M i l e n a B a r t l ová : M o d u s h u m i l i s . Záhada malířského st ylu tzv. krakovské š koly
mysli rozsáhlou aktivitu tzv. Mistra Wolfgangova oltáře až do doby kolem 1460; jeden z jeho retáblů byl objednán pro vratislavský Kostel sv. Alžběty.32 Mistr Wolfgangova oltáře znal ranou tvorbu Dircka Boutse, jehož varianta post-rogierovského stylu ostatně ukazuje na velmi podobný rys preference uměřeného a skromného výrazu, již můžeme chápat v souvislostech protoreformačního myšlení. Navržená interpretace geneze a smyslu pokorného či skromného stylu tzv. krakovské školy nás zavedla k hledání souvislostí prací, které zůstávají na okraji pozornosti dějin umění konstruovaných jako příběh vývoje a pokroku. Pokud však vezmeme vážně jejich existenci a rozšíření, mohou nabídnout zajímavé podněty, sahající za hranice oboru dějin umění. Ukazují, že mentalita, již lze rozpoznat za existencí a smyslem studovaného stylového směru, měla ve střední Evropě druhé třetiny 15. století širší zázemí a dosah. Z obecně historického hlediska se řadí do dvojího kontextu, který se částečně překrývá. Prvním je hnutí, jež navrhuji
nazývat „první protireformací“: mám na mysli tu vrstvu různorodé reakce na husitskou první reformaci, která – podobně jako o století později protireformace tridentinská – vycházela částečně vstříc některým požadavkům reformátorů, jmenovitě volání po kajícnosti, prostotě a jednoduchosti v církevním životě. Druhý, širší rámec pak tvoří nové, anti-luxusní uvažování evropských elit, které je možné dnes chápat jako projev sociální disciplinace.33 Milena Bartlová, Filosofická fakulta – Seminář dějin umění, Masarykova univerzita v Brně
32 33
178
STRIEDER 1993 (cit. v pozn. 20), s. 46-51 a 189-191. NODL, Martin: Dějiny umění a sociální historie. In: Dějiny umění v české společnosti: otázky, problémy, výzvy. Ed. Milena BARTLOVÁ. Praha 2004, s. 150-163.