možné zisky firem, které ji využívají. Můžeme zde mluvit o všech možných podnicích od těch největších (Krupp, Siemens, IG-Farben Industrie, Messersmidt, atd.) až po ty nejmenší – řemeslnického typu. Aby se uspokojily požadavky průmyslu, SS mu pronajímá vězně za cenu mzdy, která je značně pod mzdou svobodné pracovní síly. Bylo tak zapotřebí snížit na maximum náklady na udržování vězňů včetně potravy, ošacení a ubytování. Zdroje: kolektiv autorů: Černá kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlíček – Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3 Sutton, A.: Wall Street And The Rise Of Hitler. June 1976. ISBN-10: 0945001533 ISBN-13: 978-0945001539
Válka a represe ve Vietnamu Za tři roky soustředěného bombardování od února 1965 až do dubna 1968 svrhli Američané 500.000 tun bomb na sever a 200.000 tun na jih. Jen za šest měsíců bylo v roce 1972 ve Vietnamu svrženo 400.000 tun bomb. Samozřejmě ani masakry civilistů na zemi nejsou ničím ojedinělým, když například v „My Lai“ četa hájící zájmy „Strýčka Sama“ zahájila masakr venkovanů. Oficiální americká bilance je samozřejmě značně podhodnocena, uvádí asi 500.000 civilních obyvatel a 200.000 vojenských osob zabitých v letech 1964 až 1973 na jihu Vietnamu a 55.000 zabitých Američanů. Neberou ovšem v úvahu mnohem větší počet raněných a doživotně zmrzačených v obou táborech a samozřejmě i v Severním Vietnamu. Počet zabitých v řadách Vietkongu a na severu Vietnamu je v letech 1964 až 1973 nejméně 725.000 osob. Americké odhady neříkají nic o obětech vnitřní represe a o hromadných jihovietnamských popravách. Represe byly opravdu