Bulletin 2020/2

21

Bulletin

1999—2020

Komory certifikovaných účetních Legislativa — komentáře — informace

2/2020

Využijte jedinečnou multioborovou poradenskou službu!

Jsme odborníci na daně, účetnictví a právo.

Mějte přístup ke spolehlivým odborným informacím 24 hodin denně!

Co portál DAUC Otázky a odpovědi nabízí? přístup do databáze více než 20 000 otázek a garantovaných odpovědí odborníků z oblasti účetnictví, daní, pracovního, občanského a obchodního práva, mezd, cestovních náhrad, školství, zdravotního a sociálního pojištění plné znění souvisejících právních předpisů informace o nově zodpovězených dotazech z Vámi vybraných kategorií pravidelně na Váš e-mail možnost zadávat vlastní dotazy a dostávat průběžné informace o stavu jejich zpracování přístup k vybraným odborným článkům na aktuální témata elektronický časopis Otázky & odpovědi z praxe To vše jen za 250 Kč měsíčně

Vyzkoušejte si přístup do databáze na 10 dní zdarma

www.dauc.cz/registrace

Když si musíte být jistí

Obsah Editorial 2

Legislativa komentáře Rozpočetnictví v podniku – otravující nuda, přežitek nebo smysluplná součást života? 4 Doc. Ing. Jaroslav Wagner, Ph.D. Jak propojit hodnocení výkonnosti zaměstnanců s jejich odměňováním? 8 Ing. Kateřina Knorová, MBA Deset důvodů, proč controlleři účetním nevěří (i když je mají rádi) 13 RNDr. Tomáš Nekvapil Dopady COVID-19 na účetnictví podle českých účetních předpisů 17 Ing. Libor Vašek, Ph.D. Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a vyřazované skupiny 22 Ing. Libor Vašek, Ph.D. Doplnění IFRS 16: Nájemní koncese v souvislosti s COVID-19 28 Doc. Ing. David Procházka, Ph.D. Jak zaúčtovat dotaci Antivirus typu A a B? 31 Ing. Zuzana Pšeničková

Judikáty Sankční režim spojený s maďarskou daní z reklamy je neslučitelný s unijním právem 32

Historie Střípky z historie českého účetnictví 34 Prof. Ing. Miloslav Janhuba, CSc.

Zamyšlení O fenoménu oběti v účtárnách 38 Ing. Ondřej H. Matyáš, Ph.D.

Etika Kontinuální profesní vzdělávání 42 Ing. Michaela Martínková

Informace Novela zákona o obchodních korporacích 44 Hledáme nejlepší účetní a účetní firmu roku 2020 46 Pozvánka na školení 47

1

Editorial

Vážené členky a členové Komory, říká se, že se vracíme do „normálu“, neboť se postupně uvolňují opatření, která přinesl nouzový stav a která byla přijímána proti šíření pandemie koronaviru. Nemyslím si, že se vracíme, resp. nechtěl bych osobně používat toto slovní spojení. A věřím, že i vy to takto vnímáte. Samozřejmě, že už zase nenosíme roušky (resp. jen výjimečně), opětovně se můžeme volně pohybovat, potkávat se... a za to vše buďme rádi. V ostatním se posouváme, jdeme dál, nevracíme se. Myslím, že jsme si v období koronaviru vyzkoušeli, co vše zvládneme, aniž by to mělo pro nás zásadní, potažmo existenční problémy. Řada z nás byla vystavena novým výzvám, jak zkombinovat pracovní a soukromý život, homeoffice s péčí o děti a vyřizování dotací pro klienty a kontrolní hlášení prokládala výukou matematiky nebo češtiny. Podnikatelé bezesporu účetnictví a účetní potřebují a obzvlášť v těžké době si mnohem více uvědomují, zdali jim je jejich účetní partnerem, který bezchybně a účinně pomůže. Ne nadarmo se říká, že „v nouzi poznáš přítele“.

Uplynulý týden vám byl rozeslán zpravodajem dotazník nazvaný „Změnil Covid-19 výkon účetní profese?“ a moc díky všem, kteří na něj již zareagovali. Detailní vyhodnocení vám přineseme později, neboť ještě nějakou dobu chceme data sbírat, ale již z těch prvotních asi šedesáti reakcí je patrné, že u řady z vás nebylo nutné jakkoliv změnit své návyky, neboť již dávno s klienty elektronicky komunikujete a podklady ke zpracování si fyzicky nepředáváte.

Zároveň přibližně 43 % respondentů své činnosti minimálně mírně změnilo ve prospěch elektronické komunikace a chopili se příležitosti se posunout. Většina z vás ze dne na den zavřela své kanceláře nebo do nich minimálně přestala pravidelně chodit a začala s klienty i spolupracovníky komunikovat vzdáleně. Přesto u 60 % respondentů nedošlo k omezení účetní/daňové agendy vůči klientům. Pokud útlum nastal, tak to bylo dáno sníženou aktivitou klientů, nikoliv bariérami na straně vaší. V závěru šetření prozatím vychází, že je pro vás nejlepší správně namíchaný koktejl práce v domácím prostředí v kombinaci s kanceláří. Pokud jste dotazník ještě nevyplnili, učiňte tak prosím. Dotazník najdete na webových stránkách Komory, www.komora-ucetnich.cz, vpravo pod kalendářem.

Výzvy musí přicházet a my jim musíme čelit, abychom se posouvali. Též při nich poznáváme, co vše zvládneme. Pro někoho to může být „jen“ skok do vody, pro nás to bylo uskutečnění prvního komorového webináře. K tomu jsme přistoupili v dubnu, kdy byla diskutována a přijímána různá opatření v souvislosti s covid-19 a výklady, postupy byly leckdy nejasné.

Dva webináře, které obsahově připravil kolega Honza Molín, absolvovalo přibližně 100 členů a po nich jsme věděli, že to je ta správná cesta. Díky za všechny reakce, které byly následně impulsem pro naplánování dalších webinářů. Naším zájmem je v nich nadále pokračovat.

2

Editorial Chceme vám přinášet prezenční vícedenní akce Komory, při nichž se skloubí komplexnější školení s relaxací a networkingem, a krátké, půldenní webináře k vybrané problematice.

Výhody online setkání jednoznačně převažují, a tak to vidíte i vy. Přijměte tedy, prosím, pozvání na nejbližší webinář věnovaný novele zákoníku práce (14. 7. 2020) a na webinář o novele zákona o obchodních korporacích (16. 9. 2020).

Rok 2020 bude pro účetní profesi výjimečný a možná si to stále ne všichni plně uvědomujeme. Nejenže někteří účetní poprvé účtují o dotacích – těm může napomoci krátký příspěvek od Zuzky Pšeničkové v tomto čísle. Ale to hlavní teprve přijde, až budeme s klienty testovat naplnění předpokladu trvání podniku, neboť to je východisko pro sestavení účetní závěrky. Toto tvrzení by mělo být též doloženo, nebo bude nutné testovat účetní ocenění dlouhodobého majetku, potažmo přistoupit k jiné tvorbě opravných položek k pohledávkám. Oblasti, které je třeba vzít v úvahu, jsem se pokusil shrnout ve svém příspěvku. Kolega David Procházka přibližuje novelu úpravy leasingových smluv v IFRS aneb jak přistoupit k úlevám či dokonce nájemním prázdninám v důsledku covid-19 v účetních závěrkách nájemce. Chtěl bych, aby stranou nezůstalo ani historické poohlédnutí do vývoje českého účetnictví, které připravil pan profesor Miloslav Janhuba. Možná někteří z vás zavzpomínáte. Odborné vykopnutí tohoto druhého čísla Bulletinu připravili kolegové z katedry manažerského účetnictví Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze pod vedením docenta Jaroslava Wagnera.

Věřím, že vaše léto bude i navzdory všemu, co se událo, příjemné. Že najdete čas na odpočinek, ať už na horách nebo u vody, v Čechách, na Moravě nebo v zahraničí. Možná se potkáme osobně na konci července v Hrobicích, kde je plánováno letní daňové školení s panem Klímou, tentokrát k DPH v EU. Anebo v září v Pavlově, kde bude letošní osobnostní rozvoj s panem Hrubým. A jako třešničku na závěr si do svých kalendářů zapište pěkné datum 11. 11. 2020, kdy se setkáme při příležitosti již sedmé odborné konference Komory a probereme spolu výzvy účetní profese v době automatizace a digitalizace. Začínáme domlouvat odborný program a těšíme se na vás.

Libor Vašek

3

Legislativa komentáře

Rozpočetnictví v podniku – otravující nuda, přežitek nebo smysluplná součást života?

Omlouvám se, že místo lákavé úvodní otázky, proč je potřeba se zabývat problematikou rozpočetnictví, začnu zcela osobním přáním. Doufám totiž, že tento článek nebude číst moje manželka, protože v něm budu přirovnávat rozpočetnictví v podniku k manželství po dvaceti letech, a to samo o sobě zavání nějakým průšvihem, zvláště když s mojí manželkou zanedlouho oslavíme už 16 let od svatby.

Proč právě přirovnání rozpočtů k manželství?

Když se probírám na internetu časopisy, které se zabývají manželstvím, čtu tam tak rozmanité výroky jako „manželství je nesmysl, přežitek, který nemůže dlouho vydržet“ anebo „v manželství mě drží děti, zbabělost a hrůza z rozvodu“, ale taky „je to asi tragikomické, ale manžel mě i po 27 letech stále strašně miluje“. A pestrobarevnost těchto výroků je velmi podobná tomu, co čtu a slyším od manažerů, controllerů, konzultantů i akademiků, když mluví o významu rozpočtů v podniku. „Rozpočet je zcela nefunkční nástroj, který svazuje manažerům ruce“ anebo „rozpočty v podniku sestavujeme, protože je to taková tradice a umíme to dělat docela rychle, i když si myslíme, že nám to k ničemu moc nepomáhá“, nebo taky „rozpočet je klíčový nástroj, který naší firmě pomáhá udržet jasný kurz v rozbouřených vodách byznysu“.

Rozpočetnictví obdobně jako manželství totiž pro někoho představuje přežitek, pro někoho nudnou a trochu otravnou tradici a pro někoho smysluplnou součást života podniku, respektive dospělého člověka. Pojďme se podívat na typické argumenty zastánců jednotlivých názorových

4

proudů. Proč je toto téma důležité pro účetní?

Buď se na agendě rozpočetnictví přímo spolupodílejí, anebo jsou v roli – obrazně s příměrem k manželství řečeno – sourozence, ke kterému si vdaná sestra nebo ženatý bratr chodí pro radu, podporu nebo útěchu.

Rozpočet je přežitek Asi nejpropracovanější „manifest“ shrnující argumenty zastánců tohoto přístupu sepsali zhruba před 15 lety Američané Jeremy Hope a Robin Fraser ve své knize Beyond Budgeting.

Hlavními důvody, kvůli kterým považují rozpočty za překonaný nástroj řízení, jsou těžkopádnost a přílišná nákladnost rozpočetnictví, odtržení rozpočtů podniku od vývoje konkurenčního prostředí a neakceptovatelná úroveň „hry s čísly“, kterou manažeři hrají při sestavení i vyhodnocení rozpočtu.

Sepsání tohoto „manifestu“ a jeho další rozvíjení v rámci tzv. Beyond Budgeting Round Table bezesporu rozpoutalo širokou a mnohdy i docela

Legislativa komentáře vášnivou diskuzi o koncepcích a implementacích rozpočtů. Empirické výzkumy v podnicích v Americe, ale i v dalších částech světa včetně České Republiky ukazují, že se z těchto myšlenek nevytvořil „Nový zákon“, hlavní proud, kterým se se ubírala většina podniků.

Z debaty nad myšlenkami Hopea a Frasera ovšem vyplývá několik užitečných ponaučení: • sestavovat (formalizované) rozpočty není nutně potřebné pro všechny. To platí například pro podniky, které se pohybují ve vysoce nestabilním prostředí (například některé firmy v oblasti IT nebo marketingu). U nich je středně a dlouhodobé rozpočty vhodné nahradit krátkodobějšími předpověďmi nebo prognózami; • rozpočty by měly být provázány s dalšími nástroji manažerského řídicího systému.

Důležité jsou například vazby na systém měření výkonnosti založený na propojení finančních a nefinančních měřítek výkonnosti nebo na systém odměňování. Pokud rozpočty do těchto vztahů „nejsou vpuštěny“, není možné očekávat, že budou mít pro řízení podniku nějaký přínos, protože sice formálně budou existovat, ale reálně se o ně nikdo nebude zajímat víc, než je nezbytně nutné; • rozpočet bude působit na chování pracovníků právě tak, jak se k sobě nadřízení a podřízení v podniku chovají. Pokud tyto vztahy v podniku fungují stylem „policajt a rošťák“, bude komunikace o rozpočtu probíhat v duchu „je mi jasné, že máš něco za lubem…, ale to určitě ne, šéfe“; pokud stylem „generál a desátník“, čekejme komunikaci typu „takový je úkol, splň ho…, rozkaz, pane“ a pokud stylem respektujících se partnerů, mohou tito partneři komunikovat způsobem „když se dívám na návrh rozpočtu, uvědomuji si…, ano, myslím, že by bylo možné ještě…“.

Jestli tedy komunikace okolo sestavení a kontroly rozpočtu neodpovídá tomu, jakým způsobem by management chtěl podnik řídit, je to dobrý důvod k zamyšlení nad tím, zda není přežitkem stávající styl řízení firmy s ohledem na podnikovou kulturu spíše než rozpočtování samotné.

Rozpočet je otravující nuda „Už aby to bylo za námi“, slyšíte často s povzdechem od těch, kteří v podnicích sestavují rozpočty. A možná k tomu doplní, že agenda kolem rozpočtů je nudná a otravující. Je docela zajímavé se zamyslet nad tím, co vlastně lidé sdělují, když říkají, že je něco nuda. Může se totiž za tím skrývat mnoho rozličných sdělení. Že je něco nuda může znamenat, že to považuji za nedůležité a že by bylo lepší se tomu nevěnovat. V takovém případě je na místě k situaci přistupovat stejně jako k dříve rozebíranému přístupu „rozpočet je přežitek“.

Nuda může také znamenat sdělení „mě to nebaví“. Většinou hlavně proto, že to nemůžu ovlivnit anebo že to na mě trvá moc dlouho.

Ten první z pocitů vyplývající z nemožnosti ovlivnit proces rozpočetnictví – pokud se objeví u provozních manažerů – může být významnou překážkou úspěšného využití rozpočtů. Řešení je přitom jednoduché – využít alespoň některé z prvků tzv. participativního rozpočetnictví (participative budgeting). V optimálním případě to znamená aktivní zapojení provozních manažerů do procesu sestavení rozpočtu. V minimálním případě alespoň použít analogii toho, co v Americe oddávající říká před uzavřením sňatku „Pakliže má někdo z vás námitek proti uzavření tohoto manželství (tedy rozuměj proti schválení tohoto rozpočtu), ať promluví teď, nebo mlčí navěky (tedy při vyhodnocení plnění rozpočtu si nestěžuje, že rozpočet nebyl realistický)“. Nikdy není vhodné, aby se manažer dozvěděl o rozpočtu, který se ho týká, až poté, co už byl definitivně schválen.

Ten druhý pocit, tedy že se agenda rozpočetnictví řeší déle, než by bylo užitečné, může být důsledkem neefektivní komunikace mezi těmi, kdo se na sestavování rozpočtů podílejí (nedodržování termínů, špatné sladění podkladů za jednotlivé oblasti atp.). V této oblasti se projevuje dobrá či špatná kvalita pracovníků z oddělení controllingu, kteří mohou pomo-

5

Legislativa komentáře ci významně zefektivnit komunikační proces stanovením pravidel a harmonogramu sestavení rozpočtu, přípravou plánovacího prostředí v informačním systému podniku, případně i konzultacemi. Přičemž konzultace, ale i jiné formy podpory manažerů, jsou důležité zejména pro ty manažery, kteří nejsou svým vzděláním a zkušenostmi primárně ekonomicky orientováni a u kterých hrozí, že by rozpočet sestavovali nechvalně známou „fenestrální metodou odhadu“ (tedy intuitivním odhadem na základě pohledu z okna), případně jen o trochu lepší metodou „okousané tužky“ (tedy „hujerovsky“ úpornou snahou provést si svoji vlastní detailní ekonomickou analýzu s tužkou, kalkulačkou a papírem).

Pod „nudou“ může být ale také skryto sdělení „děláme to pořád stejně“. Systematičnost a pravidelnost, které jsou obecně v účetnictví a controllingu velmi žádoucí, se tedy proměňují do stereotypnosti a s ní spojeného vnímání ztráty významnosti. V oblasti rozpočtů to obvykle znamená, že rozpočet na následující období vzniká pouhým „překlopením“ rozpočtu nebo skutečnosti předchozího období s několika málo úpravami. Rozpočetnictví tímto způsobem může opravdu ztratit svůj „sex-appeal“. Jak to změnit? Ano, může pomoci „nové spodní prádlo“. Tedy abychom to uvedli na pravou míru, může pomoci sestavit rozpočet od základu na zelené louce (angličtina tento přístup označuje jako zero-based budgeting), a to přesto, že tento přístup zabere ještě více času (ale nikoli nudného!) a že je spojen s rizikem, že nový rozpočet bude ještě „horší“ (rozuměj z hlediska efektivního dopadu na řízení firmy) než ten původní „stokrát opisovaný“.

Rozpočet je smysluplná součást života podniku „O víkendu bychom měli pomoci synovi s přípravou na přijímačky, dědovi koupit léky, objednat dovolenou na léto a trochu uklidit v bytě.“ „Podívejme se na meziměsíční změnu v počtu nových zakázek, rozhodněme o tom, zda koupíme novou balicí linku a posuďme, jak se nová opatření v oblasti bezpečnosti práce promítnou do vývoje režijních nákladů.“

6

Vypadá nějak takto „běžná agenda“ v manželství po 20 letech, respektive v rozpočetnictví zaběhlého podniku? Asi ano, to přeci k roli manželství, respektive rozpočetnictví patří. Výzkum, který jsme v roce 2019 prováděli na katedře manažerského účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s kolegy z Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně u středních a velkých českých podniků, ukázal, že tyto „základní funkce“ rozpočetnictví, tj.

• řízení nákladů, • hodnocení podnikové výkonnosti, • předvídání potřeb financování a • schvalování výdajů považují české podniky za nejdůležitější a že s tím, jak rozpočty tyto funkce naplňují, jsou podniky v zásadě spokojeni a neuvažují o zásadních změnách. (Srovnatelný výzkum týkající se funkcí manželství jsme bohužel ještě nezrealizovali).

Můžeme od rozpočetnictví chtít ještě i o trochu více? S opatrností se odvážím odpovědět „ano“.

V rukou zkušeného manažera se rozpočet může stát nástrojem propojujícím ekonomické řízení s řízením lidských zdrojů. Rozpočet může usnadnit komunikaci mezi pracovníky, zlepšit jejich koordinaci a podpořit jejich motivaci aktivně se věnovat svým činnostem a úkolům v zájmu podniku. Ale pozor, zatímco platí, že dobrý manažer dokáže z rozpočtu udělat efektivní nástroj řízení, neplatí opačně, že rozpočet dokáže ze špatného manažera udělat dobrého. Jak říká starý citát, „jaký pán, takový sluha“.

Doc. Ing. Jaroslav Wagner, Ph.D.

Legislativa komentáře

Doc. Ing. Jaroslav Wagner, Ph.D. Docent a vedoucí katedry manažerského účetnictví na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve své pedagogické, lektorské, výzkumné a publikační činnosti se zabývá manažerským účetnictvím, controllingem a měřením a řízením výkonnosti organizací. Vyučuje na všech úrovních vysokoškolského i profesního vzdělávání v programech a kurzech zaměřených na účetnictví a finance, i podnikový management. Je autorem knihy Měření výkonnosti: Jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti, spoluautorem vysokoškolských učebnic manažerského účetnictví a autorem řady článků v odborných časopisech.

Pozvánka na školení

Jiří Klíma a DPH na konci července na Pardubicku Letní daňové prázdniny míří do Východočeského kraje a vy na nich nesmíte chybět Ve dnech 30. a 31. 7. 2020 je pro vás připraveno školení „DPH – uplatňování ve vztahu k EU a třetím zemím“ a jeho cílem je komentář k ustanovením zákona týkajících se intrakomunitárních dodávek zboží a služeb. V nadstandardním časovém rozsahu bude možné probrat podrobně celou oblast zájmu, od vysvětlení základních pojmů a základních pravidel až po nejsložitější vícestranné obchody. Zohledněny budou též dopady intrakomunitárních dodávek do kontrolního hlášení a opomenuty nebudou oblasti, které se změnily od 1. 1. 2020.

Seminářem vás s úsměvem a nadhledem provede Ing. Jiří Klíma, daňový poradce, prezident Sdružení účetních a daňových poradců v Brně, zkušební komisař KDP ČR. Těšíme se na vás v Pensionu Parkur, Hrobice 76, 533 52 Staré Hradiště u Pardubic, kde vedle odborného programu dojde také na prohlídku hřebčína.

Přihlášku a další důležité informace najdete na www.komora-ucetnich.cz.

Registrujte se včas, kapacita školení a garance ubytování jsou limitovány.

7

Legislativa komentáře

Jak propojit hodnocení výkonnosti zaměstnanců s jejich odměňováním?

Zaměstnanci firmy tvoří podstatnou, byť v účetnictví nerozpoznatelnou a nevykazatelnou hodnotu a jejich produktivita je jedním z faktorů ovlivňujících celkovou firemní výkonnost.

Za faktory působící na produktivitu zaměstnanců, které jsou v kompetenci manažerů, ať již přímých nadřízených nebo středního a vyššího managementu firmy, jsou považovány schopnosti zaměstnanců a úroveň pracovního úsilí, které je věnováno požadovaným pracovním výstupům. Schopnosti zaměstnanců je možno ovlivnit vhodným výběrem a následným zvyšováním znalostí a dovedností prostřednictvím předávání zkušeností a zvyšování kvalifikace v programech vzdělávání. Druhým významným faktorem, který mohou manažeři ovlivnit, je úroveň motivace a ochoty vynaložit úsilí pro splnění pracovních úkolů a dosažení stanovených cílů.

Otázka, jak motivovat zaměstnance a řídit jejich pracovní výkonnost je tedy jednou z klíčových otázek firemní strategie a předmětem zájmu nejen personálního managementu, ale i manažerského účetnictví a controllingu. Na základě informací a vybraných ukazatelů ze systémů měření výkonnosti (dále jen SMV) jsou formulovány cíle pro zaměstnance a následně je jejich výkonnost hodnocena. Je třeba vhodně zvolit způsob měření a hodnocení výkonnosti zahrnující výběr měřítek výkonnosti, stanovení cílových hodnot a způsob následného vyhodnocení. Vedle otázky, jak měřit a hodnotit výkonnost zaměstnanců vyvstává neméně důležitá otázka, zda a jak úzce hodnocení výkonnosti propojit se systémem odměňování.

8

Výkonnostní odměna je obecně definována jako schéma, které má předem určená kritéria a standardy a zároveň pravidla pro určení a distribuci odměn. Nejčastěji jsou odměny chápány jako peněžní odměny, ale v širším pojetí vyjadřují cokoliv, co je poskytováno v závislosti na vyhodnocené výkonnosti (povýšení, ocenění, firemní benefity, pochvala, uznání). Rovněž „peněžní odměny za výkonnost“ jsou pojímány velice široce a z hlediska forem odměňování mohou zahrnovat jak variabilní složku mzdy (tzv. bonus pay), tak i navýšení základní fixní mzdy (tzv. merit pay).

Z hlediska způsobu hodnocení a měření výkonnosti se lze setkat s odměňováním založeným na: • objektivních ukazatelích výkonnosti – tzv. odměny dle výsledku • subjektivním posouzení z pozice nadřízeného – tzv. odměny dle pracovního chování • výkonnosti skupiny nebo vyššího celku – tzv. týmové odměny a formy odměn dle celopodnikové výkonnosti (profit-sharing)

Ukazatele pro měření výkonnosti zaměstnanců Důležitým aspektem při návrhu SMV a systému odměňování je volba ukazatelů výkonnosti

Legislativa komentáře a způsob stanovení cílových hodnot. Je nezbytné vybrat, definovat a sladit měřítka výkonnosti pro všechny úrovně řízení, aby ovlivnily pracovní chování v požadovaném směru dosažení celopodnikových cílů. Vybrané ukazatele by měly splňovat základní charakteristiky, mezi kterými lze jmenovat: srozumitelnost, úplnost, spolehlivost měření (objektivitu) a ovlivnitelnost.

Problematika stanovení cílových hodnot se týká především otázky, jak obtížné mají být stanovené cíle, zda mají vycházet z rozpočtů a plánů, nebo z minulého vývoje, či stanoveny s využitím externích či interních benchmarků. Ukazatele a jejich standardy mohou být určeny „shora“, lze však využít i zapojení samotných hodnocených zaměstnanců. Participace má pozitivní dopady nejen na ztotožnění se s cíli a měřítky, často přispívá i k přijetí obtížnějších cílů.

Nedokonalosti ukazatelů měření výkonnosti Měřítka výkonnosti jsou spojena s nedokonalostmi a slabinami, které je potřeba brát v potaz a vhodným nastavením SMV se je snažit eliminovat či alespoň snížit.

Za nedokonalosti jsou považovány zejména: • Tzv. multitasking – hodnocený zaměstnanec se zaměří pouze na tu část výkonnosti, která je hodnocena. Ve většině případů je velmi obtížné či zcela nemožné postihnout všechny dimenze pracovní výkonnosti, a je proto nezbytné snažit se postihnout zejména ty klíčové.

• Nepřesnost měření – u řady pracovních činností je obtížné definovat ukazatel, který věrně vystihne výkonnost a který bude snadno zjistitelný.

• Manipulovatelnost – hodnocený může mít snahu zlepšit hodnotu ukazatele bez pozitivního vlivu na celkovou výkonnost, v krajním případě se může uchýlit k neetickému jednání.

od stávajících ukazatelů a mohou tedy zmírnit snahu zaměřit se pouze na určitou část pracovní činnosti, která je hodnocena nebo je možné zahrnout vedle „objektivních“ ukazatelů i subjektivní hodnocení nadřízeného. Pokud se využívá více ukazatelů pro hodnocení, je nutné současně vyřešit, jak budou stanoveny váhy jednotlivých ukazatelů a zda-li budou nastaveny minimální hodnoty plnění pro každý ukazatel, při jejichž nesplnění nejsou odměny vyplaceny.

Subjektivní hodnocení z pozice nadřízeného Subjektivní hodnocení nadřízeného se může týkat více oblastí – vedle kvalitativního subjektivního hodnocení výkonnosti může zahrnovat také úpravu vah ukazatelů při výpočtu odměny či možnost úpravy výše odměny v závislosti na vývoji oblastí, které nejsou v objektivních ukazatelích přímo obsaženy. Na jedné straně může subjektivita v hodnocení zlepšit účinnost měření výkonnosti a systému odměňování, protože umožní postihnout i ty aspekty, které nejsou definovány SMV, jako jsou kvalitativní aspekty a jiné neměřitelné faktory pracovní činnosti. Subjektivní hodnocení pomáhá rovněž zmírnit nedokonalosti spojené s měřením výkonnosti, jako je nepřesnost měření a manipulovatelnost.

Na druhé straně zahrnutí subjektivního hodnocení může zvýšit nejistotu a transparentnost systému hodnocení a odměňování. Subjektivní hodnocení je především spojeno s nebezpečím zkreslení, jehož zdrojem je zejména nízká míra ochoty nadřízeného upozornit na podprůměrnou výkonnost a tendence hodnotit podřízené kolem průměrné hodnoty a dále riziko zaujatosti hodnocení dle oblíbenosti a vlastních preferencí. Pro úspěšnou implementaci subjektivního hodnocení je nezbytná důvěra podřízených v nadřízené manažery a transparentní firemní kultura.

Pro eliminaci výše zmíněných nedostatků lze doplnit SMV dalšími ukazateli, které jsou odlišné

9

Legislativa komentáře

Vliv měření výkonnosti na individuální výkonnost Primární úlohou systému měření výkonnosti je poskytnout manažerům a zaměstnancům klíčové informace pro řízení a rozhodování a současně je prokázáno, že vhodné využití těchto systémů má pozitivní vliv na samotnou výkonnost, ať již individuální nebo celofiremní, neboť přispívá k propojení informací o firemních strategii a cílech, jejich porozumění a transformaci na nižší úrovně řízení a poskytnutí vhodné zpětné vazby o současném stavu a žádoucích směrech budoucího vývoje.

SMV mohou pozitivně ovlivnit individuální výkonnost, neboť působí na motivaci jednotlivce splnit daný pracovní úkol. Adekvátní informace posilují vnímání smysluplnosti pracovní činnosti a uvědomění si vlastních schopností potřebných pro dosažení požadovaného cíle. Ukazatele výkonnosti poskytují zpětnou vazbu a umožňují zaměstnanci posoudit vlastní výstupy své pracovní činnosti. Chybějící nebo nedostatečné informace o vlastní výkonnosti snižují spokojenost z vykonané práce a mohou vést až k pocitu frustrace a snížení motivace. Nedostatek informací ohledně cílů práce a požadovaného pracovního chování může vyústit v neefektivní pracovní úsilí, které je vynaloženo nesprávným směrem nebo je nedostatečné pro splnění daného úkolu a vede ke snížení pracovní výkonnosti.

Komplexní informace o výkonnosti usnadní pochopení očekávání od dané pracovní pozice a volbu vhodného pracovního chování k naplnění těchto očekávání.

Odměny za výkonnost – argumenty pro a proti Zatímco v otázce pozitivního vlivu SMV na výkonnost panuje obecná shoda, otázka, zda a jak

10

úzce propojit odměny s měřením výkonnosti, je předmětem rozsáhlé debaty a protichůdných stanovisek ve vědeckém výzkumu i firemní praxi. Na jedné straně zastánci pozitivního vlivu odměn na motivaci a výkonnost zaměstnanců argumentují účinností odměn a schopností ovlivnit výkonnost v požadovaném směru, na druhé straně kritické názory využívání odměn za výkonnost upozorňují na potenciální nežádoucí účinky odměn a negativní motivační důsledky na pracovní chování.

Ekonomický přístup (včetně oblasti manažerského účetnictví a managementu) řadu let vycházel ze základních předpokladů ekonomické teorie o racionálním chování jednotlivců. Podle této teorie se jednotlivci rozhodují dle maximalizace svého užitku a jsou ochotni obětovat volný čas vynaloženému pracovnímu úsilí, pokud je toto úsilí spojeno s prospěchem – finanční odměnou.

Pokud se zvýší odměna za práci, jsou ochotni zvýšit své pracovní úsilí a dosáhnout vyšší výkonnosti. Odměny jsou dle těchto předpokladů efektivním nástrojem ovlivnění výkonnosti a zároveň prostředkem, jak vhodným nastavením měřítek pro výplatu odměn sladit zájmy podřízených a nadřízených, resp. manažerů a vlastníků firem.

V řadě studií byl vedle pozitivního vlivu na výkonnost prokázán i pozitivní retenční dopad a vliv na oslovení potenciálních nových zaměstnanců. Bylo potvrzeno, že vysoce výkonní zaměstnanci preferují systém odměňování dle výkonnosti, a tedy i firmy, jejichž systémy odměňování tyto principy zdůrazňují.

Současně se již od 70. let 20. století objevovala řada kritických názorů zpochybňujících pozitivní vliv odměn dle výkonnosti a upozorňujících na jejich nežádoucí a nechtěné důsledky. Jedna část oponentů zmiňuje negativní dopady odměn související s nedokonalostí SMV a neschopností pomocí ukazatelů měření výkonnosti postihnout všechny aspekty výkonnosti. Skutečnost, že určitá část pracovní výkonnosti (např. kvalitativní aspekty) není v měřítkách reflektována, může vyvolat pocit, že není považována za důležitou a může být snížena motivace k jejímu splnění.

Odměny dle výkonnosti mohou vést k nezdravé soutěživosti a narušit vzájemnou spolupráci,

Legislativa komentáře v krajních případech může nadměrná orientace na splnění výsledků a maximalizaci odměn vést k neetickému chování ve smyslu manipulace s ukazateli a snaze zlepšit výsledky ukazatelů bez skutečného dopadu na výkonnost.

Druhá část kritiky vychází zejména z psychologických teorií motivace, které upozorňují na nežádoucí vliv externích nástrojů kontroly (kam lze zařadit i odměny za výkonnost) na motivaci jednotlivců. Dle těchto názorů je potřeba vnímat rozdílné typy motivace a jejich vzájemný vztah a rovněž skutečnost, že se vzájemně ovlivňují.

Tento přístup vychází z rozlišení dvou základních zdrojů motivace: na jedné straně může být motivace spojená s vykonáváním činnosti jako takové, kdy vlastní realizace přináší uspokojení; na druhé straně pramení motivace z existence a působení určité vnější pohnutky (nejčastěji finanční odměny, ale i jiných nástrojů jako jsou pracovní benefity, povýšení, zpětná vazba). Motivace a pocit uspokojení tedy není spojen s činností jako takovou, ale s vnějšími důsledky, které z ní vyplývají. Do 70. let panoval všeobecný názor, že tyto dva typy motivace označované jako intrinsická a extrinsická jsou vzájemně nezávislé, je možné je odděleně podporovat a celková úroveň motivace je výsledkem působení obou typů. V oblasti pracovní motivace bylo tedy doporučováno posilovat intrinsickou motivaci prostřednictvím zajímavé pracovní náplně a současně působit na extrinsickou motivaci v podobě odměn za výkonnost.

Psychologické experimenty ze 70. let avšak ukázaly, že poskytnutím odměny (posílením extrinsické motivace) může v některých situacích dojít k potlačení či úplnému vytěsnění intrinsické motivace a celková úroveň motivace může být snížena. Přestože experimenty byly často považovány jako nerelevantní pro pracovní prostředí, kde existence finančních odměn je považována za normu, pozdější studie prokázaly, že i v pracovním prostředí je intrinsická motivace klíčová pro hledání nových způsobů řešení, podporu vlastní iniciativy a rozvoj kreativity. Navíc je důležitá nejen pro pracovní výkonnost, ale i dlouhodobější výstupy jako je celková pracovní spokojenost a retence.

Současný psychologický přístup uznává roli odměn v pracovním prostředí, zároveň však upozorňuje, že výstupy spojené s odměnami jsou do značné míry ovlivněny způsobem, jakým jsou odměny ze strany podřízených vnímány. Pozitivní vliv je spojen s využitím odměn jako informačního nástroje, který potvrzuje schopnosti zaměstnanců a úspěšné splnění stanovených cílů a přispívá k motivaci zaměstnance vynaložit vyšší pracovní úsilí. Naproti tomu využití odměn jako nástroje kontroly může snížit vnímání vlastní samostatnosti v rozhodování a uznání pracovních schopností, a snížit tak uspokojení ze splnění pracovního úkolu. Jedinci se cítí pod tlakem a vnímají, že jejich pocity, myšlení a chování je usměrňováno.

Závěr Na základě současného vývoje v názorovém pojetí lze konstatovat, že krajní názory zastánců a odpůrců odměn za výkonnost se přibližují a většina současných autorů zdůrazňuje nutnost brát v úvahu vedle ekonomických předpokladů i předpoklady psychologické, neboť faktory vnímání ze strany jednotlivců a motivační dopady poskytují vysvětlení v oblastech, kde argumenty klasické ekonomie selhávají.

Základní otázkou tedy není, zda odměny mohou zvýšit výkonnost, ale spíše, jak nastavit systém odměňování, aby byla dlouhodobě ovlivněna v požadovaném směru a aby byly eliminovány potenciální nechtěné nežádoucí dopady odměn.

Odměny za výkonnost jsou efektivním nástrojem u pracovních úkolů a činností, které mají víceméně jednoznačné řešení a kde je výkonnost ovlivněna mírou splnění jasně zadaného úkolu a cíle. V případech, kdy je úspěšná výkonnost spojená s vymýšlením nových postupů, vytvářením nových znalostí a schopností řešit neočekávané problémy nebo ne zcela jasně definované úkoly, roste význam vnitřní (intrinsické) motivace a úkolem manažerů je podpořit zaměstnance v jejich úsilí a využití jejich schopností. U podobných pracovních úkolů a činností se neměřitelné aspekty výkonnosti stávají důležitějšími než aspekty měřitelné, odměny by proto měly být

11

Legislativa komentáře spíše volněji svázány s ukazateli výkonnosti a měl by být vytvořen prostor pro subjektivní kvalitativní hodnocení.

Ing. Kateřina Knorová, MBA

Ing. Kateřina Knorová, MBA Absolventka VŠE v Praze, obor účetnictví a finanční řízení podniku a francouzského postgraduálního programu MBA garantovaného VŠE a univerzitou Jean Moulin v Lyonu.

Téměř 10 let působila v controllingu ve společnostech Danone, a.s. a O2 Czech Republic a.s. Od roku 2014 je odbornou asistentkou na katedře manažerského účetnictví Fakulty financí a účetnictví VŠE, vedle pedagogických a vědeckých aktivit se věnuje také lektorské činnosti.

Odborně se zabývá především problematikou měření a řízení výkonnosti a souvisejícím otázkám odměňování a motivace zaměstnanců.

Pozvánka na školení

Osobnostní rozvoj s Miloslavem Hrubým Tradiční školení se díky koronavirové pandemii neuskuteční ve Španělsku, ale na Moravě Pravidelné zářijové školení, které bylo původně plánováno do slunného Španělska nedaleko Barcelony, jsme s ohledem na pandemii koronaviru pro letošní rok přesunuli na jižní Moravu.

Zároveň všichni věříme, že do Španělska vyrazíme o rok později a vše naplánované je pouze o jedno účetní období posunuto.

Letos tedy ve dnech 4.—9. září 2020 v Hotelu PAVLOV, který se nachází v krásné lokalitě jižní Moravy, u břehu vodní nádrže Nové Mlýny.

Společně s PhDr. Miloslavem Hrubým, psychologem, poradcem a lektorem v oblasti manažerského a osobního rozvoje, se zapojíte do

12

poznání a zdokonalení své osobnosti a týmové spolupráce. Naučíte se principy zvyšování osobní efektivity vedoucí k získání vnitřní stability. Budete pracovat samostatně i v týmu. Velmi oblíbené je i individuální koučování účastníků vedoucí k harmonizaci osobnosti.

Rádi se s vámi, v prostředí krásné jižní Moravy, setkáme. Bližší informace najdete na webových stránkách Komory www.komora-ucetnich.cz.

Kapacity akce jsou omezené.

Registrujte se, prosím, co nejdříve.

Legislativa komentáře

Deset důvodů, proč controlleři účetním nevěří (i když je mají rádi) Prakticky celou svou profesní dráhu, bezmála třicet let, jsem prožil mezi controllery a vrcholovými manažery.

Vzácně jsem potkával i osoby s kombinací obou těchto profesí, i když zlé jazyky tvrdí, že pro rychlý karierní růst není pozice controllera právě ideální – což, jak si myslím, platí zrovna tak pro pozice účetních.

Za tak dlouhou dobu ovšem postřehnete i jiné podivnosti: zatímco manažeři účetním většinou důvěřují, a někdy až přehnaně, vesměs je moc nechápou a raději by je v podniku neviděli. Na velkou lásku to opravdu nevypadá – a pokud vám tvrdí něco jiného, buďte, prosím, opatrní.

Zcela jinak, domnívám se, je to s controllery.

Zkušený controller si účetních váží a má pochopení i pro jejich případné výstřednosti. Dobře totiž ví, že udržet pořádek v tak složité oblasti, jakou je evidence finančních toků, si žádá mnoho obětí, někdy až osobního rázu (čehož je zpravidla sám dobrým příkladem). Čím je však controller zkušenější, tím méně důvěřuje účetnictví samotnému. A tato nedůvěra se přenáší i do partnerského vztahu, který nutně mezi controllery a účetními existuje.

Proč vlastně controlleři účetnictví nevěří? Tady je podle mě deset důvodů, které přicházejí v úvahu:

1) Reprezentovat ekonomický stav subjektu výkazy poslední účetní závěrky – což mnohdy znamená vracet se do minulosti o více než dvanáct měsíců – je pro globální ekonomiku, charakteristickou

vteřinovými transakcemi s prakticky neomezenými hospodářskými dopady podobně pošetilé, jako posílat v odpovědi na seznamovací inzerát fotku z maturitního tabla. Asi pochopíte, že razítko „úředně ověřeno“ nebo „fotografováno podle světových standardů“ nebude mít na velikost možného rozčarování prakticky vůbec žádný vliv.

2) To, že požadavek na přesnost dodává profesi účetních punc významnosti, je nepochybné. Na straně druhé, přesná čísla stojí mnoho času a ve smyslu předchozí výtky je otázka legitimity argumentu „musíme být přesní – a to si žádá čas“ určitě na místě. Alespoň v případě, kdy je praxe plně na straně přesnosti: „Přesní být musíme, aktuální nikoli.“ (A opravdu si neumím představit stávající „přesnou“ účetní závěrku ve vší své složitosti na konci každého měsíce, i když právě to by dnešní hektické době nejvíc odpovídalo.)

3) Když už jsme u přesnosti: opravdu vás neznervózňuje, jak lehkovážně stavíme přesná, tedy potvrzená a ověřená čísla do jednoho výpočtu

13

Legislativa komentáře vedle položek, u nichž přesnost vůbec nedokážeme posoudit – a jejichž nepřesnost může dosahovat kolosálních rozměrů? Mám teď na mysli odpisy a amortizace, přesněji opravdu lehkovážný způsob jejich stanovení – většinou jako podílu pořizovací ceny a na počátku odhadnuté doby ekonomické použitelnosti konkrétní majetkové položky. Pravda je, že dobu ekonomické použitelnosti – danou kratší z hodnot doby morální a fyzické použitelnosti – lze dopředu nastavit jen velmi těžko (zejména díky morálním faktorům stárnutí, což je ovšem téma na jeden samostatný článek). Docela přijatelná nepřesnost, třeba v případě výrobní linky, může být klidně deset let, což reprezentuje v ročním odpise nějakých jistě pár milionů korun… Aby bylo jasno, slovo lehkovážný platí pro obvyklou praxi, nikoli pro zákonem upravený standard, ten dává řadu možností k mnohem odpovědnějšímu přístupu. (Například nijak nebrání odpisy často přehodnocovat, k čemuž ovšem v praxi dochází zřídka, dokonce jsem se setkal s tvrzením, že časté změny odpisových plánů poškozují důvěryhodnost účetní evidence.) Na druhé straně, minimálně jednu výtku mám i vůči zákonu: jak to, že v případě dotovaného majetku nelze odepisovat jeho část financovanou z dotací? Cožpak nepodléhá žádné ztrátě hodnoty? Uvědomme si přímý důsledek: Nižší odpisy, to jsou nižší náklady dodavatele a v konkurenčním prostředí také nižší cena – třeba automobilových komponent do Peugeotů nebo Volkswagenů. Takže kdo je vlastně v takovém případě koncovým příjemcem dotace? Český majitel obráběcího centra, který při jeho budoucí obnově zaplatí nejspíš plnou, nedotovanou cenu, to pravděpodobně nebude.

Podobné výhrady, týkající se obvyklé praxe (legislativní úpravu si posoudit nedovoluji), mám k ocenění nehmotných aktiv, minimálně v těchto dvou případech:

4) Velká část výdajů, spojených s budoucími výnosy, je uplatňována jako provozní náklady / výdaje (OPEX) období, v němž byly zaplaceny, resp. v němž došlo k spotřebě příslušného vstupu. Je

14

ale v pořádku, aby osobní náklady výzkumníka nebo vývojového inženýra byly účtovány proti výnosům z prodeje stávajících produktů? Většinou se nad tím nikdo nepozastavuje (ani orgány finanční správy, budiž řečeno v zájmu objektivity). Jestli se nemýlím, zákonná úprava hovoří (mimochodem odlišně od IAS/IFRS) o možnosti / nutnosti aktivace v případě záměru obchodování, tj. opakovaného prodeje výsledku. Ale nemělo by tomu být podobně i v ostatních případech?

Třeba v případě top managerů – stratégů, jejichž pozornost se zaměřuje na budoucnost obecněji, bez vazby na jeden konkrétní obchodovatelný produkt?

5) Druhý případ problematické (ne)aktivace se týká položek, které bych popsal jako „goodwill vytvořený vlastní činností“. Pokud dodáte novému potenciálnímu zákazníkovi první, referenční dodávku jako vzorek za jednu korunu, účetně zaznamenáte ztrátu, a to i v případě, že reference bude úspěšná a vy si otevřete cestu k výraznému posílení vaší konkurenční pozice. Všimněte si: účetní ztráta by měla odpovídat ztrátě na hodnotě; jsem však přesvědčen, že kapitálové trhy by v případě veřejně obchodovatelných akcií takové firmy reagovaly přesně naopak: cena akcií, navzdory účetnímu výsledku, „vystřelí“ nahoru od prvního oznámení referenční příležitosti. Proč tomu tak je? „Účetní opatrnost…“, zní většinová odpověď. Jak ale může být opatrné, když firma utratí peníze (a dodávka referenčního vzorku téměř zadarmo nepochybně takovou útratu představuje), aniž by vznikl jakýkoli zápis „má dáti“? Jak to, že na rozdíl od technika, který v případě útraty za nový stroj plně garantuje budoucí přínosy v podobě odpisu (= „má dáti“), vyžadujícího adekvátní pokrytí dodatečným výnosem (= „dal“), nemá obchodní manažer žádný podobný záznam o své odpovědnosti, tedy povinnosti pokrýt ztrátu z referenční dodávky adekvátním výnosem v příštích obdobích? Je snad opatrné půjčovat peníze bez písemné smlouvy?

Má-li být společným jmenovatelem dvou předchozích připomínek opatrnost, nepůsobí zrovna

Legislativa komentáře nejlépe neopatrné počínání účetních v jiných případech – asi jako dům s pěti zámky na dveřích, ale dokořán otevřenými okny:

6) Výnos z prodeje se účtuje již při fakturaci, tedy fakticky metodou „pokus – omyl“. Když protistrana uplatní nějakou oprávněnou námitku (třeba že to, co jí bylo fakturováno, vůbec neobjednala), tak se prosím výnos i faktura stornuje – co na tom, že?

7) Zisk z nového produktu je připisován již v případě prvního prodeje, bez ohledu na skutečný dopad ztráty hodnoty stálých aktiv – postačí, když jsou v nákladech započítány jakési odpisy (o jejichž přesnosti nemůžeme mít nijak valné mínění, viz ostatně výše). Na to, zda celkový prodej bude dostačující k absorpci celkových odpisů, se nečeká. Uznejte však, že mluvit o zisku od samého počátku, vlastně kterýkoli den před uplynutím doby návratnosti investic, musí v hlavě investora nutně vyvolat zmatek – a samotný fakt, že po několika letech vykazovaného zisku umíme vše uvést na pravou míru (zaúčtovanou ztrátou z vyřazení ne zcela odepsaného aktiva), mu asi na klidu nepřidá.

daření, ačkoli jde o pouhou korekci provozního výdaje nebo příjmu na pravdivou úroveň? A co pojem „nerealizovaná kurzová ztráta“? Jak asi zní člověku, který právě přišel o dům, když prohrál svůj boj s hypotékou v cizí měně? Tedy s půjčkou, která nabývá díky oslabení domácí měny stále hrozivější velikosti - v porovnání s jeho v domácí měně vyplácenými příjmy?

9) Zpátky k nedůvěře a jejím příčinám: Cožpak lze věřit partnerovi, tvrdícímu, že má vše pod kontrolou…, tedy až na nějaké výjimky? S dlouhodobým majetkem je to podobně. Když o něm mluví účetní, mají na mysli všechna dlouhodobá aktiva… až na nějaké výjimky: třeba dlouhodobé pohledávky.

10) A nakonec něco z výsledovky (označované oficiálně jako „Výkaz zisku a ztráty“, ačkoli ve skutečnosti je buď zisk, nebo ztráta): • Proč nám, po tolika létech korektních vztahů, zatajujete přidanou hodnotu?

• A kam probůh zmizely ty staré, dobré, mezinárodně používané odpisy?

RNDr. Tomáš Nekvapil

Poslední tři výhrady mají společné téma – terminologii:

8) Kurzové rozdíly z přijatých nebo vystavených cizoměnových faktur bývají často označovány za kurzové zisky nebo ztráty. Proč, proboha? Co, kromě pravdy, získávám, pokud opravím původní nepřesný odhad? (Tedy odhad velikosti závazku nebo pohledávky v tuzemské měně v době, kdy není znám faktický kurz cizí měny, použitý při budoucí platbě.) A nejsou účetní sami tak trochu obětí terminologického chaosu, když právě tyto položky zařazují pod finanční výsledek hospo-

15

Legislativa komentáře

RNDr. Tomáš Nekvapil Tomáš Nekvapil mnoho let pracoval na pozicích ředitele pro ekonomiku, IT a organizaci, a to střídavě v bankách, finančních institucích a strojírenských podnicích. Zastával post ekonomického ředitele společnosti Kordárna, a.s. a od roku 2002 pracoval jako finanční ředitel ve společnosti Tusculum, a.s., kde byl zodpovědný za projekty procesního řízení, ABC rozpočtování a implementaci informačního systému. Od roku 2004 působí jako nezávislý konzultant. Realizoval četné projekty, zaměřené na plánování, kalkulace nebo strategické řízení a rovněž workshopy v oblasti controllingu a financí pro řadu významných firem v České republice a na Slovensku.

Aktivně publikuje v časopisech CAFINews, CFO world a také na webové stránce www.financni-manazer.cz. Je předsedou dozorčí rady České asociace pro finanční řízení (CAFIN). Ve vzdělávací a konzultační společnosti Controller Institut zastává pozici ředitele divize poradenství – jeho kurzy k různým controllingovým tématům prošlo více než 7100 osob.

Zapište si již nyní

11. listopadu 2020 v Praze Odborná konference Komory

„Výzvy účetní profese v době automatizace a digitalizace“ Těšit se můžete na zajímavé příspěvky a zástupce partnerských společností Komory.

Více již brzy na www.komora-ucetnich.cz

16

Legislativa komentáře

Dopady COVID-19 na účetnictví podle českých účetních předpisů Není pochyb o tom, že šíření onemocnění COVID-19 zasáhlo většinu podnikatelů. Důsledkem vyhlášení celosvětové pandemie (11. 3. 2020 tak učinila WHO) a nouzového stavu (12. 3. 2020 tak učinila Vláda ČR) byla přijata v ČR (nejen) opatření pro zamezení šíření koronaviru, která zásadně změnila ekonomické podmínky, v nichž podnikatelé doposud působili.

Změny byly zároveň, minimálně po určitou dobu, spojeny s nejistotou, kdy skončí nouzový stav, resp. kdy skončí přijímaná opatření, a jaký bude průběh ekonomické činnosti v období „po koronaviru“. Jsou podniky, u nichž důsledkem koronaviru nastal růst činnosti, zvýšil se obrat a výsledky; jsou ale také podniky, které byly nuceny svoji činnost již ukončit, protože u nich nastal absolutní výpadek tržeb. Od poloviny března se mluví veřejně zejména o podporách, aby podnikatelé současný stav přečkali, a pokud možno nebyli ohroženi ve své existenci. V účetních závěrkách s rozvahovým dnem k 31. 12.

2019, avšak sestavovaných v této době, se účetní jednotky vyjadřují k dopadu COVID-19 v rámci tzv. událostí po rozvahovém dni (viz interpretace NÚR I-24 a též doporučení KAČR).

Většina obsažených vyjádření je však velmi opatrná, a to napříč různými odvětvími, neboť si řada podniků uvědomuje, že reálný dopad přinesou teprve měsíce následující. Co tato situace představuje pro účetnictví roku 2020 a pro účetní závěrky sestavované za období končící po 12. 3. 2020?

Připomeňme, že zákon o účetnictví (dále jen „zákon“) v § 7, odst. (1) klade povinnost vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sesta-

vena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohli uživatelé činit ekonomická rozhodnutí. Účetnictví je prostředkem, který poskytuje informace o tom, čím si podnik prošel, ale je též východiskem hodnocení toho, co má nastat. Není tedy pochyb o tom, že změny, kterým nyní podniky čelí, musí být vhodně reflektovány do účetnictví, potažmo nejbližších účetních závěrek, jen si možná dnes nemusí ještě všichni uvědomovat rozsah takového dopadu. Navíc některé účetní jednotky a jejich účetní se budou muset pustit do oblastí, které ve svém účetnictví možná doposud nikdy neřešili (např. posouzení hodnoty stálých aktiv, zaúčtování rezerv na ztrátové smlouvy aj.).

Předpoklad trvání účetní jednotky Dle § 7, odst. (3) zákona o účetnictví je „účetní jednotka povinna používat účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji

17

Legislativa komentáře omezovala nebo jí zabraňovala v této činnosti pokračovat…“. Vnímejme, že tento předpoklad je třeba průběžně posuzovat a včas reagovat, pokud přestane platit. Příslušný odst. (3) dále uvádí „…V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu je povinna uvést v příloze v účetní závěrce.“ Tento předpoklad je základem, na němž je postaveno účetnictví, jak ho většina z nás zná a uvádím ho zde i proto, že následující odstavce diskutují úvahy u vybraných účetních oblastí právě za předpokladu stálého naplnění předpokladu trvání podniku.

Ocenění aktiv a závazků v účetnictví Vzešlou situaci, jíž podniky ekonomicky čelí, lze obecně považovat za indikaci možného znehodnocení aktiv a za zárodek nových povinností.

Ačkoliv v úpravě českého účetnictví nejsou obsaženy definice aktiv a závazků, zkusme vyjít prvotně z § 25, odst. (3) zákona, který požaduje, aby účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnuly jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a vzaly v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Pohledávky a posouzení úvěrového rizika Pohledávky obecně vyjadřují nárok na peníze a je s nimi spojena splatnost. Pohledávky se v účetnictví oceňují jmenovitou hodnotou, která je snižována o opravnou položku, vznikne-li účetní jednotce pochybnost ohledně splacení, resp.

18

v okamžiku zvýšení úvěrového rizika. Protože současná situace vede k uzavírání řady podniků, resp. ke snížení jejich ekonomické aktivity, případně dokonce k zákonné možnosti odložit původně naplánované platby (úvěry, nájemné), dochází v ekonomickém prostředí ke zvýšení úvěrového rizika spojeného s tím, že pohledávka nebude uhrazena. Účetní jednotky tak budou muset podrobit důslednější inventarizaci existující pohledávky a posoudit riziko jejich nesplacení (viz § 55 vyhlášky č. 500/2020 Sb., pro podnikatele). U pohledávek nastávají dvě nové situace: • podniky většinou přistupují k tvorbě opravných položek až u pohledávek po splatnosti a často také u pohledávek, které jsou delší dobu po splatnosti. Současná situace však může způsobit otazníky i u pohledávek, které jsou do splatnosti a účetní jednotky by mnohem více měly analyzovat dobytnost existujících pohledávek a riziko likvidity protistrany.

Jako ilustraci lze uvážit pohledávku z pronájmu, kdy nájemce je v ochranné lhůtě a po stanovenou dobu nemusí nájemné hradit.

Pohledávka existuje, není po splatnosti, ale riziko jejího neuhrazení v budoucnu nemusí být zanedbatelné, a • opravné položky se tvoří jen v případech, kdy snížení hodnoty pohledávky není trvalého charakteru (viz §55 vyhlášky). Současná situace může vést k odpisu pohledávek ve větším rozsahu.

Ocenění zásob U zásob je vhodné upozornit na dvě záležitosti.

První se týká posouzení ocenění evidovaných zásob (nakoupeného zboží, vyrobených výrobků) vůči jejich prodejní ceně snížené o náklady spojené s prodejem (viz §26, odst. (1) zákona).

Pokud účetní jednotka v důsledku inventarizace dojde k závěru, že příjem z prodeje zásob je nižší než jejich původní pořizovací náklady, musí být vytvořena opravná položka a související ztráta zaúčtována do nákladů. Některé podniky v současné době mohou čelit menšímu odbytu a mohou na tuto skutečnost reagovat snížením cen svých produktů.

Legislativa komentáře Druhou záležitostí je ocenění zásob vytvořených vlastní činností a postup vyplývající z § 49 vyhlášky, který doplňuje výkladem interpretace NÚR I-35. Podniky mohou být v důsledku současné situace v objemu výroby pod svoji běžnou výrobní kapacitou a mohou se potýkat s tzv. nevyužitou kapacitou výrobních zařízení.

Pro tuto situaci I-35 v odst. 11 uvádí „Pokud dojde k neobvykle nízkému objemu výroby nebo pokud se výrobní zařízení vůbec nevyužívá, nelze jako rozvrhovou základnu pro přiřazení nepřímých fixních nákladů na kalkulační jednici použít skutečné využití výrobních zařízení, nýbrž běžné využití kapacity. Nepřiřazené nepřímé fixní náklady jsou nákladem období.“ Jinými slovy lze toto ilustrovat na situaci, kdy fixní odpis výrobní haly ve výši 1 000 Kč byl běžně alokován na výrobu 1 000 ks, tj. 1 Kč / 1 ks, ale protože současná situace umožňuje jen poloviční využití kapacity, vstupuje do ocenění výrobků nadále 1 Kč / 1 ks (nikoliv 2 Kč / 1 ks) a část fixního nákladu 500 Kč je nákladem období a nijak neovlivňuje ocenění výrobků.

Znehodnocení stálých nefinančních aktiv (dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek není sám předmětem prodeje jako je tomu u zásob a není též předmětem zpeněžení jako je tomu u pohledávek. Přesto i u něj musí v důsledku současné situace dojít k posouzení účetní (zůstatkové) hodnoty, zdali nedošlo nově k jejímu snížení. Hodnota dlouhodobých aktiv je posuzována vůči jejich užitné hodnotě, ač ta sama není v českých účetních předpisech nikde definována. Její použití plyne z ČÚS č. 005, odst.

4.1.2., v němž je uvedeno: „opravné položky k odpisovanému dlouhodobému majetku, jehož užitná hodnota se běžně snižuje opotřebením, se tvoří v případech, kdy je jeho užitná hodnota zjištěná při inventarizaci výrazně nižší, než je

jeho ocenění v účetnictví po odečtení oprávek, a toto snížení hodnoty nelze považovat za definitivní (za snížení trvalého charakteru)“. Shodou okolností Národní účetní rada do své agendy zařadila v minulém roce záměr vytvořit intepretaci upravující testování účetní hodnoty stálých nefinančních aktiv. Obecně užitná hodnota stálých aktiv je dána hodnotou čistých očekávaných peněžních toků, které z využívání aktiv je schopen podnik generovat. Pokud v důsledku současné situace dochází ke snížení odbytu, snížení tržeb, upravují se finanční plány a zhoršují výhledy až na varianty pesimistických scénářů, musí současně dojít k posouzení, zdali čisté cash flow, které podniky nově očekávají není nižší než zůstatková hodnota evidovaných stálých aktiv. Pokud ano, bude podnik nucen přistoupit ke snížení jejich hodnoty, tj. k tvorbě opravných položek. Následně by mělo dojít k úpravě odpisového plánu, aby další odpisy reflektovaly skutečnost, že došlo ke snížení zůstatkové hodnoty příslušného aktiva.

Ocenění reálnou hodnotou Reálnou hodnotou se oceňují vybraná aktiva a závazky /viz § 27, odst. (1)/ a za reálnou hodnotu se považuje dle odst. (3) § 27 tržní hodnota nebo hodnota vyplývající z oceňovacích modelů, resp. hodnota stanovená kvalifikovaným odhadem, posudkem znalce. Pokud podniky oceňují reálnou hodnotou a ta je stanovena tržní hodnotou, pak lze očekávat, že současná situace bude v ocenění vyjádřena. Pokud je však reálná hodnota stanovována pomocí modelů, resp. s využitím služeb znalce, nemělo by docházet k tomu, že se podniky budou odvolávat na ocenění stanovené např. při poslední účetní závěrce k 31. 12. 2019.

Podniky budou nuceny vypracovat nové ocenění reflektující současnou situaci a změnu ekonomických podmínek.

19

Legislativa komentáře

Dotační programy a z nich plynoucí nároky Některé podpůrné programy, které byly přijaty (např. Antivirus – podpora zaměstnanosti), jsou ve své podstatě dotačními programy a podniky tak musí (možná i úplně nově) ve svém účetnictví účtovat o dotaci. V případě zmíněného programu Antivirus jde o provozní dotaci na krytí mzdových nákladů, a protože vyřízení žádosti prochází řadou konkrétních úkonů a existuje přiměřená nejistota ohledně jejího poskytnutí, měla by být účtována podnikem – příjemcem dotace – v takovém momentu, kdy „…se proces jejího schvalování dostane do takové fáze, kdy je její poskytnutí nepochybné“ (viz odst. 9 interpretace NÚR I-14). Ač je tedy zájmem dodržet akruální princip vzniku nákladů (mezd) a souvisejícího výnosu z dotace, nemusí tomu tak být vždy a může dojít k časovému nesouladu v okamžiku zachycení. Tento přístup k zachycení dotace, resp. pohledávky na dotaci, lze zobecnit do širšího kontextu. Pokud podniky v důsledku současné situace očekávají nějaká plnění nebo náhrady – příjem (podporu), měly by o případné pohledávce účtovat až v okamžiku, kdy je nárok nezpochybnitelný a peněžní částku obdrží.

Odložená daňová pohledávka Odložená daňová pohledávka je důsledkem existence odčitatelných přechodných rozdílů a převáděných nevyužitých daňových ztrát, případně nevyužitých daňových odpočtů. Podniky se mohou nyní dostat do situace, kdy původně očekávané využití nakumulovaných daňových ztrát a z nich vyplývající a zaúčtovaná odložená daňová pohledávka nemusí být realizovatelná.

Podniky přehodnocují své finanční plány a výhledy a dostatečné zdanitelné zisky se mohou měnit v nedostatečné zdanitelné zisky, případně dokonce ve výhled dalších daňových ztrát. Podniky tak budou nuceny přehodnotit zaúčtování a vykázání odložené daňové pohledávky, neboť

20

z ČÚS č. 003, odst. 2.7 plyne „Ke konci rozvahového dne účetní jednotka prověřuje účetní hodnotu odložené daňové pohledávky a v případě, že je nepravděpodobné, že bude dosažen dostatečný základ daně, který by umožnil využití části nebo celé odložené daňové pohledávky, účetní hodnota odložené daňové pohledávky se snižuje. Snížení se provádí v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že dostatečný základ daně nebude dosažitelný.“

Inventarizace Inventarizace byla výše zmíněna v souvislosti s posouzením ocenění majetku, neboť § 29, odst. (1) zákona zmiňuje, že „Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3.“ Obecně účetní jednotky provádějí inventarizaci k okamžiku, ke kterému sestavují řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku, a nikoliv tedy k okamžiku, ke kterému sestavují mezitímní účetní závěrku. Současná situace zajisté vede k provedení inventarizace ocenění majetku a závazků i v případě, kdy podnik sestavuje např. pololetní účetní závěrku k 30. 6. 2020. Nelze si představit, že by podnik v této účetní závěrce neaktualizoval opravné položky k pohledávkám, neposoudil ocenění zásob a ocenění stálých aktiv, nezvážil tvorbu rezerv.

Rezervy Současná situace nemusí vést pouze ke snížení hodnoty majetku, ale může být také zárodkem pro vznik nových závazků – např. v souvislosti s propouštěním zaměstnanců, s odstoupením od smluv, s nutnou restrukturalizací podnikatelské činnosti. Podnik je nucen posoudit ve světle současné situace svá nová rozhodnutí a existující smluvní povinnosti a případně přistoupit k zaúčtování a vykázání rezerv. Dle § 26, odst. (3) jsou „rezervy určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována, a u nichž

Legislativa komentáře je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku.“ Pokud tedy podnik přistoupí např. k rozhodnutí propustit zaměstnance nebo opustit najaté prostory, a přitom nemá možnost se vyvázat z plnění jako je odstupné nebo nájem po dobu výpovědní doby či penále z předčasně ukončených smluv, je nucen k okamžiku rozhodnutí zaúčtovat rezervu a současně náklad. Podnik může být účasten nově tzv. ztrátových kontraktů, kdy je zavázán k určitému plnění, ale nově odhaduje nižší příjem (výnos) a ztrátu z dokončení. V takovém případě je třeba očekávanou ztrátu zaúčtovat nyní – k okamžiku, kdy je identifikována. Pokud podnik rozhodne o restrukturalizaci spočívající v ukončení některých provozů, propuštění zaměstnanců, výpovědi určitých smluv, měla by být rezerva zaúčtována v okamžiku, kdy je přijatý plán restrukturalizace uváděn „v život“. §26, odst. (3) přitom stanoví, že „rezerva musí představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání.“

Garance, zajištění a záruky Pokud podnik eviduje poskytnuté garance z minulosti a záruky za jiné subjekty, jedná se obecně o podmíněné závazky, které jsou předmětem zveřejnění v příloze. Současná situace však může vést k jejich zaúčtování a vykázání, neboť subjekty, za které se podniky zaručily, se

mohou nově dostávat do platební neschopnosti.

Proto je třeba důsledně posuzovat evidované záruky a vyhodnotit, zdali nenastal oprávněný důvod pro jejich zachycení do rozvahy.

Prodejní vouchery Určitou formou podpory podniků v době, kdy jejich provoz byl omezen nebo pozastaven, byla možnost koupit si vouchery na produkty a služby podniku s možností budoucího uplatnění. Jde o vyjádření určité loajality zákazníka vůči podniku, u něhož si předplácí budoucí odběr. U podniku se jedná o otázku zaúčtování výnosu. V okamžiku prodeje voucheru podnik získává peněžní prostředky a měl by účtovat o závazku (obvykle výnosu příštích období) a do výnosů by měla být zúčtována částka v okamžiku využití voucheru a poskytnutí služby/produktu.

O současném období „koronaviru“ se mluví jako o období, které má na nás všechny značné a nové nároky a jinak tomu nebude ani u účetních a účetnictví samotného. Má-li účetnictví, potažmo účetní závěrka, věrně a poctivě zobrazovat realitu, v níž se podnik nachází a očekávání, která ve svém podnikání má, musí být důsledně přistupováno k tomu, co je vykazováno a v jakém ocenění. Nejtěžší to budou mít podniky, které se na účetní závěrku chystají v dohledné době, neboť nejistot v ekonomickém vývoji je stále mnoho.

Ing. Libor Vašek, Ph.D.

Pozvánka na seminář NÚR 11. ročník semináře Národní účetní rady se uskuteční v prostorách VŠE v Praze v pátek 4. prosince 2020. Nosnými tématy, vedle představení nových interpretací, budou daňové změny v důsledku koronavirových opatření a dopad COVID-19 do účetnictví roku 2020. Více již brzy na www.nur.cz.

21

Legislativa komentáře

Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a vyřazované skupiny V účetních závěrkách sestavených dle IFRS se objevují situace, kdy v rámci krátkodobých aktiv lze nalézt položku označenou jako „Dlouhodobá aktiva držená k prodeji“, případně „Aktiva vyřazovaných skupin“ nebo nějak obdobně (vzhledem k tomu, že IFRS neurčují jasně závaznou terminologii prezentovaných položek).

Vůči účetním závěrkám sestaveným dle českých účetních předpisů jde o absolutní rozdíl, tj. v českém účetnictví takovou kategorii a prezentaci nenajdeme. Úprava v IFRS, ač je v účinnosti od roku 2005, je relativně nová, protože vychází z IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti a tomuto standardu žádná obdobná úprava vyplývající ze staršího IAS nepředcházela. Pravděpodobně i díky tomu jsou požadavky na prezentaci a ocenění stabilní a prodělaly za těch 15 let jen drobné novelizace, a to většinou nepřímé úpravy v důsledku novelizace jiné IFRS. Přesto aplikace IFRS 5 v praxi neustále vzbuzuje otázky a nejasnosti.

Koncepce IFRS 5 Účetní závěrka je sestavena za předpokladu trvání podniku (going concern). Pokud tento předpoklad není naplněn, musí být účetní závěrka sestavena s uvážením pravděpodobně likvidační báze ovlivňující prezentaci a ocenění položek v účetních výkazech a konkrétní pravidla musí být stanovena vedením podniku a v komentářích k účetním výkazům popsána. IFRS 5 z této koncepce vychází, jen do svého rozsahu nebere celou účetní jednotku, ale pouze vybraná

22

aktiva, resp. vyřazovanou skupinu aktiv a závazků (část podniku, v konsolidaci dceřiný podnik apod.). Pokud vedení podniku rozhodne o prodeji určitého aktiva nebo části podniku, přestává u těchto položek z pohledu celé účetní jednotky platit „going concern“ a účetní jednotka by měla aplikovat na výkaznictví jiná pravidla – změnit prezentaci a zvážit úpravu v ocenění.

Rozsah IFRS 5 Ačkoliv jsou zde od počátku zmiňována aktiva držená k prodeji, IFRS 5 upravuje ještě tzv. ukončované činnosti. V účetní závěrce přitom aktiva držená k prodeji mohou, ale nemusí mít souvislost s ukončovanou činností. Další část příspěvku bude věnována pouze aktivům drženým k prodeji, resp. vyřazovaným skupinám aktiv a závazků a jejich prezentaci a ocenění ve výkazu finanční situace. Ukončované činnosti jsou zde v příspěvku ponechány stranou a v důsledku se dotýkají výkazu úplného výsledku, resp. výsledovky a výkazu cash flow.

Legislativa komentáře

Klasifikace aktiv držených k prodeji Základem aplikace IFRS 5 je správná klasifikace, tj. precizní vydefinování podmínek, které musí být splněny pro zachycení dlouhodobých aktiv držených k prodeji. IFRS 5 se přirozeně nevztahuje na zásoby, které ve své podstatě představují také aktiva držená k prodeji, avšak v rámci své hlavní výdělečné činnosti a jsou v rozsahu IAS 2. IFRS 5 se též nevztahuje na pohledávky, u nichž může též padnout rozhodnutí o prodeji, neboť se jedná o finanční nástroje v rozsahu IFRS 9, který upravuje též podmínky pro tzv. odúčtování.

Dlouhodobé aktivum má být klasifikováno jako aktivum držené k prodeji, pokud primárním záměrem účetní jednotky je prodej takového aktiva, nikoliv jeho další užívání v dlouhodobějším horizontu. Protože se jedná většinou o aktiva dříve užívaná účetní jednotkou, testuje se při klasifikaci okamžik, kdy se záměr držby mění.

Z hlediska finančního pohledu na aktivum to znamená, že účetní jednotka se již nesoustředí na to, kolik získá z užívání aktiva, ale naopak co ji peněžně přinese prodej takového aktiva (např. budovy, stroje). IFRS 5 pro klasifikaci určuje několik podmínek.

Podmínky klasifikace uschované ve slově „SALE“: • „S“ jako „to sell“ – vedení podniku by mělo doložit rozhodnutí prodat určité dlouhodobé aktivum nebo skupinu aktiv a závazků (vyřazovanou skupinu) • „A“ jako „available“ – prodej, o němž bylo rozhodnuto, musí být možné uskutečnit, tj. aktivum je připraveno k prodeji, neexistují žádné ekonomické a právní restrikce, které by prodeji bránily • „L“ jako „to locate“ – prodej, o němž bylo rozhodnuto, musí být brán vážně, nemůže být pouze v rozsahu záměru, a proto by účetní jednotka měla doložit aktivní přístup v hledání kupce, vyjednávání • „E“ jako „expected“ – prodej, při uvážení předcházejících podmínek, musí být současně vysoce pravděpodobný, což je spojeno též

s požadavkem na prodejní cenu ve výši reálné hodnoty prodávaného aktiva; důsledkem takové ceny je předpoklad, že aktivně realizovaný prodej si najde svého kupujícího.

Ilustrace naplnění podmínek klasifikace: Dne 1. 12. 20X1 se vedení společnosti zavázalo k plánu prodat nadbytečné kancelářské prostory a velmi rychle byl nalezen kupující. Dne 15. 12.

20X1 bylo při revizi stavu budovy zjištěno, že je třeba budovu před prodejem místy opravit. Kupující souhlasí a je ochoten si na budovu počkat, dokud nebudou opravné práce dokončeny. Poté budovu odkoupí. Vedení podniku neočekává dokončení prací dříve než v létě 20X2. Lze budovu klasifikovat jako „aktivum držené k prodeji“?

NE, neboť aktivum nenaplňuje podmínku připravenosti k prodeji (viz „A“ výše).

Ilustrace naplnění podmínek klasifikace: Investice v dceřiném podniku je nabízena k prodeji za 3 mil. EUR. Doposud se objevilo několik zájemců, jeden předložil konkrétní nabídku na částku 2 mil. EUR, ale vedení mateřské společnosti ji odmítlo a doufá v dosažení částky kolem 3 mil. EUR. Vedení v posledních dnech obdrželo radu od svých poradců, že reálná hodnota investice činí 2,5 mil. EUR. Vedení se i přesto rozhodlo cenu nesnižovat. Lze investici v dceřiném podniku klasifikovat jako „aktivum držené k prodeji“?

NE, neboť prodej s ohledem na stanovenou prodejní cenu nenaplňuje podmínku očekávaného prodeje s vysokou pravděpodobností (ve výhledu období do 12 měsíců (viz „E“ výše).

S klasifikací tzv. dlouhodobých aktiv držených k prodeji je třeba si ujasnit, na která aktiva se IFRS 5 vztahuje. Není to jednoduché, protože existují rozdíly v přístupech, které jsou dány jednak modelem ocenění aktiva před klasifikací a jednak tím, zdali je aktivum uvažováno samostatně nebo jako součást vyřazované skupiny.

Dlouhodobá aktiva v rozsahu IFRS 5 pro účely klasifikace, prezentace i ocenění: • pozemky, budovy a zařízení bez ohledu na model jejich oceňování (IAS 16),

23

Legislativa komentáře • nehmotná aktiva bez ohledu na model jejich oceňování (IAS 38), • investice do nemovitostí, jsou oceňovány modelem pořizovacích nákladů (IAS 40), • práva k užívání (IFRS 16), • investice oceňované ekvivalenční metodou (IAS 28), • investice v dceřiném, přidruženém nebo společném podniku v samostatné účetní závěrce investora, jsou-li oceňovány modelem pořizovacích nákladů.

Dlouhodobá aktiva v rozsahu IFRS 5 pouze pro účely klasifikace a z ní vyplývající prezentace, nikoliv však pro účely ocenění: • investice do nemovitostí, jsou oceňovány modelem reálné hodnoty (IAS 40), • biologická aktiva, která jsou oceňována reálnou hodnotou sníženou o náklady na prodej (IAS 41), • odložená daňová pohledávka (IAS 12) • pohledávky z titulu zaměstnaneckých požitků (IAS 19) • finanční aktiva v rozsahu IFRS 9 Ilustrace naplnění klasifikace: Společnost vlastní budovu, u níž rozhodne o jejím prodeji, přičemž podmínky IFRS 5 jsou naplněny. Pokud byla budova využívána pro vlastní účely a vykazována dle IAS 16, její další prezentace i ocenění podléhá IFRS 5. Pokud byla budova pronajímána a oceňována reálnou hodnotou, její další prezentace podléhá IFRS 5, ale nadále je oceňována dle IAS 40.

Prezentace aktiv držených k prodeji Důsledkem naplnění podmínek klasifikace „dlouhodobého aktiva drženého k prodeji“ je jeho převod z dlouhodobých aktiv do krátkodobých aktiv v rámci výkazu finanční situace. Podmínky přitom mohou být naplňovány postupně, nejdříve rozhodnutí o prodeji, poté zajištění připravenosti, učinění odhadu a vyhlášení prodejní ceny, započetí aktivních kroků prodeje. Jakmile jsou naplněny všechny podmínky, musí dojít

24

k reklasifikaci. Převod do krátkodobých aktiv je důsledkem podmínky o vysoké pravděpodobnosti prodeje, tj. předpokladem je prodej aktiva do 12 měsíců, a proto má z pohledu účetního výkaznictví dojít ke změně pozice aktiva v rámci rozvahy. IAS 1 přitom stanoví povinnost v rámci krátkodobých aktiv prezentovat „dlouhodobá aktiva držená k prodeji“ samostatně. V praxi vzniká někdy otázka, jak se naloží se srovnatelným obdobím – zůstává nedotčeno, tj. reklasifikace je prospektivní právě k okamžiku naplnění podmínek.

Ocenění dlouhodobých aktiv držených k prodeji Pokud jsou naplněny podmínky „SALE“, je hlavním záměrem držby dlouhodobého aktiva jeho prodej (v krátkém období), proto účetní jednotka musí při reklasifikaci a dále i po dobu vykazování aktiva drženého k prodeji posuzovat jeho účetní hodnotu s očekávaným výtěžkem z prodeje, konkrétně s reálnou hodnotou sníženou o náklady na uskutečnění prodeje. Ocenění aktiva v rozvaze přitom musí být v hodnotě nižší z těch dvou sledovaných: • je-li očekáván čistý příjem z prodeje vyšší, než je účetní hodnota dlouhodobého aktiva, ocenění aktiva zůstává na účetní hodnotě, rozhodně se nezvyšuje, ale též se již nesnižuje (viz dále poznámka k odpisům); • je-li očekávaný čistý příjem z prodeje nižší, než je účetní hodnota dlouhodobého aktiva, musí být ocenění aktiva sníženo a účetní jednotka musí snížení uznat a vykázat jako ztrátu ze snížení hodnoty ve výsledku hospodaření.

Ilustrace naplnění klasifikace: Dne 1. 6. 20X1 podnik ABC nakoupil budovu za 20 mil. Kč a stanovil jí dobu použitelnosti 40 let.

K 31. 5. 20X3 byla budova určena k okamžitému prodeji (zůstatková hodnota budovy 19 mil. Kč), přičemž její tržní hodnota byla stanovena ve výši (i) 22 mil. Kč, resp. (ii) 18 mil. Kč. Náklady na uskutečnění prodeje jsou odhadovány na částku

Legislativa komentáře 1 mil. Kč. Jaká účetní pravidla musí podnik ABC aplikovat v souvislosti s budovou a jak ji bude prezentovat v účetní závěrce? (i) Je-li prodejní cena 22 mil. Kč, je odhad zpětně získatelné částky z prodeje ve výši čistého příjmu 21 mil. Kč a tato částka převyšuje zůstatkovou hodnotu (19 mil. Kč) budovy k datu klasifikace dle IFRS 5. Proto bude budova prezentována jako aktivum držené k prodeji v rámci krátkodobých aktiv ve své zůstatkové hodnotě (19 mil. Kč) a nebude již dále odpisována. (ii) Je-li prodejní cena 18 mil. Kč, je odhad zpětně získatelné částky z prodeje ve výši čistého příjmu 17 mil. Kč a tato částka je nižší oproti zůstatkové hodnotě (19 mil. Kč) budovy k datu klasifikace dle IFRS 5. Proto bude budova prezentována jako aktivum držené k prodeji v rámci krátkodobých aktiv v odhadované čisté prodejní ceně (17 mil. Kč), k datu reklasifikace bude ve výsledku uznána ztráta ze znehodnocení 2 mil. Kč a budova nebude již dále odpisována.

Příklad: • Pořizovací cena dlouhodobého majetku (budova, stroj apod.) byla 1 200 tis. Kč • Doba použitelnosti odhadnuta na 10 let a metoda odpisování lineární • Zůstatková hodnota DM k 1. 1. 2020 je 600 tis. Kč (po 5 letech odpisování) • K 20. 8. 2020 dojde k naplnění podmínek IFRS 5 pro klasifikaci aktiva drženého k prodeji • Zůstatková hodnota DM k 31. 8. 2020 je 520 tis. Kč, oproti počátku roku je hodnota snížena o 80 tis. Kč představující odpis za část roku 2020 • Reálná hodnota je odhadnuta ve výši 400 tis.

Kč a náklady na uskutečnění prodeje 5 tis. Kč (provize zprostředkovateli) • Z porovnání reálné hodnoty snížené o náklady na prodej (395 tis. Kč) a účetní hodnoty (520 tis. Kč) vyplývá ztráta ze snížení hodnoty 125 tis. Kč a povinnost ocenit DM jako aktivum držené k prodeji v částce 395 tis. Kč.

Je-li předmětem prodeje odpisovaný dlouhodobý majetek, dochází reklasifikací k zastavení

jeho odpisování, protože jeho další odpisování není nutné. V praxi to vzbuzuje otázky, neboť reklasifikace neznamená ukončení užívání aktiva podnikem. Účetní jednotka může aktivum užívat až do samotného prodeje – auta mohou jezdit, stroje vyrábět apod. Pointa ukončení odpisování spočívá v ocenění. Je-li aktivum ocenění v hodnotě, kterou účetní jednotka prodeje získá nebo v hodnotě nižší, než je očekávaný příjem z prodeje, pak principiálně nedává smysl hodnotu aktiva dále snižovat a tím zvyšovat následný možný zisk z prodeje. Očekávaná čistá prodejní cena není v daným moment nic jiného než zbytková hodnota dlouhodobého aktiva a obecně platí, že pod úroveň zbytkové hodnoty se majetek neodpisuje.

Vyřazované skupiny aktiv a závazků Předmětem prodeje nemusí být pouze konkrétní aktivum – nemovitost, stroj nebo finanční investice v jiné společnosti, ale též skupina aktiv a s nimi spojené závazky. Jedná se o tzv. vyřazované skupiny (disposal group) a častěji se objevují v konsolidovaných účetních závěrkách, kdy vyřazované skupiny představují prodávané dceřiné společnosti, provozní nebo geografické segmenty. Podstata zachycení ve výkazu finanční situace je obdobná přístupu k jednomu aktivu: • do vyřazované skupiny patří všechna aktiva (dlouhodobá hmotná a nehmotná, zásoby, pohledávky, peníze atd.) a všechny závazky (přijaté úvěry, závazky vůči dodavatelům zaměstnancům atd.), jsou předmětem prodeje jako součást celkové vyřazované skupiny; • vyřazovaná skupina má účetní hodnotu, která je dána součtem účetních hodnot zahrnutých aktiv po odečtení účetní hodnoty zahrnutých závazků; • účetní hodnota vyřazované skupiny se porovná s odhadovanou reálnou hodnotou sníženou o náklady na prodej, tj. očekávaným čistým příjmem z prodeje; • vyřazovaná skupina se ocení v nižší hodnotě z účetní, resp. reálné hodnoty snížené o náklady na prodej; • je-li odhad čistého příjmu z prodeje nižší než

25

Legislativa komentáře účetní hodnota vyřazované skupiny, dochází k zachycení ztráty ze znehodnocení do výsledku, přičemž musí současně dojít k její alokaci na konkrétní aktiva zahrnutá do vyřazované skupiny; • případná ztráta ze snížení hodnoty se u vyřazované skupiny alokuje na dlouhodobá aktiva, která jsou v rozsahu IFRS 5 i pro účely ocenění, tj. na položky kategorií Pozemky, budovy a zařízení, Nehmotná aktiva, Investice do nemovitostí (v ocenění na bázi pořizovacích nákladů) nebo Finanční investice oceňované ekvivalencí.

Příklad: Společnost MedicalCare, a.s. je poskytovatelem lékařské služby a vlastní několik zdravotních zařízení po celé ČR. V dubnu 2020 při analýze finálních výsledků hospodaření jednotlivých nemocnic za rok 2019 vedení společnosti rozhodlo o následující změně nemocnice „Bolí to“: Společnost vlastní nemocnici od roku 2010 a doposud se u ní nepodařilo dosáhnout zisku, ač je ztráta každý rok postupně snižována.

Vedení společnosti proto rozhodlo o jejím prodeji v co možná nejkratším termínu a tuto informaci veřejně oznámila a započala jednání s případnými zájemci. Společnost s pomocí nezávislého znalce ocenila celkovou hodnotu nemocnice ve výši 20 mil. Kč a v intenci této výše společnost také vede od konce dubna jednání.

Náklady spojené s realizací prodeje jsou odhadovány v nevýznamné výši.

Tabulka č. 1 Vyřazovaná skupina

tis. Kč

Pozemky a budovy

58 680

Zdravotnické vybavení

30 850

Kancelářské vybavení

5 490

Zdravotní materiál a ostatní zásoby

2 690

Obchodní a jiné pohledávky

3 860

Peněžní prostředky

1 910

Celkem aktiva

– 2 560

Závazky vůči zaměstnancům

– 1 870

Daňové závazky

– 1 440

Bankovní úvěr

– 48 000

Závazky z leasingu

– 24 050

Celkem závazky

– 77 920

Celkem čistá aktiva

•

•

• K 30. 4. 2020 čistá aktiva nemocnice dosahovala účetní hodnoty 25 560 tis. Kč a tvořily je položky uvedené v tabulce č. 1 (hodnoty v tis. Kč). Řešení: Z popisované situace vyplývá: • nutnost ocenit vyřazovanou skupinu dle příslušných pravidel k 30. 4. 2020, aby došlo ke správném vyčíslení účetní hodnoty jednotlivých položek a též celkové účetní hodnoty vyřazované skupiny; z toho plyne, že účetní jednotka je povinna odepsat za část roku, aktualizovat opravné položky, promyslet

26

103 480

Obchodní a jiné závazky

•

25 560

rezervy, odhadnout daňové závazky, zúčtovat časové rozlišení, případně i aktualizovat reálnou hodnotu; účetní hodnota (25 560 tis. Kč) převyšuje odhad reálné hodnoty z prodeje (20 000 tis.

Kč) o 5 560 tis. Kč, což je ztráta ze znehodnocení, která se musí alokovat na dlouhodobá aktiva zahrnutá do vyřazované skupiny snížení hodnoty vyřazované skupiny a alokace vyplývající ztráty povede k následujícímu ocenění jednotlivých položek zahrnutých do vyřazované skupiny (tabulka č. 2) pro další období následující klasifikaci se zastavují odpisy a dlouhodobý majetek je veden v hodnotách výše stanovených k datu klasifikace; pokud by součástí vyřazované skupiny byl goodwill, pak pravidla stanoví povinnost jeho snížení v plné výši a až poté dochází k alokaci přebytku ztráty na další položky dlouhodobých aktiv.

Závěr Příspěvek představuje základní koncept tzv. aktiv držených k prodeji, který by bylo možné

Legislativa komentáře Tabulka č. 2 Vyřazovaná skupina

Před snížením

Ztráta

Po snížení

Pozemky, budovy a zařízení

58 680

– 3 434

55 246

Zdravotnické vybavení

30 850

– 1 805

29 045

Kancelářské vybavení

5 490

– 321

5 169

Zdravotní materiál a ostatní zásoby

2 690

0

2 690

Obchodní a jiné pohledávky

3 860

0

3 860

Peněžní prostředky

1 910

0

1 910

Celkem aktiva

103 480

– 5 560

97 920

Obchodní a jiné závazky

– 2 560

0

– 2 560

Závazky vůči zaměstnancům

– 1 870

0

– 1 870

Daňové závazky

– 1 440

0

– 1 440

Bankovní úvěr

– 48 000

0

– 48 000

Závazky z leasingu

– 24 050

0

– 24 050

Celkem závazky

– 77 920

0

– 77 920

25 560

– 5 560

20 000

Celkem čistá aktiva

dále rozpracovávat, zejména v oblasti vyřazovaných skupin a jejich provázanosti s ukončovanými činnostmi. Vzhledem k tomu, že podmínkou klasifikace je vysoká pravděpodobnost uskutečnění prodeje, a tak je k tomu také v praxi přistupováno, není zde zmíněn postup v situaci, kdy z prodeje sejde. Nemělo by k tomu docházet a měla by to být opravdu výjimeč-

Ing. Libor Vašek, Ph.D. Účetní expert, předseda Komory certifikovaných účetních, odborný asistent na katedře finančního účetnictví a auditingu VŠE v Praze. Konzultant a lektor v olbasti IFRS a podnikových konsolidací.

Autor a spoluautor řady odborných publikací a článků. Je též členem kontrolního výboru Rady pro veřejný dohled nad auditem, členem Legislativní rady malých a středních podniků při AMSP ČR a zastupoval Komoru certifikovaných účetních v Národní účetní radě.

ná situace. Přesto pravidla zpětný návrat do původní klasifikace upravují a zde si nyní řekněme pouze obecné pravidlo, že se ocenění aktiv musí navrátit na hodnoty, které by bývaly byly prezentovány, pokud by ke klasifikaci aktiv k prodeji nedošlo.

Ing. Libor Vašek, Ph.D.

Legislativa komentáře

Doplnění IFRS 16: Nájemní koncese v souvislosti s COVID-19 Dne 28. května 2020 vydala IASB doplnění standardu IFRS 16 Leasingy pod označením Covid-19-Related Rent Concessions: Amendment to IFRS 16,1 který obsahuje praktickou úlevu pro nájemce v souvislosti s nájemními koncesemi (odpuštění nájemného či odklad plateb v čase – angl. rent concession), které byly jednotce přiznány jako přímý důsledek řešení ekonomických dopadů aktuální pandemie COVID-19.

Původní kontext IFRS 16 V kontextu IFRS 16 představuje sleva na nájemném či odklad platby nájemného událost, která zakládá povinnost účetní jednotce posoudit, zda nedošlo ke změně leasingové smlouvy (angl. lease modification – viz IFRS16.44–46). Jestliže se jedná o změnu smlouvy, účetní jednotka musí přepočítat hodnotu leasingového závazku (na základě aktualizovaného splátkového kalendáře a nově zjištěné diskontní sazby) a provést úpravu ocenění aktiva práva užití (Right-of-Use).

Nájemci (zejména z oblasti maloobchodu) by v důsledku aktuálního vývoje museli individuálně posuzovat velké množství nájemních smluv.

Vlastní rozhodnutí, zda došlo k modifikaci smlouvy, je přitom složitý právní problém, kdy se musí mj. vzít v úvahu, zda smlouva či obecné právní předpisy obsahují ustanovení, která řeší změny smluv v důsledku pandemie (např. s odkazem na vyšší moc apod.).

1

Podstata schváleného doplnění IFRS 16 IASB doplnila do IFRS 16 odstavce 46A a 46B, které umožňují nájemci rozhodnout, že nebude posuzovat, zda nájemní koncese představuje změnu leasingové smlouvy. Využije-li tuto praktickou úlevu, zachytí změny v leasingových platbách stejným způsobem, jako kdyby se jednalo o změnu, která nekonstituje modifikaci leasingové smlouvy. Účetní řešení odpuštěného nájemného: • analogický postup jako u negativních variabilních leasingových plateb podle IFRS16.38, tj. odúčtování části leasingového závazku do zisku za období (postup v souladu s IFR9.3.3.1) Účetní řešení odložených plateb nájemného:

https://www.ifrs.org/news-and-events/2020/05/iasb-issues-amendment-to-ifrs-standard-on-leases/

28

Legislativa komentáře • aplikace IFRS16.36, tj. standardní navyšování leasingového závazku o naběhlý úrokový náklad a snižování leasingového závazku při úhradě splátky

Podmínky aplikace praktické úlevy IFRS16.46B stanovuje tři podmínky pro využití praktické úlevy: • změna nájemného musí být takové povahy, že protihodnota v leasingu je po změně stejná nebo nižší než těsně před změnou (tj. jsou vyloučeny takové změny, který by navyšovaly hodnotu leasingového závazku s výjimkou efektu časové hodnoty peněz) • jakékoliv snížení leasingových splátek se týká pouze plateb s původní splatností nejpozději do 30. června 2021 • nedochází k žádným dalším významným úpravám leasingové smlouvy IASB zvolila rules-based přístup místo obvyklého principle-based přístupu a omezuje možnost volby zjednodušeného zobrazení pouze u těch slev na nájemném, které jsou přímým důsledkem aktuální pandemie COVID-19 a které se týkají plateb do konce června 2021. Jestliže se nájemce s pronajímatelem dohodnou (případně stát svým opatřením rozhodne), že sleva či odpuštění nájemného se přiznává např. až do srpna 2021, poté účetní jednotka zjednodušené účetní řešení zvolit nesmí. Na celou úpravu nájemného bude nutné aplikovat postupy pro modifikaci leasingu. Časový test má zamezit tomu, aby účetní jednotky ve vzdálených účetních obdobích neprohlašovaly nové koncese za pokračující důsledek současné pandemie a nesnižovala se tak srovnatelnost účetních závěrek.

novení IFRS16.2, podle kterého musí jednotky aplikovat postupy standardu konzistentně na všechny smlouvy s obdobnými ekonomickými vlastnostmi a v obdobných situacích. Nelze tedy aplikovat úlevu selektivně u určité skupiny smluv a u jiné skupiny s obdobnými charakteristikami aplikovat základní režim. Účetní jednotky musí v komentáři zveřejnit informaci o tom, že využily praktickou úlevu a dále musí uvést částku změny v leasingových platbách vykázanou v zisku za období v důsledku využití této praktické úlevy.

Žádná změna u pronajímatelů V případě účetního řešení nájemních koncesí na straně pronajímatelů se IASB rozhodla praktické zjednodušení nezavádět. Důvodem je mj. skutečnost, že IFRS 16 převzala u pronajímatelů účetní modely z IAS 17 a pronajímatelé tak nečelí důsledkům přechodu na zcela nový účetní model, jako je tomu u nájemců. Současně IFRS 16 u pronajímatelů nestanovuje přesný postup pro změny leasingových plateb, které nejsou modifikací leasingové smlouvy. Případná praktická úprava by pak musela obsahovat nová kritéria pro uznání a oceňování, jejichž stanovení je časově náročný postup, čímž by došlo ke zdržení projektu. V neposlední řadě jsou požadavky IFRS 16 na účetnictví pronajímatele provázány s ostatními standardy (zejména IFRS 9, IFRS 15 a IAS 40) a případné zjednodušení by mohlo mít nezamýšlené negativní důsledky na užitečnost informací požadovaných těmito standardy.

Celý text Covid-19-Related Rent Concessions: Amendment to IFRS 16 je volně ke stažení.2

Kromě výše uvedených třech podmínek je nutné respektovat doplňující podmínku pro použití zjednodušeného účetního postupu u COVID-19 nájemních koncesí obsaženou v obecném usta-

2

https://cdn.ifrs.org/-/media/project/ifrs-16-covid-19/covid-19-related-rent-concessions-amendment-to-ifrs-16.pdf?la=en

29

Legislativa komentáře

Informace k procesu přijetí EU EFRAG3 rozhodl o zrychleném režimu projednání a spojení přípravy Comment letter pro IASB s Endorsement Advice pro Evropskou komisi.

Endorsment Advice byla zveřejněna dne 2. 6. 2020. Rovněž tak EK plánuje schválit tuto změnu ve zrychleném režimu tak, aby účetní jednotky mohly zjednodušené účetní řešení použít již od 1. června 2020, včetně možnosti dřívější aplikace tak, jak je stanoveno v textu IASB. Accounting Regulatory Committee by měl hlasovat o této změně dne 22. 6. 2020 a definitivní schválení účinnosti pro EU se předpokládá v 3. či 4. čtvrtletí tohoto roku.

Doc. Ing. David Procházka, Ph.D.

Doc. Ing. David Procházka, Ph.D. Doc. Ing. David Procházka, Ph.D. je vedoucí katedry finančního účetnictví a auditingu Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze. Profesně se zaměřuje na problematiku reportingu účetních informací v nadnárodních koncernech a metodickou stránku přípravy účetních závěrek podle různých účetních předpisů. Dále se zabývá výkaznictvím profesionálních sportovních klubů. Podílel se na překladech IFRS pro Evropskou unii a na recenzích českého překladu Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor. Je členem Evropské účetní asociace (od roku 2007) a členem EFRAG Technical Expert Group (od dubna 2020).

3

http://www.efrag.org/News/Project-421/EFRAGs-Endorsement-Advice-on-Covid-19-Related-Rent-Concessions-Amend

30

Legislativa komentáře

Jak zaúčtovat dotaci Antivirus typu A a B? V současné době řada účetních řeší, jak se vypořádat s vyúčtováním dotace Antivirus, o kterou je možné požádat na úřadu práce (ÚP).

V zásadě jde o běžný typ dotace, která má vést k podpoře trhu práce, a je to podobný příspěvek jako např. v případě chráněných dílen nebo na vytvoření nového pracovního místa. Proces při jeho požádání je obecně shodný. I zde musí být podána žádost, u které je automaticky vygenerována i dohoda s ÚP. V případě, že ÚP následně zjistí nejasnosti, vyzve zaměstnavatele o opravu žádosti. Z tohoto je zřejmé, že uzavření dohody s ÚP je opravdu rychlé a navíc nemusí být uzavřena před kalendářním měsícem, za který se již dotace požaduje. Dokonce naopak v případě března se mohla žádost podat až v dubnu. Po uplynutí kalendářního měsíce podává zaměstnavatel vyúčtování s uvedením jmenného seznamu zaměstnanců a vyplacených mzdových nákladů.

Po schválení je propláceno xx % ze superhrubé mzdy, a to do určitého stropu.

Na dotaci Antivir dosáhl mnohem větší počet zaměstnavatelů než u jiných dotací a administrace je mnohem jednodušší. V případě, že nejsou splněny formální podmínky, ÚP finanční plnění daného měsíce zamítne. Výhodou je, že u vyúčtování oproti běžným dotacím, není potřeba doložit bezdlužnost žadatele.

I zde se samozřejmě mnoho zaměstnavatelů obává zpětné kontroly, u které budou muset doložit důvody k podání žádosti. V některých případech to může být dosti problematické.

Z účetní praxe však víme, že si většina zaměstnavatelů, kteří měli v uplynulém období „výpadek“, o dotaci požádalo. Zamítnuta byla pouze v případě formálních nedostatků, jako např. jednospolečníkové s. r. o., kde si společník (jednatel) podepsal pracovní smlouvu sám sobě.

Jak tedy dotaci správně účtovat?

Velké množství účetních se ve své praxi s dotacemi dosud nesetkalo a její zaúčtování je tak pro ně novinka, která má svá specifika. Správné účtování tohoto příspěvku ze státního rozpočtu je na účet 648 – Ostatní provozní výnosy.

U fyzických osob jde ovšem o příjem osvobozený od daně z příjmů. Zde je nutné zdůraznit, že pokud se jedná o osvobozený příjem, veškeré výdaje související s tímto osvobozeným příjmem jsou daňově neuznatelné! V samotném vyúčtování je pak chybné zaúčtovat dotaci jako snížení mzdových nákladů, neboť by tak byla zkreslena vypovídací schopnost výsledovky. Navíc české účetní standardy možnost účtování snížením nákladů nepřipouštějí.

Je nutné podotknout, že existují také případy, kdy zaměstnavatel podal žádost o dotaci sám, bez vědomí účetní, protože měl pokles poptávky.

Bohužel mu však již nedošlo, že mzdová účetní musí mít v systému náhrady v překážkách v práci na straně zaměstnavatele uvedeny, a že zároveň existuje i vazba na zákoník práce. Zaměstnavatelé tak nyní zpětně řeší, jak situaci zvládnout, protože ÚP požadoval předložit výplatní pásky, na kterých však nebyly náhrady uvedeny. Mzdové účetní tak přepracovávají mzdy, čímž se původně „šetřivému“ zaměstnavateli zvyšují finanční náklady. Na závěr můžeme dodat, že účetní obdrželi se strany ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) dostatek informací, jak dotaci správně vyúčtovat a případný manuál je k dispozici zde: https://antivirus.mpsv.cz/info/vyuctovani Ing. Zuzana Pšeničková

31

Judikáty

Sankční režim spojený s maďarskou daní z reklamy je neslučitelný s unijním právem Sankční režim spojený s maďarskou daní z reklamy je neslučitelný s unijním právem. Toto právo naproti tomu nebrání povinnosti registrace, které podléhají zahraniční poskytovatelé reklamních služeb v souvislosti s touto daní.

Rozsudkem ze dne 3. března 2020, Google Ireland (C-482/18), velký senát Soudního dvora rozhodl, že zásada volného pohyb služeb stanovená v článku 56 SFEU nebrání maďarské právní úpravě, která poskytovatelům reklamních služeb usazeným v jiném členském státě ukládá povinnost registrace za účelem jejich zdanění maďarskou daní z reklamy. Je tomu tak i přesto, že poskytovatelé takových služeb usazení v Maďarsku jsou této povinnosti zproštěni, jelikož se na ně vztahuje ohlašovací nebo registrační povinnosti na základě toho, že podléhají jakékoli jiné dani platné na maďarském území.

Soudní dvůr naproti tomu konstatoval, že výše uvedená zásada brání maďarské právní úpravě, podle které se těmto poskytovatelům, kteří nesplnili povinnost registrace, uloží v průběhu několika dní série pokut, které mohou dosáhnout několika milionů eur, aniž příslušný orgán před přijetím rozhodnutí, které s konečnou platností stanoví celkovou výši těchto pokut, poskytne uvedeným poskytovatelům čas nezbytný ke splnění jejich povinností, umožní jim předložit vyjádření a posoudí sám závažnost protiprávního jednání.

V tomto ohledu Soudní dvůr zdůrazňuje, že výše

32

pokuty, která se uloží poskytovateli reklamních služeb usazenému v Maďarsku, který v rozporu s obecnými ustanoveními vnitrostátních daňových předpisů nesplnil podobnou ohlašovací nebo registrační povinnost, je výrazně nižší a v případě trvajícího neplnění takové povinnosti se nezvyšuje ve stejném poměru, ani nutně v takto krátkých lhůtách.

V tomto případě Google Ireland, společnost založená podle irského práva, která vykonávala činnost podléhající maďarské dani z reklamy, nesplnila povinnost registrace v souvislosti s touto daní. Na základě sankčního režimu spojeného s daní z reklamy byla společnosti Google Ireland uložena nejprve pokuta ve výši deseti milionů maďarských forintů (HUF) (přibližně 31 000 eur) a poté, v průběhu několika dnů, další pokuty, jejichž celková výše činila 1 miliardu HUF (přibližně 3,1 milionu eur). Tato částka odpovídala maximální výši, kterou maďarské právní předpisy stanoví pro pokuty ukládané v případě nesrovnalostí v souvislosti s dotčenou daní. Společnost Google Ireland napadla slučitelnost povinnosti registrace zahraničních poskytovatelů reklamních služeb a slučitelnost sankčního režimu spojeného s daní z reklamy s unijním právem před Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (správní a pracovní soud v Budapešti, Maďarsko). Uve-

Historie dený soud požádal o posouzení těchto otázek Soudní dvůr.

Soudní dvůr připomněl, že zásada volného pohybu služeb zakazuje jakoukoli vnitrostátní právní úpravu, která může činit poskytování služeb mezi členskými státy obtížnějším než vnitrostátní poskytování služeb v určitém členském státě.

Tato zásada tedy vyžaduje odstranění jakýchkoli omezení volného pohybu služeb uložených z důvodu, že poskytovatel je usazen v jiném členském státě, než kde je služba poskytována.

Soudní dvůr však upřesnil, že tento zákaz se nevztahuje na opatření, jejichž jediným účinkem je zvýšení nákladů na dotčené služby a která se vztahují stejným způsobem na poskytování služeb mezi členskými státy jako na vnitrostátní poskytování služeb v určitém členském státě.

Soudní dvůr konstatoval, že dotčená povinnost registrace nepodmiňuje výkon reklamní činnosti na maďarském území a platí nezávisle na místě usazení všech těchto poskytovatelů. Tato administrativní formalita sama o sobě nepředstavuje překážku volného pohybu služeb.

V projednávané věci totiž nebylo možné konstatovat žádné rozdílné zacházení, které by mohlo představovat omezení této základní svobody, jelikož každý poskytovatel je zproštěn povinnosti registrace, je-li již přihlášen nebo registrován na základě jakéhokoliv jiného přímého či nepřímého zdanění v Maďarsku. Toto zproštění nemá odrazující účinek, ale umožňuje již registrovaným poskytovatelům vyhnout se plnění zbytečné formality.

Pokud jde o sankce v daňové oblasti, Soudní dvůr připomněl, že i když sankční režimy v oblasti daní spadají, vzhledem k neexistenci harmonizace na úrovni Unie, do pravomoci členských států, nemohou takové režimy ohrožovat svobody stanovené Smlouvou o FEU. V tomto rámci Soudní dvůr zkoumal, zda sankce spojené s neprovedením registrace podle vnitrostátního zákona dotčeného v projednávaném případě jsou v rozporu s volným pohybem služeb

podle článku 56 SFEU. Soudní dvůr v tomto ohledu konstatuje, že z formálního hlediska platí dotčený sankční režim bez rozdílu pro všechny osoby povinné k dani, které nesplní povinnost registrace, nezávisle na členském státě, na jehož území jsou usazeny. Nicméně pouze osobám, které nejsou daňovými rezidenty v Maďarsku, skutečně hrozí riziko, že jim budou uloženy sankce.

Je pravda, že poskytovatelé reklamních služeb usazení v Maďarsku mohou být sankcionováni za nesplnění podobných ohlašovacích a registračních povinností, které jim jsou uloženy na základě obecných ustanovení vnitrostátních daňových předpisů.

Sankční režim spojený se zákonem o dani z reklamy však umožňuje uložit podstatně vyšší pokuty, než jsou pokuty v případě, že poskytovatel reklamních služeb usazený v Maďarsku nesplní registrační povinnost. Ostatně ani částky, ani lhůty v rámci posledně uvedeného režimu nejsou tak přísné jako ty, které platí v rámci sankcí stanovených zákonem o dani z reklamy.

Soudní dvůr na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že toto rozdílné zacházení, které považuje za nepřiměřené a tudíž neodůvodněné, představuje omezení volného pohybu služeb zakázané článkem 56 SFEU. Celý text rozhodnutí si můžete přečíst na curia.europa.eu Převzato z tiskové zprávy Soudního dvora Evropské unie č. 21/20 ATLAS consulting spol. s r.o.

Výstavní 292/13, 702 00 Ostrava CODEXIS® — nejrozšířenější právní informační systém www.kongrespravniprostor.cz; www.pravniprostor.cz; www.pvvs.cz

33

Historie

Střípky z historie českého účetnictví Proč český systém účetnictví vypadá tak, jak vypadá?

Kde jsou vlastně jeho kořeny? Kdo stál u jeho zrodu?

Přemýšleli jste někdy nad podobnými otázkami?

Zrození Při pohledu do historie účetnictví na území dnešní České republiky nelze pominout tři osobnosti: Karla Petra Kheila ml., Josefa Pazourka a Hugo Raulicha.

Karel Petr Kheil ml. (1843–1908) se výrazně zapsal „českou stopou“ do výzkumu historie účetnictví, mj. prokázal, že světově historicky první učebnicový text o účetnictví není tištěné italské Pojednání o účetnictví L. Pacioliho z roku 1494, ale že tímto textem je jedna z kapitol knihy „O dokonalém kupci“ ze série rukopisných vzdělávacích prací, které roku 1458 napsal Benko Kotrulevič z Dubrovníka (Benedetto Cotrugli Raugeo). Kheil také rozhodně vyvrátil (dodnes) rozšířené mínění, že účetní forma tabelárního deníku pochází z Ameriky („americký“ deník je francouzského původu!).

Další dva, především po vzniku samostatné ČSR v roce 1918, stáli u náznaků počátku prvotní systematizace účetnictví u nás. Zakladatelskou osobností je jistě prof. JUDr. Josef Pazourek (1862–1933), prvý řádný univerzitní profesor obchodních nauk v tehdejší monarchii (jmenován

1

2

3

1912), zakladatel Vysoké školy obchodní v Praze (1919), která statutárně byla fakultou ČVUT1, a šéfredaktor jednoho z prvních českých odborných účetních časopisů2. Prof. Pazourek zásadně pozitivně ovlivnil rozvoj účetnictví u nás jak svými odbornými publikacemi (zejm. prvou českou vysokoškolskou učebnicí účetnictví), tak také péčí o odborné vzdělávání účetních a učitelů účetnictví. Dále Hugo Raulich (1866–1940), inspektor obchodního školství ČSR, vládní rada a autor několika desítek vzdělávacích publikací, se velkou měrou zasloužil o zkvalitnění především středního odborného obchodního školství prvé republiky.

Jak už to tak bývá, velké osobnosti mají většinou odlišné názory, což se později ukázalo v jejich přístupu k teoretickému zdůvodnění systému účetnictví. Jestliže byl prof. Pazourek jednoznačně zastáncem vytváření účtových systémů na bázi dvouřadové teorie účtů, kterou ostatně dodnes ctíme3, Raulich celoživotně obhajoval vytváření účtových systémů na bázi starší jednořadové teorie. Jeho přístup vycházel z rozsáhlých historických zkoumání především italských, arabských a židovských kořenů účetních soustav. H. Raulich je také autorem moderního českého překladu Pacioliho Pojednání.

Ostatně dodnes jsou u nás ekonomové promování jako inženýři, na ČVUT jiný akademický titul nebyl; teprve od roku 1935 nabyla Vysoká škola obchodní v Praze právo k udělování rigorózního doktorátu obchodních věd (RCDr. – rerum commertialium doctor). Účetní listy, vydavatel a šéfredaktor Dr. J. Pazourek (do roku 1932), vycházely od roku 1900 a s dvouletou přestávkou (19491951 Podnikové početnictví) vycházejí až dodnes [do r. 1949 Účetní listy, od r. 1951 do r. 1965 Účetní evidence, od r. 1965 dosud jako Účetnictví].

Dvouřadová teorie rozlišuje účty rozvahové a výsledkové a při zpracování záznamů s nimi odlišně zachází; jednořadová teorie zná pouze účty rozvahové [což neznamená, že neumí výsledek hospodaření!].

34

Historie Laik by mohl předpokládat, že se vznikem ČSR v roce 1918 došlo také ke změnám v legislativě účetnictví. Opak je však pravdou. Vznik ČSR neměl na účetnictví nijak zásadní vliv. Země Koruny české navázaly na rakouské, zatímco Slovensko a Podkarpatská Rus na uherské právo. V Čechách tak platil Všeobecný obchodní zákoník z roku 1862 (základ českého obchodního zákoníku) a na Slovensku Obchodní zákon z roku 1875 (základ slovenského obchodního zákoníku). Nový československý stát k rozhodnutí o zachování účetních pravidel platných v dřívější dvojmonarchii vedly především praktické ohledy: zásadní změna v účtování jednotlivých obchodních případů by stejně nenastala a bylo lepší dál používat vyzkoušené a (rovněž daňově) osvědčené postupy, než se pouštět do jakýchkoliv „novot“.

Stabilizační bilance a předválečné Československo Určitý nový vítr do „legislativní historie“ účetnictví přinesl až zákon č. 78/1927, o stabilizačních bilancích. Původně to měl být nástroj ke stabilizaci měnové jednotky v účetních rozvahách, neměl však svou právní vymahatelnost a byl postaven pouze na dobrovolném uplatňování v rámci účetnictví. Smyslem stabilizačních bilancí bylo upevnění hodnotového obrazu podnikových aktiv a pasiv. Měnové tendence po prvé světové válce a v zásadě nemožnost (bez právního základu, který vytvořil právě zákon 78) nově oceňovat bilanční pozice podle vývoje kupní síly měny, odtrhly v řadě případů vykazované veličiny výrazně od jejich „férových“ hodnot.

obchodníků a podnikatelů mladého státu. Kromě požadavků obchodního zákoníku neexistovala až do období Protektorátu Čechy a Morava (tj. 1939–1945) žádná právní norma, která by určovala podrobně obsah účetních knih, a ani žádný oficiální jazyk zápisů4. Můžeme tak najít účetní knihy, které byly vedeny například v anglickém, italském nebo německém jazyce.

Vše stále odpovídalo požadavkům platného obchodního zákoníku. Protektorátní předpisy, které aplikovaly říšské právní normy, stanovily nově jednotné požadavky účetní praxe, což ale pokračovalo i po skončení druhé světové války.

Německý systém účetnictví tak nezaměnitelným způsobem ovlivnil po mnoho následujících desetiletí český účetní řád. V hlavních rysech bylo účetnictví používané na našem území od zavedení Říšského obchodního zákoníku (rokem 1862) a „převedené“ do nově vzniklého Československa účetnictvím německým, ať se nám to líbí, nebo ne. Vždyť i první (jen doporučená) účtová osnova pro velké podnikatelské celky v předválečné ČSR byla Schmalenbachova „Kontenrahmen für Industrie“ (účtová osnova pro průmysl) s desetinným tříděním a s procesněbilančním uspořádáním účtů.

Pokud jde o českou účetní terminologii, za jejího průkopníka lze označit Ant. Skřivana (1818–1887), jehož učební texty z druhé poloviny 19. století, věnované účetnictví, jsou již zcela české5. Nelze pominout také unikátní účetní pojmy, jejichž autorem je prof. Josef Fiala (1888–1958), v pořadí druhý vedoucí katedry účetnictví na čerstvě vzniklé Vysoké škole ekonomické v Praze: „oprávky“, „opravné položky“ a „výsledovka“. Jestliže výsledovku jsme v letech devadesátých opustili a nahradili nehezkým „výkaz zisků a ztrát“, pojmy ‚oprávky‘ a ‚opravné položky‘ v české účetní praxi trvají6.

Účetní systém předválečného Československa fungoval v obecné volnosti a byl postavený především na důvěře ve spravedlnost a poctivost

4 5 6 7

Nepovolené byly tzv. „mrtvé“ jazyky: latina, stará řečtina a hebrejština.

Skřivan však třeba užíval tvar „pohledavek“ mužského rodu, což je naše dnešní pohledávka.

U oprávek (v češtině jednoslovné označení) používá angličtina opisného „accumulated depreciation“.

Zákonem č. 204/1946 Sb., bylo poprvé na našem území právně umožněno vést účetnictví nikoliv výhradně ve vázaných knihách, ale také na volných listech (praxe v ČSR volné listy používala již od 30. let 20. století).

35

Historie

Poválečné období

Léta normalizace

V poválečném období se praktická stránka vedení účetnictví již mohla opírat o řadu právních regulačních norem, které prvorepublikový právní řád nepotřeboval. Jednalo se především o zákony č. 116 a č. 204/1946 Sb., které stanovily jednotnou organizaci podnikového početnictví (tj. účetnictví, kalkulace, statistiky a rozpočetnictví), a změnily některé tradiční předpisy o obchodních knihách.7 V období centrálního plánování a řízení národního hospodářství podléhalo účetnictví (finanční, provozní, investiční, mzdové, skladové) schvalování podnikovým orgánem. V následujících letech ČSR přijala nové zásady řízení a plánování po vzoru Sovětského svazu, v němž byla podstatnou složkou systému ‚účetní evidence‘ (v naší hospodářské praxi v letech 1952–1964) kontrola/porovnání plánovaných a skutečně dosažených veličin (na účtu „Výsledky splnění plánu“). Což – jak všichni již víme – odpovídalo realitě jen málokdy.

Historický vývoj ovšem, počínaje srpnem 1968 a následujícími léty normalizace, očekávané reformy nepřinesl. Dvouokruhová soustava byla sice dostatečně robustní, aby absorbovala některé „staronové“ požadavky centra na informace, ale po zhruba deseti letech (od r. 1975) byla nahrazena reformovanou, již opět jednookruhovou soustavou, postavenou na čtyřech variantních účtových osnovách (pro hospodářské organizace, pro rozpočtové organizace, pro peněžní a pojišťovací ústavy a pro společenské a jiné organizace). Toto účetnictví využívalo účty řazené bilančně-procesním způsobem a uspořádané tak, že bylo (principiálně) možné sestavovat jak druhovou výsledovku, tak také účelovou, oddělovat realizované složky výsledku od nerealizovaných a účtovat (tj. nejen odpočítávat) o změnách hodnot ukazatelů hmotné zainteresovanosti. Často se uvádí, že tato soustava vedla postupně k opuštění hodnotových nástrojů řízení a k jejich nahrazení naturálně-objemovými; vývoj systémů centrálního řízení hospodářství šel skutečně stále víc směrem k objemovým nástrojům, ale sama účetní soustava toto nezavinila. Naopak lze mít za to, že jejích potenciálních možností při získávání informací nebylo ani zdaleka využito.

Po skončení etapy ‚účetní evidence‘ byla v ČSSR do praxe přijata účetní soustava, která akcentovala připravované ekonomické reformy druhé poloviny šedesátých let. Krom faktu, že se opět všeobecně začalo používat označení „účetnictví“, byla tato soustava, platná od roku 1965 (do r. 1974) odlišná od soustavy ‚účetní evidence‘ a inklinovala k tržně pojímanému podnikovému hospodářství. Jestliže např. v soustavě účetní evidence (vybudované na jednořadové bázi) platilo jeden čas vedle sebe několik desítek (!) účtových osnov, bylo „nové účetnictví“ postaveno na myšlence jednotné účtové osnovy pro celé národní hospodářství.

Došlo k rozdělení podnikového účetnictví na dva okruhy: Základní účetnictví (dnes finanční) a Vnitropodnikové účetnictví (dnes manažerské), zjišťování výsledků na bázi brutto přístupu mělo měsíční periodicitu a celá účetní soustava byla zacílena na veličinu hrubý důchod (v zásadě dnešní ‚ekonomická přidaná hodnota‘). Podrobnost účetního zachycování tvorby a rozdělování výsledků spolu s odlišným vymezením odvodů (daní) a přerozdělovacích procesů (dotace a subvence) přinesly tehdy podnikům zcela nové kvality účetního systému.

36

Porevoluční období a výhled Významnou novodobou změnu přinesla sametová revoluce, po níž byl v roce 1991 vydán, kupodivu do současné doby platný, zákon o účetnictví č. 593/1991 Sb. V té době byl velmi ovlivněn legislativní úpravou Francie. Na zákon navázaly vyhlášky MF ČR dle typologie účetních jednotek a tzv. Opatření MF ČR, kterými se stanovila účtová osnova a postupy účtování, opět dle typologie účetních jednotek. Opatření byla později nahrazena českými účetními standardy, které platí dodnes. Se vstupem ČR do EU muselo dojít k sesouhlasení české legislativy s úpravou evropských účetních směrnic a byla započata též implementace Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, obecně známých

Historie jako IFRS. O účetních předpisech se mluví, že jsou relativně stabilní v těch posledních třiceti letech, ač k jejich pozitivnímu vývoji bezesporu dochází. Větší změna vešla v účinnost k 1. 1.

2016 v důsledku transpozice nové účetní evropské směrnice, kdy byly zavedeny např. kategorie účetních jednotek.

V současné době se finalizuje tzv. věcný záměr zákona o účetnictví, který pravděpodobně pove-

de ke zpracování nového paragrafového znění zákona o účetnictví. Věříme, že tímto počinem dojde k posílení obsahu nad formou, který je v účetnictví důležitý pro tzv. věrné zobrazení finanční situace podniku, je očekáváno rozšíření použití IFRS na české účetní jednotky a dojde k aktualizaci úpravy na současný běžný svět elektronické komunikace.

Prof. Ing. Miloslav Janhuba, CSc.

Prof. Ing. Miloslav Janhuba, CSc. Narodil se před 70 lety v Hradci Králové, kde rovněž maturoval na tehdejší SEŠ. V roce 1974 promoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor mechanizace a automatizace řídících prací. Další studium ve vědecké přípravě absolvoval na VŠE v letech 1977 až 1982 a získal hodnost kandidáta ekonomických věd (CSc.). V průběhu pedagogického působení na VŠE, katedra účetnictví (1976-1987, 1989 dosud), opakovaně spolupracoval s praxí na základě krátkodobých smluv. V roce 1986 absolvoval na základě rakouského pobytového stipendia 3měsíční stáž na WU Wien. Mezi roky 1987 až 1989 byl vedoucím so warového pracoviště při DP ONV Praha 3. Ve výuce a výzkumu se zaměřuje na teorii účtových systémů, historii účetnictví a na účetnictví podnikatelských subjektů.

Do roku 2004 působil rovněž jako auditor. Roku 1990 byl jmenován docentem pro obor účetnictví, profesorem pro účetnictví a finanční řízení je od roku 2005. Autor vysokoškolské učebnice Teorie účetnictví (2010), množství odborných časopiseckých článků a příspěvků v periodikách a sbornících, spoluautor učebnic Teória účtovníctva v kontexte svetového vvývoja (2012 Bratislava) a Finanční účetnictví – obecné otázky (2016).

37

Zamyšlení

O fenoménu oběti v účtárnách Možná se vám to také stalo. S vynaložením velikého úsilí a s tím, že pracujete do pozdního večera, dokončíte měsíční závěrku, a to v termínu, přestože podklady od jednoho z kolegů jste tentokrát dostali daleko později a bylo v nich strašné množství chyb.

Nebo: pracně a na poslední chvíli v archivu firmy dohledáváte smlouvy požadované auditorem, přestože jste o ně kolegy, kteří se o archiv starají, požádali už před několika dny, oni na to jaksi zapomněli, a jakkoli to samozřejmě není vaše práce, zůstane to na vás. Nebo: fakturu přeúčtováváte už potřetí. Na váš dotaz, čí je to faktura a na jakou to má jít zakázku, se nejdříve dozvíte: „To je naše, udělej to, jako minule.“ Poté, co to tak uděláte a rozešlete příslušné reporty, se dozvíte: „Říkal jsem jako minule, prostě že se na správnou zakázku zeptáš jako minule Honzy, tohle je nesmysl.“ Následně doženete Honzu, podle jeho instrukcí přeúčtujete, rozešlete reporty a po poradě výrobního oddělení se k vám donese, že faktura vůbec neměla být akceptovaná, protože v dodávce bylo něco, co se šéfovi výroby nelíbilo, a nechal se slyšet, že „tohle jim určitě nezaplatíme a jestli to nepředělají, tak u nás končí.“

Vítejte ve světě účetních Ne, že by pocitem „ostatní nám nerozumí, ignorují naše požadavky a vůbec ignorují jaksi vše, co jim říkáme, a skoro to vypadá, jak kdyby nám to dělali naschvál“ netrpěly i ostatní profese. Sejde-li se někde parta vývojářů informačních systémů, často si porozumí v tom, nakolik jsou jejich klienti nemožní: jak často mění klienti požadavky;

38

jak se klienti diví, že to, co si v projektu prosadili, přestože „jsme je přece upozorňovali, že to nepůjde rozumně udělat“, opravdu ve výsledku spíš nefunguje, než funguje; jak i když se klienta třikrát zeptáte „opravdu to budete chtít takhle?“ a třikrát dostanete odpověď „samozřejmě“, jakmile je to hotové, klient se zamyslí a vypustí z úst jednu z mnoha variant kouzelné formule „no, my to vlastně potřebujeme ještě trochu jinak…“.

Nebo se podívejme do úplně jiného oboru: když jsem viděl smutný výraz mé dentální hygienistky, když jsem jí vyjevil, že jsem opravdu nezačal vedle (i) klasického zubního kartáčku používat ještě (ii) svazkový zubní kartáček (protože s klasickým se přeci všude nedostanu tak dobře), (iii) kartáček na mezizubní prostory, pak (iv) ještě menší kartáček na mezizubní prostory (protože – a to už nám zní povědomě – s tím větším se přeci všude nedostanu tak dobře), a navrch ještě (v) mezizubní nit, tedy že nepoužívám všech těchto pět základních nástrojů péče o chrup, ale vždycky tak maximálně dva, a to navzdory tomu, že mi to při minulé návštěvě tak jasně a v celém kontextu vysvětlila… No, prostě si tak představuji, co si asi o svých klientech říkají dentální hygienisté a hygienistky, když se někde sejdou.

A jsem rád, že u toho nejsem.

Architekti, baristi, cvičitelé a cvičitelky, dietetici, ekonomové či elektrikáři, fyzioterapeuti – takto by šlo v abecedě pokračovat, já teď ale přeskočím spoustu písmen a abych se netvářil, že

Zamyšlení mě se to netýká, dopíšu už jen „vysokoškolští učitelé.“ Každá tato profese se v rámci svého profesního stavu určitě výborně shodne na tom, jakých zhůvěřilostí je zbytek světa z jejich úhlu pohledu schopen, jak nedostatečně rozumí a jak málo pozornosti věnuje tomu, co oni říkají a co je podle nich důležité.

Zdá se tedy, že máme co do činění s určitou „antropologickou konstantou“. Je zřejmé, že lidská tendence sdružovat se do kmenů, vyhledávat sobě podobné a zároveň se vymezovat vůči okolí, vidět svět daleko snáze vlastní optikou než z perspektivy druhého, formuje naše postoje.

A pro svět účetních je to charakteristické úplně stejně jako pro svět jakéhokoli jiného „kmene“.

Tyto univerzální charakteristiky by nám ale neměly zabránit v tom, abychom zároveň chápali i oborová specifika jednotlivých světů, v našem případě právě světa účetních. Měl-li bych ze své manažerské, lektorské i konzultační praxe jmenovat jedno největší, je to fenomén oběti.

Oběť je v účetnictví něco, s čím se běžně pracuje, je to dokonce jedna ze základních otázek účetnictví: jakým způsobem porovnávat prospěch, který organizace svou činností získává, s obětí, kterou činí, aby tento prospěch získala? Prospěchu, který je finančně vyjádřen, se říká výnos, a z toho, co jsme obětovali (a co jsme zároveň zvyklí finančně vyjádřit, což samozřejmě není vše, co bylo obětováno), skládáme informace o nákladech. A usilujeme o to, aby prospěch, který získáváme, ve výsledku převýšil to, co mu bylo obětováno. V účetnictví samém je tedy oběť naprosto legitimním fenoménem – víme, že bez ní bychom prospěchu nikdy nedosáhli.

Je ale důležité vědět, že je to velmi úzké a neobvyklé vymezení oběti, spíše ve smyslu investované energie, finančních prostředků či obecně zdrojů v jakékoli podobě. Oběť je v tomto kontextu relativně neutrální pojem. Pro úplnost bychom měli dodat, že oběť je někdy konotována i pozitivně, v náboženském či obecně spirituálním významu tohoto slova, a také ve vztahu k hodnotám, které nějakým způsobem přesahují náš všednodenní horizont. Nicméně,

v běžné mluvě, potažmo v běžných pracovních i dalších společenských interakcích, má slovo oběť docela záporné znaménko, a to z mnoha dobrých důvodů.

Podívejte se zpět na situace zmíněné v úvodu: kolikrát v životě nějakou situaci „zkousneme“, tedy vydržíme, trochu i přetrpíme, neozveme se, nějak to zařídíme, uděláme, způsobíme, aby „to dopadlo dobře.“ To nemusí být celé nutně špatně. Rozhodně nemá smysl rozpitvávat každý detail, pedantsky trvat na tom, že „směrnice říká to a to a přece jsme se dohodli, že do téhle kolonky to budeme uvádět takhle, jinak ti ten podklad vrátím“, nezavolat někomu a nezjistit chybějící informaci jen proto, že „přeci to mají říkat oni mě, já nejsem žádná detektivní služba.“ Určitá míra nadhledu nad situací je zdravá, pro kolegy i organizaci jako takovou, ale samozřejmě daleko nejvíc pro nás.

Neztrácet nadhled Jde ovšem o to, jak tento nadhled neztrácet, případně, pokud cítíme, že jej už přeci jen trochu ztrácíme, jak jej opět posílit, dobudovat, rozvinout. A v tom je ono „zkousávání“, respektive „nezkousávání“ klíčové. Je totiž velký rozdíl mezi tím, pokud určitou situaci (ať už je to konflikt nebo i jen jednoduše fakt, že to, co potřebujeme, abychom mohli kvalitně a v rozumném čase udělat svůj díl práce, nám ostatní v danou chvíli neposkytli) přijmeme a nějak se podle toho zařídíme, nebo ji „zkousáváme.“ „Zkousnout“ totiž znamená, že se neozveme. Že se sice uvnitř vztekáme, jsme na druhého naštvaní, ale jasně neřekneme, v čem problém spočívá, nedáme druhému vědět. A pokud ano, tak jen nepřímo, odměřeným chováním nebo povzdychnutím, případně – dle svého temperamentu – třeba i jízlivostí. Nebo tím, že si postěžujeme ještě někomu třetímu (typicky kolegovi/kolegyni), jak je daný člověk natvrdlý, nezodpovědný, líný, přezíravý nebo jinak strašný.

Dlouhodobě „zkousávat“ situace je přitom přímá cesta k tomu, jak sám sebe pasovat do role oběti. Je to možná trochu překvapivé, ale

39

Zamyšlení stát se obětí je daleko víc věc našeho vlastního rozhodnutí než objektivních okolností, ve kterých se nacházíme.

Rozumím, že to zní víc než divně – rozhodnout se být oběť? Kdo by to dělal? A co by z toho měl? Dobrá, netrvám na slově „rozhodnout“.

Možná by bylo přesnější říct, že do role oběti se vmanipulováváme, vrůstáme do ní. Volíme tuto roli jako svoji strategii chování a jednání. Není to tak, že obětí buď jsme, nebo ne. Být obětí je určité nastavení naší mysli, nastavení, které řada z nás v určité míře má, někdy dokonce jen v některých rolích, které zastáváme. Mohu být docela proaktivní, tvořivý a výkonný manažer, ale v rámci rodinného života přitom existovat v módu oběti (někdy jen domnělých nebo mnou zveličených) požadavků své ženy či dětí („já tam nechtěl, ale kvůli manželce jsem musel“; „já s tím nesouhlasím, ale děti to strašně moc chtěly“ a tak podobně). A je také fér přiznat, že někteří z nás mají pro toto nastavení mysli, kdy se snažíme vyhýbat konfliktům a kdy raději volíme pocit bezmoci než abychom se otevřeně a aktivně projevili, větší predispozice než jiní (často si tento vzorec chování neseme pod vlivem rodičovské výchovy v nějaké míře z dětství).

Nicméně stále platí, že nahlédnutí toho, nakolik věci raději „zkousneme“ (a pak si někde někomu případně stěžujeme, než abychom něco zkusili, protože samozřejmě dávno víme, že „to nemá cenu“, „já jsem tady každému ukradený/á“), a uvědomění si toho, že raději kotvíme v relativně známém a bezpečném přístavu přesvědčení, že je to vnější svět, ostatní lidé, kvůli kterým nemůžeme být spokojeni a kvůli kterým věci nefungují, to obojí je důležitým prvním krokem na cestě ven z módu oběti.

To celé píšu s plným respektem k tomu, jak těžké je, zejména pro některé z nás, toto prolomit, jak těžké je třeba i taková – pro řadu lidí naopak docela jednoduchá věc – jako se ozvat, když se mnou někdo jedná způsobem, který mi nevyhovuje. Naprosto rozumím tomu, jak jsme v tom netrénovaní, jak je pro nás přímé komunikování o problémech nepříjemné, jak to jednoduše neumíme. Zažil jsem na jednom tréninku

40

měkkých dovedností moc milou, sympatickou a chytrou účastnici – a vlastně i hodně statečnou. Byla frustrovaná tím, jak její šéf její nasazení, se kterým se snažila vždy všechno vykrýt, po ostatních napravit, zařídit, „aby to dopadlo“, jednoduše nevidí. Považoval to za samozřejmé – vždyť přeci vždycky bylo nakonec všechno v pořádku. Nicméně kolegyně – a za to jí patří velké uznání – se odhodlala situaci řešit. Moje úloha v této „tréninkové“ situaci byla jednoduše to, že jsem představoval jejího šéfa, aby si mohla vyzkoušet, jak s ním bude o své frustraci mluvit.

První verze jejího sdělení šéfovi byla spíš takovou sérií vět o tom, že nic není tak jednoduché, jak se zdá, a že různé věci jsou různě komplikované. Ani náznak toho, že jí něco nevyhovuje, ani zmínka o tom, co by potřebovala. Sám vím, jak jako šéf funguji – do kanceláře se mi hrne spousta problémů, oceňuju informace, které jsou stručné, někdo by řekl, že možná až polopatické. Z jí formulovaného sdělení bych nepochopil nic. Ale jak jsem psal – byla odhodlaná to řešit, jakkoli to znamenalo vstoupit do pro ni velmi nekomfortní a naprosto nové situace. Aktivizovala svou energii, vyzkoušela si to zformulovat nanečisto, získala zpětnou vazbu, a až si o tom bude povídat se šéfem, bude si jistější a lépe to celé zvládne. Koneckonců, i ne zcela perfektní pokus navázat opravdovou komunikaci (tedy komunikaci o věcech, které jsou pro nás ty klíčové), je stokrát lepší než nekomunikovat.

Krédo Oblíbil jsem si jedno – na první pohled poněkud banální – krédo, které zní „Zázraky se nedějí.“ Neboli pokud v situaci, která nám nevyhovuje, děláme věci stále stejně, situace zůstane stále stejně neuspokojivá. Co by ji mohlo změnit? Teprve to, pokud se pokusíme udělat něco alespoň o trochu jinak, než jak jsme byli doposud zvyklí.

Ing. Ondřej H. Matyáš, Ph.D.

Zamyšlení

Ing. Ondřej H. Matyáš, Ph.D. Ondřej H. Matyáš působí na katedře manažerského účetnictví VŠE v Praze. Jako konzultant se zaměřuje na projekty zavádění controllingu a na ekonomické řízení ve státních i nestátních neziskových organizacích. Jako lektor působí v Komoře auditorů ČR i dalších profesních vzdělávacích institucích. Pracuje jako ekonomicko-provozní náměstek v České filharmonii a je členem dozorčí rady společnosti Člověk v tísni.

Pozvánka na školení

Jana Skálová a Lukáš Pěsna k účetním a daňovým aspektům přeměn obchodních korporací Exkluzivně pro členy Komory Ve dnech 8. až 10. října 2020 je pro vás připraveno praktické školení „Přeměny obchodních korporací a další dispozice s podnikem, včetně právních, účetních a daňových aspektů“ plné příkladů, pomocí nichž vám zkušení lektoři přiblíží typy podnikových přeměn a jejich účetní, daňové a právní souvislosti. Dojde tak zajisté na fúze, rozdělení, odštěpení, vklady, prodeje, squeeze-out, a to vše v komplexnosti českých právních předpisů. Školením vás provedou Ing. Jana Skálová, Ph.D., partner TPA Group, člen Prezidia KDP ČR a zkušební komisař KDP ČR, zástupce KDP

ČR v Národní účetní radě, a JUDr. Ing. Lukáš Pěsna, senior manažer TPA Group, spoluautor komentáře k novému občanskému zákoníku a zákonu o přeměnách.

Těšíme se na vás na statku s minipivovarem Dvůr Perlová voda, Kostelec nad Ohří 13, 413 01 Budyně nad Ohří, kde vedle odborného programu bude možné také ochutnat Lanýže (pivo) nebo zajít do wellness. Přihlášku a další důležité informace najdete na www.komora-ucetnich.cz.

Registrujte se včas, kapacita školení a garance ubytování jsou limitovány.

41

Etika

Kontinuální profesní vzdělávání Všichni certifikovaní účetní se setkávají s pojmem kontinuální profesní vzdělávání (dále jen „KPV“), protože je jejich povinností tento systém každoročně plnit. Cílem tohoto příspěvku není popisovat směrnici, obsahující přesné podmínky KPV, ale spíše motivovat k tomu, aby se KPV nestalo jen nudnou povinností spojenou s ročním vyplňováním hlášení o plnění roku předchozího. „Profesní účetní si průběžně udržuje odbornou způsobilost pro poskytování svých služeb. Dbá na to, aby požadavek odborné způsobilosti byl naplněn také u jeho spolupracovníků.“ – tolik citace z čl. 2 odst. 5 etického kodexu naší komory. Právě pro účely naplnění tohoto článku vzniklo kontinuální profesní vzdělávání. Ale věřím, že i bez něho by se profesionál v účetním oboru nespokojil jen s poznatky nabytými před mnoha lety, kdy účetnictví vystudoval nebo kdy prošel systémem certifikace účetních. Proč tedy nevyužít naši povinnost v přednost!

Nepředpokládám, že by naši klienti četli komorové směrnice, aby si prostudovali, co KPV znamená, a podle toho se rozhodovali při výběru účetních. Nicméně např. zmínka při úvodní nabídce služeb, že systémem KPV certifikovaní účetní procházejí pravidelně, může být vhodným nástrojem, jak mohou firmy nabídky na spolupráci s účetními vyhodnocovat. Spokojí se účetní jednotka jen s právní formalitou živnostenského oprávnění na vedení účetnictví, nebo pro ni bude relevantnější také skutečnost, že certifikovaní účetní po úspěšném absolvování certifikace jsou i nadále zapojeni do dalšího vzdělávání? Pokud budeme sami KPV prezentovat jako povinnost (nebo neprezentovat vůbec), přistupovat k němu jako k nutnému zlu, pak nemůžeme očekávat, že to bude pro potenciální klienty vodítkem při jejich rozhodování. Klienti by měli získat oprávněnou jistotu, že za službami certifikovaných účetních se skrývají i náklady na jejich zaškolo-

42

vání a získávání nových vědomostí v oboru, a to nejen kvůli plnění povinností KPV, ale zejména kvůli poskytování služeb na odborné úrovni po celou dobu vzájemné spolupráce.

Náplní Komory certifikovaných účetních (dále jen „Komora“) má být mimo jiné i to, že bude připravovat takový obsah školení, který umožní členům plnit KPV v oblastech, které jsou pro jejich činnost aktuální, rozšiřují dosud nabyté znalosti a pomáhají dalšímu sebevzdělávání (což pochopitelně nevylučuje, aby bylo školení absolvováno u jiné vzdělávací instituce). Hranice 40 hodin za rok pro splnění KPV je podle mého názoru hranicí splnitelnou bez větších problémů – ať časových, či finančních. Počítám-li průměrnou délku jednodenního školení na 6 hodin, bude minimální hranice KPV překročena při absolvování 7 školících dnů za rok. Tato četnost není tak náročná, aby nebyli certifikovaní účetní schopni 1 x za rok vyplnit a odeslat hlášení o plnění KPV, které má sloužit ke kontrole této povinnosti ze strany Komory (akce absolvované v rámci Komory se navíc do hlášení předvyplní automaticky).

Z celkového limitu 40 hodin může být 10 hodin využito v rámci nestrukturované části, kam se řadí zejména studium odborné literatury nebo odborných internetových portálů. První část – tzv. strukturovaná neobsahuje jen školení a e-learningy, ale je myšleno i na ty, kteří naopak školení provádějí (limit splní při odborné pedagogické nebo lektorské činnosti), nebo publikují odborné články. Do limitu strukturované části se

Etika počítá i úspěšně absolvovaná zkouška v rámci certifikace, pokud nebyl již započítán absolvovaný kurz. Škála plnění KPV je tedy poměrně široká, a určitě to neznamená jen strávit hodiny sezením na školeních, pokud by někdo měl k této formě doplňování odborného vzdělávání své výhrady.

Ani vymezený okruh témat, která jsou vyhlašována na příslušný rok, by neměl působit nějaké negativní nálady u certifikovaných účetních, cože to musí zase plnit. Jsou to témata „jen“ doporučená, takže nebrání nikomu, aby si zvolil jiný okruh svého profesního vzdělávání v účetním oboru. Ale posuďte sami, nakolik jsou témata roku 2020 účelná pro to, abychom mohli sami sebe prezentovat jako osoby, jejichž odborný vývoj se nezastavil se získáním určitého diplomu: • Změny účetní a daňové legislativy s účinností od 1. 1. 2020, • Pravidla a postupy z oblasti konsolidace účetních závěrek, • Interpretace Národní účetní rady, • Problematika IFRS, • Etický kodex KCÚ, profesní odpovědnost, • Měkké dovednosti, komunikace.

Pokud se podívám do výhledu na tento rok, čeká nás minimálně novelizace daňového řádu a DPH, rozšíření EET, novelizace AML zákona, opatření pro zmírnění ekonomických dopadů nouzového stavu a situace kolem „koronakrize“; jistě budou přijaty nové interpretace NÚR a dokončí se novelizace zákoníku práce; to je minimum okruhů, které mne nyní napadají a které budeme muset prostudovat, abychom i nadále byli schopni klientům poskytovat profesionální služby. Pokud by bylo na každý okruh absolvováno jednodenní školení, máme již splněno 5 školících dnů. A to nepočítám novelizace již účinné k 1. 1.

2020 (např. e-neschopenka, změny parametrických výpočtů ve mzdové oblasti), které mnozí prostudovali v roce minulém. K tomu přidám školení měkkých dovedností, prostuduji Bulletin KCÚ – a je splněno! I při minimálním počtu pro KPV umožňuje hodinová dotace prokázat snahu o udržení si povědomí o aktualitách našeho účetního prostředí. To by měl klient hlavně ocenit, že jsou certifikovaní účetní v rámci svého pracovního času schopni strávit hodiny samostudiem či školením, a mohou tak poskytnout

plnohodnotné informace, které klient očekává.

Pokud jsem právě zmínila měkké dovednosti, ráda bych na ně nyní zvlášť upozornila – a opět ne kvůli povinnosti splnění KPV, ale zejména pro jejich důležitost v dnešním podnikatelském světě. Tyto dovednosti by měly pomoci hlavně v jednání s klienty a při běžné každodenní praxi.

Někdy není od věci se zaměřit také sám/sama na sebe, abychom byli schopni i nadále plnit pracovní úkoly, vycházet klientům vstříc, ale přitom důsledně plnit všechny zákony, kterými je naše činnost ohraničena. Témata jako Zvládání zátěžových situací, Jak se ubránit syndromu vyhoření, Řízení úspěšných obchodních vztahů, případně komplexnější vícedenní Osobnostní rozvoj, která pořádá Komora formou školení v roce 2020, toto plně reflektují.

Nezbývá než si přát, aby KPV nebylo strašákem, ale motorem pro nás, certifikované účetní, jak ještě více podpořit profesní odpovědnost a etické požadavky na výkon naší profese na straně jedné a zájem o naše služby na straně druhé. Mimochodem, milí certifikovaní účetní a certifikované účetní, už jste povinnost hlášení o plnění KPV za rok 2019 splnili?

Ing. Michaela Martínková

Ing. Michaela Martínková Účetní expertka, členka KCÚ, daňová poradkyně a jednatelka účetní a daňové kanceláře. Absolventka VŠFS. Praxi účetní se věnuje celý svůj profesní život, zpočátku jako OSVČ, později jako společník v s.r.o. zabývající se vedením účetnictví a daňovým poradenstvím pro malé a střední podniky.

43

Informace

Novela zákona o obchodních korporacích Dne 13. února 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen jako „Novela“).

Zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2021, krom části novelizující zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, která nabývá účinnosti dne 1. července 2021.

Změny, které Novela přináší, jsou reakcí na některé výkladové problémy, které přinesla praxe s ohledem na současné znění zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen jako „ZOK“) a zároveň se snaží uvést českou právní úpravu do souladu s právem Evropské unie.

Přechodná ustanovení Dle přechodných ustanovení Novely pozbývají ustanovení ve společenské smlouvě, která odporují kogentním ustanovením Novely, resp. znění ZOK účinnému od 1. 1. 2021, závaznosti dnem nabytí účinnosti Novely, přičemž obchodní korporace jsou povinny do 1 roku od účinnosti Novely uzpůsobit zakladatelské právní jednání konsolidovanému znění ZOK a následně je doručit do sbírky listin. Nestanoví-li Novela jinak, musí obchodní korporace zapsat skutečnosti nově vyžadované Novelou, či vložit listiny dle nové povinnosti obsažené v Novele, do 6 měsíců od účinnosti Novely. Dle přechodných ustanovení se pak valná většina právních jednání učiněných před nabytím účinnosti Novely řídí stávající právní úpravou, až na výjimky v Novele přímo stanovené.

44

Snížení administrativní zátěže při založení s.r.o.

Novela si klade za jeden z mnoha cílů ulehčit administrativní zátěž spojenou s řízením a založením obchodních korporací. Velkou novinkou je možnost splatit peněžitý vklad i jiným způsobem, než na zvláštní účet u banky zřízený správcem vkladů. Tato možnost se naskýtá při založení společnosti s ručením omezeným a pouze v případě, že souhrn všech peněžitých vkladů nepřesáhne 20 000 Kč. Dle důvodové zprávy si tak lze například představit situaci, kdy při zápisu společnosti s ručením omezeným u notáře, kdy je notář zároveň správcem vkladů, mu jediný zakladatel přinese v hotovosti částku nepřesahující 20 000 Kč a tím splní svou vkladovou povinnost.

Zástava podílu a jiná věcná práva spojená s podílem Velkou změnu přináší Novela ohledně způsobu zastavení podílu v obchodní korporaci. Ustanovení § 32 odst. 3 ZOK, které stanovovalo stejné podmínky pro zástavu podílu jako pro převod podílu, je úplně vypuštěno. Nově se zástava

Informace podílu bude řídit obecnou úpravou v § 1320 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník), který sice shodně s dosavadním § 32 odst. 3 ZOK stanovuje, že pro zástavu podílu platí stejné podmínky jako pro jeho převod, nicméně zároveň společnostem umožňuje upravit si zástavu podílu tak, že ji zakáží nebo omezí ve větším rozsahu, než převod podílu. Ve společnosti s ručením omezeným tak například bude možné zastavení podílu úplně vyloučit a zároveň bez dalšího připustit neomezitelnou převoditelnost podílu. Novelou je též stanoveno, že na zápisy jiných věcných práv k podílům do veřejného rejstříku (např. tedy práva předkupního), které nejsou představovány cennými papíry, se použije obdobně ustanovení občanského zákoníku o zřízení a vzniku zástavního práva. Jinými slovy se do obchodního rejstříku bude nově zapisovat např. předkupní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že zápis takových věcných práv bude konstitutivní.

Lze se domnívat, že i nadále bude možné dovodit povinnost úředně ověřených podpisů na smlouvách zřizujících zástavní či jiné věcné právo k podílu společnosti s ručením omezeným, a to s ohledem na textaci § 1320 odst. 1 občanského zákoníku, který připouští odlišnou úpravu pro zástavu podílu od převoditelnosti podílu pouze směrem k úplnému vyloučení zastavení podílu, či k omezení převoditelnosti. Nelze si proto zvolit mírnější formu zástavní smlouvy, když bude nově explicitně v § 209 odst. 2 ZOK stanoveno, že smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Číst více na www.pravniprostor.cz JUDr. Jaroslav Denemark | Konečná & Zacha Článek převzat z elektronického časopisu Právní zpravodaj, který vydává CODEXIS publishing spol. s r.o., člen skupiny ATLAS GROUP ve spolupráci s právním portálem Právní prostor.cz“.

Pozvánka na související webinář Komory Velká novela zákona o obchodních korporacích 16. září 2020, 9—12 hodin Srdečně vás zveme na další online setkání s lektorkami Martinou Schützovou a Denisou Novákovou z advokátní kanceláře CEE Attorneys Praha. V rámci webináře bude Novela představena v následujících obsahových bodech: • Krátký úvod – hlavní důvody novelizace a cíl • Změny dopadající na veškeré obchodní korporace • Změny týkající se společnosti s ručením omezeným • Změny týkající se akciové společnosti

Webinář je pořádán ve spolupráci s advokátní kanceláří CEE Attorneys Praha. www.ceeattorneys.com Účastníci obdrží před jeho konáním odkaz k propojení na svůj e-mail.

Přihlášení na akci a další informace naleznete na webových stránkách Komory: www.komora-ucetnich.cz

45

Informace

Hledáme nejlepší účetní a účetní firmu roku 2020 Třetí ročník profesní soutěže Účetní roku, ve kterém se hledají nejlepší profesní účetní a nejlepší účetní firma v České republice, odstartovala v pondělí 1. června 2020. Soutěž, jež pořádá společnost Wolters Kluwer, přináší pro tento rok několik novinek v pravidlech.

Nominace kandidátů na titul Účetní roku 2020 jsou zcela otevřené – nominační přihlášku může zaslat kdokoliv bez omezení včetně možné nominace sebe samého. Podobné je to u kategorie Účetní firma roku 2020, kde mohou nominace přicházet jak přímo od zástupců účetních firem, tak od široké veřejnosti (například od klientů firem, jejich zaměstnanců apod.).

Rozhodnutí o vítězích v obou kategoriích je poté v rukou odborné poroty. Jakým způsobem je možné zasílat nominace a jaká kritéria by měli splňovat jednotliví kandidáti? Vše potřebné se dozvíte na webových stránkách soutěže www. ucetni-roku.cz.

Stejně jako v minulých letech se soutěž koná pod odbornou záštitou Komory certifikovaných účetních a Svazu účetních ČR. V odborné porotě ročníku 2020 zasedají osobnosti jako Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních, Jan Molín, předseda Etické komise Komory certifikovaných účetních a zástupce vedoucího katedry finančního účetnictví a auditingu VŠE v Praze, či Alice Šrámková,

46

uznávaná účetní specialistka a daňová poradkyně. Podle tradice zavedené v minulém roce nebudou v porotě chybět ani vítězové z roku 2019, kterými jsou paní Renáta Pavičová (Účetní roku 2019) a pan Tomáš Slavík, zástupce firmy SLUTO s. r. o. (Účetní firma roku 2019). Kompletní složení poroty viz http://www.ucetni-roku. cz/porota/.

Soutěž bude probíhat dle tohoto harmonogramu: • zahájení 1. června 2020, • ukončení nominací do soutěže 7. září 2020, • pohovory s finalisty 4. listopadu 2020, • rozhodování poroty, • slavnostní galavečer s vyhlášením výsledků 1. prosince 2020.

Více informací naleznete na webové stránce www.ucetni-roku.cz.

Pozvánka

Pozvánka na školení Srdečně vás zveme na akce plánované Komorou na druhé pololetí tohoto roku a věříme, že po virtuálním jaru bude více možností se opětovně společně potkávat, zejména při vícedenních akcích.

Semináře budou průběžně doplňovány zejména o webináře a též jsme připraveni po dodatečné dohodě s lektorem plánované jednodenní semináře přenést na platformu webináře.

Vícedenní školení

Webináře

30.—31. 7. 2020 Daňové prázdniny s Klímou Jiří Klíma Parkur Hrobice, Hrobice 76, Staré Hradiště

14. 7. 2020 Novela zákoníku práce Martina Schützová

4.—9. 9. 2020 Osobnostní rozvoj Miloslav Hrubý Hotel Pavlov, Klentnická 174, Pavlov 8.—10. 10. 2020 Přeměny obchodních korporací a další dispozice s podnikem, včetně právních, účetních a daňových aspektů Jana Skálová, Lukáš Pěsna Dvůr Perlová voda, Kostelec nad Ohří 13, Budyně nad Ohří 5.—7. 11. 2020 Účetní a daňové aktualizace pro neziskové organizace Simona Pacáková Hotel Krakonoš, Mariánské lázně 660 26.—28. 11. 2020 Účetnictví a daně v roce koronaviru Jiří Klíma, Jan Molín a další 14.—16. 1. 2021 Mzdové účetnictví Dagmar Kučerová

16. 9. 2020 Velká novela zákona o obchodních korporacích Martina Schützová a Denisa Nováková

Jednodenní školení pořádaná Komorou v Praze 4. 9. 2020 Mateřská a dceřiná společnost z daňového a účetního pohledu Ivan Brychta Just-Home, náměstí Jiřího z Lobkovic 8, Praha (Vnitroblok) 17. 9. 2020 Technické zhodnocení a opravy majetku — účetní a daňové aspekty Petr Kout Just-Home, Šrobárova 13, Praha 3 21. 9. 2020 Profesní odpovědnost účetních a daňových poradců Jan Molín KOČKA spol. s r.o., Senovážné nám. 5, Praha 1

47

Pozvánka 30. 9. 2020 Zaměstnanecké benefity (výhody) z pohledu daní Ivan Brychta KOČKA spol. s r.o., Senovážné nám. 5, Praha 1 12. 10. 2020 Aktuality v oblasti dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Jan Molín KOČKA spol. s r.o., Senovážné nám. 5, Praha 1 13. 10. 2020 Nehmotný a hmotný majetek – účetní a daňové aspekty pro rok 2020 Petr Kout a Tomáš Líbal Just-Home, náměstí Jiřího z Lobkovic 8, Praha (Vnitroblok) 15. 10. 2020 Výkaz cash flow prakticky včetně nácviku sestavení výkazu Lenka Dvořáková Just-Home, Meeting Space, Šrobárova 13, Praha 3 — Vinohrady 30. 10. 2020 Daňové a účetní problémy podnikající fyzické osoby Ivan Brychta KOČKA spol. s r.o., Senovážné nám. 5, Praha 1 2. 11. 2020 Jak využít kontrolní vazby v účetnictví Lenka Dvořáková KOČKA spol. s r.o., Senovážné nám. 5, Praha 1 4. 11. 2020 Interpretace NÚR v praxi Alice Šrámková Just-Home, náměstí Jiřího z Lobkovic 8, Praha (Vnitroblok) 19. 11. 2020 Účetní výkazy – jak úspěšně prezentovat jejich obsah Lenka Dvořáková Just-Home, Šrobárova 13, Praha 3

48

20. 11. 2020 Daňové a účetní problémy malých s.r.o.

Ivan Brychta KOČKA spol. s r.o., Senovážné nám. 5, Praha 1 14. 12. 2020 Daňové a účetní novinky pro rok 2021 Jan Molín KOČKA spol. s r.o., Senovážné nám. 5, Praha 1 17. 12. 2020 Účetní závěrka podnikatelů 2020 Alice Šrámková Pozn.: Je možné, že některé semináře se po dohodě s lektorem převedou do formy webináře.

Kurzy IT nabízené členům v Praze, Brně, Ostravě ve spolupráci s NICOM, a.s.

Kontingenční tabulky v MS Excel MS Excel — manažerská analýza tabulek MS Excel pro účetní a daňové poradce I. MS Excel pro účetní a daňové poradce II.

Kompletní nabídku najdete na webových stránkách Komory: https://www.komora-ucetnich.cz/cze/vzdelavani/seminare-komory/aktualni-nabidka Změna místa a času vyhrazena.

17 GQı 137 KRGLQ Y¿XN\ 12 ģSLÏNRY¿FK OHNWRUı

Vydává Komora certifikovaných účetních, z.s.

Hybernská 1009/24 110 00 Praha 1 IČ: 04662075 www.komora-ucetnich.cz info@komora-ucetnich.cz Redakční rada Ing. Jan Kellner, Ph.D. MgA. Denisa Kokošková Ing. Jan Molín, Ph.D. Ing. Libor Vašek, Ph.D. Ing. Jana Wenclová Registrace MK ČR pod č. E21590 z 12. 3. 2014 ISSN: 2336-3576 Vychází čtvrtletně Články obsahují názory autorů, které se nemusí shodovat se stanovisky KCÚ.

Odborné příspěvky podléhají recenznímu řízení — bližší informace viz webové stránky.

Reprodukce obsahu je možná pouze s písemným souhlasem vydavatele.

Vydání: červen 2020