovaná v jednom účetním období a obdržená v nárokované výši v následujícím účetním období (tabulka 9)

Tabulka 8

Operace v běžném období

EUR

Kč

MD

D

Zaúčtování nároku na dotaci (kurs 1EUR/25,00Kč)

1 000

25 000

378

346 (347)

25 000

346 (347)

648 (042,022)

24 800

221

378

200

563

378

Zúčtování dotace na úhradu nákladů/DHM Příjem dotace na běžný (devizový) účet Kurs 1EUR/24,80 Kč

1 000

Kursový rozdíl (24 800 – 25 500)

Tabulka 9 Operace v běžném období

EUR

Kč

MD

D

Zaúčtování nároku na dotaci (kurs 1EUR/25,00Kč)

1 000

25 000

378

346 (347)

25 000

346 (347)

648 (042,022)

500

378

663

25 500

702

378

25 500

378

701

24 800

221

378

700

563

378

Zúčtování dotace na úhradu nákladů/DHM Přepočet pohledávky k rozvahovému dni Kurs 1EUR/25,50 Kč (kursový rozdíl)

1 000

Uzavření účtu 378 koncem období v přepočtené hodnotě Operace v následujícím období Otevření účtu 378 na začátku období Příjem dotace na běžný (devizový) účet Kurs 1EUR/24,80 Kč Kursový rozdíl (24 800 – 25 500)

1 000

13

Legislativa komentáře

V případě, že obdržená částka cizí měny se liší od zaúčtovaného nároku vyjádřeného v cizí měně, je třeba tento nárok nejprve opravit (snížit nebo zvýšit), a to za použití původního

kursu, kterým byl nárok zaúčtován, tj. v důsledku změny odhadu nárokované částky vyjádřené v cizí měně nevzniká kursový rozdíl. Ten vzniká pouze mezi korunovou hodnotou upraveného

Tabulka 10 Operace v běžném období

EUR

Kč

MD

D

Zaúčtování nároku na dotaci (kurs 1EUR/25,00Kč)

1 000

25 000

378

346 (347)

25 000

346 (347)

648 (042,022)

500

378

663

25 500

702

378

25 500

378

701

800

19 840

221

378

-200

– 5 000

378

346

– 5 000

346 (347)

648 (042,022)

660

563

378

EUR

Kč

MD

D

1 000

25 000

378

346 (347)

25 000

346 (347)

648 (042,022)

500

378

663

25 500

702

378

25 500

378

701

24 800

221

378

700

563

378

Zúčtování dotace na úhradu nákladů/DHM Přepočet pohledávky k rozvahovému dni Kurs 1EUR/25,50 Kč (kursový rozdíl)

1 000

Uzavření účtu 378 koncem účetního období v přepočtené hodnotě Operace v následujícím období Otevření účtu 378 na začátku účetního období Příjem dotace na běžný (devizový) účet Kurs 1EUR/24,80 Kč Oprava odhadu 1EUR/25,00 Oprava zúčtování dotace Kursový rozdíl (19 840 – 20 500)

Tabulka 11 Operace v běžném období Zaúčtování nároku na dotaci (kurs 1EUR/25,00Kč) Zúčtování dotace na úhradu nákladů/DHM Přepočet pohledávky k rozvahovému dni Kurs 1EUR/25,50 Kč (kursový rozdíl)

1 000

Uzavření účtu 378 koncem účetního období v přepočtené hodnotě Operace v následujícím období Otevření účtu 378 na začátku účetního období Příjem dotace na běžný (devizový) účet Kurs 1EUR/24,80 Kč

1 000

Kursový rozdíl Rozhodnutí o neoprávněnosti celé dotace použit původní kurs 1 EUR/25 Kč

1 000

25 000

648 (042,022)

346 (347)

Povinnost vrátit celou dotaci Kurs 1EUR/24,50 Kursový rozdíl

1 000

25 000 24 500 500

346 (347)

379 663

Vrácení dotace Kurs 1EUR/24,80

1 000

24 800

379

221

300

563

379

Kursový rozdíl (24 500 – 24 800)

14

Legislativa komentáře

nároku a skutečně přijatou korunovou hodnotou.

Příklad 3 – Dotace nárokovaná v jednom účetním období obdržená v jiné (menší) než původně nárokované výši v následujícím účetním období (tabulka 10) V případě povinnosti vrátit dotaci, která byla poskytnuta v cizí měně, je situace podobná.

Vzniká cizoměnový závazek, který bude přepočítán kursem (pevným nebo aktuálním) v okamžiku, kdy se účetní jednotka o této povinnosti dozvěděla. Souvztažným zápisem je storno výnosů (dotace na úhradu nákladů), nebo zvýšení pořizovací ceny dlouhodobého majetku (dotace na investici). Uvedený cizoměnový závazek se chová stejně, jako jakýkoliv jiný závazek v cizí měně. To znamená, že mezi předpisem povinnosti dotaci vrátit a úhradou závazku vzniká kursový rozdíl zúčtovaný výsledkově. Pokud k datu účetní závěrky peněžní tok nenastal, tj. závazek vrácen dosud nebyl, přepočítává se jeho hodnota závěr-

kovým kursem ČNB. Naproti tomu korunová částka na účtu Zúčtování závazku je stejná, jako byla při použití dotace zúčtována.

Příklad 4 – Povinnost vrátit celou dotaci z důvodu porušení podmínek (tabulka 11) Teoreticky by se mohlo stát, že do data účetní závěrky nebude závazek z titulu povinnosti vrácení dotace uhrazen. V tom případě se chová jako jakýkoliv cizoměnový závazek a byl by přepočítán k datu závěrky závěrkovým kursem.

V případě, že má účetní jednotka vrátit pouze část dotace, která již byla zúčtována, postupuje se analogicky.

Příklad 5 – Povinnost vrátit část (např. polovinu) dotace z důvodu porušení podmínek (tabulka 12)

Tabulka 12

Operace v běžném období Zaúčtování nároku na dotaci (kurs 1EUR/25,00Kč)

EUR

Kč

MD

D

1 000

25 000

378

346 (347)

25 000

346 (347)

648 (042,022)

500

378

663

25 500

702

378

Zúčtování dotace na úhradu nákladů/DHM Přepočet pohledávky k rozvahovému dni Kurs 1EUR/25,50 Kč (kursový rozdíl)

1 000

Uzavření účtu 378 koncem účetního období v přepočtené hodnotě Operace v následujícím období Otevření účtu 378 na začátku účetního období

25 500

378

701

1 000

24 800

221

378

700

563

378

Rozhodnutí o neoprávněnosti části dotace použit původní kurs 1EUR/25 Kč

500

12 500

648 (042,022)

346 (347)

Povinnost vrátit polovinu dotace Kurs 1EUR/24,50 Kursový rozdíl

500

12 500 12 250 250

346 (347)

379 663

Vrácení dotace Kurs 1EUR/24,80

500

12 400

379

221

150

563

379

Příjem dotace na běžný (devizový) účet Kurs 1EUR/24,80 Kč Kursový rozdíl

Kursový rozdíl (12 250 – 12 400)

15

Legislativa komentáře

Závěrem Situace, k nimž může dojít v souvislosti s dotacemi, je celá řada a vždy je nutno postupovat podle konkrétních podmínek, které v uvedených interpretacích není možné všechny postihnout. Veškeré informace týkající se NÚR včetně všech dosud vydaných interpretací lze nalézt na webových stránkách Národní účetní rady www.nur.cz, z nichž bylo také čerpáno v tomto článku.

Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. .

Účty použité v příkladech: 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 022 – Dlouhodobý hmotný majetek 082 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 221 – Bankovní účty 346 – Dotace ze státního rozpočtu 347 – Ostatní dotace 378 – Jiné pohledávky 379 – Jiné závazky 563 – Kursová ztráta 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 648 – Jiné provozní výnosy 663 – Kursový zisk 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let 701 – Počáteční účet rozvažný 702 – Konečný účet rozvažný

Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. Absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze. Na VŠE působí od roku 1968, v letech 1994–2002 jako vedoucí Katedry finančního účetnictví a auditingu na Fakultě financí a účetnictví. Je obsahovým garantem řady kursů zajišťovaných katedrou, školitelkou doktorandů a členkou vědecké rady fakulty. Veřejnosti je známa svými publikacemi a vzdělávací činností v oblasti účetnictví a auditu. Patří mezi zakládající členy Národní účetní rady, kde je dosud zástupcem za VŠE.

Literatura Vašek, Libor: Nové interpretace Národní účetní rady upravující účetní řešení kurzového rizika.

Bulletin Komory certifikovaných účetních. 2020. sv. 21, č. 3–4, s. 7–11. ISSN 2336-3576.

Poláchová K., Müllerová, L Interpretace Národní účetní rady pomáhají účetním a auditorům. Český finanční a účetní časopis 2019 ročník 14 č. 2, s 5–19 ISSN 1802–2200 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, Část čtvrtá: Způsoby oceňování § 24–29 Vyhláška č. 600/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, § 60 Metoda kursových rozdílů Český účetní standard č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Český účetní standard č. 017 Zúčtovací vztahy, odst. 3.7

16

Legislativa komentáře

Chyby, odhady, účetní metody Vyhláška č. 500/2002 Sb. (dále také jen „vyhláška“) v paragrafu 15a vyžaduje, aby se změny v účetních metodách a opravy chyb promítaly tzv. retrospektivně prostřednictvím jiného výsledku hospodaření. Bohužel ale samotná vyhláška pojmy chyba či účetní metoda nedefinuje.

V praxi se tak často setkáváme s dotazy, co je myšleno pojmem chyba či co je považováno za změnu metody. Na tuto skutečnost reagovala Národní účetní rada a v roce 2014 vydala interpretaci I-29 pod názvem Opravy chyb, změny v účetních metodách a změny v účetních odhadech.

Definice pojmů Interpretace v úvodu tyto pojmy definuje takto: 1. Změnou metody se rozumí, když účetní jednotka začne vykazovat, oceňovat nebo zveřejňovat jednotlivé prvky účetní závěrky jiným způsobem než doposud. Změna metody nevyplývá z nových informací či z nového skutečného stavu; účetní jednotka pouze v důsledku změny účetních předpisů nebo vlastní metodiky zachycuje ekonomickou realitu jiným způsobem. Ke změně účetní metody na základě vlastního rozhodnutí účetní jednotka přistupuje pouze v případě, že po změně metody dojde ke zlepšení vypovídací schopnosti účetní závěrky.

2. Chybou minulých let (dále jen „chyba“) se rozumí opomenutí nebo chybné účtování v minulých účetních obdobích či vykázání položky (transakce) v účetní závěrce sestavené za minulá období, ať v chybné

výši nebo na chybném řádku výkazu, přičemž minulým obdobím se myslí jakékoli předchozí účetní období, jehož účetní knihy již nemohou být otevřeny. Chyby jsou obvykle důsledkem nepoužití informací či chybného použití informací, které byly k dispozici k okamžiku sestavení účetní závěrky. Za informace, které jsou k dispozici k okamžiku sestavení účetní závěrky, se považují nejen informace, které účetní jednotka měla sama k dispozici, ale také informace, které byly k dispozici mimo účetní jednotku a účetní jednotka je mohla při vynaložení přiměřené snahy získat a využít.

Chyby tak mohou být způsobené například: a. chybným použitím účetních pravidel, b. matematickými chybami ve výpočtu, c. chybnou interpretací skutečností, přehlédnutím, d. chybným zveřejněním nebo klasifikací v účetní závěrce, e. podvodem, f. nezohledněním nastalých skutečností.

3. Účetními odhady se rozumí údaje uváděné v účetní závěrce, které v důsledku nejistoty, která je přirozenou součástí podnikatelského prostředí, nelze přesně stanovit, a proto jejich výše může být pouze odhadnuta. Při tomto odhadu se vychází z nejlepších informací, které má účetní jednotka k dispozici k okamžiku sestavení účetní závěrky. Změna

17

Legislativa komentáře

odhadu je důsledkem nových informací či nového vývoje. Pokud při stanovení odhadu byly informace, které byly k dispozici do okamžiku sestavení účetní závěrky, použity správně, pozdější změna odhadu není opravou chyby. Za účetní odhady se zpravidla považují tyto položky: a. opravné položky, b. rezervy, c. dohadné položky, d. reálné hodnoty aktiv a závazků, e. způsob či doba odpisování dlouhodobých aktiv nebo zbytková hodnota, f. výše realizovatelné části odložené daňové pohledávky.

Hranice mezi opravou chyby a změnou odhadu Tato hranice není vždy jednoznačná. Například změna ve výši rezervy může být dána obdržením dodatečných informací, a bude se tak jednat o změnu v odhadu, nebo nesprávným vyhodnocením skutečností, na základě kterých se rezerva tvoří, a bude se tak jednat o chybu. Při určení, zda se v dané situaci jedná o opravu chyby nebo změnu odhadu, je potřeba její okolnosti porovnat s charakteristickými znaky chyby a odhadu a jeho změny. Zejména půjde o to, zda informace, které vedou k zaúčtování nebo změně dané položky, jsou novými informacemi anebo tyto informace již byly k dispozici k okamžiku sestavení některé z minulých účetních závěrek.

Využití (externího) expertního názoru není kritériem, které odlišuje změnu odhadu od opravy chyby, tj. stanovení zaúčtované částky, resp. její změna na základě názoru (externího) experta nemůže samo o sobě vést k tomu, že taková částka bude bez dalšího považována za odhad.

Důvodem pro retrospektivní promítnutí oprav chyb a změn metod je respektování zásady věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů.

Zatímco změna ve výši odhadu souvisí s běžným účetním obdobím, ve kterém účetní jednotka

18

obdržela doplňující informace, oprava v minulosti chybně vykázaných údajů se musí promítnout do stejného období, ve kterém byla daná transakce poprvé zaúčtována, a to včetně případných daňových dopadů takové opravy.

Retrospektivní úprava Co si tedy přesně pod pojmem retrospektivní úprava představit? A jakým způsobem ji promítnout do účetní závěrky?

1. Oprava nákladů a výnosů, jejichž okamžik uskutečnění byl v minulých účetních obdobích, se v běžném období zaúčtuje proti výsledku hospodaření minulých let.

2. Opraví se srovnávací údaje v rozvaze a případně i ve výkazu zisku a ztráty. Pokud účetní jednotka koncem roku 2021 zjistí, že měla vykázat rezervu na soudní spor již v roce 2020, pak na řádku rezerv v rozvaze v minulém období bude již tato rezerva zachycena, stejně tak jako na řádku tvorba rezerv ve výkazu zisku a ztráty. Pokud ale měla být rezerva vykázána již v roce 2019, srovnávací údaje ve výkazu zisku a ztráty se neupravují, protože tvorba rezerv nesouvisí s minulým, ale s předminulým obdobím.

3. Sestavuje-li účetní jednotka i přehled o změnách ve vlastním kapitálu, vykáže důsledek opravy chyby na samostatném řádku tohoto výkazu (zpravidla jako první řádek pod řádkem počátečního stavu).

4. Opravu chyby a její dopady na jednotlivé položky výkazů je nutné popsat v příloze v účetní závěrce.

Obdobně účetní jednotka postupuje při změně v účetní metodě.

Výjimky Ve výjimečných situacích může být retrospektivní postup aplikovaný na opravu chyby nebo změnu

Legislativa komentáře

metody neproveditelný. Takové situace nastanou například v situaci, kdy náklady na získání retrospektivního přepočtu převyšují význam informací, který by takový přepočet přinesl. Nebo v situaci, kdy je retrospektivní přepočet založen na podstatných odhadech a tyto je nemožné odlišit od dalších dostupných informací (např. odhad výše rezervy na soudní spor, který byl mezitím v následujících letech vyřešen).

Změna metody se také neprovede retrospektivně, pokud účetní předpisy u dané změny metody vyžadují prospektivní provedení. Toto je bohužel obvyklá praxe Ministerstva financí při změnách účetních metod, kdy přechodná ustanovení vyžadují prospektivní aplikaci. Vzpomeňme například na doodepsání zřizovacích výdajů či výdajů na výzkum.

Příklady Interpretace I-29 obsahuje celou řadu příkladů, které na konkrétních situacích ilustrují, co je změnou metody, změnou odhadu či opravou chyby.

Následující příklady jsou součástí interpretace I-29 a názorně ilustrují, ve kterých případech se jedná o změnu metody, opravu chyby či změnu v účetním odhadu.

Příklad 1: Změna v odhadu — dohadná položka Účetní jednotka v účetní závěrce k 31. 12. X1 vykázala dohadnou položku na spotřebu elektřiny ve výši 400 000 Kč. Výsledná faktura byla účetní jednotce doručena v dubnu X2 na částku 420 000 Kč. Řešení Účetní jednotka při stanovení odhadu spotřeby elektřiny za rok X1 uvážila všechny dostupné informace, včetně například odečtu elektroměrů a aktuálních cen energie, případně i porovnání s dohodnou položkou vytvořenou v minulém účetním období. Jedná se o změnu v účetním odhadu, která bude promítnuta výsledkově v tom účetním období, ve kterém ke změně v účetním odhadu došlo, tedy v roce X2.

19

Legislativa komentáře

Příklad 2: Chyba — dohadná položka Účetní jednotka v účetní závěrce k 31. 12. X1 vykázala dohadnou položku na spotřebu elektřiny ve výši 400 000 Kč. Výsledná faktura byla účetní jednotce doručena v dubnu X2 na částku 4 000 000 Kč. Následně bylo zjištěno, že výpočet nevyfakturované spotřeby energie zahrnoval pouze některá výrobní střediska účetní jednotky.

Rozdíl byl zhodnocen jako významný. Řešení Účetní jednotka při stanovení odhadu spotřeby elektřiny za rok X1 neuvážila všechny dostupné informace, například neposoudila výši odhadu za rok X1 s předcházejícím účetním obdobím, a proto se nejedná o změnu v účetním odhadu, ale o chybu, která musí být opravena retrospektivně.

Příklad 3: Změna v odhadu — změna doby odpisování Účetní jednotka pořídila začátkem ledna X1 aktivum za 600 000 Kč s dobou použitelnosti 5 let a nulovou zbytkovou hodnotou. V lednu X3 účetní jednotka přehodnotila dobu použitelnosti aktiva na dalších 6 let (tedy 8 let celkem). Řešení Změnou v době odpisování účetní jednotka reaguje na změnu v okolních podmínkách — na zbývající dobu, po kterou bude aktivum využíváno.

Jedná se tedy o změnu v účetním odhadu, která bude promítnuta v roce zjištění a dalších letech, tj. od doby, kdy účetní jednotka získala informaci o změně, po zbývající dobu použitelnosti aktiva.

Příklad 4: Změna v odhadu — změna způsobu odpisování Účetní jednotka pořídila začátkem ledna X1 multifunkční vysokorychlostní zařízení, které bude sloužit v showroomu k demonstračním účelům.

Použitelnost zařízení byla stanovena na dobu,

20

po kterou bude uvedené zařízení sloužit demonstračním účelům (2 roky). Po skončení této doby jej hodlá účetní jednotka prodat, a proto pro účely odpisování byla stanovena i poměrně významná zbytková hodnota. Účetní jednotka odpisuje toto zařízení lineárně. Po uvedení nového modelu na trh se účetní jednotka rozhodla toto zařízení neprodat, ale používat jej ve svém copy centru. Od tohoto okamžiku změnila účetní jednotka způsob odpisování na výkonový (doba použitelnosti byla stanovena na 300 000 stran) a zároveň byla snížena zbytková hodnota. Řešení Změnou ve způsobu odpisování účetní jednotka reaguje na změnu v okolních podmínkách — na způsob, jakým je aktivum využíváno. Jedná se tedy o změnu v účetním odhadu, která bude promítnuta ve výpočtu odpisů od okamžiku, ke kterému došlo při změně ve způsobu využití.

Stejně tak změna ve výši zbytkové hodnoty je změnou v účetním odhadu, účetní jednotka změnila očekávaný okamžik prodeje a stav opotřebení zařízení k tomuto dni.

Legislativa komentáře

Příklad 5: Chyba — chybějící výnos z prodeje majetku Účetní jednotka v roce X1 vyřadila dlouhodobý hmotný majetek v zůstatkové ceně 70 000 Kč prodejem za 930 000 Kč. Tržba z prodeje dlouhodobého hmotného majetku nebyla v roce X1 zaúčtována, chybějící výnos byl zjištěn v polovině roku X2, když byla prodejní cena připsána na běžný účet účetní jednotky. Chybějící výnos je významnou položkou. Řešení Účetní jednotka nepoužila při sestavení účetní závěrky dostupné informace (opomněla zaúčtovat účetní případ). Účetní jednotka se tedy dopustila v účetní závěrce X1 významné chyby, která byla zjištěna v roce X2 a musí být opravena retrospektivně.

Příklad 6: Změna účetní metody Od účetního období X2 se účetní jednotka rozhodla změnit způsob oceňování zásob z metody FIFO na metodu váženého průměru. Účetní jednotka má tisíce skladových položek, na kterých jsou během účetního období zaznamenány statisíce skladových pohybů.

Řešení Okolní podmínky se nemění, účetní jednotka realizuje stejné transakce jako v minulých letech, ale od roku X2 se rozhodla aplikovat jiný účetní postup. Jedná se o změnu metody, která by měla být zobrazena retrospektivně. Vzhledem k neúměrné náročnosti spojené se změnou oceňování zásob bude tato změna promítnuta prospektivně.

Příklad 7: Změna účetní metody Účetní jednotka vlastní několik účastí v osobách pod podstatným vlivem. Tyto účasti oceňuje pořizovací cenou. Od roku X3 se účetní jednotka rozhodla veškeré tyto účasti oceňovat ekvivalencí. Řešení Okolní podmínky se nemění, účetní jednotka vlastní stejné podíly v osobách pod podstatným vlivem jako v minulých letech, ale od roku X3 se rozhodla aplikovat jiný účetní postup. Jedná se o změnu metody, která musí být zobrazena retrospektivně, jako by od okamžiku pořízení těchto cenných papírů účetní jednotka vždy aplikovala ocenění ekvivalencí.

Příklad 8: Změna účetního odhadu Provozovatel nákladního automobilu řádně platí mýtné dle evidence snímacích jednotek a dle vyúčtování příslušné společnosti. Stává se však, že snímače nenasnímají všechny průjezdy mýtnou branou a pak dodatečně příslušná společnost zašle dodatečné vyúčtování a výzvu k zaplacení; když zjistí tyto neregistrované průjezdy např. z následných kontrol kamerových záznamů. Řešení Dodatečně požadované mýtné je změnou odhadu a zaúčtuje se do nákladů provozovatele nákladního automobilu v období, kdy je zjištěno.

21

Legislativa komentáře

Při placení původního mýtného provozovatel vycházel z nejlepších dostupných informací.

Příklad 9a: Chyba — daňové posouzení nákladu Účetní jednotka omylem klasifikovala náklad jako daňově uznatelný (pro účely daně z příjmů).

V dalším období byla tato skutečnost objevena a bylo podáno dodatečné daňové přiznání. Řešení Nesprávná výše daně z příjmů, která byla původně zaúčtována, je účetní chybou, protože účetní jednotka nepoužila ke stanovení nákladu na daň z příjmů (a souvisejícího dluhu) dostupné informace. Dodatečná daň bude zaúčtována proti jinému výsledku hospodaření minulých let.

Příklad 9b: Změna účetního odhadu — vývoj daňové judikatury Účetní jednotka po přiměřené analýze daňových předpisů klasifikovala náklad jako daňově uznatelný (pro účely daně z příjmů). V dalším období se objevila nová judikatura, která zvolené řešení zpochybnila a daň byla doměřena finančním úřadem. Řešení Dodatečná vyměřená daň je změnou odhadu, neboť je důsledkem nových informací. Nesprávná výše daně z příjmů, která byla původně zaúčtována, není účetní chybou, protože účetní jednotka vynaložila přiměřenou snahu ke zjištění informací potřebných ke stanovení nákladu na daň z příjmů (a souvisejícího dluhu). Dodatečná daň bude zaúčtována jako náklad v období, kdy daň byla vyměřena.

Příklad 10: Chyba — nezaúčtovaná pokuta V důsledku ekologické havárie společnost očeká-

22

vá pokutu od inspekce životního prostředí. Podle expertní zprávy projednané na představenstvu společnosti se očekává pokuta ve výši 1 mil. Kč.

Tato informace však nebyla předána do účtárny.

Na konci dalšího roku byla společnosti vyměřena pokuta 5 mil. Kč. Řešení Nezaúčtování rezervy na uvedenou pokutu je chybou. Tato chyba by měla být opravena se znalostí tehdejších informací. Protože je k dispozici záznam, ze kterého jsou tehdejší informace patrné, je takové řešení možné. Rezerva ve výši 1 mil. Kč bude zaúčtována proti jinému výsledku hospodaření minulých let. Změna rezervy ve výši 4 mil. Kč je změnou odhadu a bude zaúčtována v aktuálním období jako náklad.

Ing. Alice Šrámková

Ing. Alice Šrámková Účetní expertka, členka Komory certifikovaných účetních a Komory daňových poradců ČR. Specializuje se na IFRS, české účetnictví, vazby mezi účetnictvím a daní z příjmů právnických osob a konsolidované účetní závěrky. Zastupuje Svaz účetních ČR (KCÚ) v Národní účetní radě.

Legislativa komentáře

Daňový režim smluvních sankcí v případě jejich postoupení Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) opakovaně odmítl praxi finanční správy spočívající v nutnosti „dodanění“ hodnoty postoupených pohledávek ze smluvních sankcí, které byly v minulých zdaňovacích obdobích položkou snižující základ daně. Dle NSS by tak měl postupitel v roce postoupení pohledávky ze smluvních sankcí dodanit pouze skutečný příjem z jejího postoupení, nikoliv celou její jmenovitou hodnotu.

Preferenční daňový režim pohledávek ze smluvních sankcí Pro smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů (dále jen „pohledávky ze smluvních sankcí“) je v porovnání s běžnými pohledávkami stanoven zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) zvláštní režim. Preferenční daňový režim pohledávek ze smluvních sankcí je odůvodněn skutečností, že věřiteli nebylo v původním plnění řádně plněno, a proto je smysluplné netrestat jej další daňovou povinností uvalenou na smluvní sankce, které mu mohou a nemusí být dlužníkem uhrazeny. Výnos zaúčtovaný v souvislosti se vznikem smluvní sankce se tak zdaňuje až ve chvíli, kdy věřitel peněžní prostředky skutečně obdrží.

Nadto, u běžných pohledávek lze za splnění zákonných podmínek tvořit zákonné opravné

položky, které v případě postoupení běžné pohledávky snižují daňově neuznatelnou ztrátu z postoupení. V případě sankčních pohledávek je však tvorba zákonných opravných položek zákonem výslovně vyloučena.

Účetní zachycení pohledávky ze smluvních sankcí Samostatnou otázkou vedle způsobu zdanění pohledávek ze smluvních sankcí je okamžik, kdy takovou pohledávku zaúčtovat. K účetnímu zachycení pohledávek ze smluvních sankcí totiž lze dle současných výkladů a praxe přistupovat v zásadě dvojím způsobem (v závislosti na tom, s jakou pravděpodobností věřitel očekává, že budou dlužníkem uhrazeny).

V praxi může tedy docházet k dvojímu přístupu účetního zachycení pohledávek ze smluvních sankcí, a to:

23

Legislativa komentáře

a) k zaúčtování pohledávky k okamžiku jejího vzniku, tj. v období k němuž se tato časově váže (pokud existuje předpoklad, že pohledávka bude uhrazena), nebo b) k zaúčtování pohledávky až k okamžiku, kdy důvodně existuje určitá míra jistoty, že k úhradě pohledávky ze smluvních sankcí dojde.

Tento alternativní přístup se opírá o stanovisko Národní účetní rady k českým účetním standardům (Interpretace I 10 – Okamžik účtování o pohledávce z titulu příslušenství k pohledávce u věřitele). Na základě tohoto stanoviska bylo v minulosti odsouhlaseno a v praxi je také ze strany orgánů finanční správy postupováno, že k zachycení pohledávky ze smluvních sankcí v účetnictví věřitele nemusí vždy dojít k okamžiku jejich vzniku jako u běžných pohledávek, ale s ohledem na specifický charakter těchto pohledávek až v okamžiku, kdy existuje důvodný předpoklad, že pohledávka bude uhrazena.

Daňový režim dalšího nakládání s pohledávkami ze smluvních sankcí Otázka daňového režimu pohledávek ze smluvních sankcí se začíná komplikovat v situaci, kdy je s takovou pohledávkou zachycenou v účetnictví věřitelem dále nakládáno, tj. dojde-li k jejímu postoupení, odpisu apod. Pro tyto případy zákon o daních z příjmů nabízí úpravu pouze v § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ZDP a § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP.1 Při interpretaci těchto ustanovení je důležité si uvědomit, že existuje různý daňový režim pro (i) pohledávky z titulu smluvních sankcí, se kterými je nakládáno ve stejném období, ve kterém byly zaúčtovány [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP] a pro (ii) pohledávky, u nichž dojde ke změně až

1

v období následujícím [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ZDP]. i. Daňový režim pohledávek ze smluvních sankcí, které byly zaúčtovány do výnosů v témže zdaňovacím období, ve kterém byly postoupeny K daňovému režimu pohledávek ze smluvních sankcí, které byly zaúčtovány do výnosů v témže zdaňovacím období, ve kterém byly postoupeny, se vyjádřil Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 2. května 2019, č. j. 10Af 9/2015-73.

V uvedeném rozsudku dospěl Městský soud v Praze k závěru, že způsob zdanění pohledávek ze smluvních sankcí, které byly zaúčtovány do výnosů v témže zdaňovacím období, ve kterém byly postoupeny, nevzbuzuje další pochybnosti, neboť je zákonodárcem výslovně upraven v § 23 odst. 3 písm. b) bod1 ZDP, a to tak, že výsledek hospodaření se speciálně dle pravidel pro sankční pohledávky neupravuje. ii. Daňový režim pohledávek ze smluvních sankcí, které byly v předchozích zdaňovacích obdobích položkami snižujícími základ daně

Otázce daňového režimu pohledávek ze smluvních sankcí při jejich dalším nakládání se v minulosti již věnovala Ing. Marie Velflová. Pohledávky z titulu smluvních sankcí (22-05-18). Dostupné z: https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=246576.

24

Legislativa komentáře

3. postoupení pohledávky.

Jak v případě odpisu právně nezaniklé, tak právně zaniklé pohledávky se bude jednat o daňově neutrální režim. V prvém případě se § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ZDP vůbec neuplatní. V případě druhém nebude neuhrazená pohledávku z titulu smluvních sankcí podléhat zdanění a odpis pohledávky bude posouzen jako daňově neuznatelný náklad bez dalších daňových dopadů.

Pohledávka z titulu smluvních sankcí bude odúčtována do nákladů v případě následujících třech situacích: 1. odpisu pohledávky, při kterém pohledávka právně nezaniká (například z manažerského rozhodnutí, tj. firma se rozhodne pohledávku nadále nevymáhat a z rozvahy ji odúčtuje, aniž by právně zanikla); 2. odpisu právně zaniklé pohledávky (z důvodu uzavření dohody o narovnání, prominutí dluhu, zániku dlužníka bez právního nástupnictví aj.);

Stanovení základu daně z příjmů v případě postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, které byly v minulých zdaňovacích obdobích položkou snižující základ daně Otázce stanovení základu daně z příjmů v případě postoupení pohledávek ze smluvních sankcí, které byly v předchozích zdaňovacích obdobích položkami snižujícími výsledek hospodaření, tj. situaci, kdy byly pohledávky postupovány až v některém z období následujícím po jejím vzniku, se v rámci své rozhodovací praxe věnovat NSS

Tabulka 1

Kalkulace základu daně/rok

Pohledávka ze smluvní sankce [rok vzniku pohledávky]

Hospodářský výsledek před zdaněním (ř. 10 DaP)

100 000 [výnos z titulu pohledávky]

Pohledávka ze smluvní sankce [rok postoupení pohledávky] 1 000 [výnos z postoupení pohledávky] – 100 000 [náklady – hodnota odepsané pohledávky] 99 000 (ř. 40 DaP) [ztráta z prodeje dle § 24 odst. 2 písm. s) ZDP]

Položka zvyšující hospodářský výsledek

1 000 (ř. 30 DaP) [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6. ZDP]

Položka snižující hospodářský výsledek

– 100 000 (ř. 111 DaP) [neuhrazená smluvní sankce dle § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP]

Dopad do základu daně

0

1 000

25

Legislativa komentáře

teprve nedávno v rozsudku ze dne 25. února 2020, č. j. 10 Afs 171/2019 – 51, a následně v rozsudku ze dne 21. ledna 2021, č. j. 8 Afs 71/2020 – 69.

Ve věci posuzované NSS se jednalo o situaci, kdy ve zdaňovacím období vzniku pohledávky bylo zaúčtováno do výnosů, ale dlužná částka nebyla dlužníkem uhrazena, a proto se o tuto hodnotu snižuje výsledek hospodaření v souladu s § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP (neuhrazená pohledávka ze smluvních sankcí se nezdaňuje).

A teprve v následujícím období dochází k postoupení.

Předmětnou situaci si lze nejlépe představit na příkladu převzatém i NSS, kdy postupitel postoupí pohledávku ze smluvních pokut v rozvahové hodnotě 100 000 Kč za úplatu ve výši 1 000 Kč. Ztráta z postoupení bude v daném případě činit částku 99 000 Kč a o tuto hodnotu jakožto daňově neuznatelný náklad postupitel zvýší výsledek hospodaření, což je za určitých podmínek pravidlo obecně platné pro jakoukoliv pohledávku (tabulka 1).

Předmětem sporu před Nejvyšším správním soudem byl výklad § 23 odst. 3 písm. a) bodů 2 a 6 ZDP, tedy otázka, zda má být následně zvýšen

výsledek hospodaření ještě o celou rozvahovou hodnotu postoupené pohledávky (v našem případě 100 000 Kč), protože to je hodnota pohledávky, která nebyla díky speciálnímu daňovému režimu dosud zdaněna, nebo zda má být zvýšen jen o skutečný příjem z postoupení (v našem případě 1 000 Kč).

Dosavadní praxe finanční správy Finanční správa doposud v případě výše uvedeného příkladu zastávala názor, že postupitel by měl za této situace zvýšit výsledek hospodaření

Tabulka 2

Kalkulace základu daně/rok

Pohledávka ze smluvní sankce [rok vzniku pohledávky]

Hospodářský výsledek před zdaněním (ř. 10 DaP)

100 000 [výnos z titulu pohledávky]

1 000 [výnos z postoupení pohledávky] – 100 000 [náklady – hodnota odepsané pohledávky] 99 000 (ř. 40 DaP) [ztráta z prodeje dle § 24 odst. 2 písm. s) ZDP]

Položka zvyšující hospodářský výsledek

100 000 (ř. 30 DaP) [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6. ZDP]

Položka snižující hospodářský výsledek

– 100 000 (ř. 111 DaP) [neuhrazená smluvní sankce dle § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP]

Dopad do základu daně

0

26

Pohledávka ze smluvní sankce [rok postoupení pohledávky]

100 000

Legislativa komentáře

ještě o celou rozvahovou hodnotu pohledávky (100 000 Kč). Právní úprava zakotvená v § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ZDP totiž poplatníkovi odpouští dodanění hodnoty sankční pohledávky (tj. hodnoty, která nebyla kvůli absenci faktické úhrady dosud zdaněna), ale pouze za předpokladu, že byl o stejnou částku (tedy v našem případě o rozvahovou hodnotu pohledávky 100 000 Kč) zvýšen výsledek hospodaření z titulu daňově neuznatelného nákladu. A tuto podmínku dle finanční správy naše situace nesplňuje, protože daňově neuznatelná ztráta z prodeje pohledávky činila pouhých 99 000 Kč (tabulka 2).

Výklad dotčených ustanovení finanční správou tak v konečném důsledku vedl k tomu, že by byl ve výše uvedeném příkladu postupitel povinen v roce postoupení zvýšit výsledek hospodaření o 199 000 Kč, tj., o částku vyšší, než byla samotná jmenovitá hodnota pohledávky.

Mgr. Tomáš Klabouch

Výklad provedený Nejvyšším správním soudem NSS setrval na svém názoru, že ZDP v případě pohledávek ze smluvních sankcí upřednostňuje skutečné příjmy před zaúčtovanými výnosy, tj. hotovostní princip. V případě zdanění pohledávek ze smluvních sankcí je tak nutné zohlednit skutečnost, že jejich úhrada je značně nejistá a ke zdanění by tak mělo docházet při jejich úhradě, pokud k ní dojde.

S ohledem na výše uvedené NSS potvrdil, že zvýšení výsledku hospodaření podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 6 ZDP je vyloučeno v rozsahu, v jakém již byl výsledek hospodaření zvýšen podle bodu 2 téhož odstavce, tj. z titulu daňově neuznatelné ztráty z postoupení.

Postupitel je tak v daném případě povinen výsledek hospodaření zvýšit pouze o částku odpovídající příjmu z postoupení pohledávek (1 000 Kč), který v součtu s daňově neuznatelnou ztrátou z titulu postoupení (99 000 Kč) dosáhne rozvahové hodnoty pohledávky (100 000 Kč).

Mgr. Tomáš Klabouch

Advokátní koncipient, absolvent Masarykovy univerzity Brno.

Specializuje se na správu daní a řešení daňových sporů. Má rozsáhlé zkušenosti se zastupováním společností z rozličných průmyslových odvětví v daňových sporech s orgány finanční správy. Specializuje se na řešení sporů týkající se DPH podvodů, zneužití práva, projektů výzkumu a vývoje, nastavení převodních cen, odpočtů na DPH a nároků z neoprávněného jednání orgánů finanční správy.

27

Legislativa komentáře

Sankce v AML zákoně1 V aktuálním článku se zaměřím na oblast přestupků, které mohou způsobit účetní jako tzv. povinné osoby v AML zákoně. Této oblasti je v zákoně věnována část šestá (§ 43 a násl.).

Porušení povinnosti mlčenlivosti Jako první porušení uvádí AML zákon porušení povinnosti mlčenlivosti; pro povinné osoby jde o porušení vyplývající z § 38 odst. 1 AML zákona. Zde je stanovena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, dále týkajících se úkonů učiněných FAÚ2, nebo týkajících se plnění povinností v § 24 odst. 1 AML zákona (tj. sdělení údajů o obchodních vztazích a obchodech s povinností identifikace nebo ohledně probíhajícího šetření FAÚ, předložení dokladů o těchto obchodech nebo umožnění přístupu k nim, poskytování informací o osobách účastných takových obchodů). Je logické, že pokud povinné osoby oznamují na FAÚ podezřelý obchod svého klienta, neměly by nikomu tuto skutečnost sdělovat; porušením mlčenlivosti by ale byla i informace klientovi např. o tom, že se FAÚ na jeho obchody dotazoval. Sankce hrozí nejen povinné osobě, ale i zaměstnanci této povinné osoby (tedy např. zaměstnanci účetní kanceláře). Pokuta činí až 200.000 Kč popř.

1.000.000 Kč, pokud jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosů z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu. Věřím však, že porušení povinnosti mlčenlivosti bude pro povinné osoby velmi okrajovou, spíše teoretickou oblastí.

1

2

Nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta Významnější skupinu přestupků nabízí další část AML zákona, konkrétně § 44 Nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta; a to nejen s ohledem na možnou četnost případných porušení, ale zejména s ohledem na maximální

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) Finanční analytický úřad (dále jen „FAÚ)

28

Legislativa komentáře

možné výše pokut. Základní sazba až do výše 10.000.000 Kč hrozí jako sankce za přestupek při: • Nesplnění povinnosti identifikace klienta • Nesplnění povinnosti kontroly klienta • Porušení zákazu uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15 AML zákona • Nesplnění povinností uchovávat údaje.

Kdyby byl přestupek spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, pak se pokuty zvyšují až na 30.000.000 Kč nebo dvojnásobek neoprávněné získaného prospěchu podle toho, která z hodnot je vyšší (oním prospěchem by byl příjem z obchodu nebo obchodního vztahu, u kterého byl porušen zákaz, že neměl být vůbec uzavřen). Finanční instituce jako povinné osoby mají pokuty ještě mnohem vyšší. Další možnou sankcí je uložení zákazu činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku3.

Stejnou výši sankcí, jako je v § 44 AML zákona – tedy základní sazba až do výše 10.000.000 Kč, při opakovaném, soustavném či závažném spáchání až do výše 30.000.000 (finanční instituce ještě vyšší), zákaz činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku – přináší i § 45 Nesplnění informační povinnosti. Tato povinnost vychází z § 24 odst. 1 AML zákona, který byl podrobně rozepsán v odstavci o porušení mlčenlivosti.

Další povinnost, jejíž neplnění by mohlo být sankcionováno, vyplývá § 24 odst. 3 AML zákona, který povinné osobě ukládá povinnost sdělit FAÚ informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a dále sdělit informace o povaze tohoto vztahu.

Nečinnost vůči výzvě ze strany FAÚ by se tedy mohla výrazně prodražit, byť by s danou konkrétní osobou, na níž se FAÚ ptal, neměla povinná osoba žádnou přímou vazbu – v zákoně je totiž povinnost informace povinné osoby o tom, zda udržuje/udržovala, nikoli že udržuje/ udržovala obchodní vztah.

3

Nesplnění oznamovací povinnosti Další oblast možných sankcí uvádí AML zákon při nesplnění oznamovací povinnosti. Účetní jako povinné osoby nemusí na FAÚ oznamovat určení kontaktní osoby pro plnění oznamovací povinnosti dle § 22 odst. 1 AML zákona, proto se jich sankce za toto neoznámení netýká (je až do výše 1.000.000 Kč) – pro ujasnění uvádím, že všechny povinné osoby musí tuto kontaktní osobu určit, ale jen některých se týká povinnost učinit oznámení na FAÚ. Vyšší pokuta až do výše 5.000.000 Kč hrozí za jiné nesplnění oznamovací povinnosti již všem povinným osobám, a tou je neoznámení podezřelého obchodu podle § 18 odst. 1 AML zákona; a i zde platí vyšší hranice (30.000.000 Kč nebo dvojnásobek neoprávněně získaného prospěchu, u finančních institucí ještě násobně více), zákaz činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku, pokud byl přestupek spáchán závažně, opakovaně nebo je páchán soustavně. Problematika určení, zda se jedná o podezřelý obchod či nikoli, je natolik obsáhlá, že není možné ji věnovat v tomto článku náležitou pozornost, ale neškodí uvést, že FAÚ může na toto opomenutí povinné osoby přijít i za delší dobu z jiných zdrojů, když např. povinná osobaúčetní již s daným klientem nespolupracuje. Blíže podezřelý obchod popisuje § 6 AML zákona.

Porušení povinnosti odkladu splnění příkazu klienta Sankce za porušení povinnosti odkladu splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 1 nebo odst. 3 AML zákona nebude u účetních jako povinných osob zřejmě tak častým jevem – týká se možného zmaření nebo podstatného ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků pro

„Černá listina hříšníků“ je dostupná zde: https://www.financnianalytickyurad.cz/dozorova-cinnost/sankcni-rizeni.html

29

Legislativa komentáře

financování terorismu, kdy povinná osoba může příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu splnit nejdříve 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu ze strany FAÚ (popř. musí splnit podmínky v rozhodnutí FAÚ o prodloužení této lhůty nebo odložení splnění příkazu klienta).

Dovedu si ale představit tuto část prakticky u externích účetních majících podpisové právo k bankovnímu účtu klienta, od kterého obdrží příkaz k provedení platby vysoké částky na účet bez jakékoli dokumentace. Pokud by tedy příkaz automaticky povinná osoba splnila, ač vykazuje znaky podezřelého obchodu, který předem neoznámila, může se vystavit sankci za nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta. Výše pokuty činí až 1.000.000 Kč, popř. až 10.000.000 Kč, pokud povinná osoba nesplní povinnost na základě vydaného rozhodnutí FAÚ podle § 20 odst. 3 AML zákona. A i zde platí, že v případě závažného, opakovaného a soustavného páchání se může pokuta vyšplhat až na 30.000.000 Kč, může být vydán zákaz činnosti nebo zveřejněno rozhodnutí o přestupku.

Nesplnění povinnosti k prevenci Zákon v přestupkové části zmiňuje i sankce za nesplnění povinnosti k prevenci s odkazem na § 21 odst. 1 nebo 6 AML zákona. Povinná osoba podle tohoto ustanovení musí uplatňovat odpovídající strategii a postupy vnitřní kontroly a komunikace, aby zmírňovala a řídila rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Účetní jako povinné osoby nemají povinnost systém vnitřních zásad ani hodnocení rizik vypracovat písemně ani jej zaslat na FAÚ jako jiné povinné osoby, což však neznamená, že by nějaké postupy a systém hodnocení rizik mít stanovené neměly, zvláště pokud zaměstnávají další osoby (zde by nějaká vnitřní směrnice jistě měla vzniknout, a její písemná forma je více než žádoucí). U zaměstnanců totiž musí povinné osoby pravidelně provádět školení podle § 23 AML zákona (nejméně 1x ročně). Za porušení povinností uvedených v tomto odstavci, jinak

30

hrozí sankce až do výše 5.000.000 Kč (s již tradičním navýšením na 30.000.000 Kč, uložením zákazu činnosti nebo zveřejněním rozhodnutí o úpadku, pokud byl přestupek spáchán závažně, opakovaně nebo je páchán soustavně). Vyšší základní sankce v této oblasti se také projeví u neplnění povinností skupiny (blíže § 21 odst. 7 AML zákona).

Další sankce Další sankce v AML zákoně jsou vymezeny pro finanční a úvěrové instituce, nebo se týkají neplnění oznamovací povinnosti při přeshraničních převozech dle § 41 a násl. AML zákona, přestupků fyzické osoby podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které souvisí s agendou přestupků v AML zákoně; věřím, že toto jsou spíše okrajové sankce, který by mohly eventuálně postihnout účetní jako povinné osoby při výkonu své činnosti.

Od 1. 6. 2021 v souvislosti s účinností zákona č. 37/2001 Sb. o evidenci skutečných majitelů se do AML zákona dostal nový § 44a, popisující sankce za přestupky, kdy povinná osoba: - Neupozorní klienta na nesrovnalost podle § 15a odst. 1 AML zákona; zde hrozí sankce až do výše 100.000 Kč - Neoznámí nesrovnalost soudu podle § 15a odst. 2 AML zákona; zde hrozí sankce až do výše 1.000.000 Kč - Nepostupuje podle pokynu FAÚ dle § 15a odst. 4 AML zákona; zde hrozí sankce až do výše 200.000 Kč (popř. do 1.000.000 Kč, pokud bylo jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosů z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu).

Nesrovnalost, o níž se v tomto paragrafu hovoří, spočívá v evidenci údajů neodpovídajících skutečnosti, nebo ve stavu, kdy nejsou v evidenci skutečných majitelů žádné údaje. Povinná osoba má klienta upozornit a uvést, v čem nesrovnalost spatřuje, umožnit klientovi se k tomu vyjádřit; pokud bez zbytečného odkladu

Legislativa komentáře

klient neodstraní nebo nevyvrátí nesrovnalost, musí povinná osoba oznámit nesrovnalost soudu, u kterého je evidence skutečných majitelů vedena. FAÚ může dát povinné osobě pokyn, aby tento postup neuplatnila, pokud by vedl k ohrožení šetření podezřelého obchodu. Za všechna tato opomenutí hrozí sankce, a to nikoli klientovi, ale povinné osobě. Dlužno podotknout, že klientovi pochopitelně také sankce hrozí při těchto nesrovnalostech, ale nevyplývají z AML zákona, nýbrž ze zákona o evidenci skutečných majitelů. Proto by tato oblast měla být reflektována oběma stranami, neboť naplněním povinností vyplývajících z evidence skutečných majitelů se sníží možnost udělení sankcí nejen konkrétní právnické osobě, ale i povinné osobě dle AML zákona.

Závěr Cílem článku bylo mimo jiné oslovit i tu část účetních-povinných osob, které zatím oblasti AML zákona nevěnovaly takovou pozornost, jaká by jí měla být věnována. Čas věnovaný této problematice snad budou brát nikoli jako nutné zlo,

ale jako prevenci před svou vlastní újmou s ohledem na výši sankcí za možné přestupky, které by je čekaly, pokud by byla některá povinnost zanedbána. Všem ostatním by měl článek poskytnout náhled na aktuální výši a rozsah možných sankcí, které AML zákon k 1.1.2021, resp. 1.6.2021 přinesl. Jistě se i této skupině vyplatí věnovat čas na kontrolu stávajících interních dokumentů, zda stále vyhovují ustanovením AML zákona, aby bylo možné se zcela vyhnout přestupkové části tohoto zákona; dále zda mají zřízen přístup do neveřejné části evidence skutečných majitelů atd. Stále mějme na paměti, že sankce v AML zákoně mohou pro účetní jako povinné osoby nastat i u zcela bezproblémového klienta; stačí nevěnovat dostatečnou pozornost jeho identifikaci, nezjišťovat z důvěryhodných zdrojů skutečného majitele, neupozornit klienta na to, že v evidenci žádný skutečný majitel zapsán není apod.

Ing. Michaela Martínková

Ing. Michaela Martínková Účetní expertka, členka KCÚ, daňová poradkyně a jednatelka účetní a daňové kanceláře.

Absolventka VŠFS. Praxi účetní se věnuje celý svůj profesní život, zpočátku jako OSVČ, později jako společník v s.r.o. zabývající se vedením účetnictví a daňovým poradenstvím pro malé a střední podniky.

31

Legislativa komentáře

Vady obchodního podílu při jeho převodu Stejně jako například nemovitosti, je i obchodní podíl komoditou, se kterou se velmi často obchoduje a je předmětem převodu na základě specifické kupní smlouvy, tj. smlouvy o převodu podílu dle ustanovení § 209 zákona č. 90/2013 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).

A stejně jako u nemovité věci, může být i tento předmět převodu postižen vadou. V praxi lze velmi často narazit na situace, kdy nabyvatel podílu značně podceňuje důležitost provedení kontroly kvality nabývaného podílu a zjištění případných „zjevných“ i „skrytých“ vad podílu před jeho nabytím a vystavuje se tak zbytečnému riziku.

Při větší akvizici, kdy nabyvatel hodlá koupit podíl na společnosti značné hodnoty, je v rámci standardních akvizičních procesů prováděna podrobná právní, daňová a účetní prověrka, tzv. due diligence. Due diligence je prováděna odborníky z oblasti práva, účetnictví a daní, přičemž rozsah prověrky se odvíjí od požadavků nabyvatele a samozřejmě také nákladů, které na tuto prověrku hodlá nabyvatel vynaložit.

Výsledky due diligence následně mohou v případě zjištěných nedostatků nepříznivě ovlivnit cenu prodávaného podílu nebo i zcela zmařit akviziční záměr.

Avšak i při drobných převodech podílů, kdy nabyvatel nechce vynakládat na due diligence tolik energie, času a nákladů, není jistě vhodné spoléhat jen na dobrou vůli převodce, případně na prohlášení učiněná ve smluvní dokumentaci, ať už třeba i zajištěná vysokou smluvní pokutou.

Jaké jsou tedy v praxi časté problémy spojené s podílem, kterým je možné se předem vyvarovat celkem jednoduchou důslednou kontrolou, která ani nemusí být až tak nákladná?

32

Jednou ze základních skutečností, kterou je nutné si při nabytí podílu prověřit, je, zda nabyvatel získává podíl od vlastníka podílu. U klasických podílů, u kterých je společník držící podíl zapsaný do obchodního rejstříku, se jeví tato skutečnost jako zřejmá. Avšak zápis společníka do obchodního rejstříku je pouze deklaratorní a neznamená to, že by podíl nemohl být již platně a účinně převeden na jinou osobu. Minimálně lze tak doporučit současně i kontrolu na úrovni

Legislativa komentáře

seznamu společníků, který má povinnost vést společnost. Zbystřit pozornost by měl nabyvatel také v případě, že v obchodním rejstříku uvidí, že na převáděný podíl byl vydán kmenový list.

V takovém případě dochází k převodu cenného papíru (kmenového listu), do kterého je podíl na společnosti vtělen, a převést jej může pouze jeho vlastník uvedený jménem na cenném papíru, nebo jemuž svědčí nepřerušovaná řada rubopisů — v praxi velmi často osoba odlišná od osoby uvedené jako společník v obchodním rejstříku. Převod se pak musí realizovat uzavřením smlouvy, rubopisováním cenného papíru a jeho faktickým předáním.

Za významnou vadu podílu lze někdy označit také zvláštní práva a povinnosti s tímto podílem spojená. Od rekodifikace českého právního řádu v roce 2014 je již zcela běžnou záležitostí, že jsou s podílem spojena nějaká zvláštní práva a povinnosti odchylující se od základní zákonné právní úpravy. Lidová tvořivost v této oblasti je někdy až překvapující. I přesto, že by zvláštní práva a povinnosti měla být zapsaná v obchodním rejstříku, ne vždy je tento požadavek splněn.

Je tedy nutné podrobněji prověřit skutečnosti uvedené v zakladatelské listině či společenské smlouvě společnosti, která tato zvláštní práva a povinnosti sjednává. V takovém případě je dobré i tato ujednání ve společenské smlouvě podrobit podrobnější kontrole, protože (i) ne vždy jsou tato ujednání vypracována kvalitně a jejich výklad je dost rozporný a (ii) někdy se pohybují za hranou dovolených mantinelů a jdou proti dikci kogentních ustanovení zákona či jej obcházejí. Zvláštní pozornost si zaslouží i příplatková povinnost, která může být s podílem spojena, a v důsledku které může být společník nucen poskytnout do společnosti finanční prostředky mimo základní kapitál. Ve společenské smlouvě se pak mohou objevit další omezení nebo zvláštní ujednání, která je více než vhodné znát předtím, než se nabyvatel slepě zaváže koupí podílu k jejich dodržování.

Nesporným nedostatkem podílu jsou pak věcná práva třetích osob na podílu váznoucí, o nichž lze získat bližší vědomost pouhým nahlédnutím do obchodního rejstříku. Zda je podíl předmětem zástavního práva, postižen zákazem zcizení a zatížení, nebo na něm vázne předkupní či jiné právo jako právo věcné a základní informace o těchto právech lze získat z veřejně dostupného zdroje.

JUDr. Pavla Komendová Šetina, Komendová & Partners Převzato z časopisu Právní prostor č. 19/2021 Číst více na www.pravniprostor.cz ATLAS consulting spol. s r.o.

Výstavní 292/13, 702 00 Ostrava CODEXIS® — nejrozšířenější právní informační systém www.kongrespravniprostor.cz; www.pravniprostor.cz; www.pvvs.cz

33

Rozhovor

Rozhovor s Jaromírem Hrazdirou Člen KCÚ, člen Disciplinární komise KCÚ, člen KDP ČR. Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu ČZU v Praze.

Pracovní zkušenosti s vedením účetnictví a řešením daňových otázek ve firmách Tesco Stores ČR, a.s, FORD MOTOR COMPANY, s.r.o. Věnuje se poskytování daňových a účetních služeb i pro malé a střední podnikatelské subjekty a neziskové organizace. Popularizuje daně a účetnictví v rámci přednáškové činnosti na středních školách.

Asi začnu klasickou otázkou, co Vás přivedlo k účetnictví?

Tak to se dalo čekat. Je to jednoduché – mám velmi rád čísla. A baví mě, když něco znamenají, něco zobrazují a dokážou něco říct. Velmi rád čtu informace v nich schované. Ale, ač to bude znít možná úsměvně, k tomu co dělám mě přivedla má roztržitost. Když jsem si na vysoké škole hledal brigádu, spletl jsem si dveře a zamířil místo na nábor lidí do provozu na personální oddělení centrální kanceláře jedné firmy. Detaily rád povyprávím zájemcům na nějaké vícedenní akci Komory.

Od kdy jste v KCÚ a jaký je Váš pohled zpět na celou etapu?

Tak, a teď se musím podívat do počítače. Do systému certifikace jsem vstoupil v době, kdy byl ještě stupeň Účetní asistent – to bylo v roce 2004. Stupeň Bilanční účetní jsem pak získal v roce 2006. Vstup do Komory mi přišel jako samozřejmost. Musím ale přiznat, že ze začátku jsem neměl ani žádný konkrétní důvod. Prostě mi to tak přišlo správné. To je ale podle mě jedna z věcí, která by se měla změnit. Pokud se někdo rozhodne vstoupit do systému certifikace, už v té době by měl vlastně vědět, že vstoupit do Komory chce a vědět hlavně proč. Já jsem své „proč“ našel později. Bylo jím to, že jsem v Komoře poznal skvělé lidi, se kterými si kromě

34

Rozhovor

výměny odborných informací mohu prostě i jen tak popovídat. A také jsem poznal hodně zajímavých míst, kam pak stálo za to zajet i opakovaně s rodinou. Také dostupnost informací prostřednictvím Komory, vzdělávání, zajímavých nabídek – prostě řady věcí. Takže z toho z počátku jen pocitového vstupu do Komory se stalo něco, co začalo dávat následně hlubší smysl. Doufám, že i do budoucna to bude stejně tak fajn.

Vy jste také daňovým poradcem – čím jste vlastně víc – účetním nebo daňařem?

Co je Vám bližší?

To je ale záludná otázka. Já bych si přál být obojím a mám pocit, že v obojím se mám pořád co učit. Ale nespojuji to. Vnímám ty role vlastně odděleně. Zatímco účetního chápu jako člověka, který zpracovává a poskytuje informace pro celou řadu uživatelů – dovolte mi malou propagaci na definici účetnictví, kterou mám rád a kterou jsem použil při jedné z posledních Snídaní s KCÚ, čímž na tyto akce zvu všechny členy Komory, někdy ji ještě zopakuji – a vlastně jeho úlohou je být poradcem pro podnikatele, nositelem ekonomické informace, analytikem pro rozhodování, prostě pravou rukou majitele, investora... Daňového poradce naopak chápu jako specialistu, který na práci účetního navazuje, potřebuje, aby tento odvedl vysoce profesionální práci a řeší v rámci zákona co nejoptimálnějším způsobem pro svého klienta jeho daňové záležitosti, platby daní, daňová přiznání – prostě vztah klienta ke státu. Obě ty úlohy jsou důležité, vlastně samostatné, ale úzce na sebe navazující a měly by být i úzce spolupracující.

A z logiky jejich náročnosti a obsáhlosti je skvělé, pokud je člověk účetním i daňařem, umí ty oblasti správně propojit. Na sobě však vnímám, že být takto univerzální znamená i to, že některé problémy umím jen identifikovat a na správná řešení se musím zeptat kolegů, kteří jsou v dané oblasti opravdovými specialisty a ne universály.

To je takové moje vnitřní dělení.

Hodně se v poslední době mluví o digitalizaci účetnictví. Jak vnímáte Vy osobně tento vliv, v čem vidíte úskalí a případné slabiny nebo benefity?

Někdy mám pocit, že té digitalizace je kolem nás až moc. Je to hodně módní téma. Byl jsem i na několika konferencích a seminářích na toto téma.

Já to vnímám trošku po svém. Neumím si svět a svoji práci bez moderních technologií představit. Pamatuji papírové výstupy, ze kterých se čísla kamsi přepisovala, papírová přiznání, fronty na poštách – to vše je pryč. Elektronická komunikace při správném použití šetří neuvěřitelně času.

Mít dokumenty v přehledných datových složkách je lepší, než mít kolem sebe desítky šanonů.

Zajištění oběhu účetního dokladu elektronickou cestou šetří čas i náklady. Digitalizace šetří nekvalifikovanou administrativní práci. Elektronická výměna datových vět místo posílání faktur nahradí nudnou manuální práci.

Asi píchnu do vosího hnízda, když řeknu, že mě moc nebaví vytěžování faktur. To je pro mě slepá ulička. Proč nevyužíváme třeba formát ISDOC pro datovou výměnu – naše účetní programy ho umí.

Proč máme faktury vytěžovat, když by bylo lepší si je rovnou posílat v datovém formátu. Myslím, že je tu dlouhá cesta. Vidím příležitost v tom, ukázat – třeba i na akcích Komory – jak konkrétně ta jedna faktura je vystavena, doručena, zadána, schválena, zaplacena; jaké technologie lze použít a kolik času to ušetří a hlavně, kolik takový celý proces stojí. Děsí mě ale situace, kdy jsem se setkal s vyjádřením, že vlastně se vše dá automatizovat a doklady bude účtovat stroj.

S tím zásadně nesouhlasím. Jsem přesvědčen o tom, že kvalifikovanou práci za účetního odborníka žádný program nenahradí. Jen kvalifikovaný odborník dokáže pro správné vykázání, pro správné poskytnutí výstupní informace, rozlišit, jakou že ekonomickou realitu ta která transakce reprezentuje, jak má být zpracována, jak zaúčtována, jak vykázána. Jedna a tatáž činnost může přeci pro různé firmy a dokonce i pro různé etapy životního cyklu firmy znamenat úplně jinou ekonomickou podstatu. A toto rozlišit a posoudit podle mě dokáže jen člověk.

Takže digitalizace určitě ano, zbavme se toho, co nemá přidanou hodnotu, co umí stroj lépe a rychleji, ale o to více dbejme na svoje vzdělání, abychom mohli dělat tu odbornou práci, která

35

Rozhovor

se vlastně od účetních žádá – účtovat tak, aby výstupní informace měla smysl, přidanou hodnotu a posloužila rozhodování.

Jak vnímáte svoji úlohu v komisi? Jaká je úloha komisí v Komoře obecně?

Komora má ve svých orgánech řadu komisí.

Nechci tady mluvit o každé z nich moc dlouho. Tu definovanou úlohu najdou naši členové v našich komorových stanovách. Základem toho, aby účetní měli kvalitní samosprávu, je, aby měli i kvalitní orgány. Komise jsou v mých očích garantem takové kvalitní samosprávy. Myslím si, že řada jejich výstupů či činností by mohla být nabídnuta i Svazu účetních jako pomoc při správě účetní profese obecně. Například etický kodex, který vypracovala Etická komise, by měl být vidět v každé profesní kanceláři. Je poradním orgánem pro řešení obecných etických otázek vztahujících se k naší účetní profesi. Dozorčí komise, to je záruka pro členy Komory, že dění ve vedení Komory a hospodaření s prostředky odpovídá nejen platným právním předpisům, ale i té nadstandardní složce – naší účetní profesní cti.

A na závěr „moje“ komise – disciplinární. No kdo jiný by měl být disciplinovaný, než účetní. Vlastně bych si přál, aby tato komise neměla vůbec žádnou práci, nemusela nic řešit. Ale důležitá pro samosprávu účetní profese, pro posouzení a zajištění toho, aby účetní byly opravdu profesionální a aby naši klienti věděli, že pokud mají nějaké pochybnosti o práci svého účetního, mají se kam obrátit. Těmi pochybnostmi o práci myslím to, zda jejich účetní plní řádně standardy pro poskytování účetních služeb, zda se chová jako profesionál. A zároveň dbá na to, aby certifikovaní účetní plnili své povinnosti vůči Komoře.

Rozhodně ale neposuzujeme správnost účetních postupů, řešení atd. Každá z komisí má podle mě v té hierarchii své nezastupitelné místo. Účastnil jste se jednání s ISCÚ a Rady SÚ, jak vnímáte aktuální situaci a vývoj do budoucna?

V tomto bulletinu najdete článek, na kterém jsem se podílel, který se této otázce věnuje. Je u něj i takový obrázek, naznačující vzájemné vazby jednotlivých dílčích částí. Za mě je nesmírně důležité,

36

že je nastartován komunikační proces, že je zde shoda na vzájemné provázanosti a potřebě (či snad vůli) spolupráce. Ta vzájemná spolupráce v rámci trojúhelníku KCÚ, SÚ, ICSÚ, ta mi v minulosti dost chyběla. Byla zde řada objektivních důvodů, proč tomu tak bylo. Doufám, že ty jsou opravdu minulostí a vnímám velmi vstřícný přístup zástupců všech zúčastněných stran k nalezení „modus operandi“ vzájemné spolupráce. A to je skvělé, protože podle mě si máme navzájem co nabídnout. Prvním krokem je to, abychom si začali navzájem sdílet informace a spolupracovali na společných projektech.

Kdybyste měl vypíchnout něco opravdu zajímavého pro naše členy, co bylo zmíněno na Radě SÚ, co by to bylo?

Lenko, dáváte mi strašně těžké otázky. Tam toho bylo řečeno hodně. Jak z toho mám vybrat jednu věc? Ale ano, jedna mě napadá. Týká se definice toho, co může v rámci své živnosti dělat účetní. On je to sice takový letitý spor s daňovými poradci, nicméně se Svazu účetních podařilo do definice účetní profese prosadit i to, aby účetní mohli pracovat na daňových přiznáních a to tím způsobem, že je v definici živnosti výslovně uvedeno, že účetní mohou vést ostatní evidence pro daňové účely. To je nezbytná podmínka toho, aby se tato činnost dala pokrýt i profesním pojištěním. A je to určitě dobrý bod.

Malá firma nebo drobný živnostník s prostým a jednoduchým podnikáním opravdu nepotřebuje daňového poradce. Je pak na účetním, aby věděl, kam až jeho schopnosti sahají, co zvládne, a kde bude potřebovat pomoc odborníka v dané oblasti. Myslím, že to je dobrý a pro účetní cenný posun.

Je něco, co byste chtěl říct závěrem?

Určitě – chtěl bych pozvat členy Komory na náš každoroční komorový sněm, protože právě tam bychom měli říct, co od Komory očekáváme, co potřebujeme, co má pro nás řešit a kam má směřovat, aby se nám líbila ještě více, než nyní.

Děkuji velmi za rozhovor!

Lenka Dvořáková

Ze zákulisí

Jednání mezi KCÚ a SÚ Dne 17. září proběhlo další jednání mezi zástupci KCÚ, Svazu účetních a Institutu certifikace Svazu účetních. Již se nebudeme vracet k historii, o té jsme psali v článku v minulém bulletinu. Takže přejdeme rovnou k věci.

Na úvod našeho jednání jsme nabídli možnost využít našeho bulletinu k tomu, abychom Vám zprostředkovali informace o dění ve Svazu účetních a v ICSU a informovali Vás o tom, jak se v rámci nové vlastnické struktury mění certifikace a vůbec koncepce vzdělávání. Detailní informace jsou k dispozici na stránkách těchto institucí, ale ruku na srdce, ono oběhat všechny stránky, to je dost náročné. A protože sdílení informací o aktivitách, které se nás účetních týkají, je důležité mít k dispozici, je třeba využít i příležitost je sdílet na stránkách Bulletinu KCÚ.

Klíčovým tématem ale bylo něco úplně jiného.

Začneme takovým velmi nepřehledným obrázkem. Neděláme si iluze o tom, že je kompletní, vyčerpávající a ani Vás nechceme zahltit informacemi.

Na první pohled se může zdát opravdu zmatený, nepřehledný, nic neříkající. Zcela záměrně jsme ho však takto namalovali. To schéma opravdu vypovídá o současnosti. Pokud věnujete chvilku tomu, že si ho prohlédnete nejen prvním, ale i druhým a možná třetím pohledem, pak doufáme uvidíte to, co jsme jím chtěli naznačit.

Ve velké stručnosti, neboť nechceme ubíjet detaily, potvrdili jsme si, že existuje celá

Ž ēůĞŶŽǀĠ ŽĚ < j ŽēĞŬĄǀĂũş Ă ĐŽ < j ŶĂďşnjş

sŶşŵĄŶş njŶĂēŬLJ ǀĞƎĞũŶŽƐƚŝ Ͳ njĄŬĂnjŶşŬLJ

sŶşŵĄŶş njŶĂēŬLJ ƷēĞƚŶşŶşŵŝ Ͳ ũĞũş ƉƌĞƐƚŝǎ ǀ ƉƌŽĨĞƐŝ

ĂƐƚƎĞƓĞŶş ƉƌŽĨĞƐĞ Ă ƌŽnjĚĢůĞŶş ƌŽůş ŵĞnjş < j ^j

<ŽŵŽƌĂ ĐĞƌƚŝĨŝŬŽǀĂŶljĐŚ ƷēĞƚŶşĐŚ ũĂŬŽ ŽƌŐĂŶŝnjĂĐĞ

ŶĂēŬĂ < j

ĚƌŽũ ŶŽǀljĐŚ ēůĞŶƽ

DĂƌŬĞƚŝŶŽǀĄ ƐƚƌĂƚĞŐŝĞ < j ^ǀĂnj ƷēĞƚŶşĐŚ

/ŶƐƚƌŝƚƵƚ ĐĞƐƌƚŝĨŝŬĂĐĞ ^ǀĂnjƵ ƷēĞƚŶşĐŚ

WƌĞnjĞŶƚĂĐĞ ƷēĞƚŶş ƉƌŽĨĞƐĞ͕ njĂƚƌĂŬƚŝǀŶĢŶş ƷēĞƚŶşĐŚ WƌĞnjĞŶƚĂĐĞ ĐĞƌƚŝĨŝŬŽǀĂŶĠŚŽ ƷēĞƚŶşŚŽ͕ njǀljƓĞŶş ƉŽǀĢĚŽŵş Ă ƉƌĞƐƚŝǎĞ

DŽǎŶŽƐƚ ƉĂƌƚŝĐŝƉĂĐĞ ŶĂ ƉƌƽďĢǎŶĠŵ ǀnjĚĢůĄǀĄŶş Ͳ ƷēĂƐƚ ēůĞŶƽ͕ ƉĂƌƚŝĐŝƉĂĐĞ ŶĂ ƉƌŽŐƌĂŵƵ͙͘​͘

37

Ze zákulisí

řada témat, která jsou nám společná, potvrdili jsme si, že se jimi zabýváme a že jsou pro účetní profesi důležitá.

Potřeba strategie Zároveň jsme si ale jasně řekli, že v současné době není žádná ucelená, vzájemné aktivity propojující strategie. Každá z institucí podvědomě cítí, že strategie pro rozvoj a budoucí směřování je pro ni nezbytná, mimochodem, v rámci jednání výboru KCÚ tuto otázku také máme na stole, ale nevíme, co ti druzí.

Klíčové otázky do budoucna Shodli jsme se na tom, že je nutné v rámci našich vnitřních orgánů a rozhodovacích struktur si položit následující otázky: 1. Chceme spojit síly a podívat se na to, jak využít vzájemné synergie?

2. Jak zajistíme výměnu informací a vzájemnou koordinaci aktivit?

3. Jak dokážeme zachovat určitou svébytnost každé ze tří organizací a zároveň jak dokážeme spojit síly v tématech, která jsou společná a jaké výhody pro všechny zúčastněné by takové spojení mělo?

4. Zkusíme realizovat i společné projekty? a. Jak budeme takové společné projekty řídit?

5. Jsme připraveni? A pokud ano, jak na těchto projektech finančně participovat? a. Napomohlo by společnému úsilí i vlastnické propojení – spoluvlastnictví na pro nás klíčové instituci – ICSU? i. Pokud ano, v jakém rozsahu a za jakých podmínek? b. Vidíme příležitost finanční participace na společném projektu podporujícím společné zviditelnění pro veřejnost? c.

38

A jejich zodpovězení na sněmu?

Naštěstí pro nás tyto otázky přišly včas, před naším sněmem. A kde jinde by se o nich, o základním směřování naší komory mělo rozhodnout, než na něm. Kde jinde by měl vzniknout mandát a rámec pro další aktivity.

Myšlenka spolupráce nám rozhodně není cizí, klíčový je ale názor Vás, našich členů.

Při diskusi jsme se ale shodli na tom, že s podporou členské základny by spolupráce byla možná, bylo by třeba projekty rozpracovat a konkretizovat. Vzájemně jsme se shodli na tom, že žádná z organizací nemá dostat bianco šek, že společné znamená opravdu společné, ve vzájemné součinnosti.

Cílem celého projektu by pak mělo být, aby ten počáteční obrázek dostal pevnou strukturu, aby došlo k nalezení společných cílů a ke sjednocení zdrojů pro jejich dosažení.

Na nás, na členech KCÚ je, zda dáme projektu zelenou.

Takže vlastně končíme i pozvánkou na sněm, který nás čeká 24. listopadu, a těšíme se na Vaše názory. Bez Vašeho mandátu se dále posouvat nechceme.

Ing. Jaromír Hrazdira

Ze zákulisí

Téměř tři roky vedeme Svaz účetních ČR Někdy jsou věci tak jasné a známé, že si je ani neuvědomujeme. Tak jasné je, že naše Komora certifikovaných účetních je od svého počátku významnou součástí Svazu účetních, který ji po spuštění jednoho ze svých největších projektů Systému certifikace účetní profese v České republice jako platformu pro certifikované účetní založil. Přesto se ukázalo, že je dobré i o těchto věcech mluvit, a mimo jiné proto byl i tento důležitý kousek historie české účetní profese již v minulých číslech připomenut.

Pozice Komory ve Svazu účetních Jako jeden z významných svazových spolků máme možnost nominovat své kandidáty k volbě členů vedení Svazu účetních. Už to budou téměř tři roky, kdy jsem se jakožto kandidátka KCÚ po volebním sněmu Svazu účetních České republiky s pokorou, ale i s vnímáním obrovského závazku vůči profesi, ujala funkce prezidentky Svazu účetních. Po pár měsících, po rezignaci Ing. Karla Smetany, se funkce jednoho ze dvou viceprezidentů ujal další náš

člen Mgr. Ing. Miloslav Hejret. Komora tak má ve vedení Svazu po dlouhých letech velmi silnou pozici a jsem ráda, že mám možnost se prostřednictvím stránek našeho bulletinu podělit o to, co se nám ve vedení profese povedlo, a na čem je ještě třeba pracovat.

Metodika Svaz účetních oslavil v roce 2019 téměř neuvěřitelných 50 let své existence. Je tak velmi tradiční profesní organizací a jako silný zástupce účetní profese je také odbornou veřejností vnímán. Akce na oslavu 50 let Svazu to jen potvrdila. Z toho je určitě potřeba vycházet, na silných stránkách pracovat a budovat to dál. Jedním takovým pilířem Svazu účetních je bezesporu metodika. Trh odborné literatury už si asi málokterý účetní dovede představit bez časopisů Účetnictví a Metodické aktuality.

V našem funkčním období si větší restrukturalizaci vyžádalo složení redakční rady, která aktuálně funguje jako jednotná pro oba časopisy a vnímáme tak významný synergický efekt obou časopisů. Elektronický produkt Účetní poradce již nebyl po dlouhých letech své existence

39

Ze zákulisí

schopen konkurovat svým technickým řešením.

Využili jsme proto možnosti spojit se s Poradcem podnikatele a dát si navzájem to tím, čím můžeme obohatit portál „Daně pro lidi“.

Postupně se Účetní poradce vtělil do tohoto portálu a nadále do něj naše metodika přispívá.

Na oplátku mají jeho uživatelé opravdu moderní platformu, která jim může pomoci při každodenní práci.

Institut certifikace účetních Záhy po počátku našeho volebního období oznámil svůj záměr ukončit své dlouholeté působení v Institutu certifikace účetních, a.s.

PhDr. Jaroslav Louka. Svaz účetních byl v té době sice vlastníkem certifikace, kterou na základě dlouholeté smlouvy svěřil do správy právě Institutu, ale byl jen minoritním akcionářem celé společnosti. Chvíli tak nezbývalo, než přihlížet záměru prodeje majoritního balíku akcií a věřit v konstruktivní spolupráci s novým vlastníkem Institutu. Tento záměr se však nenaplnil, a tak se na vedení Svazu původní vlastník obrátil s tím, že nám předá certifikaci a činnosti Institutu ukončí.

Převzetí Institutu Svazem účetních vyvolalo plno obav a emocí, a to mimo jiné i vzhledem k tehdejší špatné finanční pozici Institutu. Jako prezidentka, nominovaná Komorou certifikovaných účetních, jsem ani na chvilku neuvažovala o tom, že bychom měli nechat certifikaci „padnout“. Zachování systému certifikace, který je, jak již bylo řečeno, rodinným stříbrem Svazu účetních, bylo pro celý výkonný výbor Svazu jasnou volbou, otázkou zůstalo jen, jak. Praktické se ukázalo převzetí celé akciové společnosti.

Institut se tak stal Institutem certifikace Svazu účetních, a.s. a pustil se do práce s novou energií a silou.

I zde se samozřejmě projevila pandemie, ale dnes můžeme už zhodnotit, že jsme ekonomickou situaci stabilizovali. Přes všechny nesnáze

40

Institut hospodaří vyrovnaně a certifikace je stále zajímavý produkt. Vstup nových adeptů láme rekordy posledních pěti let a zapracovali jsme i na nové koncepci, tzv. „Certifikace 2.0“, která má nejen reflektovat požadavky na účetnictví a účetní ve 21. století, ale být také příjemnější pro adepty, třeba snížením počtu zkoušek, nebo přesunutím některých disciplín, které účetní pro zpracování účetních agend a účetních závěrek již standartně nepotřebují, do stupně, který má již blíže k finančnímu řízení a využití účetních dat, tj. do stupně účetní expert.

Postavení účetní profese a její legislativní ukotvení Toto téma vnímám jako osobní cíl v rámci působení ve vedení účetní profese. Někdy trochu s nadsázkou ve vedení účetní profese říkáme, že „jsme v Bruselu“, nezastupujeme jen certifikované účetní či členy Komory, která nás do našich pozic nominovala, vzhledem k přesahu působení Svazu účetních dokonce ani jen členy Svazu, ale všechny účetní v České republice. Naším cílem je tak kultivovat účetní profesi jako celek a pomáhat účetním, aby svou práci dělali v pohodě, s nadšením, potřebným informačním servisem, ale i finančně a společensky ocenění. A je samozřejmě na nás, abychom tyto kolegy dále namotivovali k certifikaci a Komora, aby přijala jako výzvu takto připravené kolegy oslovit k tomu, aby žili s profesí díky členství ve Svazu účetních, a to ve složce, která má být její, jak já ráda a často říkám, vlajkovou lodí.

Přípomínkování legislativy A jak tento cíl naplňujeme konkrétně? Předně Svaz účetních je dlouhodobě připomínkovým místem k legislativě, kterou má ve své gesci Ministerstvo financí. Vztahy s MF jsou

Ze zákulisí

v poslední době velmi partnerské. Samozřejmě že na řadě legislativních prací se spolupodílíme i jako člen Národní účetní rady, na druhou stranu jsme ale suverénním zástupcem účetní profese a jako takový dokážeme díky odborníkům v metodických radách pracovat i samostatně a poslední vývoj nad připravovanou účetní legislativou to díky akceschopnosti kolegů i na sklonku prázdnin jasně ukázal. S ministerstvem financí průběžně konzultujeme i postavení účetních v českém právním řádu. Aktivně jsme se podíleli na delších diskusích, jak uchopit postavení účetních při poskytování účetních služeb na trhu, a to při připravované obsahové náplně živnosti „Účetní poradenství. Vedení účetnictví. Vedení daňové evidence“. V této věci jsme společně postupovali ve shodě i s českým zastoupením mezinárodní asociace certifikovaných účetních ACCA.

Hranice mezi účetnictvím a daňovým poradenstvím Postavením účetních v praxi na trhu účetních služeb rezonuje věčné téma hranice mezi účetnictvím a daňovým poradenstvím. Vyvolali jsme proto jednání, v době tvrdého lockdownu již on line, jako průnik odborníků Svazu účetních, ACCA a Komory daňových poradců České republiky.

Asi není úplně reálné najít s kolegy daňovými poradci shodu, nicméně je fér si říci, jaké zastáváme pozice. Možná právě v důsledku otevření dané problematiky se jako první návrh obsahové náplně naší účetní živnosti objevilo, v českém právním prostředí naprosto ojedinělé, negativní vymezení obsahové náplně živnosti, a to tak, že účetním se zakazuje sestavování jakýchkoli daňových tvrzení. Toto nás nejen zaskočilo, ale pokud bychom dopustili takovéto znění, vyvstal by problém nejen nad přiznáním k dani z příjmů právnických osob, které je někdy neprávem

vnímáno jako vyvrcholení účetních prací, ale i třeba tak rutinní sestavy jako kontrolní či souhrnné hlášení, které jsou spíše než daňovým poradenstvím výstupem evidenčního charakteru, nebo by byly naprosto paralyzovány mzdové účetní ve vztahu k vyúčtováním daní ze závislé činnosti, srážkových daní nebo zúčtováním daní zaměstnanců. Lockdown trval, takže telefony zvonily nanovo. A podařilo se nám situaci otočit prakticky o 180 stupňů a prosadit oprávnění vést evidenci pro daňové účely a sestavovat podklady pro daňová přiznání. Za podporu v této věci patří velký dík právě zmíněnému Ministerstvu financí, ale i Hospodářské komoře České republiky. Tato skutečnost bude pro účetní významná zejména pro případná pojistná plnění ve vztahu k chybně spočítaným daním.

Spolupráce s Hospodářskou komorou ČR Hospodářská komora ČR je další klíčový partner, se kterým se nám v našem funkčním období podařilo navázat rovnocennou spolupráci.

O účetnictví nelze mluvit jen s účetními, ale i s jeho uživateli a těmi, kteří za ně nesou plnou odpovědnost, to znamená statutárními orgány firem. Po pár bilaterálních rozhovorech bylo jasné, že podnikání a účetnictví jdou ruku v ruce a Memorandum o spolupráci Hospodářské komory a Svazu účetních bylo podepsáno, opět na dálku, a zhruba před rokem stvrzeno rukou dáním prezidentů obou organizací.

Praktickými projevy spolupráce je už výše zmíněná klíčová podpora účetních v úpravě živnosti, naopak my jsme připomínkovali pro Hospodářskou komoru účetní souvislosti podpůrných programů Covid 21 a již v této chvíli se v Hospodářské komoře ví i o certifikaci.

V časopise Komora dostali podnikatelé o certifikaci a významu kvalitního účetního odborníka relevantní informace a další akce na podporu certifikace mezi podnikateli určitě budou nava-

41

Ze zákulisí

zovat. Významné je i zapojení členky prezidia Hospodářské komory do práce komitétu pro certifikaci, které je vyústěním vnímaných potřeb kvalitního zpracování účetních dat.

Postavení účetních Ohlédnu-li se hodně dozadu, sama jsem do certifikace vstupovala s tím, že právě ona bude jednou ze vstupenek do profese. Ani v tomto ohledu jsme nehodili pověstnou flintu do žita a postavení — kdo, s jakou kvalifikací a za jakých podmínek může vykonávat tak zásadní práce jako vedení účetnictví a účetní výkaznictví, na jehož informacích stojí často bytí a nebytí každé korporace, diskutujeme neúnavně na všech platformách.

Aktuálně jsou dvě klíčové instituce, které nám mohou pomoci být tomuto cíli o kousek blíž.

Aktivně spolupracujeme s Finančně analytickým útvarem na legislativě k tzv. praní špinavých peněz, kde je postavení účetních naprosto klíčové, avšak napříč právním řádem téměř neuchopené. To se ale pomalu mění.

Výsledkem posledních jednání je s podporou Ministerstva financí zahrnutí právního ukotvení účetní profese do Akčního plánu pro další období. Prvním krokem je ustavení pracovní skupiny ze zástupců naší profese a ostatních dotčených orgánů, jejíž statut by měl být připraven již do konce tohoto roku a určitě na něm budeme aktivně participovat.

Účetní v EU Při řešeních obdobných témat na Ministerstvu průmyslu a obchodu jsme opakovaně slyšeli, že Evropská unie jde cestou deregulace.

Právě proto jsme uvítali iniciativu rakouských kolegů, kteří svolali „Symposium prezidentů evropských organizací sdružujících účetní“, kterého jsem se osobně zúčastnila.

Certifikace a podmínky vstupu do profese byly na této evropské platformě klíčové téma, někde se daří lépe, někde méně, ale výstupem

42

se stala potřeba společného tlaku na orgány Evropské unie, které by kromě účetnictví měly harmonizovat i vstup do účetní profese.

Mezinárodní spolupráci zbrzdila pandemie, ale určitě nás nezastavila, sdílíme své zkušenosti dále a vnímám státy, kde se můžeme i bilaterálně inspirovat. Též mezinárodní setkávání se pomalu rozjíždí. Aktuálně tématem, které pandemie jednoznačně zrychlila, je digitalizace, ale vím, že rozhovory o úpravě profese určitě nezůstanou stranou.

Nová generace Ale aby toto vše mělo smysl dělat, nesmíme zapomínat na ty, co do profese vstupují a možná se teprve rozhlížejí, a my bychom rádi, aby se jejich profesním cílem stalo účetnictví.

Jednou z priorit je tak nutně práce s mládeží.

Vnímali jsme potřebu rozšířit spolupráci od exkluzivity Vysoké školy ekonomické i k dalším vysokým školám s ekonomickým oborem. Bylo tak navázáno několik bilaterálních spoluprací ať

Ze zákulisí

už v přednáškách, autorské spolupráci, vědeckých radách či diplomových pracích. Samostatnou kampaň na vysokých školách odvede ve vazbě na upgrade certifikace samozřejmě Institut.

Vstupenkou do spolupráce se středními školami s ekonomickým oborem byla únorová panelová diskuse „Učíme účetnictví on-line – účetnictví nebo výzva“. Akce byla pro Svaz účetních mimořádně významná, protože kromě oslovení středních škol a startu další profesní spolupráce s mladou generací Svaz účetních ukázal, že v používání nových technologií byl vždy průkopníkem, podporoval je a ani jejich zavádění do výuky účetnictví není výjimkou.

Důležitým faktorem je, že akci poskytl svou záštitu ministr školství mládeže a tělovýchovy a otevřeli jsme tak dveře k další instituci, která je pro vzdělávání účetních stále klíčová.

Co dál?

Témat je hodně. Hodně věcí se podařilo, v řadě jsme z nich jsme nabrali směr, kterým musíme ještě intenzivněji jít. Ačkoli jsem v úvodu zmínila, že se jako zástupci Komory na vedení profese velkou měrou podílíme, kdo zná demokratické principy Svazu účetních, ten ví, že pravidla jsou nastavena tak, aby žádný členský spolek nemohl mít ve vedení Svazu většinu. Nic z toho by se tak nepodařilo ani bez podpory regionálních Svazů účetních. I v nich je řada kvalitních lidí, kteří vnímají tlak na kvalitu účetních dat, potřebu certifikace, kterou jsou buď připravení absolvovat, pokud to bude třeba, nebo poskytnout svůj servis certifikovaným účetním. Vše je o komunikaci a spolupráci.

Věřím, že jsme vykročili správným směrem, ale ještě stále je před námi dlouhá cesta, a já budu jen ráda, pokud po ní půjdeme společně.

Využívejte profesní informační servis, možnost participovat na připomínkových řízeních, nebo nám prostě jen prostřednictvím vedení Komory, jako domovského spolku, nebo napřímo, posílejte své podněty a nápady. Pandemie ukázala, jak silná je mezi účetními kolegialita a kolik toho dokážou zvládnout. Je pro mě čest tuto profesi vést a věřím, že společným postupem získáme pro účetní kultivované pracovní prostředí a prestiž, kterou si zaslouží.

Mgr. Ing. Magdalena Králová

Mgr. Ing. Magdalena Králová Prezidentka Svazu účetních ČR, účetní expertka, členka KCÚ, daňová poradkyně. Absolventka VŠE v Praze a Právnické fakulty MU v Brně. Od roku 2001 se věnuje poskytování služeb účetního a daňového poradenství jako OSVČ, v roce 2009 založila společnost MK ekonomika s.r.o.

43

Ze zákulisí

Systém certifikace účetní profese v proměnách času Systém certifikace účetní profese (dále systém certifikace) není nutno Vám, členům KCÚ, nijak představovat. Až na pár výjimek jste ho všichni v minulosti absolvovali, někteří ještě ve studiu pokračují. A absolvování tohoto studia se stalo vstupenkou do prestižního společenství — Komory certifikovaných účetních. V příspěvku Vám předkládám krátký historický exkurs.

Projekt certifikace účetní profese připravila v polovině devadesátých let skupina odborníků pod vedením Ing. Harny (a musím vzpomenout ještě alespoň abecedně Ing. Beneše, Ing. Havla, PhDr. Louku a prof. Ing. Schrolla, DrSc.). Projekt byl připravován v součinnosti s ACCA a odborníky s EU, která ho podpořila finančně z programu Phare.

Hlavní myšlenky a cíle certifikace Hlavní myšlenkou a také cílem projektu bylo a stále je posílení kvalifikační úrovně účetní profese v naší zemi a dosažení srovnatelnosti s ostatními vyspělými zeměmi Evropské unie a světa. Cílem realizace systému certifikace je zajistit odbornou profesní kvalifikaci účetních nejen úspěšným složením zkoušek, které ověří teoretické znalosti a pochopení předmětu, ale i získáním praktických dovedností. Systém certifikace odpovídá požadavkům 8. direktivy EU, naplňuje vzdělávací standardy pro účetní profesi Mezinárodní federace účetních IFAC (IES 1-7) a je v souladu s globálními osnovami pro účetní profesi UNCTAD-OSN. Do života byl systém certifikace uveden v roce 1997, kdy se začaly přijímat přihlášky. Odborná veřejnost jej přijala s velkým zájmem. Jen za první rok se registrovalo ke studiu více než 2 tis. uchazečů. Není divu. Byl to moderní vzdělávací projekt, který neměl nejen v ČR, ale mnoha evropských zemích obdobu. Jak je obvyklé, hned

44

Ze zákulisí

Změny v průběhu času Systém certifikace prošel dosud jedinou zásadní změnou. Od roku 2009 byl změněn na dvoustupňový — certifikovaný účetní a účetní expert, počet zkoušek se snížil na třináct, přičemž přibyly nové disciplíny — profesní chování a komunikace (I. stupeň) a finanční řízení a podnikový management (II. stupeň). Změnily se i některé technické podmínky (např. podmínka vysokoškolského vzdělání pro absolvování stupně „účetní expert“). Upravený systém se ještě více sblížil se systémem ACCA, což znamená, že absolventi v případě vstupu do vzdělávacího systému ACCA mají uznáno až devět zkoušek, což je ve světě zcela výjimečná skutečnost.

se objevila řada plagiátorů..., ovšem čas ukázal, že „náš“ systém certifikace je jedinečný.

Podmínky absolvování Nezbytnou podmínkou pro vydání certifikátu, osvědčujícího příslušný stupeň, je splnění teoretických znalostí/předepsaných zkoušek, naplnění požadovaných praktických dovedností a přijetí etického kodexu. Mnozí si jistě vzpomenete, že původně měl systém certifikace tři stupně — účetní asistent, bilanční účetní, účetní expert a na účastníky čekalo 15 zkoušek... (a ve třetím stupni i povinnost skládat tehdy čtyři najednou v jednom zkouškovém termínu).

V roce 2011 byla také s Komorou auditorů ČR dohodnuta možnost uznání šesti zkoušek složených v systému certifikace jako auditorskou zkoušku. A v roce 2015 přibyla ještě zkouška „Právo“.

Další dílčí změny organizačního rázu v systému certifikace byly realizovány v loňském a v letošním roce a souvisejí se změnou vlastnické struktury společnosti a příchodem nového managementu.

Prostupnost s ostatními systémy

Změny samozřejmě posvětil Komitét pro certifikaci a vzdělávání (vrcholný odborný orgán pro systém certifikace). Byl stanoven minimální počet účastníků zkoušek v prvním stupni na deset a ve druhém stupni na pět. V případě, že se na zkoušku přihlásí menší počet účastníků, zkouška se bude konat jen v jediném termínu za rok. Změnil se bodový interval, ve kterém se výsledky zkoušek automaticky přezkoumávají dalším komisařem, a to na 47—52. A také se zkoušková období termínově přesunula do měsíců květen a listopad.

Postupně se podařila zajistit maximální prostupnost se systémem ACCA a uznání původního druhého stupně jako ekvivalentu německého profesního titulu „Bilanzbuchhalter“. Systém má i atest Komory účetních expertů Francie.

Komitét také schválil dílčí úpravy v procesu uznávání zkoušek a praxe. Nejpodstatnější změnou je, že o uznání zkoušek i praxe je nyní možno požádat v průběhu studia, nikoliv jako dosud jen při registraci ke studiu. A požádat

45

Ze zákulisí

o uznání je možno u složených zkoušek i v případě nedokončeného vysokoškolského studia a při absolvování obdobných zahraničních vzdělávacích programů.

A já věřím, že další rozvoj systému certifikace a jeho propagace již nebude jen převážně záležitostí Institutu, nýbrž významně se zapojí i KCÚ.

Vloni byla spuštěna internetová registrace do systému certifikace, která je současně provázána s novým interním registračním systémem. Pro studenty systému certifikace je to uživatelsky mnohem přívětivější a hlavně výrazně méně administrativně náročné. Nyní vrcholí práce na zcela nových internetových stránkách Institutu (které samozřejmě budou pokrývat veškeré aktivity společnosti). V certifikační sekci pro studenty přinesou další zjednodušení administrativy. Na stránkách budou veškeré formuláře k vyplnění on-line (samozřejmě při zachování podmínek GDPR). A pro veřejnost přinesou intuitivní a přehledné uspořádání všech potřebných informací.

Ing. Ladislav Zemánek

Čeká nás velký „upgrade“ Začátkem prosince bude veřejnosti představena i obsahová změna systému certifikace, která bude zavedena od příštího roku. Asi nebude překvapením, že některé zkoušky se stanou minulostí a místo nich budou jiné. Cílem navrhovaných změn je eliminace duplicit v sylabech jednotlivých zkoušek a reflexe stávajících trendů v oblasti digitalizace. K tomu se vrátíme na stránkách bulletinu určitě v příštím čísle.

Pěkná zpráva na konec. V loňském roce jsme zaznamenali nejvyšší počet (blížící se stovce) nových studentů do systému certifikace za posledních pět let (dále do minulosti jsem nezkoumal). Letošní rok bude obdobný. A to jsme většinu času trpěli pod covidem… Profesní vzdělávání v oboru účetnictví má perspetivu a věřím, že připravované změny ve struktuře studia i související administrativní a organizační změny ho učiní ještě přitažlivější.

46

Ing. Ladislav Zemánek Stál u zrodu Komory certifikovaných účetních, její dlouholetý tajemník. Od roku 2019 působí v Institutu certifikace Svazu účetních, a.s. jako jeho ředitel.

Ze zákulisí

Pozvánka na tradiční vícedenní školení

Vybrané účetní a daňové oblasti a změny Oblíbené školení se tentokrát uskuteční prezenčně ve známých prostorách hotelu Kraví hora v Bořeticích. Setkat se tak můžete s oblíbenými lektory: Ing. Jiřím Klímou, Ing. Miloslavem Kopřivou a Ing. Janem Molínem, Ph.D.

Přijměte pozvání na akci, na které kromě odborných informací se opět potkáte se svými přáteli a známými a zúčastníte se komentované degustace moravských vín v hotelovém sklípku.

Termín konání: 25.—27. listopadu 2021 Místo konání: Hotel Kraví hora, Bořetice 510 Rádi se s Vámi, v prostředí krásné jižní Moravy, uvidíme. Bližší informace najdete na webových stránkách Komory www.komora-ucetnich.cz.

Kapacity akce jsou omezené. Registrujte se prosím co nejdříve.

47

Ze zákulisí

Výbor Komory certifikovaných účetních, v souladu s čl. 11 odst. (4) stanov, svolává

XXV. sn m Komory 24. listopadu 2021 od 10.30 hod. (prezenčně, registrace od 10.00 hod.)

Restaurant & Design Hotel Noem Arch Cimburkova 9, Brno — Královo Pole Hotel se nachází cca 13 minut cesty autobusem č. 67 z hlavního nádraží, zastávka „NC Královo Pole“.

Návrh programu, přihlášku a materiály naleznete na internetových stránkách Komory v sekci Informace Komory — Orgány Komory — Sněm.

Na info@komora-ucetnich.cz můžete zasílat návrhy na úpravu programu či jiné náměty k projednání.

V Praze dne 18. října 2021

Komora certifikovaných ú etních, z.s. i o:

48

Ze zákulisí

Výbor Komory certifikovaných účetních předkládá

Návrh programu XXV. sn mu Komory 24. listopadu 2021 od 10.30 hod. (prezenčně, registrace od 10.00 hod.)

Zahájení sn mu 1. Volba mandátové, návrhové a volební komise 2. Program sněmu (doplnění, schválení) 3. Zpráva mandátové komise 4. Zpráva o činnosti: výboru, dozorčí komise, disciplinární komise, etické komise 5. Účetní závěrka za rok 2020, průběžné výsledky hospodaření za rok 2021 6. Dotazy k předneseným zprávám a schválení zpráv a účetních závěrek 7. Priority činnosti KCÚ na rok 2022 a návrh rozpočtu na rok 2022 8. Návrhy novelizací norem 9. Odvolání a volby do orgánů Komory 10. Dotazy, náměty, diskuse 11. Projednání a schválení usnesení sněmu

Ukon ení sn mu

V Praze dne 18. října 2021

Komora certifikovaných ú etních, z.s. i o:

49

Ze zákulisí

Ohlédnutí za společnou konferencí KCÚ a KDP ČR Digitalizace účetnictví a daní je realita, proto Komora certifikovaných účetních a Komora daňových poradců České republiky uspořádaly za podpory Svazu průmyslu a dopravy České republiky a Institutu certifikace Svazu účetních, a.s. společnou konferenci na téma „Automatizace a digitalizace daní a účetnictví v ČR“.

Na konferenci, které se zúčastnilo 142 účastníků (56 prezenčně a 86 on-line), vystoupili řečníci z komerční, státní, akademické, ale i soudní sféry, kteří přinesli aktuální informace z legislativy, umožnili vhled do zkušeností vybraných progresivních poradenských firem při zavádění technologických novinek nebo komentovali poslední technologický vývoj v IT, robotizaci a ochraně dat.

50

Cílem konference bylo ve třech panelech seznámit účastníky s nejnovějšími informacemi z oblasti digitalizace státní správy, představit trendy a zkušenosti v oblasti digitalizace a automatizace daňového poradenství a účetnictví a diskutovat očekávaný rozvoj technologií i v kontextu důležité bezpečnosti a ochrany dat.

Ze zákulisí

1. Digitalizace státní správy Hodnocení procesu digitalizace z pohledu Finanční správy jako nejčastějšího partnera daňových poradců a účetních. Pozornost byla věnována novému portálu MoJe daně, zkušenostem z prvního roku používání a jeho dalšímu vývoji. Elektronická identita a její rozšíření doznaly řadu zásadních změn, jednou z nich je využívání bankovní identity, a to nejen v kontaktu se státní správou, ale i v soukromoprávním styku, kde se připravují další možnosti, které jsou (budou) k dispozici. Nebude chybět pohled ze soudcovské lavice, konkrétně z Nejvyššího správního soudu, který se v rámci řízení setkává s elektronickými písemnostmi a důkazy.

2. Zkušenosti inovativních poradenských firem

daňových přiznání u firem různých velikostí.

Komunikace s klienty.

3. Trendy v technologiích a bezpečnosti Blok z části věnovaný panelové diskusi k novým technologickým trendům a jejich přesahu do poradenských profesí včetně daňových poradců a účetních. Stěžejními tématy byly automatizace, robotizace, umělá inteligence, strojové učení a bezpečnost.

Odborný program doprovázela i prezentace partnerských společností formou stánků, u nichž bylo možné se seznámit s jejich inovativními řešeními. Za jejich podporu konference děkujeme.

Ing. Robert Jurka

Zkušenosti vybraných poradenských firem, které nejen fandí inovacím a chytrým řešením v oblasti účetnictví a daní, ale mají i praktické zkušenosti s jejich zaváděním a používáním. Digitální dokumenty a vytěžování informací je jen zlomek agendy, představena tak byla řešení, která automatizují daňové a účetní procesy s využitím umělé inteligence a dalších nástrojů. Příklady zefektivnění controllingu, reportingu, přípravy

Ing. Robert Jurka Účetní expert, daňový poradce, externí spolupracovník Katedry finančního účetnictví a auditingu VŠE, autor a spoluautor odborných článků. Partner ve společnosti ETL Services CZ s.r.o. Zakladatel a předseda poroty soutěže Daňař & daňová firma roku.

51

Ze zákulisí

Vzdělávání jako základ profesionality Od listopadu 2020 jsou v běhu kurzy v rámci projektu „Vzdělávání jako základ profesionality“.

Do projektu se k 30. 9. 2021 zapojilo 29 společností a v rámci nich 354 osob. Od počátku projektu jsme zrealizovali 91 tzv. otevřených kurzů (kurzy, na které se mohou přihlásit i osoby, které čerpají prostředky v rámci tohoto projektu z jiných profesních organizací než Komora certifikovaných účetních či široká veřejnost) a 29 tzv. uzavřených kurzů (kurzy připravované na míru pro zapojené subjekty). Konkrétně se proškolilo 40 školících dní v oblastech (i) Měk-

ké a manažerské dovednosti, (ii) Obecné IT kurzy a (iii) Účetní, právní a ekonomické kurzy. Nejvíce kurzů bylo přitom, a vcelku přirozeně s ohledem na vytížení účetní a daňové profese, realizováno v dubnu a květnu 2021 a v září 2021.

Nepolevujeme ani na podzim, otevřené kurzy se průběžně vypisují a uzavřené kurzy lze individuálně domlouvat. Děkujeme všem, kteří se do projektu zapojili a prostřednictvím kurzů plní

Vzd lávání jako základ profesionality Využijte bezplatné vzdělávání zaměstnanců vaší společnosti v rámci dotačního projektu KCÚ v těchto oblastech: • • • •

Účetní, ekonomické a právní kurzy Měkké a manažerské dovednosti Obecné IT Jazykové kurzy

Informujte se na stránkách Komora-ucetnich.cz nebo přímo zde:

Registrační číslo projektu: CZ.03.1.52/0.0/0.0/19_110/0010905

52

Ze zákulisí

nejen své KPV, ale posouvají se osobnostně díky absolvování kurzů z oblasti so skills, případně rozšiřují svůj záběr prostřednictvím hard témat.

Těší nás postupný a rostoucí zájem o projekt.

S dalšími společnostmi probíhá administrativní proces zapojení spočívající jednak v interním odsouhlasení vlastního zapojení, rozběhnutí členství v KCÚ (v případě společnosti – nečlena) a sestavení plánu školení (počet zapojených osob v rámci společnosti, vytipování kurzů k absolvování), z něhož je určena alokace části dotace, kterou na vzdělávání svých členů Komora získala. Čekají nás ještě dva měsíce druhého pololetí roku, které bývají pro školení velmi zajímavé, neboť odborné semináře jsou často zaměřeny na novinky a novelizace účetních a daňových

předpisů. Zvažte své případné zapojení do projektu a vyberte si z témat, které v rámci projektu můžeme absolvovat. Trvání dotačního projektu pro KCÚ bylo v září 2021 prodlouženo až do konce března 2023, je tedy stále dostatečný prostor na realizaci školení po Vašem zapojení.

Pokud Vás zajímá více, obraťte se přímo na nás a probereme Vaši konkrétní situaci a možnosti.

Magda Šimonková projektová manažerka projektu KCÚ (PROFIMA EFFECTIVE, s.r.o.) magda.simonkova@profima.cz mobil 739 099 989

Z nabídky akcí doporučujeme

Etiketa s Ladislavem Špačkem aneb umění společenského vystupování 17. února 2022 TOP hotel Praha prezenčně Kdo si někdy nebyl jistý správným vystupováním a dodržením protokolu, má jedinečnou možnost získat rady od skutečného guru společenského chování Ladislava Špačka. Bohatý program zahrnuje zásady správného oblékání, kontaktu s druhými ve společnosti, etiketu každodenních situací či jak správně stolovat.

Na našich webových stránkách najdete podrobné informace a zároveň se hned můžete přihlásit.

53

Informace

Bezúročné úvěry nebo záruky od NRB usnadňují firmám jejich další rozvoj Národní rozvojová banka (dříve Českomoravská záruční a rozvojová banka) se dlouhodobě zaměřuje zejména na podporu malých a středních podniků, a to ve formě tzv. finančních nástrojů – záruk, zvýhodněných úvěrů a kapitálových vstupů. Za téměř 30 let své existence podpořila více než 114 tisíc projektů v objemu půl bilionu korun.

Podnikatelům pomáhá v různých fázích hospodářského cyklu, klíčovou úlohu pak sehrává zejména v obdobích krizí. V loňském roce prostřednictvím ní získali 51 miliard korun, což je více než v součtu za předchozí rekordní roky 2018 a 2019.

Na tento úvěr je pak možné využít příspěvek na úhradu úroků, a to až do výše 2 mil. Kč. Financování je poskytováno až na dobu 7 let (resp.

10 let pokud převažuje pořízení nemovitých věcí) včetně možnosti odložit splácení až na 3,5 roku a lze jej využít na projekty realizované kdekoliv na území ČR vyjma hlavního města Prahy.

Bezúročné pořízení strojů

Pokud podnikatelé jsou například rodinnou firmou, nebo realizují projekt spadající do tzv. zvláštních podporovaných aktivit (rozvoj vysokorychlostního internetu, materiálové a energetické využití odpadů, podnikatelská centra, boj se suchem, těžba a zpracování dřeva zasaženého kůrovcem), mohou tento úvěr získat za ještě výhodnějších podmínek.

Podporu od NRB mohou podnikatelé využívat jak k úhradě svých provozních výdajů, tak ke svému dalšímu rozvoji či k realizaci energeticky úsporných opatření, digitalizaci svého byznysu nebo i k předání rodinného podnikání dalším nástupcům.

Jedním z nejpoptávanějších produktů je program Expanze-úvěry. Jeho prostřednictvím mohou získat malí a střední podnikatelé bezúročný úvěr (od 1 do 45 mil. Kč) až do výše 45 % způsobilých výdajů projektu, kterým může být např. pořízení strojů, zařízení, technologií, licencí, so waru, výstavba či rozšíření a modernizace výrobních areálů, skladovacích hal, administrativních budov apod. Min. 20 % financování musí tvořit úvěr od některé ze spolupracujících komerčních bank či leasingových společností.

54

S nulovým úrokem na úspory energie Další z úvěrových produktů, které banka podnikatelům nabízí, jsou Úspory energie pro projekty realizované kdekoliv na území ČR vyjma hlavního města Prahy, resp. Energie pro úsporné projekty v Praze. Úvěr je bezúročný, u menších projektů mimo Prahu až do výše 90 % jistiny úvěru. Financování lze využít na projekty, které

Informace

přinesou min. 10% úsporu na energiích. Může jít například o zateplení budovy určené k podnikání, výměnu oken, osvětlení, využití odpadního tepla, výměnu kotlů, nové rozvody elektřiny, vody, plynu, pořízení energeticky úspornějších strojů, využití obnovitelných zdrojů energie v podnikání apod. Vedle bezúročného úvěru s možností si zdarma odložit splácení nabízí banka také finanční příspěvek na pořízení energetického posudku, či je schopna jej podnikateli za desetinu celkových nákladů nechat zpracovat s využitím jiného podpůrného programu ELENA.

Snazší rozvoj i pro sociální podniky Podnikatelé, kteří jsou zároveň sociálním podnikem, mohou od NRB využít ještě bezúročný úvěr a poradenství z programu S-podnik. Bezúročné financování je poskytováno až do výše 90 % způsobilých výdajů projektu, kterým mohou být jak provozní výdaje (pořízení zásob, materiálu a jiného drobného hmotného a nehmotného majetku, úhrada dodavatelsko-odběratelských faktur apod.), tak investiční výdaje (pořízení strojů, zařízení, technologií, licencí, so waru, nemovitostí určených k podnikání a jejich rekonstrukce apod.) Program umožňuje podnikatelům zdarma odložit splácení úvěru a vedle něj čerpat ještě poradenství v oblasti managementu, PR a marketingu, organizace a výroby a finančního řízení sociálního podniku.

Když není čím ručit, pomůže záruka od NRB Nejžádanějším záručním programem, který NRB podnikatelům nabízí, je Záruka 2015 až 2023 v případě menších projektů realizovaných kdekoliv na území ČR, a Expanze-záruky v případě těch investičně náročnějších s místem realizace na území ČR vyjma hlavního města Prahy.

Cílem těchto záručních programů je usnadnit malým a středním podnikům cestu k úvěrům od komerčních bank. Ne všichni totiž mají dostatek vlastního kapitálu, aby měli čím zaručit úvěr,

a zároveň záruka NRB představuje pro komerční banky nejlepší formu zajištění. Vedle toho může také přispět ke zlevnění úvěru.

Program Záruka 2015 až 2023 nabízí několik typů záruk, nejčastější je tzv. M-záruka, kterou lze využít k provoznímu i investičnímu financování, tj. například k pořízení zásob, materiálu, strojů, technologií, nemovitostí určených k podnikání apod. Vedle toho NRB prostřednictvím tohoto programu nabízí také tzv. S-záruku, která je určena k investičním úvěrům pro sociální podniky, a GEN-záruku, jejímž cílem je usnadnit předávání rodinných firem novým nástupům.

S podporou i na digitalizaci výroby a služeb Velmi zajímavým druhem záruky, jež je poskytována v rámci programu Záruka 2015 až 2023, je tzv. SMART-záruka. Jejím smyslem je usnadnit malým a středním podnikům získat úvěr, kterým bude financována digitální transformace podniku.

Nemusí se jednat pouze přímo o digitalizaci nabízených produktů a služeb, nebo reorganizaci infrastruktury či procesů ve firmě, uznatelným nákladem jsou také například školení, která zlepší digitální dovednosti zaměstnanců. Tato záruka je poskytována až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru, jehož výše může být max. 4 miliony korun.

Pomoc ve formě kapitálového vstupu Program Expanze-záruky přináší malým a středním podnikům záruku za provozní či investiční úvěr, jehož výše se za standardních podmínek může pohybovat v rozmezí 4 až 40 mil. Kč. Záruka je běžně poskytovaná do výše 70 % jistiny zaručovaného úvěru. Podobně jako u úvěrového programu Expanze, pokud jsou podnikatelé rodinnou firmou, nebo realizují projekt, který spadá do tzv. zvláštních podporovaných aktivit, mohou tuto záruku získat za ještě výhodnějších podmínek.

55

Informace

NRB dokáže podnikatelům pomoci i například s poskytnutím záruky do výběrových řízení, s obnovou majetku po živelné katastrofě, při expanzi firmy na rozvojový trh nebo cestovním kancelářím se sjednáním pojištění pro případ úpadku, které vyžaduje spoluúčast. Prostřednictvím své dceřiné společnosti Národní rozvojová investiční poskytuje také kapitálové vstupy pro malé a střední podniky, kteřé emitují akcie na trhu Start. Veškeré podrobnosti o jednotlivých produktech lze nalézt na webu banky www.nrb.cz.

Ing. Michaela Formánková

Ing. Michaela Formánková Mám bezmála 18 let zkušeností v bankovnictví, z toho 2,5 roku v NRB (dříve ČMZRB) a 15 let v Komerční bance, a.s., kde jsem působila před tím na různých pozicích.

Pozvánka na on-line akci KCÚ

XLI. klubový večer: Asertivita — umění zdravého sebeprosazení Eva Marková 16. listopadu 2021, on-line Srdečně Vás zveme na další klubový večer s lektorkou osobnostně profesního rozvoje Evou Markovou.

Tématem již XLI. klubového večera bude „Asertivita — umění zdravého sebeprosazení“.

Eva Marková je lektorka osobnostně profesního rozvoje s mnohaletou praxí ve vzdělávání dospělých. Vede kurzy ve všech pěti oblastech tzv. měkkých dovedností: komunikaci, umění (sebe)prezentace, obchodních dovednostech, manažerských dovednostech a osobnostním rozvoji.

Více informací a registraci naleznete na stránkách Komory.

56

Vydává Komora certifikovaných účetních, z.s.

Národní 135/14 110 00 Praha 1 IČ: 04662075 www.komora-ucetnich.cz info@komora-ucetnich.cz Redakční rada Ing. Lenka Dvořáková Ing. Jan Kellner, Ph.D. MgA. Denisa Kokošková Ing. Jan Molín, Ph.D. Ing. Libor Vašek, Ph.D. Registrace MK ČR pod č. E21590 z 12. 3. 2014 ISSN: 2336-3576 Vychází čtvrtletně Články obsahují názory autorů, které se nemusí shodovat se stanovisky KCÚ.

Odborné příspěvky podléhají recenznímu řízení — bližší informace viz webové stránky.

Reprodukce obsahu je možná pouze s písemným souhlasem vydavatele.

Vydání: říjen 2021