Výstava soutěžních komiksů inspirovaných dílem Stanisława Lema
Budoucnost v bublinách
VÝSLEDKY KOMIKSOVÉ SOUTĚŽE INSPIROVANÉ DÍLEM STANISŁAWA LEMA
1. místo: Ondřej a Pavel Bláhovi
2. místo: Tomáš Staněk
3. místo: Zuzana Moučková
Čestná uznání: Karolína Balogová Kateřina Illnerová Nina Potočárová
Výstava představuje vybrané práce z komiksové soutěže Polského institutu v Praze, vyhlášené u příležitosti oficiálního Roku Stanisława Lema a 100. výročí narození polského spisovatele v roce 2021.
ODBORNÁ POROTA: Štěpánka Jislová Pavel Kořínek Tomáš Prokůpek
koncepce výstavy: Polský institut v Praze / Lucie Zakopalová grafické řešení: studio Datle
autorská práva k dílu Stanisława Lema © Tomasz Lem
Organizátor: Partneři: www.roklema.pl
www.instytutpolski.pl/praha
www.instytutksiazki.pl
„Může vzniknout, třeba v sebevzdálenější budoucnosti, technologie dálkového řízení reakcí uvnitř slunce tak, aby bytosti nepředstavitelně nepatrné vzhledem ke sluneční hmotě, dokázaly libovolně ovládat požár, trvající miliardy let? Myslím, že je to možné, a neříkám to proto, abych velebil i beze mě dostatečně oslavovaný lidský génius, ale naopak, abych tvořil kontrast. Člověk ještě nevyrostl. Vyrostly pouze jeho možnosti činit druhým dobro nebo zlo.“
čestnéuznání
scénář a kresba: překlad
3
Stanisław Lem: SUMMA TECHNOLOGIE
Karolína Balogová
citátu: Pavel Weigel, 1995
Stanisław Lem
12. září 1921 — 27. března 2006
Světoznámého polského spisovatele a futurologa celý život fascinoval vztah člověka a nových technologií a vědeckých objevů. Studium medicíny zahájil ještě během války v tehdy polském Lvově a pokračoval v něm i v Krakově, kam rodina musela odejít poté, co se východní polská území stala nuceně součástí SSSR. Přestože jako lékař pracoval jen chvíli, celoživotně rozvíjel své vzdělání v přírodních vědách jako nadšený samouk. Po nečekaném úspěchu ASTRONAUTŮ , bestselleru vydaného v roce 1951, se začal naplno věnovat psaní. Je autorem téměř 60 knih přeložených do 41 jazyka, sci-fi románů a povídkových sbírek nebo esejů z filosofie vědy, a nositelem řady polských i světových cen. Foto: Wojciech Zemek, 1966 © Tomasz Lem
4
„Muselo dojít k prudké energetické krizi a myslím, že tehdy vypukl vzájemný boj mezi těmito mechanismy. Prostě boj o přežití, o existenci. To je přece podstata vývoje. Selekce.“
scénář a kresba:
Roland Havran
překlad citátu: Pavel Weigel, 1995
Stanisław Lem: NEPŘEMOŽITELNÝ
5
„Jsem – byl jsem pilot. Posledně jsem tady byl… nelekni se!“ „Ne. Mluv!“ Její oči byly pozorné a lesklé. „Před sto dvaceti sedmi lety. Bylo mi tehdy třicet let. Expedice… byl jsem pilotem výpravy na Fomalhaut. To je dvacet světelných let. Letěli jsme tam a zpět sto dvacet sedm let zemského času a deset let palubního času. Před čtyřmi dny jsme se vrátili. Prometheus – má raketa – zůstala na Luně. Přijel jsem odtamtud – dnes. To je všecko.“ Dívala se na mě, neříkala nic. Její rty se pohnuly, pootevřely, stiskly. Co to bylo v jejích očích? Úžas? Obdiv? Strach? „Tak kolik… je ti… opravdu let?“
Kultovní Lemova prozaická díla vznikla v šedesátých letech, patří mezi ně například SOLARIS a NÁVRAT Z HVĚZD (1961) , NEPŘEMOŽITELNÝ (1964) nebo PÁNŮV HLAS a PŘÍBĚHY PILOTA PIRXE z roku 1968. Lem se v nich dotýká nejnovějších technologických a vědeckých objevů tehdejší doby: kybernetiky, atomové energie, robotiky nebo kosmonautiky. Řadu z nich ale také předvídá – jako vynález internetu, smartphonu nebo tabletu. Promyšlené sci-fi motivy propojuje Lem s filosofickými úvahami o výzvách, jaké lidstvu technologie a věda přináší.
6
překlad citátu: Jaroslav Simonides, 1962
Stanisław Lem: NÁVRAT Z HVĚZD
foto: Wojciech Zemek, 1966 © Tomasz Lem
Stanisław Lem: Solaris
Nově objevená planeta Solaris přesahuje cokoliv, s čím se lidé dosud setkali. Její povrch pokrývá živý oceán, jehož zvláštní vlastnosti zkoumá několik vědců. Hlavní hrdina, psycholog Kris Kelvin, přijíždí na vesmírnou stanici, aby se setkal se zdejší posádkou, s níž je stále obtížnější navázat kontakt, a pomohl jí ve výzkumu. Zjišťuje, že oceán vytváří zhmotněné představy blízkých osob, často již nežijících. Krisovi se tak zjevuje jeho tragicky zemřelá snoubenka Harey, k nerozeznání podobná člověku, ale stále jen složená z jeho vzpomínek. Ani přes všechnu vědeckou racionalitu nedokážou hrdinové ovládat hranice své představivosti a tužeb. Solaris klade otázku: je to nová planeta, kterou neznáme, nebo náš vlastní mozek?
7
scénář a kresba: Vojtěch Vrbík
To už jsi jednou říkal. Vážně? Páni, co se stalo tady? Kde jsou všichni? Neříkej mi, že už evakuovali stanici nebo tak něco? Jestli ano, tak to určitě uvidíme na terminálu, někde by tu měl být. Hele, nepřišli jsme sem opravit jen „menší technické potíže“? Hm, vypadá to, že se zasekly dveře. Pomoz mi s tím. ...1 ...2 3!! THOOM Vypadá to, že už jsme dorazili do centra stanice. Počkat, co—? Prý tudy někdo prošel před deseti minutami A další před dvaceti, potom před třiceti, čtyřiceti, takhle to pokračuje hodiny! Stále ale nemáme žádné spojení s naší lodí. To je... divné Terminál ukazuje, že zatím nikdo stanici neopustil. Co to znamená? Že se nejspíš rozbil sensor. Pojďme dál. Já bych se radši vrátil. Někdo tu být musí. Nemůžeme se vrátit dokud je nenajdeme. Ještě ne. scénář a kresba: Zuzana Moučková třetímísto Prý tudy někdo prošel před deseti minutami Že se nejspíš rozbil sensor. Pojďme dál. Já bych se radši vrátil. Někdo tu být musí. Nemůžeme se vrátit dokud je nenajdeme. Ještě ne. Hele, vím že to bude znít divně, ale musím se tě na něco zeptat... Pamatuješ si jak jsme se sem dostali? Celou dobu jsme prostě šli rovně, ne? Tady se přece nemůžeme ztratit. To není úplně, co jsem měl na mysli. Nedokážu přesně říct co, ale něco mi na tomhle místě nesedí... …skoro mám pocit, jako kdyby jsme tady už byli. 8
4 3 2 1 scénář a kresba: Nina Potočárová 9 čestnéuznání
Stanisław Lem: SOLARIS
Budoucnost v bublinách. Komiksová soutěž. 2 Budoucnost v bublinách. Komiksová soutěž. 1 scénář a kresba: Kateřina Illnerová 10
„Nevíme si s jinými světy rady. I ten jeden je pro nás příliš velikým soustem.“
překlad citátu Bořivoj Křemenák a Erich Sojka, 1994 čestnéuznání
11
scénář a kresba: Stanislava Bílá
12 kresba: scénář: Kristýna Krejčová Adam Špánek
4 3 2 1 13 scénář a kresba: Petr
Novák
„Pro mnohé však, a zvláště pro mladé, se tato „aféra“ stávala pomalu jakýmsi prubířským kamenem naší vlastní hodnoty: „V podstatě je tady ve hře,“ tvrdili, „něco víc než jen proniknutí do solaristické civilizace. Jde totiž o nás samé, o hranice lidského poznání.“
14
Stanisław Lem: SOLARIS
scénář a kresba: Michal Vačkář
překlad citátu Bořivoj Křemenák a Erich Sojka, 1994
Burakova
15
scénář a kresba: Anastasiia
Ikarie XB 1
Film IKARIE XB 1 byl digitálně zrestaurován a v roce 2016 znovu uveden do českých kin.
Dílo Stanisława Lema se setkalo s velkým ohlasem v zahraničí. V Československu byly Lemovy knihy překládány od 50. let a vycházejí dodnes. Román K MRAKŮM MAGELLANOVÝM z roku 1951 se stal předlohou dodnes nepřekonaného československého sci-fi filmu IKARIE XB 1 režiséra Jindřicha Poláka z roku 1963. Tento snímek byl jedním z inspiračních zdrojů Stanleyho Kubricka při práci na filmu 2001: VESMÍRNÁ ODYSEA . Lemovi se podařilo překonat i železnou oponu, v roce 1970 vyšel ve Spojených státech román SOLARIS , který po třiceti letech zfilmoval Steven Soderbergh (2002) v hlavní roli s Georgem Clooneym. Kritici ale výše staví filmovou adaptaci Andreje Tarkovského (1972), oceněnou na festivalu v Cannes. Lem inspiruje filmaře dodnes, v poslední době vznikl FUTUROLOGICKÝ KONGRES (2013) izraelského režiséra Ariho Folmana s Robin Wright v hlavní roli nebo PÁNŮV HLAS (2018) Györgyho Pálfiho.
16
Digitálně restaurovaný
film
#zpetvkinech. Režie: Jindřich Polák Scénář: Pavel Juráček, Jindřich Polák Kamera: Jan Kališ Střih: Josef Dobřichovský Hudba: Zdeněk Liška Architekt: Jan Zázvorka Hrají: Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala a další. www.zpetvkinech.cz
A1_Plakat_Ikarie XB1_CZ.indd
„Co to je, pane profesore? Řekněte mi to, proboha! Zapřísahám vás! Spiknutí? Zrada? Plán na vyhubení všeho lidstva? Ďábelská konspirace?“ „Ale kdepak, pane Tichý! Nebuďte hned tak démonický! Je to prostě svět, ve kterém žije hodně přes dvacet miliard lidí…“ „Moment, já se teď nemohu soustředit… Má to znamenat že…“ „Že vám nikdo nepřeje nic zlého, naopak, ze soucitu, z vysoce humánních důvodů se používá chemického humbuku, kamufláže, přikrášlování skutečnosti péry a barvami, které už dávno ztratila…“
Technologie a futurologické vize Stanisław Lem využíval i ve svých groteskních a parodických textech, v nichž mohl uplatnit jedinečnou jazykovou vynalézavost, hru s neologismy a absurdní humor. V archaicky stylizovaných BAJKÁCH ROBOTŮ (1964) spojuje Lem pohádkové a sci-fi motivy: výtvory inženýrů se stávají kouzelnými zázraky, království robotů trpí stejnými neduhy jako lidská společenství. Vrcholem této části Lemova díla jsou zejména prózy s hlavním hrdinou Iljonem Tichým. Slavný FUTUROLOGICKÝ KONGRES (1971) se pohybuje na hranici reality a halucinace ve zničeném, přelidněném světě zcela závislém na chemických preparátech měnících skutečnost k lepšímu. Lem zde vykračuje z hranic pravděpodobného a v kulisách grotesky paroduje totalitní režimy a zkoumá katastrofické vize budoucnosti.
17
překlad citátu: Helena Stachová, 1977
Stanisław Lem: FUTUROLOGICKÝ KONGRES
foto: Wojciech Zemek, 1966 © Tomasz Lem
18
druhémísto
scénář a kresba: Tomáš Staněk
19 scénář a kresba: Ondřej a Pavel Bláhovi prvnímísto Stanisław Lem: BAJKA O KRÁLI MURDASOVI
Vedle sci-fi románů a povídek nebo groteskních próz se Stanisław Lem postupně začíná věnovat esejistice a publicistice. Vznikají jeho známé apokryfy, tedy recenze neexistujících knih, nebo rozhlasové a televizní scénáře, vychází autorova korespondence nebo rozhovory. Vrcholem Lemových esejistických úvah o budoucnosti lidstva a nových technologiích je filosofický opus SUMMA TECHNOLOGIE z roku 1964, česky vydaná až 1995. Tyto myšlenky Lem rozvíjel i ve svých dalších textech. Po návratu z exilu, kde žil v letech 1982–1988 po vyhlášení výjimečného stavu, už nevydal nové beletristické knihy a psal především fejetony. Zemřel 27. března 2006 v Krakově.
„Příliš mnoho z toho, co byl jen můj výmysl a nezodpovědné rozvíjení fantasmagorií, se stalo realitou. A skutečnost je překvapivě ještě pitoresknější než výtvory mojí představivosti.“
20
Stanisław Lem rozhovor se Stanisławem Bereśem v knize HISTORIA LITERATURY POLSKIEJ W ROZMOWACH (2002)
foto: Wojciech Zemek, 1966 © Tomasz Lem
