NA SKOK DO POLSKA KRKO N O Š E
OBSAH
3
KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK Více než sto kilometrů značených turistických stezek
5
TO NEJLEPŠÍ Z REGIONU Nejdůležitější atrakce regionu na jednom místě
6
KOSTEL WANG Architektonická perla v srdci Krkonoš
8
KRKONOŠSKÉ SKLÁRNY Krátká procházka do hlubin mnohasetleté tradice krkonošského sklářství
12 WLASTIMIL HOFMAN Polsko-český malíř
TEXT A FOTOGRAFIE
MARTA BOROWIECKA GRAFIKA
BARTOSZ BOROWIECKI PŘEKLAD
MARTIN VESELKA
KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK Krkonoše jsou nejvyšší a zároveň nejrozsáhlejší horský masiv Sudetských pohoří. Rozkládají se na obou stranách česko-polské hranice v délce přibližně 40 kilometrů, od Novosvětského sedla (polsky Przełęcz Szklarska) na západě až po Královecké sedlo (polsky Przełęcz Lubawska) na východě. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (polsky Śnieżka; 1603 m n. m.), která leží přesně na hranici . S ohledem na hustou síť turistických stezek a rozmanitý reliéf patří Krkonoše k populárním cílům milovníků horské turistiky v každém ročním období. Krkonošskou krajinu tvoří malebné skalní útvary, jámy a ledovcová jezera, ale také četné vodopády. K těm nejznámějším na
polské straně hor patří vodopád potoka Szklarky (polsky Wodospad Szklarki) a také vodopád potoka Kamieńczyk (polsky Wodospad Kamieńczyka), který je nejvyšší v polských Sudetských pohořích. Dne 16. ledna 1959 byl vyhlášen polský Karkonoski Park Narodowy na ploše 13 093 hektarů, národní park na české straně hor vznikl o čtyři roky později, ovšem na ploše téměř třikrát větší. V polské části Krkonoš najdeme více než sto kilometrů značených turistických stezek pro pěší, ale rovněž řadu lyžařských tras. Některé cesty slouží i cyklistům. Do vrcholových partií hor vás vyvezou dvě lanovky (Szrenica a Kopa), v zimě je pro změnu k dispozici 10 lyžařských lanovek.
3
4
TO NEJLEPŠÍ Z REGIONU Vratislav
Jelení Hora Liberec
Valbřich Opolí
Lázně Chudoba
Kladsko
Hradec Králové
Šumperk Ostrava
Ř
5
KOSTEL WANG Architektonická perla v srdci Krkonoš
Kostel Wang je jedním z nejstarších dřevěných kostelů na území Polska. Vyznačuje se netypickou architekturou a stavební konstrukcí – byl totiž vybudován z borových trámů bez použití jediného kovového hřebíku. Nejpozoruhodnější je však jeho historie – původně totiž stával v norské vesnici Vang. Jak se tedy dostal až do Krkonoš? V 19. století se Norové rozhodli, že historický svatostánek, kam už se všichni místní věřící nevešli, prodají. Novým šťastným majitelem objektu se stal pruský král
Fridrich Vilém IV., který se rozhodl, že kostel nechá přemístit do Berlína. Nakonec od tohoto plánu upustil a stavba se na přímluvu místní aristokracie přesunula do srdce slezských Krkonoš – do města Karpacz. Kostel Wang – přesněji řečeno evangelický horský kostel Našeho Spasitele – je dnes jednou z největších atrakcí tohoto letoviska. Najdeme jej na začátku působivé turistické stezky, která vede polským Krkonošským národním parkem až na vrcholek Sněžky.
7
KRKONOŠSKÉ SKLÁRNY Krátká procházka do hlubin mnohasetleté tradice krkonošského sklářství
bez přerušení až do 90. let 20. století. Pohárky, skleničky, džbánky, půllitry či vázy vyráběné v krkonošských sklářských hutích našly své využití u jídelních stolů v nejedné rodině v Polsku i v zahraničí. Sklárny produkující křišťálové sklo existují v Krkonoších dodnes. Na české straně hraje prim harrachovská sklárna, založená v roce 1712 a patřící k nejstarším v České republice. V Polsku náleží k nemnoha stále ještě fungujícím výrobcům křišťálu sklárna Julia v Piechowicích, která udržuje tuto starou regionální tradici. Podobně jako před sto lety se i dnes v Piechowicích vyrábějí ručně tvarované a broušené nádoby a předměty ze skla. S tajemstvím této tradiční ruční výrobyse nejlépe seznámíte při exkurzi po sklárně s průvodcem. To je také jediná příležitost, jak se na vlastní oči přesvědčit, jakým způsobem skláři z roztavené skloviny ve speciální peci vyfukují (doslova!) skleněné výrobky. Nedávno byla v huti Julia pro turisty otevřena i historická část provozu, která nabízí krátkou procházku do hlubin mnohasetleté sklářské tradice v Krkonoších.
Město Sklářská Poruba (polsky Szklarska Poręba) je dnes jedním z nejpopulárnějších horských letovisek celého Polska. Avšak dříve, než se stala významným rekreačním a turistickým střediskem, proslula především díky sklářskému průmyslu. První sklářské hutě vznikly na území Krkonoš už ve 14. století a v jejich bezprostředním okolí brzy vyrostly osady. Právě podle těchto sklářských hutí získala Sklářská Poruba své dnešní jméno. Abychom lépe poznali a pochopili dějiny tohoto pozoruhodného města, musíme se vypravit do deset kilometrů vzdáleného městečka Piechowice, kde stále ještě funguje sklárna Julia, která produkuje křišťálové sklo. Její dějiny jsou nedílně spjaty se sklářskou hutí Josephine, která působila ve Sklářské Porubě už od roku 1842 a byla největší v regionu. Obě sklárny vyráběly od roku 1923 skleněnou produkci pod jednou značnou – Josephine – a úspěšně dobývaly trhy na celém světě. Sklárny Josephine ve Sklářské Porubě a Piechowicích přetrvaly druhou světovou válku. V roce 1958 byla huť Josephine přejmenována na Julii a pokračovala ve výrobě
9
WLASTIMIL HOFMAN Polsko-český malíř
věká a pohádková témata. Maloval i portréty a žánrové výjevy. Své obrazy vystavoval po celé Evropě. Hofman se celý život cítil spjatý s Čechami. V letech 1915–1917 pobýval v Praze. Seznámil se tam s básníkem a milovníkem umění Jiřím Karáskem ze Lvovic, s nímž jej pojilo dlouholeté přátelství. Právě na Hofmanův popud shromáždil Karásek sbírku slovanského umění. Ta se zároveň stala jednou z nejbohatších kolekcí polského umění v zahraničí. V současnosti mají Hofmanova díla ve svých sbírkách mimo jiné národní muzea v Krakově, Poznani a Varšavě. Výběr z jeho obrazů a skic, jakož i malířův ateliér si můžete prohlédnout v expozici Domu Carla a Gerharta Hauptmannových ve Sklářské Porubě, který je pobočkou Krkonošského muzea Jelení Hora (Muzeum Karkonoskie w Jeleniej Górze).
Ve městě Sklářská Poruba (Szklarska Poręba) mají ve zvyku říkat, že všechny cesty vedou do Wlastimilówky – nevelkého dřevěného domu, v němž od roku 1947 až do své smrti bydlel malíř Wlastimil Hofman společně se svou ženou Adou. Právě zde se setkávala umělecká bohéma a místní společnost, kterou umělec nejednou zvěčnil na svých obrazech. Wlastimil Hofman se narodil v Karlíně, který v té době ještě ani nebyl součástí Prahy. Jeho matka byla Polka, otec Čech. Ve věku osmi let se Wlastimil se svými rodiči a dalšími šesti sourozenci přestěhoval do Krakova. V pouhých šestnácti letech začal chodit na krakovskou výtvarnou akademii, kde studoval mimo jiné u jednoho z nejvýznamnějších polských malířů Jacka Malczewského. Wlastimil Hofman bývá pokládán za pokračovatele symbolismu. V jeho tvorbě se často opakují náboženská, staro-
13
NA SKOK DO POLSKA Všichni máme dost sedění doma a rádi bychom mohli zase svobodně cestovat. A co když jsou kousek od vašeho domova zajímavá místa v přírodě, která můžete objevovat v klidu a v bezpečí i dnes? Přinášíme Vám zdroj inspirace – nejzajímavější místa poblíž česko-polských hranic, která můžete navštívit i za jeden den.
WWW
INSTYTUTPOLSKI.PL/PRAHA
@POLSKYINSTITUT