Černá kniha o zločinech kapitalismu (The Black Book of Capitalism) - Pavel Herman

Mccartismus – normalizace po vzoru USA Období mccarthismu v USA označuje období koncem 40. let až do konce 50. let 20. století, jehož hlavním rysem byl zaujatý antikomunismus, který přecházel až v antikomunistickou hysterii.

Hlavním představitelem tohoto proudu byl senátor Joseph Mccarthy, který nikdy svá obvinění nedokázal.

Mccarthismus způsobil postihy pro mnoho Američanů ve vládních institucích, odborech, školství a zábavním průmyslu. Znamenal postihy, například ztrátu práce, na základě často jen banálních podezření, že sympatizují s komunisty. Mezi postiženými bylo i mnoho slavných jmen, například umělci Leonard Bernstein, Charlie Chaplin, Aaron Copland, Jiří Voskovec, Arthur Miler, Orson Welles nebo vědci Robert Oppenheimer a Linus Pauling. Člověk se stával podezřelým z komunismu za členství v odborech, za složitost svého pohledu na svět, za obhajobu rasové rovnosti, sociálního zabezpečení nebo za podporu uznání lidové Číny. Režim kontroloval lidi v úřadech a zábavním průmyslu, zda se nezajímají o SSSR, jestli své děti vychovávají nábožensky nebo jaké knihy mají v knihovně a zda v minulosti nejevili „komunistické tendence“ (leanings) nebo nepodepsali nějakou mírovou výzvu.

Nejdůležitějším rysem strategie mccarthismu byla potřeba donutit obviněného k jmenovitému udávání svých přátel a příbuzných.

David Greenglas v případu Rosenbergových udal svou ženu a později svou sestru, která skončila ve vězení. Poučný je příběh Jiřího Voskovce, který byl při příjezdu do USA v roce 1950 obviněn z „předčasného antifašismu“ a držen téměř rok na ostrově „Ellis Island.“ V rozhovoru s A. J Liehmem charakterizuje mccarthismus takto: „Prováděly se … čistky mezi spisovateli, útočilo se oklikou na zásadní americké tradice svobody slova a projevu, šířil se strach ze zodpovědnosti a strach vůbec. Mccarthismus ve svém období rozjel obrovské fízlování, zastrašování, cenzurování poštovních