Václav Fiala, Průmysl a město, 1941 (Muzeum T. G. M. v Rakovníku)
zontu dokonce postřehneme opukovou zeď lánské obory s bývalou hájovnou ve Třtici. Na pravé straně zúročil Fiala alespoň částečně své výsledky z putování za lidovou architekturou N ovostrašecka, poznáme stodolu v Kalivodech, zvoničku v Přerubenicích, vjezd do statku čp. 5 a dům čp. 86 v Řevničově. V popředí zobrazil pro tento region charakteristické pěstování chmele a také tradiční zemědělskou výrobu. Neopomenul ani bohatství zdejších lesů, které jsou skutečným rájem houbařů. A ještě jeden detail nám neunikne, na samém obzoru je i Říp a silueta Slánské hory se třemi kříži - symbolická připomínka místa, odkud byla novostrašecká filiálka založena. Na dochovaných kresbách však Fiala zachytil podstatně více památek než těch, které uplatnil na malovaném panelu. Mnohé z nich dnes již neexistují (uveďme alespoň kapličku na návsi v Rudě, dům s roubeným špýchárkem v Pochválově, roubenou studnu u čp. 105 a dům čp. 192 v Řevničově), nebo byly podstatně přestavěny. Kolekce Fialových kreseb, ve které se zrcadlí starobylá tvář N ovostrašecka, je cenná i tím, že autor vedle vnější podoby zaznamenal řadu detailů v interiérech usedlostí (stůl, židle, kování dveří atd.). Při listování souborem si uvědomujeme, kolik se toho v regionu změnilo, kolik památek lidové architektury zaniklo, jak se namnoze ve vztahu k minulosti nepříznivě proměnila tvář vesnic. Na druhém obraze "Průmysl a město" máme před sebou panorama Nového Strašecí, které doprovázejí pro město
charakteristické průmyslové objekty - továrna na dřevěné denní potřeby Hamiro, cihelna a nedávno zaniklá pila v nedalekém Řevničově, domácí dílna pro výrobu dřevěného naC101 v Pecínově. Vedle jdou horníci z práce, v Rynholci se nacházely malodoly Laura a Anna. předměty
OSUD PANELŮ
Malované panely visely ve
dvoraně spořitelny
od
I.
prosince
1941, kdy se budova slavnostně otevřela, až do období kolem roku 1970, kdy je demontovali a jako nezajímavé deponovali v novostrašeckém muzeu. Na výstavě Novostrašecko na kresbách Václava Fialy ve slánském a rakovnickém muzeu v roce 1994 a 1995, jejíž podstatnou část tvořil právě zmíněný konvolut Fialových kreseb, bylo představeno i konečné dílo - sice rozebrané do několika částí, ale úplné. Výstavu tehdy připravoval kolektiv autorů společně se synem Václava Fialy - historikem umění Vladimírem Fialou (t 1997), u této příležitosti vyšel i katalog s úvodním medailonkem o malíři, jehož autorem byl Vladimír Fiala. Na přehlídku navázalo Nové Strašecí, které si uvědomilo význam díla. Jeho zásluhou byly panely opraveny a umístěny v I. patře budovy městského úřadu, aby si je mohli prohlédnout nejen Novostrašečtí, ale i turisté, kteří město uprostřed krásné přírody stále více navštěvují. Památky Slaného a Slánska (13) • vydal odbor kultury MěÚ Slaný, Velvarská 136, 27401 Slaný a Město Nové Strašecí, Komenského náměstí 201, 271 01 Nové Strašecí. text Vladimír Přibyl grafická úprava Markéta Škrancová • foto Pavel Vychodil tisk KOČKA Slaný 2016. www.pamatky.slany.cz
T Te slánském vlastivědném muzeu je uložena bohatá kolekce V kreseb Z Novostrašecka od malíře, grafika a vyhle-
dávane'ho ilustrátora Václava Fialy (" I8.96, t I.98o). ryto studie zhotovil v roce I.94I pro dva rozměrne' malovane' panely ,,Polnípráce a život v přírodť a ,,Průmysl a město (~ ktere' bJly určeny profiliálku slánsklspořitelny v Novém Strašecí (ul. esl. armády čp. I82). Tato působivá moderní architektura svým způsobem oba regiony - Slánsko a Novostrašecko - spojovala. Fialovy malby a jeho přípravne' kresby dodnes vypovídají o bohatství regionu - o lidsklpráci na poli i ve městě atakl opamátkách lidove' architektury, ktere' ve velkl mířejiž zanikly nebo se k nepo7Jlání změnily. OAUTOROVI
Život Václava Fialy bychom mohli, alespoň v počáteční fázi, označit jako dobrodružný. Narodil se v Praze, krátce pobýval ve Vídni, poté se přestěhoval se svými rodiči do Ruska (umělecká škola v Charkově, Petrohradě), zde prožil válku (1914-1918), získal ruské občanství, následovala revoluce a rozklad fronty, nato putoval po Rusku tu v jedné, tu v druhé armádě. Přitom působil jako restaurátor kostelních fresek, učitel francouzštiny nebo jako technik při obnově výroby na Sibiři. Ale teprve při pobytu ve Vladivostoku se skupinou ruských futuristů, které vedl významný malíř David Burljuk, jehož sestru Marianu si nakonec vzal za ženu, začíná jeho pravá umělecká dráha. S Burljukem odjel do Japonska, společně navštívili Boninské ostrovy a Pacifik, tam horečně pracovali a výsledky svého úsilí prezentovali v letech 1920-1921 na několika výstavách (Tokio, Jokohama, Ósaka, Kjótó a dále Fialova samostatná výstava v r. 1922 ve Vladivostoku). A konečně se vrátil domů, do Prahy, na Akademii výtvarného umění, kde studoval na grafické speciálce u Maxe Švabinského. Když listujeme v dochované Fialově korespondenci se slánskými přáteli, líčení práce pro výzdobu filiálky v Novém Strašecí se v ní objevuje na předním místě. VÝZDOBA SPOŘITELNY V NOVÉM STRAŠECÍ
Slánské spořitelně se i v nelehké době okupace dařilo, a proto se rozhodla zřídit svou pobočku v nedalekém Novém Strašecí, aby střadatelé z města a jeho okolí nemuseli jezdit až do Slaného. Vedení slánské spořitelny, v jejímž čele stál kulturně orientovaný ředitel Karel Čížek, zadalo projekt stavby slánskému rodáku - v té době již významnému architektu - Aloisi Mezerovi (" 1889, t 1945).
Václav Fiala, Polní práce a život v přírodě, 1941 (Muzeum T. G. M. v Rakovníku)
Václav Fiala, Dvůr usedlosti čp. 86 v Řevničově, 1941 (Vlastivědné muzeum ve Slaném)
Ten projekt dokončil v dubnu 1940, stavbu realizoval novostrašecký stavitel a majitel kruhové cihelny Antonín Jelínek. Sice jednoduchý, ale působivý vzhled záložny s keramickým obkladem z rakovnické továrny RAKO svědčí o tom, s jakým vytříbeným vkusem vstoupila slánská spořitelna do sousedního regionu.
o tom, že sál záložny vyzdobí právě Fiala, se uvažovalo od samého počátku. V únoru 1941 malíř v dopise Karlu Čížkovi píše, že zamýšlí provést dva rozměrné obrazy, jejichž tématem by byly zdroje bohatství a tradice Novostrašecka. V dopise je nazval "Polní práce a život v přírodě" a "Průmysl a město". Záměr vytvořit dílo, které by motivovalo ke spořivosti a zároveň ve zkratce vystihlo tvář N ovostrašecka, vyžadoval práci v terénu. A tak se v létě 1941 stěhuje Václav Fiala na letní byt "u Pondělíčků" v Řevničově. Dnes přestavěný dům čp. 264 se nachází na konci obce. Odtud umělec vyjížděl malovat do okolí, a to nejen krajinné motivy, chalupy a usedlosti, ale zejména lidi při práci. Mnohé z náčrtů pak uplatnil při tvorbě konečného díla. Po jeho dohotovení spořitelna předala pozoruhodný konvolut 85 listů s kresbami do slánského muzea. Z Fialovy korespondence vyplývá, že pořízení panelů (rozměry malíř po návštěvě novostavby spořitelny stanovil na 195 x 490 cm) nebylo v té době až tak snadné. V dopise z 21. července 1941 Josefu Čížkovi sděluje, že je třeba zajistit na přípravu malby na překližce 2-3 kg klihu, 2-3 kg plavené křídy a zinkové běloby, dále ve výčtu uvádí vejce a lněný olej pro temperovou emulzi, přičemž poznamenává, že barvy si již opatřil. Ještě než se Fiala pustil v Novém Strašecí do práce na definitivním díle, vytvořil dva návrhy (39 x 98 cm), které předložil vedení slánské spořitelny k odsouhlasení. DVA VELKÉ OBRAZY
Na první tabuli "Polní práce a život v přírodě" spatříme v horní části Mšec, pod ním řadu políček, rybník a na hori-
T Te slánském vlastivědném muzeu je uložena bohatá kolekce V kreseb Z Novostrašecka od malíře, grafika a vyhle-
dávane'ho ilustrátora Václava Fialy (" I8.96, t I.98o). ryto studie zhotovil v roce I.94I pro dva rozměrne' malovane' panely ,,Polnípráce a život v přírodť a ,,Průmysl a město (~ ktere' bJly určeny profiliálku slánsklspořitelny v Novém Strašecí (ul. esl. armády čp. I82). Tato působivá moderní architektura svým způsobem oba regiony - Slánsko a Novostrašecko - spojovala. Fialovy malby a jeho přípravne' kresby dodnes vypovídají o bohatství regionu - o lidsklpráci na poli i ve městě atakl opamátkách lidove' architektury, ktere' ve velkl mířejiž zanikly nebo se k nepo7Jlání změnily. OAUTOROVI
Život Václava Fialy bychom mohli, alespoň v počáteční fázi, označit jako dobrodružný. Narodil se v Praze, krátce pobýval ve Vídni, poté se přestěhoval se svými rodiči do Ruska (umělecká škola v Charkově, Petrohradě), zde prožil válku (1914-1918), získal ruské občanství, následovala revoluce a rozklad fronty, nato putoval po Rusku tu v jedné, tu v druhé armádě. Přitom působil jako restaurátor kostelních fresek, učitel francouzštiny nebo jako technik při obnově výroby na Sibiři. Ale teprve při pobytu ve Vladivostoku se skupinou ruských futuristů, které vedl významný malíř David Burljuk, jehož sestru Marianu si nakonec vzal za ženu, začíná jeho pravá umělecká dráha. S Burljukem odjel do Japonska, společně navštívili Boninské ostrovy a Pacifik, tam horečně pracovali a výsledky svého úsilí prezentovali v letech 1920-1921 na několika výstavách (Tokio, Jokohama, Ósaka, Kjótó a dále Fialova samostatná výstava v r. 1922 ve Vladivostoku). A konečně se vrátil domů, do Prahy, na Akademii výtvarného umění, kde studoval na grafické speciálce u Maxe Švabinského. Když listujeme v dochované Fialově korespondenci se slánskými přáteli, líčení práce pro výzdobu filiálky v Novém Strašecí se v ní objevuje na předním místě. VÝZDOBA SPOŘITELNY V NOVÉM STRAŠECÍ
Slánské spořitelně se i v nelehké době okupace dařilo, a proto se rozhodla zřídit svou pobočku v nedalekém Novém Strašecí, aby střadatelé z města a jeho okolí nemuseli jezdit až do Slaného. Vedení slánské spořitelny, v jejímž čele stál kulturně orientovaný ředitel Karel Čížek, zadalo projekt stavby slánskému rodáku - v té době již významnému architektu - Aloisi Mezerovi (" 1889, t 1945).
Václav Fiala, Polní práce a život v přírodě, 1941 (Muzeum T. G. M. v Rakovníku)
Václav Fiala, Dvůr usedlosti čp. 86 v Řevničově, 1941 (Vlastivědné muzeum ve Slaném)
Ten projekt dokončil v dubnu 1940, stavbu realizoval novostrašecký stavitel a majitel kruhové cihelny Antonín Jelínek. Sice jednoduchý, ale působivý vzhled záložny s keramickým obkladem z rakovnické továrny RAKO svědčí o tom, s jakým vytříbeným vkusem vstoupila slánská spořitelna do sousedního regionu.
o tom, že sál záložny vyzdobí právě Fiala, se uvažovalo od samého počátku. V únoru 1941 malíř v dopise Karlu Čížkovi píše, že zamýšlí provést dva rozměrné obrazy, jejichž tématem by byly zdroje bohatství a tradice Novostrašecka. V dopise je nazval "Polní práce a život v přírodě" a "Průmysl a město". Záměr vytvořit dílo, které by motivovalo ke spořivosti a zároveň ve zkratce vystihlo tvář N ovostrašecka, vyžadoval práci v terénu. A tak se v létě 1941 stěhuje Václav Fiala na letní byt "u Pondělíčků" v Řevničově. Dnes přestavěný dům čp. 264 se nachází na konci obce. Odtud umělec vyjížděl malovat do okolí, a to nejen krajinné motivy, chalupy a usedlosti, ale zejména lidi při práci. Mnohé z náčrtů pak uplatnil při tvorbě konečného díla. Po jeho dohotovení spořitelna předala pozoruhodný konvolut 85 listů s kresbami do slánského muzea. Z Fialovy korespondence vyplývá, že pořízení panelů (rozměry malíř po návštěvě novostavby spořitelny stanovil na 195 x 490 cm) nebylo v té době až tak snadné. V dopise z 21. července 1941 Josefu Čížkovi sděluje, že je třeba zajistit na přípravu malby na překližce 2-3 kg klihu, 2-3 kg plavené křídy a zinkové běloby, dále ve výčtu uvádí vejce a lněný olej pro temperovou emulzi, přičemž poznamenává, že barvy si již opatřil. Ještě než se Fiala pustil v Novém Strašecí do práce na definitivním díle, vytvořil dva návrhy (39 x 98 cm), které předložil vedení slánské spořitelny k odsouhlasení. DVA VELKÉ OBRAZY
Na první tabuli "Polní práce a život v přírodě" spatříme v horní části Mšec, pod ním řadu políček, rybník a na hori-
T Te slánském vlastivědném muzeu je uložena bohatá kolekce V kreseb Z Novostrašecka od malíře, grafika a vyhle-
dávane'ho ilustrátora Václava Fialy (" I8.96, t I.98o). ryto studie zhotovil v roce I.94I pro dva rozměrne' malovane' panely ,,Polnípráce a život v přírodť a ,,Průmysl a město (~ ktere' bJly určeny profiliálku slánsklspořitelny v Novém Strašecí (ul. esl. armády čp. I82). Tato působivá moderní architektura svým způsobem oba regiony - Slánsko a Novostrašecko - spojovala. Fialovy malby a jeho přípravne' kresby dodnes vypovídají o bohatství regionu - o lidsklpráci na poli i ve městě atakl opamátkách lidove' architektury, ktere' ve velkl mířejiž zanikly nebo se k nepo7Jlání změnily. OAUTOROVI
Život Václava Fialy bychom mohli, alespoň v počáteční fázi, označit jako dobrodružný. Narodil se v Praze, krátce pobýval ve Vídni, poté se přestěhoval se svými rodiči do Ruska (umělecká škola v Charkově, Petrohradě), zde prožil válku (1914-1918), získal ruské občanství, následovala revoluce a rozklad fronty, nato putoval po Rusku tu v jedné, tu v druhé armádě. Přitom působil jako restaurátor kostelních fresek, učitel francouzštiny nebo jako technik při obnově výroby na Sibiři. Ale teprve při pobytu ve Vladivostoku se skupinou ruských futuristů, které vedl významný malíř David Burljuk, jehož sestru Marianu si nakonec vzal za ženu, začíná jeho pravá umělecká dráha. S Burljukem odjel do Japonska, společně navštívili Boninské ostrovy a Pacifik, tam horečně pracovali a výsledky svého úsilí prezentovali v letech 1920-1921 na několika výstavách (Tokio, Jokohama, Ósaka, Kjótó a dále Fialova samostatná výstava v r. 1922 ve Vladivostoku). A konečně se vrátil domů, do Prahy, na Akademii výtvarného umění, kde studoval na grafické speciálce u Maxe Švabinského. Když listujeme v dochované Fialově korespondenci se slánskými přáteli, líčení práce pro výzdobu filiálky v Novém Strašecí se v ní objevuje na předním místě. VÝZDOBA SPOŘITELNY V NOVÉM STRAŠECÍ
Slánské spořitelně se i v nelehké době okupace dařilo, a proto se rozhodla zřídit svou pobočku v nedalekém Novém Strašecí, aby střadatelé z města a jeho okolí nemuseli jezdit až do Slaného. Vedení slánské spořitelny, v jejímž čele stál kulturně orientovaný ředitel Karel Čížek, zadalo projekt stavby slánskému rodáku - v té době již významnému architektu - Aloisi Mezerovi (" 1889, t 1945).
Václav Fiala, Polní práce a život v přírodě, 1941 (Muzeum T. G. M. v Rakovníku)
Václav Fiala, Dvůr usedlosti čp. 86 v Řevničově, 1941 (Vlastivědné muzeum ve Slaném)
Ten projekt dokončil v dubnu 1940, stavbu realizoval novostrašecký stavitel a majitel kruhové cihelny Antonín Jelínek. Sice jednoduchý, ale působivý vzhled záložny s keramickým obkladem z rakovnické továrny RAKO svědčí o tom, s jakým vytříbeným vkusem vstoupila slánská spořitelna do sousedního regionu.
o tom, že sál záložny vyzdobí právě Fiala, se uvažovalo od samého počátku. V únoru 1941 malíř v dopise Karlu Čížkovi píše, že zamýšlí provést dva rozměrné obrazy, jejichž tématem by byly zdroje bohatství a tradice Novostrašecka. V dopise je nazval "Polní práce a život v přírodě" a "Průmysl a město". Záměr vytvořit dílo, které by motivovalo ke spořivosti a zároveň ve zkratce vystihlo tvář N ovostrašecka, vyžadoval práci v terénu. A tak se v létě 1941 stěhuje Václav Fiala na letní byt "u Pondělíčků" v Řevničově. Dnes přestavěný dům čp. 264 se nachází na konci obce. Odtud umělec vyjížděl malovat do okolí, a to nejen krajinné motivy, chalupy a usedlosti, ale zejména lidi při práci. Mnohé z náčrtů pak uplatnil při tvorbě konečného díla. Po jeho dohotovení spořitelna předala pozoruhodný konvolut 85 listů s kresbami do slánského muzea. Z Fialovy korespondence vyplývá, že pořízení panelů (rozměry malíř po návštěvě novostavby spořitelny stanovil na 195 x 490 cm) nebylo v té době až tak snadné. V dopise z 21. července 1941 Josefu Čížkovi sděluje, že je třeba zajistit na přípravu malby na překližce 2-3 kg klihu, 2-3 kg plavené křídy a zinkové běloby, dále ve výčtu uvádí vejce a lněný olej pro temperovou emulzi, přičemž poznamenává, že barvy si již opatřil. Ještě než se Fiala pustil v Novém Strašecí do práce na definitivním díle, vytvořil dva návrhy (39 x 98 cm), které předložil vedení slánské spořitelny k odsouhlasení. DVA VELKÉ OBRAZY
Na první tabuli "Polní práce a život v přírodě" spatříme v horní části Mšec, pod ním řadu políček, rybník a na hori-
Václav Fiala, Průmysl a město, 1941 (Muzeum T. G. M. v Rakovníku)
zontu dokonce postřehneme opukovou zeď lánské obory s bývalou hájovnou ve Třtici. Na pravé straně zúročil Fiala alespoň částečně své výsledky z putování za lidovou architekturou N ovostrašecka, poznáme stodolu v Kalivodech, zvoničku v Přerubenicích, vjezd do statku čp. 5 a dům čp. 86 v Řevničově. V popředí zobrazil pro tento region charakteristické pěstování chmele a také tradiční zemědělskou výrobu. Neopomenul ani bohatství zdejších lesů, které jsou skutečným rájem houbařů. A ještě jeden detail nám neunikne, na samém obzoru je i Říp a silueta Slánské hory se třemi kříži - symbolická připomínka místa, odkud byla novostrašecká filiálka založena. Na dochovaných kresbách však Fiala zachytil podstatně více památek než těch, které uplatnil na malovaném panelu. Mnohé z nich dnes již neexistují (uveďme alespoň kapličku na návsi v Rudě, dům s roubeným špýchárkem v Pochválově, roubenou studnu u čp. 105 a dům čp. 192 v Řevničově), nebo byly podstatně přestavěny. Kolekce Fialových kreseb, ve které se zrcadlí starobylá tvář N ovostrašecka, je cenná i tím, že autor vedle vnější podoby zaznamenal řadu detailů v interiérech usedlostí (stůl, židle, kování dveří atd.). Při listování souborem si uvědomujeme, kolik se toho v regionu změnilo, kolik památek lidové architektury zaniklo, jak se namnoze ve vztahu k minulosti nepříznivě proměnila tvář vesnic. Na druhém obraze "Průmysl a město" máme před sebou panorama Nového Strašecí, které doprovázejí pro město
charakteristické průmyslové objekty - továrna na dřevěné denní potřeby Hamiro, cihelna a nedávno zaniklá pila v nedalekém Řevničově, domácí dílna pro výrobu dřevěného naC101 v Pecínově. Vedle jdou horníci z práce, v Rynholci se nacházely malodoly Laura a Anna. předměty
OSUD PANELŮ
Malované panely visely ve
dvoraně spořitelny
od
I.
prosince
1941, kdy se budova slavnostně otevřela, až do období kolem roku 1970, kdy je demontovali a jako nezajímavé deponovali v novostrašeckém muzeu. Na výstavě Novostrašecko na kresbách Václava Fialy ve slánském a rakovnickém muzeu v roce 1994 a 1995, jejíž podstatnou část tvořil právě zmíněný konvolut Fialových kreseb, bylo představeno i konečné dílo - sice rozebrané do několika částí, ale úplné. Výstavu tehdy připravoval kolektiv autorů společně se synem Václava Fialy - historikem umění Vladimírem Fialou (t 1997), u této příležitosti vyšel i katalog s úvodním medailonkem o malíři, jehož autorem byl Vladimír Fiala. Na přehlídku navázalo Nové Strašecí, které si uvědomilo význam díla. Jeho zásluhou byly panely opraveny a umístěny v I. patře budovy městského úřadu, aby si je mohli prohlédnout nejen Novostrašečtí, ale i turisté, kteří město uprostřed krásné přírody stále více navštěvují. Památky Slaného a Slánska (13) • vydal odbor kultury MěÚ Slaný, Velvarská 136, 27401 Slaný a Město Nové Strašecí, Komenského náměstí 201, 271 01 Nové Strašecí. text Vladimír Přibyl grafická úprava Markéta Škrancová • foto Pavel Vychodil tisk KOČKA Slaný 2016. www.pamatky.slany.cz
Václav Fiala, Průmysl a město, 1941 (Muzeum T. G. M. v Rakovníku)
zontu dokonce postřehneme opukovou zeď lánské obory s bývalou hájovnou ve Třtici. Na pravé straně zúročil Fiala alespoň částečně své výsledky z putování za lidovou architekturou N ovostrašecka, poznáme stodolu v Kalivodech, zvoničku v Přerubenicích, vjezd do statku čp. 5 a dům čp. 86 v Řevničově. V popředí zobrazil pro tento region charakteristické pěstování chmele a také tradiční zemědělskou výrobu. Neopomenul ani bohatství zdejších lesů, které jsou skutečným rájem houbařů. A ještě jeden detail nám neunikne, na samém obzoru je i Říp a silueta Slánské hory se třemi kříži - symbolická připomínka místa, odkud byla novostrašecká filiálka založena. Na dochovaných kresbách však Fiala zachytil podstatně více památek než těch, které uplatnil na malovaném panelu. Mnohé z nich dnes již neexistují (uveďme alespoň kapličku na návsi v Rudě, dům s roubeným špýchárkem v Pochválově, roubenou studnu u čp. 105 a dům čp. 192 v Řevničově), nebo byly podstatně přestavěny. Kolekce Fialových kreseb, ve které se zrcadlí starobylá tvář N ovostrašecka, je cenná i tím, že autor vedle vnější podoby zaznamenal řadu detailů v interiérech usedlostí (stůl, židle, kování dveří atd.). Při listování souborem si uvědomujeme, kolik se toho v regionu změnilo, kolik památek lidové architektury zaniklo, jak se namnoze ve vztahu k minulosti nepříznivě proměnila tvář vesnic. Na druhém obraze "Průmysl a město" máme před sebou panorama Nového Strašecí, které doprovázejí pro město
charakteristické průmyslové objekty - továrna na dřevěné denní potřeby Hamiro, cihelna a nedávno zaniklá pila v nedalekém Řevničově, domácí dílna pro výrobu dřevěného naC101 v Pecínově. Vedle jdou horníci z práce, v Rynholci se nacházely malodoly Laura a Anna. předměty
OSUD PANELŮ
Malované panely visely ve
dvoraně spořitelny
od
I.
prosince
1941, kdy se budova slavnostně otevřela, až do období kolem roku 1970, kdy je demontovali a jako nezajímavé deponovali v novostrašeckém muzeu. Na výstavě Novostrašecko na kresbách Václava Fialy ve slánském a rakovnickém muzeu v roce 1994 a 1995, jejíž podstatnou část tvořil právě zmíněný konvolut Fialových kreseb, bylo představeno i konečné dílo - sice rozebrané do několika částí, ale úplné. Výstavu tehdy připravoval kolektiv autorů společně se synem Václava Fialy - historikem umění Vladimírem Fialou (t 1997), u této příležitosti vyšel i katalog s úvodním medailonkem o malíři, jehož autorem byl Vladimír Fiala. Na přehlídku navázalo Nové Strašecí, které si uvědomilo význam díla. Jeho zásluhou byly panely opraveny a umístěny v I. patře budovy městského úřadu, aby si je mohli prohlédnout nejen Novostrašečtí, ale i turisté, kteří město uprostřed krásné přírody stále více navštěvují. Památky Slaného a Slánska (13) • vydal odbor kultury MěÚ Slaný, Velvarská 136, 27401 Slaný a Město Nové Strašecí, Komenského náměstí 201, 271 01 Nové Strašecí. text Vladimír Přibyl grafická úprava Markéta Škrancová • foto Pavel Vychodil tisk KOČKA Slaný 2016. www.pamatky.slany.cz