Problematika činnosti účetních v oblasti daní

Skutečnost, že mnoho podnikatelů zaměňuje, resp. směšuje činnost účetních s činností daňových poradců, je dlouhodobě známá. Možná se není co divit – pro řadu podnikatelů (zejména u menších subjektů) je synonymem výstupu z účetnictví daňové přiznání a účetní závěrka.

Toto zjednodušení smyslu chápání odlišnosti profese účetních a daňových poradců však není možné akceptovat u samotných účetních. Přesto pohledem na pár webových stránek účetních kanceláří nebo účetních OSVČ zjistíme, že vedle vedení účetnictví nabízejí tyto subjekty i zpracování daňového přiznání či zastupování před úřady a poradenství v oblasti daní. Pokud při této činnosti spolupracují s daňovými poradci, je vše v pořádku; nicméně bych očekávala, že informaci, že se jedná o činnost vykonávanou ve spolupráci, minimálně zmíní. V ostatních případech by totiž účetní vykonávali činnost související s daňovým poradenstvím neoprávněně.

Na druhou stranu si nemyslím, že by se daňoví poradci chtěli ve své běžné praxi zabývat vedením účetnictví nebo např. sestavením vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, se kterými se setkáme v oblasti zaměstnávání. Vím, že pro mnohé daňové poradce je oblast účetnictví natolik složitá, že by se jí nevěnovali vůbec, ač by legálně mohli (pokud návazně poskytují daňové poradenství). Přehled, v čem se liší daňoví poradci od účetních, lze ve zkratce nalézt na stránkách Komory daňových poradců1 (dále jen „KDP“); shrnující informace lze nalézt rovněž v materiálu Petry Pospíšilové – prezidentky KDP z roku 20162 nebo v tiskových zprávách Komory certifi kovaných účetních z 9. 11. 2016 a z 27. 2. 20173 zveřejněných na webových stránkách Komory certifi kovaných účetních (dále jen „KCÚ“).

Co říká zákon

Světlo do problematiky, kam až sahá práce účetních a kde začíná práce daňových poradců, nepřinesla ani novelizace nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností4 z roku 2021, byť značně rozšířila vymezení živnosti Čin-

1 https://www.kdpcr.cz/proc-mit-danoveho-poradce?gclid=Cj0KCQiAi9mPBhCJARIsAHchl1xg6HWBdxF_s4A4rr3YpGJZmN-

TaMXfxKnKfqjeSmf9ti3HXIrsweTAaAqV5EALw_wcB#porovnani 2 https://komora-ucetnich.cz/cze/search?cx=009387190098668624088%3Ast 2y9tsbg&cof=FORID%3A11&ie=UTF-8&q=d a%C5%88ov%C3%BD+poradce 3 https://www.komora-ucetnich.cz/cze/informace-komory/media/media_zpravy/page:20 4 č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů

nost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.

Obsahová náplň této živnosti tedy od 1. 7. 2021 zní: „Poradenství ve věcech vedení účetnictví a daňové evidence v rámci právních předpisů, a dále pak zejména ve věcech obsahového vymezení složek majetku a dluhů v daňové evidenci, ve věcech vykazování podle českých účetních předpisů, ve věcech vykazování podle mezinárodních účetních standardů, ve věcech tvorby vnitřních předpisů účetní jednotky upravujících vybrané skutečnosti nezbytné pro vedení účetnictví, při přechodu z účetnictví na jednoduché účetnictví a z jednoduchého účetnictví na účetnictví, při přechodu z daňové evidence na účetnictví a z účetnictví na daňovou evidenci, ve věcech používání Českých účetních standardů, mezinárodních účetních standardů a jiných obecně uznávaných účetních zásad, ve věcech provádění analýz fi nanční situace a výkonnosti účetních jednotek, při zpracování podkladů (návodu) pro systém vedení účetnictví nebo daňové evidence a při koncipování systémových řešení pro programové vedení účetnictví nebo daňové evidence. Vedení účetnictví spočívající podle zákona o účetnictví zejména v účtování podvojnými zápisy v souladu s účetními metodami, vedení účetních knih, provádění inventarizace majetku a závazků, používání účetních metod, stanovování obsahu syntetických a případně i analytických účtů a jejich doplňování v průběhu účetního období do účtového rozvrhu, vyhotovování účetních dokladů, sledování skutečností, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech a na podrozvahových účtech v operativní evidenci, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví a sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky. Používání mezinárodních účetních standardů spočívající v účetním zachycování skutečností, které jsou předmětem požadavků na vykazování podle těchto standardů a sestavení účetní závěrky podle zákona o účetnictví a jiných právních předpisů. Vedení jednoduchého účetnictví, zejména zachycování skutečností, které jsou předmětem jednoduchého účetnictví, účetními doklady v účetních knihách v souladu s účetními metodami, vedení účetních knih, provádění inventarizace majetku a závazků, používání účetních metod včetně metod přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo zjednodušeném rozsahu a naopak, vyhotovování účetních dokladů a sestavování přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích. Další činnosti vztahující se k vedení účetnictví, a to zejména sestavování Pomocného analytického přehledu, Pomocného konsolidačního přehledu nebo Pomocného konsolidačního záznamu pro vybrané účetní jednotky. Vedení daňové evidence podle zákona o daních z příjmů spočívající zejména ve vedení evidence o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, vedení evidence o majetku a dluzích a ve zjišťování skutečného stavu zásob, hmotného majetku a pohledávek a dluhů. V rámci živnosti lze dále provádět mzdovou agendu spočívající například ve zpracování a výpočtu mezd, platů, odměn, cestovních a dalších náhrad včetně zákonných srážek, zejména výpočtu pojistného na sociální

zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, záloh na daň z příjmů fyzických osob a exekučních srážek. Vedení ostatních evidencí pro daňové účely. V rámci živnosti lze rovněž sestavovat výroční zprávy“.

Sestavení daňových přiznání

Při pohledu na výčet činností zjistíme, že nikde není ani zmínka o sestavení daňových přiznání. Toto přesné vymezení však nelze najít ani v samotném zákoně o daňovém poradenství5 , ale věcně ho vystihuje ustanovení § 1, odst. a) tohoto zákona. Zákon upravuje „poskytování právní pomoci a fi nančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžních plnění (dále jen „daně“), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí“. Je tedy zřejmé, že poslední část defi nice obsahuje právě samotné sestavení daňového přiznání.

Ve své praxi, kdy jsem účetním expertem – členem KCÚ, a zároveň i daňovým poradcem – členem KDP, nemusím řešit dilema, kde končí hranice účetnictví a začíná práce daňového poradce. Nicméně i já cítím, že by mnozí účetní sestavili pro společnost, které vedou účetnictví, např. kontrolní hlášení a daňové přiznání k dani z přidané hodnoty mnohem lépe než daňoví poradci, kteří s fi rmou nemají každodenní styk (zejména pokud jde o jednodušší formu podnikání klienta). Na druhou stranu daňoví poradci by asi nechtěli sestavovat kontrolní hlášení o stovkách a tisících položek, obzvlášť pokud k jejímu sestavení v nekomplikovaných případech lze využít účetních programů, a hlášení tak sestavit „na kliknutí myši“ a podat přímo z programu. Představa, že za tuto činnost platí podnikatel vedle externích účetních ještě daňovým poradcům, mi přijde až nesmyslná; troufám si tvrdit, že se tak v praxi neděje a externí účetní kontrolní hlášení a daňové přiznání k dani z přidané hodnoty běžně sestavují (čemuž mimo jiné odpovídají i některé nabídky účetních kanceláří či OSVČ na jejich webových stránkách), ač k tomu vlastně nemají žádné oprávnění vyplývající z vymezení živnosti pro účetní.

Otázka odpovědnosti

V tomto případě si ale musí účetní být vědomi toho, že toto překročení mezí zákonných mantinelů s sebou nese zejména riziko výluky z pojištění odpovědnosti. Rámcová smlouva pro členy Svazu účetních České republiky, z.s., kterou mohou sjednat i členové KCÚ (pojistitelem je Kooperativa pojišťovna, a.s.) naštěstí do pojištění profesní odpovědnosti účetních

5 Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů

zahrnuje i pojištění újmy způsobené zpracováním nebo podáním kontrolního hlášení DPH6 . Všimněme si, že se nejedná o samotné přiznání k DPH, které v běžné praxi externí účetní také sestavují a klientům předkládají spolu s kontrolním hlášením. V tomto ohledu by tedy případné pochybení externích účetních nebylo pokryto pojištěním vůbec.

Mnozí účetní by řekli, že tento způsob (zpracuji přiznání i přes překročení vymezení obsahu své živnosti) je obhajitelný i při sestavení daňového přiznání k dani z příjmů; přece také čísla vycházejí z účetnictví, namítli by mnozí. V tomto případě však souzním s činností daňového poradce, neboť data z účetnictví jsou jen malým základem při sestavení daňového přiznání, a základ daně je obvykle odlišný od běžného účetního výsledku. Zákon o daních z příjmů7 je tak obsáhlý, že je mu třeba věnovat náležitou odbornou péči, která se projeví ve správném stanovení základu daně a sestavení daňového přiznání k této dani.

Závěr

Osobně se domnívám, že obě profese by se měly především vzájemně respektovat a doplňovat, pokud je to účelné zejména s ohledem na potřeby klientů. Jak externí účetní, tak daňoví poradci by měli podnikatelům vysvětlit, kam až sahají jejich kompetence a znalosti, jakou mají odpovědnost a jak ji mají pojištěnou, kdy je vhodné se obrátit se spoluprací na druhou skupinu profesí. Protože článek připravuji do Bulletinu KCÚ, chtěla bych oslovit zejména certifi kované účetní, aby zejména při prezentování svých činností a nabídek služeb klientům nezapomínali na vymezení, které živnostenské oprávnění účetním vymezuje. A také aby se zaměřili na své profesní pojištění, aby měli jistotu, kterou část svých činností mají ze zákona pokrytou, a kde by případně mohli narazit na problém, že jejich činnost není pojištěna.

Ing. Michaela Martínková

Ing. Michaela Martínková

Účetní expertka, členka KCÚ, daňová poradkyně a jednatelka účetní a daňové kanceláře. Absolventka VŠFS. Praxi účetní se věnuje celý svůj profesní život, zpočátku jako OSVČ, později jako společník v s.r.o. zabývající se vedením účetnictví a daňovým poradenstvím pro malé a střední podniky.

6 Bližší podmínky na: https://www.komora-ucetnich.cz/cze/pro-cleny/pojisteni/GrECo 7 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů