Polsko: architektura & kultura

13 nových kulturních staveb, které proměnily podobu polských měst

koncept / Polský institut v Praze text / David Macháček redakce a grafika / studio Datle

NÁRODNÍ FÓRUM

HUDBY

Plac Wolności 1, WROCŁAW

Od myšlenky k prvním tónům uplynulo dlouhých čtrnáct let, ale čekání na Národní fórum hudby ve Wrocławi se vyplatilo Vše je zde podřízeno hudbě, odvzhledupoakustiku,aneznítužádnýfalešnýtón. Ani v návrhu, ani v materiálech, ani v provedení Národní fórum hudby bylo budováno od svého skutečného srdce V roce 2004 ještě nikdo nevěděl, jak bude nová stavba vypadat, ale americká společnost Artec Consultants, považovaná za špičkové akustické studio, už pracovala na návrhu hlavního koncertního sálu Inspirací, která se do tvaru sálu otiskla, byl tvar rezonančního korpusu houslí S tím už museli v roce 2005 pracovat všichni účastníci mezinárodní architektonické soutěže V té zvítězili se svým návrhem Stefan a Ewa Kuryłowiczovi, kteří dál rozvíjeli motiv hudebních nástrojů Dominantou hlavního foyer je 24 metrů vysoká lesklá černá zeď kontrastující s bílými schody, což je vědomý odkaz na typickou klaviaturu pian Umístění dalších tří sálů respektujeprincip„box-in-box“,tedystavbyvestavbě, která zaručuje dokonalou zvukovou izolaci od vnějšího hluku. Na vnější plášť budovy byly použity dřevěné panely, které jsou připomínkou rezonančních skříní klasických hudebních nástrojů Celá stavba byla dokončena v roce 2015

SLEZSKÉ MUZEUM

Dobrowolskiego 1, KATOVICE

Připohleduzdálkytovypadá,žezezeměvyrůstánovéměsto Jako když se po zimě derou ke slunci první sněženky a bledule Čisté kvádry uprostřed skutečných záhonů přitahují pozornost k místu, kdesepodzemískrývábohatství–historickápaměťnejenKatovic, ale celého Slezska.

Areál bývalého dolu Varšava byl na moderní muzeum přebudován podle projektu, který se svým týmem připravili rakouští architekti FlorianRiegleraRogerRiewe Většinavýstavníchprostorseukrývá v podzemí, nejsou to však žádné expozice o těžbě uhlí V hloubce čtrnácti metrů pod terénem je například centrum scénografie, promítají se tu filmy o historii regionu, najdeme tu knihovnu i přednáškový sál Dostatek světla zajišťují světlíky, které mají na povrchu podobu bílých kvádrů V dalších skleněných kostkách je umístěno technické zázemí a některé administrativní provozy. „Krystalická tělesa světelných věží signalizují přítomnost nového komplexu na pozadí starého. Přírodní park i kavárna lákají k pobytu na povrchu a při sestoupení pod zem má návštěvník pocit, že objevuje to, co skrývá Země Přitom ale neztrácí kontakt s denním světlem, které sem shora proudí,“ napsala ve svém hodnocení vítězného architektonického návrhu porota

NÁRODNÍ SYMFONICKÝ ORCHESTR POLSKÉHO ROZHLASU

Plac Wojciecha Kilara 1, KATOVICE

Pevné linky vnějšího pláště rozehrávají od prvního pohledu celou řadu hudebních představ Jsou to obří píšťaly přísně geometrických varhan? Nebo opuštěná klaviatura, od které si Fryderyk Chopin jen odběhl poznamenat další ze svých kompozičních nápadů? V roce 2014 se v Katovicích otevřela nová budova Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu (NOSPR) Projekt vzešel z mezinárodní soutěže, která byla vypsána v roce 2008. Hlavním autorem této moderní koncertní budovy je katovický architekt Tomasz Konior: „Tato budova je jako město. Má svá náměstí, ulice,pracovištěamístaproodpočinek Máfascinujícítechnické prostory s větracími kanály tak velkými, že se v nich dá snadno procházet, nebo střechu s výhledem na měnící se Katovice, kde stojí včelí úly“ Budova NOSPR je postavena podle principu „box-in-box“, kdyjekoncertnísálodstíněnýodruchuulicenejprvevzdušným atriem a dále pak prstencem pomocných místností. Aby hudební produkci nerušil ani vnitřní provozní hluk budovy, jsou všechny instalace odsunuté co nejdál od sálu. Tím získal plášť budovy charakteristických 80 sloupů, ve kterých je umístěné vše, co by mohlo hudbu rušit

autoři / Tomasz M Konior, Aleksander Nowacki, Łukasz Homan

foto: Dane Rumancew

CRICOTEKA

Centrum dokumentace díla Tadeusze Kantora

„Kdykolisemipodaříudělatněcoskutečněnového,jeto složenézdobřeznámýchprvkůsvětakolemnás Myslím, že to je jediný způsob, jak v umění vytvořit něco skutečně ojedinělého,“ řekl o svém díle polský divadelní teoretik, režisér a také avantgardní výtvarník Tadeusz Kantor Čtvrt století po jeho smrti bylo v Krakově otevřeno nové sídlo Cricoteky, centra shromažďujícího divadelní materiálydokumentujícíjehopráci,kterézaložilještězasvého života. Architekti ze studia Wizja Architects ho na břehu Visly stvořili podle Kantorových principů Věci známé aběžnéposkládalinovýmanetradičnímzpůsobem Jako základ jim posloužila stará industriální budova někdejší elektrárny Nadnívystavělinovýobjekt,obřírámzeželezobetonu, oceli, skla a cortenového plechu (záměrně reznoucích ocelových plátů) Spodní část oblouku upravili jako zrcadlovou plochu, ve které se odráží a násobí obraz staré budovy, řeky i návštěvníků Pohled na Cricoteku z dálky je dráždivý, není to klidné panorama, které bychom na nábřeží očekávali Je to pohled, který by si Kantor zřejmě přál V jeho vizích nebylo nutné, aby budova byla integrovaná do okolí Vyznával naopak zásadu, že vědomý kontrast formy a obsahu vyvolá potřebnou interakci s okolím

foto:JakubCertowicz

POLIN Muzeum dějin polských Židů

Mordechaja Anielewicza 6, VARŠAVA

„Chtěli jsme stvořit nádobu na minulé i budoucí příběhy polskýchŽidů Budovamákolemsebevytvářeturčitéticho,máto být pomník, nikoli halasný mezník“ Tak finští architekti Rainer Mahlamäki a Ilmari Lahdelma představují ve zkratce POLIN –MuzeumdějinpolskýchŽidů Stavbazroku2013vevaršavské uliciMordechajeAnielewiczeskutečnězvnějškupůsobínenápadně, až tiše, díky jednoduchému skleněnému plášti téměř splývá s okolím. Ale toho, kdo vstoupí dovnitř, pohltí. Hlavní vchod vede návštěvníka hned v prvních krocích do dvorany směkcezvlněnýmistěnami,jejichžkřivkyseproměňujíodsuterénu až po střechu Tato umělá průrva skrz celý dům nejen opticky propojuje památník s okolním parkem a městem, ale odkazuje také na rozestoupení se Rudého moře před Mojžíšem Jetorovněžsymbolickévyjádřenítrhlinvpolskéžidovské historii. Stěny jsou vytvořeny z hrubého betonu, který připomíná měkký pískovec Hlavní výstavní plocha se rozprostírá na téměř pěti tisících čtverečních metrech v suterénu pod vstupní halou Expozice představuje období židovské kultury od středověku po současnost a holocaust je pouze jedním z témat výstavy Pozoruhodné je, že výstava prakticky nepracuje s žádnými historickými artefakty a exponáty Neexistují Nedochovalyse Prázdnojenechtěným,aleotosilnějšímexponátem samo o sobě Je to odraz osudu židovské komunity v Polsku od momentu nacistické okupace.

KATYŇSKÉ MUZEUM

VjižnímcípuvaršavskéCitadelyrostestostromů,mezi kterými se proplétá lomená cesta Těch sto stromů představujesymbolickýkatyňskýles,kterývyrostlnad masovými hroby, v nichž ležela těla 22 tisíc polských válečnýchzajatcůpovražděnýchsovětskouNKVD.Les, který skrýval pravdu a kryl sovětskou lež, že vězně zavraždili Němci Takto se vstupuje do Katyňského muzea koncipovaného jako tichá cesta beze slov Nezapře se, že její ideový autor Jerzy Kalina je profesí scénograf Stačíjednoduchýsymbol,abytichozačalo samo vyprávět Co přesně se v Katyni stalo, ukazuje průchod kaponiérou – malou pevností zapuštěnou přímo do obranného valu citadely Z ní se pokračuje dál, pěšinou kolem pevnostní zdi. Cestu lemují prosté kamenné sloupky s vytesanými názvy profesí těch, kteří byli v Katyni zavražděni Architekt, právník, lékař Vysvobození a odchod do klidného světa nabízí až průrvanasamémkoncicesty,umělevybudovanáskrz dvanáct metrů vysoký val Architekti ze studia BBGK Jan Belina Brzozowski a Konrad Grabowiecki připravili tento průchod po strmých schodech jako symbolický výstup ke světlu, k naději, k nebi a k Bohu Jemnost a čistota formy vynesla tvůrcům Katyňského muzea nominaci mezi pět finalistů evropské architektonické ceny Miese van der Rohe

EC1 LODŽ

MĚSTO KULTURY

Centrum vědy a techniky

Targowa 1/3, LODŽ

Technika je cesta vpřed Zastavení by bylo koncem pokroku. Proto je Centrum vědy a techniky v Lodži pokračováním architektonické industriální tradice, nikoliv jejím zakonzervováním. Lodžská elektrárna EC1 kombinovaná s teplárnou začala vyrábět elektřinu v roce 1907 a otisk počátku 20 století v sobě nesla až do roku 2000, kdy ukončila provoz Secesní prvky se v ní prolínaly s modernistickými, cihly s ocelí a železobetonem Projekt nového využití připravili architekti a designéři z ateliéru Home of Houses v Poznani a lodžské konsorciumzaloženéspolečnostmiBiuroRealizacjiInwestycji ‘Fronton’ a Mirosław Wiśniewski Urbanistyka i Architektura. „Náš úkol jsme si nepředstavovali jako pouhé čištění cihel a ponechání všeho tak, jak to bylo postaveno před více než 100 lety,“ vysvětlili svůj přístup k rekonstrukci a modernizaci „Architektura, to nejsou fosilie nebo exponáty z muzea voskových figurín Je to živý organismus, který se musí změnit a přizpůsobit okolnímu světu, aby přežil“ Upravený industriálníkomplextakmázákladzpočátku20 století,kekterému byly přistavěny nové futuristické části tak, aby vše sloužilo interaktivní prezentaci současné vědy. Jsou tu laboratoře, projekční sály i planetárium Kromě centra vědy a techniky sevbudověEC1Lodž–MěstokulturynacházítakéCentrum komiksu a interaktivní narace, Národní centrum filmové kultury a sídlo Lodžské filmové komise

MUZEUM DRUHÉ

SVĚTOVÉ VÁLKY

Plac W. Bartoszewskiego 1, GDAŇSK

Muzeum druhé světové války v Gdaňsku zapadá do charakteristického panoramatu přístavního města. Má v sobě něco z majáků, něco z velkých hal zdejších loděnic, něco ze štíhlých věží kostelů vystavěných z tmavě červených cihel, něco z vysokých ocelových jeřábů s rameny vykloněnými nad otevřené trupy nákladních lodí Stavba, kterou navrhl architektonický ateliér Kwadrat ze sousední Gdyně, se začala budovat v září 2012 a dokončena byla v březnu 2017 Její nadzemní část tvoří osm podlaží, vyskládaných do tvaru nakloněné věže vysoké přes čtyřicet metrů Jedna ze stěn je celá prosklená, ostatní mají výrazný červený obklad. Ve věžijeumístěnaknihovna,výukovésály,kavárnaarestaurace Největší naklonění dosahuje až 56 stupňů.

Válka je v této stavbě ukryta v podzemí, tak to ostatně architekti zamýšleli i symbolicky: Minulost bude v suterénu, současnost je to, co je vidět na volném prostranství kolem budovy Avyhlídkanašikméčástibudovy,tojebudoucnost Uznávaný architekt Daniel Libeskind o Muzeu druhé světové války prohlásil: „Řečeno architektonickým jazykem projekt vyprávíotragédiiminulosti,životnostisoučasnostiazároveň ukazujehorizontbudoucnosti Tvoříširoké,nevšedníotevření minulosti města a zároveň pohled k jeho budoucnosti.“

foto Pawel Kwatkowsk

foto Muzeum

EVROPSKÉ CENTRUM SOLIDARITY

Plac Solidarności 1, GDAŇSK

TadynabřezíchrameneVislypodruhésvětovéválcevyrostlyvelképolskéloděnice,tadysejejichdělníciponečekanémzdraženípotravinvroce1970poprvépostavilikomunistické vládě, tady začala v srpnu 1980 velká okupační stávka, která skončila založením prvních nezávislých odborů Solidarita. Tady, v labyrintu domů z režných cihel, velkých hal, jeřábů a ocelových plátů bylo v roce 2014 otevřeno Evropské centrum Solidarity, které navrhl místní architekt Wojciech Targowski: „Byl jsem v gdaňské loděnici, když ještě fungovala Do paměti jsem si zapsal pohled na ocelové pláty připravené pro stavbu lodí Byly lehcekorozivní,šikmonaskládanévněkolikasouběžných řadách,“ popisuje architekt, co dalo tvář centru, jehož poznávacím znamením je plášť z cortenové (záměrně reznoucí) oceli. „Je to tak asketicky jednoduché, syrové a především upřímné, protože tahle věc nevyžaduje žádné lakování ani zdobení,“ dodává Targowski

Centrumneníjenpamátníkemslavnéhoodborovéhohnutí, poskytuje sídlo instituci, která se zaměřuje na aktivní vzdělávání, kulturu a vědu a která propaguje obecné povědomí o světě nezávislých hnutí, občanské společnosti a sociální spravedlnosti.

foto Dawid Lnkowsk

FILHARMONIE MIECZYSŁAWA KARŁOWICZE

Vroce2014válproŠtětínvelmipříznivývítr,díkykterému do tohoto přístavního města na břehu Baltského moře připlula od jihu unikátní plachetnice Mohutná, elegantní, s bělostnými plachtami a ani zlato nechybělo. Právě takmnozívidíbudovuštětínskéFilharmonieMieczysława Karłowicze, kterou navrhli španělský architekt Alberto Veiga a jeho italský kolega ve společném studiu Fabrizio Barozzi Skleněný plášť svým svislým členěním může někomu připomínat plachty tradičního klipru, někomu zase vmlzezastřenésiluetyněkdejšíchměstskýchdomů,které tu v minulých staletích stály. Oba motivy do Štětína patří, stejně jako zlato uvnitř budovy Autoři ho použili na povrchovou úpravu geometrických akustických lamel v koncertních sálech Společně s červeným čalouněním sedadel to je symbolické propojení moderní architektury s někdejšími tradičními interiéry divadel a oper Nová filharmonie totiž stojí na místě starého Konzerthausu, který byl zničen během druhé světové války Přestože bíláskleněnáfasádajetímzákladnímanyníužikonickým prvkemštětínskéfilharmonie,lzeceloubudovuposetmění vždy na čas převléknout do jiných barev Umožňuje to vestavěný systém osvětlovacích diod. Celkový vynikající nápadiprovedeníceléstavbyocenilaporotamezinárodní architektonické ceny Miese Van der Rohe Filharmonie v ní roce 2015 získala hlavní cenu

autoři / BAROZZI VEIGA, Fabrizio Barozzi, Alberto Veiga

foto George Metner

foto George Metner

A FILHARMONIE

Evropské

umělecké centrum

Odeska 1, BIAŁYSTOK

je napojené na Rynek Sienny, což je centrum nové Balustrády, sochy, voda a prvky z betonu vytváří dohromady uklidňující atmosféru parku, kde se minulost setkává s budoucností Koncept celého uměleckého centra připravil architekt Marek Budzyński, který se svým varšavským studiem vyhrál architektonickou soutěž vypsanou v roce 2005 Od počátku pracoval s pestrou skladboumateriálůavyužilnejenbeton,oceladřevo,alepředevšímsklo Ato nejen jako stavební prvek budovy, ale také jako dominantní dekoraci. Velkou sklářskou kompozici vytvořil pro interiér opery architekt a designér Tomasz Urbanowicz. Hlediště hlavní scény zdobí sochy múz od Dominika Wdowského Za propracovanou kompozicí architektury a umění se však v Evropském uměleckém centru skrývají i rafinovaná technická řešení Například z téměř dvou třetin plochy všech střech se zachytává dešťová voda, shromažďuje se do speciálních nádrží a využívá se na zalévání zeleně, která je součástí celého areálu

Plný zvuk symfonického orchestru vzniká propojením tónů stovky jednotlivýchnástrojů BudovaPodleskéoperyafilharmonie–Evropskéhouměleckého centra v Białystoku vznikla na podobném principu Spojuje v sobě celou řadu motivů, myšlenek a symbolů, které až dohromady vytváří silný celek Zeleň použitá na střechách a stěnách budovy je spojnicí mezi dvěma parky, které byly založeny na místech pravoslavného a židovského hřbitova Park splývásoperou,uměnísepropojujespřírodou.SoučasnécentrumBiałystoku

EVROPSKÉ CENTRUM

HUDBY KRZYSZTOFA PENDERECKÉHO

Pouhých šestnáct měsíců stačilo na to, aby doslova v polích mezi městy Tarnov a Krakov vyrostlo u vesnice Lusławice Evropské centrum hudby Krzysztofa Pendereckého. Místo, kterému by slušelo motto „Hudebník hudebníkům“ Vymyslelsihojedenznevýznamnějšíchhudebníchskladatelů současnosti, nedávno zesnulý Krzysztof Penderecki, který si už před bezmála půl stoletím koupil pro sebe v těchto místech někdejší zemědělskou usedlost V devadesátých letech,kdyužbylcelosvětověuznávanýmskladatelemadirigentem,oznámil,žepovažujezapovinnostsplatitsvémurodnému Polsku dluh Dluh za to, že mu dalo hudební vzdělání i prostor pro další rozvoj. „Z Polska jsem do světa vyrazil už jako hotový umělec Nikdy jsem neměl dost času, abych své vědomostimohlpředatjiným,“vysvětlovalzáměrstavbyhudebníhokomplexu Za65milionůzlotých,znichž50milionů tvořil příspěvek Evropské unie, vznikla nejen koncertní hala, ale také nahrávací studio, zkušební sály i ubytování pro více než stovku studentů hudby Budovu ve tvaru kvádru, který je obklopený dřevěnou kolonádou, navrhl tým architektů krakovského studia DDJM Jednoduchá geometrie stavby funguje v symbolické rovině i jako připomínka jedné Pendereckého speciality, a to originálního notového zápisu jeho rané skladby Žalozpěv obětem Hirošimy. Ten měl, navzdory všem konvencím, právě geometrickou podobu

foto Bruno Fdrych

DŮM RODINY ULMŮ

Muzeum polských Spravedlivých

Ocelovéplátynafasádě,úmyslněpokrytépřirozenourzí,jsousyrovéjakotatověta:„JózefaWiktoriaUlmovibylispolusesvýmidětmi za druhé světové války zavražděni před svým domem v Markowé za to, že ukrývali Židy.“ Na konci března 1944 do domu Ulmových vtrhli němečtí četníci Zastřelili šest dětí, otce Józefa i těhotnou matku Wiktorii A také židovské rodiny, které se tu skrývaly Od roku2016napozemkuuhlavnísilnicevedoucípřesMarkowoustojí minimalistickýdům,kterýnavrhlarchitektMirosławNiziospracovníkysvéhostudia Asketickáformasymbolizujeuniverzálnídomov, který si každý návštěvník může ve své hlavě dotvořit podle vlastníchvzpomínek.Snovápředstavaláskyabezpečíseocitávnapětí shrubýmocelovýmpláštěm,kterýsvoudrsnostípřipomínáúzkost a hrozbu. A rez, kterou se nikdo nepokouší na oceli zastavit, symbolizuje věčně proudící čas Uvnitř geometricky prostého domu stojískleněnýkvádr,kterýznázorňujenejenpůvodnístaveníUlmových, ale i domovy tisícovek Poláků, kteří riskovali svůj život, aby pomohli Židům Postupné zapuštění budovy muzea do zahrady se vzpomínkovým sadem spojuje současnou stavbu s historií a životem předválečné Markowé A také odkazuje na olivovou Zahradu spravedlivých u jeruzalémského památníku Jad Vašem. Prostranství před vstupem do muzea je osazené deskami se jmény Poláků, kteří přišli o život, aby zachránili Židy.

výšky

VARŠAVSKÉHO POVSTÁNÍ

Grzybowska 79, WARSZAWA

a právě

architektWojciechObtułowiczkonceptmuzea.Zastarouzdíareáluje nový svět s mrakodrapy Historie je skrytá v labyrintu uvnitř někdejší elektrárny. Expozici vymysleli a ve vypsané soutěži také jako nejlepší projekt obhájili Jarosław Kłaput, Dariusz Kunowski a Mirosław Nizio V elektrárenské hale vybudovali kus staré Varšavy, do které ovšem vsadilinejmodernějšítechnologie,projekčníplátna,počítačovésimulace a také tanky, auta, zbraně a letadlo, to vše podbarvené zvukovými smyčkami Je snadné podlehnout iluzi, že člověk vstoupil do pečlivě připravenéhohistorickéhofilmu Kontrastknaturalistickévnitřníexpozicitvoříparkpřiléhajícíkbudově.Podéljednéjehostranystojíprostá zeď s nekonečnou řadou jmen padlých vojáků Skrz ni vede průchod do otevřené uličky osazené růžovými keři. Ty se pnou po dřevěných roštech kolem obrazů současných výtvarníků, kteří po svém vyjádřili motivy svobody, povstání, ale také víry i naděje

Varšava byla po rozsáhlém bombardování v troskách, ale cihlové budově Elektrárny městských tramvají se zkáza jako zázrakem vyhnula Jako by historie sama chtěla, aby toto místo, kde v srpnu 1944 dokázala skupina zaměstnanců několik dní odrážet útok wehrmachtu, zůstalo zachované jako memento pro další generace Kolem už dávno vyrostla do

nová Varšava,

na tomto kontrastu vystavěl

prázdné prostranství, ze kterého se postupně stalo rozlehlé náměstí Architekt Robert Konieczny spojil obě části historie do nové formy a stvořil Centrum dialogu Przełomy – pozoruhodný dům vrostlý do náměstí Nebo náměstí překrývající dům? Záleží na úhlu pohledu, a to doslova Z jedné strany se k Centru přichází jako ke klasické budově, která má výrazné průčelí s prosklenou fasádou a štítem z betonových lamel Ovšem z boku lze přes budovu přejít, aniž by si toho člověk všiml Převážná část Centra je totiž umístěna do podzemí a mírné prohnutí střechy tu funguje jako zvlněná plocha náměstí Na protilehlýchrozíchvystupujespolečněsčástíbudovynad terén,aleuprostředvnejnižšímboděsokolnímprostorem splývá. Díky hladkému betonu a organickému zakřivení celéplochysestavbězačalopřezdívat„největšískatepark vEvropě“.Nenítonichanlivého,protožeprávěotoseRobert Konieczny snažil Dát městu nejen nové prostory pro pobočkuNárodníhomuzea,aletakénovýveřejnýprostor, jehož funkce může být podle aktuální potřeby proměnlivá – městský amfiteátr, odpočinková zóna nebo volně přístupný areál pro parkurovou akrobacii

foto Mcha Wojtarowcz

KULTURNÍ STANICE RUMIA

Starowiejska 2, RUMIA

Přestavba vdechla zanedbávané budově nový život. Z místa, které bylostáleponičenějšíatakéšpinavé,sestalaoblíbenástanice,ato doslova.Budovastálezčástisloužíjakoskutečnáželezničnístanice s čekárnou, která je nyní zároveň knihovnou, jež se navíc dokáže jednoduchými úpravami interiéru proměňovat podle potřeby na přednáškovýsál,výtvarnoudílnu,kino,posluchárnuaudioknihnebo komiksovou dílnu Originální Sikorovo řešení získalo cenu za nejlepší design interiéru v mezinárodní soutěži Library Interior Design Awardsvroce2016 Statistikaknihovnyjedůkazem,žekombinace moderněupravenéhointeriéruadochovanýchpůvodníchartefaktů, jako jsou například původní drážní hodiny, návštěvníky láká Za dva roky od otevření se počet registrovaných čtenářů zdvojnásobil.

Vlakem přímo do knihovny? V Rumii, městě s 45 tisíci obyvateli v Gdaňské zátoce v Pomořanském vojvodství, takové nádraží mají Původní železniční budova, která byla postavena v 50 letech minulého století, je od roku 2014 upravena podle projektu architekta Jan Sikory z Gdaňsku na Kulturní stanici

autoři / Sikora Wnętrza, architekt Jan Sikora

foto Tom Ku ek

t T K k

oto Tom Kurek