Galéria – Ročenka SNG 2004–2005
Modus humilis Záhada malířského st ylu tzv. krakovské školy MILENA BARTLOVÁ
Pojmem modus humilis, v překladu skromný či pokorný styl, charakterizovala v roce 1978 polská badatelka Maria Otto-Michalowska malířský styl řady středoevropských památek první poloviny 15. století a zejména malířství tzv. krakovské školy.1 Aplikovala tak Białostockého podnět výkladu klíčové uměleckohistorické kategorie slohu jako fenoménu sourodého s kategoriemi antické i středověké rétoriky. Její těžko dostupná stať bohužel zapadla a mladší literatura ji eviduje jen sporadicky. Otto-Michalowska pod pojem modus humilis spojila příliš široký okruh středoevropských památek druhé třetiny 15. století, takže její mimořádně podnětný výklad nedokázal přesvědčit o své adekvátnosti. Chtěla bych ve svém příspěvku ukázat, že při přiměřeném zaostření pozornosti a při historickém zakotvení geneze a smyslu stylu se čtvrt století stará a zdánlivě zapadlá myšlenka může ukázat jako velmi aktuální přínos k výzkumu středoevropského umění 15. století.2 Kategorie tzv. krakovské malířské školy označuje skupinu deskových obrazů a několik iluminovaných rukopisů, nacházejících se v Malopolsku, na Slovensku a v Horním Slezsku, a připisovaných do druhé třetiny 15. století. Rozsáhlá diskuse polských historiků umění se zabývala rozhodováním otázky, zda centrum tohoto okruhu leželo v Krakově nebo v Novém Sadu (Nowy Sącz, Neusandec) a dnes ji lze považovat za uzavřenou ve prospěch královské metropole, zejména díky fundamentální knize Jerzy Gadomského z roku 1981.3 Slovenští a maďarští historikové umění, zejména Anton Glatz a Gyöngyi Töröková, však přesto trvali na mínění, že centrum tohoto stylového okruhu leželo ve skutečnosti na uherské straně spišské hranice, neboť za kvalitativní centrum celého početného souboru památek považovali ikonograficky unikátní oltářní triptych sv. Štěpána a sv. Imricha z kostela v Matejovcích u Popradu (Mateóc, Matzdorf).4 I když toto ústřední dílo jsem nucena ponechat zatím stranou až do té doby, kdy bude spolehlivě objasněna otázka přesného rozsahu jeho původní malby,5 zůstává mezi památkami slovenského středověkého malířství stále ještě relativně početná skupina stylově blízkých prací. Podle nejdůkladnějšího Glatzova shrnutí6 do ní patří Klanění tří králů zvané ze Zlatých Moravců (Aranyosmarót) [obr. 1],7 křídla jinak novogotického Oltáře sv. Antonína Pa-
duánského z košického dómu [obr. 2 a-d],8 Oltář sv. Bartoloměje z Niedzice (Nedec – to je podtatranská vesnice ležící dnes v Polsku, která však do roku 1918 pařila k Uhrám);9 dva trojúhelníkovité štíty se sv. Janem Křtitelem a Klaněním tří králů, vsazené do kompilace desek nazývané Oltářem sv. Ondřeje ve farním chrámu v Bardejově (Bártfa, Bartfeld) [obr. 3], a tři štíty v Hraničnom (Granaster; dva s proroky a jeden se sv. Jakubem),10 konečně pak plátno s obrazem Umučení
1
OTTO-MICHALOWSKA, Maria: Modus humilis. Niektore problemy malarstwa okresu prejściowego. In: Spravozdaniae Poznańskiego Towarzystwa Przijaciól Nauk 95, 1977. Wydzial nauk o sztuce. Poznań 1978, s. 32-39. 2 Tento text zachovává rozsah a podobu příspěvku předneseného na jednání bratislavské konference. Vzhledem k tomu, že zde m. j. rozvíjím a domýšlím podněty a výsledky prací Jerzy Gadomského, přijala jsem nabídku otisknout rozšířenou verzi textu ve sborníku, který vychází v Krakově k poctě sedmdesátých narozenin tohoto badatele. 3 GADOMSKI, Jerzy: Malarstwo tablicowe Malopolski 1420–1470. Warszawa 1981, tam též souhrn starší bibliografie. Dále idem: Polnische Tafelmalerei zur Zeit der Jagiellonen. In: Polen im Zeitalter der Jagiellonen. [Kat. výst.] Schallaburg 1986, s. 180223; idem: Gotyckie malarstwo tablicowe Malopolski 1420– 1470 – addenda. In: Folia Historiae Artium, series nova 1, 1995, s. 29-52. 4 TÖRÖK, Gyöngyi: A Mateóci mester művészetének problémái. In: Művészettőrténeti Értesítő 29, 1980, s. 49-80; GLATZ, Anton C.: Doplnky k spišskej tabuľovej malbe z obdobia 1440–1540. I. In: Galéria. Staré umenie. Ročenka Slovenskej národnej galérie 3, 1975, s. 23-59; idem: Fontes I – Gotické umenie v zbierkach SNG. [Kat. zb.] Bratislava 1983, s. 50-52; naposledy stručně týž: Gotické umenie. In: ŽÁRY, Juraj (ed.): Umenie Slovenska. Bratislava 1994, s. 17-18. 5 Přehledně o oltáři z Matejoviec s další bibliografií Milena BARTLOVÁ in: BURAN, Dušan (ed.): Dejiny slovenského výtvarného umenia – Gotika. Bratislava 2003, s. 262 a 702-703. 6 GLATZ 1975 (cit. v pozn. 4), s. 25-27. 7 Naposledy přehledně BARTLOVÁ 2003 (cit. v pozn. 5), s. 702. 8 RADOCSAY, Dénes: A középkori Magyarország táblaképei. Budapest 1955, s. 341. 9 GADOMSKI 1981 (cit. v pozn. 3), s. 116. 10 POLAK-TRAJDOS, Ewa: Twórczość mistrza Maciejowickiego na tle malarstwa rejonu sądeckiego XV wieku. In: Rocznik Historii Sztuki 9, 1973, s. 3-141, zde zejm. s. 61 (Tato studie je vůbec
167