Pracuje-li například anglický a čínský dělník se stejnou intenzitou, vytvoří oba za týden stejné hodnoty. Přes tuto rovnost je však obrovský rozdíl mezi produktivitou práce Angličana, který pracuje na mohutném automatu, a Číňana, který má jen soustruh. V takovém případě má práce Angličana vyšší produktivitu práce. 20) Zároveň producenti vína z Francie a Moldavska vytvářejí sice v podstatě stejnou užitnou hodnotu, protože používají obdobné technologie při zpracovávání. Jelikož ale má Francie při rovnocenné kvalitě značky, která je dražší než značka Moldavska, znamená to, že Francie bude mít vyšší produktivitu práce. Zvýšení produktivní síly práce lze docílit úkolovou mzdou, vytrvalejší prací dělníků a jejich hospodaření s časem, zvyšováním rychlosti strojů a zvyšováním počtu strojů, na které dohlíží dělník, t. j. rozšiřováním jeho pracovního pole a zdokonalováním konstrukce strojů.21)
2. 4. Strojová výroba „Stroj sám o sobě zkracuje pracovní dobu, avšak jeho kapitalistické užívání pracovní den prodlužuje. Stroj sám o sobě ulehčuje práci, ale jeho kapitalistické užívání zvyšuje její intenzitu. Stroj sám o sobě rozmnožuje bohatství výrobce, ale při kapitalistickém užívání jej zbídačuje.“22) Stroje zlevňují zboží a zkracují část pracovního dne, kterou dělník užívá pro sebe samotného, a tak prodlužuje druhou část pracovního dne, kterou dávají zdarma kapitalistovi. Stroje jsou tak prostředkem k výrobě nadhodnoty. Stroje, stejně jako každá jiná součást konstantního kapitálu, nevytvářejí žádnou hodnotu, ale přenášejí svou vlastní hodnotu na výrobek, k jehož výrobě slouží. Pokud tedy mají hodnotu a pokud přenášejí hodnotu na výrobek, tvoří součást jeho hodnoty.
20 MARX, K.: Kapitál. Praha : Svoboda, 1978, 840 s. 21 kol.: Základy politické ekonomie – část I. Kapitalismus, ÚV KSČ, 1971, 181 s. 22 MARX, K.: Kapitál. Praha : Svoboda, 1978, 840 s.
13