Galéria – Ročenka SNG 2004–2005
2. Kostelec (dnes Krnov–Kostelec). Kostel sv. Benedikta, cyklus Sedmi skutků milosrdenství – Přijímání pocestných na noc, detail, nástěnná malba. Kolem 1450. Foto: Z. Všetečková
3. Kostelec (dnes Krnov–Kostelec). Kostel sv. Benedikta, cyklus Sedmi skutků milosrdenství – Přijímání pocestných na noc, detail, nástěnná malba. Kolem 1450. Foto: Z. Všetečková
ny bočních zdí chórového čtverce presbytáře byly k východní štítové zdi připojeny dodatečně. Situace v podkroví je bez archeologického výzkumu v dnešním presbytáři kostela a bez detailního průzkumu zdiva pod klenbami obtížně vysvětlitelná.13 Prozatím se jako nejpravděpodobnější jeví interpretace, počítající s původním osazením bedněné valené klenby lodi na zmíněné čelo. S její konstrukcí by mohly souviset dva otvory po trámech těsně pod obrysem čela. Nevíme však, zda tato bedněná valená klenba kryla vlastní loď, nebo zda uzavírala teprve nějaký prostor prozatím přesně neznámé funkce v podkroví, umístěný nad rovným stropem lodi. Stejně tak není zcela zřejmé, zda tato prostora byla nějak propojena s podkrovím původně nižšího presbytáře. Kostel v této podobě vznikl přibližně kolem poloviny 13. století, resp. v prostřední třetině 13. věku. V presbytáři byla ještě v době, kdy zde stálo stavební lešení a vnitřní stěny již byly pokryté nerovnými vápennými omítkami, vytvořena litá maltová podlaha. V ose apsidy byla vybudována z bělavého pískovce hranolová oltářní mensa, jejíž základy obnažil archeologický výzkum Michala Zezuly. V jižní zdi chórového čtverce, před mensou, se dochoval drobný odkládací výklenek před oltářem. V pozdně barokní zazdívce vítězného oblouku
se druhotně ocitly opracované kvádry bělavého pískovce, z nichž jeden nese archaickou kamenickou značku připomínající literu T. Ve 14. století, patrně kolem jeho poloviny nebo krátce po roce 1350, byl kostel přestavěn. V jižní zdi lodi byl proražen portál, opatřený tufitovým ostěním s hruškovým profilem. Východně od něj bylo (snad na místě staršího?) vybouráno nejméně jedno lomené okno. Také v ose apsidy bylo vylámáno větší lomené okno.14 V jižní v architektuře moravsko-slezského pomezí ve 14. a na prahu 15. století. In: Časopis Slezského zemského muzea, série B – vědy historické 49, 2000, s. 1-26, zde na s. 13-14. 12 Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, fond: arcibiskupství olomoucké, archiv konzistoře v Olomouci, úřední knihy, inv. 188 – Matricvla decanatvs Carnoviensis, fol. 13: „...reliqua navis Ecclesiae habet tabulatum, a quondam fratre Religioso Franciscaneo depictum...“. 13 Na klenební čelo a komplikovanou situaci v podkroví jsem upozornil při místním šetření 15. února 2001, do lit. tyto poznatky vnesla MEZEROVÁ 2000 (cit. v pozn. 1), s. 100. 14 K přestavbě KUDĚLKOVÁ-KÖNIGOVÁ, Alena: Soupis stavebních památek v Ostravském kraji. In: Slezský sborník 51, 1953, příloha II, s. 5; GORYCZKOVÁ – GRŮZA 1999 (cit. v pozn. 1), s. 55; SAMEK 1999 (cit. v pozn. 11), s. 219; PRIX 2000 (cit. v pozn. 11 ), s. 13-14.
111