Bulletin 2022/1 by Komora certifikovaných účetních

Bulletin

1999—2022

Komory certiﬁkovaných účetních Legislativa — komentáře — informace

1/2022

<?_g N ŮŬŮŮ

N?_INK

Právě vyšla jedinečná publikace, která je praktickým a uceleným průvodcem daňovým řádem. Základní charakteristiky knihy: aktuálnost k 1. 1. 2022 praktické a fundované komentáře ke všem ustanovením daňového řádu zásadní pasáže z několika set rozsudků správních soudů a Ústavního soudu více než sto příkladů problematika v souvislostech - celek i detail autoři s dlouholetou praxí a zkušenostmi

Autorský kolektiv tvoří: Ing. Miloslav Kopřiva JUDr. Jan Breburda Mgr. Jaroslav Novotný

Kniha reaguje na bouřlivý legislativní vývoj dané problematiky v posledních letech, zejména ukotvuje témata, která přinesla dosud největší novela daňového řádu v roce 2021 (revoluční systém lhůt pro podávání daňových přiznání, způsob zahajování, vedení a ukončování daňových kontrol, široká oblast placení daní vč. aplikace zálohy na daňový odpočet, nové uspořádání sankčního systému, promíjení příslušenství daně, daňová informační schránka apod.) a promítá též postupné změny občanského soudního řádu, jež ovlivňují vymáhání daní.

Pro členy KCÚ sleva 7 %. Objednávejte na www.komora-ucetnich.cz

Obsah Editorial 2

Legislativa komentáře Nový zákon o účetnictví 4 Ing. Pavla Strakošová Účetní závěrka obchodních společností k 31. 12. 2021 a vše, co s ní souvisí 8 Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. Problematika činnosti účetních v oblasti daní 29 Ing. Michaela Martínková Případy uplynutí lhůty pro stanovení daně 33 Mgr. Tomáš Klabouch Novelizace IFRS s účinností k 1. 1. 2022 nebo pozdější 39 Ing. Libor Vašek, Ph.D.

Informace Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Šest hlavních změn a očekávání 47 Ing. Lukáš Kovanda, Ph.D. Stanovení a naplnění ekonomických cílů poradenské ﬁrmy s pomocí elektronické kanceláře 53 Ing. Simona Fialová, MBA, Ing. Petr Hanzal, Ph.D. Studijní program „certiﬁkace 2022+“ 58 Ing. Ladislav Zemánek

Rozhovor Rozhovor s Jaromírem Hrazdirou, novým předsedou Komory 62

Ze zákulisí XXV. sněm Komory 66 Usnesení XXV. sněmu Komory certiﬁkovaných účetních, z.s. 67 Vize do příštích let 68 Komora se stěhuje na novou adresu! 72

Editorial

Vážené kolegyně, vážení kolegové, s prvním číslem bulletinu přichází redakční rada nejen, jak tomu pravidelně bývá, s řadou komorových novinek, ale také s novými představami, vizemi a především s novým elánem pro letošní rok. O výsledcích listopadového sněmu KCÚ informujeme v samostatném příspěvku formou znění usnesení, byť pochopitelně předpokládáme, že jste minimálně základní informace již zaznamenali. Někdo se účastnil brněnského sněmu osobně, jiný o něm mohl informace získat prostřednictvím pravidelně nepravidelného zpravodaje, jak jej mile nazývá náš nový předseda Komory, Jaromír Hrazdira. Nicméně v souvislosti s uskutečněným sněmem, jehož součástí byla i dovolba obsazení orgánů, byli členové redakční rady novým osazenstvem výboru osloveni dotazem, zda by měli zájem pokračovat v aktivitách této skupiny. Velikým potěšením byla projevená chuť k pokračování ode všech dosavadních členů redakční rady, tj. Lenky Dvořákové, Libora Vaška, Jana Molína, Jana Kellnera a Denisy Kokoškové. Výbor Komory zároveň doplnil redakční radu o novou pozici organizátora, a to o Petru Špačkovou. Osobně si dovoluji ještě jednou poděkovat výboru za svěřenou důvěru při jmenování do pozice předsedy redakční rady. Redakční rada odstartovala nový rok aktivními jednáními o naplánování bulletinů, zaměření jednotlivých čísel, koordinaci skupiny a jednotlivých dílčích úkonů. Pracovních jednání rady, resp. jejich dílčích částí, se formou individuálních vstupů účastnil rovněž předseda Komory, Jaromír Hrazdira. Mezi řádky se dá vyčíst fungující propojení výboru s redakční radou a vzájemné stmelení pro naplňování zájmů členů Komory i Komory samotné. Jednotlivá čísla bulletinů budou zaměřena tradičně na témata aktuální v době distribuce konkrétních čísel. Jak všichni víme, v průběhu roku 2022 je očekáváno připravované znění zcela nového zákona o účetnictví. Této velké změně se budeme průběžně věnovat a přinášet vám nejčerstvější informace. Ačkoli bychom rádi jednotlivá čísla zaměřili vždy na určitou vytipovanou odbornou oblast, nepůjde výhradně o monotématický obsah, ale doplníme číslo o aktuální dění i z jiných oblastí. Také proto do každého čísla pro Vás, čtenáře, chystáme vstup Alice Šrámkové informující o posledním dění na jednáních Národní účetní rady, na nichž nás právě Alice Šrámková bude v aktuálním období zastupovat.

Editorial

Z technického pohledu se u bulletinu nic nemění. Nadále budeme pokračovat primárně v elektronické podobě, která přináší řadu pozitiv, od nižších distribučních nákladů, rychlejšího rozesílání, snazšího uchovávání všech čísel na straně členů pro budoucí použití, ale také v neomezeném rozsahu jednotlivých čísel. Jinými slovy, že jsme schopni zpracovat bulletin i za předpokladu rozsáhlejších článků, aniž bychom byli omezováni kapacitou čísla a nuceni tím ke zkracování článků. Určité „fyzično“ pojďme raději vyhledávat v oblasti vzdělávání, než u papírových výtisků bulletinu. V aktuálním čísle jsme pro Vás v odborné části připravili příspěvek Tomáše Klaboucha na téma uplynutí lhůty pro stanovení daně, příspěvek Lukáše Kovandy věnující se hlavním změnám, které by nám mohl rok 2022 s největší pravděpodobností v ekonomice přinést a článek Pavly Strakošové k novému zákonu o účetnictví. Dále nelze opominout vstup Libora Vaška k novelizacím IFRS s účinností od 1. 1. 2022 a text Michaely Martínkové vyjadřující se k problematice činnosti účetních v oblasti daní, což oceníme právě my – účetní praktici. Významnou část tohoto čísla tvoří detailní materiál Libuše Müllerové k tématu účetní závěrky za období 2021. A v tomto čísle najdete i řadu dalších informací. Mimo odbornou část vám předkládáme „kaleidoskop“ vyjádřených vizí, představ a tužeb jednotlivých členů orgánů naší Komory. Přeji všem našim členům a přátelům Komory příjemné počtení a klidný vstup do náročného pracovního období.

Lenka Dvořáková předsedkyně redakční rady

Legislativa komentáře

Nový zákon o účetnictví Aktuálně je na Ministerstvu financí před dokončením návrh paragrafového znění nového zákona o účetnictví. Nový zákon vychází z věcného záměru zákona o účetnictví, který byl v roce 2020 schválen vládou. Stěžejním podkladem, ze kterého vzešel věcný záměr, byl materiál Souhrn řešení koncepce nové účetní legislativy 2020–2030. Materiál vznikl jako výstup odborné pracovní skupiny založené při ministerstvu financí, do které byli nominovaní kromě zaměstnanců ministerstva financí i odborníci z řad profesních „účetních“ komor, akademické sféry a úřednické sféry. I při přípravě legislativního textu nového zákona se ministerstvo scházelo s odbornou pracovní skupinou. Návrh legislativního textu nového zákona by měl být do vlády předložen v druhé polovině roku 2022. Účinnost nové účetní legislativy, tedy nejen nového zákona o účetnictví, ale i prováděcích vyhlášek, případně českých účetních standardů, by měla být od 1. ledna 2024. Meziresortní připomínkové řízení, do kterého se standardně zapojují i „odborná účetní“ připomínková místa lze očekávat ve druhém pololetí 2022. Které změny můžeme očekávat?

Definice základních prvků účetních výkazů Dlouhodobě je zákon kritizován za to, že neobsahuje definice základních prvků účetní závěrky. Definice základních pojmů jsou stavebními kameny účetních výkazů. Nový zákon už vyslyšel tyto požadavky a nově bude obsahovat definice základních prvků účetní závěrky, kdy nadefinuje aktivum, dluh, náklad, výnos a výsledek hospodaření.

Zakotvení cíle účetního výkaznictví a základních účetních zásad, principů přímo do zákona Cílem účetního výkaznictví je poskytnout účetní informace potřebné pro ekonomická rozhodnutí vnějších uživatelů těchto informací, tedy např. informace pro odhad budoucích peněžních toků. I cíl účetního výkaznictví bude součástí legislativního textu zákona. Mezi účetní zásady a principy patří např. věrný a poctivý obraz, akruální princip, zásada neo-

Legislativa komentáře

mezené doby trvání účetní jednotky, přednost obsahu nad formou, stálost metod, zásada opatrnosti, zákaz kompenzace. Účetní jednotky se těmito zásadami řídí nejen při vedení účetnictví, ale i při sestavování účetní závěrky. Ve stávajícím znění zákona o účetnictví jsou obecné zásady, principy roztříštěny. Nově dojde k jejich soustředění na jedno místo, čímž dojde ke zpřehlednění zákona.

Zahraniční účetní jednotky Návrh nového zákona v případě zahraničních účetních jednotek bude nově nastaven tak, že pokud některý právní předpis považuje za nutné určité účetní výkaznictví nebo jeho část, například zákon o daních z příjmů z ﬁskálních důvodů, pak by měla být tato povinnost zakotvena v tomto daném zvláštním právním předpise, tj. neměl by ji obsahovat zákon o účetnictví. Právní úprava v těchto speciálních případech bude stále vycházet ze zákona o účetnictví a jeho obecných ustanovení a zásad s tím, že vykazování omezené jen na část účetní jednotky, zahraniční pobočku, bude obsažena ve zvláštním ustanovení nového zákona o účetnictví.

Nestátní neziskové účetní jednotky V návrhu zákona o účetnictví je nově navrženo, že některé nestátní neziskové organizace by nemusely být účetní jednotkou. Tato nová úprava by měla být využita pro „menší“ nestátní neziskové organizace a měla by se týkat těch, které by splnily podmínky pro vedení hotovostního (jednoduchého) účetnictví podle § 1f stávajícího znění zákona o účetnictví. K této novince lze očekávat připomínky odborné veřejnosti. Pokud by se nestátní nezisková organizace rozhodla účetnictví nevést, musela by toto deklarovat ve svém zakladatelském právním jednání nebo jiné formě jejího ustavení. Toto rozhodnutí se týká pouze účetních jednotek vyjmenovaných v § 1f stávajícího znění zákona o účetnictví. Nový zákon u těchto účetních jednotek navrhuje tři režimy. Nestátní neziskové účetní jednotky budou moci za splnění zákonem stanovených podmínek „nebýt“ účetní jednotkou a neplnit tudíž žádné povinnosti podle zákona o účetnictví, být účetní jednotkou a vést hotovostní (jednoduché) účetnictví nebo být účetní jednotkou a vést akruální (podvojné) účetnictví. Pokud se rozhodnou, že nebudou účetní jednotkou, dopadne na ně evidenční povinnost podle § 119 občanského zákoníku (právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech).

Fyzické osoby Oproti stávajícímu znění zákona chybí ve výčtu účetních jednotek fyzické osoby. Nově je tak navrhováno, že fyzické osoby budou účetní jednotkou pouze na základě svého vlastního rozhodnutí.

Legislativa komentáře

Měna účetnictví Podle stávajícího znění zákona mají účetní jednotky povinnost vést účetnictví výhradně v peněžních jednotkách české měny. U vyjmenovaných položek jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu (§ 4 odst. 12 stávajícího znění zákona). Podle návrhu nového zákona o účetnictví může být měnou účetnictví buď česká koruna, nebo vybraná cizí měna, splňuje-li vymezení funkční měny. Koncept funkční měny vychází z IAS 21 Dopady změn směnných kurzů cizích měn, nicméně je chápán úžeji. Funkční měna bude nově v zákoně měna primárního ekonomického prostředí, kdy převážná část činnosti uskutečňované účetní jednotkou probíhá v dané měně. Návrh nového zákona připouští pouze omezený okruh měn, které mohou být použity jako měna funkční, přičemž výchozí měnou účetnictví pro všechny ostatní případy zůstává česká koruna. Vybranými cizími měnami mohou být za funkční měnu vymezeny pouze americký dolar, euro a britská libra. V důsledku tohoto, že funkční měna nebude nastavena pro účetní jednotky jako povinnost, ale jako její volba, zůstává zachována možnost používat pro účetnictví nadále českou korunu i přesto, že není funkční měnou účetní jednotky.

Účetní výroční zpráva Návrh nového zákona zavádí nový pojem „účetní výroční zpráva“. Účetní výroční zpráva bude „souhrnným pojmem“ a nahrazuje současnou výroční zprávu. Tato nová úprava má za cíl odlišit výroční zprávu podle zákona o účetnictví od ostatních výročních zpráv sestavovaných podle jiných právních předpisů. Účetní výroční zpráva se navrhuje jako „šuplík“, do kterého se budou ukládat účetní závěrka a další zprávy. Součástí účetní výroční zprávy bude vždy účetní závěrka. Dále se do účetní

výroční zprávy budou řadit zprávy obsahující finanční a nefinanční informace, a to podle toho, které tyto zprávy má účetní jednotka za povinnost sestavovat. Zprávy obsahující finanční a nefinanční informace bude upravovat samotný zákon o účetnictví, jde např. o zprávu vedení (výroční zpráva podle stávajícího znění zákona o účetnictví) nebo zprávu o platbách. Další zprávy, které budou patřit do účetní výroční zprávy, pak mohou stanovit jiné zákony, např. zpráva o vztazích podle zákona o obchodních korporacích. Co se týče samotného formátu účetní výroční zprávy, účetní výroční zpráva nebude muset být povinně sestavena v jednom shodném formátu. Jednotlivé výkazy a zprávy v rámci účetní výroční zprávy by měly být odděleny od sebe, nelze však vyloučit, že účetní jednotka je spojí do jednoho souvislého textu nebo ke zprávám připojí jakési shrnutí informací o účetní jednotce.

Rozšíření použití Mezinárodních účetních standardů upravených právem EU (IFRS-EU) Dále se předpokládá rozšíření povinného použití IFRS-EU pro sestavení účetní závěrky pro účetní jednotky působící na ﬁnančním trhu, jde zejména o banky a některé ﬁnanční instituce a pojišťovny. Rozšíření použití IFRS-EU přispěje k souladu požadavků na účetní výkaznictví s požadavky vyplývajícími z nejrůznějších sektorových regulací, podle kterých je již dnes vyžadováno, např. pro účely vykazování kapitálové přiměřenosti, solventnosti či oceňování pro regulatorní potřeby. Navrhovanou změnu je však nezbytné provázat se změnou v zákoně o daních z příjmů. Předpokládá se opuštění stávajícího postupu, kdy účetní jednotky vykazující podle IFRS-EU musí přetransformovat takto zjištěný hospodářský výsledek na výsledek hospodaření vypočte-

Legislativa komentáře

Ing. Pavla Strakošová Je vedoucí oddělení Účetnictví podnikatelů Ministerstva ﬁnanci ČR, do jehož gesce patří účetnictví podnikatelů a neziskových organizací. Působí jako lektorka kurzů v oblasti účetnictví podnikatelů. Je autorkou odborných článků a spoluautorkou publikace Účetní souvztažnosti v kostce pro podnikatele.

ný podle českých účetních předpisů, který je následně východiskem pro základ daně z příjmů. Výsledek hospodaření zjištěný podle IFRS-EU se stane výsledkem hospodaření pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob. Vybrala jsem některé připravované novinky, které lze očekávat. Na druhou stranu v řadě ustanovení nového zákona o účetnictví dojde oproti dosavadnímu znění zákona pouze k formulačním

změnám a věcný obsah těchto ustanovení zůstane nadále stejný. Mějme závěrem, prosím, na paměti, že návrh nového zákona je „na svém startu“ a dá se předpokládat, že projde plnohodnotným připomínkovým řízením a relevantní uplatněné připomínky budou do legislativního textu promítnuty. Ing. Pavla Strakošová

Informace z NÚR

Jednání NÚR dne 31. 1. 2022

Interpretace I-47 zálohy v cizí měně. Bylo ukončeno vnější připomínkové řízení a interpretace byla 6. 2. 2022 zveřejněna na webových stránkách Národní účetní rady.

Na lednovém zasedání Národní účetní rady byly projednány následující interpretace či jejich návrhy.

Do vnitřního připomínkového řízení byla dále předložena interpretace Účtování zaměstnaneckých požitků.

U připravované intepretace na volbu metody goodwillu či oceňovacího rozdílu při transakcích s obchodním závodem bylo prodlouženo vnitřní připomínkové řízení.

Ing. Alice Šrámková

Legislativa komentáře

Účetní závěrka obchodních společností k 31. 12. 2021 a vše, co s ní souvisí Účetní závěrka, kterou budou účetní jednotky sestavovat k 31. 12. 2021, se od účetní závěrky za minulé účetní období prakticky neliší. Avšak vzhledem k tomu, že „opakování je matka moudrosti“, není od věci si některá základní pravidla připomenout.

1. Úvod Zejména je třeba si uvědomit, že účetní závěrka neznamená jen sestavení účetních výkazů a přílohy, ale je nutné před uzavřením účetních knih uvést účetnictví do takového stavu, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě poskytovala věrný a poctivý obraz ﬁnanční situace a hospodaření účetní jednotky. Pro uživatele účetních informací z účetní závěrky nesmí být tyto informace zavádějící, musí být srozumitelné a správné tak, aby na jejich základě mohli činit ekonomická rozhodnutí. Avšak sestavením účetní závěrky povinnosti účetním jednotkám nekončí. Následuje ověření účetní závěrky auditorem pro ty účetní jednotky, kterým to ukládá zákon, s tím souvisí vypracování výroční zprávy, včetně povinných příloh a pro všechny účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku zveřejnění účetní závěrky, případně výroční zprávy. Na všechny uvedené povinnosti související s účetní závěrkou by rád tento článek upozornil.

Legislativa komentáře

2. Legislativní východiska • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoÚ), stanoví v § 18 rámcové povinnosti související s účetní závěrkou. Zákon rozděluje účetní jednotky na ty, které účtují a sestavují účetní závěrku podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), kterými se náš článek nezabývá a na ostatní účetní jednotky, které se řídí českými prováděcími předpisy (vyhláškami a Českými účetními standardy). Zákon dále upravuje pravidla pro povinnosti ověření účetní závěrky auditorem (§ 20), obsah výroční zprávy (§ 21) a povinnosti zveřejňování výročních zpráv a účetních závěrek (§ 21a a § 21b). Podrobnosti týkající se obsahu a rozsahu účetní závěrky pro obchodní společnosti (úplný nebo zkrácený rozsah) uvádí prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. (dále jen PVZU), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Při přípravě na účetní závěrku a při jejím sestavování pracují účetní jednotky ještě s vybranými ustanoveními některých dalších zákonů. • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP). Pro sestavení účetní závěrky je důležitý § 23 upravující základ daně z příjmů (ze zisku), pro jehož zjištění se vychází z účetního výsledku hospodaření (bez vlivu IFRS u poplatníků, kteří podle těchto standardů vedou účetnictví). Dále jsou důležitá další ustanovení zákona, zejména § 24 (náklady vstupující do základu daně) a § 25 (náklady, které nejsou daňově uznatelné). Dále pak obecně § 15, § 34 a § 35 upravující nezdanitelnou část základu daně (týká se pouze fyzických osob), odčitatelné položky od základu daně a slevy na dani. • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve

znění pozdějších předpisů (ZoR). Pro účetní jednotky, které jsou podnikateli, má mimo jiné význam zejména § 7 upravující pravidla pro tvorbu daňově uznatelné rezervy na opravy hmotného majetku a § 8, § 8a, § 8b, § 8c, upravující pravidla pro tvorbu daňově uznatelných opravných položek k pohledávkám. • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (zákon o obchodních korporacích, dále jen ZOK), který upravuje pravidla hospodaření osobních a kapitálových společností a družstev. V souvislosti s účetní závěrkou vymezuje pravomoci valných hromad při schvalování účetní závěrky a pravidla pro výplatu podílů na zisku (§ 34, § 40), případně záloh na podíly na zisku (§ 40). Zabývá se též povinnostmi účetních jednotek v souvislosti s výroční zprávou a zprávou o vztazích mezi propojenými osobami (§ 82–88).

3. Přípravné práce pro účetní závěrku Jak bylo výše uvedeno, účetní závěrka neznamená jen sestavení účetních výkazů a přílohy, ale je třeba provést řadu úkonů, které tomuto sestavení předcházejí. Kromě zákona a vyhlášky upravují některé činnosti týkající se způsobu účtování také České účetní standardy pro podnikatele (dále jen ČÚS). Připomeňme si ty nejdůležitější oblasti, kterým je třeba věnovat před uzavřením účetních knih a sestavení účetní závěrky pozornost.

3.1. Inventarizace majetku a závazků Provést inventarizaci k okamžiku sestavení účetní závěrky přikazuje účetním jednotkám ZoÚ v § 29 a 30. Inventarizace provedená k datu účetní závěrky (periodická inventarizace) může být zahájena nejdříve čtyři měsíce před rozva-

Legislativa komentáře

hovým dnem a ukončena nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. U zásob mohou účetní jednotky provádět průběžnou inventarizaci pouze v případě, že o nich účtují podle druhů, nebo podle míst uložení, nebo podle hmotně odpovědných osob. Zákon také uvádí povinné náležitosti inventurních soupisů. Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení. Součástí inventarizace jsou tyto činnosti: • zjištění skutečného stavu majetku a závazků (inventura fyzická nebo dokladová), • opravení stavů zjištěných inventurou o přírůstky a úbytky v intervalu mezi inventurou a rozvahovým dnem, dělá-li se inventura k jinému datu, • porovnání stavu zjištěného inventurou se stavem účetním, • vyčíslení inventarizačních rozdílů (manko, schodek, přebytek), • prověření ocenění jednotlivých rozvahových položek – proúčtování kursových rozdílů u položek primárně vyjádřených v cizí měně, provedení přepočtu na reálnou hodnotu nebo ekvivalenci tam, kde to zákon umožnuje, případně zaúčtování opravné položky při přechodném snížení hodnoty aktiva, • proúčtování a vypořádání inventarizačních rozdílů (ČÚS 007).

3.2. Závěrečné operace u dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Po provedení inventury dlouhodobého majetku a proúčtování případných inventarizačních rozdílů je potřeba připravit podklady pro přílohu v účetní závěrce a pro daňové přiznání. Jedná se zejména o tyto činnosti: • výpočet daňových odpisů a jejich porovnání s účetními odpisy – vyčíslení rozdílu jako podkladu pro daňové přiznání a zprostředkovaně pro odloženou daň, • prověření reálnosti ocenění jednotlivých položek dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a proúčtování oprav-

ných položek v případě přechodného snížení hodnoty (např. při poničení majetku živelní pohromou), • provedení inventury majetku, který je používán na základě smlouvy o operativním nebo ﬁnančním pronájmu, vyčíslení hodnoty závazků vůči pronajímateli u ﬁnančního pronájmu v rozdělení na splátky uhrazené a neuhrazené, krátkodobé a dlouhodobé (podklad pro přílohu), • vyčíslení dlouhodobého majetku, který je předmětem zástavního práva (podklad pro přílohu).

3.3. Závěrečné operace u dlouhodobého ﬁnančního majetku Jedná se zejména o cenné papíry a obchodní podíly, u nichž má účetní jednotka záměr dlouhodobého držení. Patří sem ale také zápůjčky a úvěry mezi spřízněnými osobami. U tohoto majetku je třeba provést tyto činnosti:

Legislativa komentáře

• prověřit reálnost ocenění majetkových podílů v ovládaných a řízených osobách nebo v osobách pod podstatným vlivem pro případné přecenění ekvivalencí, • proúčtovat opravné položky u podílů nepřeceňovaných na reálnou hodnotu nebo ekvivalencí, pokud je jejich hodnota v účetnictví vyšší než odpovídá reálné hodnotě, • odsouhlasit konﬁrmací dlouhodobé úvěry a zápůjčky mezi spojenými osobami a zaúčtovat případný výnosový úrok vztahující se ke sledovanému účetnímu období, • přepočítat devizové úvěry a zápůjčky v cizí měně mezi spřízněnými osobami kursem vyhlášeným ČNB k datu účetní závěrky a zaúčtovat kursový rozdíl.

3.4. Závěrečné operace u krátkodobého ﬁnančního majetku Jedná se o peněžní prostředky na bankovních účtech, peněžní prostředky a ceniny v pokladně

a cenné papíry, které účetní jednotka pořídila za účelem obchodování. U těchto položek aktiv se jedná o následující činnosti: • inventura korunové pokladní hotovosti a sesouhlasení s účtem pokladny v účetnictví, • inventura valutové pokladny a přepočet kursem ČNB k rozvahovému dni a proúčtování kursových rozdílů, • proúčtování inventarizačních rozdílů (schodek nebo přebytek), • v případě schodku v pokladně proúčtování současně s nákladem pohledávky za hmotně odpovědnou osobou, existuje-li dohoda o odpovědnosti, • vyžádání konﬁrmace od ﬁnančních institucí o zůstatcích na bankovních účtech a jejich kontrola na zůstatky bankovních účtů v účetnictví, • přepočet devizového účtu kursem ČNB k rozvahovému dni a proúčtování kursových rozdílů, • přecenění cenných papírů určených k obchodování na reálnou hodnotu; u cenných papírů v cizí měně přepočítávaných na reálnou hodnotu je kursový rozdíl součástí ocenění reálnou hodnotou.

3.5. Závěrečné operace u zásob Koncem roku patří oblast zásob k jedné z nejpracnějších a také nejnáchylnějších k inventarizačním rozdílům, ať už se jedná o nakupované zásoby, nebo o zásoby vlastní výroby. U zásob, pro které jsou charakteristické přirozené úbytky, nebo v maloobchodě ztratné na zboží, platí, že má-li účetní jednotka stanovené normy přirozených úbytků či ztratného ve vnitřní směrnici, je možné daňově uplatnit inventarizační rozdíly do této výše v nákladech. Pokud jde o závěrečné operace, je z hlediska postupů účtování na konci účetního období podstatné, zda účetní jednotka použila způsob A (průběžný způsob evidence zásob), nebo způsob B (periodický způsob evidence zásob), u způsobu B při splnění povinnosti vedení průkazné skladové evidence. V obou

Legislativa komentáře

případech je třeba věnovat pozornost následujícím oblastem: • zaúčtovat zásoby na cestě u nakupovaných zásob (u způsobu A i B), • zaúčtovat nevyfakturované dodávky u nakupovaných zásob (u způsobu A i B), • porovnat výsledky inventury nakupovaných zásob i zásob vlastní výroby s účetním stavem (u způsobu A) nebo se skladovou evidencí (u způsobu B), • proúčtovat inventurní rozdíl, u manka ho porovnat s vnitropodnikovou směrnicí normy přirozených úbytků či ztratného (u způsobu A i B), • zaúčtovat do výnosů současně s mankem v nákladech pohledávku za hmotně odpovědnou osobou, existuje-li hmotná odpovědnost, • aktualizovat stav zásob na skladě a provést úpravu nákladů postupem stanoveným vnitřní směrnicí (u způsobu B), • posoudit účetní hodnotu zásob porovnáním s tržní (reálnou) hodnotou a případně vytvořit opravné položky (u způsobu A i B) např. při očekávaném doprodeji zásob za sníženou cenu.

3.6. Pohledávky a závazky Oblast pohledávek a závazků je pracná v závislosti na tom, jak rozsáhlé má účetní jednotka dodavatelsko-odběratelské vztahy, jaká je platební morálka ze strany odběratelů, případně jaké jsou další zúčtovací vztahy vůči třetím stranám. U pohledávek a závazků z obchodního styku je důležitá kontrola lhůt splatnosti. Koncem účetního období je nezbytné odsouhlasení významnějších pohledávek i závazků s obchodními partnery (konfirmace zůstatků). Týká se to i úvěrů od finančních institucí. Z hlediska kontroly pro správné vykázání pohledávek a závazků v rozvaze je důležité zaměřit se na následující skutečnosti: • porovnat zůstatek pohledávek a závazků s potvrzenými konfirmačními dopisy obchodních partnerů, • sledovat lhůty splatnosti pro správné vykázá-

•

• •

•

ní pohledávek a závazků jako dlouhodobých či krátkodobých, sledovat pohledávky po lhůtě splatnosti pro případnou tvorbu opravných položek (daňových i účetních) či pro odpis pohledávek, sledovat závazky po lhůtě splatnosti z daňových důvodů, pohledávky a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítat kursem ČNB k datu účetní závěrky a zaúčtovat kursový rozdíl, věnovat pozornost dohadným položkám pro dodržení věcné a časové souvislosti se sledovaným účetním obdobím, sledovat dlouhodobé úvěry vůči finančním institucím pro vykázání v rozvaze v rozdělení na část splatnou v následujícím období (krátkodobý úvěr) a na zbývající část, včetně vyžádání konfirmace od finanční instituce, zaúčtovat případnou pohledávku vůči zaměstnancům za manka nebo vůči pojišťovně za škodu v případě neuzavření případu do konce účetního období, ve kterém bylo zúčtováno manko či škoda (případně i dohadně), zaúčtovat nárok na dotaci do období, kdy vznikly náklady související s účelem dotace

Legislativa komentáře

(na úhradu nákladů nebo na investici) v případě, že existuje nezpochybnitelný nárok na její získání.

3.7. Časové rozlišení nákladů a výnosů K časovému rozlišování nákladů a výnosů dochází zpravidla již v průběhu účetního období. Koncem roku se jedná hlavně o kontrolu spočívající v rozpisu zůstatků účtů časového rozlišení. Časové rozlišení se provádí při zohlednění významnosti nákladů a výnosů z hlediska příslušnosti ke sledovanému účetnímu období bez ohledu na peněžní toky. Časové rozlišení není nutné provádět v případě nevýznamných a opakujících se položek, pokud to má účetní jednotka upravené vnitřní směrnicí. U jednotlivých titulů časového rozlišení je třeba prověřit: • náklady příštích období – zda byly rozpuštěny do nákladů běžného období všechny předplacené náklady, které se běžného období týkají, • komplexní náklady příštích období – zda byla provedena aktivace nákladů, které budou rozpouštěny do nákladů v následujících obdobích, • příjmy příštích období – zda byly do výnosů běžného období zaúčtovány všechny nedoplacené výnosy, které se běžného období týkají, • výnosy příštích období – zda byly rozpuštěny do výnosů běžného období všechny předplacené výnosy, které se běžného období týkají, • výdaje příštích období – zda byly zaúčtovány do nákladů běžného období všechny náklady, které budou hrazeny v následujícím období.

3.8. Rezervy Rezervy jsou nástrojem zásady opatrnosti a účetní jednotky je tvoří v souladu se svými vnitřními předpisy na očekávané výdaje, ztráty a případná rizika. V této souvislosti je třeba provést kontrolu zůstatků jednotlivých rezerv,

pokud je účetní jednotka tvoří a zkontrolovat zejména: • zůstatek rezervy na opravy dlouhodobého majetku ve vazbě na dodržování pravidel upravených pro tuto rezervu zákonem o rezervách a na rozpočet oprav, • zůstatek ostatních rezerv v souvislosti s dodržováním pravidel pro jejich tvorbu a čerpání stanovených vnitřní směrnicí, • zůstatek rezervy na daň z příjmů, pokud účetní jednotka uzavírá účetní knihy před zpracováním daňového přiznání, zkontrolovat odhad budoucí daňové povinnosti.

3.9. Odložená daň z příjmů O odložené dani účtují povinně účetní jednotky, které jsou součástí konsolidačního celku a které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, ostatní účetní jednotky mohou o odložené dani účtovat dobrovolně. Odložená daň se zjišťuje z přechodných rozdílů vznikajících z důvodu odlišných účetních a daňových pravidel při použití závazkové metody rozvahového přístupu. Při kontrole již existujícího zůstatku odložené daně z minulého účetního období (odložený daňový závazek nebo pohledávka), případně při prvním zaúčtování odložené daně je třeba věnovat pozornost následujícím titulům, které generují odloženou daň: • rozdílům mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku, • účetním opravným položkám, které mohou být v budoucnu daňové, popř. souviset s budoucími daňově uznatelnými transakcemi, • účetním rezervám na tituly, které v budoucnu budou zaúčtovány v daňových nákladech (např. rezervám na záruční opravy), • nezaplaceným přijatým fakturám za smluvní pokuty a úroky z prodlení, které budou po zaplacení snižovat základ daně, • nezaplaceným vydaným fakturám za smluvní pokuty a úroky z prodlení, které budou po zaplacení zvyšovat základ daně, • nezaplaceným závazkům z titulu pojistného na zdravotní a sociální pojištění v zákonem stanovené lhůtě, které zvyšují základ daně,

Legislativa komentáře

případně zaplaceným za minulé období, které snižují základ daně, • neuplatněné daňové ztrátě, která bude moci být uplatněna v budoucích zdaňovacích obdobích, při dostatečné výši zdanitelného zisku, • neuplatněným daňovým odpočtům, které budou moci být uplatněny v budoucích zdaňovacích obdobích, při dostatečné výši zdanitelného zisku. Dále je nutné provést testování odložené daňové pohledávky z hlediska pravděpodobnosti její realizovatelnosti úsporou na splatné dani, případně tuto pohledávku rozpustit. V prvním roce účtování o odložené dani se odložená daň vztahující se k minulému účetnímu období zaúčtuje do vlastního kapitálu. Doúčtuje se tak zůstatek odložené daně, který by byl, kdyby o ní bylo v minulosti účtováno.

3.10. Splatná daň z příjmů (resp. ze zisku) Splatná daň z příjmů (ze zisku) se počítá ze základu daně, při jehož stanovení se vychází z účetního výsledku hospodaření. Ten se pak upravuje v daňovém přiznání dle daňových pravidel stanovených zákonem o daních z příjmů.

Zaúčtování splatné daně představuje zpravidla poslední operaci před uzavřením účetních knih. Vztah mezi účetnictvím a daňovým přiznáním ukazuje tabulka č. 1.

4. Uzavírání účetních knih Uzavírání účetních knih znamená • převod zůstatků výsledkových účtů na účet 710-Účet zisků a ztrát, • převod zůstatků rozvahových účtů na účet 702-Konečný účet rozvažný. Tyto operace se obvykle provádějí pomocí výpočetní techniky a z hlediska současných předpisů mají víceméně formální charakter. V případě zajištění průkaznosti převodu zůstatků rozvahových účtů do nového účetního období pomocí účtu 701-Počáteční účet rozvažný a převedení výsledku hospodaření na účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení není nutné trvat na počátečním a konečném účtu rozvažném, i když dnes již většina so warů tuto funkci provádí automaticky. Jedná se o dodržení zásady bilanční kontinuity, která je vymezena v § 19 odst. 4 ZoÚ, tj.

Tabulka 1 Vztah účetnictví a daňového přiznání Daňové přiznání

hrubý účetní VH + náklady daňově neúčinné (§ 25) – výnosy daňově neúčinné (§ 23) daňový základ před úpravou +/– úprava §§ 20 a 34 daňový základ po úpravách daň z příjmů (§ 21) – slevy na dani (§ 35) splatná daň ze zisku

Účetnictví výnosy (6. účtová třída) – náklady (5. účtová třída) výsledek hospodaření před zdaněním

– daň ze zisku splatná (591) – daň ze zisku odložená daň (592) výsledek hospodaření k rozdělení

Legislativa komentáře

konečné zůstatky rozvahových účtů musí navazovat na počáteční zůstatky (stavy) těchto účtů; pouze výsledek hospodaření běžného období se převede na účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Účtování těchto transakcí ukazuje schéma č. 1 Pro úplnost nutno uvést, že speciﬁcký postup při uzavírání účetních knih pro veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti ve vztahu ke komplementářům upravuje ČÚS pro podnikatele č. 002.

5. Účetní závěrka Účetní závěrka je podle § 18 odst. 1 ZoÚ nedílným celkem a tvoří ji: a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty (výsledovka), c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v účetních výkazech. Účetní závěrka velkých a středních obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích (jinak též výkaz cash ﬂow) a přehled

Schéma 1 Uzavírání účetních knih koncem účetního období a jejich otevření začátkem následujícího účetního období

5xx - Náklady 710 - Účet zisků a ztrát 6xx - Výnosy Uzavření nákladů Uzavření výnosů Zůstatek Zůstatek

Běžné období

Účty aktiv Konečný zůstatek

702 - Konečný účet rozvažný Zisk Ztráta (-)

Uzavření účtů aktiv

Účty pasiv Konečný zůstatek

Uzavření účtů pasiv

701 - Počáteční účet Účty pasiv rozvažný Otevření účtů aktiv Počáteční Otevření účtů pasiv zůstatek

Účty aktiv Následující období

Počáteční zůstatek

431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení Převod zisku Převod ztráty

Legislativa komentáře

(jinak též výkaz) o změnách vlastního kapitálu. Malé a mikro účetní jednotky tyto přehledy nemusejí sestavovat. Obsah účetní závěrky pro jednotlivé kategorie účetních jednotek znázorňuje tabulka č 2. Zvláštní pravidla platí pro některé účetní jednotky, které jsou subjekty veřejného zájmu uvedené v § 1a písm. b) až d) ZoÚ, (tj. banky, pojišťovny nebo zajišťovny a penzijní společnosti), které se vždy považují za velkou účetní jednotku, ale přehled o peněžních tocích nesestavují. Také vybrané účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 3 ZoÚ (tj. organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny), považuje zákon vždy za velké účetní jednotky; ty sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty pro zákonnou povinnost auditu (§ 20 ZoÚ). Podle § 18 odst. 3 ZoÚ musí účetní závěrka obsahovat: a) obchodní ﬁrmu nebo název účetní jednotky, sídlo nebo u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identiﬁkační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách, c) právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,

d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla účetní jednotka zřízena, e) rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje, f) okamžik sestavení účetní závěrky, a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu nebo odpovědné fyzické osoby (připojením podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou). Další podrobnosti účetní závěrky upravují pro jednotlivé skupiny účetních jednotek prováděcí vyhlášky. Podnikatelům účtujícím v podvojném účetnictví je určena vyhláška č. 500/2002 Sb. (dále jen PVZÚ), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Ta v souvislosti s účetní závěrkou stanoví: • rozsah a způsob sestavování účetní závěrky (Hlava I — § 3 až § 4), • obsahové vymezení některých položek rozvahy (Hlava II — § 5 až § 19), • obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty (Hlava III — § 20 až § 38), • uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce (Hlava IV — § 39, § 39a, § 39b a § 39c), • uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích (Hlava V — § 40 až § 43), • uspořádání a obsahové vymezení přehledu o změnách vlastního kapitálu (Hlava VI — § 44 PVZÚ).

Tabulka 2 Obsah účetní závěrky podle kategorií účetních jednotek

Kategorie

Rozvaha

Výkaz Z/Z

Příloha

Výkaz CF

Výkaz o ZVK

Mikro

ano

–

Malá

ano

–

Střední

ano

Velká

ano

Legislativa komentáře

PVZÚ stanoví pro sestavení účetních výkazů následující pravidla: • závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny v zaokrouhlení na tisíce Kč; účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) vyšší než deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech, • jednotlivé položky se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí, podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání, • položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky, • položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny, pokud nejde o významnou částku, nebo pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti

•

informace (sloučené položky se odděleně uvedou v příloze), každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty a z položek přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky za bezprostředně předcházející účetní období (v rozvaze se minulé období uvádí v ocenění netto), v případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost (úprava nebo ponechání nesrovnalosti se odůvodní v příloze), položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí, účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období a účetní jednotky v úpadku, uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy, ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí.

Účetní závěrku lze sestavovat v plném nebo ve zkráceném rozsahu.

5.1. Rozvaha Rozvaha vypovídá o ﬁnanční situaci účetní jednotky. Rozvaha sestavená v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 k PVZÚ a sestavuje ji účetní jednotka, která je a) velkou nebo střední účetní jednotkou b) malou nebo mikro účetní jednotkou se zákonnou povinností auditu. Rozvaha sestavená ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 1 k PVZÚ a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek C.II.1. Dlouhodobé pohledávky, C.II.2. Krátkodobé pohledávky a C. II.3. Časové rozlišení aktiv (lze vykázat variantně v oddíle pohledávek nebo jako dříve v oddílu D) a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která

Legislativa komentáře

5.2. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)

nemá povinnost ověření účetní závěrky; mikro účetní jednotky bez zákonné povinnosti auditu mohou sestavovat rozvahu pouze do úrovně položek označených písmeny. Pro sestavení rozvahy platí následující pravidla: • Položky v rozvaze za běžné období se na straně aktiv uvádějí v členění brutto (aktiva v plné hodnotě), korekce (opravné položky a oprávky), netto (rozdíl sloupců brutto a korekce). Ve sloupci minulé účetní období se uvádí netto stav aktiv minulého účetního období. V prvním roce podnikání se do sloupce minulého období uvádějí údaje ze zahajovací rozvahy. • Na straně pasiv rozvahy se uvádějí stavy pasiv za sledované účetní období a za minulé účetní období. V prvním roce podnikání se do sloupce minulého období uvádějí údaje ze zahajovací rozvahy. • Pohledávky a závazky včetně úvěrů se vykazují podle zůstatkové doby jejich splatnosti ke konci rozvahového dne (v členění na krátkodobé a dlouhodobé). • V případech, kdy je na účtu zachycována pohledávka i závazek (např. účet 343-DPH), v rozvaze se až na výjimky uvede výsledné saldo syntetického účtu v aktivech nebo v pasivech. • Součet aktiv netto se musí rovnat součtu pasiv (základní bilanční rovnice). • Výsledek hospodaření účetního období (+/-) vykázaný v rozvaze se musí rovnat výsledku hospodaření za účetní období vykázanému ve výsledovce.

Výkaz zisku a ztráty podává informaci o efektivnosti činnosti účetní jednotky za vykazované účetní období a lze ho sestavovat v druhovém nebo účelovém členění nákladů a výnosů. Výkaz zisku a ztráty sestavený v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 nebo 3 PVZÚ a sestavuje ji a) účetní jednotka, která je obchodní společností, b) z ostatních účetních jednotek ty, které jsou – velkou účetní jednotkou – střední účetní jednotkou – malou nebo mikro účetní jednotkou se zákonnou povinností auditu. Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu mohou sestavovat pouze malé a mikro účetní jednotky, které nejsou obchodní společností a nemají zákonnou povinnost ověření účetní závěrky. Pro sestavení výkazu zisku a ztráty platí následující pravidla: • Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí částky nákladů a výnosů narůstajícím způsobem za sledované účetní období a částky nákladů a výnosů za minulé účetní období. V prvním roce podnikání se minulé účetní období nevyplňuje. • Výsledek hospodaření běžného období po zdanění (disponibilní zisk) se musí rovnat

Tabulka 3 Rozsah účetní závěrky podle kategorií účetních jednotek

Výkazy

Rozvaha

Kategorie

Výkaz zisku a ztráty

Plný rozsah

Zkrácený rozsah

Plný rozsah

Zkrácený rozsah

bez auditu

–

ano

–

s auditem

ano

–

ano

–

bez auditu

–

ano

–

s auditem

ano

–

ano

–

Střední

ano

–

ano

–

Velká

ano

–

ano

–

Mikro

Malá

Legislativa komentáře

výsledku hospodaření za běžné účetní období vykázanému v rozvaze. • Výsledek hospodaření před zdaněním, vykázaný ve výsledovce, se musí rovnat částce v daňovém přiznání (kde se uvádí s přesností na celé koruny), z níž se vychází při výpočtu základu splatné daně ze zisku. Povinnost sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném nebo ve zkráceném rozsahu u obchodních společností ukazuje tabulka č. 3.

5.3. Přehled o peněžních tocích Tento výkaz podává informaci o tom, jaký je stav peněžních prostředků na počátku a na konci účetního období a jak se jednotlivé činnosti účetní jednotky podílely na přítoku (či odčerpání) peněžních prostředků. Výkaz je důležitou doplňkovou informací k výkazu zisku a ztráty, neboť vykazovaný zisk ještě nemusí znamenat dostatek peněžních prostředků a naopak vykazovaná ztráta jejich nedostatek. Za peněžní prostředky se považují peníze

v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu (účtová skupina 22) a případně peníze na cestě (účtová skupina 26). Do peněžních prostředků mohou být zahrnuty i peněžní ekvivalenty, kterými se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků (např. dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu). V příloze účetní jednotka uvede, co zahrnuje do peněžních prostředků a případně co do peněžních ekvivalentů. Přehled o peněžních tocích má následující strukturu: • peněžní toky z provozní činnosti, kterou se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti, které nelze zahrnout mezi investiční činnost nebo financování, • peněžní toky z investiční činnosti, kterou se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost. • peněžní toky z finanční činnosti (lépe z finan-

Tabulka 4 Vztah mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty Rozvaha

Výsledovka

Aktiva

Pasiva

Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření

Stálá aktiva – dlouhodobý NM – dlouhodobý HM – dlouhodobý FM

Vlastní kapitál – základní kapitál – kapitálové fondy – fondy ze zisku – VH minulých let – VH běžného období – rozhodnuto o zálohách na podíl na zisku

Oběžná aktiva – zásoby – pohledávky – dohadné účty – ﬁnanční majetek

Cizí zdroje – rezervy – dlouhodobé závazky – krátkodobé závazky – dohadné účty

Výsledek hospodaření po zdanění

Účty časového rozlišení

Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů splatná

Daň z příjmů odložená

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Čistý obrat za účetní období

Legislativa komentáře

cování), kterou se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků. Přehled o peněžních tocích lze sestavovat: a) přímou metodou, u které se vykážou vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, b) nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven o – nepeněžní transakce v provozní činnosti (tj. transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, jako např. odpisy dlouhodobého majetku, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek), – změny stavu položek pracovního kapitálu, tj. zásob, krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků včetně účtů časového rozlišení, – neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období, – položky příjmů a výdajů spojené s investiční činností a ﬁnancováním. Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích upravují § 40–43 PVZÚ. Položky v jednotlivých částech přehledu uvádí ČUS č. 023. Podle tohoto standardu se kombinace nepřímé a přímé metody používá u provoz-

ní činnosti, investiční a ﬁnanční činnost používá přímou metodu. Každá z položek obsahuje též informaci o výši této položky za bezprostředně předcházející účetní období. Informace pro sestavování přehledu o peněžních tocích se berou jednak z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty, v některých případech je nutné čerpat ze syntetických a někdy i z analytických účtů hlavní knihy (např. úhradu záloh na daň z příjmů). V každém případě je správné sestavení výkazu dost náročné a vyžaduje správné účtování v průběhu účetního období. Pro uživatele účetních informací je důležitým zdrojem informací o ﬁnančním hospodaření účetní jednotky.

5.4. Přehled o změnách vlastního kapitálu Tento výkaz podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Struktura výkazu není v účetních předpisech jednoznačně vymezena a je na účetní jednotce, zda jednotlivé složky vlastního kapitálu uvede v horizontální poloze v záhlaví výkazu a pohyby ve vertikálním sloupci, nebo naopak. Stručný obsah přehledu upravuje § 44 PVZÚ. Jediným konkrétním požadavkem uvedeným ve vyhlášce je, aby účetní jednotky v tomto výkazu vyčíslily

Tabulka 5 Vztah mezi přehledem o peněžních tocích a rozvahou Přehled o peněžních tocích

Rozvaha – aktiva

P. Stav peněžních prostředků na začátku Účetního období

Běžné období

Minulé období

Z. VH před zdaněním

A pohledávky za upsaný ZK

A*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti

B. Stálá aktiva

B*** Čistý peněžní tok z investiční činnosti

C. Oběžná aktiva – zásoby – pohledávky – krátkodobý FM (peněžní prostředky)

D. Časové rozlišení aktiv

C*** Čistý peněžní tok z ﬁnanční činnosti F. 4isté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků (A***+B***+C***) E. Stav peněžních prostředků na konci Období (P + F)

Legislativa komentáře

vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo pro tuto výplatu čerpáno.

5.5. Příloha v účetní závěrce V příloze uvádí účetní jednotka informace, které doplňují a zpřesňují údaje uvedené v účetních výkazech, nebo údaje, které účetní výkazy neobsahují, avšak z hlediska uživatelů účetní závěrky jsou významné. Příloha se sestavuje ve formě tabulek nebo popisným způsobem zajišťujícím přehlednost a srozumitelnost předkládaných informací. • Informace přílohy vycházejí z účetních záznamů účetní jednotky a z dalších podkladů, které má účetní jednotka k dispozici. Hodnotové údaje se uvádějí v celých tisících Kč, pokud se vykazující účetní jednotka v jednotlivých případech nerozhodne jinak. • Vedle údajů za sledované účetní období se

v příloze uvádějí srovnatelné údaje za minulé účetní období. • V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, uvede účetní jednotka důsledky těchto událostí a jejich ekonomické dopady. Stejně tak jako u výkazů i obsah a rozsah přílohy ovlivnila kategorizace účetních jednotek. Podle zařazení do příslušné kategorie sestavují účetní jednotky přílohu v plném nebo ve zkráceném rozsahu. PVZÚ upravuje plný nebo zkrácený rozsah přílohy v § 39, § 39a, § 39b, § 39c. § 39 Základní informace v příloze v účetní závěrce Po obsahové stránce je možné tuto část přílohy, která je společná pro všechny kategorie účetních jednotek, rozdělit do několika částí. V první části přílohy se uvedou obecné údaje o účetní jednot-

Tabulka 6 Struktura přehledu o změnách vlastního kapitálu Položka vlastního kapitálu

Počáteční zůstatek

Zvýšení

Snížení

Konečný zůstatek

Vyplacené podíly na zisku

Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledek hospodaření ML Výsledek hospodaření BO Součet

Tabulka 7 Vazba mezi rozvahou a přehledem o změnách vlastního kapitálu Rozvaha – pasiva

Přehled o změnách vlastního kapitálu

Běžné období

Minulé období

Počáteční stav vlastního kapitálu

A. Vlastní kapitál – Základní kapitál – Kapitálové fondy – Fondy ze zisku – VH minulých let – VH běžného období – Zálohy na podíly

Zvýšení a snížení – Základního kapitálu – Kapitálových fondů – Fondů ze zisku – Výsledku hospodaření minulých let – Výsledku hospodaření běžného období – Rozhodnuto o zálohách na podíly

B. Cizí kapitál

D. Časové rozlišení pasiv

Konečný stav vlastního kapitálu

Legislativa komentáře

ce. Z této části by si měl uživatel přílohy učinit obrázek o obchodní firmě účetní jednotky a jejím sídle, o velikosti, o její právní formě, případně informaci o tom, že je účetní jednotka v likvidaci, o předmětu její činnosti a její organizační struktuře. Dále pak informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách, o průměrném počtu zaměstnanců a o dalších nezbytných a účetní jednotku charakterizujících skutečnostech. V další části přílohy se uvádějí informace o aplikaci obecných účetních zásad a účetních metod. Jedná se o způsoby oceňování a odpisování, jejichž znalost je významná pro posouzení finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a pro analýzu údajů obsažených v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Dále se uvede způsob stanovení opravných položek, způsob uplatněný při přepočtu cizí měny, oceňovací model při použití oceňování reálnou hodnotou a změny reálné hodnoty, pokud účetní jednotka toto ocenění používá. Třetí část přílohy poskytuje doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty. Zde se vysvětluje každá významná položka nebo skupina položek z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Jde zejména o výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než 5 let, závazkové vztahy kryté věcnými zárukami s uvedením pova-

hy a formy těchto záruk. Dále se uvádějí informace o transakcích provedených přímo nebo nepřímo mezi účetní jednotkou a jejími většinovými společníky, anebo mezi účetní jednotkou a členy správních řídících a dozorčích orgánů, nebo mezi spřízněnými stranami; tyto informace jsou nezbytné k pochopení ﬁnanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. V oblasti nákladů a výnosů uvede účetní jednotka výši a povahu jednotlivých položek, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem. Uvede se také průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období. Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, uvedou informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních obchodních podílů.

Tabulka 8 Obsah přílohy v účetní závěrce podle kategorií účetních jednotek Kategorie účetní jednotky

Vyhláška č. 500/2002 Sb.

Rozsah přílohy

bez auditu

§ 39

Zkrácený rozsah

auditovaná

§ 39 + § 39a

Plný rozsah

bez auditu

§ 39

Zkrácený rozsah

auditovaná

§ 39 + § 39a

Plný rozsah

Mikro

Malá Střední

§ 39 + § 39b

Plný rozsah

Velká

§ 39 + § 39b + § 39c

Plný rozsah

Legislativa komentáře

nitelných dluhopisech. Účetní jednotka také uvede výši odměn, které byly přiznané za účetní období členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů a výši sjednaných penzijních závazků bývalých členů těchto orgánů. Dále pak uvede informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty. U jednotlivých položek dlouhodobých aktiv uvede zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období, výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení, výši úroků, pokud jsou součástí ocenění majetku. Uvede výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj a dále povahu a obchodní účel operací, které nejsou zahrnuty v rozvaze a jejich ﬁnanční dopad na účetní jednotku, jsou-li rizika nebo přínosy z nich vyplývající významné. § 39a Další informace v příloze v účetní závěrce některých malých účetních jednotek a mikro účetních jednotek Další doplňující část přílohy je určena malým a mikro účetním jednotkám s povinností auditu. Účetní jednotka uvede informaci o jednotlivých položkách dlouhodobých aktiv (zůstatky na začátku a na konci účetního období, výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a výši úroků, které jsou součástí jejich ocenění). Dále uvede název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku a informaci o transakcích uzavřených se spřízněnou stranou, které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek (jejich objem a povahu vztahu se spřízněnou stranou). § 39b Další informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky a střední účetní jednotky Pro střední a velké účetní jednotky musí příloha obsahovat ještě další informace. Jedná se o informace o názvu a sídle konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu a výše výsledku hospodaření těchto účetních jednotek. Dále se uvede počet a jmenovitá nebo účetní hodnota vydaných akcií během účetního období, případně informace o vymě-

§ 39c Doplňující informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky Příloha velkých účetních jednotek musí obsahovat ještě další doplňující informace. Účetní jednotka uvede informaci o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů. Tyto informace nemusí být uvedeny, pokud by mohly účetní jednotku vážně poškodit. Dále pak uvede celkové odměny účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované auditorem za jiné ověřovací služby, daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace nemusí být uvedeny v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky a jsou uvedeny v její příloze.

6. Následné povinnosti související s účetní závěrkou Sestavením účetní závěrky povinnosti účetní jednotky nekončí, většina z nich musí ještě zajistit další povinnosti.

Legislativa komentáře

6.1. Audit účetní závěrky obchodních společností Povinnost auditu účetní závěrky je stanovena účetním jednotkám v § 20 ZoÚ. Auditu podléhají účetní jednotky, pokud za účetní období, za nějž se účetní závěrka ověřuje a za účetní období bezprostředně předcházející, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií: a) úhrn aktiv brutto více než 40 000 000 Kč, b) čistý obrat více než 80 000 000 Kč, c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50. Výjimkou jsou malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy, které povinnost auditu mají v případě, že za účetní období, za nějž se účetní závěrka ověřuje a za účetní období bezprostředně předcházející, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií. Další výjimkou z povinnosti auditu účetní závěrky jsou účetní jednotky, které ačkoliv podle výše uvedených kritérií by tuto povinnost měly mít, jsou od ní osvobozeny, jestliže sestavují účetní závěrku v průběhu konkursu. Toto osvobození od auditu trvá po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o její ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor. Auditora si vybírá účetní jednotka z auditorů zapsaných v seznamu auditorů u Komory

auditorů ČR. Auditora musí určit nevyšší orgán účetní jednotky. U akciových společností je to valná hromada akcionářů, u ostatních obchodních společností valná hromada společníků. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem. Auditor je povinen provádět audit v souladu se zákonem o auditorech, s předpisy Komory auditorů ČR a s auditorskými standardy. Auditor není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou. Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost a požadovaná vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku účetní jednotky, popřípadě si auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost, jejíž výše je stanovena v závislosti na pracnosti auditu, nesmí být závislá na výsledku auditu ani ovlivněna jakoukoliv skutečností, která by mohla ohrozit nezávislost a nestrannost auditora nebo kvalitu provedeného auditu. Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, je povinen nepro-

Tabulka 9 Povinnost auditu účetní závěrky podle kategorií účetních jednotek

Kritérium/Kategorie

Aktiva netto celkem

Ročního úhrn čistého obratu

Průměrný počet zaměstnanců

40 mil.

80 mil.

Velké účetní jednotky

Audit vždy

Střední účetní jednotky

Audit vždy

Malé účetní jednotky (a.s. a SF)

Audit v případě překročení jednoho kritéria po dvě po sobě jdoucí období

Ostatní malé účetní jednotky

Audit v případě překročení dvou kritérií po dvě po sobě jdoucí období

Legislativa komentáře

dleně písemně informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky. Auditor musí být při provádění auditorské činnosti nezávislý na auditované osobě a nesmí se podílet na jejím rozhodování. Jestliže je nezávislost auditora ve vztahu k auditované účetní jednotce ohrožena skutečnostmi, jako je kontrola vlastních služeb, existence vlastního zájmu, upřednostňování některých osob, nebo další skutečnosti, musí auditor přistoupit k opatřením s cílem toto ohrožení zmírnit, případně takovou auditorskou zakázku odmítnout. Auditor nesmí také provádět auditorskou činnost v účetní jednotce, pokud je dlouhodobě závislý na příjmech ze služeb poskytnutých této účetní jednotce. Audit účetní závěrky nezbavuje účetní jednotku odpovědnosti za sestavenou účetní závěrku a údaje v ní uvedené. Auditor má povinnost si vyžádat od účetní jednotky Prohlášení o odpovědnosti za účetní závěrku, v němž účetní jednotka potvrzuje svoji odpovědnost za účetní závěrku a ujištění, že byly auditorovi poskytnuty veškeré informace, které se týkají účetní závěrky (resp. žádné nebyly zatajeny). O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu, kterou projedná s řídícím orgánem auditované účetní jednotky. Její součástí je výrok, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s použitými právními předpisy a účetními standardy. Výrok může mít jednu z následujících forem: • bez výhrad (účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti), • s výhradou (účetní závěrka obsahuje nevýznamné nesprávnosti, případně vyjadřuje nejistotu auditora o skutečnostech, které nebyl schopen ověřit), • záporný výrok (účetní závěrka obsahuje významné nesprávnosti), • odmítnutí výroku (auditor byl ve své práci omezen a není schopen se k účetní závěrce vyjádřit).

Termín provedení auditu není stanoven, lze jej však odvodit od dalších povinností účetní jednotky, zejména v souvislosti se zveřejňováním účetní závěrky nebo výroční zprávy.

6.2. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou Termíny pro odevzdání daňového přiznání, kterým je zároveň termín pro úhradu splatné daně, jsou stanovené v § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů takto: • U daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. • Uvedená tříměsíční lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud je daňové přiznání podáno elektronicky (a zároveň nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě). • Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (pokud nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě). Povinnost auditu není nutné správci daně oznamovat, neboť je zřejmá z výkazů minulého období, které má správce daně k dispozici. Správce daně může ve výjimečných případech na žádost daňového subjektu prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Účetní závěrka v rozsahu, ve kterém byla sestavena, je přílohou k daňovému přiznání.

6.3. Výroční zpráva Účetní jednotky, které mají ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, sesta-

Legislativa komentáře

vují povinně výroční zprávu. Tuto povinnost jim ukládá § 21 ZoÚ. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Výroční zpráva podléhá auditu a účetní jednotka je povinna umožnit každému zájemci do ní nahlédnout. Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění jejího účelu obsahovat finanční i nefinanční informace. Ve výroční zprávě je povinna účetní jednotka uvést nejméně tyto finanční a nefinanční informace: a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, d) o aktivitách v oblasti životního prostředí a pracovněprávních vztazích, e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí, f) další informace požadované obchodním zákoníkem. Nefinanční informace v těchto oblastech uvádějí pouze velké účetní jednotky (§ 32g ZoÚ).

V případě, že účetní jednotka používá ﬁnanční instrumenty, musí uvést ve výroční zprávě také informace o: • cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, • cenových, úvěrových, likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena. Součástí výroční zprávy je účetní závěrka a zpráva auditora. Přílohou výroční zprávy je i zpráva o vztazích mezi propojenými osobami v případě, že má účetní jednotka povinnost tuto zprávu vyhotovit.

6.4. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami Propojenými osobami podle zákona o obchodních korporacích (§ 82) jsou: • ovládající a ovládaná osoba, • ostatní osoby ovládané stejnou ovládající osobou. Ovládající osoba je taková osoba:

Legislativa komentáře

• která může přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv, • která může prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob orgánů společnosti, • která představuje více osob jednající ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích práv, • která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv, není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím. Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za uplynulé účetní období. Ve zprávě se uvede: • struktura vztahů mezi propojenými osobami, • úloha ovládané osoby v něm, • způsob a prostředky ovládání, • přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla činěna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky, • přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými, • posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma a posouzení jejího vyrovnání. Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů

mezi spojenými osobami, uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaké z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma, pokud vznikla. Má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které také obsahuje názor na vyrovnání újmy.

6.5. Zveřejnění údajů z účetní závěrky Účetní jednotky mají povinnost odevzdávat a zveřejňovat účetní závěrku i výroční zprávu (pokud mají povinnost ji vyhotovovat) v souladu s § 21a a § 21b ZoÚ. Zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období, bez ohledu na to, zda byla účetní závěrka schválena. Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do

Tabulka 10 Povinnost zveřejňování účetní závěrky podle kategorií účetních jednotek Výroční zpráva

Neﬁnanční informace

Rozvaha

Výkaz Z/Z

Výkaz CF

Výkaz o ZVK

Příloha

bez auditu

–

ano

–

ano

s auditem

ano

–

ano

–

ano

bez auditu

–

ano

–

ano

s auditem

ano

–

ano

–

ano

Střední

ano

–

ano

Velká

ano

Kategorie

Mikro

Malá

Legislativa komentáře sbírky listin obchodního rejstříku jejím prostřednictvím. Předání se provádí elektronicky. Od roku 2021 přibyla do zákona o účetnictví další možnost pro obchodní korporace (které nemají povinnosti vůči ČNB), jak účetní závěrku do sbírky listin předat. A tou je možnost splnit povinnost zveřejnění účetní závěrky podáním prostřednictvím správce daně z příjmů formou přílohy daňového přiznání podaného elektronicky ve formátu, struktuře a podmínek podle daňového řádu. Účetní jednotky, které mají povinnost auditu účetní závěrky a výroční zprávy, jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora. Nesmí zveřejnit informace, které ověřeny nebyly, způsobem, který by

mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly. Stejně tak jsou účetní jednotky povinny zveřejnit informaci o tom, že účetní závěrka nebyla schválena k tomu příslušným orgánem, pokud se tak stalo. Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Tento článek byl zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Fakulty ﬁnancí a účetnictví na VŠE v Praze, který je realizován v rámci institucionální podpory IP100040. Článek prošel recenzním řízením redakční rady. Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. Absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze. Na VŠE působí od roku 1968, v letech 1994–2002 jako vedoucí Katedry ﬁnančního účetnictví a auditingu na Fakultě ﬁnancí a účetnictví. Je obsahovým garantem řady kursů zajišťovaných katedrou, školitelkou doktorandů a členkou vědecké rady fakulty. Veřejnosti je známa svými publikacemi a vzdělávací činností v oblasti účetnictví a auditu. Patří mezi zakládající členy Národní účetní rady, kde je dosud zástupcem za VŠE.

Legislativa komentáře

Problematika činnosti účetních v oblasti daní Skutečnost, že mnoho podnikatelů zaměňuje, resp. směšuje činnost účetních s činností daňových poradců, je dlouhodobě známá. Možná se není co divit – pro řadu podnikatelů (zejména u menších subjektů) je synonymem výstupu z účetnictví daňové přiznání a účetní závěrka. Toto zjednodušení smyslu chápání odlišnosti profese účetních a daňových poradců však není možné akceptovat u samotných účetních. Přesto pohledem na pár webových stránek účetních kanceláří nebo účetních OSVČ zjistíme, že vedle vedení účetnictví nabízejí tyto subjekty i zpracování daňového přiznání či zastupování před úřady a poradenství v oblasti daní. Pokud při této činnosti spolupracují s daňovými poradci, je vše v pořádku; nicméně bych očekávala, že informaci, že se jedná o činnost vykonávanou ve spolupráci, minimálně zmíní. V ostatních případech by totiž účetní vykonávali činnost související s daňovým poradenstvím neoprávněně. Na druhou stranu si nemyslím, že by se daňoví poradci chtěli ve své běžné praxi zabývat vedením účetnictví nebo např. sestavením vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, se kterými se setkáme v oblasti zaměstnávání. Vím, že pro mnohé daňové poradce je oblast

3 4

účetnictví natolik složitá, že by se jí nevěnovali vůbec, ač by legálně mohli (pokud návazně poskytují daňové poradenství). Přehled, v čem se liší daňoví poradci od účetních, lze ve zkratce nalézt na stránkách Komory daňových poradců1 (dále jen „KDP“); shrnující informace lze nalézt rovněž v materiálu Petry Pospíšilové – prezidentky KDP z roku 20162 nebo v tiskových zprávách Komory certiﬁkovaných účetních z 9. 11. 2016 a z 27. 2. 20173 zveřejněných na webových stránkách Komory certiﬁkovaných účetních (dále jen „KCÚ“).

Co říká zákon Světlo do problematiky, kam až sahá práce účetních a kde začíná práce daňových poradců, nepřinesla ani novelizace nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností4 z roku 2021, byť značně rozšířila vymezení živnosti Čin-

https://www.kdpcr.cz/proc-mit-danoveho-poradce?gclid=Cj0KCQiAi9mPBhCJARIsAHchl1xg6HWBdxF_s4A4rr3YpGJZmNTaMXfxKnKfqjeSmf9ti3HXIrsweTAaAqV5EALw_wcB#porovnani https://komora-ucetnich.cz/cze/search?cx=009387190098668624088%3Ast 2y9tsbg&cof=FORID%3A11&ie=UTF-8&q=d a%C5%88ov%C3%BD+poradce https://www.komora-ucetnich.cz/cze/informace-komory/media/media_zpravy/page:20 č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Legislativa komentáře

nost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Obsahová náplň této živnosti tedy od 1. 7. 2021 zní: „Poradenství ve věcech vedení účetnictví a daňové evidence v rámci právních předpisů, a dále pak zejména ve věcech obsahového vymezení složek majetku a dluhů v daňové evidenci, ve věcech vykazování podle českých účetních předpisů, ve věcech vykazování podle mezinárodních účetních standardů, ve věcech tvorby vnitřních předpisů účetní jednotky upravujících vybrané skutečnosti nezbytné pro vedení účetnictví, při přechodu z účetnictví na jednoduché účetnictví a z jednoduchého účetnictví na účetnictví, při přechodu z daňové evidence na účetnictví a z účetnictví na daňovou evidenci, ve věcech používání Českých účetních standardů, mezinárodních účetních standardů a jiných obecně uznávaných účetních zásad, ve věcech provádění analýz ﬁnanční situace a výkonnosti účetních jednotek, při zpracování podkladů (návodu) pro systém vedení účetnictví nebo daňové evidence a při koncipování systémových řešení pro programové vedení účetnictví nebo daňové evidence. Vedení účetnictví spočívající podle zákona o účetnictví zejména v účtování podvojnými zápisy v souladu s účetními metodami, vedení účetních knih, provádění inventarizace majetku a závazků, používání účetních metod, stanovování obsahu syntetických a případně i analytických účtů a jejich doplňování v průběhu účetního období do účtového rozvrhu, vyhotovování účetních dokladů, sledování skutečností, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech a na podrozvahových účtech v operativní evidenci, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví a sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky. Používání mezinárodních účetních standardů spočívající v účetním zachycování skutečností, které jsou předmětem požadavků na vykazování podle těchto standardů a sestavení účetní závěrky podle zákona o účetnictví a jiných právních předpisů. Vedení jednoduchého účetnictví, zejména zachycování skutečností, které jsou předmětem jednoduchého účetnictví, účetními doklady v účetních knihách v souladu s účetní-

mi metodami, vedení účetních knih, provádění inventarizace majetku a závazků, používání účetních metod včetně metod přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo zjednodušeném rozsahu a naopak, vyhotovování účetních dokladů a sestavování přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích. Další činnosti vztahující se k vedení účetnictví, a to zejména sestavování Pomocného analytického přehledu, Pomocného konsolidačního přehledu nebo Pomocného konsolidačního záznamu pro vybrané účetní jednotky. Vedení daňové evidence podle zákona o daních z příjmů spočívající zejména ve vedení evidence o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, vedení evidence o majetku a dluzích a ve zjišťování skutečného stavu zásob, hmotného majetku a pohledávek a dluhů. V rámci živnosti lze dále provádět mzdovou agendu spočívající například ve zpracování a výpočtu mezd, platů, odměn, cestovních a dalších náhrad včetně zákonných srážek, zejména výpočtu pojistného na sociální

Legislativa komentáře

jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí“. Je tedy zřejmé, že poslední část deﬁnice obsahuje právě samotné sestavení daňového přiznání.

zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, záloh na daň z příjmů fyzických osob a exekučních srážek. Vedení ostatních evidencí pro daňové účely. V rámci živnosti lze rovněž sestavovat výroční zprávy“.

Sestavení daňových přiznání Při pohledu na výčet činností zjistíme, že nikde není ani zmínka o sestavení daňových přiznání. Toto přesné vymezení však nelze najít ani v samotném zákoně o daňovém poradenství5, ale věcně ho vystihuje ustanovení § 1, odst. a) tohoto zákona. Zákon upravuje „poskytování právní pomoci a ﬁnančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžních plnění (dále jen „daně“),

Ve své praxi, kdy jsem účetním expertem – členem KCÚ, a zároveň i daňovým poradcem – členem KDP, nemusím řešit dilema, kde končí hranice účetnictví a začíná práce daňového poradce. Nicméně i já cítím, že by mnozí účetní sestavili pro společnost, které vedou účetnictví, např. kontrolní hlášení a daňové přiznání k dani z přidané hodnoty mnohem lépe než daňoví poradci, kteří s ﬁrmou nemají každodenní styk (zejména pokud jde o jednodušší formu podnikání klienta). Na druhou stranu daňoví poradci by asi nechtěli sestavovat kontrolní hlášení o stovkách a tisících položek, obzvlášť pokud k jejímu sestavení v nekomplikovaných případech lze využít účetních programů, a hlášení tak sestavit „na kliknutí myši“ a podat přímo z programu. Představa, že za tuto činnost platí podnikatel vedle externích účetních ještě daňovým poradcům, mi přijde až nesmyslná; troufám si tvrdit, že se tak v praxi neděje a externí účetní kontrolní hlášení a daňové přiznání k dani z přidané hodnoty běžně sestavují (čemuž mimo jiné odpovídají i některé nabídky účetních kanceláří či OSVČ na jejich webových stránkách), ač k tomu vlastně nemají žádné oprávnění vyplývající z vymezení živnosti pro účetní.

Otázka odpovědnosti V tomto případě si ale musí účetní být vědomi toho, že toto překročení mezí zákonných mantinelů s sebou nese zejména riziko výluky z pojištění odpovědnosti. Rámcová smlouva pro členy Svazu účetních České republiky, z.s., kterou mohou sjednat i členové KCÚ (pojistitelem je Kooperativa pojišťovna, a.s.) naštěstí do pojištění profesní odpovědnosti účetních

Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Legislativa komentáře

zahrnuje i pojištění újmy způsobené zpracováním nebo podáním kontrolního hlášení DPH6. Všimněme si, že se nejedná o samotné přiznání k DPH, které v běžné praxi externí účetní také sestavují a klientům předkládají spolu s kontrolním hlášením. V tomto ohledu by tedy případné pochybení externích účetních nebylo pokryto pojištěním vůbec. Mnozí účetní by řekli, že tento způsob (zpracuji přiznání i přes překročení vymezení obsahu své živnosti) je obhajitelný i při sestavení daňového přiznání k dani z příjmů; přece také čísla vycházejí z účetnictví, namítli by mnozí. V tomto případě však souzním s činností daňového poradce, neboť data z účetnictví jsou jen malým základem při sestavení daňového přiznání, a základ daně je obvykle odlišný od běžného účetního výsledku. Zákon o daních z příjmů7 je tak obsáhlý, že je mu třeba věnovat náležitou odbornou péči, která se projeví ve správném stanovení základu daně a sestavení daňového přiznání k této dani.

Závěr Osobně se domnívám, že obě profese by se měly především vzájemně respektovat a doplňovat, pokud je to účelné zejména s ohledem na potřeby klientů. Jak externí účetní, tak daňoví poradci by měli podnikatelům vysvětlit, kam až sahají jejich kompetence a znalosti, jakou mají odpovědnost a jak ji mají pojištěnou, kdy je vhodné se obrátit se spoluprací na druhou skupinu profesí. Protože článek připravuji do Bulletinu KCÚ, chtěla bych oslovit zejména certiﬁkované účetní, aby zejména při prezentování svých činností a nabídek služeb klientům nezapomínali na vymezení, které živnostenské oprávnění účetním vymezuje. A také aby se zaměřili na své profesní pojištění, aby měli jistotu, kterou část svých činností mají ze zákona pokrytou, a kde by případně mohli narazit na problém, že jejich činnost není pojištěna. Ing. Michaela Martínková

Ing. Michaela Martínková Účetní expertka, členka KCÚ, daňová poradkyně a jednatelka účetní a daňové kanceláře. Absolventka VŠFS. Praxi účetní se věnuje celý svůj profesní život, zpočátku jako OSVČ, později jako společník v s.r.o. zabývající se vedením účetnictví a daňovým poradenstvím pro malé a střední podniky.

6 7

Bližší podmínky na: https://www.komora-ucetnich.cz/cze/pro-cleny/pojisteni/GrECo Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Legislativa komentáře

Případy uplynutí lhůty pro stanovení daně Správní soudy se v nedávné době opakovaně zastaly daňových poplatníků v situacích, kdy správce daně po marném uplynutí lhůty vedl nalézací řízení či stanovil daň. Skutečnost, že ve skutkově obdobné věci došlo optikou aktuální judikatury správních soudů k prekluzi lhůty pro stanovení daně, může být nejen důvodem pro ukončení v současné době vedeného vyměřovacího či doměřovacího řízení v případech ostatních daňových poplatníků, ale i důvodem pro nařízení přezkumného řízení již pravomocného rozhodnutí o stanovení daně.

Lhůta pro stanovení daně Lhůta pro stanovení daně vymezuje časový prostor, v rámci něhož lze měnit poslední známou daň, a to jak ve prospěch, tak neprospěch daňového subjektu. Pokud do uplynutí této lhůty není daň stanovena pravomocně, pravomoc správce daně stanovit daň pro dané zdaňovací období zaniká a ve vztahu k této dani dochází k deﬁnitivnímu vypořádání materiálních vztahů mezi veřejným rozpočtem a daňovým subjektem. Není výjimkou, že lhůta pro stanovení daně optikou rozhodovací praxe správních soudů marně uplyne již před zahájením či v průběhu daňové

kontroly, před doručením rozhodnutí správce daně o stanovení daně, případně před doručením rozhodnutí o odvolání proti takovému rozhodnutí. Otázka, zda ve vztahu k dani za dané zdaňovací období dosud neuplynula lhůta pro její stanovení by tak neměla být daňovým subjektem ponechána pouze na posouzení správce daně, ale měla by být předmětem jeho vlastního posouzení. Na základě včasné námitky prekluze lhůty pro stanovení dané daňové povinnosti může dojít: i. k ukončení vyměřovacího či doměřovacího řízení (včetně v rámci něhož případně vedeného kontrolního postupu), aniž by došlo ke stanovení daně; nebo ii. ke zrušení rozhodnutí o stanovení daně (v rámci odvolacího či přezkumného řízení). Lhůta pro stanovení daně počíná běžet ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání řádného tvrzení, přičemž její základní délka je tříletá a končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku. Na běh této lhůty mohou mít vliv některé úkony správce daně nebo daňového subjektu, které ji mohou prodloužit, přerušit či stavit. Úplný výčet těchto úkonů je stanoven daňovým řádem1. Ze strany správce daně se bude nejčastěji jednat o:

Viz § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

Legislativa komentáře

• zahájení daňové kontroly; • doručení výzvy k podání dodatečného tvrzení daně; • doručení rozhodnutí o stanovení daně nebo rozhodnutí o odvolání proti tomuto rozhodnutí; a • odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě daní. Právě výše uvedené úkony správce daně a jejich vliv na běh lhůty pro stanovení daně byly opakovaně předmětem přezkumu ze strany správních soudů, a proto je na místě při posuzování běhu této lhůty v každém konkrétním případě věnovat povaze těchto úkonů náležitou pozornost.

Posuzování úkonů majících vliv na běh lhůty pro stanovení daně Správce daně je primárně povinen postupovat v souladu se zásadou rychlosti řízení, tzn. postupovat bez zbytečných průtahů. Nicméně, není výjimkou, že správce daně činí úkony mající vliv na běh lhůty pro stanovení daně až na samotném sklonku běhu této lhůty. Ponechání provedení těchto úkonů v závěru prekluzivní lhůty může mít za následek přinejmenším následující negativní důsledky: a) vznik úroku z prodlení s úhradou rozdílu mezi stanovenou a tvrzenou daní za dobu, po kterou byl správce daně nečinný2;

b) provedení úkonu správce daně formálně a účelově; c) omezení procesních práv osob zúčastněných na správě daní.

Formálnost a účelovost úkonů správce daně Ačkoli nelze bez dalšího jakýkoli úkon správce daně provedený ke konci lhůty pro stanovení daně označit za učiněný čistě formálně za účelem prodloužení, přerušení či stavení běhu této lhůty, je skutečnost, že úkon byl správcem daně učiněn ke konci prekluzivní lhůty přinejmenším důvodem pro posouzení, zda nebyl takový úkon učiněn správcem daně v časové tísni a zda je řádně odůvodněn (tj. zda je přezkoumatelný). V případě, že by v konkrétním řízení bylo zřejmé, že správcem daně učiněný úkon (například zahájení daňové kontroly, rozhodnutí o stanovení daně) byl úkonem toliko formálním, účelově vydaným čistě (nebo převážně) za účelem prodloužení lhůty pro stanovení daně, lze z judikatury Nejvyššího správního soudu dovodit3, že by takovému úkonu neměly být přiznány účinky na běh této lhůty. Větší důraz na materiální pojetí úkonů správce daně klade v případě zahájení daňové kontroly a jejích účinků na běh lhůty pro stanovení daně od 1. ledna 2021 také daňový řád. Dle § 87

Pokud ke vzniku úroku z prodlení došlo v příčinné souvislosti s nečinností správce daně, měla by být tato skutečnost správcem daně považována za ospravedlnitelný důvod prodlení, na základě kterého, by měl být daňovému subjektu v daném rozsahu úrok z prodlení prominut. Nicméně, lze předpokládat, že správce daně tuto skutečnost v řízení o žádosti o prominutí úroku z prodlení zohlední pouze tehdy, pokud daňový subjekt na zbytečné průtahy v rámci daného řízení upozornil nejblíže nadřízeného správci daně a ten shledal podnět daňového subjektu jako důvodný. Vzniku úroku z prodlení lze taktéž předcházet vytvořením vratitelného přeplatku na osobním daňovém účtu předmětné daňové povinnosti ve výši přepokládaného rozdílu mezi stanovenou a tvrzenou daní ještě před jejím pravomocným stanovením. Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. února 2018 č. j. 2 Afs 239/2017 – 29, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, čísle vydání (svazku) 4 ročník 2018 na straně 270, uveřejněným pod pořadovým (publikačním) číslem: 3703/2018.

odst. 3 daňového řádu platí, že pokud správce daně nezačne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně v okamžiku zahájení daňové kontroly (tj. doručením oznámení o zahájení daňové kontroly) nebo bez zbytečného odkladu po tomto zahájení, účinek zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí takového zjišťování nebo prověřování dojde.

řízení posuzoval, zda k zahájení daňové kontroly došlo v dané věci dnem, kdy byla formálně zahájena daňová kontrola, nebo zda je třeba za tento okamžik s ohledem na skutkový stav považovat již den provedení místního šetření, které daňové kontrole předcházelo. Soud dospěl k závěru, že v dané věci správce daně vybočil z mezí místního šetření a fakticky již činil úkony, jež odpovídají a svým charakterem a intenzitou zásahu do právní sféry daňového subjektu spadají spíše pod daňovou kontrolu.

Novelou daňového řádu tak má být předcházeno situacím, kdy by správce daně zahájil daňovou kontrolu čistě formálně za účelem přerušení běhu lhůty pro stanovení daně a samotné úkony v rámci takto zahájené daňové kontroly (tj. daňovou kontrolu v materiálním pojetí) by začal činit až s odstupem času.

V důsledku uvedeného závěru soudu lhůta pro stanovení daně v dané věci počala běžet znovu již okamžikem provedení místního šetření (tedy nikoli až okamžikem formálního zahájení daňové kontroly) a marně uplynula před doručením rozhodnutí o stanovení daně. Soud proto v dané věci zrušil nejen rozhodnutí odvolacího orgánu, ale i rozhodnutí o stanovení daně.

V praxi však může nastat i druhá možná situace, kterou se v nedávné době zabýval Městský soud v Praze4. Městský soud v Praze v předmětném

Na základě výše uvedeného je tak v praxi nutné

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. října 2021, č. j. 18 Af 11/2021-40. Proti závěrům Městského soudu v Praze podalo Odvolací ﬁnanční ředitelství kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, přičemž usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. listopadu 2021, č. j. 10 Afs 437/2021 – 29 bylo řízení o této kasační stížnosti zastaveno z důvodu jejího zpětvzetí.

Legislativa komentáře

běh lhůty pro stanovení daně posuzovat nejen s ohledem na formální označení úkonů správce daně, ale taktéž i s ohledem na jejich materiální povahu.

Omezení procesních práv Správce daně se taktéž může ocitnout v situaci, kdy by poskytnutí daňovému subjektu adekvátního prostoru pro uplatnění jeho procesních práv mělo nebo mohlo mít za následek, že by již sám neměl dostatek času pro zahájení daňové kontroly, doručení rozhodnutí o stanovení daně nebo rozhodnutí o odvolání proti němu ve lhůtě pro stanovení daně.

5 6

Plyne-li „neřešitelnost“ situace zcela z postupu správce daně, který ponechal nezbytné úkony na konec lhůty, nemůže toto jít k tíži daňového subjektu5, a to ani tehdy, pokud by se do této situace správce daně dostal kvůli svému vstřícnému přístupu vůči daňovému subjektu6. Jedná se nejčastěji o situace: • před zahájením daňové kontroly, kdy je správce daně povinen vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání, pokud lze důvodně předpokládat doměření daně; • před vydáním rozhodnutí o stanovení daně na základě daňové kontroly, kdy je správce daně povinen poskytnout daňovému subjektu přiměřenou lhůtu pro případné vyjádření k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. června 2020, č. j. 2 Afs 388/2019 – 70. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2021, č. j. č. j. 10A 128/2020 – 50.

Legislativa komentáře

a vypořádat se s jeho výhradami a návrhy na doplnění; • před vydáním rozhodnutí o odvolání, kdy je správce daně povinen seznámit daňový subjekt s dokazováním provedeným v rámci odvolacího řízení a umožnit mu, aby se k zjištěným skutečnostem a důkazům vyjádřil. Nejvyšší správní soud v té souvislosti zdůraznil, že je primárně věcí orgánů daňové správy organizovat svou činnost tak, aby ve lhůtě pro stanovení daně dokázaly daňové řízení meritorně skončit, aniž by to na svých procesních právech úkorně pocítily daňové subjekty. Daňový řád jim k tomu poskytuje adekvátní nástroje.7 Omezení procesních práv daňového subjektu s přihlédnutím k blížícímu se konci prekluzivní lhůty ke stanovení daně je na místě zásadně až tehdy, lze-li bezpečně dovodit obstrukční motivace daňového subjektu ve snaze docílit marného uplynutí této lhůty.8

Výzva k podání dodatečného daňového přiznání Pokud lze důvodně předpokládat doměření daně, je správce daně povinen před zahájením daňové kontroly vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání. Výzva k podání dodatečného daňového přiznání je aktuálním a častým příkladem úkonu, který v praxi správce daně činí až na samotném sklonku běhu lhůty pro stanovení daně, neboť má za to, že oznámením výzvy se bez dalšího prekluzivní lhůta prodlužuje o 1 rok, pokud byla

7 8 9 10

daňovému subjektu doručena v posledních 12 měsících lhůty. Nejvyšší správní soud se v této souvislosti opakovaně zastal daňových subjektů9, že oznámením výzvy k podání dodatečného daňového přiznání dochází k prodloužení lhůty pro stanovení daně, pokud tato výzva vedla k doměření daně. Tak tomu bude pouze tehdy když: i. daňový subjekt na základě výzvy podá dodatečné daňové přiznání; ii. správce daně doměření daň dle pomůcek poté, co na výzvu daňový subjekt nereaguje; iii. správce daně doměří daň na základě výsledku postupu k odstranění pochybností. Naopak, pokud daňový subjekt reaguje na výzvu správce daně tak, že s výzvou nesouhlasí a trvá na výši jím tvrzené daňové povinnosti, a daň je správcem daně doměřena až na základě následně vedené daňové kontroly, není naplněna hypotéza dotčené právní normy a k prodloužení lhůty k stanovení daně nedochází. Jinými slovy, účinky výzvy na prodloužení lhůty pro stanovení daně nastávají v případě, že mezi vydáním výzvy a doměřením daně existuje blízká věcná (a pravidelně i časová) souvislost. Ta je dána, pokud je daň doměřena přímo v návaznosti na výzvu nebo následně zahájený postup k odstranění pochybností ohledně stejných skutečností, které jsou vyjádřeny ve výzvě, nikoliv již při doměření daně na základě výsledků daňové kontroly. Daňovou kontrolu může správce daně zahájit pouze v původní lhůtě pro stanovení daně.10

Viz bod [58] rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 15.07.2020 sp. zn. 3 Afs 80/2019 – 126. Viz bod [58] rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 15.07.2020 sp. zn. 3 Afs 80/2019 – 126. Viz rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 18. ledna 2022, sp. zn. 3 Afs 319/2020. Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 441/2019 – 29.

Legislativa komentáře

Prekluze lhůty pro stanovení daně jako důvod pro skončení nalézacího řízení

Prekluze lhůty pro stanovení daně jako důvod nařízení přezkumného řízení

Proti vedení vyměřovacího či doměřovacího řízení po prekluzi lhůty pro stanovení daně je daňový subjekt oprávněn podat stížnost u správce daně nebo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem ke správnímu soudu.

Daňový subjekt je oprávněn podat podnět správci daně na přezkum rozhodnutí o stanovení daně, které dle přesvědčení daňového subjektu nabylo právní moci po uplynutí lhůty pro stanovení daně, a to do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Mgr. Tomáš Klabouch

Mgr. Tomáš Klabouch Advokátní koncipient, absolvent Masarykovy univerzity Brno. Specializuje se na správu daní a řešení daňových sporů. Má rozsáhlé zkušenosti se zastupováním společností z rozličných průmyslových odvětví v daňových sporech s orgány ﬁnanční správy. Specializuje se na řešení sporů týkající se DPH podvodů, zneužití práva, projektů výzkumu a vývoje, nastavení převodních cen, odpočtů na DPH a nároků z neoprávněného jednání orgánů ﬁnanční správy.

Legislativa komentáře

Novelizace IFRS s účinností k 1. 1. 2022 nebo pozdější1 S datem 1. 1. 2022 vstupuje v účinnost několik novelizací Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), které v současné době musí účetní jednotky sestavující účetní závěrky dle IFRS zapracovat do svých účetních metod a v nejbližší účetní závěrce (např. pololetní) již zohlednit.

Přijaté změny v kostce Současně je vydáno několik novelizací s účinností k 1. 1. 2023, které je vhodné již vnímat a zavčas se na ně připravit, zejména, pokud mají retrospektivní aplikaci. Přehled všech novelizací vydaných ke konci ledna 2022 je shrnut v následující tabulce a dále v článku jsou přiblíženy vyplývající změny. Úvodem ještě zmiňme, že na jaře roku 2021 byla vydána novelizace IFRS 16, která v zásadě prodloužila účinnost výjimky z modifikace lesingu přijaté dočasně pro zachycení úlev z nájemného v důsledku dopadu covid-19. Novelizace přinesla specifické podmínky, za kterých poskytnuté úlevy nevedou k modifikaci leasingu a k přepočtu závazku z leasingu, potažmo práva k užívání aktiv. Vzhledem k trvajícím omezením v souvislosti s covid-19 v různých zemích IASB rozhodla o prodloužení nastavených výjimek do června roku 2022. Společnosti mohou tuto novelizaci zohlednit již v účetní závěrce sestavené za rok

2021, případně ji zohlednit s účinností od 1. 1. 2022 (pokud účetní období začíná tímto rokem). Protože všechny novelizace IFRS vydané IASB podléhají dalšímu procesu schválení do legislativy EU (tzv. endorsement process), lze doplnit, že všechny novelizace s účinností k 1. 1. 2022 byly do evropské legislativy včas schváleny a jsou tedy též relevantní v rozsahu tzv. IFRS-EU pro evropské účetní jednotky. Na schválení, resp. dokončení schvalovacího procesu, aktuálně čekají ještě některé novelizace s účinností od roku 2023 (avšak do konce roku 2022 by měly být schváleny).

IAS 16: Příjmy před zamýšleným užitím (2022) Dosavadní pravidla IAS 16 týkající se prvotního ocenění dlouhodobých hmotných aktiv v kategorii Pozemky, budovy a zařízení požadovala, aby výše pořizovacích nákladů byla snížena o čisté příjmy (net proceeds) z prodeje výrobků vytvořených

Tento příspěvek byl zpracován jako jeden z výstupů projektu Fakulty ﬁnancí a účetnictví VŠE v Praze, který je realizován v rámci institucionální podpory IP100040.

Legislativa komentáře

a prodaných během zkušební (testovací) fáze majetku, tj. před uvedením majetku do stavu zamýšleného využití. Novelizace tento požadavek ruší a nově budou i tyto čisté příjmy součástí výsledku hospodaření. Nejde však o prodej v rámci běžné obchodní činnosti podniku (tj. dopad do výsledku není výnosem v rozsahu IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky). Návaznost na tuto změnu má nezahrnutí nákladů vynaložených na vytvoření takovýchto výrobků do pořizovacích nákladů majetku (což byl současný požadavek). Nově budou též i tyto náklady zahrnovány do výsledku hospodaření, přičemž postup a ocenění výrobků bude vycházet z IAS 2 Zásoby. Součástí výrobních nákladů však přirozeně nemohou být odpisy majetku, pomocí něhož jsou výrobky vyrobeny (neboť majetek je stále před zařazením do užívání, a tedy před zahájením odpisování). Účetní jednotka má povinnost zveřejnit v příloze částku těchto příjmů a částku souvisejících nákladů a též pozici (řádek) ve výkazu zisku a ztráty, v níž je dopad zahrnut (pravděpodobně ostatní výnosy / náklady).

Tabulka 1 Vydání

Počátek účinnosti

Novelizace stávajících standardů IFRS 16 Leasingy: Úlevy od nájemného v souvislosti s covid-19 po 30. červnu 2021

březen 2021

1. 4. 2021

IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení: Příjmy před zamýšleným užitím

květen 2020

1. 1. 2022

IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva: Náklady nutné k naplnění smlouvy

květen 2020

1. 1. 2022

IFRS 3 Podnikové kombinace (sladění na Koncepční rámec)

květen 2020

1. 1. 2022

Výroční projekt zlepšení IFRS cyklus 2018–2020

květen 2020

1. 1. 2022

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Klasiﬁkace závazků jako krátkodobé nebo dlouhodobé

leden 2020

1. 1. 2023

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky a související novelizace IFRS Practice Statement 2: Zveřejnění účetních pravidel

únor 2021

1. 1. 2023

IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby: Deﬁnice účetních odhadů

únor 2021

1. 1. 2023

IAS 12 Daně ze zisku: Odložená daň související s aktivy a závazky vyplývajícími z jediné transakce

květen 2021

1. 1. 2023

květen 2017

1. 1. 2023

Nový standard do rozsahu IFRS IFRS 17 Pojistné smlouvy

Legislativa komentáře

IFRS 3: Sladění na Koncepční rámec (2022) Formální novelizace, která pouze aktualizuje úpravu IFRS 3 o relevantní odkazy na nový Koncepční rámec bez jakýchkoliv věcných změn pravidel a požadavků IFRS 3 pro podnikové kombinace.

Výroční projekt zlepšení IFRS 2018–2020 (2022)

IAS 37: Náklady nutné k naplnění smlouvy (2022) IAS 37 vymezuje rezervy na ztrátové smlouvy jako smlouvy, při nichž náklady na realizaci jejich dokončení převýší výnos (výtěžek) z nich plynoucí. Pokud účetní jednotka identiﬁkuje v rámci své činnosti ztrátovou smlouvu, má povinnost do účetní závěrky promítnout v relevantním ocenění rezervu (tj. v odhadu očekávané ztráty). Přijatá novelizace vyjasňuje náklady, které má účetní jednotka zahrnout do vyčíslení „nákladů nutných k naplnění smlouvy“ při posuzování, zdali je smlouva ztrátová. Jedná se přitom o přírůstkové náklady vynaložené na dokončení smlouvy (jako je materiál, mzdy) nebo podíl režijních (výrobních) nákladů alokovaných na smlouvu v přímé souvislosti jejího dokončení. Smyslem novelizace tedy není změna v metodice, ale vyjasnění obsahu položky, s níž IAS 37 pracuje.

Každoročně jsou vydávány novelizace, spíše drobného charakteru, zahrnuté do tzv. výročního projektu, jejichž cílem je odstranit vnitřní nekonzistenci v pravidlech / požadavcích vyplývajících z různých IFRS nebo poskytnout vyjasnění, upřesnění aplikace existujících pravidel, případně rozšířit vhodně existující praktické výjimky. K 1. 1. 2022 vstupují v účinnost tři takové novelizace: (i) Novelizace IFRS 9 Finanční nástroje vyjasňuje poplatky zahrnované do tzv. 10% testu, který je dělán při modifikaci smluvních podmínek finančního závazku a na jehož základě dochází k vyhodnocení, zdali úprava podmínek vede k modifikaci stávajícího finančního závazku nebo naopak k odúčtování stávajícího a k uznání nového finančního závazku. Dopad a rozsah novelizace tentokrát asi lépe vystihne následující ilustrativní příklad. Ilustrativní příklad Společnost získala šestiletý úvěr ve výši 1 015 tis. Kč, který bude splácet každoročními splátkami ve výši 200 tis. Kč, tj. celkové cash flow uhrazené za 6 let činí 1 200 tis. Kč. Splátky úvěru jsou hrazeny zpětně (tj. vždy na konci roku). Efektivní úroková sazba úvěru je 5 % p.a.s. Po 3 letech, kdy společnosti zbývají uhradit ještě tři splátky po 200 tis. Kč, společnost vstoupila v jednání s věřitelem a domluvila upravení podmínek tak, že zbývající splátky budou uhrazeny jednorázově částkou 600 tis. Kč na konci zbývající doby splatnosti (tj. až po třech letech). Za tuto úpravu podmínek společnost uhradila

Legislativa komentáře

věřiteli 5 tis. Kč a současně právní kanceláři za přípravu smluvních podmínek a související právní poradenství 2 tis. Kč. Celkové vedlejší náklady spojené s modiﬁkací úvěrových podmínek tak činí 7 tis. Kč. Účetní hodnota úvěru na konci třetího roku před upravením smluvních podmínek činí 545 tis. Kč: I. Rok: Prvotní ocenění 1 015 tis. Kč + úrok první rok 51 tis. Kč minus splátka 200 tis. Kč = 866 tis. Kč účetní hodnota na konci prvního roku II. Rok: Počáteční hodnota 866 tis. Kč + úrok druhý rok 43 tis. Kč minus splátka 200 tis. Kč = 709 tis. Kč účetní hodnota na konci druhého roku III. Rok: Počáteční hodnota 709 tis. Kč + úrok třetí rok 36 tis. Kč minus splátka 200 tis. Kč = 545 tis. Kč účetní hodnota na konci třetího roku Dojde-li ke změně podmínek ﬁnančního závazku, požaduje IFRS 9 přepočet upravených očekávaných peněžních toků za použití původní efektivní úrokové sazby a výslednou hodnotu porovnat s evidovanou účetní hodnotou. Dle upravených podmínek je společnost povinna

uhradit věřiteli 600 tis. Kč za 3 roky a nyní 5 tis. Kč (tzv. poplatek). Tyto výdaje vstupují do požadované analýzy. Současná hodnota těchto výdajů činí 523 tis. Kč (518 tis. Kč plus 5 tis. Kč). A právě zde je vyjasnění vyplývající z přijaté novelizace, která specifikuje, že mezi uvažované poplatky patří pouze ty, které jsou hrazeny mezi dlužníkem a věřitelem. (Do výpočtu tak nevstupují poplatky 2 tis. Kč, které společnost hradí dalšímu subjektu – právní kanceláři). Vypočtená současná hodnota 523 tis. Kč se vztáhne do poměru s evidovanou účetní hodnotou 545 tis. Kč, přičemž vyjde vzájemný poměr 96,08 %, tj. rozdíl mezi oběma hodnotama je v intervalu do 10 %. V takovém případě změna smluvních podmínek vede k modifikaci finančního závazku, nikoliv k zániku existujícího a k uznání nového. A další postup již odpovídá pravidlům pro modifikaci. (ii) Novelizace IFRS 1 První přijetí IFRS zjednodušuje aplikaci IFRS 1 dceřinou společností, která se stává prvouživatelem později, jak její mateřská společnost, resp. poskytuje další možnost pro prvotní ocenění kurzového rozdílu z převodu účetní závěrky

Legislativa komentáře

zahraniční operace (např. dceřiné společnosti). Dosavadní výjimka nastavená v IFRS 1 umožňovala ocenit tento kurzový rozdíl k datu přechodu na IFRS v nulové výši (tj. bez analýzy kurzových přepočtů do minulosti). Nově má dceřiná společnost, která je tedy prvouživatelem IFRS později než její mateřská společnost, možnost ocenit kurzový rozdíl ve výši, která odpovídá hodnotě vstupující do konsolidované účetní závěrky mateřské společnosti (tj. odvozené od data přechodu mateřské společnosti na IFRS). Cílem je tak umožnit sjednocení výše tzv. translation reserve vykazované v konsolidovaných účetních závěrkách na různých úrovních skupiny. (iii) Novelizace IAS 41 Zemědělství odstraňuje požadavek na vyloučení daňových peněžních toků z ocenění reálné hodnoty, aby došlo k sesouhlasení s požadavky jiných standardů, zejména IFRS 13 Oceňování reálnou hodnotou. V zásadě dochází k úpravě spočívající ve vnitřním sladění požadavků a předpisů vyplývajích z různých IFRS, a nikoliv k zásadní věcné úpravě účetních metod vyplývajích z použití IAS 41.

IAS 1: Klasiﬁkace závazků jako krátkodobé nebo dlouhodobé (2023) Novelizace, která již měla nabýt účinnosti s rokem 2022 a byla odložena v důsledku trvání dopadu covid-19 na rok 2023. Její účinnost je však retrospektivní v souladu s IAS 8, tj. bude-li aplikována prvotně v roce 2023, bude nutné posoudit její dopad i na zůstatky roku 2022, resp. k 1. 1. 2022. S koncem roku 2021 byl však vydán ještě jeden návrh novelizace IAS 1 věnovaný dlouhodobým závazkům s koventy, jehož účinnost by měla být k 1. 1. 2024 a je v návrhu s ním odložit o rok ještě jednou i účinnost této novelizace.

IAS 1 poskytuje pravidla pro vykazování závazků ve výkazu finanční situace a jejich klasifikaci mezi krátkodobé, potažmo dlouhodobé závazky. Krátkodobým závazkem je přitom závazek, u něhož společnost – dlužník nemá nepodmíněné právo odložit vypořádání na dobu delší jak 12 měsíců (např. úvěr splatný na vyžádání věřitele). Novelizace vyjasňuje přístup k těmto závazkům, přičemž upřesňuje, že klasifikace těchto závazků musí vycházet z práv, které existují ke konci účetního období (tj. např. k 31. 12.). Pro klasifikaci dlouhodobých závazků musí k rozvahovému dni existovat právo odložit vypořádání závazku o nejméně dvanáct měsíců, přičemž klasifikaci neovlivňují očekávání, zdali účetní jednotka takové právo využije nebo ne. Novelizace reaguje do určité míry na občas vedené diskuse, zdali nová skutečnost domluvená v období po rozvahovém dni může ovlivnit klasifikaci závazků ve výkazu finanční situace k rozvahovému dni (např. k 31. 12. je závazek splatný v následujících třech měsících, ale v lednu se domluví jeho prolongace o další rok a tedy v důsledku v nejbližších 12 měsících po rozvahovém dni uhrazen nebude). Pokud právo neexistovalo k rozvahovému dni, nemůže být klasifikace pozměněna dle dodatečné úpravy podmínky.

IAS 1: Zveřejnění účetních pravidel (2023) Novelizace upravuje požadavek IAS 1 obsažený v odst. 10, který v současnosti požaduje v rámci přílohy zveřejnit „podstatná účetní pravidla“. Výsledkem je přehled podstatných účetních pravidel, který je běžnou součástí přílohy, u některých společností obsahují i ta pravidla, která nejsou relevantní nebo pro danou společnost významná. Nové znění je formulováno tak, že příloha obsahuje „materiální informace o účetních metodách“. Cíl je zřejmý – zúžit popisné informace v přílohách a zaměřit zveřejnění pouze na ty, které jsou relevantní a významné pro dané účetní období. Významné informace jsou tehdy, pokud je uživatelé účetní závěrky potřebují k pochopení dalších významných infor-

Legislativa komentáře

mací (hodnot) obsažených v účetních závěrce. V té souvislosti byl upraven i tzv. IFRS Practice Statement 2 Making Materiality Judgement, což je doprovodný dokument a určitý návod pro účetní jednotky, jak významné informace identiﬁkovat. Novelizace je z hlediska účinnosti prospektivní, tj. od roku 2023 a dále a je tedy na zvážení každé účetní jednotky, zdali ji zohlední již při strukturování přílohy v účetní závěrce za rok 2022.

IAS 8: Definice účetních odhadů (2023) V současné úpravě IAS 8 je definována tzv. změna v účetním odhadu, nikoliv však účetní odhad, což novelizace mění. Dosavadní přístup k vymezení změny v účetním odhadu je tak nahrazen nově definicí vlastního účetního odhadu, současně je upravena definice účetních pravidel. Novelizací tak dochází k vyjasnění, že účetními metodami jsou mimo jiné oceňovací základny, zatímco účetními odhady jsou úsudky a předpoklady použité v účetních metodách (v oceňovacích základnách), které vedou k peněžním částkám v účetních výkazech, jejichž vyčíslení (ocenění) je spojeno s určitou nejistotou. Novelizace ilustrativně doplňuje a vysvětluje, že společnosti dělají účetní odhady např. při odhadu očekávaných úvěrových ztrát (IFRS 9), při odhadu čisté realizovatelné hodnoty (IAS 2), při odhadu reálné hodnoty (IFRS 13), při odhadu doby použitelnosti majetku (IAS 16) nebo odhadu závazků z poskytnutých záruk (IAS 37). Změna účetního odhadu by měla vyplývat z nových infromací, které společnost neměla „před rokem“ k dispozici. Současně dopad změny vstupních údajů a oceňovacích postupů použitých při tvorbě účetního odhadu je vnímán jako účetní odhad (např. úpravy výpočtu opravných položek k obchodním pohledávkám dle matice stáří, dochází-li k úpravě intervalů a míry nedobytnosti u jednotlivých intervalů). Za

změnu účetní metody tak lze vnímat např. změnu z modelu pořizovacích nákladů na změnu reálné hodnoty (IAS 40) nebo změnu z metody FIFO na metodu průměrných nákladů (IAS 2). Novelizace je z hlediska účinnosti prospektivní, tj. od roku 2023 a dále, ač její uvážení lze již pro rok 2022 doporučit.

IAS 12: Odložená daň související s aktivy a závazky vyplývajícími z jediné transakce (2023) Poslední představovaná novelizace může mít dopad na největší počet účetních jednotek a je spojena s tzv. omezenou retrospektivní účinností. Pozměněná pravidla se použijí na transakce, k nimž došlo na počátku nebo po začátku nejdřívějšího vykazovaného srovnávacího období. Pokud tedy uvážíme účinnost od roku 2023, je nutné promítnout dopad na počáteční zůstatky k 1. 1. 2022. Novelizace zavádí výjimku z již zavedené výjimky. Zní to podivně, ale je tomu tak. IAS 12 dlouhodobě obsahuje výjimku ze zachycení odložené daně, je-li účetní a daňová hodnota aktiva / závazku odlišná při prvotním zachycení transakce, pokud ta není spojena s dopadem do výsledku hospodaření nebo do ostatního úplného výsledku, potažmo jiné složky vlastního kapitálu, nebo není podnikovou kombinací. Je-li pořízen majetek na úvěr, dochází k zachycení aktiva a závazku, přičemž účetní a daňová hodnota majetku se liší, není uznána odložená daň (dochází k tomu např. při podnikových kombinacích pod společným ovládáním nebo při akvizicích, které jsou řešeny jako pořízení aktiv, případně při nastavených daňových limitech, že lze majetek daňově odepsat do určité maximální výše). Nejasný výklad byl u leasingu v rozsahu IFRS 16, neboť uzavření leasingové smlouvy vede k zachycení aktiva – práva k užívání aktiv – a závazku – závazku z leasingových plateb.

Legislativa komentáře

Vznikla tak otázka, zdali s uznáním leasingu ve výkazu ﬁnanční situace, má být uznána i odložená daň nebo nikoliv (tj. je využita zavedená výjimka). Novelizace uznání odložené daně požaduje, čímž výklad vyjasňuje a činí tak zavedením výjimky právě z již existující výjimky, která se nepoužije na uznání aktiv a závazků v rozsahu leasingových smluv a též na závazky (rezervy) spojené s vyřazením aktiv, jejichž prvotní ocenění vstupuje do ocenění souvisejících aktiv. Pokud tedy účetní jednotky doposud nepočítaly odloženou daň z leasingových smluv a nepromítaly ji do účetních výkazů, dle novelizace tak činit mají a budou muset tento svůj přístup napravit s prvotním dopadem k 1. 1. 2022 a pravděpodobně s dopadem na výši nerozdělených výsledků (prvotní aplikace povede k úpravě hodnoty vlastního kapitálu). Jsou též účetní jednotky, které odloženou daň sice kalkulovaly a do výkazů promítaly, avšak aplikovaly tzv. netto přístup. V rámci něho vnímaly odloženou daň v rozsahu celého leasingu a neanalyzovaly samostatně aktivum – právo k užívání aktiv a závazek – závazek z leasingu. Tyto účetní jednotky také musí upravit svůj přístup, ale mají tu výhodu, že nebudou mít dopad na hodnotu vlastního kapitálu. V jejich případě bude nutné pouze netto hodnotu odložené daně rozdělit na odloženou daň vyplývající z aktiva (z práva k užívání aktiv) a na odloženou daň vyplývající ze závazku (závazku z leasingu). Novelizace vyjasňuje, že analýza a uznání odložené daně u zmiňovaných transakcí (leasing a závazky spojené s odstraněním aktiva) musí být uděláno samostatně pro aktiva a pro závazky. Ilustrativní příklad K 1. 1. 2018 společnost zachytila právo k užívání aktiva a závazek z leasingu ve výši 100 s dobou leasingu 10 let. Aktivum je ročně odpisováno částkou 10, tj. k 1. 1. 2022 činí jeho účetní hodnota 60. Závazek z leasingu je úročen efektivní úrokovou sazbou 8,15 % a k 1. 1. 2022 činí jeho účetní hodnota 69. (i) Netto přístup (v praxi aplikovaný) výpočtu odložené daně – Rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva (60) a závazku (69) je vnímám

jako přechodný rozdíl při výpočtu odložené daně, tj. 9. Pokud uvážíme daňovou sazbu 30 %, vyjde odložená daň 3 (odložená daňová pohledávka). (ii) Brutto přístup (potvrzený novelizací) výpočtu odložené daně – Účetní hodnota aktiva má nulovou daňovou hodnotu a je tedy celá vnímaná jaka zdanitelný přechodný rozdíl 60, tj. s použitím daňové sazby 30 % vyplývá odložený daňový závazek 18. Účetní hodnota závazku je vnímána obdobně v celé své výši jako odčitatelný přechodný rozdíl 69, z něhož plyne odložená daňová pohledávka 21. Pokud tedy účetní jednotka aplikovala netto přístup a k 1. 1. 2022 vykazuje odloženou daňovou pohledávku z leasingu 3, upraví do budoucna její prezentaci na odloženou daňovou pohledávku 21 a odložený daňový závazek 18 (v důsledku toho dojde ke zvýšení bilanční sumy). Pokud však účetní jednotka odloženou daň nevykazovala, musí k 1. 1. 2022 nově uznat odloženou daňovou pohledávku 21, odložený daňový závazek 18 a rozdíl 3 promítne jako úpravu nerozdělených výsledků ve vlastním kapitálu.

Legislativa komentáře

Podotýkám v závěru, že toto nabývá účinnosti k 1. 1. 2023, tj. povinně musí být zohledněno v účetní závěrce za rok 2023 jako úprava počátečních stavů srovnatelného období. Dřívější zohlednění již v účetních závěrkách za rok 2022 lze doporučit.

IFRS 17 Pojistné smlouvy (2023) IFRS 17 je zásadní změnou účetního výkaznictví v odvětví pojišťoven, neboť přináší komplexní úpravu (zachycení, ocenění, prezentaci, zveřejnění) pojistných smluv v účetních závěrkách sestavovaných dle IFRS. IFRS 17 nahradí současnou neúplnou úpravu obsaženou v IFRS 4 a současně plně rozšíří využití IFRS 9, neboť účetní jednotky, na něž IFRS 17 dopadne, mají možnost i v současné době postupovat dle IAS 39 Finannční nástroje: účtování a oceňování a aplikovat prvotně IFRS 9 společně s IFRS 17. O složitosti nastavených pravidel, požadavků a významnosti pro dané odvětví vypovídá

Ing. Libor Vašek, Ph.D. Účetní expert, člen Komory certifikovaných účetních, odborný asistent na katedře finančního účetnictví a auditingu VŠE v Praze. Konzultant a lektor v olbasti IFRS a podnikových konsolidací. Autor a spoluautor řady odborných publikací a článků. Je též členem kontrolního výboru Rady pro veřejný dohled nad auditem, členem Legislativní rady malých a středních podniků při AMSP ČR a zastupoval Komoru certifikovaných účetních v Národní účetní radě.

již skutečnost, že původní účinnost IFRS 17 stanovená k 1. 1. 2021 byla odložena a nyní je nastavena na 1. 1. 2023. Pokud se vás problematika pojistných smluv týká, doporučuji další detailní příspěvky a podklady zpracované kolegy, odborníky s praxí v pojišťovnictví. Zdroje: 1) KPMG: Recognising deferred tax on leases – Transition. May 2021. https://home.kpmg/xx/en/ home/insights/2021/05/deferred-tax-recognition-lease-assets-liabilities-amendments-ias12. html 2) IASB: In brief: Deferred Tax related to Assets and Liabilities arising from a Single Transaction. July 2019. https://www.ifrs.org/content/dam/ifrs/ project/deferred-tax-related-to-assets-and-liabilities-arising-from-a-single-transaction/in-brief-eddeferred-tax-related-to-assets-and-liabilities-ias12.pdf 3) Procházka, David: COVID-19 a vliv na účetní závěrku podle IFRS. Auditor, číslo 5, rok 2020.

Ing. Libor Vašek, Ph.D.

Informace

Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Šest hlavních změn a očekávání Česko od začátku ledna hospodaří v režimu rozpočtového provizoria, které ukončí nejpozději koncem března. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inﬂace, která však letos udeří, způsobí výrazný pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a ﬁnanční oblasti připravit? Zde je šestero hlavních změn a očekávání roku 2022.

1) „Utáhneme opasky“ nejvíce od 90. let: růst mezd nepokryje velkou inﬂaci Rok 2021 nakonec nebyl tak ekonomicky nepříznivý, jak mnozí čekali. Částečně ovšem proto, že se neblahý ekonomický dopad pandemie „odsunul“ do roku 2022. Míra nezaměstnanosti letos nestoupla, naopak, spíše klesla, byť mírně – nemá už ostatně moc kam klesat, vždyť je nejnižší v EU i v zemích OECD. Letošní rok tedy bude obtížnější. Zejména ale kvůli inﬂaci, ne kvůli propouštění. Zaměstnanci si totiž budou muset utáhnout opasky nejvíce zřejmě od 90. let. Kvůli poklesu reálných výdělků, jež by mohl být nejvýraznější od té doby. Platy

a mzdy letos totiž zřejmě porostou tempem pěti až šesti procent, takže nepokryjí inﬂaci, která se může celoročně blížit sedmi procentům. Dokonce právě může jít o rok největšího propadu reálných mezd – čili růstu mezd, od něhož je odečtena inﬂace – od 90. let minulého století. Převážná část pracovníků si tedy vydělá „málo“ – a sice v tom smyslu, že se jejich kupní síla sníží, neboť ceny v ekonomice porostou rychleji než jejich mzda. Míra nezaměstnanosti však zůstane nadále až extrémně nízká, což je sice „plus“ pro zaměstnance, ale svým způsobem „minus“ pro zaměstnavatele. Na utaženém trhu práce klesá zaměstnavatelova vyjednávací síla tváří v tvář zaměstnanci, takže leckde se zaměstnanec dočká i výrazného přidání. Což ovšem jenom dále zvýší náklady zaměstnavatele, které se nyní navyšují

Informace

kvůli obecné inflaci – kvůli růstu cen energií, materiálů, vstupů, přepravy. Své zvýšené náklady zaměstnavatel promítne alespoň zčásti – po snížení své marže – do koncové ceny, čehož výsledkem bude nadále zrychlující celková inflace. Ta sice od jara začne zpomalovat, ale výrazně zůstane nad úrovní inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent po celý letošní rok. Proti drahotě sice bude ČNB bojovat dalším zvyšování své základní sazby, možná až na úroveň 4,75, či dokonce pěti procent, koruna však už příliš neposílí, do konce letošního roku podle všeho hranici 24,00 za euro neprolomí. Výraznějšímu posílení české měny zabraňuje takzvaná překoupenost koruny, která je důsledkem intervenčního režimu ČNB z let 2013 až 2017. ČNB při něm vytvořila více než 2000 miliard korun, za něž nakoupila eura. Uměle tím korunu citelně oslabila, takže mezinárodní banky, fondy, finanční společnosti či spekulanti si korun v této nebývalé „slevě“ nakoupili plné sejfy. Dnes jich tedy pořád mají habaděj a je těžké je zlákat k tomu, aby si nakupovali další. ČNB se o to sice snaží právě tím, že razantně zvyšuje svůj základní úrok, čímž zatraktivňuje úročení na koruně, ale na zpevnění pod 24,00 za euro to stačit zřejmě nebude. Mají jí holt plné sejfy z minula. Vzhledem k tomu, že bohatší země EU ekonomicky doháníme buď inflací, nebo posilováním měny, je jasné, že pokud měna neposiluje, doháníme je vlastně jen inflací. Což je klíčový důvod, proč je drahota v ČR nyní tak výrazná a proč je po očištění o energie jednou z nejvyšších v EU – musí „odpracovat“ sama všechno to dohánění.

2) Benzín vyletí nad 40 Kč: kvůli opadnutí obavy z omikronu, Rusku i Saúdům V roce 2022 existuje značné riziko, že ceny pohonných hmot v ČR vystoupají na svoji historicky rekordní úroveň. Jak benzín, tak na a by se poprvé v historii mohly průměrně prodávat za ceny na úrovni 40 korun za litr či i mírně vyšší. V prvním čtvrtletí 2022 však ještě nelze vyloučit opětovný propad cen ropy vlivem dopadů šíření této varianty. Poté však je třeba v základním scénáři počítat s citelným růstem globální poptávky po ropě. Ta bude stále citelněji v nerovnováze s nabídkou, jež bude nadále – jako loni – stlačována politikou kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Další vlna popandemického otevírání globální ekonomiky, jež díky postupujícímu očkování nastane po odeznění dopadů omikronu od druhého čtvrtletí 2022, znatelně umocní poptávku

Informace

ných hmot v ČR v příštím roce atakují, nebo dokonce překonají úroveň 40 korun za litr. Prognóza je však zatížena značnou mírou nejistoty. Vývoj cen totiž bude záviset na obtížně odhadnutelných ekonomických dopadech šíření omikronu a na jednání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem v reakci na vývoj situace na trhu s ropou, který se prognózuje podobně obtížně.

3) Hypotéka už bude jen pro bohaté. Nemovitosti ale přesto nezlevní

po palivech z důvodu růstu ekonomické aktivity, mezinárodní dopravy i přepravy či turistického ruchu. Americké banky JP Morgan i Goldman Sachs tak nyní předpovídají růst cen ropy v příštím roce na 125 dolarů za barel, resp. 110 dolarů za barel. Při ceně ropy Brent trvaleji na úrovni 110 dolarů za barel a při kursu koruny k dolaru na hodnotě 22,25, kde jej začátkem roku 2022 předpokládal model agentury Bloomberg, se korunová cena barelu ropy dostane do pásma 2400 až 2500 korun. Tedy výše, než kde byla v roce 2012, kdy se v ČR ceny pohonných hmot v ČR v průměru blížily 40 korunám za litr, tedy byly historicky nejdražší. Navíc je třeba pro rok 2022 počítat s rapidní inﬂací, jak tuzemskou, tak globální. Ta zdražuje doprovodné služby a lidskou práci na všech úrovních řetězce těžby, zpracování, dodávek a distribuce ropy a ropných produktů, včetně benzínu a na y v ČR. Tato rapidní inﬂace tedy dále umocňuje riziko, že průměrné ceny pohon-

Průměrná úroková sazba už koncem loňského roku rostla nejvýrazněji od roku 2008. Kdo si totiž nyní začíná hypotéku sjednávat začátkem letošního roku, musí počítat se sazbou kolem úrovně čtyř a více procent. Na měsíční hypoteční splátce tak celkem běžně může zaplatit o čtyři až pět tisíc korun více, než pokud by si hypotéku na stejnou nemovitost sjednal loni před prázdninami. Letos se přitom bude průměrná sazba hypoték blížit hodnotě pěti procent a může vystoupat až k šesti procentům. Zájem o hypotéky ochaboval už koncem loňska, třeba v prosinci 2021 o desítky procent. Právě proto, že citelně zdražují. Otázkou tak je, zda ochabnutí bude dostatečné, aby přivodilo pokles cen nemovitostí. Odpověď na tuto otázku je však spíše záporná. Zdaleka ne všechny nemovitosti jsou pořizovány na hypotéku a nabídka nemovitostí k prodeji je prostě nadále silně omezená, což nevytváří prostor pro pokles cen realit ani při výraznějším útlumu hypotečního trhu.

Informace

Ani zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték v podání Česká národní banky, k němuž dojde v dubnu 2022, tak na pokles cen realit patrně stačit nebude. Je však zřejmé, že zvláště právě v druhé polovině letošního roku bude hypoteční trh v ČR poměrně vychladlý.

4) Důchodci dostanou dvakrát přidáno, v zimě i v létě, nejvíce v historii Letos dojde pravděpodobně k suverénně nejvýraznějšímu navýšení průměrného důchodu v celé historii ČR. Penzisté se dohromady dočkají navýšení orientačně o 1500 korun. Nejprve jim od ledna důchod v průměru narůstá o 805 korun a pak se nejspíše v červenci dočkají dalších přibližně 700 korun. Červencové navýšení je mimořádné. Nastane v rámci mimořádné valorizace, k níž ze zákona dojde nesjpíše v letních měsících z důvodu rapidní inflace. Zákon totiž tímto způsobem pamatuje na penzisty, neboť rapidní inflace na ně doléhá obzvláště tíživě. V letošním roce se průměrná inflace může vyšplhat až k úrovni sedmi procent, přičemž v prvních měsících roku bude až desetiprocentní. Proto se tedy důchodci dočkají hned dvojí valorizace, obvyklé lednové a pak ještě mimořádné „letní“. Průměrný důchod by se měl v rámci druhé, „letní“ valorizace, k níž nejspíše dojde v červenci 2022, zvýšit až o 700 korun. Navýšení průměrného důchodu o 1500 korun během jediného roku je suverénně nejvyšší v celé historii ČR. Fialova vláda tak hned v prvním roce svého vládnutí „trumfne“ vládu Babišovu, která zatím drží „rekord“ v absolutním přidávání

důchodcům. Jenže Babišova vláda v uplynulých letech navyšovala z roku na rok průměrný důchod nejvýše o zhruba tisícikorunu. Přidávání Fialovy vlády bude tedy hned o zhruba 50 procent vyšší než dosavadní rekordní navyšování Babišova kabinetu. Je ovšem třeba jedním dechem dodat, že Fialův kabinet navyšovat důchody musí, i kdyby nechtěl, neboť valorizace či mimořádná valorizace jsou dány zákonem, zatímco Babišova vláda třeba pro letošní rok přidávala ještě 300 korun nad rámec zákonné valorizace. To, že za vlády Fialova kabinetu vzrostou důchody o rekordních 1500 korun, je tedy ze čtyř pětin výsledkem uplatnění zákona a z jedné pětiny výsledkem přidávání nad rámec zákona ještě v podání Babišovy garnitury.

5) Přes 5000 korun, o tolik si polepší každý průměrný zaměstnanec se dvěma dětmi. Pokud Fialova vláda v provizoriu státní rozpočet „překope“, není to problém Od ledna každý průměrně vydělávající zaměstnanec v ČR, který má dvě děti, má automaticky o zhruba 420 korun vyšší čistý měsíční plat. Ročně to dělá přes 5000 korun v čistém. Přitom letos nedochází ke snížení pojistného na sociální a zdravotní pojištění, ani ke snížení daně. Od Nového roku 2022 se ale zvyšují slevy na dani. A to sleva na poplatníka a také měsíční částky slevy na dítě – od druhého dítěte výše1. Tyto dvě slevy jsou od ledna tedy až tak navýšené, že průměrnému zaměstnanci se dvěma

Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě bylo zvýšeno již s účinností pro rok 2021, avšak zvýšené částky je možné za rok 2021 uplatnit na roční bázi.

Informace

dětmi celou daň vynulují. A on či ona tak zaplatí pouze odvody. Takže státu zaplatí jen 4125 korun na odvodech a jinak už nic. Zatímco loni státu platil těch samých 4125 korun na odvodech a ještě 421 korun na dani (která je ponížena o slevy odpovídající roku 2021). Z průměrné hrubé mzdy, která aktuálně činí 37 499 korun, tak loni danému zaměstnanci zbývalo v čistém 32 953 korun, ale letos už to bude 33 374 korun, tedy právě o oněch 421 korun měsíčně více. Tedy přes oněch 5000 korun ročně. Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvyšuje o tři tisíce korun ročně, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inﬂace a poklesu reálných výdělků, který letos, jak už víme, může být nejvýraznější od 90. let. Zvýšení slevy na poplatníka nechává poplatníkům v kapse více peněz, což jim umožní snáze čelit rychle se zvyšujícím cenám či také třeba rostoucím účtům za energie. Ani jednomu z toho se letos nevyhneme. Navíc je zvýšení slevy na poplatníka sociálně vyváženější než například takzvané zrušení superhrubé mzdy, které prospívá více bohatším lidem než těm chudším. Dodatečná ztráta ve veřejných rozpočtech ve výši zmíněných necelých třinácti miliard korun, která navýšením slevy vzniká, je tak přiměřenou

cenou za to, že se v letošním, hospodářsky náročném roce uleví tuzemským domácnostem v čele s těmi nízkopříjmovými. Fialova vláda avizuje, že během běžícího rozpočtového provizoria rozpočet ještě Babišovy vlády přepracuje takovým způsobem, že najde úspory v řádu vyšších desítek miliard korun. Pokud by se tak stalo, nebude navýšení slevy na poplatníka v roce 2022 představovat výraznější dodatečnou zátěž pro veřejné ﬁnance. Opatření tedy vykazuje přijatelný poměr „cena / výkon“.

6) Opozdilci se rekordně „prohnou“. Úroky z prodlení jsou od letoška rekordní Po předvánočním zvýšení základní sazby ČNB činila tato k 1. lednu 2022, jak víme, 3,75 procenta. To je přitom důležité z hlediska výpočtu úroku z prodlení. Od roku 2014 výše úroku z prodlení odpovídá úrovni základní sazby ČNB navýšené o osm procentních bodů. Sazba úroku z prodlení tak od ledna odpovídá 11,75 procenta. Tato sazba bude určující pro celé první pololetí 2022. Určující pro první pololetí je totiž vždy základní sazba ČNB k 1. lednu navýšená o oněch osm procentních bodů. Určující pro druhé pololetí je zase vždy základní sazba ČNB k 1. červenci navýšená o osm procentních bodů. V druhém pololetí letošního roku by tedy sazba úroku z prodlení mohla činit až 13 procent.

Informace

Ve druhém pololetí 2021 činila sazba úroku z prodlení 8,5 procenta a byla tedy o 3,25 procentního bodu nižší, než je od letošního ledna. V loňském prvním pololetí sazba úroku z prodlení představovala jen 8,25 procenta. Od roku 2014 se přitom sazba úroku z prodlení pohybovala vždy v pásmu od 8,05 do 10 procent. Nynější sazba 11,75 procenta je tedy suverénně nejvyšší. Dlužníci a opozdilci by s tím měli počítat. Pokud se například v prvním pololetí 2022 opozdí osoba samostatně výdělečně činná s úhradou daně z příjmu ve výši 300 tisíc korun o měsíc – čili o 30 dní – a bude se jí tedy úrok z prodlení započítávat za 27 dní (první tři dny prodlení se úrok z prodlení neuplatňuje), bude částka úroku z prodlení odpovídat 2 608 korunám. Loni v prvním pololetí by to přitom bylo jen 1 831 korun, tedy o 777 korun méně. Článek vznikl před invazí na Ukrajinu. (Pozn. red.) Ing. Lukáš Kovanda, Ph.D.

Ing. Lukáš Kovanda, Ph.D. Český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády, která se nyní zaměřuje zejména na boj s ekonomickými důsledky šíření onemocnění covid-19. Je činný také jako socioekonomický analytik při Organizaci spojených národů (OSN). Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či ﬁntechu. Sleduje vývoj (geo)politické a ekonomické situace ve světě a v České republice. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Informace

Stanovení a naplnění ekonomických cílů poradenské firmy s pomocí elektronické kanceláře Během relativně krátké doby vyrostla naše poradenská firma z jednoho zaměstnance na dnešních 30 lidí, přičemž tempo růstu se v posledních letech zvyšuje exponenciálně. Jako firma založená na poskytování služeb jsme přímo závislí na výkonu našich zaměstnanců. Jejich motivace a loajalita je pro dosažení vyššího výkonu firmy naprosto klíčová.

Na úvod Vzhledem k tomu, že poradenská profese je velmi náročná, vyžaduje dlouhodobé úsilí pro získání kvaliﬁkace a je spojená s velkým rizikem podnikání, není možné ji úspěšně dlouhodobě provozovat při nepřiměřeně nízkých cenách. Výsledková struktura by tedy měla být považována za spravedlivý a reálně dosažitelný cíl. Na následujícím obrázku je příklad vizualizace stanovených cílů poradenské společnosti.

Deﬁnice a měření základních ukazatelů Každá ﬁrma by si měla stanovit své vlastní hodnotové cíle a měřit je vhodnými ukazateli. Důležité je jejich dlouhodobé sledování, a pokud dojde v čase k významným rozdílům nežádoucím

směrem, je nutné najít a odstranit příčiny vedoucí ke špatným výsledkům. Pro poradenské firmy poskytující služby se jeví jako vhodné například tyto ukazatele: 1. Profitabilita = Zisk / Počet partnerů 2. Produktivita = Výnosy / Počet odborných pracovníků 3. Utilizace = Počet hodin / Počet odborných pracovníků Z výše uvedeného je zřejmé, že pro sledování výkonu firmy je nezbytná znalost počtu odpracovaných hodin odborných pracovníků a jejich hodinová sazba. Ta se pro odborné pracovníky na různé úrovni mění. Pohybuje se na úrovni 500 Kč až 2.500 Kč pro účetní pozice a dosahuje až řádu desetitisíců pro odborné konzultanty a daňové poradce. Pro vyhodnocení přínosu jednotlivých odborných

Informace

pracovníků dosaženého na konkrétních klientech je vhodné použít specializovaný so ware. Naše ﬁrma nejdříve používala tabulky Excel. Odborní pracovníci vyplňovali položky stráveného času do předpřipravených tabulek především pro účely přípravy podkladů pro fakturaci. S růstem počtu profesionálů již nebylo možné zaručit úplnost všech dat. Chybovost stoupala a ani křížové kontroly nedokázaly odhalit všechna opomenutí zápisu dat. Zavedením specializovaného so waru BMD jsme tyto nedostatky eliminovali. Otevřela se nám tím také možnost sledování různých statistik a četných reportů. Mnohé z nich jsme použili pro poskytování různých informací pro zaměstnance na různých úrovních. Ověřili jsme si, že pro dosažení trvale vysoké úrovně výkonu lidí je třeba věnovat zvýšenou pozornost vhodným způsobům jejich motivace. Vnější formy motivace, jako jsou odměny, pochvala a povýšení, jsme doplnili o vnitřní motivaci. Jde o faktory umožňující převzetí odpovědnosti, především pocitu, že práce je důležitá a že mají kontrolu nad vlastními možnostmi. Dále o příležitost využívat a rozvíjet své vlastnosti a dovednosti a možnosti skloubit osobní život s pracovním nasazením. Jednotlivým týmům byla dána poměrně velká autonomie nejen v nastavení procesu poskytování služby, ale také na poli hodnocení a odměňování. Aby pracovníci mohli ovlivňovat svůj výkon, je nutné, aby byl nejen měřitelný prostřednictvím srozumitelných ukazatelů, ale především mají možnost si všechny proměnné sami nastavovat. A následně je jednoduchým způsobem sledovat. Tuto funkci nám so ware BMD přináší.

Jakým způsobem tohoto dosáhnout s využitím prostředků elektronické kanceláře? V systému BMD se deﬁnují pro každou pozici výkonu dvě klíčové sazby – hodinová sazba účtovatelná klientovi a interní nákladová sazba. Klientská hodinová sazba funguje pak dvojím způsobem. Pokud klientovi účtujeme za služby strávený čas, použije se tato účtovatelná sazba pro přímou fakturaci na klienta. V případě měsíčních paušálů je možné provádět kontrolu rozdílu mezi hodnotou nastaveného paušálu a částkou, která by byla klientovi účtována, pokud by byly fakturovány skutečně strávené hodiny. Tento rozdíl je označen jako „Marže II“, a udává, zda bychom dosáhli zisku či ztráty, pokud bychom tutéž práci fakturovali nikoli paušálem, ale hodinovou sazbou. Dále systém automaticky vypočítává hodnotu „Marže I“, která udává rozdíl mezi skutečně fakturovanou hodnotou (tj. hodinovou sazbou nebo paušálem) a hodnotou interních výkonů (tj. vlastní náklady = počet odpracovaných hodin pro klienta, oceněný interní nákladovou sazbou každého profesionála). Stanovení interní nákladové sazby každého pracovníka, resp. nejméně pro každou pozici, je pro vyhodnocení zcela nezbytné. Kalkulace provedeme tak, že do úplných vlastních nákladů zahrneme veškeré osobní náklady a režijní náklady kanceláře (materiál, služby, odpisy, pojištění, poplatky a osobní náklady všech neprofesionálů). Celkové náklady na každého pracovníka podělíme počtem reálně odpracovaných hodin pro klienta. Smyslem je, abychom vyloučili neproduktivní hodiny jako je dovolená, nemoc či čas strávený na školení nebo pro účely kanceláře. Otázkou zůstává, jakým způsobem rozdělit režijní náklady na jednotlivé pracovníky. Prostým dělením podle počtu profesionálů považujeme za nesolidární. Systém BMD

Informace

používá jako rozúčtovací základnu hodnotu násobku počtu odpracovaných hodin daného odborného pracovníka a jeho účtovatelnou sazbu. Hlavním důvodem je, aby juniorské pozice, které mají nejnižší hodinovou účtovatelnou sazbu, a tudíž nejsou schopny vygenerovat dostatečnou fakturovanou hodnotu, nebyly neúměrně zatíženy vysokými rozpočítanými režijními náklady. Při propočtu podílu osobních nákladů vůči fakturované hodnotě zjistíme, že výše podílu se u jednotlivých pozic mění. Rozdíly jsou způsobeny dvěma faktory. Prvním je různá výše účtovatelné sazby, jak bylo uvedeno výše. Druhým faktorem je skutečnost, že čím vyšší je pozice, tím více se věnuje nejenom práci pro klienta, ale množství neproduktivních hodin stoupá. Například se více věnují zaučováním nováčků nebo vztahovým jednáním s klienty, které nelze přímo účtovat. Tyto základní propočty je možné kalkulovat i bez soﬁstikovaného so waru za předpokladu, že všichni pracovníci jsou ochotní plně evidovat své hodiny strávené na příslušných klientech. Pokud však chceme získat údaje na úrovni jednotlivých profesionálů, a to podle konkrétních klientů a současně v závislosti na příslušných typech

činností, bez podrobnější analýzy se již neobejdeme. Tuto analýzu nám „na jedno kliknutí“ generuje právě so ware BMD. Přitom tyto údaje vidíme přehledně přímo při generování a vystavování faktury, kdy můžeme fakturovanou hodnotu upravit, nebo při generování na míru připravených reportů. Na obrázku č. 1 jsou znázorněny položky fakturace konkrétního klienta v informačním systému. Již v okamžiku vystavování každé faktury máme automaticky přehled, zda je dohodnutý paušál rozumně stanovený, aby přinášel ﬁrmě zisk, a v jaké výši je realizován. Tím, že jsou vlastní výkony oceněny na bázi interních nákladů, tj. úplných vlastních nákladů každého odborného pracovníka, a BMD s nimi umí pracovat, lze velice jednoduše provést vyhodnocení paušálu po ﬁnanční stránce, a to na úrovni každého profesionála, profesní skupiny, skupiny činností, projektu nebo klienta. V našem případě je zákazník fakturován měsíčním paušálem ve výši 15 000 CZK. Marže I je kladná ve výši 8 800 CZK, to znamená, že na daném klientovi neproděláváme. Marže II je ovšem záporná ve výši –1 350 CZK. Z toho vyplývá, že kdybychom místo paušálu použili hodinovou sazbu, bylo by to pro

Informace Obrázek 1, 2

nás výhodnější (jména zaměstnanců a klienta jsou smyšlené). Navíc hodinové sazby lze v BMD zadat i zcela individuálně, nejen pro každého pracovníka, ale také pro konkrétního klienta či skupinu klientů. Následně se výše popsané reporty příslušným způsobem přepočítávají. Následně lze všechny tyto údaje analyzovat i za delší časové období, kdy například u kvartálních plátců daně není měsíční vyhodnocování příliš účelné. Dále je možné provádět vyhodnocení za jednotlivé týmy, pracovníky nebo činnosti. Jedno-

duše řečeno, vyhodnocování můžeme následně provádět na základě jakýchkoli předem definovaných kritérií. Příklad takového vyhodnocení lze vidět na obrázku č. 2. Tím, že jednotliví odborní pracovníci mají k datům přístup a mají současně možnost ovlivňovat jednotlivé proměnné, cítí se více zainteresováni do činnosti celé firmy a jednoznačně to vede ke zvyšování jejich výkonnosti. Dokáží se zaměřit na ty činnosti, které jsou pro firmu efektivní a současně dokážou komunikovat s klientem fakturování činností, které již nejsou pokryty paušálem.

Informace

Závěrem V předchozích statích článku jsme se pokusili vyjmenovat hlavní ingredience ekonomického hodnocení práce zaměstnanců a jejich motivaci k vyššímu výkonu a vysvětlili to, jak toto souvisí s využíváním informačních technologií. Na našem trhu existují poměrně soﬁstikovaná řešení elektronické kanceláře, která mají přes tisíc uživatelů v celé EU (např. www.kit.cz, www.bmd.com). Jsme přesvědčeni o tom, že soustavná práce s pečlivě a efektivně sbíranými a zpracovávanými daty je nezbytným předpokladem úspěchu kanceláře poradenské ﬁrmy.

Ing. Petr Hanzal, Ph.D. Konzultant a jednatel společnosti Komplexní informační technologie s.r.o. Během své kariéry implementoval přes 200 projektů ve sféře informačních systémů podniků v internacionálních společnostech, včetně poradenských společností. Pedagog na Jihočeské univerzitě, kde vyučuje informatické obory, zejména podnikové informační systémy.

Ing. Simona Fialová, MBA Ing. Petr Hanzal, Ph.D.

Ing. Simona Fialová, MBA Absolvovala VŠE v Praze v roce 1999 se specializací na podnikové řízení a ﬁnanční účetnictví. O dva roky později získala osvědčení daňového poradce u KDP ČR. Než v roce 2005 založila účetní a daňovou kancelář FACTA s.r.o. (dnes ECOVIS FACTA a.s.), pracovala jako daňový poradce u společnosti PricewaterhouseCoopers, kde na pozici manažer daňových auditů měla odpovědnost za compliance projekty především automotive a pharma klientů. Má bohaté zkušenosti s daňovými optimalizacemi a zastupováním klientů při daňových kontrolách, s fúzemi a akvizicemi, s přednáškovou činností a dále s řízením podnikových procesů, které získala na pozici ﬁnančního ředitele strategické marketingové agentury a také u svých vlastních klientů.

Informace

Studijní program „certiﬁkace 2022+“ V předchozím Bulletinu jsem Vám přinesl stručné ohlédnutí za historií úspěšného projektu Svazu účetních — programu certiﬁkace účetní profese. Nyní Vám předkládám pohled do let příštích.

Obsahová proměna Od 1. ledna 2022 prochází studijní program druhou zásadnější obsahovou proměnou v historii. Některé zkoušky se staly minulostí, jiné nové byly do programu zařazeny. Změnil se i jejich počet. Hlavním důvodem změn bylo zjednodušení celého programu, eliminace duplicit v jednotlivých předmětových sylabech a reflexe stávajích trendů s cílem učinit celý program atraktivnější. V nových sylabech jsou potlačeny ryze teoretické části s cílem dát větší prostor pro praktické vzdělávání a uchopení problematiky tak, aby program absolventy lépe a efektivnějí připravil pro jejich profesní život. Podstata studijního programu však zůstává stejná – podmínky pro registraci ke studiu (ukončené SŠ vzdělání), dva stupně, forma zkoušek, principy uznávání zkoušek a doložení praxe. Zachována je i prostupnost s kvalifikací ACCA a zkouškovým systémem KA ČR. Obsahové změny doprovázejí samozřejmě i změny organizační, např. nová struktura poplatků, automatické vystavování certifikátů po splnění požadovaných podmínek, atd. Nová struktura programu se projeví i ve výrazně obměněném personálním obsazení na pozicích zkušebních komisařů, recenzentů i v řadách dalších spolupracujících odborníků. Jména nebudou žádným tajemstvím, jak bývalo v minulosti obvyklé. Všichni budou mít své profily na nových internetových stránkách.

První stupeň V rámci stupně certiﬁkovaný účetní zůstávají v zásadě beze změny jen zkoušky „Právo“ a „Daně“. Základní zkouška „Účetnictví – principy a techniky“ je doplněna o oblast rozdílů mezi českou účetní legislativou a IFRS na úkor eliminace nákladového účetnictví. U zkoušky „Informační a komunikační technologie“ jsou oproti původní zkoušce potlačeny kvantitativní metody, které jsou nově součástí těch zkoušek,

Informace

Poměrně velkou inovací projde zkouška „Finanční management“, která v sobě propojuje původní sylaby „Manažerské ﬁnance“ a „Finanční řízení“. Nově se studenti budou setkávat se zkouškou „Strategický management a manažerské účetnictví“, která v sobě vstřebává původní „Podnikový management“ a strategicky orientovanou část původního sylabu „Manažerského účetnictví“.

Stručná charakteristika jednotlivých předmětů kterých se problematika týká („Řízení výkonnosti“, „Finanční management“, „Auditing a vnitřní kontrola“) a zkouška je plně věnována problematice informačních a komunikačních technologií. V základním stupni se studenti budou nově setkávat se dvěma zkouškami. První z nich je „Řízení malých a středních podniků“, která v sobě vstřebává mj. původní zkoušky „Manažerská ekonomika“ (část věnovanou podnikové ekonomice) a „Profesní chování a komunikace“. Druhá „Řízení výkonnosti“ v sobě zahrnuje řízení pracovního kapitálu z původní zkoušky „Manažerské finance“, finanční analýzu z původních zkoušek „Finanční účetnictví a výkaznictví,“ resp. rovněž „Manažerské finance“, a v neposlední řadě se do základního stupně vrací ve větším detailu nákladové a manažerské účetnictví, konkrétně pak především kalkulace a rozpočetnictví.

Druhý stupeň V rámci druhého stupně zůstávají v zásadě beze změny zkoušky „Auditing a vnitřní kontrola“ a „IFRS“, byť ta bude oddělena od programu „IFRS specialista“ (v uplynulých letech byla zkouška společná pro oba projekty).

1. stupeň Certifikovaný účetní 1 Finanční účetnictví v České republice Vymezení potřeby, podstata, postavení a vývoj účetnictví, světová harmonizace účetnictví, základy účetnictví, finanční účetnictví podnikatelů v ČR vč. účetní závěrky, úvod do IFRS, základní odlišnosti IFRS a české účetní legislativy. 2 Právo v podnikání Výklad základních zákonů používaných podnikateli v praxi (občanské právo, obchodní právo, trestní právo, finanční právo, pracovní právo, správní právo), základní principy práva EU, systém rozhodování o právech a povinnostech v ČR, komplexní podrobný výklad některých částí práva – vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vztahy podle OZ a ZOK, obchodní společnosti a družstva, systém cenných papírů v ČR. 3 Informační a komunikační technologie Úloha informací ve firmě, životní cyklus informačního systému, řízení rizik informačního systému, bezpečnost účetních dat, elektronické obchodování, eGovernment z pohledu firmy, operační informační systémy, manažerské informační systémy.

Informace

Tabulka 1 Převodový můstek

Úspěšně zvládnutá původní zkouška

Uznatelná zkouška „nová“ certiﬁkace

Certiﬁkovaný účetní 1 – Účetnictví + 6 – Finanční účetnictví a výkaznictví

1 – Finanční účetnictví v České republice

2 – Právo

2 – Právo v podnikání

3 – KM/IT

3 – Informační a komunikační technologie

4 – Manažerská ekonomika + 7 – Profesní chování a komunikace

4 – Řízení malých a středních ﬁrem

5 – Daně

5 – Daňový systém České republiky

nelze uznat (MUCE)

6 – Řízení výkonnosti

Účetní expert 10 – IFRS (IFRS specialista)

7 – IFRS specialista

8 – Manažerské ﬁnance + 11 – Finanční řízení

8 – Finanční management

9 – Manažerské účetnictví + 12 – Podnikový management

9 – Strategický management a man. účetnictví

13 – Auditing a vnitřní kontrola

10 – Auditing a vnitřní kontrola

4 Řízení malých a středních firem Podniková ekonomika, marketing, řízení lidských zdrojů, investice, podnikové finance, podnikatelská etika a etické chování. 5 Daňový systém České republiky Komplexní znalost problematiky přímých a nepřímých daní, správy daní a poplatků, systému zdravotního a sociálního pojištění, základy mezinárodního zdanění. 6 Řízení výkonnosti Řízení pracovního kapitálu, horizontální a vertikální analýza účetních výkazů, finanční analýza na bázi poměrových ukazatelů, souhrnné metody hodnocení finanční výkonnosti, základní pojmy a kritéria manažerského účetnictví, členění nákladů, metodické otázky využití kalkulace v řízení po linii výkonů, kalkulace plných a variabilních nákladů, specifika kalkulace s přiřazováním nákladů aktivitám, kalkulační systém, systém plánů a rozpočtů, řízení režijních nákladů, rozdílové metody řízení hospodárnosti jedni-

cových nákladů, metoda standardních nákladů a výnosů, rozhodování na existující kapacitě.

2. stupeň Účetní expert 7 IFRS Struktura koncepčního rámce IFRS, aplikace IFRS v plném rozsahu při sestavování účetní závěrky, sestavení konsolidované účetní závěrky vč. výkazu peněžních toků a výkazu o změnách vlastního kapitálu. 8 Finanční management Hodnocení projektů, náklady kapitálu, kapitálová struktura, ﬁnanční plánování, oceňování ﬁrem, role a odpovědnost vůči akcionářům, akvizice a fúze, řízení rizik. 9 Strategický management a manažerské účetnictví Základní pojmy managementu, strategické

Informace

a operativní řízení, projektové řízení, základní pojmy a kritéria manažerského účetnictví, odpovědnostní účetnictví a předpoklady jeho fungování, informace manažerského účetnictví pro cenová rozhodování, strategicky orientované manažerské účetnictví.

„bilanční účetní“ nebo „certiﬁkovaný účetní“ budou mít cestu k „expertovi“ snazší o jednu zkoušku. Snížení počtu zkoušek v žádném případě neznamená snížení náročnosti. Jak již bylo uvedeno, hlavním důvodem bylo vynechání ryze teoretických oblastí.

10 Auditing a vnitřní kontrola Podstata auditu a jeho cíle, právní úprava auditu, odpovědnost auditora, etické chování auditora, zpráva auditora, auditorské postupy, audit a výpočetní technika, audit účetní závěrky a výroční zprávy, dokumentace a důkazní informace, interní audit a vnitřní kontrola.

Současně s uvedením nového programu v život již přemýšlíme o dalších organizačních úpravách a změnách souvisejících s převedením do on-line prostředí. Náměty Vás, absolventů studijního programu, samozřejmě velmi uvítáme.

Závěr Nový program se vztahuje povinně na studenty registrované ke studiu v lednu 2022 a později. Do nového programu samozřejmě mohou přestoupit i studenti, kteří se registrovali ke studiu v předchozím období. Pro započítávání dosud složených zkoušek platí převodový můstek (viz tabulka 1).

Nový program samozřejmě podpoříme PR aktivitami, a to společnými silami Institutu, Svazu účetních i KCÚ. Brzo již spustíme zcela nové internetové stránky. Ing. Ladislav Zemánek ředitel Institutu certiﬁkace Svazu účetních, a.s.

Doufám, že inovovaný studijní program bude přitažlivější a bude o něj mezi odbornou veřejností zájem. A nárůst počtu nových studentů z uplynulých dvou let bude pokračovat. Inovovaný program může být motivací také pro absloventy, kteří dosud skončili studium v nižším stupni. Držitelé historického certiﬁkátu „účetní asistent“ budou potřebovat pro dokončení nového prvního stupně jen tři zkoušky. A držitelé stupňů

Ing. Ladislav Zemánek Stál u zrodu Komory certiﬁkovaných účetních, její dlouholetý tajemník. Od roku 2019 působí v Institutu certiﬁkace Svazu účetních, a.s.

Rozhovor

Rozhovor s Jaromírem Hrazdirou, novým předsedou Komory Po volbách na podzimním sněmu má Komora nového předsedu. Proč kandidoval a jaké má ve své funkci priority? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.

Dobrý den Mirku, je to vlastně podruhé v krátké době, kdy se setkáváme k rozhovoru pro Bulletin Komory certifikovaných účetních. A začnu asi tou nejobvyklejší otázkou: proč jsi kandidoval do výboru? Dobrý den Lenko, ano, je to tak. A upřímně jsem netušil, že to bude tak brzo. Ta odpověď je ale poměrně jednoduchá. Jako člen disciplinární komise jsem se za komisi již delší dobu jednání výboru účastnil a měl možnost se k dění v Komoře vyjadřovat s hlasem poradním. S ohledem na to, že řady výboru opustilo poměrně mnoho členů, bylo nutné dovolit nové – a přišlo mi poměrně logické, abych se nejen k věcem vyjadřoval, ale svůj díl odpovědnosti za dění v Komoře i převzal. A to byl vlastně ten jediný důvod. A co bylo to první, co Tě napadlo, když ses rozhodl kandidovat? První, co mě napadlo? No, ono se to také stalo. První bylo, že musím dokončit poslední stupeň certifikace a splnit podmínky pro stupeň účetní expert. Pořád jsem některé kroky odkládal, že na to „není čas“. A najednou byl. Já to vlastně zmiňuji jako inspiraci a motivaci pro ostatní kolegy, aby nepodceňovali nutnost vzdělávání a pokud jim ještě nějaký krok v certifikaci chybí, vzhůru na něj. Protože v Komoře přece jsou ti nejlepší a je mi ctí být mezi nimi.

Rozhovor

A co po zvolení do výboru? Upřímně? Já bych si moc přál, aby se podařilo výrazně zvýšit účast členů na sněmu. Rád bych, aby členové aktivně rozhodovali o dění ve své profesní organizaci. Aby to nebylo o tom – co VY jste pro Komoru udělali – VY ve smyslu výboru, ale o tom, co MY VŠICHNI děláme pro Komoru. Komora je tu pro své členy, ne pro výbor, ne pro komise nebo pro orgány. Je tu přeci proto, aby se certifikovaní účetní mohli aktivně sdružovat, vyměňovat si zkušenosti, vzdělávat se – a více či méně aktivně (každý podle svého uvážení) odpočívat. A Komora má pro to nabízet prostor – tedy mimo jiné. Jaké vidíš priority jako předseda Komory? Mluvím o čtyřech, ale přidal bych, čistě interně – ještě jednu. Tedy postupně – prioritami jsou členové, vnímání Komory na veřejnosti, pevné místo v organizační struktuře účetní profese a uznávaný partner pro státní správu. Tou interní je pak efektivně fungující správa Komory. Ale ono to není jen o mně. Každý ze členů výboru přichází s nějakou myšlenkou, prioritou – výbor je tým, kde je třeba o věcech diskutovat, najít vhodné řešení a o něm hlasovat. A nesmíme zapomenout na členy komisí. Byť dle stanov je jejich hlas „jen“ hlasem poradním, já osobně jej považuji za důležitý a vážím si každého člena kteréhokoli orgánu, který přispěje do diskuse, umí dát návrh na řešení a prezentuje názor na danou věc. Orgány musí fungovat jako tým. Tak se na ně pojďme podívat postupně, co říkáš? Začněme členy Komory. Těmi musíme začít každopádně. Komora je tu pro členy, bez členů není Komora. Proto stávajícím členům musíme nabídnout prostor pro setkávání, výměnu názorů, prohlubování kvalifikace i relaxaci. Konkrétní kroky už činíme. Máme koncepci vzdělávání – o té už jsme psali a inspirovali ve Zpravodaji. Jsme poměrně malí na to, abychom mohli vše organizovat a obsahovat sami. Proto jsme zvolili formu spolupráce s těmi, kteří se na vzdělávání specializují. Na prvním místě jsme se zaměřili na spolupráci s Institutem certifikace Svazu účetních, a.s. Doufáme, že díky spolupráci

se Svazem účetních, z.s. budeme mít v budoucnu i svého zástupce v orgánech Institutu a budeme se moci aktivně podílet na nabídce aktivit – a ty následně nabízet členům. Už nyní ale spolupráce funguje a rozbíhá se. Teď je vidět přenášení nabídky ICSU pro členy Komory, pracujeme ale i na konkrétních projektech, které, jak doufám, členy osloví. Samozřejmostí je to, že zůstanou v režii Komory oblíbené akce – jako jsou snídaně, klubové večery a počítáme i s vlastní organizací akce ve formátu vzdělávací + relaxační + společenská. Bude jen na členech, zda svou účastí tento koncept podpoří nebo zda bude mít jepičí život. To, co je ale velmi důležité, je zpětná vazba na pořádané akce, na nabídku školení, na to, co děláme. A jak by ta zpětná vazba měla vypadat? Pro začátek velmi jednoduše. Vlastně stačí, aby členové využili to, co máme – info@komora-ucetnich.cz. Jednoduchý e-mail, na kterém jsou podněty, nápady a přání vítány. Komora má několik stovek členů. Kdyby jen 5 % z nás poslalo nějaký podnět, nápad, tak víme, co si členové myslí a můžeme dát našim krokům správný směr. Jak vidíš prezentaci Komory pro veřejnost a v čem je důležitá? Zkusím připomenout ten nepřehledný obrázek z předchozího Bulletinu. Veřejnost má pro nás velký význam. Bez určení pořadí – odborná veřejnost, tj. kolegové účetní – to je budoucí zdroj našich členů. Musí tedy o nás vědět. A je tak trošku úkolem nás všech – svým chováním, vystupováním – šířit dobré jméno Komory. Za sebe můžu říct, že těch příležitostí vidím hodně: mezi klienty, na přednáškách, v zaměstnání. A stačí maličkost – s jistou hrdostí říct: „Jsem certifikovaný účetní, jsem členem Komory certifikovaných účetních“. Druhá část veřejnosti – ta větší – to jsou ti, co nás potřebují. A těm musíme dát vědět, že spolupracovat se členem Komory certifikovaných účetních je něco jako eliminace rizika, jistota, prostě fakt, že člověk má k ruce odborníka.

Rozhovor

A jakou vidíš cestu, jak toho dosáhnout? Ta cesta je dlouhá, ale vlastně jednoduchá. V první řadě musíme začít u sebe. Klíč drží každý z nás – při svém vystupování, jednání. První kroky už výbor učinil. Schválili jsme změnu v poskytování PR služeb. Chceme se více zaměřit na sociální média, být více vidět. Musíme realizovat změnu v prezentaci Komory – a to jak změnu technickou (o nutnosti změnit naše webové stránky se mluví v rámci výboru už hodně dlouho), tak i změnit a zintenzivnit naši prezentaci. Tady jsme schválili účast Komory v nastavení marketingové strategie. V současnosti probíhá studie a první analýza ve spolupráci s Institutem certifikace Svazu účetních a Svazem účetních ČR. Jde o to, jak by měly vhodným způsobem všechny tři instituce komunikovat s veřejností, aby bylo jasné, čím se kdo zabývá a využily se synergie z propojení. Musíme si být prostě blíž, ale přitom si zachovat vlastní identitu. Spolupracovat a být zároveň samostatnými. Veřejnost nás tak musí chápat. A také jsme učinili i další krok – budeme sídlit na stejné adrese. Všechny tři organizace. Doufám, že tím k sobě budeme mít blíž. Tedy vlastně – blíž to k sobě budeme mít určitě, myslel jsem i myšlenkově. Těším se na první akci pro členy v novém. Pro ty, co nebudou moci přijít, bude pochopitelně online přístup. Je něco, co Tě v téhle oblasti mrzí? Jedna věc ano. Mnoho členů Komory působí ve firmách jako vedoucí zaměstnanci nebo jsou sami majitelé firem, tedy mají rozhodovací pravomoc. Podstatně méně však – a děkuji všem, kteří tak činí – věnuje aktivní podporu svým podřízeným nebo svým zaměstnancům v tom smyslu, aby mohli do certifikace vstoupit a stát se tak certifikovanými účetními. Podle mě by to vlastně měla být samozřejmost. A co to umístění Komory v organizační struktuře profese? Vidím tu zase několik rovin. První je ukotvení Komory ve stále opakovaném trojúhelníku – jen zkráceně – Institut certifikace x Svaz účetních

x Komora certiﬁkovaných účetních. To se děje a společné projekty jsou toho důkazem. Musíme najít správnou polohu. Spolupracovat tam, kde se nám to – ale nám všem – vyplatí, podporovat se navzájem a zároveň si zachovat svoji identitu a speciﬁčnost. Také máme možnost – a to prostřednictvím Svazu účetních – vysílat své jmenované zástupce do různých odborných orgánů. Svaz účetních zde dává Komoře možnost v rámci svého členství v řadě dalších institucí vyslat Komorou jmenovaného zástupce do těchto orgánů. Tuto možnost aktivně využíváme. Podmínkou pak je to, aby takto jmenovaný zástupce vedl a zajišťoval mj. také informační okénko v Bulletinu Komory, což je opět velmi důležitý komunikační i prezentační nástroj Komory. Konkrétním příkladem bude okénko zpráv z Národní účetní rady, které povede Alice Šrámková, která je právě v Národní účetní radě jako zástupce Svazu účetních, který byl navržen Komorou jakožto členským spolkem Svazu účetních. Možná to teď říkám kostrbatě, jen tím chci zdůraznit, že aktivní členství Komory ve Svazu účetních je prostě důležité a prospěšné pro členy Komory. Pak je tu rovina vztahu s veřejností. Zde je potřeba Komoru aktivně prezentovat na různých akcích věnovaných účetním i mezi podnikatelskou veřejností. Je zde řada projektů,

Rozhovor

Komory. Na naplnění takového postavení se musíme podílet my všichni. Mluvil jsi i o pátém úkolu, vnitřní organizaci. Co je cílem tam? To bude znít jako strašná proklamace. Je jím efektivní správa. Ale fakt je ten, že řadu věcí interně děláme neuvěřitelně kostrbatě, zdlouhavě a způsobem a s využitím nástrojů, které si ani neumíme v moderní době představit. Jsme sice o kousek dál, než je ﬁnanční správa se svým ADISem, ale takový náskok nemáme. Jsou věci, které nám fungují velmi dobře – a to i díky spolupráci s partnery. Ale co nám chybí, je efektivní systém pro správu členské evidence. Chybí nám moderní a propojené webové stránky. které byly minulým vedením Komory úspěšně zahájeny a rozvíjeny. Nemohu vyjmenovat vše, tak jen například zmíním spolupráci s Asociací malých a středních podnikatelů, účast v soutěžích Zaúčtuj to, Účetní roku, Daňař roku, spolupráce s Komorou daňových poradců ČR a mohl bych pokračovat dále. To jsou všechno velmi důležité aktivity, kterým je také potřeba věnovat čas. A podporou pro to je i akce konaná 1. 3. 2022 – setkání zástupců KCÚ s partnery, kde za KCÚ budou přítomni členové výboru a komisí a jsou pozvání všichni významní partneři Komory.

Ale první vlaštovky jsou i zde. Poměrně dlouhou dobu se připravuje nový e-shop s nabídkou školení. V současné době plánujeme jeho spuštění – byť s velmi omezenou funkčností. Ale zde jsme třeba zvolili cestu: „ať to běží a budeme na tom dále pracovat“, než „spusťme to, až to bude dokonalé“. Zde opět budeme potřebovat ke zdárnému rozběhu spolupráci členů.

A ta čtvrtá oblast? Co k té bys chtěl členům Komory říct? Ono to vlastně už řečeno bylo. Pevné ukotvení Komory v rámci organizace účetní profese a spolupráce se Svazem účetních logicky povede k tomu, že při zachování vlastní identity v rámci celku bude o Komoře slyšet, její hlas bude brán vážně. A to nejen v rámci organizace účetní profese, ale i ve vztahu k státním orgánům. Rozhodně tím neříkám, že by dnes Komora byla podceňována. Ale je to vztah a pozice, o které se musíme starat a rozvíjet je. Mým přáním je, aby Komora byla brána jako výkladní skříň Svazu účetních a vzor pro ostatní členské spolky, člen Komory aby byl vzorem pro účetní profesi. To by jednak dalo Komoře určité výsadní postavení, ale zároveň by to bylo velkým závazkem pro členy

Takže zjednodušeně – cílem je se modernizovat a představit celou modernizaci členům. Třeba to pro někoho bude inspirací.

Dobře nám ale funguje účetní zázemí, vytěžování dokladů. Jedním z plánů je pak ukázat takový oběh dokladů členům Komory. Něco jako takové okénko digitalizace v praxi.

Co bys chtěl říct závěrem? Já už toho řekl hodně. Tak jen v bodech. Nejsem tu sám, je nás tu celý tým – výbor i komise– a jsme tu pro Vás, pro členy. Nebojte se nám říci Váš názor, Vaši zpětnou vazbu. A už ale fakt brzy na shledanou na společné Komorové akci. Těším se na to. Mirku, díky moc za rozhovor. Lenko, díky za čas a otázky. Doufám, že si brzo vyměníme role a budu moci vyzpovídat já Tebe. Ing. Lenka Dvořáková

Ze zákulisí

XXV. sněm Komory Dne 24. 11. 2021 proběhl XXV. sněm Komory certiﬁkovaných účetních, tentokrát v Brně v hotelu Noem Arch. Lokalita byla cíleně vybrána s ohledem na plánovanou komorovou vzdělávací akci v Bořeticích, které se hodlalo v navazujících dnech účastnit nemálo členů, avšak která byla s ohledem na aktuální covid-19 situaci na poslední chvíli změněna pouze na online podobu. I díky tomu byla účast na brněnském sněmu poměrně nízká. Přesto sněm probíhal až do pozdních odpoledních, resp. podvečerních hodin. Na sněmu vystoupila se svým příspěvkem Mgr. Ing. Magdalena Králová, prezidentka Svazu účetních České republiky, z.s., v němž označila naší Komoru za vlajkovou loď Svazu účetních. Zároveň poděkovala za činnost Metodické radě a vyjádřila trend prosazování pojmu „účetní“ a „účetní profese“ v legislativě. Ing. Lenka Dvořáková, místopředsedkyně Komory, přednesla zprávu o činnosti výboru, v níž shrnula dění za období od posledního sněmu do data konání sněmu aktuálního. Zároveň zodpovídala na dotazy vznesené ze stran sněmu ke komorovému dění. Mimo uvedených a dalších projevů na sněmu byla schválena účetní závěrka za rok 2020, schválen rozpočet na rok 2022 a předloženy průběžné výsledky za období leden–září 2021. Dále byl sněmu předložen plán priorit k činnosti Komory v roce 2022, ke kterým sněm neměl dotazy ani připomínky.

Poté, co se diskutovalo a jednalo k novelizaci stanov a jednacího řádu, proběhla dovolba členů výboru Komory a rovněž člena disciplinární komise. Do výboru Komory byl jmenován Ing. Jaromír Hrazdira a Mgr. Ing. Magdalena Králová. Disciplinární komisi obohatil na uvolněném místě po Ing. Hrazdirovi pan Mgr. Ing. Miloslav Hejret. Všem nově zvoleným děkujeme za ochotu se v orgánech angažovat i důvěru, se kterou do orgánů vstoupili. Sněm projednal návrh usnesení XXV. sněmu KCÚ, jehož schválenou podobu naleznete dále. Ing. Lenka Dvořáková

Ze zákulisí

Usnesení XXV. sněmu Komory certiﬁkovaných účetních, z.s. konaného dne 24. 11. 2021 v Brně Sněm Komory certiﬁkovaných účetních (KCÚ): 1. schvaluje: a) účetní závěrku KCÚ sestavenou k 31. 12. 2020, resp. za rok končící 31. 12. 2020 b) rozpočet KCÚ na rok 2022 c) zprávu o činnosti výboru KCÚ za období od XXIV. Sněmu KCÚ d) zprávu o činnosti dozorčí komise za období od XXIV. Sněmu KCÚ e) zprávu o činnosti disciplinární komise za období od XXIV. Sněmu KCÚ f) zprávu o činnosti etické komise za období od XXIV. Sněmu KCÚ g) vyplacení odměny za práce na dotačním projektu Liborovi Vaškovi, Vendule Peškové za roky 2019–2021 – výši odměny stanoví výbor h) Změnu stanov – doplnění části „Společná ustanovení“ i) Změna stanov – změna počtu členů výboru j) Schvaluje nový jednací řád sněmu 2. bere na vědomí: a) informaci o průběžných výsledcích hospodaření KCÚ za rok 2021 3. odvolává: a) Jaromíra Hrazdiru z disciplinární komise 4. volí: a) členem výboru v doplňujících volbách: – Jaromíra Hrazdiru – Magdalenu Královou b) členem disciplinární komise v doplňujících volbách Miloslava Hejreta 5. ukládá výboru Komory: a) proplatit náklady a náhrady a vyplatit odměnu dozorčí komisi a členům výboru související s organizací a řízením sněmu.

Ze zákulisí

Vize do příštích let Požádali jsme členy výboru Komory, aby nám v několika větách shrnuli svou vizi Komory v příštích letech a jak vnímají svou roli v práci pro Komoru.

Jaromír Hrazdira

Předseda Komory certiﬁkovaných účetních, účetní expert, člen KDP ČR. Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu ČZU v Praze. Pracovní zkušenosti s vedením účetnictví a řešením daňových otázek získal ve ﬁrmách Tesco Stores ČR, a.s, FORD MOTOR COMPANY, s.r.o. V současnosti se věnuje poskytovaní daňových a účetních služeb pro malé a střední podnikatelské subjekty a neziskové organizace a přednáškové činnosti. Popularizuje daně a účetnictví v rámci přednáškové činnosti na středních školách. Je přihlášen k etickému kodexu KCÚ a KDP ČR.

Na člena výboru jsem kandidoval se čtyřmi zásadními prioritami, pro které chci najít podporu jak v rámci výboru, tak i v rámci členské základny naší Komory. V první řadě je tu KCÚ pro své členy. Musí jim zajistit nejen možnosti kvalitního vzdělávání za zajímavých podmínek, ale i prostor pro vzájemné setkání a možnost výměny názorů. Nelze zapomenout na prostor pro relaxaci. Ve druhé řadě je třeba rozšířit povědomí o KCÚ mezi veřejností, zaměstnavateli, podnikateli a tím vytvořit prostor pro komunikaci toho, co kvaliﬁkovaný účetní dokáže nabídnout, proč se vyplatí ho mít ve ﬁrmě nebo jako dodavatele služeb a v čem může být jeho činnost přínosem. Za třetí by KCÚ měla hrát významnou roli v rámci profesní organizační struktury a být aktivním členem Svazu účetních ČR a dalších organizací. A za čtvrté, prostřednictvím tohoto aktivního členství bych rád docílil toho, aby Komora byla i partnerem pro stát jako profesní organizace schopná podat kvalitní zpětnou vazbu, ať již pro zamýšlená legislativní či jiná opatření. hrazdira﹫komora-ucetnich.cz

Ze zákulisí

Lenka Dvořáková Ačkoli jsem dostala důvěru být členem výboru KCÚ již před více než rokem, svou úlohu v Komoře vnímám stále stejně a na mém vnímání členství se nezměnilo po celá léta vůbec nic. Přála bych si, aby členové Komory zůstávali proto, že jim toto společenství k něčemu je, a to ať jsou již důvody jakékoli. Pro někoho má členství smysl pro odbornou podporu na osobní úrovni, pro jiného bude smyslem podpora a protěžování profese samotné. A pro dalšího bude smyslem členství přátelství s jinými členy, s nimiž se může bez obav a ostychu poradit ohledně svého podnikání či vedení svých dalších (často i životních) cest, možnost uvolnit se, společně se zasmát a probrat vnoučata. Je úplně nepodstatné, co koho k členství v naší Komoře vede. Svou úlohu vnímám ve snaze naplňovat tužby a přání Vás, našich kolegyň a kolegů tak, abyste měli důvod zůstat a členství doporučovat. dvorakova﹫komora-ucetnich.cz

Certifikovaná účetní a daňová poradkyně, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních, členka KDP ČR (zde působí v Sekci účetnictví a Sekci daně z příjmu právnických osob). Vystudovala ekonomickou vysokou školu se zaměřením na „účetnictví a finanční řízení podniku“. V účetnictví působí od roku 1995, vede vlastní účetní a daňovou kancelář Prospeko spol. s r.o. Specializuje se na komplikované oblasti účetnictví a účetní závěrky. Je přihlášena k etickému kodexu KDP ČR a KCÚ. Věnuje se také lektorské a publikační činnosti.

Ze zákulisí

Magdalena Králová V Komoře certiﬁkovaných účetních jsem dlouhodobou členkou a v minulosti jsem působila v její dozorčí komisi. Zvolení do výboru Komory si moc vážím. Aktivit v rámci vedení profesní činnosti je vždy mnoho. Osobně bych se ráda věnovala propojení aktivit v rámci širší spolupráce účetních odborníků a posílení vnímání potřeby certiﬁkace účetní profese mezi podnikateli a státní správou. Jako prezidentka Svazu učetních, jíž jsem byla právě jako kandidátka KCÚ zvolena, se snažím pracovat na legislativním uchopení účetní profese a myslím, že právě zde je se zájmy členů KCÚ velký průnik. kralova﹫komora-ucetnich.cz

Prezidentka Svazu účetních ČR, účetní expertka, členka výboru KCÚ, daňová poradkyně. Absolventka VŠE v Praze a Právnické fakulty MU v Brně. Od roku 2001 se věnuje poskytování služeb účetního a daňového poradenství jako OSVČ, v roce 2009 založila společnost MK ekonomika s.r.o.

Ze zákulisí

Vendula Pešková V rámci svého současného působení ve výboru Komory certifikovaných účetních je mojí hlavní odpovědností agenda spojená s Projektem financovaným z Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost „Vzdělávání jako základ profesionality“, který v roce 2018 obdržela Komora certifikovaných účetních ve výši 22 miliónu korun. V rámci tohoto projektu jsem hlavním kontaktem jednak pro dodavatele projektových a vzdělávacích činností: společností PROFIMA EFFECTIVE, s.r.o., a jednak hlavním kontaktem pro potenciální a i zapojené subjekty – členy Komory certifikovaných účetních – kteří se rozhodli využít těchto prostředků na vzdělávání svých zaměstnanců. V první části roku 2022 se chci zaměřit na zrealizování oslovení vytipovaných potencionálních subjektů s administrativní pomocí dodavatele PROFIMA EFFECTIVE, s.r.o., na jejich motivování k zapojení do Projektu s cílem vyčerpat naplno přidělené dotační prostředky. Po celý rok 2022 budu i nadále důsledně sledovat realizaci dotačních školení versus odsouhlasené vzdělávací plány zapojených subjektů a rozpočet s tím spojený. peskova﹫komora-ucetnich.cz

Členka výboru KCÚ. Absolventka oboru Účetnictví a ﬁnanční řízení podniku Vysoké školy ekonomické v Praze. Účetní expertka, IFRS specialistka. V současné době působí v Mazars s.r.o. jako partner účetního oddělení (zastřešuje metodiku účetnictví oddělení a je členkou mezinárodní pracovní skupiny zastřešující metodiku účetnictví celé skupiny Mazars).

Ze zákulisí

Komora se stěhuje na novou adresu! Od 1. 3. 2022 sdílíme prostory se Svazem účetních České republiky, z. s. a Institutem certiﬁkace Svazu účetních, a.s. na Praze 3, Vinohradské ulici č. 2022/125. Tato změna by měla přispět (nejen k fyzickému) sblížení všech tří organizací a vzájemně výhodné koordinaci jejich činností. Na reprezentativní adrese Vinohradské třídy by tak mělo vzniknout velké centrum pro vzdělávání účetní profese, kde se budou setkávat profesionálové i veřejnost.

Vám, našim členům, bychom nové prostory rádi představili ve středu 16. března 2022 při prezenčním XLII. klubovém večeru s názvem: Povinnosti identiﬁkace subjektů podle AML, aneb nezapomínejme na profesní povinnosti. Průvodcem podvečera bude Bc. Zdeněk Vondrák, DiS.

Plány jsou velké a akcí by se zde mělo konat mnoho. Hned první den po stěhování, v úterý 1. března, jsme na nové adrese přivítali partnery KCÚ. Více o této údálosti budeme informovat v dalším čísle bulletinu.

Těšíme se na osobní setkání s Vámi. Více o semináři a možnosti přihlášení na webových stránkách KCÚ.

Ing. Petra Špačková

Internátní školení Přeshraniční obchod a služby Hotel Na Farmě, Choťovice 27.—28. dubna 2022 Dovolujeme si Vás pozvat na dvoudenní internátní školení organizované vzdělávací agenturou Svazu účetních ČR. Budeme se podrobně věnovat problematice přeshraničního obchodu z účetního a daňového pohledu. Součástí bude samozřejmě i prostor pro diskusi a řešení konkrétních příkladů z praxe.

Lektor Ing. Vladimír Zdražil

Program

Specialista na mezinárodní zbožové transakce a zahraniční obchod, člen metodické sekce Svazu účetních ČR. Zkušený lektor a autor odborných článků.

Dodání zboží do jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu, poskytnuté služby do EU, přijaté služby z EU.

Středa (EU)

Čtvrtek (třetí země) Vývoz zboží, dovoz zboží, poskytnuté služby do třetích zemí, přijaté služby ze třetích zemí.

Načerpejte vědomosti a odpočiňte si v hotelovém wellness nebo na březích Žehuňského rybníka Počet hodin KPV: 10 V případě potřebného počtu zájemců lze zajistit on-line přenos školení. V závislosti na počtu účastníků případně doprovodný program. Cena (vč. DPH): 5 490 Kč (člen SÚ vč. KCÚ a adept systému certiﬁkace), 5 990 Kč (nečlen). Vložné zahrnuje podkladové materiály, ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, stravování v rozsahu plné penze, občerstvení (coffeebreak) a parkovné. Využití wellness za úplatu.

Objednávejte na www.komora-ucetnich.cz.

Vydává Komora certiﬁkovaných účetních, z.s. Národní 135/14 110 00 Praha 1 IČ: 04662075 www.komora-ucetnich.cz info@komora-ucetnich.cz Redakční rada Ing. Lenka Dvořáková Ing. Jan Kellner, Ph.D. MgA. Denisa Kokošková Ing. Jan Molín, Ph.D. Ing. Petra Špačková Ing. Libor Vašek, Ph.D. Registrace MK ČR pod č. E21590 z 12. 3. 2014 ISSN: 2336-3576 Vychází čtvrtletně Články obsahují názory autorů, které se nemusí shodovat se stanovisky KCÚ. Odborné příspěvky podléhají recenznímu řízení — bližší informace viz webové stránky. Reprodukce obsahu je možná pouze s písemným souhlasem vydavatele. Vydání: únor 2022

Bulletin 2022/1

Articles inside

Vize do příštích let

XXV. sněm Komory

Rozhovor s Jaromírem Hrazdirou, novým předsedou Komory

Novelizace IFRS s účinností k 1. 1. 2022 nebo pozdější1u

Případy uplynutí lhůty pro stanovení daně

Studijní program „certifi kace 2022+“

Stanovení a naplnění ekonomických cílů poradenské fi rmy s pomocí elektronické kanceláře

Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Šest hlavních změn a očekávání

Problematika činnosti účetních v oblasti daní

Účetní závěrka obchodních společností k 31. 12. 2021 a vše, co s ní souvisí

Editorial