historik umění Vladimír Fiala, syn grafika a malíře Václava Fialy. U jeho nohou se nachází model bývalé Lounské brány ve Slaném, která v roce 1835 zanikla a jejíž půdorys je dnes alespoň naznačen v dlažbě před spořitelnou. Podle Nejtkova návrhu byl též zhotoven z tombakového plechu nad vchodem oboustranný reliéf zobrazující tři mladé nahé dívky. S vlastní stavbou souvisí Nejtkův rozměrný reliéf z bílého mramoru umístěný ve vstupní hale a připomínající položení základního kamene slánské spořitelny dne I2. června I!JJO. S jistotou lze určit první figuru zleva v pracovním oděvu s cihlou a zednickou lžící v ruce, jde o ředitele spořitelny Karla Čížka, v jehož blízkosti stojí jeho dcera, tehdy dvanáctiletá Alena Čížková. Postava políra, mladého muže s kružidlem, představuje architekta Jana Rejchla. Václav Nejtek, Položení základního kamene slánské dne 12. června 1930
spořitelny
Monogram
Městské spořitelny
na vstupních
dveřích schodiště
BAREVNÉ VITRÁŽE OKEN PODLE NÁVRHŮ jAROSLAVA VOJNY A LEPTANÉ SKLO ALOISE HÁSKA Podstatnou součástí výzdoby byla okna ve vestibulu, dvoraně a zasedacích síních s předsíní. Pro ně vytvořil mladý Jaroslav
Vojna z Týna nad Vltavou("" 1909, t 1974) v červenci roku 1931 řadu skic (dnes uložených ve Vlastivědném muzeu ve Slaném nebo jsou zachovány v soukromé korespondenci s Karlem Čížkem).Jeho umělecký projev navazoval na malebný kresebný styl Mikoláše Alše. Převážně se jednalo o slánské motivy, alegorie spořivosti, práce a průmyslu v barevném provedení. Realizovány byly pouze tři dvoudílné Vojnovy barevné vitráže - městský znak, Praž.ská a Velvarská brána, které instalovali do předsíně malé zasedací síně (dnes jsou ve sbírkách Vlastivědného muzea ve Slaném). Bylo zřejmé, že okna by nepropouštěla dostatek světla, a tak se od výroby dalších barevných oken upustilo. Až v roce 1943 došlo k pořízení matných průhledných leptaných skel do velké zasedací síně. Jejich autorem je významný sklářský výtvarník Alois Hásek ("" 1906, t 1960), od něhož pochází celkem devět úzkých tabulí; dodnes se z nich dochovala pouze čtveřice připomínající zemědělství, sadařství, hornictví a průmysl (prezentovány v přízemí pobočky České spořitelny, a. s. ve Slaném); ostatní patrně zanikly po roce 1948.
-
,
.
CESKAEi SPOŘITELNA
•• P!!mátky Slaného a Slánska (15) •Slánská spořiteln{I • vydal odbor kultury M ě U Slaný, V e lv~ rsk á 136, 274 01 Slaný • text M arkéta Skrvancová • grafická úprava M arkéta Skrancová •foto Pavel Vychodil, M arkéta Skrancová, Kronika M ěstsk é s pořite lny v Slaném• tisk KOCKA Slaný AD 2017 • www.pamatky. slany.cz •
JI 4 ěstská spořitelna (dnes Česká spořitelna, a. sJ by'/a po několika 1 Y.l neúspe1ných pokusech založena jako třetí peněžní ústav ve S'faném roku r8_98. Provoz započa'/a v zadnfm traktu staré radnice, odkud roku I_9I2 přesídli'/a do domu čp•.9.9 v Husově ulici, který pozdiji zfska'/a od obce do svého vlastnictví. Hospodářská prosperita mezjvákčne'ho obdobída'/a ve S'faném podnět k proměně stávajícípobočky. O to se zasloužil h'/avně vrcfmí ředitel spořitelny, sUnský rodák a podporovatel uměníKarel Cížek (' r88I, f 1_945), který stál v jtjím ček v ktech 1_9I8-1_942. Do S'fane'ho tehdy přijíždě'fa, zde tvoři'/a a vystavova'/a řada výzµamných ume1ců. Tyto skutečnosti se prqjevují i na stavbě a výzdobě reprez,entativni'ho síd'/a spořitelny. SOUTĚŽNÍ NÁVRHY
Zpočátku
bylo zamýšleno pouze jednopatrový dům spořitelny zvýšit o jedno poschodí. Za tímto účelem byla vypsána roku 1922 soutěž, z níž je nám znám ideový návrh architekta Aloise Mezeiy("" 1889, t 1945). Jako výhodnější varianta však byla vyhodnocena moderní novostavba. Ta vznikla na místě stávající pobočky a vedlejšího přízemního domku. Na jaře roku 1928 byla vypsána užší soutěž a byli osloveni čtyři přední architekti. V konkurenci pražských architektů Bohumila Hubschmanna, Ladislava Machoně a slánského rodáka Aloise Mezeiy byl jako vítězný zvolen návrh Jana Rejchla z Hradce Králové ("" 1899, t 1985), a to i přestože Mezerův návrh byl ohodnocen dispozičně lépe. Snad to byly rozdíly ve stavebních nákladech nebo v architektonickém pojetí fasády, které v závěru o výsledku rozhodly. Porotě se nelíbilo, že Mezera řeší průčelí „dosti nevýrazně, a to zejména nároží v ulici Husově". To měla v patře tvořit nezastřešená terasa. Jan Rejchl v tomto směru lépe vyhověl Jan Rejchl, Slánská spořitelna, 1931
Slánská spořitelna, 1927
zadání, zdůraznil je vertikálou - pilířem korunovaným sousoším. Základní kámen položili 12. června 1930 a slavnostní otevření proběhlo 15. listopadu 1931.
Okresní hospodářské záložny v Hradci Králové (1930-1932). Hlavní vchod z Husovy ulice tvoří mohutný portál. Ten je obložen černým a červeným sliveneckým mramorem, zatímco vstupní hala světlým travertinem. Za ní je situována prostorná dvorana prosvětlená stropem, ve které po dokončení dominovaly dýhové obklady v kombinaci s podlahou z barevných kostek vyskládaných do geometrických tvarů. Pozůstatky dýhových obkladů s integrovanými částmi nábytku byly odstraněny při modernizaci pobočky po roce 2000, ve stejné době byly sloupy dvorany obloženy novým obkladem z travertinu ve stylu vstupní haly. V interiéru vynikaly prvky z mosazi a osvětlovací tělesa z mléčného skla. V přízemí kromě úředních prostor byla kancelář tajemníka a ředitele spořitelny, v prvním poschodí byt ředitele, malá zasedací síň ředitelství s předsíní a prostornější zasedací síň správní rady. Karel Čížek dokonce tehdy uvažoval zřídit v těchto místnostech budoucí obrazovou galerii spořitelny, k tomu však nikdy nedošlo. SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA VÁCLAVA NEJTKA
MODERNÍ ARCHITEKTURA JANA REJCHLA Přestože se neveřejnou soutěží cítili místní projektanti být omezeni, do Slaného tak měla příležitost proniknout nová moderní architektura, a to přímo z jednoho z jejích největších center
v Čechách - Hradce Králové.Jana Rejchla svým způsobem formoval a na jeho architektonickém rozvoji se vedle Jana Kotěry, Josefa Gočára a staršího bratra Václava Rejchla také podílel. Stejně tak jako oni se i Rejchl při užití neomítaných cihel na fasádě inspiroval holandskou architekturou. Ve Slaném Jan Rejchl navrhl třípodlažní budovu s plochou střechou a nárožním pilířem, kde se uplatňuje průnik vertikál a horizontál i struktura materiálů: mramoru, umělého kamene a textury režných neomítaných cihel. Nutno poznamenat, že Rejchl nevystupuje jako zastánce moderního funkcionalismu ... jehož mechanicky členěná průčelí nás unavují svou jednotvárností, ale vychází z principu teorie estetiky architektury, pro kterou je směrodatná harmonie tytmu a kompozice skladby hmot. Vnější vzhled spořitelny je zachován v téměř autentické podobě, včetně sochařské výzdoby. Podstatnější změnou prošel pouze nárožní pilíř s okenním rizalitem, který ztratil svůj původní bílý a zelený skleněný obklad. Zanikly i velké výkladní okno a plochý světelný skleněný přístřešek v přízemí (stopy po něm jsou na fasádě viditelné dodnes). Nespatříme již ani nápis Městská spořitelna provedený z neonových trubic, zářících v !azurové modři na průčelí do tehdejší Wilsonovy ulice. Zajímavé jsou venkovní dveře ke schodištím s kruhovými okny, které doplňuje na skle leptaný monogram spořitelny; obdobná se nacházejí i v nejvyšším poschodí a patří mezi Rejchlovy často užívané motivy (též u býv.
V podmínkách soutěže pro novostavbu spořitelny byly vedle utilitárních požadavků též specifikovány nároky na ikonografii sochařské výzdoby. Díla pochází z ateliéru Václava Nejtka("" 1899, t 1958), moskevského rodáka, který se výrazně prosadil právě ve Slaném. Na průčelí z červeného zdiva vyniká jeho městský znak z bílého mramoru a budova vrcholí kamenným sousoším na nároží - alegorií Spořivosti. Tu představuje postava ženy v lehkém kontrapostu, s odhalenou horní částí těla a s pokrčenou rukou vyzdvihující plody země, symbol hojnosti. Po jejím boku stojí chlapec s pokladničkou, symbolem spořivosti. Nejtkovi pro sochu chlapce stál modelem pozdější Dvorana slánské spořitelny, 1931
JI 4 ěstská spořitelna (dnes Česká spořitelna, a. sJ by'/a po několika 1 Y.l neúspe1ných pokusech založena jako třetí peněžní ústav ve S'faném roku r8_98. Provoz započa'/a v zadnfm traktu staré radnice, odkud roku I_9I2 přesídli'/a do domu čp•.9.9 v Husově ulici, který pozdiji zfska'/a od obce do svého vlastnictví. Hospodářská prosperita mezjvákčne'ho obdobída'/a ve S'faném podnět k proměně stávajícípobočky. O to se zasloužil h'/avně vrcfmí ředitel spořitelny, sUnský rodák a podporovatel uměníKarel Cížek (' r88I, f 1_945), který stál v jtjím ček v ktech 1_9I8-1_942. Do S'fane'ho tehdy přijíždě'fa, zde tvoři'/a a vystavova'/a řada výzµamných ume1ců. Tyto skutečnosti se prqjevují i na stavbě a výzdobě reprez,entativni'ho síd'/a spořitelny. SOUTĚŽNÍ NÁVRHY
Zpočátku
bylo zamýšleno pouze jednopatrový dům spořitelny zvýšit o jedno poschodí. Za tímto účelem byla vypsána roku 1922 soutěž, z níž je nám znám ideový návrh architekta Aloise Mezeiy("" 1889, t 1945). Jako výhodnější varianta však byla vyhodnocena moderní novostavba. Ta vznikla na místě stávající pobočky a vedlejšího přízemního domku. Na jaře roku 1928 byla vypsána užší soutěž a byli osloveni čtyři přední architekti. V konkurenci pražských architektů Bohumila Hubschmanna, Ladislava Machoně a slánského rodáka Aloise Mezeiy byl jako vítězný zvolen návrh Jana Rejchla z Hradce Králové ("" 1899, t 1985), a to i přestože Mezerův návrh byl ohodnocen dispozičně lépe. Snad to byly rozdíly ve stavebních nákladech nebo v architektonickém pojetí fasády, které v závěru o výsledku rozhodly. Porotě se nelíbilo, že Mezera řeší průčelí „dosti nevýrazně, a to zejména nároží v ulici Husově". To měla v patře tvořit nezastřešená terasa. Jan Rejchl v tomto směru lépe vyhověl Jan Rejchl, Slánská spořitelna, 1931
Slánská spořitelna, 1927
zadání, zdůraznil je vertikálou - pilířem korunovaným sousoším. Základní kámen položili 12. června 1930 a slavnostní otevření proběhlo 15. listopadu 1931.
Okresní hospodářské záložny v Hradci Králové (1930-1932). Hlavní vchod z Husovy ulice tvoří mohutný portál. Ten je obložen černým a červeným sliveneckým mramorem, zatímco vstupní hala světlým travertinem. Za ní je situována prostorná dvorana prosvětlená stropem, ve které po dokončení dominovaly dýhové obklady v kombinaci s podlahou z barevných kostek vyskládaných do geometrických tvarů. Pozůstatky dýhových obkladů s integrovanými částmi nábytku byly odstraněny při modernizaci pobočky po roce 2000, ve stejné době byly sloupy dvorany obloženy novým obkladem z travertinu ve stylu vstupní haly. V interiéru vynikaly prvky z mosazi a osvětlovací tělesa z mléčného skla. V přízemí kromě úředních prostor byla kancelář tajemníka a ředitele spořitelny, v prvním poschodí byt ředitele, malá zasedací síň ředitelství s předsíní a prostornější zasedací síň správní rady. Karel Čížek dokonce tehdy uvažoval zřídit v těchto místnostech budoucí obrazovou galerii spořitelny, k tomu však nikdy nedošlo. SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA VÁCLAVA NEJTKA
MODERNÍ ARCHITEKTURA JANA REJCHLA Přestože se neveřejnou soutěží cítili místní projektanti být omezeni, do Slaného tak měla příležitost proniknout nová moderní architektura, a to přímo z jednoho z jejích největších center
v Čechách - Hradce Králové.Jana Rejchla svým způsobem formoval a na jeho architektonickém rozvoji se vedle Jana Kotěry, Josefa Gočára a staršího bratra Václava Rejchla také podílel. Stejně tak jako oni se i Rejchl při užití neomítaných cihel na fasádě inspiroval holandskou architekturou. Ve Slaném Jan Rejchl navrhl třípodlažní budovu s plochou střechou a nárožním pilířem, kde se uplatňuje průnik vertikál a horizontál i struktura materiálů: mramoru, umělého kamene a textury režných neomítaných cihel. Nutno poznamenat, že Rejchl nevystupuje jako zastánce moderního funkcionalismu ... jehož mechanicky členěná průčelí nás unavují svou jednotvárností, ale vychází z principu teorie estetiky architektury, pro kterou je směrodatná harmonie tytmu a kompozice skladby hmot. Vnější vzhled spořitelny je zachován v téměř autentické podobě, včetně sochařské výzdoby. Podstatnější změnou prošel pouze nárožní pilíř s okenním rizalitem, který ztratil svůj původní bílý a zelený skleněný obklad. Zanikly i velké výkladní okno a plochý světelný skleněný přístřešek v přízemí (stopy po něm jsou na fasádě viditelné dodnes). Nespatříme již ani nápis Městská spořitelna provedený z neonových trubic, zářících v !azurové modři na průčelí do tehdejší Wilsonovy ulice. Zajímavé jsou venkovní dveře ke schodištím s kruhovými okny, které doplňuje na skle leptaný monogram spořitelny; obdobná se nacházejí i v nejvyšším poschodí a patří mezi Rejchlovy často užívané motivy (též u býv.
V podmínkách soutěže pro novostavbu spořitelny byly vedle utilitárních požadavků též specifikovány nároky na ikonografii sochařské výzdoby. Díla pochází z ateliéru Václava Nejtka("" 1899, t 1958), moskevského rodáka, který se výrazně prosadil právě ve Slaném. Na průčelí z červeného zdiva vyniká jeho městský znak z bílého mramoru a budova vrcholí kamenným sousoším na nároží - alegorií Spořivosti. Tu představuje postava ženy v lehkém kontrapostu, s odhalenou horní částí těla a s pokrčenou rukou vyzdvihující plody země, symbol hojnosti. Po jejím boku stojí chlapec s pokladničkou, symbolem spořivosti. Nejtkovi pro sochu chlapce stál modelem pozdější Dvorana slánské spořitelny, 1931
JI 4 ěstská spořitelna (dnes Česká spořitelna, a. sJ by'/a po několika 1 Y.l neúspe1ných pokusech založena jako třetí peněžní ústav ve S'faném roku r8_98. Provoz započa'/a v zadnfm traktu staré radnice, odkud roku I_9I2 přesídli'/a do domu čp•.9.9 v Husově ulici, který pozdiji zfska'/a od obce do svého vlastnictví. Hospodářská prosperita mezjvákčne'ho obdobída'/a ve S'faném podnět k proměně stávajícípobočky. O to se zasloužil h'/avně vrcfmí ředitel spořitelny, sUnský rodák a podporovatel uměníKarel Cížek (' r88I, f 1_945), který stál v jtjím ček v ktech 1_9I8-1_942. Do S'fane'ho tehdy přijíždě'fa, zde tvoři'/a a vystavova'/a řada výzµamných ume1ců. Tyto skutečnosti se prqjevují i na stavbě a výzdobě reprez,entativni'ho síd'/a spořitelny. SOUTĚŽNÍ NÁVRHY
Zpočátku
bylo zamýšleno pouze jednopatrový dům spořitelny zvýšit o jedno poschodí. Za tímto účelem byla vypsána roku 1922 soutěž, z níž je nám znám ideový návrh architekta Aloise Mezeiy("" 1889, t 1945). Jako výhodnější varianta však byla vyhodnocena moderní novostavba. Ta vznikla na místě stávající pobočky a vedlejšího přízemního domku. Na jaře roku 1928 byla vypsána užší soutěž a byli osloveni čtyři přední architekti. V konkurenci pražských architektů Bohumila Hubschmanna, Ladislava Machoně a slánského rodáka Aloise Mezeiy byl jako vítězný zvolen návrh Jana Rejchla z Hradce Králové ("" 1899, t 1985), a to i přestože Mezerův návrh byl ohodnocen dispozičně lépe. Snad to byly rozdíly ve stavebních nákladech nebo v architektonickém pojetí fasády, které v závěru o výsledku rozhodly. Porotě se nelíbilo, že Mezera řeší průčelí „dosti nevýrazně, a to zejména nároží v ulici Husově". To měla v patře tvořit nezastřešená terasa. Jan Rejchl v tomto směru lépe vyhověl Jan Rejchl, Slánská spořitelna, 1931
Slánská spořitelna, 1927
zadání, zdůraznil je vertikálou - pilířem korunovaným sousoším. Základní kámen položili 12. června 1930 a slavnostní otevření proběhlo 15. listopadu 1931.
Okresní hospodářské záložny v Hradci Králové (1930-1932). Hlavní vchod z Husovy ulice tvoří mohutný portál. Ten je obložen černým a červeným sliveneckým mramorem, zatímco vstupní hala světlým travertinem. Za ní je situována prostorná dvorana prosvětlená stropem, ve které po dokončení dominovaly dýhové obklady v kombinaci s podlahou z barevných kostek vyskládaných do geometrických tvarů. Pozůstatky dýhových obkladů s integrovanými částmi nábytku byly odstraněny při modernizaci pobočky po roce 2000, ve stejné době byly sloupy dvorany obloženy novým obkladem z travertinu ve stylu vstupní haly. V interiéru vynikaly prvky z mosazi a osvětlovací tělesa z mléčného skla. V přízemí kromě úředních prostor byla kancelář tajemníka a ředitele spořitelny, v prvním poschodí byt ředitele, malá zasedací síň ředitelství s předsíní a prostornější zasedací síň správní rady. Karel Čížek dokonce tehdy uvažoval zřídit v těchto místnostech budoucí obrazovou galerii spořitelny, k tomu však nikdy nedošlo. SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA VÁCLAVA NEJTKA
MODERNÍ ARCHITEKTURA JANA REJCHLA Přestože se neveřejnou soutěží cítili místní projektanti být omezeni, do Slaného tak měla příležitost proniknout nová moderní architektura, a to přímo z jednoho z jejích největších center
v Čechách - Hradce Králové.Jana Rejchla svým způsobem formoval a na jeho architektonickém rozvoji se vedle Jana Kotěry, Josefa Gočára a staršího bratra Václava Rejchla také podílel. Stejně tak jako oni se i Rejchl při užití neomítaných cihel na fasádě inspiroval holandskou architekturou. Ve Slaném Jan Rejchl navrhl třípodlažní budovu s plochou střechou a nárožním pilířem, kde se uplatňuje průnik vertikál a horizontál i struktura materiálů: mramoru, umělého kamene a textury režných neomítaných cihel. Nutno poznamenat, že Rejchl nevystupuje jako zastánce moderního funkcionalismu ... jehož mechanicky členěná průčelí nás unavují svou jednotvárností, ale vychází z principu teorie estetiky architektury, pro kterou je směrodatná harmonie tytmu a kompozice skladby hmot. Vnější vzhled spořitelny je zachován v téměř autentické podobě, včetně sochařské výzdoby. Podstatnější změnou prošel pouze nárožní pilíř s okenním rizalitem, který ztratil svůj původní bílý a zelený skleněný obklad. Zanikly i velké výkladní okno a plochý světelný skleněný přístřešek v přízemí (stopy po něm jsou na fasádě viditelné dodnes). Nespatříme již ani nápis Městská spořitelna provedený z neonových trubic, zářících v !azurové modři na průčelí do tehdejší Wilsonovy ulice. Zajímavé jsou venkovní dveře ke schodištím s kruhovými okny, které doplňuje na skle leptaný monogram spořitelny; obdobná se nacházejí i v nejvyšším poschodí a patří mezi Rejchlovy často užívané motivy (též u býv.
V podmínkách soutěže pro novostavbu spořitelny byly vedle utilitárních požadavků též specifikovány nároky na ikonografii sochařské výzdoby. Díla pochází z ateliéru Václava Nejtka("" 1899, t 1958), moskevského rodáka, který se výrazně prosadil právě ve Slaném. Na průčelí z červeného zdiva vyniká jeho městský znak z bílého mramoru a budova vrcholí kamenným sousoším na nároží - alegorií Spořivosti. Tu představuje postava ženy v lehkém kontrapostu, s odhalenou horní částí těla a s pokrčenou rukou vyzdvihující plody země, symbol hojnosti. Po jejím boku stojí chlapec s pokladničkou, symbolem spořivosti. Nejtkovi pro sochu chlapce stál modelem pozdější Dvorana slánské spořitelny, 1931
historik umění Vladimír Fiala, syn grafika a malíře Václava Fialy. U jeho nohou se nachází model bývalé Lounské brány ve Slaném, která v roce 1835 zanikla a jejíž půdorys je dnes alespoň naznačen v dlažbě před spořitelnou. Podle Nejtkova návrhu byl též zhotoven z tombakového plechu nad vchodem oboustranný reliéf zobrazující tři mladé nahé dívky. S vlastní stavbou souvisí Nejtkův rozměrný reliéf z bílého mramoru umístěný ve vstupní hale a připomínající položení základního kamene slánské spořitelny dne I2. června I!JJO. S jistotou lze určit první figuru zleva v pracovním oděvu s cihlou a zednickou lžící v ruce, jde o ředitele spořitelny Karla Čížka, v jehož blízkosti stojí jeho dcera, tehdy dvanáctiletá Alena Čížková. Postava políra, mladého muže s kružidlem, představuje architekta Jana Rejchla. Václav Nejtek, Položení základního kamene slánské dne 12. června 1930
spořitelny
Monogram
Městské spořitelny
na vstupních
dveřích schodiště
BAREVNÉ VITRÁŽE OKEN PODLE NÁVRHŮ jAROSLAVA VOJNY A LEPTANÉ SKLO ALOISE HÁSKA Podstatnou součástí výzdoby byla okna ve vestibulu, dvoraně a zasedacích síních s předsíní. Pro ně vytvořil mladý Jaroslav
Vojna z Týna nad Vltavou("" 1909, t 1974) v červenci roku 1931 řadu skic (dnes uložených ve Vlastivědném muzeu ve Slaném nebo jsou zachovány v soukromé korespondenci s Karlem Čížkem).Jeho umělecký projev navazoval na malebný kresebný styl Mikoláše Alše. Převážně se jednalo o slánské motivy, alegorie spořivosti, práce a průmyslu v barevném provedení. Realizovány byly pouze tři dvoudílné Vojnovy barevné vitráže - městský znak, Praž.ská a Velvarská brána, které instalovali do předsíně malé zasedací síně (dnes jsou ve sbírkách Vlastivědného muzea ve Slaném). Bylo zřejmé, že okna by nepropouštěla dostatek světla, a tak se od výroby dalších barevných oken upustilo. Až v roce 1943 došlo k pořízení matných průhledných leptaných skel do velké zasedací síně. Jejich autorem je významný sklářský výtvarník Alois Hásek ("" 1906, t 1960), od něhož pochází celkem devět úzkých tabulí; dodnes se z nich dochovala pouze čtveřice připomínající zemědělství, sadařství, hornictví a průmysl (prezentovány v přízemí pobočky České spořitelny, a. s. ve Slaném); ostatní patrně zanikly po roce 1948.
-
,
.
CESKAEi SPOŘITELNA
•• P!!mátky Slaného a Slánska (15) •Slánská spořiteln{I • vydal odbor kultury M ě U Slaný, V e lv~ rsk á 136, 274 01 Slaný • text M arkéta Skrvancová • grafická úprava M arkéta Skrancová •foto Pavel Vychodil, M arkéta Skrancová, Kronika M ěstsk é s pořite lny v Slaném• tisk KOCKA Slaný AD 2017 • www.pamatky. slany.cz •
historik umění Vladimír Fiala, syn grafika a malíře Václava Fialy. U jeho nohou se nachází model bývalé Lounské brány ve Slaném, která v roce 1835 zanikla a jejíž půdorys je dnes alespoň naznačen v dlažbě před spořitelnou. Podle Nejtkova návrhu byl též zhotoven z tombakového plechu nad vchodem oboustranný reliéf zobrazující tři mladé nahé dívky. S vlastní stavbou souvisí Nejtkův rozměrný reliéf z bílého mramoru umístěný ve vstupní hale a připomínající položení základního kamene slánské spořitelny dne I2. června I!JJO. S jistotou lze určit první figuru zleva v pracovním oděvu s cihlou a zednickou lžící v ruce, jde o ředitele spořitelny Karla Čížka, v jehož blízkosti stojí jeho dcera, tehdy dvanáctiletá Alena Čížková. Postava políra, mladého muže s kružidlem, představuje architekta Jana Rejchla. Václav Nejtek, Položení základního kamene slánské dne 12. června 1930
spořitelny
Monogram
Městské spořitelny
na vstupních
dveřích schodiště
BAREVNÉ VITRÁŽE OKEN PODLE NÁVRHŮ jAROSLAVA VOJNY A LEPTANÉ SKLO ALOISE HÁSKA Podstatnou součástí výzdoby byla okna ve vestibulu, dvoraně a zasedacích síních s předsíní. Pro ně vytvořil mladý Jaroslav
Vojna z Týna nad Vltavou("" 1909, t 1974) v červenci roku 1931 řadu skic (dnes uložených ve Vlastivědném muzeu ve Slaném nebo jsou zachovány v soukromé korespondenci s Karlem Čížkem).Jeho umělecký projev navazoval na malebný kresebný styl Mikoláše Alše. Převážně se jednalo o slánské motivy, alegorie spořivosti, práce a průmyslu v barevném provedení. Realizovány byly pouze tři dvoudílné Vojnovy barevné vitráže - městský znak, Praž.ská a Velvarská brána, které instalovali do předsíně malé zasedací síně (dnes jsou ve sbírkách Vlastivědného muzea ve Slaném). Bylo zřejmé, že okna by nepropouštěla dostatek světla, a tak se od výroby dalších barevných oken upustilo. Až v roce 1943 došlo k pořízení matných průhledných leptaných skel do velké zasedací síně. Jejich autorem je významný sklářský výtvarník Alois Hásek ("" 1906, t 1960), od něhož pochází celkem devět úzkých tabulí; dodnes se z nich dochovala pouze čtveřice připomínající zemědělství, sadařství, hornictví a průmysl (prezentovány v přízemí pobočky České spořitelny, a. s. ve Slaném); ostatní patrně zanikly po roce 1948.
-
,
.
CESKAEi SPOŘITELNA
•• P!!mátky Slaného a Slánska (15) •Slánská spořiteln{I • vydal odbor kultury M ě U Slaný, V e lv~ rsk á 136, 274 01 Slaný • text M arkéta Skrvancová • grafická úprava M arkéta Skrancová •foto Pavel Vychodil, M arkéta Skrancová, Kronika M ěstsk é s pořite lny v Slaném• tisk KOCKA Slaný AD 2017 • www.pamatky. slany.cz •