Synod provincie Východní Karibik. s chudobou i s problémem AIDS, Haiti zase s přírodními katastrofami. Dostatek peněz na vše potřebné tu nemá nikdo. I tak je ale vizí afrických provincií se jednou zcela finančně osamostatnit. V závislosti na problémech dané země jsou k tomu někde blíž, jinde dál. Velkým pomocníkem v těchto končinách je Výbor světové misie Jednoty bratrské, který pokrývá potřeby financemi i silami dobrovolnických služebníků. Život v Karibiku má také jedno zajímavé specifikum, a tím je opravdu bohatá multirasová společnost. Historie zde svedla dohromady obrovské množství nejrůznějších etnik a promíchala je jako v obrovském hrnci: najdete tu potomky mnoha domorodých kmenů, nejrůznějších Evropanů (od kolonistů po piráty), uprchlíků z Jižní Ameriky na sever či obráceně, otroků ze všech částí Afriky (dovezených s kolonisty, uprchlých i ztroskotaných v karibském moři), potomky indiánů a dokonce i Asiatů, Židů, Syřanů či Arménů… Není tedy divu, že místní Jednota používá hned několik různých jazyků, musí mít neustále po ruce několik překladů bible nebo řeší, který jazyk zvolit jako svůj oficiální, aby zůstala přístupná pro všechny. Každopádně má práce v karibských provinciích za sebou historii utěšeného růstu a šíření do dalších míst, a to navzdory mnoha politickým zemětřesením.
VÝCHODNÍ KARIBIK V angličtině má tato provincie docela záhadný název – Eastern West Indies (doslova Východní Západní Indie). Jde o historickou kuriozitu, která nechtěně vznikla ve chvíli, kdy Kryštof Kolumbus zakotvil po nekonečné plavbě přes Atlantik na neznámém území a mylně je označil jako Indii. Ve skutečnosti, jak již dnes víme, se vylodil kdesi na Bahamách, a když se pak omyl provalil, pojmenovalo se nové území jako Západní Indie. Oblast (dnes pod souhrnnými názvy Bahamy a Antily, někdy také Západoindické souostroví) je složena z množství různě velkých ostrovů a v její východní části leží karibská provincie Jednoty bratrské. Právě tam, jmenovitě na Ostrov svatého Tomáše, se Moravští bratři roku 1732 vydali na svou první zámořskou misii, aby bez nároku na návrat do vlasti sloužili tamním otrokům. Tato provincie Jednoty bratrské dnes zahrnuje devět ostrovů: Antigua, Barbados, Tobago, St. Kitts, Trinidad, takzvané panenské ostrovy St. Croix, St. John, St. Thomas a Tortuga. Na desátém ostrově, v Granadě, bratři misijně působí. Celkem je zde 51 bratrských sborů s 15 400 členy. Ženy a muži se o pastorské pozice dělí téměř půl na půl. I v této části světa bojuje Jednota bratrská s chudo-