Například sluneční záření je příčinou zahřívání země a zahřátá země je opět příčinou dalších účinků – jmenujme účinky zahřátí země.... Každý jev má svou příčinu. Neexistuje jev, který by ji neměl. Popírání kauzality vede k popírání možnosti poznání, jak to činí některé idealistické filozofie.
2. Obecné a jedinečné Při zkoumání světa zjišťujeme, že každá věc má rysy a znaky, které jsou vlastní pouze jí a kterými se liší od jiných věcí. Každá věc je individuální, samostatná, zvláštní, prostorově a časově ohraničená. Např. lidský jedinec, nejsou ve světě dva stejní lidé, nejsou dva stejné stromy... Při hlubším zkoumání poznáme, že tato individuálnost, zvláštnost a ohraničenost je relativní. Člověk přes svoje zvláštnosti má rysy a znaky, které jsou společné všem lidem – jsou to znaky obecné. Žádná věc neexistuje také zcela izolovaně, sama o sobě, ale je ve vzájemném vztahu s ostatními věcmi a podřizují se určitým zákonům. Jedinečné a obecné existuje pouze v jednotě. Obecné může existovat jen prostřednictvím jedinečného.
3. Podstata a jev Při poznávání jevů v procesu poznávání postupujeme od pozorování k odhalování vnitřních souvislostí k poznání jejich podstaty. Jev je souhrn vnějších vlastností a vztahů věcí, které můžeme vnímat smyslovými orgány. Podstata je souhrn vnitřních relativně stálých vlastností a vztahů, které určují vznik a existenci, změnu a vývoj věcí a procesů.