Galéria – Ročenka SNG 2004–2005
viz například dynamicky zpracovanou sochu Madony na čtvrtém pilíři jižní lodi [obr. 10], velmi blízkou Madoně z Banské Hodruše,29 Assumptu ve střední svatoštěpánské lodi či další podunajská díla uváděná odbornou literaturou do souvislosti se švábskou tvorbou – například Assumptu z kaple blízko Vídně ve sbírkách Národního muzea v Budapešti,30 Madonu ze Schärdingu31 či Madonu z Hirtsheimu.32 Je velmi pravděpodobné, že se do oblastí Horního a Dolního Rakouska rozšířil tento oblíbený „multscherovský“ styl právě z Vídně.33 Vídeňská sochařská produkce poloviny 15. století hovoří nejvýrazněji proti přijetí pozdního datování mariánského oltáře v Hronském Beňadiku. Pozdním datováním by došlo k degradaci celého rozsáhlého hronskobeňadického okruhu a dílny na úroveň zoufale nemoderního, od veškeré okolní tvorby izolovaného zjevu a museli bychom počítat i se zcela zásadními dopady na obraz celé pozdní gotiky na Slovensku. Problematické by pak bylo datování jeho rozsáhlé dílenské produkce zastoupené např. Mariánským oltářem v Pukanci, Madonou z Bánoviec nad Bebravou, Madonou kanovníka Knauze, sochou sv. Opata či Oltářem Vir Dolorum v Levoči. Stejný problém by nastal ve strukturování vývoje a datování tvorby následovníků hronskobeňadického mistra či dalších autorů specificky stylizovaného projevu nemyslitelného bez oltáře v Hronském Beňadiku, kteří svou tvorbou na nižší výtvarné úrovni doslova zaplavili v poslední třetině 15. století oblast středního Slovenska.34 Michaela Ottová, Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha
10. Madona z Dómu sv. Štěpána ve Vídni. Mezi 1440–1465. Foto: archiv autorky 29
se navrátil zpět. Tvořit pak začal v duchu nejprogresivnějších tendencí pozdní gotiky, jak je patrné z naznačeného vztahu k vídeňskému sochařství i tvorbě Mistra Tiefenbronského oltáře. Počátek jeho tvorby tak může být kladen nejpozději do 60. let 15. století, spíše ale k roku 1460. Analogie s tvorbou multscherovských následovníků této hypotéze o vídeňském východisku vůbec neodporují. V široké produkci u sv. Štěpána, zejména v sochách pokročilejších vrstev, se objevují díla spojená kompozičním typem se švábským prostředím,
IZAKOVIČOVÁ, Mária: Banská Hodruša. In: Vlastivedný časopis, 13, 1964, č. 4, s. 189. 30 Szépművészeti Múzeum Budapest, datovaná do 50. let 15. století. 31 SCHULTES 2002 (cit. v pozn. 17), s. 105, obr. 129. 32 Ibidem, s. 106. 33 To neplatí pouze pro Horní a Dolní Rakousy, ale i pro oblast Moravy, jak dokládá např. skupina Madony z Ořechova – OTTOVÁ, Michaela: Madona z dominikánského kláštera v Ústí nad Labem a sochařství poslední třetiny 15. stol. v severních Čechách. In: Opitzův sborník. Gotické sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Eds. Michaela NEUDERTOVÁ – Petr HRUBÝ. Ústí nad Labem 1999, s. 113-124. 34 Např. Mistr Madony z Mošoviec nebo Mistr Smrti Panny Marie ze Seliec.
243