SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO VE SLANÉM Památky Slaného a Slánska (21)
Památky Slaného a Slánska ﹙21﹚
S
ocha sv. Jana pochází z mostu přes Slánský (dnes Červený) potok, který stával ve Slaném na rozhraní s městskou částí Kvíček. Barokní figura světce byla druhotně osazena na nový podstavec, datovaný rokem 1854. Do areálu kláštera bosých karmelitánů byla i s podstavcem přestěhována patrně v souvislosti se zbořením mostu v polovině 20. století. V roce 1962 ji v prostředí kláštera fotograficky zachytil historik umění a památkář Miloš Suchomel. Již tehdy se nacházela v torzálním stavu bez hlavy a od té doby až dosud na ní žádné restaurátorské práce neproběhly. V roce 2022 vlastník, město Slaný, přikročil k restaurování i k opětovnému umístění sochy do veřejného prostoru. Pro kvalitní sochařské dílo bylo nyní nalezeno nové místo v blízkosti vodního prvku před MŠ U Labutí na Hlaváčkově náměstí ve Slaném.
SV. JAN NEPOMUCKÝ Sv. Jan, světec narozený kolem roku 1350 v Pomuku, byl knězem, kanovníkem pražské vyšehradské kapituly a generálním vikářem, nespravedlivě umučeným na příkaz krále Václava IV. Jeho tělo bylo vhozeno do Vltavy, a když bylo rybáři objeveno, mělo se nad vodní hladinou vznášet pět hvězd. Ostatky byly již ve 14. století přeneseny do svatovítské katedrály, a ačkoli k Janově oficiálnímu svatořečení došlo teprve roku 1729, věřícími byl považován za svatého mnohem dříve. Uctíván je mimo jiné jako patron lodníků, vorařů či námořníků a ochránce proti povodni a utonutí, proto bývají jeho sochy často umístěny na mostech přes řeky i potoky. Atributy pak tvoří svatozář s pěti hvězdami, krucifix a palmová ratolest symbolizující mučednictví, ale i kniha připomínající Janovu vzdělanost. Sv. Jan se v době baroka stal asi nejčastěji zobrazovaným českým světcem a jedním z českých národních patronů. Úcta k němu se rozšířila i do zahraničí, a protože ji podporoval řád Tovaryšstva Ježíšova – jezuité, doputovala spolu s jejich misijním působením až do Jižní Ameriky a Asie, kde se tak lze se zobrazeními tohoto světce dodnes setkat. V českém prostředí byly sochy sv. Jana na přelomu 19. a 20. století spojovány s obdobím rekatolizace a vlády Habsburků a z ideologických důvodů proto vandalsky ničeny, což pokračovalo i v době socialismu. Sochy Jana Nepomuckého s odlomenou hlavou proto bohužel nejsou zcela výjimečným jevem.
Socha sv. Jana Nepomuckého ve Slaném TORZO BAROKNÍHO DÍLA Postava sv. Jana bývá v umění po vzoru bronzové plastiky od Jana Brokoffa z roku 1683, zdobící Karlův most, nejčastěji pojímána jako stojící, případně klečící na jednom koleni. Vyobrazení v úplném pokleku je vzácnější. Sv. Jan ze Slaného klečí mezi obláčky s rukama složenýma na hrudi, vpravo vedle sebe má odložený biret a po levé straně jej doplňuje torzálně dochovaný andílek. Světec je pohroužen do modlitby a patrně rozjímá nad krucifixem, přidržovaným andílkem; jedná se o kvalitní a citlivě zpracované umělecPůvodní umístění na mapě ké dílo. Materiálem sochy je stabilního katastru, 1840 jemnozrnný pískovec mšenského typu, novější podstavec je z hrubozrnnějšího pískovce. Nejspíše v 1. polovině 20. století byla tato drobná památPůvodní umístění na mostě přes Slánský (dnes Červený) potok, foto: Vlastivědné muzeum ve Slaném
Stav sochy se soklem před restaurováním na bývalém řádovém hřbitově kláštera ve Slaném
ka vandalským zásahem připravena nejen o hlavu, ale také o část postavy andílka. Masivní železný trn v místě ulomené Janovy hlavy napovídal, že hlava byla před definitivním zmizením již jednou druhotně připevňována k trupu. V zádech figury je zasazeno železné oko, které zřejmě sloužilo k ukotvení starší konstrukce svatozáře.
RESTAUROVÁNÍ Při restaurování kamenných skulptur nacházejících se dlouhodobě v torzálním stavu je vždy třeba uvážlivě vyhodnotit míru nových doplňků. Zpravidla se volí konzervační přístup,
Památky Slaného a Slánska ﹙21﹚ kdy je dílo pouze ošetřeno proti další degradaci a autenticky uchováno víceméně v dosavadní podobě. V případě slánské sochy bylo rozhodnuto o vysekání nové hlavy z přírodního kamene, která by spolu s nejtradičnějším Janovým atributem, pěti hvězdami na svatozáři, pomohla divákovi v novém umístění památky s jistotou identifikovat světce a přiblížila obsah díla. Naproti tomu andílek s částí krucifixu byl již ponechán jako torzo. Při rekonstrukci Janovy hlavy byla jedinou nápovědou silueta na několika historických fotografiích. Hlava byla nejprve vymodelována v sochařské hlíně, po odsouhlasení památkovými orgány byla zaformována, odlita do sádry a podle sádrového modelu pak metodou tečkování vysekána v jemnozrnném pískovci z kamenolomu Libná. K trupu figury byla upevněna nerezovým trnem s epoxidovou pryskyřicí. Podoba svatozáře s hvězdami z tepaného plechu byla schválena na základě makety, svatozář byla vytvořena v mědi a pozlacena. Celá socha byla zpevněna organokřemičitanem a očištěna horkou vodní parou se zachováním fragmentů historických barevných nátěrů. Následně byla lokálně plasticky a barevně retušována a spolu s podstavcem osazena na nový betonový základ. Práce prováděli restaurátor Jarmil Plachý a kamenosochař Petr Bárta.
Metoda tečkování
Socha sv. Jana Nepomuckého ve Slaném
Průběh restaurování Památky Slaného a Slánska ﹙21﹚ Socha sv. Jana Nepomuckého ve Slaném Vydal odbor kultury MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný Text Tereza Cachová • Grafická úprava Ivo Horňák Foto Jarmil Plachý, Markéta Škrancová Tisk KOČKA Slaný AD 2022 • www.pamatkyslany.cz