Z u z a n a V š et e č ková – D a l i b o r P r i x : O h l a s l evo č sk ý c h m o r a l i t v Kos t e l e s v. B e n e d i k t a v Kost e l c i u K r n ova
4. Kostelec (dnes Krnov–Kostelec). Kostel sv. Benedikta, cyklus Sedmi skutků milosrdenství – Navštěvování vězňů, nástěnná malba. Kolem 1450. Foto: Z. Všetečková
zdi chórového čtverce bylo mírně mimo osu zdi k východu prolomeno velké lomené okno. Obvodové zdivo chórového čtverce bylo zvýšeno a prostor překlenut jedním polem křížové žebrové klenby. Žebra s hruškovým profilem byla do koutů presbytáře zapuštěna prostřednictvím dvojího ostruhového vykrojení.15 Současně byla stržena starší sedlová střecha chóru, jejíž otisk zůstal v podkroví patrný a presbytář obdržel novou vyšší střechu, na kterou upomíná další otisk na východním štítě lodi. Samotný štít byl rovněž nastaven lemujícím pásem, který jej zvýšil a rozdělil tak střechy lodi a presbytáře. V této etapě se sice pravděpodobně již počítalo také se zvýšením lodi na úroveň koruny zdiva zvýšeného chórového čtverce, z blíže neznámých důvodů však k tomu zpočátku nedošlo. Nastavený východní štít lodi se proto stal západním štítem vyššího presbytáře, před nímž zůstala zachována starší pozdně románská sedlová střecha nižší lodi. Plocha štítu pak byla ze západní strany nad střechou omítnuta. Další podstatnější stavební proměnu prodělal interiér kostela někdy ve 2. polovině 15. století. Presbytář byl vydlážděn obdélnými cihlovými dlaždicemi a na starší omítky nanesena další vrstva lososového zabarvení, kterou výše pokryla bohatá dekorativní a figurální
výmalba. Ta je také předmětem následujícího jádra předloženého příspěvku. Vnitřní hranu okenní špalety pokryla malovaná imitace cihlové bordury, zřejmě vázaná na cihelnou podlahu. Pravděpodobně současně byla rozebrána a znovu vyzděna mensa, neboť otisk jejího nadpodlažního pravidelného zdiva odpovídal úrovni pozdně gotické cihelné dlažby a v jejím základovém bloku se ocitly zlomky bělavého pískovce příslušného k pozdně románské stavební fázi. Patrně v této fázi bylo zazděno východní okno apsidy a do zazdívky vsazen obdélný průzor s uvnitř okosenými hranami ostění. Do provedení hloubkové sondáže zdiva a archeologického průzkumu plochy původní lodi zůstává nejasné, zda předmětem případných stavebních úprav se stala také loď. Později, pravděpodobně v 17. století (před 1672), byla renovována chrámová loď. Nejpozději tehdy byla stržena bedněná valená klenba nad lodí, její obvodové zdivo zvýšeno a nad lodí osazen nový trámový strop pokrytý malbou, kterou měl provést příslušník patrně nedalekého minoritského konventu v Krnově. Loď obdržela nový krov sedlové střechy. V její jižní zdi byla zaslepena stará okna, přičemž okno ve východním sousedství portálu ze 14. století nahradilo půlkruhové raně barokní okno.16 V této základní podobě pak kostel přetrval až do sklonku 3. čtvrtiny 18. století, kdy jej radikálně přestavěl a zvětšil Michael Clement.17 Středověké malby na jižní zdi presbytáře zobrazují sedm skutků milosrdenství a sedm smrtelných hříchů, přičemž u skutků milosrdenství byly v jeden obraz spojeny výjevy Nasycení a Napojení hladového a žíznivého. Protože se malířská výzdoba teprve postupně odkrývá a stav jejího zachování není optimální, je potřeba pro přesné určení jednotlivých scén malby porovnat s nástěnnými malovanými cykly, zachovanými v Kostele sv. Jakuba ve spišské Levoči. Levočské malby ve dvou pásech zachycují nahoře skutky milosrdenství a dole sedm smrtelných hříchů. Protože však na malbách v Kostelci u Krnova postrádáme postavu Krista-poutníka, je nezbytné tamní malovanou výzdobu porovnat i se šesti skutky milosrdenství namalovanými v minoritském klášterním Kostele sv. Ladislava rovněž v Levoči.18 Oba levočské cykly, jejich uměleckohistorickou a literární interpretaci analyzoval Dušan Buran, který upo-
15
Viz zprávu Aleše Rozehnala z 22. prosince 1957, Opava, s připojeným nákresem (Archiv Národního památkového ústavu, pracoviště Brno, č. j. 3485; reprodukována u GORYCZKOVÁ – GRŮZA 1999, cit. v pozn. 1, příloha 30). 16 Viz zprávu a nákres Aleše Rozehnala (cit. v předchozí poznámce). 17 Výčet udržovacích prací a drobných oprav od r. 1701 (do této doby sahá nejstarší dochovaná kniha kostelních počtů) podali GORYCZKOVÁ – GRŮZA 1999 (cit. v pozn. 1), s. 33-47. 18 BÍNOVÁ FIDRICHOVÁ 2003 (cit. v pozn. 2), s. 14-19. Článek vznikl po určení ikonografie maleb, kterou sdělila Z. V. badatelce v rámci konzultace při pozvání na shlédnutí nově odkrytých maleb v Krnově–Kostelci.
112