inZlin únor 2018

Page 1

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Stránka 1

ZDARMA 10.000 ks měsíčně

ROZHOVORY & INSPIRACE & TIP Y

Nominace na Thálii pro Kateřinu Liďákovou rozhovor na str. 6

únor 2018


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Strรกnka 2


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Stránka 3

Máte ve svém okolí nějakého hrdinu? Až do 20. 2. jej můžete nominovat na Cenu Salvator - Cenu hejtmana Zlínského kraje.

Výsledek soutěže o CD

Je jedno, jestli je to občan, dítě nebo organizace, která pomáhá. Nominovat můžete online (www.cenasalvator.cz), nebo osobně prostřednictvím boxů rozmístěných po Zlíně, např. v Golden Apple Cinema, v Univerzitním centru na náměstí T. G. Masaryka nebo ve 14|15 Baťově institutu. Představuje již 15. ročník projektu, jenž oceňuje statečné občany, kteří zachránili lidský život, ale i organizace Zlínského kraje, jež pomohly v nouzi za uplynulý rok 2017. Celá akce je od svého počátku v organizačních rukou studentů Univerzity Tomáše Bati za finanční podpory Zlínského kraje. www.cenasalvator.cz

V minulém čísle byla vyhlášena soutěž o novou desku zlínské cabaret-punkové kapely Franc Alpa. Otázka zněla, čím kytarista Šráma naladí v písničce Ska-milou. A odpověď? Sólem! Děkujeme za všechny vaše reakce, poctivě jsme vylosovali šťastnou vítězku, která se jmenuje Denisa Rumíšková. Gratulujeme! inZlin - zlínský lifestylový & kulturní magazín - vydání: 2/2018, datum vydání: 3. 2. 2018 ve Zlíně provozovna: Tř. T. Bati 5267, 760 01 Zlín náklad: 10.000 ks, periodicita: měsíčně Vydavatel: Ing. Zbyněk Trvaj, Nerudova 1208, 763 61 Napajedla IČ: 61406554, reg. č. MK: ČR E 14351 REDAKCE: redakce@inzlin.info INZERCE: inzerce@inzlin.info, tel.: 736 688 018

inZlin únor 2018

poskytovatel internetového připojení www.avonet.cz

www.inzlin.info

Život je dar 2018 Spolu pro dobrou věc. Spolu pro 9 000 lidí. V sobotu 20. ledna 2018 se spojilo 1 107 lidí (účastníků, účinkujících, organizační tým), aby podpořili Komplexní onkologické centrum Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a pacienty, kteří se statečně perou s různými formami rakoviny.

Letošní novinka – Benefiční ples v Kongresovém centru Zlín – se nesl v duchu zábavy, usměvavých tváří a roztančených návštěvníků. A nejen ples – i denní program (divadelní představení pro děti v Golden Apple Cinema, sportovní program ve zlínských fitcentrech nebo přednášky o zdraví a zdravém životním stylu v Kavárně Továrna) byl bohatý a účastníky velmi kvitovaný. V letošním roce je 100% sbírky vybraných finančních prostředků určenu na nákup nového polohovacího stolu pro ozařování s přesností ozáření na 1 mm. Vybraná částka se po benefičním dni vyšplhala na krásných 366 986 Kč. Lidé, kteří sympatizují s myšlenkou a chtějí podpořit pacienty Komplexního onkologického centra ve Zlíně, mají stále šanci – mohou zaslat finanční příspěvek na transparentní účet s číslem 107-9060230247/0100. 1. března 2018 se sbírka uzavře a celková částka bude předána Komplexnímu onkologickému centru. Více informací naleznete na www.zivotjedar.cz 3


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Stránka 4

ZLÍN! Okem čtyřicátníka

Dny v tempu času Nové týdny ještě novějšího a čerstvějšího (i ten smog voní jinak) roku letěl za okny jako stádo svobodomyslných Mustangů. Způsobovalo to, že ač se člověk snažil sebevíc postávat v koutku jako cudná panna, přece jen byl občas vcucnut do víru a reje ubíhajícího času. 3. ledna Několika denní bolest zubů mě přiměla zvednout telefon a přiškrceným hlasem poprosit sestřičku, aby se na můj chrup podíval pan doktor. Vstupuji do čekárny. Zarazí mě, kolik rodinných klanů se vydalo místo do supermarketů na výlet k zubnímu lékaři. Pozdravím. Nikdo nereaguje. Orosím se. Nenápadně si sundávám úplně mokré triko. Zahaluji se pouze svetrem. Triko nepozorovaně odkládám na topení. Netopí, ale další pohyb udělat nemůžu. Jsem sledován. Zub už dávno nebolí. Po chvíli vcházím do ordinace: „Pane doktore, sedí Vám v čekárně celé rodinné klany. Za chvíli Vám budeme muset říkat: Kmotře.“ Doktor se otočil na svém pojízdném křesle, podíval se mi zpříma do očí a řekl: „Pane Nýdrle, někteří mi tak už říkají! Zase jste něco propásl.“ Sestřička se uchichtla a já na sucho polknul. 4. ledna Na oslavu toho, že zuby už nebolí, jsem si koupil letenky na jih Francie. Těším se. Na bratra. Jeho ženu a syna. Žije ve Francii 16 let. V únoru mě tedy čeká dobrodružství. Tím pádem i Vás. Stárnoucí strejda z venkova jede do Evropy. 5. ledna Pronajal jsem si místo na Karpathosu. Už to bez ostrovů, moře a Řeků dlouho nevydržím. 8. ledna Naplánoval jsem si cestu po ostrovech Kyklady. Přesouvat se budu lodí. Začnu v Santorini, skončím na Milosovi. Nutné se trochu hýbat. A pokud nepojedou lodě, přeplavu. 10. ledna Z Hong Kongu mi přišla pohlednice. Stálo na ní: 熱愛生命. K tomu musím jen dodat: Já taky. 11. ledna Taneční trénink. Myslím, že mi upadly obě ruce. Bojím se je nahmatat. 12. ledna Vracím se k loňsku. Rekapitulace mého roku není zdaleka u konce. Informace, které mě loni díky mé naivitě paralyzovaly na dny, týdny, možná měsíce! A můj mozek se k tomu pořád vrací. 1. Od roku 1972 žijeme Zeměkouli na dluh. Planeta nestihne do konce roku obnovit kyslík, vody a další přírodní zdroje. V roce 2017 Česká republika zemi žila na dluh od BŘEZNA!!! 2. Na světě žije na ulicích - bez rodičů, domova - 150 miliónů dětí a lidstvo egocentricky rodí dál!!! 3. Civilizace a dnešní společnost téměř nevyužívá svého mozku a jsou velmi snadno zmanipulovatelní!!! Čím víc člověk ví, tím víc je mu to na nic, neboť nedokáže dávat věci do souvislostí! 4. Plasty, igelit a odpad, který tahle civilizace žijící ve zhůvěřilém nadbytku začala ukládat do moří a oceánů jako na svou skládku, se začíná vracet na pevninu. Odpadem zaplaveno Bali a v prosinci 4

Dubrovník!!! To tady těm Vašim dětem vážně chceme nechat PLANETU ODPADKŮ?!?! Zničit a znásilnit, pošpinit jakoukoliv krásu - dokáže lidstvo!!! 5. Hon na Kevina Spacey se podobá honu na čarodějnice. Považuji za skandální, když po 20 letech začnou neúspěšní čtyřicátníci (muži) žalovat člověka za sexuální obtěžování! Pokud muž kvůli práci ze sebe udělá DĚVKU, má o tom navždy mlčet!!! Pokud se děvkou stát nechce, musí hledat práci jinde!!! Neříkám, že je to dobře. Ale je to logické!!! Pokud muž není schopen ubránit sám sebe, neubrání děti ani ženu!!! Je ZBABĚLÝ AKT NUL ničit kariéru talentovaným a schopným. Tohle pokrytecké puritánství považuji za nepřípustné!!! 6. "Zlobím Vás proto, že vás miluju, ať to víte," řeklo mi šestileté dítě. Ano. Uvědomil jsem si, kolik mých lásek mě během života zlobilo. Něco na tom bude. 13. ledna Pan prezident Zeman chtěl být prezidentem mas a lidu, tak se jím i stal. Dobře nám tak! Tehdy vyhrál volby a to volil lid této země. Vyhraje-li opět, dobře nám tak podruhé! 14. ledna Dnes BRAMBOROVÁ MUSAKA. 1. 8 - 10 velkých brambor nakrájejte na plátky a opečte na oleji. Vyjměte, v oleji nenechávejte. 2. Cibule, česnek, mrkev nakrájet a 10 - 15 minut na troše oleji osmahnout. Pustí šťávu a chuť. 3. Přidejte nakrájené cukety, petrželovou nať (a nebojte se jí), 2 bobkové listy, svitek skořice, lžička saturejky, oregána, máty, špetka nového koření, nastrouhejte trochu muškátového oříšku a pepře, sůl - dalších 10minut - je to nutné, uvolní vůně a spojí se se zeleninou. 4. Přilejte 3 deci kvalitního bílého vína, nechte 10 minut bublat. 5. Přidejte rozinky a dvě konzervy krájených rajčat. Jsou lepší, neboť tady neznáme skutečnou sladkou a šťavnatou chuť rajčat jihu. Necháme probublávat asi 30 minut. 6. Půl kila hub, nakrájených, orestujeme a můžeme osolit. 7. Na plech dáme brambory, vrstvu zeleninového ragú, houby a zase brambory, ragú a houby a zase, podle toho kolik máte všeho. Zasypte sýrem. Výrazným - Parmazán, ovčí, kozí, jaký máte rádi. Do trouby na 180 stupňů na 45 minut. (Můžete zalít i bešamelem - mouka, máslo, mléko, sůl, muškátový oříšek, trochu pepře a sýr) 8. Jezte teplé, výborné i vlažné či studené. NUTNÉ ZALÍT ŘECKÝM JOGURTEM (v Čechách je předražený - docela dobrý je také Selský nebo Elinas.) Nic nejezte zvlášť, vše dohromady ať poznáte lahodu chutí. Mnozí Češi totiž nejdříve sní zeleninu, maso, bešamel atd. - tato úchylka je daná školními jídelnami a řevem: POKUD NESNÍŠ VŠE, NEODEJDEŠ OD STOLU. Bude Vám to moc chutnat! 15. ledna Další šestileté dítě mi řeklo: "Miluji Vás hluboce." Řeklo to 3x. Takže jsem se nepřeslechl. Pak to ještě řeklo dvěma holčičkám, jednomu kamarádovi, paní uklízečce, ptáčkovi za oknem a svému plyšovému medvídku. A pak, že láska neexistuje!


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Stránka 5

16. ledna Nečekaná sněhová kalamita. V lednu. (?!!!) Rodiče z Jižních svahů volají, že jejich děti nepřijdou do hodiny. „Všude je plno sněhu,“ zoufale oznamují. Děti stojí na zastávkách MHD po kotníky ve sněhu a neví co si počít. Netuší, že mají nohy k tomu, aby chodily. Neuvědomují si, že z Jižních svahů přece můžou sjet třeba i po zadku, jsou to děti. Jen bezradně stojí a koukají na sníh. Rodiče jsou bezradní ještě více, neboť si zvykli kamkoliv přijet a přivést dítě autem. Apokalypsa jednoho sídliště v přímém přenose. Nu, ale děti z Luhačovic, Vsetína, Fryštáku přijíždějí. Nepochopitelné!?!?!?! 18. ledna Volám Renči. Vyděsím ji. "Říkal jsi, že tu budeš za 8 minut. Ale neuběhla ani minuta!" Lekl jsem se také, říkám: "Cloumá mnou děs a hrůza. Většinou mluvím o tom, že standardně souložím 20 minut, ale kolik to tedy ve skutečnosti může být?! 4 minuty?!!! Když z 8 minut je jedna!!!" Začnu nad tím „hodiny“ přemýšlet. 19. ledna Taneční trénink. Myslím, že jsem přišel o nohu. Pokud ne o nohu, tak koleno určitě. Jablko už není pevné jako kdysi. Kdosi z něj udělal kompot. 21. ledna Cítím obrovský stesk po Kerkyře. Je to dcera Bohyně sladkovodních vod, kterou Zeus zaklel do ostrova. A tak tam už staletí leží v Jónském moři. A já jsem do ní zamilován. Frantíci jí škádlivě říkají Korfu. 22. ledna Navždy mě opustila kůže z obličeje. Nyní mi omotává kolena a dost brání při normální chůzi.

inZlin únor 2018

PS: A můj zubní lékař mi předepsal náhubek. Na noc. Ať si nedrolím zuby. Proboha. Už nikdy se mnou nikdo neusne. Kdo by se chtěl probouzet vedle Hannibala Lectera. 23. ledna Nové divadelní sdružení Inspirace. Začal jsem s nimi zkoušet. Zubařskou komedii. Hmmm, jsou zapálení. Premiéra v dubnu. PS: Neděsím se ani tak kandidátů na prezidenta. Děsí mě ta masa. Ta špína kolem dokola. To by nás mělo děsit všechny, protože to o naší společnosti dost vypovídá. 25. ledna Taneční trénink. Je mi o tom žinantní mluvit, ale myslel jsem, že mě jako divadelníka už nic nepřekvapí. Nicméně, tolik dámských rozkroků a v takové intenzitě, jsem u svého obličeje nepotkal už léta. Uvádí mě to do rozpaků, ale tvářím se, že mít při chůzi v obličeji intimní partie partnerky je pro mě denní chleba. Blíží se snad konec a má duše chce zase domů? Nebo má jen choreografka neskutečně erotické fantazie? 27. ledna Volby. Výsledek… 30. ledna Život. Ten náš. Výjimečný. Každodenní. Skvělý. Rutinní. Takový jaký si každý z Vás udělá a zařídí. Hezky se mějte. Petr Nýdrle

5


ROZHOVOR

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Stránka 6

Blackbird: Nominace na Thálii pro Kateřinu Liďákovou Širší nominaci na prestižní Cenu Thálie 2017 pro Kateřinu Liďákovou přineslo křehké komorní drama Blackbird, které uvádí Městské divadlo Zlín v režii Petra Michálka v šatně orchestru, v komorním prostředí pro třicet diváků. Talentovaná herečka, která v posledních letech zazářila například v inscenacích My Fair Lady, Žítkovské bohyně, Blanche a Marie, Dobré mravy nebo Noc na Karlštejně, tuto zkušenost zažívá podruhé. V roce 2010 byla na návrh poroty zařazena do širší nominace na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon v roli Jeleny v inscenaci Strýček Váňa pod režijním vedením Martina Františáka. V Blacbirdovi je spolu s hereckým partnerem Luďkem Randárem divákům doslova na dotek. Blackbird působí v programu divadla nenápadně. Věřila jsi, že si ho diváci v podzemí divadla najdou? Doufala jsem v to, že si to lidé najdou sami, protože nespadá do žádného předplatného a nemá takovou propagaci, jako náročnější 6

věci na Velkém sile. Blackbird nabízí velmi silný příběh a jsem ráda, že nezapadl, protože má co říct. Je jiný, nenechá vydechnout. Je to nápor na soustředění i na emoce diváka, který nemá kam uniknout. Skýtá různé úhly pohledu na jednu konkrétní věc a každý si ten příběh může prožít podle sebe. Tak, jak mu to vyhovuje. Milostný příběh Uny a Raye, který Blackbird odkrývá, je drsný a temný. Jaké byly tvé první dojmy, když jsi dostala text do ruky? Nebyla jsem si schopna představit, že něco tak naturálního najdeme odvahu udělat. Byl tam obrovský respekt. Uvědomovali jsme si, jak nás ten tvar převyšuje. Jaká je Una? Jak bys ji popsala? Protřelá, zdánlivě sebevědomá mladá žena. Její dětství násilně ukončené. Zoufalá snaha po rehabilitaci oněch událostí a posléze snad i vztahu samotného ji přivede před několik zásadních otázek a čas na rozmyšlenou nemá skoro žádný. Vztek, lítost, ironie, melancholie, bezprostřednost, výbušnost, upřímnost i velkorysost. Se směsicí všech těchto vlastností jedná. To vše je Una. Zkoušky probíhaly i kvůli tvým mateřským povinnostem netradičně. Jak? Zkoušení bylo jiné. Probíhalo delší dobu – konec října až konec února. Scházeli jsme se dvakrát týdně na dvě hodiny, což je málo času, ale když jsi intenzivně naladěná na práci, tak to stačí. A dali jsme si podmínku – na každou zkoušku jsme si stanovili přesný počet stran, které budeme umět nazpaměť. Bez toho


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Stránka 7

----

---------

-------------

--

---

-----------

Díky za rozhovor a moc gratuluji.

est. 1939

---

---

bychom se neposunuli dál, neměli jsme žádnou nápovědu. Brzy jsme přišli na to, že tam není potřeba nic vymýšlet, že tu sílu má text už v sobě. A pak už to jelo. Jak ses sžila s šatnou orchestru, stísněným sklepním prostorem, bez oken… V šatně se mi hraje skvěle. Každý herec by si to měl zkusit. Hrajeme filmově, studiově, na dotek. Každý divák vidí, když trochu zvednete obočí. Chtěla bych to zažívat co nejčastěji. I když má člověk tak jako ty vrytý pod kůži spíš Velký sál pro téměř 700 diváků? Hraní na Velkém sále se vám vryje pod kůži. S Luďkem Randárem jsme se od toho museli úplně oprostit. Zezačátku jsem ho upozorňovala, ať na mě nekulí oči, on mi zase říkal, že mi vůbec nerozumí, i když stál hned vedle mě… (smích). Nechci tím herecky shazovat Velký sál, uhrát ho je taky umění. Chci jen říct, že jsme se ze začátku takto mírně špičkovali. Ale máme se hrozně rádi. Hodně jsme spolu partneřili i ve Strýčkovi Váňovi. A později v Ondině. Z toho důvodu Petra Michálka napadlo ten text vytáhnout právě pro nás dva. Když zmiňuješ Strýčka Váňu, ten ti taky vynesl širší nominaci na Thálii. Prožíváš to dnes jinak? Když jsi o sedm let starší? Ne (smích). Cením si toho stejně. Obě ty role mám extrémně ráda. Asi to prosáklo do výsledku. Velké díky patří Petrovi Michálkovi, který text Davida Harrowera našel. To ocenění je pro nás všechny, nejen pro mě, ale i pro Luďka. Doufám, že to divadlu zase trošku pomůže. Co kontakt s divákem? Kontakt s divákem během i po představení v šatně orchestru je úplně jiný než ve Velkém sále, kde lidi ani nevidím. Díky Blackbirdovi si chvilku hledíme z očí do očí, do duše. Máme okamžitou zpětnou vazbu. Říkala jsi, že Blacbird je náporem na emoce a soustředění pro diváka. Pro herce ne? Určitě taky. Jak se „očišťuješ“, aby sis těžké téma a myšlenky nenosila domů? Liďáková končí a začíná těmi prosklenými dveřmi do šatny orchestru. Bezprostředně po představení nejvíc pomáhá nebýt sám. Když je někdo v dosahu, mluvit a mluvit a mluvit o normálních věcech. Hodit se zpátky do reality. A máš nějaký rituál před představením? Před představením je mi hůř. Zároveň se obrovsky těším, zároveň mám trému, protože mi na tom záleží a vím, že prožiju něco, co nebude příjemné (smích). Mám ráda svůj čas. Dlouho si umývám vlasy, líčím se sama, nemám ani garderobiérku. Je to dlouhý a soustředěný proces. Ideální je, když se můžu trošku dřív odstřihnout i od dětí, protože mentální šok z proměny Kateřiny Liďákové v Unu je velký. Nechci a nemůžu při představení přemýšlet o tom, jestli jsem dětem nachystala pyžamo a podobně. V závěru, po té hrůze, po představení, přichází očištění.

ptala se Veronika Jurčová foto archiv MDZ

inZlin únor 2018

7


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Stránka 8

SHAPE YOUR LIFE Když se rozhodneš jít za svým snem. Jedinečný dokument o člověku, který každý rok vyráží do hor, dřít se s tunami sněhu, aby pro střediska stavěl snowparky. A když zrovna neupravuje park, tak si užívá jízdu v prašanu nebo na překážkách. Jiří Hladík, který je hlavním představitelem filmu, takto žije už několik let. Snímek připravuje zlínská Admiralos production pod vedením Lukáše Vojáčka.

Premiéra filmu : 1.3.2018 ve Zlínském GA Cinema


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:47 Strรกnka 9


ROZHOVOR

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Strรกnka 10

10


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 11

Kde se vzala myšlenka realizovat takto zaměřený dokument? Lukáš: Nápad na realizaci tohoto projektu se mi zrodil v hlavě už dávno. Jeli jsme tehdy z natáčení ve Švýcarsku a znaveni cestou nás napadlo přespat u Jirky, který tehdy pracoval ve svém prvním velkém snowparku. Když jsme přijeli na parkoviště k hotelu a viděli jsme Jirkovo auto, nevěřili jsme vlastním očím. Bylo pokryté takovou vrstvou sněhu, že skoro nebylo vidět. Jirka tehdy pracoval v dlouhodobě nejsněžnějším středisku v Rakousku. My pochopili, že za tvrdou práci zde dostává odměnu nejen v podobě slušného výdělku, ale hlavně stále čerstvého sněhu. Další roky jsem sledoval Jirkův vývoj a cesty do dalších snowparků po světě. V zimě 16/17 jsme se konečně dostali k natáčení a je to jeden z největších projektů, které v posledních letech realizuju. Jak jsi reagoval na nápad Lukáše natočit film o tvé práci? Jiří: Samozřejme s nadšením, že přijede kamarád na návštěvu, že vzniknou zajímavé a kvalitní záběry, že bude ochoten někdo točit i když zrovna napadlo, protože to se mě samotnému nikdy nechce, radši jdu jezdit a nepřemýšlím o ničem jiném. Téma práce ve snowparku je podle mě hodně zajímavé. Jak moc se bude film týkat konkrétně mé osoby, jsem začínal chápat až v průběhu natáčení, čekal jsem spíše všeobecnější náhled na realitu práce na horách. Myslím že podat to prostřednictvím osobního příběhu je dobrý nápad.

Kdy a kde probíhalo natáčení? Lukáš: Natáčeli jsme v Rakouském Damüls. Toto středisko má mimo 75 km sjezdovek také skvělý snowpark, který měl Jirka s celým týmem na starost. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli točit Jirkův život bez přetvářky, tak Jirka během natáčení pracoval jako obvykle. Jak jsi zvládal kombinovat natáčení s tvojí prací ve snowparku? Jiří: Těch pár dní natáčení bylo poměrně specifických, hodně sněžilo, což znamenalo hodně práce, ale zároveň taky hodně motivace jít jezdit a natáčet opravdu co to šlo, myslím, že v ty dny jsem měl nejrychlejší obědy v sezoně a hned zpátky na kopec. Většinu práce jsme dělali v noci, takže si to časově s natáčením nezavazelo až tolik, spíše to vyžadovalo dát do toho maximum energie. Kolik hodin denně a kolik dní v týdnu pracuješ? Jiří: Letos pracuji ve Vierli v Norsku, kde je situace poměrně specifická. Na park, ač je ve Skandinávii jedním z nějvětších a nejznámějších, jsem jen já a rolbař a ještě se starám o parkový vlek. Vypadá to, že tady bude můj průměr okolo 60 hodin týdně. V Damüls to bylo velmi flexibilní, každý z nás pracoval 6-7 dní v týdnu a objem práce mohl být cokoliv od pár desítek minut po 18-ti hodinové mise. V Kanadě v Sunshine Village to bylo strikně 5 dní v týdnu po osmi hodinách. Každý resort to má nastavené jinak. Co je cílem tvého dokumentu? Lukáš: Nejprve jsme chtěli divákům přiblížit pozadí freestyle snowboardingu, stavění a údržbu parků, život na horách. Nakonec ale míříme na mnohem vyšší cíle. Rádi bychom motivovali mladé lidi, kteří se rozhodují, kam se v životě vydat. Cestování nebylo nikdy jednodušší a levnější než dnes. Český pas je navíc jeden z nejlepších na světě. Tak proč to nezkusit? Vždyť vrátit se můžete kdykoliv. Pochopil jsem správně, že dokument je o těžké práci, a tak by mě zajímalo, jestli je tohle tvůj dream job? Jiří: Ta práce někdy dokáže být hodně fyzicky náročná, ale taky kreativní a zábavná a hlavně se odehrává venku, v horách a v dobré partě lidí. Je to můj dream job, ale to neznamená, že u něj vydržím věčně nebo dokud mi tělo bude dostatečně sloužit. Plánů mám hodně ať už v osobní nebo pracovní rovině a mnoho z nich je s vycestováním na celou zimu do zahraničí neslučitelných, uvidíme, co se podaří zrealizovat a kdy. Kdy dokument uvidíme a na co se v něm můžeme těšit? Lukáš: Film uvedeme nejprve ve Zlíně, a to 1.3. v 19:00 v Golden Apple Cinema. Diváci se mohou těšit na doprovodný program a spoustu věcných cen od našich partnerů. Dále budou následovat projekce v Brně (Industra Coffee 9.3). Veškeré informace o projektu a projekcích najdou diváci na facebookových stránkách projektu. Na projekci zveme nejen všechny milovníky hor a zimních sportů, ale také ty, co rádi cestují, nebo hledají inspiraci pro svůj vlastní život. Více info : Fb/shapeyourlifemovie/

inZlin únor 2018

11


INSPIRACE

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 02.02.18 10:55 Stránka 12

Lyžuj a plav:

ke skipasu hodina zdarma v termálních bazénech Užijte si lyžování i relaxaci za jednu cenu. Zábavu na sjezdovce, završenou koupáním v termálních bazénech relaxačního centra Wellness Horal, si můžete dopřát ve Ski areálu Razula ve Velkých Karlovicích. Díky akci Lyžuj a plav tady k celodennímu skipasu dostanete hodinový vstup zdarma do termálních bazénů ve všední dny. Pokud ho nestihnete využít přímo v den návštěvy ski areálu, můžete přijet i jindy. Bonus totiž platí dva měsíce od zakoupení skipasu. A pokud si ho necháte až na duben, můžete v bazénech místo hodiny dokonce zůstat dvě a půl hodiny. Relaxace ve Wellness Horal je opravdu příjemným doplňkem zimních sportů. Tři termální bazény jsou vyhřívané až na 36°C, relaxační bazén je navíc vybaven vodními tryskami a bublery, které pomasírují unavené svaly, a k odpočinku na lehátku si můžete dát nějakou dobrotu z pestré nabídky Vital baru. Za příplatek si můžete zajít i do saunového světa, kde se každé dvě hodiny konají populární saunové rituály. Více o akci Lyžuj a plav: www.razula.cz 12

Romantika ve Spa hotelu Lanterna Ski areál Razula Otevřeno denně 8:30 – 17:30 Lyžařská škola SunSki, dětský zimní park Razulák, snowtubing, Bistro Razula s nabídkou zdravého občerstvení, novinka – Skibufet Horal. www.razula.cz Tipy na akce 2018 Závod o pohár strašidýlka Razuláka (4., 18. a 25. 2., 3. 3.) Testování skialpů + závod (10. 2.) Valentýnské lyžování za hubičku (12. – 14. 2. ) Noční stopa Valachy (17. 2.) Maškarní lyžovačka (4. 3.)

Chcete si užít romantické chvíle ve dvou? Jako stvořený pro páry je Spa hotel Lanterna ve Velkých Karlovicích. Přes den se můžete věnovat procházkám, lyžování nebo výletu na běžkách ve zdejší zasněžené krajině a potom se společně oddat relaxaci ve wellness nebo si zajít na luxusní večeři. Pobytový balíček Romantické hýčkání zahrnuje neomezený vstup do L-Spa i blízkého Wellness Horal, masáž, snídani do postele nebo degustační menu v zážitkové restauraci, k tomu na přivítanou sekt a misku ovoce. Nejluxusnější apartmány Suite Spa mají i vlastní vířivku a krb. www.lanterna.cz Speciální tip: Degustační večer v zážitkové restauraci Vyhlídka bude 24. 2. doplněn o průvodní slovo šéfkuchaře Pavla Václavíka a vinaře Milana Sůkala, atmosféru doladí saxofonista DeeSaxx.


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 13

místo pro vaše akce, oslavy, školení a svatby

·

unikátní prostory kapacita až 250 osob bar R.JELÍNEK s širokým výběrem destilátů zajištění rautů a ochutnávek

Valentýnské lyžování za hubičku RUDOLF JELÍNEK a.s., Razov 472, 763 12 Vizovice

·

·

T: +420 577 686 129 M: +420 725 653 115 E: polachova@rjelinek.cz

www.rjelinek.cz

facebook.com//vi3zlin

Oslavte Valentýna s trochou recese. Přijďte si zalyžovat 12. až 14. února do Ski areálu Razula ve Velkých Karlovicích a k jednomu celodennímu skipasu získejte druhý pro svého partnera či partnerku zdarma. Stačí, když na pokladně poskytnete důkaz vaší zamilovanosti. Ski areál je otevřen denně od 8:30 do 17:30 hodin. www.razula.cz

Tipy pro sportovce:

skialpy a Noční stopa Chcete si vyzkoušet skialpy? Přijďte v sobotu 10. února do Ski areálu Razula ve Velkých Karlovicích, kde se s nimi můžete seznámit v rámci testovacího dne od 9 do 17 hodin. V 18 hodin naváže noční skialpový závod (i s možností využití testovacího vybavení) na sjezdovce Razula: 1,5 km stoupání + 1,5 km sjezd. Kapacita závodu je pouze 100 osob, registrace na www.razula.cz Zapojte se do prvního letošního závodu seriálu Valachy tour – do Noční stopy Valachy v sobotu 17. února ve Velkých Karlovicích. Intervalový závod na 15 km startuje v 18 hodin u hotelu Galik. Od 16 hodin budou probíhat i dětské závody. On-line registrace za zvýhodněnou cenu probíhá na www.valachytour.cz inZlin únor 2018

778 770 770 32 =/Ë1ċ =$

89 9,13


ROZHOVOR

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 14

„Já mám velké štěstí, že mě práce baví,“ říká Regina Hudcová zdravotní sestra oddělení intenzivní péče Baťovi nemocnice a chirurgické ambulance na Poliklinice. ŠVyrůstala v Luhačovicích. V domě u bývalého hřbitova s velkou zahradou. Dům rodiče koupili i s nájemníky. Ještě když jí bylo 15 let, tak tam někteří bydleli. V sobotu bývaly pohřby. Hrála živá hudba a celá rodina sedávala na zahradě. Vůbec měla ten hřbitov ráda. Často tam chodívala, když kvetly šeříky. Pokládala je na hroby, u kterých bylo vidět, že už je nikdo nenavštěvuje. Jak sama říká, měla velké štěstí, že rodiče byli společenští. Měli spoustu přátel, kteří u nich bydleli a tak se setkala s mnoha velmi zajímavými lidmi už v dětství. Tatínek byl spíš bavič a velmi rád všechno prožíval. Byl svobodomyslný. Dokonce se hlásil k hnutí hippies. Naučil ji poslouchat jazz a spoustu věcí jí dokázal prominout. Maminka byla přísnější. Pracovala jako zdravotní sestra v lázních. Ráda s ní chodívala na noční. Vždy jí slibovala, že do rána určitě 14

neusne. Samozřejmě pokaždé usnula. Maminka často pomáhala lidem s astmatickými záchvaty. Lidé, kterým pomohla, jí opláceli vděkem a díkem. Tohle se jí jako malé moc líbilo. O obou rodičích mluví s velkou láskou a něhou. Nikdy nesnila o tom být herečkou ani zpěvačkou. Jen v první třídě chtěla být baletkou. Což, jak se smíchem přiznává, bylo dost svízelné, protože byla údajně poněkud tlusté dítě. Také ten sen o baletce trval pouze chvíli. Já jsem paní Reginu potkal na svých hereckých kurzech. Přišla krásná žena plná noblesy, šarmu a grácie. Osobnost. Přímá a temperamentní. Nezaměnitelná. S velkým smyslem pro humor a nadhledem. Takové ženy nepotkávám často. Jakoby přicházela z 30. let minulého století. Pak jsem ji zažil při práci. Několikrát jsem, z různých důvodů, musel navštívit chirurgickou ambulanci.


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 15

Pan doktor, ona a druhá sestřička – to bylo obdivuhodné. Pro ně asi rutina, ale pro mě zákroky téměř „životní“. Paní Regina mi vždy byla oporou. I díky ní jsem měl důvěru ve vše, co se dělo. Důvěra a pocit bezpečí. A často osvobozující smích. Naposledy mě rozesmála hláškou: „Pane Nýdrle, sundejte si i to triko. Kdyby bylo hodně krve, ať se nezašpiníte.“ Bránil jsem se, že tentokrát jde o zákrok na obličeji a podstatně malý. S úsměvem dodala: „Raději to svlečte. Nemůžeme tušit, jak to pan doktor pojme,“ a už zase jako kometa letěla prostorem k dalšímu pacientovi. Pocit, že jste důležití, to je to, co dokáže. Stejně jako pan chirurg. I když přijdete se sebemenší hloupostí. Fascinován touhle ženou, požádal jsem ji o rozhovor. Abych Vám ukázal, jak zajímavé lidi tady máme. Protože je to důležité. Mnohdy jsou zajímavější ti, kteří nestojí o věhlas jako celebrity, ani o busty v muzeích. Lidskost a člověčenství. Mám to rád, moc. Tak mi milí čtenáři dovolte seznámit Vás. Když jsem ji žádal o rozhovor, řekla: „Vůbec nejsem zajímavá.“ Nemyslím si to. Posuďte sami. Vzpomenete si, kde Vám v dětství bylo nejvíce dobře? V Luhačovicích. Doma. Dodnes to tak mám. Přijedu domů a nikam nemusím chodit. Vybaví se Vám nejhezčí vzpomínka z té doby? Asi s rodiči na přehradě. Bylo to období, kdy maminka měla volno v práci a byli jsme všichni pohromadě. To ve mně zůstává. Vzpomínka, kdy přesně vím, kde ležela, jaké měla plavky… Můj otec, který mě učil plavat… To si pamatuji nejvíc. A nejsilnější? inZlin únor 2018

Když mě bratr v zimě postavil na vor a řekl, abych plavala. Vor se samozřejmě potopil. Byl únor. Přišla jsem domů úplně mokrá a zmrzlá. Můj tatínek jako první udělal to, že mi nalil panáka slivovice, abych nedostala zápal plic. Jak se to tedy stalo, že jste se stala zdravotní sestřičkou? Nechci, aby to znělo hloupě, ale myslím, že tehdy byla na Zdravotní škole matematika a fyzika jen dva roky. (smích) To bylo také rozhodující. Kvůli tomu chodí spoustu lidí k divadlu. Pravděpodobně se mi líbilo to povolání. Viděla jsem to od dětství u maminky. Co Vás na Vaší práci nejvíce fascinuje? To, že pacienta někam posunete. Když se všechno daří, tak máte dobrý pocit. Většinou jsou to lidé po operacích a vy po 12-ti hodinách služby něčeho dosáhnete. Jsou to drobnosti, protože uzdravování je dlouhý proces. Ale už jenom třeba to, že se pacientovi lépe dýchá, je skvělé. Do ambulance se zase lidé vracejí. Lékař, u kterého pracuji, všechno dotáhne do konce. Co je na Vaší práci nejtěžší? Nepřipustit si ji k tělu. Ani pacienty. Obrnit se. Ale pořád zůstat příjemná. Nesmí Vás to ovlivnit. I když můžu říct, že když jsem v 18-ti nastoupila do nemocnice, dodneška si pamatuji jména pacientů. Určitě jsou případy, kdy jsem to obrečela. Teď už ale ne. Co Vaše práce vlastně obnáší? V nemocnici je to starost o pacienta. Všimnout si, co ho trápí. Navázat s ním kontakt. Upozornit lékaře na jakoukoliv změnu… Děláte na intenzivní péči - pooperačním, kde je to asi 15


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 16

náročné. Musíte být empatičtí, pozorní a pořád v pohotovosti. Jste tak trochu psychologové? Tak trochu ano. Jsou tam lidé, kterým se během jedné vteřiny změní život. A každý se s tím srovnává jinak. Ale nemůžu říct, že já bych byla dobrý psycholog, to určitě ne. Jak Vás vnímají pacienti? Troufám si říct, že dobře. (smích) Poslouchají. A věří. Protože, když vám pacient nevěří, tak jde všechno strašně ztuha. To prostě nejde. Musí vám důvěřovat. Musí to být o tom, že mu řeknete, aby něco udělal a on i přesto, že se to bojí udělat, tak to udělá. Někdy ho potřebujete trochu vyhecovat, jindy pochválit… Zdravotní sestry jsou dle mého důležité jako opora pro pacienta. Pacient se alespoň trochu potřebuje cítit v bezpečí. Ano. A musí cítit, že se mu pomůže. Čeho se lidé nejvíce bojí? Nemoci. Často Vám řeknou, že rakoviny. A přitom jsou jiné nemoci, úrazy atd. Ale rakovina je nemoc zdlouhavá a mnohdy bolestivá. Takže to není zákrok sám, čeho se bojí? Bojí se zákroku, ale i budoucnosti. Uzdravování je dlouhý proces. Nakolik může strach ovlivnit člověka? Hodně. Někteří se uzavřou. Jiní to nepřijmou. Naopak další vypadají, jakoby si to ani neuvědomovali. Dost to záleží na psychice člověka. Moje babička byla celý život katolička. Ty poslední roky byly těžké. A ona se moc bála. Kněz chodil pravidelně. Čímž pro mě, aniž bych to soudil, malinko zpochybňovala tu celoživotní víru. Zdá se mi, že věřící lidé to většinou lépe snáší. Pomáhají jim v tom jejich rodiny, které mi připadají semknutější. Vidím to u své věřící kamarádky. Ona takovou rodinu má. Ale určitě to není žádným pravidlem. Existuje strach? Co to vlastně je? Myslím, že je to pocit. Dokonce si myslím, že ho v sobě hledáme. Já si strach občas v sobě dovolím. Jak říkáte vy, občas ho hledám. A užívám si ho. Ale když jde o něco zásadního, mnohdy o někoho jiného než já, tak strach necítím a reaguji velice racionálně a s klidem. Ony jsou také rozdílné strachy. Strach o děti. Strach o rodiče….

Pak jsou strachy zásadní. V něčem máte pravdu. Byla jsem v situaci, kdy jsem strach necítila a pokud, tak o toho druhého. Je to tedy um lékařů nebo záležitost Vyšší moci? Um lékařů. Psychika je určitě důležitá, ale medicína je neuvěřitelná. A já, když to můžu srovnat od svých 18-ti let, tak je ten pokrok obrovský. Jak s uzdravováním souvisí „duše“, pokud ji člověk vůbec má? Já myslím, že vás uzdraví podle toho, jak vám to naordinují. Tím vám pomůžou. Síla není duše. Možná, že ani není duše - jen vlastnosti. Co by lidé měli vědět? To, co neví, a vy to víte. Že by měli věřit. Když lékaři něco řeknou, tak by to i mělo být. Když jste v nemocnici, musíte věřit, že pro vás dělají maximum. A dokonce jsem přesvědčena, že ano. Co je nejčastějším požadavkem pacienta? Mobil. (smích) A něco od bolesti. To je pochopitelné. Dokáže Vás ještě něco překvapit? Vždy mě překvapí něco nového. Něco, co tam ještě nebylo. Něco, co je poprvé. To je zajímavé. Ale psychika pacienta mě nepřekvapí. - Já vždy pacientům říkávám, tohle je 14 dní z vašeho roku, života. A za měsíc si už ani nevzpomenete. A je to tak! A je to dobře! Stane se Vám, že se občas leknete? Myslím, že takových situací je při naší práci spousta. Ale jak nad tím přemýšlím, jsou to situace, které k tomu patří. Kde berete energii? V odpočinkovém dni. (smích) Kdy nedělám vůbec nic. Také je to má dcera, která je úžasná. A v lidech, se kterými se setkávám. Já pracuji pořád v mladém kolektivu. Ty mladé holky vás neustále drží v takovém střehu. V tomhle jsem měla obrovské štěstí. Jste vitální. To není pravda. (smích) Jak odpočíváte? Lenoším. Jsem hrozně líná. Nebo chodím na procházky. A pokud chci úplně vypnout, koukám na seriály. Také čtu knihy. Co vám dělá radost? Drobnosti. Třeba telefonát s otázkou, jak se mám. Co byste si přála? Aby se mým blízkým vedlo dobře. O čem sníte? Chtěla bych mluvit plynule anglicky. Učím se už nějakou dobu. Docela mě to baví. Moje dcera umí velice dobře anglicky a má spoustu přátel v zahraničí. Mladí lidé jsou nádherní. A přátelé mé dcery jsou ohromní. A je fajn, když občas někdo přijede a já se můžu zeptat, jak se mají. Jinak mi ta angličtina moc nejde. (smích) A také obdivuji, když ještě někdo něco dělá. Já mám pocit, že nedělám nic. Má kolegyně je třeba myslivec. Ptám se jí: “To tři hodiny sedíš na posedu, pak to zvíře zastřelíš, vyvrhneš a hodíš si ho přes rameno jako Bivoj?“ To je hrozně zajímavé. Obdivuji lidi, co mají koníčka. Jak se dá bojovat proti rychlosti času? Nijak. A zdá se mi, že čím jsem starší, tím je čas rychlejší. Je něco, na co se vás nikdy nikdo nezeptal? „Jak ses vyspala?“ - byť já se na to svých pacientů ptám téměř pořád. (smích) Děkuji za rozhovor. Petr Nýdrle

16


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 02.02.18 10:52 Stránka 17

700 Kč

www.cpzp.cz/sport

na sport

Myslete na sebe! Přispějeme vám 700 Kč na sportovní aktivity při zakoupení permanentky v hodnotě nejméně 1 500 Kč (pro ženy a muže od 19 let).

Podrobné informace na:

810 800 000 Þ www.cpzp.cz

inZlin únor 2018

kód pojišťovny

205

17


ROZHOVOR

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 18

„Ukazuji lidem, jak důležité cesty jsou. Nejen ty životní,“ říká Jan Rendl mladý muž, který se odrazil ode dna, aby znovu našel krásu každodennosti Za šestadvacet let života prožil to, co mnozí neprožijí ani za dva životy. V poměrně brzkém věku se ocitl na šikmé ploše a začal se neřízeně řítit do propasti. Alkohol, drogy, exekuce, ulice. Svou těžkou situaci nezvládal a jednoho dne tak z ničeho nic stál na hranici života a smrti. Vrátit se z pekla nebylo vůbec lehké, ale Jan Rendl to dokázal. Velkou sílu k tomu, aby opět našel krásu každodennosti, mu dodala láska. K ženě a k cestování. Příběh, který může vypadat jakkoliv smyšleně, se skutečně stal. Dnes si jde mladý cestovatel plně za svým snem. Snaží se lidi inspirovat, varovat a předávat jim své zážitky z všemožných výletů do dalekých zemí. Přečtěte si zcela otevřenou zpověď ostravského rodáka, jenž bude mít přednášku i ve zlínském klubu Sklep 33. 18

Tvůj život připomíná jízdu na horské dráze, a to v tom dobrém i špatném slova smyslu. Na svůj věk jsi toho prožil opravdu hodně. V jaké fázi se nacházíš momentálně? Momentálně se nacházím v rozpolcené fázi. Cestování mi bere spoustu času a musím říct, že skloubit ho s prací a častými nočními směnami je fakt náročné. Do toho mám víc a víc přednášek, což je skvělé, ale musím se tím pádem věnovat i propagaci a věcem s nimi spojenými. Občas si říkám, jestli mi to za to stojí. Ale držím se, makám na tom, abych se přiblížil ke svému snu – být cestovatelem se vším všudy. Nebýt tvých závažných existenčních problémů, tak bys asi krásu v cestování neobjevil, mám pravdu? Kdyby ses


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 19

nepostavil na novou startovací čáru, zřejmě bys dnes měl úplně jiné sny… Je to přesně tak, jak říkáš. Až po tom, co jsem prožil pád na úplné dno, jsem si uvědomil krásu života a řekl jsem si, že chci zažívat hezké věci. Pojďme si tvůj nelehký životní příběh připomenout. Kdy se ti začala půda pod nohama propadat? Už v dětství nebo v dospívání? Od dětství jsem vybočoval z řady. Už na základce jsem stál, díky své nadprůměrné inteligenci, jaksi bokem. Vnímal jsem věci jinak než ostatní spolužáci a taky jsem o věcech přemýšlel jinak. V pubertě jsem se chtěl někam zařadit, chtěl jsem někam patřit, jenže jsem nevěděl, co se sebou. A tak přišly první problémy, objevil jsem útočiště v alkoholu a začalo to všechno postupně gradovat. Neustálé opíjení zapříčinilo postupnou destrukci mé osobnosti. Uvědomoval sis v určité chvíli, že už to nemáš pod kontrolou a řítíš se do pasti? Myslím, že ze začátku jsem si to nějakým způsobem uvědomoval. Už v šestnácti a následně v sedmnácti letech jsem absolvoval léčení v psychiatrické léčebně. Tam jsem se vždycky tak nějak srovnal, ale když jsem zařízení opustil, okamžitě jsem sklouzl do starých kolejí. Skončil jsem se studiem na střední škole a raději jsem si našel práci, abych měl nějaký příjem. Jak to pokračovalo? Po čase mě z práce vyhodili. Věděl jsem, že jsem v průseru, který už nejde zastavit. Začal jsem před problémy utíkat, raději jsem se každý den opil. K tomu všemu jsem odešel z domu a začal bydlet v jednom bytě s feťačkou, jejím partnerem a dětmi. Jediná má každodenní starost byla, kde vzít peníze na víno a drogy. Žil jsem život na okraji společnosti. Zneužíval jsem sociální dávky, kradl v obchodech. Z tohoto způsobu života může ve finále vyplynout jen jedno a to vystěhování. Po několika měsících jsem se ocitl na ulici, navíc trestně stíhaný… Jaký je pro mladého – šestnáctiletého – kluka pobyt v psychiatrické léčebně? Jsi totálně vytržený z reálného života. Když mě tam rodiče přivezli, tak mě doktoři okamžitě zavřeli do malého pokoje s mříží na okně. Díval jsem se ven a vůbec jsem netušil, co se se mnou děje. Naštěstí jsem se poměrně rychle začal adaptovat, četl jsem filozofii a doufal, že mě to někam posune. Ovšem bylo to k ničemu. Mimochodem, co zapříčinilo neúspěšné léčení? Proč ses nezvládl zařadit do normálního života? V psychiatrické léčebně si uvědomuješ jenom sám sebe, opravdu jsi mimo reálný život. Přemýšlíš nad svými problémy a není kolem tebe nic, co by tě rozptylovalo. Žádní kamarádi, žádný alkohol. Nic. Jakmile jsem se ale ocitl venku, zašel jsem na pivo a bohužel sklouzl ke starému stylu života. Co na to rodina? Nebylo v silách rodičů či bratra, aby ti nějakým způsobem pomohli? Rodina se mi samozřejmě snažila pomoct, krátce po prvním léčení mě poslala na to druhé. Myslím, že pro všechny blízké to bylo snad ještě náročnější než pro mě. Kór když viděli, že to nikam nevede. Ale jak už jsem naznačil, v osmnácti letech jsem se odstěhoval

inZlin únor 2018

a už se mnou nemohli dělat vůbec nic. Náš kontakt se v těch mých nejtěžších chvílích přetrhl. Po vyhazovu z bytu, který jsi sdílel s rodinou narkomanky, jsi trávil skoro půl roku na ulici. To musela být další pekelná zkušenost. Věř, že to byl neuvěřitelný šok. Ona se tato zkušenost nedá snad ani popsat. Neměl jsem vůbec nic a posledních pár lidí, které jsem kolem sebe ještě měl, se ode mě definitivně odvrátilo, protože viděli, že se sebou skutečně nic dělat nechci. Situace dospěla tak daleko, že jsem to celé přestal zvládat, nevěděl jsem už kudy kam, a proto jsem se v jedenadvaceti letech pokusil o sebevraždu. Neviděl jsem žádné jiné východisko. Na odchod jsem se psychicky dlouho připravoval. Jak se člověk připraví na sebevraždu? Všechno jsem si v hlavě rovnal. Chodil jsem se loučit s místy, kde jsem něco pěkného prožil, v myšlenkách jsem se také loučil s lidmi, na kterých mi záleželo. Rekapituloval jsem si celý svůj život a připravil se na to, že je konec. Pokus o sebevraždu ti naštěstí nevyšel. Změnilo se něco, když ses probral a zjistil, že jsi stále mezi živými? Když můj pokus o otrávení nevyšel a na druhý den jsem se probral, tak se ve mně něco zlomilo. Bylo to zásadní. Něco ve mně totiž přece jenom zemřelo, naštěstí to byla ta špatná část mého já. Řekl jsem si: „Dost. Z nějakého důvodu jsem to přežil, proto musím žít. A lépe.“ Cesta do normálního života mi trvala tři roky a nepopírám, občas jsem balancoval na hraně. Nicméně jsem se dostal do Armády spásy, kde se mi naskytly možnosti, abych se ode dna odrazil. Krátce na to jsem si našel práci a začal sekat dobrotu. Dalším důležitým impulzem byla láska. Potkal jsem dívku, se kterou jsem se přestěhoval do Brna, a začali jsme společně cestovat. Nejprve šlo o malé výlety, které mě ale tak bavily, že jsem se najednou vydal sám do Rumunska, což byla moje první větší cesta. V Rumunsku jsem poznal, co se za cestováním skrývá, objevil jsem krásu v každodenním dobrodružství, objevil jsem tu obrovskou svobodu. Během toho nového životního nádechu jsi určitě chtěl urovnat i vztahy s nejbližšími. Podařilo se ti to? 19


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 20

Bylo velmi těžké přijít za nejbližšími a podívat se jim do očí. Trvalo to. Maminka sice stála při mně, ale táta s bráchou byli ze začátku rezervovaní. Díky bohu je přesvědčily mé činy, a když viděli, že se sebou něco dělám, tak se naše vztahy nakonec narovnaly. To znamená, že všechno dopadlo dobře. A v Rumunsku se začala psát zcela nová kapitola tvého života. Jak tvoje cesty vypadají? Máš je dopředu naplánované a promyšlené, nebo vyrážíš do světa „na punk“? První cesty jsem se snažil důkladně rozplánovat, ale zjistil jsem, že mi to moc nejde a tak jsem to vzdal… (smích) Vyrážím tedy „na punk“, spím pod stanem, přemisťuji se pěšky nebo stopem. Výhodou je, že potkávám zajímavé lidi. Od ruských opilců, přes litevského kamioňáka, polského náboženského fanatika, bývalé vojáky z války v Jugoslávii, člena Kosovské osvobozenecké armády či bosenského farmáře… Ne všichni jsou dobří. Potkal jsem i řidiče, který mě o všechno obral, taky jsem dostal pokutu za stopování na dálnici. Muslimové kvůli mně porazili jehně, portugalské holky, které mě nabraly v Černé Hoře, mě zase dva dny vozily po celé zemi, nebo jsem si stopnul taxikáře, který mě nečekaně odvezl zadarmo. Všichni tihle lidé udělali z mých výletů něco výjimečného, co normální člověk jen těžko zažije. A s jejich pomocí nakonec taky vždycky dorazím k cíli cesty, i díky tomu, že mě někteří nechají třeba přenocovat, nebo mi případně mi operou věci. Na kterou z doposud absolvovaných cest vzpomínáš nejraději? Přiznám se, že úplně nejraději vzpomínám právě na tu první cestu do Rumunska, na kterou jsem vyrazil bez jakýchkoliv zkušeností. Díky mému tehdejšímu cestovatelskému amatérismu mě málem zatkla maďarská policie, kvůli neznalosti časového pásma jsem se včas nedostal tam, kam jsem chtěl a v horách se mi povedlo třikrát úspěšně ztratit a ještě potkat medvěda. V tu chvíli jsem hodně vnímal svoji smrtelnost, když mi takový kolos chodil kolem stanu. Ale svoboda v rumunských horách mě zcela jasně utvrdila v tom, že tohle je to, co chci dělat. Podle čeho si vybíráš, kam budeš cestovat? Vybírám si neturistické a chudší země. Země, kam by většina lidé 20

dobrovolně a sama nejela. Mám na mysli Balkán, Albánii, Kosovo či Ukrajinu. Kdy ses rozhodl, že začneš o cestách přednášet a propojíš povídání i s tvým nelehkým životním příběhem? K tomu jsem se odhodlával dlouho. Samozřejmě jsem věděl, že lidi o svých cestách přednáší, jenže mnohdy je to pořád to stejné. Každý, kdo cestuje, zažívá v podstatě podobné příběhy. Proto jsme nad tím s bráchou přemýšleli a napadlo nás, že ukážeme můj příběh se vším všudy. Že lidem ukážu, jak důležité cesty jsou, ty životní i ty po světě, které mě z naprostého dna vytáhly. Na přednáškách se snažím být maximálně otevřený. Když jsem mluvil o svém životě poprvé veřejně, zázračně se mi ulevilo. Spadl ze mě jakýsi tlak, najednou jsem se cítil být lehčí. Přednášíš i ve školách? Přece jenom, tvůj příběh může být v lecčem i poučný a varovný. Nějaké nabídky už padly na stůl, čili je možné, že to brzy přijde. Stejně tak bych rád přednášel i na Armádě spásy lidem, kteří jsou v podobné situaci, jako jsem byl já. Třeba by je to povzbudilo. Jaké máš momentálně plány? Tento rok se chci věnovat cestám do hor, protože hory jsou moje velká vášeň. Chci vylézt na Mont Blanc a Elbrus, chci se toulat po Rusku a po Gruzii. Příští rok chci vyrazit do Jižní Ameriky, což je můj obrovský sen. Tam nebudu ani stopovat, ale projdu si Kolumbii, Peru a Chile pěkně pěšky… (smích) Ve zlínském klubu Sklep 33 budeš přednášet 13. března. Na co se můžeme těšit? O jakých cestách budeš povídat? Čtvrtinu přednášky bude samozřejmě tvořit můj zmíněný osobní příběh. Pak se detailně dostanu k tomu, jaké byly mé cestovatelské začátky. Ale největší prostor budu věnovat hlavně mé loňské dvouměsíční cestě, kdy jsem s batohem na zádech a s minimem financí projel Evropu od břehu Baltského moře v Estonsku až po nejjižnější cíp poloostrova Attika v Řecku. Takže pokud to čtenáře zajímá, určitě je ve Sklepě 33 rád uvidím. Jinak mé cestování můžou sledovat i na mé facebookové stránce „Honza na cestě“. Když už si tak otevřeně povídáme o tvém životě, tak mi řekni bereš celou tu temnou minulost jako tvrdou zkušenost, která z tebe udělala kvalitnějšího člověka? Já hlavně lituji, že jsem ublížil mnoha lidem. (přemýšlí) Ale jsem rád, že jsem si vybojoval nový život. To je úžasné. Napáchal jsem toho opravdu hodně, ovšem vylízal jsem se z toho a v konečném důsledku mě to posílilo. Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz) Foto: Archiv Jana Rendla


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 02.02.18 10:51 Strรกnka 21


ROZHOVOR

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 22

Blocks KGVU Zlín Foto: Dalibor Novotný

Petr Stanický „Ke sklu jsem se dostal spíše náhodou.“ Jen málokterému umělci se podaří mít souběžně výstavy ve Zlíně, Bratislavě a Londýně a to v o nic menších prostorech, než jakou je Victoria and Albert Museum. Petra Stanického můžeme považovat za autora působícího v mezinárodním kontextu, má zkušenosti s institucionálním provozem, ale také s prací v uměleckém ateliéru, který je blízký středověké mistrovské dílně. 22


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 23

Pylon2 Foto: Edmund Sumner

Jsi známý díky své práci se sklem, přesto bych se zdráhala nazvat tě „zažitým“ oslovením „umělecký sklář“. Na UMPRUM jsi začínal v ateliéru sochařství u Kurta Gebauera, později přešel k Marianu Karlovi do dnes již neexistujícího Ateliéru sklo v architektuře. Jak moc je pro tebe sklo jako médium vyjádření důležité? Zprvu pro mě nebylo důležité vůbec. Jako student jsem se k němu dostal spíše náhodou. Zajímali mě figury, člověk. Začínal jsem u Kurta Gebauera, ale přešel jsem Marianu Karlovi, protože tam se modelovaly figury, kterým jsem se chtěl věnovat. Udělal jsem například sochu kostlivce – Náruč, která je dnes v Olomouci. Marianu Karlovi, jsem říkal, že nemám ke sklu moc vztah, ale on mi na to odvětil: „to nevadí, to si najdeš časem“, což byla pravda. Na škole jsem se sklu nevěnoval, to až později na stážích, když jsem měl sklo kolem sebe. Čím tě tedy sklo jako materiál oslovilo? Zajímavá je jeho neustálá aktuálnost. Lidem se sklo vrací, je to vlastně vyvřelina známá ze starověkého Egypta, ale pořád se objevuje, reinkarnuje. Jako materiál je pro mě sklo fascinující čím inZlin únor 2018

dál víc, ale nepotřebuju to zásadně, bytostně. Fascinuje mě to pro svoje vlastnosti, jako jsou prostorovost, vnitřní barevnost, hloubka, transparentnost, světelnost. Nedávno jsem dělal rozhovor v Bratislavě v rámci skupinové výstavy SKLO: možnosti a limity (Galéria mesta Bratislavy, Mirbachov palác), kde jsem dospěl k tomu, že jako materiál je sklo na sochu dost nevhodný. Ale tím, jak podivně ambivalentní materiál to je křehký, tekutý a ohebný je i dost brilantní. V USA jsi žil několik let, získal i prestižní Fullbrightovo stipendium. Jaké byli tvé začátky a co všechno jsi zde absolvoval? Do USA jsem se dostal poprvé v roce 1998 na Rhode Island School of Design. Zde byl pro mě důležitý předmět New York New York, který probíhal každých 14 dnů a spočíval v návštěvě galerií, výstav a ateliérů. Škola byla v Providenci a do New Yorku jsme jezdili školními dodávkami, což trvalo 2,5 hodiny jízdy. Pamatuji si pocit „tam musím alespoň chvíli žít“. Následovala ale diplomka, náhradní vojenská služba, neměl jsem moc peněz a Fullbrigtovo stipendium bylo jedno z řešení, jak pokračovat a dostat se zpět. Začal jsem studovat na NY Academy of Art, kde jsem se mohl znovu 23


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 24

věnovat figuře. Moc lidí mi tehdy říkalo, že jsem si měl vybrat víc „trendovější školu“ jako je například Columbia, ale pro mě byl důležitý klid na prostorové věci, zkoumání vztahu architektury k měřítku člověka. Vydal jsem se figurálním směrem, což se nakonec ukázalo jako dobrá volba v době, kdy jsem chtěl v USA zůstat ještě další rok a hlásil jsem se do ateliéru k Jeffu Koonsovi. Proč sis vybral zrovna Jeffa Koonse? Potřeboval jsem někoho, kdo by byl tzv. practical trainer a zároveň za mě zaplatil zdravotní pojištění, což bylo v USA před Obamovou reformou skoro nepředstavitelné. Proto jsem musel jít za někým, kdo vydělává takové peníze, že si to může dovolit. Když jsem přišel na pohovor, zajímal se jen o realistickou kresbu člověka. Jeff Koons má ostré vidění, miluje francouzské realisty jako Gustave Courbet. Právě zde se vyplatil evropský dril, nezajímal ho koncept, žádné snění, ale ostré vidění skutečnosti a schopnost to přenést, interpretovat. I proto jsem dodnes velký zastánce kresby a modelování. Seznámili jste se blíž? Jak tvoje práce pokračovala? Dá se říct, že ano, jezdili jsme k němu na chalupu, na party. Byl jsem tam před dvěma lety a potkali jsme se, ale cirkulace lidí v jeho studiu je velká, takže náš vztah je spíš profesionální. Začínal jsem jako cizelér a nakonec jsem se dopracoval k vyrábění skutečných modelů. Když jsem něco potřeboval, nalistoval katalog, produkční to objednali, přinesli a nikdo neřešil, kolik bude co stát. Já měl např. nejdražší pilníky ze Švýcarska, objednali jsme si i pásovou pilu. Nikdo nic nezpochybňoval. U Jeffa přijela firma i na balení, které muselo být rovněž dokonalé. Bedna stála v přepočtu okolo 250 tisíc. Měl jsi nějaký prostor na sebevyjádření? Tvůrčí část tam skoro nebyla, bylo to spíš zaměřené na řemeslo. Chyběla tam spekulativní část, prostor pro pokus. Vše muselo být co nejdokonalejší, přesně jsi věděla, jak má výsledek vypadat. To, co člověk normálně zažívá – nejistotu, zpochybnění, ověřování,

24

tam prostě nemělo místo. Byl tam dril, fungovalo to jako barokní dílna. Jeff Koons je takový barokní mistr Ameriky. Tehdy nás tam bylo tak 60 až 70, z toho 20 sochařů a zbytek malíři. V současné době probíhá tvá výstava Evocation v londýnském Victoria and Albert Museum. Mohl bys nám ji přiblížit? Jedná se o dvě site specific instalace, které přímo reagují na prostor muzea. První objekt připomíná na jednu stranu levitující krystal, na druhou hybridní architekturu. Pracuju z kontrastem původních a nově doplněných architektonických prvků. Tam, kde je oblouk se najednou objevuje krystal, který jím prochází, navíc se vše zrcadlí, člověk se vidí, pohled se množí. Narušuji klasický řád. Druhý objekt je spíš Jeff Koons studio (USA) obrazová věc, díky němuž se otevírá pohled návštěvníka k barokní stavbě, která je v průhledu. Proporčně odpovídá prvkům, které se objevují v prostoru, jako je výtahová šachta atp. Jaká byla spolupráce s tak významnou institucí? Z minulých výstav se znám s Reino Liefkessem, kurátorem sbírky skla a keramiky, který mě ke spolupráci v rámci London Design Festivalu pozval. Novým ředitelem V&A je Tristram Hunt, bývalý ministr kultury, pro některé docela drsný manager, takže spolupráce byla vysoce profesionální. Musel jsem to vymyslet tak, aby se nikam nevrtalo, takže hranol spíše balancuje v prostoru. Nesmělo se instalovat přes den, ale jen v noci, abychom nerušili návštěvníky. Každé ráno jsme se pak potkávali s kurátorem a člověkem z bezpečnosti, který má také významné slovo. Nakonec to dopadlo dobře a ve spolupráci budeme pokračovat další již stálou intervencí do sbírky. V krajské galerii a v Galerii Václava Chada jsou k vidění tvé samostatné výstavy. Co na nich můžeme vidět? V Galerii Václava Chada se jedná spíše o výběr starších prací a jednu novou prostorovou instalaci. Nové objekty, které se nachází v Krajské galerii, reagují na zlínskou architekturu a nebo konkrétní stavby. Inspirací mi byly například domy v mlze, které mají úplně jinou prostorovost. Je tam i objekt, který nazývám Shelter. Je to vlastně rozložený architektonický reliéf do prostoru dvě hmoty, takový dům-skrýš vycházející z Donatellova reliéfu. V nových objektech se potom snažím reagovat přímo na prostor galerie a prvky, které se zde objevují – rastr, zmnožení, pravidelnost, hloubka. Můžeme mluvit i o jakési prostorové malbě, různých odstínech kovů, barevnosti vnitřku a vnějšku. Úvodní objekt působí nehmotně, ale váží téměř čtvrt tuny. Lucie Šmardová


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 25

inZlin únor 2018

25


INSPIRACE

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 26

Živý Zlín probouzí ulice, náměstí i parky Letos jde projekt Živý Zlín do svého pátého roku existence a rozhodně nehodlá usnout na vavřínech vydařené předchozí sezóny. Naopak, bude odvážnější, rozsáhlejší a osobitý. "V předchozím roce jsme uskutečnili kolem sedmdesáti akcí, které navštívily tisícovky lidí. Uvedli jsme do chodu pouliční umění v centru města a dodali jsme některým odvahu projevit své dovednosti na veřejnosti. Snažíme se ale také propojovat lidi a kolektivy působící v kulturní či sportovní sféře. Sdílení zkušeností je posouvá dál a výsledek pak poznají i jejich návštěvníci, příznivci, či posluchači," zhodnotili uplynulý ročník projektu pořadatelé.

Další lokality Před pěti lety se rozjížděl projekt pod názvem Živé náměstí, následovalo Živé (nejen) náměstí a pak Živý Zlín. Akce se rozšířily do parků, na Gahurův prospekt či Hradisko. Letošní zásadní novinkou budou události v režii Živého Zlína na Jižních Svazích, v Malenovicích a dalších nových lokalitách.

Živý Zlín taneční, hudební i pohádkový V letošním programu projektu najdete několik nových akcí, například Pohádkový den, Procházky po Letné s paní Baťovou, tour na koloběžkách, koncerty nejen u zámku a v parku, ale také v trolejbuse, či na netradičních místech, zazní různorodé žánry, včetně komorní hudby. Pokud se vám líbil Lampionový průvod, 26

vězte, že jeho letošní zakončení bude jiné - ohnivé a překvapivé. Sousedský festival pod názvem Sousedské besedování se výrazně rozroste, Festival pouličních muzikantů získá sekci určenou pro kapely a také nesoutěžní část.

Nové projekty Do projektu se nově přidají akce Gallery tour, Poznej Zlín, Zlínský blešák, Živé Jižňáky, Živé Malenovice, Letní koloběžkový biatlon, Festival místních kapel a další. I letos plánujeme řadu workshopů a aktivit ve spolupráci s dalšími organizacemi - Krajskou knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně, Muzihrátkama, ateliérem Zebra, Hudebním kutlochem, či Nadací Tomáše Bati. Mezi projekty pořadatelů, které Živý Zlín výhradně nebo výrazně podpořil, a které se opět uskuteční v rámci ŽZ jsou Velikonoce v parku, Dýňobraní, Magický park, Zlín Slow Restart Fashion, Kloboukový den, 17. listopad, Den architektury, Žijeme středověkem atd. Projekt Živý Zlín nabízí veřejnosti možnost setkávat se při kulturních, sportovních a společenských akcích pořádaných na veřejných místech města zdarma. Obyvatelé Zlína mohou být součástí jednotlivých projektů aktivně, podílet se na realizaci, či být samotnými aktéry.


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 27

4. 2. | 19 h. NORMÁLNÍ DEBIL Deník puberťáka aneb Mé dětství za socialismu. Retro komedie od autora inscenace Rychlé šípy v podání Divadla Pecka.

10. 2. | 15 h. SNĚHOVÁ KRÁLOVNA Divadelní spolek Tyjátr uvádí reprízu výpravné pohádky na motivy H. Ch. Andersena.

11. 2. | 14 - 18 h. MILOČANKA Taneční odpoledne se slováckou kapelou z Milotic u Kyjova.

25. 2. | 15 - 17 h. KARNEVAL DIVADLA KEJKLE Bublinový karneval s herci a klauny divadla Kejkle z Brna. Bubliny, balonky, soutěže, písničky, legrace… předprodej tel.: 571 118 103 predprodej@beseda.otrokovice.cz náměstí 3. května 1302, Otrokovice

PRODEJɇ|ɇSERVISɇ|ɇPİJÎOVNA LYŽEɇ|ɇSNOWBOARDY Garantem programu je opět Městské divadlo Zlín, financuje ho město Zlín. www.zivy-zlin.cz, fb zivyzlin inZlin únor 2018

WWW.BIFU.CZ MOBIL: +420 773 981 111 | LUHAÎOVICE

27


INSPIRACE

inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 28

Skrz prsty: O konopí v jiném světle Jsme studentský festival, který každoročně otevírá kontroverzní společenská témata s cílem vzbudit zájem široké veřejnosti a vyvolat diskuzi. Pátý ročník na téma KONOPÍ proběhne 7. března 2018 ve zlínském Technologickém inovačním centru a zahrne přednášky se zajímavými hosty, workshopy i doprovodný program. Jednodenní festival tolerance, který vytváří studenti Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně řeší tabuizovaná témata a poukazuje na problémy, které jsou často součástí předsudků. Snaží se otevřít oči těm, kteří vytváří nesmyslné hranice mezi dobrem a zlem a pomáhá nacházet vlastní odpovědi. Cílem letošního ročníku je zejména pravdivě informovat o konopí jako o všestranné bylině. Rádi bychom prostřednictvím přednášek odborníků daných odvětví připomenuli rozmanitost využití konopí. V prastarých kulturách bylo totiž konopí uznávaným léčivem, rituálním prostředkem i průmyslovým materiálem. Mnozí netuší, že i dnes je konopí využíváno nejen v potravinářství či lékařství, ale také ve stavebnictví a odívání. Chceme proto lidem 28

odkrýt kus zapomenuté pravdy a poukázat na to, že ač je bohužel konopí součástí mnoha předsudků, může být neobyčejně užitečné. Odpolední blok přednášek proběhne pod taktovkou profesionálů z oboru, mezi řečníky budou zástupci spolku Konopa, jejichž cílem je obnova pěstování konopí setého pro zejména průmyslové využítí, které má na českém území mnohaletou tradici. Řeč bude také o konopí ve stavebnictví, přednášku povede Patrik Matringer, který má vice než desetileté zkušenosti na poli přírodního stavitelství. Své slovo dostane také přední specialista na drogovou epidemiologii, Tomáš Zábranský, mimo jiné člen petičního výboru za zpřístupnění konopí k léčbě a výzkumu. A v neposlední řadě budou moci posluchači diskutovat s Petrem Hradilem, který založil Konopnou dílnu v Malenovicích, v níž se soustředí na zpracování konopného vlákna tradičními způsoby, jakými bylo zpracováváno našimi předky. Odpolední program uzavře panelová diskuze na téma legalizace a regulace konopných látek u nás. Prostor dostanou nejen zastánci využívání konopí, ale i adiktologové a kriminalisté, jež zastávají druhou stranu mince. Přijďte diskutovat nebo si jen poslechnout poutavé přednášky, osahat si výrobky z konopí a možná změnit názor. O konopí v jiném světle, o konopí jak ho mnozí neznají – takový bude pátý ročník projektu SKRZ PRSTY. www.skrzprsty.cz


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 29

DAN BROW WN W N

• ý È 7 ( . P2

Harvardský proffe esor symbologie Robert Langdon přijed de do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, ab by se e zde zúčastnil významného oznámení – odhalení objevvu, kkter ý „navždy změní tvář vědy“. Pořadatelem společenskéh ho večeh ra je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jen nž se díky svým oslnivým supermoder ál ů dvážžným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace; pečlivě naplánovaný večer se však najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen.

129é 52 0 È 1 9<&+È= Ë 7.2. 2018

KNIHU POHODLNĚ ZAKOUPÍTE PÍTE TAKÉ V INTERRNEETOVVÉM KNIHKUPEC T VÍ WWW W.KOSM MAS.CZ inZlin únor 2018

29


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 30

RECENZE

Hra na odchody a návraty I když se soubor zlínské Malé scény před několika lety rozešel, divadelní život v budově, která živé kultuře slouží už přes sedmdesát let, neutichl. Je tomu tak díky Základní umělecké škole, která zde sídlí, ale prosazuje se také několik uskupení, jež činnost původní Malé scény kontinuálně rozvíjí. Nejzřetelněji se vyprofilovalo Divadlo Scéna, poměrně mladá skupina orientovaná na profesionální produkci pro dětského diváka s ustáleným repertoárem a intenzivním zájezdovým programem. Jestliže hraje v hlavním divadelním sále víceméně klasického kukátkového typu, pak Komorní sál, jakási kombinace klubového prostoru s black boxem, je domovem relativně volného proudu autorské tvorby Petra Nýdrleho, jež asi s duchem někdejší Malé scény koresponduje nejvíce. Před dvěma lety se tu prezentoval zdařilou inscenací Všimni si, na kterou nyní navazuje titulem s názvem Všechno je jen hra. Propojenost obou inscenací je na první pohled patrná už z uspořádání prostoru, jež je v něčem až totožné. Hrací plocha sevřená mezi kavárenské stoly a několikastupňové hlediště u jedné z kratších stěn vytváří půdorys kříže, jehož podélná osa směřuje od pohovky a jednoduché knihovny v pozadí k hledišti, zatímco příčná osa je rozpjata mezi dvě křesla: jedno u zdi s obrazem, druhé protilehle pod skutečným oknem sálu - výhled z něj má schopnost ozvláštňovat divadelní fikci průnikem přímého přenosu reality večerního města. Stolek a dvě židle v průniku obou os tuto ani ne tak scénografii jako spíš prostorovou výtvarnou instalaci dotvářejí. Její lahodná souměrnost stojí v jistém kontrastu s pozicí obou postav, muže a ženy, jejichž hovorům je řád a přehlednost právě cizí. Naopak se na úhledném hřišti, jak je vybudovalo a vymezilo dvacetileté manželství, utkávají v zápolení, jehož pravidla se 30

v přelévání vzájemných přechodů do útoku či defenzívy zprvu nedají docela rozpoznat, to až časem divák v toku slovních šarvátek domýšlí strategie obou protihráčů. Ti zahajují obligátní vstupní situací: muž oznamuje ženě, že s jejich vztahem je konec a že se stěhuje pryč. Žena reaguje se stoickým klidem, něco takového se zjevně neděje poprvé. Následný dialog má charakter proměňujících se variací na vstupní motiv, jejichž schopnost zaujmout při absenci příběhové linky závisí na dispozicích a umu herců. Z přítomné dvojice více vyniká Renata Švrčková širokou škálou výrazových prostředků, jimiž vytváří plastický portrét ženy, která vnímá mužovy eskapády se smyslem pro břitkou ironii, zároveň je však patrný i nemalý kus její citové investice. Jakkoli herečka podává figuru šťavnatě, drží si spolehlivý distanc od komediální karikatury; ve chvílích, kdy z převažující polohy nadhledu přejde poměrně náhle k vážně míněným výčitkám, nabývá výkony představitelky sugestivně dramatický rozměr. Petr Nýdrle se tak bohatým rejstříkem hereckého výraziva neprezentuje, jeho milující nevěrník má většinou podobu jaksi nervózně romantického muže s opakovanými úniky vnitřního neklidu (smích), jež mohou časem působit až monotónně. V únosné stopáži hodinové inscenace však nakonec přijatelně, čemuž napomáhá i celkově příznivý dojem z přirozené souhry obou protagonistů. Ti jsou zároveň podepsáni pod režií hry, což s sebou vždy nese riziko absence odstupu od vytvářeného díla. Třetí oko by možná lépe vyhodnotilo, že některé akce jen mechanicky a bez valného významu vyplňují situaci (masáž nohou na pohovce), nebo by se lépe postaralo o slibné náznaky metafor. Platí to třeba o mužově balení kufru, do něhož mimo jiné vloží též partnerčinu botu, kterou jí krátce předtím vyzul. Hezký znak toho, jak s sebou (či v sobě) chtě nechtě nosíme stopy těch, kteří s námi už nemají nebo nemohou být, se však brzy znejasňuje a nakonec vyšumí do ztracena. Samozřejmě není potřeba na inscenaci, kterou lze vnímat i jako sevřenou sérii hereckých etud, nakládat víc, než unese. Všechno, co vidíme, je asi vskutku jen hra, kterou její tvůrci sami dost trefně anoncují jako „dialog, ze kterého občas může mrazit, anebo taky ne.“ K tomu připočtěme k dobru kultivovanost večera a jazykovou hravost (občasné archaismy apod.), atributy v širokém řečišti konverzačního žánru zdaleka nikoliv samozřejmé. A bylo by bývalo ještě lépe, nebýt spolehnutí na osvědčená řešení (zmíněná téměř shodná scénografie jako u Všimni si). Neboť hrám, do kterých se pouštíme, přece jen i trocha toho rizika svědčí. MARCEL SLADKOWSKI

Divadlo Malá scéna Zlín: Všechno je jen hra Režie Hanuš Volný (Renata Švrčková a Petr Nýdrle) Světla a zvuk Vladimír Komora Premiéra 21. října 2017.


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 31

DOBRÝ PROTI SEVERÁKU milostná hra Hrají @Bačíková a @Řezníček Režie @Michálek Premiéra 3. 2. 2018 v Dílně

www.divadlozlin.cz


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 32

AGENTURA SEPTEMBER připravuje

JO, NENÍ TO JEDNODUCHÉ Neděle 11. února 2018 v 19.00 hod. Academia centrum UTB Zlín Francouzská konverzační komedie o tom, jak může dopadnout doučování matematiky pod peřinou, aneb zamilovat se je vroucné přání vypadat mladší ve stáří a starší v mládí. Postarší profesor a mladičká žačka. On se s ní chce pro své morální zásady rozejít, ona by ho ráda dotáhla před oltář. Jejich utajovaný poměr a vtipné situace z něj pramenící uvádí celý děj. Hrají: Jiří Langmajer, Adéla Gondíková, Monika Timková, David Punčochář / Jakub Slach / Radim Kalvoda, Karolína Krejčová.

S TVOJÍ DCEROU NE Sobota 17. února 2018 v 19.00 hod. Academia centrum UTB Zlín Komedie o tom, jak snadno spadnout do manželské krize a jak těžko z ní ven. Plzeňský herec, režisér a dramatik Antonín Procházka píše úspěšné komedie, které sklízí vavříny na divadelních scénách po celé republice. Hrají: Petr Nárožný, Naďa Konvalinková, Týna Průchová, Pavel Kikinčuk / Martin Zahálka, Antonín Procházka / Viktor Limr, Zuzana Slavíková / Dagmar Novotná a další.

SVĚTÁCI Neděle 11. března 2018 v 19.00 hod. Academia centrum UTB Zlín Slavná filmová komedie z roku 1969, jeden z nejoblíbenějších českých filmů na divadelním jevišti jako muzikál. Parta fasádníků z Velhartic opět dobývá noční Prahu. Hrají: Mahulena Bočanová / Adéla Gondíková, Monika Absolonová / Ivana Andrlová, Lumír Olšovský, / Filip Tomsa, Dalibor Gondík / Zbyšek Pantůček, Aleš Háma / Martin Zounar, Jan Přeučil / Josef Oplt, Miriam Kantorková / Vlasta Peterková a další.

BEZ PŘEDSUDKŮ Čtvrtek 22. března 2018 v 19.00 hod. Academia centrum UTB Zlín Skvělá bláznivá komedie o věčném střetu mužského a ženského světa. Hra se odehrává v motelu, kde musí v jediném volném pokoji neplánovaně přespat Diego s Fionou, dva letití přátelé. Společná noc jim nabídne možnost otevřeně si popovídat o věcech, na které se ženy jinak ostýchají ptát mužů a muži žen. Hrají: Jana Paulová a Pavel Zedníček.

32


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 33

COMMEDIA DELL´ARTE Pátek 13. dubna 2018 v 19.00 hod. Malá scéna Zlín Veselý a vtipný příběh, který má základ v oblíbeném žánru italského lidového divadla, plný improvizací a humorných situací. Inscenace vznikla jako spojení herců ze dvou spřátelených brněnských divadel (HaDivadla a Divadla Husa na provázku) kteří se rozhodli připravili vlastní, mimořádně úspěšné a zábavné představení. Hrají: Tatiana Vilhelmová, Pavel Liška, Marek Daniel, Andrea Marečková, Leoš Noha / Tomáš Milostný, Michal Bumbálek / Michal Dalecký.

KUTLOCH aneb I muži mají své dny Pondělí 16. dubna 2018 v 19.00 hod. Academia centrum UTB Zlín Velmi komická černá komedie plná ironie o těžkém údělu muže v současném světě. Doba je v krizi, svět je v krizi, vztahy jsou v krizi, ale pozor, i muži jsou v krizi! V kotelně supermarketu Happycentrum se scházejí každou sobotu čtyři stateční chlapi, schovávající se před svými shopujícími manželkami a debatující o životě. Hrají: Bob Klepl / Mojmír Maděrič, Filip Blažek / Roman Štabrňák, Kryštof Hádek / Václav Jílek, Michal Slaný / Petr Bláha.

DON QUIJOTE Středa 25. dubna 2018 v 19.00 hod. Academia centrum UTB Zlín Klasika, jak ji neznáte… Osobitá úprava známého příběhu z pera mistrů chytrého humoru, dua Lasica - Satinský v podání českých hereckých hvězd, doplněná o písničky Jaroslava Filipa a Miroslava Kořínka s texty Milana Lasici a Tomáše Janovice. Diváci jistě ocení také pověstné improvizace obou hereckých protagonistů. Hrají: Oldřich Kaiser a Jiří Lábus.

AGENTURA SEPTEMBER, Tř. T. Bati 190, Zlín, tel: 576 114 529, agentura@september.cz www.september.cz, www.facebook.com/agenturaseptember inZlin únor 2018

33


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 34

14|15 BAŤŮV INSTITUT připravuje

Železná avarská přilba

Výstava Hodiny ze Švarcvaldu

Poznejte archeologické nálezy ze Zlínska i dřevěné hodiny ze Švarcvaldu V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně mohou návštěvníci vidět v únoru hned tři krátkodobé výstavy, které vzdávají poctu amatérské archeologii, křehkému umění Františka Zusky, či představují krásu dřevěných hodin.

ceněnou dekorací interiérů, doplňuje na výstavě malovaný selský nábytek ze sbírek Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Pro návštěvníky je připravená také videoprojekce zachycující různorodé melodie vystavených modelů i pohyby jejich figurek.

Výstava Hledači ztraceného času poprvé veřejnosti představuje rozsáhlý soubor archeologických nálezů ze Zlínska, které muzeum získalo za pomoci amatérských archeologů v uplynulém desetiletí. Výraznou skupinu tvoří exponáty získané díky spolupráci se zájemci o archeologii, kteří hledají pomocí detektoru kovů. „Na výstavě jsou k vidění předměty, které patří k unikátům středoevropského významu, jako je např. železná avarská přilba nebo etruská měděná plaketa. Mezi další významné nálezy patří také zdobený bronzový meč a depoty bronzů z období kultury popelnicových polí nebo železné výrobky z doby laténské,“ řekla kurátorka výstavy PhDr. RNDr. Jana Langová. Dozvědět se více o dávné historii našeho kraje a jednotlivých exponátech mohou návštěvníci také prostřednictvím prohlídek s poutavým komentářem kurátorky výstavy v úterý 13. a 27. února a 13. března v 16 hodin.

Pro děti a rodiče připravilo muzeum prázdninovou dílnu k výstavám Hledači ztraceného času a Hodiny ze Švarcvaldu, která se uskuteční 2. února od 10.00 do 12.00 a od 14.00 do 16.00 hodin. V sobotu 17. března je ve stejný čas plánována dílna s názvem Za řemesly z minulosti, která přenese děti i rodiče do rozličných období naší historie. „Malí válečníci si vyrobí sekyrku s tulejí a ouškem a mladé dámy se ozdobí šperky inspirovanými, například masivní brýlovitou ozdobou z pozdní doby kamenné. Za vzor poslouží exponáty z výstavy Hledači ztraceného času,“ pozvala na dílnu Jana Trnčáková z oddělení muzejní pedagogiky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Objednat lze také edukační programy k výstavám pro mateřské a základní školy.

Výstava Hodiny ze Švarcvaldu seznámí návštěvníky s kolečkovými hodinami, které byly zhotoveny hodináři z regionu jižního Německa i Čech od poloviny 18. do konce 19. století. K vidění jsou závěsné a skříňkové hodiny, hodiny s hracími píšťalovými mechanismy, tanečními figurkami, skleněnými zvonky nebo ciferníky s lidovým dekorem. „Nejcennější jsou různé astronomické hodiny a orloje ukazující více funkcí na jednom ciferníku. Orloje ukazují hodiny, dny v týdnu, měsíce, roky, znamení zvířetníku a také různé fáze měsíce nebo střídání slunce a měsíce,“ uvedl majitel sbírky Mgr. Miloš Klikar. Dřevěné hodiny, které bývaly v minulosti velmi 34

Do 25. února mohou návštěvníci vidět také výstavu dekorativních ozdob a předmětů ze slámy známého zlínského tvůrce Františka Zusky, která nabízí reprezentativní průřez jeho celoživotním dílem od rané tvorby až po současnou figurální produkci. V sobotu 24. února se uskuteční stylová derniéra této výstavy – dílna pro dospělé vedená přímo Františkem Zuskou zaměřená na zdobení velikonočních vajíček slámou. Rezervace místa je nutná na e-mailu: jana.kosturikova@muzeum-zlin.cz nebo telefonicky na 734 167 107. Více informací k výstavám a doprovodnému programu najdete na www.muzeum-zlin.cz a www.14-15.cz


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Strรกnka 35


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 36

14|15 BAŤŮV INSTITUT připravuje

Krajská galerie provede návštěvníky aktuálními výstavami Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně připravila v únoru KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY rovnou ke třem krátkodobým výstavám. První komentovaná prohlídka se uskuteční k retrospektivní výstavě děl Milady Schmidtové Čermákové již 6. února v 17 hodin. V České republice doposud neznámou a ojedinělou korespondenci Henriho Mattise představí kurátorka výstavy následující úterý a poslední komentovaná únorová prohlídka bude věnována výstavě Petra Stanického. Kresby a malby na výstavě Milada Schmidtová Čermáková (1922-2015): Chodkyně v mracích blíže představí na komentované prohlídce kurátor výstavy a ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně PhDr. Václav Mílek. Její kreslířské dílo, o němž se myslelo, že je zničené, mohou návštěvníci vidět už jen do 11. února. Získat ucelenější představu o životě jednoho z nejvýznamnějších francouzských umělců Henriho Mattise mohou návštěvníci na poslední komentované prohlídce této výstavy s její kurátorkou Mgr. Pavlínou Pyšnou v úterý 13. února v 16 hodin. Samotnou výstavu je možné vidět v grafickém kabinetě do 25. února. Výstava Hranice Prostoru nabídne až do 4. března tematický výběr z mnohovrstevnaté tvorby sochaře a pedagoga Petra

Výstava Petr Stanický: Hranice prostoru, archiv KGVUZ

Stanického, který se na scéně současného výtvarného umění pohybuje již dvě desítky let. Jeho práce jsou součástí sbírek řady českých i zahraničních galerií, včetně Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. „Výstava tematizuje a uvádí do širšího kontextu autorovy tvorby dílo #14, od roku 2013 umístěné v průchodu budovy 14 továrního areálu, které je reakcí na konstruktivistický potenciál industriální architektury Zlína,“ pozval na komentovanou prohlídku v úterý 27. února v 17 hodin její kurátor Mgr. Vít Jakubíček. Návštěvníci Krajské galerie se mohou také těšit na novou výstavu věnovanou krajináři Otakaru Lebedovi, která bude slavnostně zahájena vernisáží 20. února v 17 hodin. Více informací na www.14-15.cz a www.galeriezlin.cz

Zlínský kraj

36

GVCH


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 37

Galerie nově otevřena i o víkendech: SO 10–17h, NE 14–17h Aktuální výstavy (jen do 11. 2. 2018) - Zpřítomnění sochaře Petra Stanického, mezinárodně uznávaného skláře a sochaře - Portréty a autoportréty znovuobjevené malířky Milady Schmidtové Čermákové PŘIPRAVUJEME: Stanislav Libenský, legenda českého skla, vernisáž 22. 2. 2018 Anežka a Miroslav Kovalovi, kresba a malba, vernisáž 1. 3. 2018 Radim Hanke, sochy, vernisáž 24. 5. 2018

Navštivte i obnovenou expozici ORBIS PICTUS PLAY a (Ne)stálou výstavu NONSENS inspirací! Nové rodinné vstupné 2+2 do všech expozic Zlínského zámku za 480,-Kč. www.gvch.cz

GVCH INZERCE 150 X 210 IN ZLIN 2018.indd 2

1/17/2018 11:58:18 AM


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 38

TIPY

T. G. Masaryk ve fotografii Vernisáž Čt 22. 2., Muzeum Napajedla, 19 h Výstava Masaryk ve fotografii, kterou zapůjčilo Muzeum T. G. M. Rakovník představí širokou škálu snímků, které zachycují nejvýznamnějšího českého státníka. Prostřednictvím dobových snímků se seznámíte jak s dětstvím a rodinou T. G. Masaryka, tak s obdobím vrcholné politické kariéry, charakterizovaným především cestami po českých městech. Kolekce obsahuje velké množství méně známých portrétů a záběrů z lánského sídla i sérii smutečních fotografií. Výstavu doplní také několik drobných osobních předmětů a filmové projekce, které návštěvníky seznámí s Masarykovými projevy i se závěrečným obdobím života.

Marie Hladíková Chlupama naruby Instalace / Objekty do 2. 3. OPTIKA Z. Mezírka ZLÍN Marie Hladíková vystudovala pražskou VŠUP v ateliéru sochařství Kurta Gebauera. Pod “značkou” Marhlad vytváří fragmenty plné příběhů různorodých stvoření, roztodivných příšerek a postaviček, které se jednou podobají více člověku, podruhé zvířeti. Kromě sochy a kresby se věnuje i komiksu, animaci a designu. marhlad.com

Madagaskar Strašidelné sklepení do 31.3. Zlínský zámek Výstava „Strašidelné sklepení zlínského zámku“ Vás zve do tajemného podzemí pod zámeckou budovou, které je jinak veřejnosti přístupné jen zřídka. Sklepení bude rozděleno do několika tematických míst. Návštěvníci se dozví o tajemných postavách zlínských pověstí, o rytíři Milošovi nebo zlínském vodníkovi, ale nejen o nich. V dalších místnostech místní pověsti opustíme a poodkryjeme oblíbená témata zastřená tajemstvím, dozvíte se o upírech, vampýrech, vlkodlacích, Drákulovi, Čachtické paní a dalších záhadných bytostech. Kromě poutavých textů a vampýrských legend (audio smyčka) budou strašidelné bytosti prezentovány ve stylizovaných scénách. 38

Čt 8. 2. , Hvězdárna Zlín, 18 h Cestopisná přednáška, Ing.Robert Bazika „Madagaskar“ Jsme stále ještě v Africe? Toť věčná otázka cestovatelů po Madagaskaru, čtvrtém největším ostrově světa. A odpověď není jednoduchá, neboť jen málo ostrovů je tak rozmanitých, jako právě Madagaskar. Už jen ta směsice několika desítek horských či pobřežních etnik, z nichž některá nezapřou africké kořeny, jiná zase své dávné předky z indického oceánu či daleké východní Asie. Při putování Madagaskarem se nevyplatí spěchat, ono to ostatně ani nejde, neboť projíždíte jednou z nejchudších zemí s ubohou infrastrukturou. Paradoxně o to více přátelských lidských duší potkáváte, ať už se touláte mezi terasovitými rýžovišti horalů, rybářskými vesničkami těch nejchudších, savanou s majestátnými obry baobabů či v ulicích královských měst. Zašmudlané, ale věcně usměvavé caparty musíte občas skoro až odhánět. Rozmanitost a malebnost madagaskarské přírody je nezměrná a nad tím vším se tyčí téměř panenská krása Národních parků a rezervací.


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 39

Francis Veber

----------- komedie za všechny prachy Režie Patrik Lančarič Premiéra 17.. února 2018

w w w.divadlozlin.cz


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 40

TIPY

Stanislav Libenský - plastiky Vernisáž: 22. 2. v 17 h, GVCh, Zámek Zlín

Naturalismus Vladimír Véla: obrazy, Jaromír Šimkůj: objekty do 22. 2. , Galerie Kabinet T. Zlín Výstava je koncipována jako dialog dvou umělců, které odděluje jedna generace, umělecká zkušenost i forma výtvarného projevu, přesto však ve výsledném výrazu i významu svého díla dospívají každý vlastní cestou k pozoruhodnému souzvuku: oba dva ve své tvorbě artikulují univerzální kánony prostoru a hmoty. I když se Vélovy malby a Šimkůjovy kovové objekty mohou na první pohled jevit jako abstraktní, jejich jádro je na výsost konkrétní. Východiskem se jim stala realita hmotného světa, jehož vnitřní principy, energii a uspořádání forem důkladně zkoumají, chápou se jich, a překládají je do svého unikátního výtvarného jazyka. Tvorba obou autorů je svého druhu meditací nad materiální bází jevů a jejich zákonitostmi, jejichž pevný řád s rozkoší nahlodávají subtilním prvkem nahodilosti a akcentem chyby. Jestliže Véla zoomuje předmět až do makrodetailu, který pietně vyjímá z celku a přenáší jej na plátno v monumentální formě, Šimkůj postupuje opačně. Vychází z vizuality vnějšího prostoru – především krajiny, kterou redukuje do primárních geometrických znaků a kompozic a ty pak opětovně převádí do trojrozměrných tvarů zkonstruovaných z ploch plechů a ze siluet drátů. Kurátorka výstavy: Terezie Zemánková

Štěpánka Šimlová Hapiness Vernisáž: 1. 3. Galerie Kabinet T. Zlín 18 h., do 5. 4. Autorka pracuje s fotografií jako s médiem, které je vizuálně nejbližší lidskému vidění a způsobu ukládání si vizuálních vjemů do paměti. Fotografie slouží vždy jako základ, s nímž pracuje a posunuje ho do dalších médií, především videa a malby. Pro výstavní projekt Hapiness autorka připravuje práce, které si pohrávají s fenoménem sentimentu, který ve své čisté podobě vzbuzuje pocit sounáležitosti. Ve výstavě budou zastoupeny malby, velkoformátové tisky a videoprojekce, konkrétních většinou nefigurálních situací, které jsou hluboce uloženy v paměti každého z nás, a které ožívají volným asociačním způsobem autorky. Kurátor výstavy: Ondřej Chrobák, 40

Stanislav Libenský, jméno, které zná celý sklářský odborný i laický svět. Zakladatel ateliérové plastiky z taveného skla, jež byly vystaveny na bezpočtu domácích a zahraničních výstav. Doklady této mimořádné a plodné tvorby mají ve svých sbírkách nejvýznamnější muzea světa, prestižní galerie moderního umění v Evropě, USA a Asii. Vznikla celá řada monografií, odborných studí, katalogů a dalších textů reflektujících především právě ateliérovou tvorbu v oblasti skleněné plastiky. Je poctou, že tyto plastiky budou vystavěny právě ve Zlíně.

47. ČIN: Šimon Bureš s podtitulem: Děleno Čt 8. 2. , GAG – Galerie Garáž, Zlín – Burešov, 18 h Šimon Bureš – student třetího ročníku ateliéru malby Františka Kowolowského na ostravské Fakultě umění – se pohybuje od plátna k instalaci, od objektu ke konceptu. Všechny tyto polohy nesou téma, které je Šimonovi očividně vlastní. Naplňování nebo naopak vyprazdňování vnitřního prostoru, jeho reflexe navenek nebo jeho ukotvenost ve vymezených hranicích, to vše se stává stavebními prvky Šimonovy umělecké reality. Práce Děleno, kterou Šimon představí v Galerii Garáž člení jednoduchý prostor galerie pomocí diagonál, tvořených ocelovými lankami. Diagonála se stává reprezentantem nejpřirozenějšího a zároveň nejpřesnějšího možného rozčlenění prostoru. Forma, vymezená diagonálami, vytváří rám pro vnitřní vztahy, které zpětně utváří Šimonovu uměleckou skutečnost. Jakub Frank www.galeriegaraz.cz


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 41

do 15.2.

NÁVŠTĚVY VE ZLÍNĚ / GOTTWALDOVĚ

VÝSTAVA Budete si moci prohlédnout více než 40 panelů přibližujících na fotografiích a dalších dobových dokumentech pestrou paletu návštěvníků našeho města v průběhu 20. století. Otevřeno: PO-PÁ: 8-12, 13-17, SO: 10-16 (mimo 2. 2.) 8.2. v 18 hodin

JIŽNÍ KOREA OČIMA PETRA VOLDÁNA

Barbora Mochowa & Unique Quartet Čt 8. 2. , Kulturní dům v Zašové, 19 h Zazní zpěv Barbory Mochowé za doprovodu pianina a smyčcového kvarteta. Debutové album "Waiting for the White Raven" definovalo Barboru Mochowou jako jeden z největších objevů tuzemské popové scény. Jak uvedla rodačka z Trutnova, v Zašové budou mít posluchači možnost uslyšet skladby v podobě, jak jsou zachyceny na desce, což se nestává tak často. Skladby v podání éterické víly uhranou svou křehkostí i důrazem a ve spojení se smyčcovým kvartetem slibují nezapomenutelný koncertní zážitek na pomezí popu a vážné hudby. Díky svému hlasu, na české hudební scéně ojedinělému, bývá Barbora přirovnávána k uznávané americké zpěvačce Laně Del Rey.

BESEDA Cestovatelské besedy s publicistou, někdejším dlouholetým rozhlasovým zahraničním zpravodajem Petrem Voldánem pokračují setkáním na téma „Jižní Korea očima Petra Voldána”. Aktuálnost besedy podtrhuje skutečnost, že se v Alternativě sejdeme den před zahájením Zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu. Vstupné: 70 Kč, studenti, senioři 30 Kč, možno zakoupit v městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice nebo v Alternativě před akcí) 12.2. v 18 hodin

ČERNÝ VEČER S MIRKEM ČERNÝM A HUDEBNÍKEM JIŘÍM PAVLICOU V komponovaném pásmu M. Černého pohovoříme

o historii a hudbě s uměleckým vedoucím souboru Hradišťan Jiřím Pavlicou. Večer bude věnován setkání dvou osobností, které spojuje mnoho společného. Vstupné: 70 Kč, studenti, senioři 25 Kč, možno zakoupit v městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice nebo v Alternativě před akcí)

22. 2. v 18 hod.

NA VLNÁCH S POSLUCHAČI A MARIÍ WOODHAMSOVOU

Hosty Marie Woodhamsové budou „rozhlasoví manželé“ – Klára Stejskalová a Petr Lukeš. Oba pracovali ve zpravodajské redakci Českého rozhlasu v Praze a oba také – nezávisle na sobě – byli na postu zahraničních zpravodajů. Vstupné: 70 Kč, studenti, senioři 30 Kč, možno zakoupit v městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice nebo v Alternativě před akcí)

Alternativa (Kolektivní dům), tel.: 604 220 473, 577 018 162 otvírací doba během výstav: Po – Pá: 8 – 12, 13 – 17, So: 10 – 16

Facebook: AlternativaZlín

Vstupné zakoupíte v Městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice) nebo v Alternativě před vystoupením.

ke

Close-Air festival v prostorách Domu kultury

KROMĚŘÍŽ

DéKáčkko

FEST T

10 / 3 / 20118

í žánr,

n na hudebn elký 1. roč mě é uží dosst v ! za si zaaslo ra r m který orr a nabitý prog pprost

Ahard Kaapriola Limettal a balle ark Gam ka Ne D Dneeska n go y Pol En.Dru

Potmehúd - SOUČASNÝ TANEC Pá 9. 2. , Kino Napajedla, 19 h Autorský projekt pětice slovenských tanečníků, kteří současným tancem znovuobjevují folklorní umělecký projev. V inscenaci Potmehúd se tanečníci snaží folklorní projev zbavit muzeálních nánosů a nanovo prožít čirou sílu nespoutané lidové tvorby. Vytvářejí vlastní originální folklor. Každý z tanečníků vnáší do inscenace svou vlastní zkušenost, a osobnost a jednotlivé výstupy. Do inscenace je pokaždé přizván host, který přináší moment překvapení a šibalských situací. Proto se do tanečního vystoupení zapojí také Robert Samsonek z folklórního souboru RADOVAN PŘEDSKOK v Napajedlích. Současně se můžete těšit také na krátké "předskokanské" taneční pásmo.

inZlin únor 2018

PRODEJ VSTUPENEK ZAHÁ JEN

41


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 42

TIPY

Alenka zavede do země zázraků !!! Celovečerní poetický film pro celou rodinu Alenka v zemi zázraků bude mít ve zlínském kině Golden Apple Cinema premiéru 8. února. Poetické vyprávění malé dívky, která jako Alenka v říši divů putuje krajinou svého dětství jako kouzelným labyrintem a pozoruje a zaznamenává svět. Sny a realita se jí prolínají a vykreslují skrze její rodinu a svět slavností, kterými doslova protančí svým fantazijním viděním světa. Před očima jí ožívají tajuplné a legendární postavy Malého Prince, Jana Nepomuckého, Pražského Jezulátka, Anděla a dalších - na Malé Straně a v okolí Karlova mostu a také v Itálii, kde v kraji své babičky prožije kouzelné zážitky na karnevalu v Benátkách. Alence odejde její vysněný kamarád a s ním jí zemře její dětství. Pomocí „zázračné“ koule najde za zrcadlem střed labyrintu své duše a vzkřísí se do dospělosti. Alenka v zemi zázraků je osobitou parafrází známé Alenky v říši divů. Film byl natočen v roce 2016 podle stejnojmenné knihy autorky Jany Kristiny Studničkové. V hlavních rolích se představí Viktorie Stříbrná, Boleslav Polívka, Veronika Žilková, Jana Pidrmanová, Jiří Dvořák a Tereza Taliánová. Scénář a režie Jana Kristina Studničková a Otakáro Maria Schmidt. www.alenkavzemizazraku.cz

Severská filmová zima 8.2. - 11.2. GAC Zlín Pod záštitou Severského filmového klubu proběhne již tradiční přehlídka kinematografie skandinávských zemí s příznačným názvem Severská filmová zima. Drsný severský humor, syrová dramata a mrazivé detektivní příběhy dokreslí překrásná skandinávská příroda. Vybrat si můžete z filmů : DARLING, HRDINOVÉ, ŽENY V NEPŘÍLIŠ VELKÝCH PÁNSKÝCH KOŠILÍCH a MŮJ TAKZVANÝ OTEC. 42


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 43

Hospůdka Hospů dka pivní pivních ivn vn ch spe s peciálů ciá állů 1. 2. 4. 2. 5. 2. 8. 2. 11. 2. 15. 2. 19.2. 27. 2.

hudební restaurace

1. 3.

Hulínská 2322 767 01 Kroměříž

3.3.

www.stara-masna.cz 2.2. DneskaNe & Ad Libitum zimní pivní

3.2. Záviš kníže pornofolku 9.2. Bastard & Polygon Rock ostravská rocková legenda

10.2. Špinaví Lůzři & DayOff blues backyard trio

16.2. Nigtwish revival Ostrava 23.2. Lady Praga & Blues d´Effect

6.3.

Roman o Dragoun

rock ková legenda

Nigel Price jazzoový v koncer o t Litvva a, Lo oty yšssk ko, o Essto onssko

cestovatelská beseda d

Noca foolk, wor o ld music Adéla Jonášo ová

písničkářka

Poutníci legenda českého bluegrassu

Madeira cestovatelská beseda Jare et indie-ffoolk Vojjtěch Szabó & Swingttet Jack´s band+Sakrapes

křest CD - bluegrass, country

Pavvlína Jíšo ová a přátelé

fo olk

Připrav vu ujeme: j F DUR jazzband, cestovatelská beseda - Madagaskar, Dead Beatz,Magdaléna Malaníková & THE SAME OLD STOR RY, Pozdní sběr, René Matlásek, cestovatelská beseda - Nový Zéland, Darock... ww ww ww w .sopa.cz . so pa . c z

www.ar tzlin.cz

24.2. Hard Rock Tribute Uriah Heep, Deep Purple, Led Zeppelin

2.3.

The Plastic People of The Universe legenda undergroundu

Ak kc ce jsou podporo ová án ny Statutárním městem Zlín akce pořádá občanské sdružení "ArtZlín"

Začátky všech představení ve 20:30

inZlin únor 2018

43


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 44

TIPY

Večer ve znamení indie St 21. 2. , Sklep 33 Zlín Ale né té daleké v Asii, ale hudebního stylu, kterému holdují např. Arctic Monkeys. Zahrají Billow (billow-out.bandcamp.com) z Veselí nad Moravou. Vrcholem večera bude Mystery Language (FB/mysterylanguageband/) ze Švédska. Přijedou až z chladného Stockholmu, (v rámci svého evropského turné) zahřát zlínské duše.

Zvěřinové nehody:

Nekorektní ples Zakončete letošní plesovou sezónu v nekorektním stylu!

Kieslowski Pá 9. 3. , Klášterní kaple Napajedla, 20 h Autorský projekt hudebníka známého jako DKP, který působil v kapelách Bez peří a Houpací koně a je také členem doprovodné kapely Xaviera Baumaxy. Toto výjimečné duo ve složení: zpěvačka a pianistka Marie Kieslowski a kytarista a zpěvák David Pomahač sází na intimitu a syrovost základního akustického zvuku kytary, piana a kontrastu dvou barevně výrazných a skvěle souznících hlasů. Kapela, která neobvykle rychle dobyla pozice na české hudební scéně, vydala již několik alb: Mezi lopatky (2014), Na nože (2012), Tiché lásky (2011). Kieslowski se neomezují jen na domácí pódia, ale jejich hudba má co říct i v zahraničí. Na poslední desce Mezi lopatky, která má fantastické recenze, se producentsky podílel Jan P. Muchow. 44

V pátek 9. 2. 2018 od 19.00 se ve Zlíně chystá uspořádat svou první akci právě vznikající spolek Zvěřinec. Členové Zvěřince jsou rodáci zlínského kraje, kteří se po letech strávených fungováním napříč kulturním spektrem různě po republice vrací domů. Uskuteční tak uspořádáním svých prvních Zvěřinových nehod, alternativního plesu, ověnčeného tím nejbizarnějším lajnapem, jaký Zlín v poslední době zažil! Touto akcí Zvěřinec začíná sérii zvěřinových hodů i nehodů v naivně prosté touze Zlínský kraj udělat trochu víc kulturně otevřenější, zajímavější a vyhledávanější. Na prvních Zvěřinových nehodech se mimo jiné můžete těšit na interprety české “vrádiutoneuslyšíte” klubové scény jako je slovácká kapela 12:PIET, vsetínské legendy Dovolená narkotika, instrumentálně experimentující dvojice No.c a celý večer zakončí osvědčená spolupráce pražského hudebního producenta Dizzcocka a vizuálního umělce VJ Koloucha. První Zvěřinové nehody se odehrají v duchu zvěřinových oslav a masopustního veselí ve Staré Sokolovně na Sokolské 663 ve Zlíně. Těšíme se na všechny, kteří chtějí stylově oslavit masopust nebo by se rádi dozvěděli více o plánovaných aktivitách Zvěřince ve Zlínském kraji.


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Strรกnka 45


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Stránka 46

AGENTURA PRAGOKONCERT připravuje v kterém se světu ukážou dohromady úplně naposled. Tento jedinečný koncert lze shlédnout také u nás, a to 9. března v klubu Masters of Rock Café ve Zlíně.

PRETTY MAIDS a PINK CREAM 69 Hardrockové senzace rozezní Masters of Rock Café!

SEPULTURA Metalová legenda vyráží na světové turné se zastávkou ve Zlíně! SEPULTURA se s jejich novým albem »Machine Messiah« ve spoustě zemí dostala na první příčky prodejnosti. A tak máme i po třiceti letech působení další skvělou desku, kterou se chce SEPULTURA předvést v celosvětovém klubovém turné, které se zastaví také u nás. A není nutné mít strach, že nedojde také na pořádně krvavé kousky z jejich prvních alb! Na toto turné SEPULTURA vyráží s doprovodem kapel OBSCURA, GOATWHORE a FIT FOR AN AUTOPSY. O jediné vystoupení brazilské legendy u nás je velký zájem, a tak se koncert přesouvá z klubu Masters of Rock Café do haly Euronics. Koncert se zde uskuteční 24. února.

Dánská skupina PRETTY MAIDS vznikla už v roce 1981 a založil ji stále úřadující zpěvák Ronnie Atkins a kytarista Ken Hammer. Na hudební scéně se pohybují už neuvěřitelných 36 let a za tu dobu vydali vskutku obdivuhodný počet alb, celých šestnáct. A to poslední s názvem »Kingmaker« hodlají svým fanouškům naservírovat v turné „Kingmaker European Tour“. Poslední album této vyladěné dánské kapely je možno slyšet na jediném koncertě pro Českou republiku - 30. března v klubu Masters of Rock Café. A to není vše! K PRETTY MAIDS se připojí další hardrocková mašina PINK CREAM 69, která oslavuje 30. let a přijede představit nedávno vydané album »Headstrong«. A poslední zajímavostí, že si PRETTY MAIDS k natáčení nového LIVE DVD vybrali právě klub Masters of Rock Café ve Zlíně!

ENSIFERUM Finští bojovníci přijíždí představit nové album do Zlína!

RHAPSODY se vrací v původní sestavě – reunion se odehraje ve Zlíně! Počátky nejznámější kapely hollywood metalu se datují od roku 1993. V roce 2007 se tehdejší Thundercross pod vedením Luca Turilli a Alexe Strapoli přejmenovali na Rhapsody a vydali první album. Rozdělení těchto tvůrců proběhlo v roce 2011, kdy si Alex ponechal původní název RHAPSODY OF FIRE a Luca Turilli si svou jedinečnou muziku tvořil pod názvem Luca Turilli's Rhapsody. Nyní je to už 20 let od vzniku tohoto jedinečného hollywood metalu, který je ovlivněn velikány jako Vivaldi, Bach, Beethoven a Paganini. K oslavě dalšího kulatého výročí se původní jádro kapely spojilo a vyráží na turné „20th Anniversary Farewell Tour“, 46

Těžko uvěřit, že folk death metalová parta ENSIFERUM okupuje hudební scénu už přes dvacet let. V září vydala své doposud nejlepší a v pořadí již sedmé album »Two Paths«, které chtějí přestavit světu. Na obsáhlé turné s názvem „Path To Glory Tour 2018“ vyráží na začátku dubna a svým milovníkům a oddaným metalistům předvedou zbrusu novou show s novými hity. ENSIFERUM si jako doprovod turné pozvali speciální hosty EX DEO. Frontmanem tohoto projektu je zpěvák KATAKLYSM Maurizio Lacono a ve svém setu předvedou EX DEO poslední vydané album »The Immortal Wars«. Koncert ENSIFERUM se uskuteční 13. dubna v Masters of Rock Café ve Zlíně! Vstupenky na tyto koncerty zakoupíte osobně v klubu Masters of Rock Café na Čepkově a online na www.mastersofrock.cz.


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:48 Strรกnka 47


inZlin_2_2018.qxp_Sestava 1 01.02.18 21:49 Stránka 48

CROSSOVER RY NISSAN CZECH H LINE NYNÍ OD 379 0 000 KČ

YOU + NISSAN N

NÁŠ PŘÍSLIB. V AŠE JIS TOTA .

Kdekoli , kd y koli , cokoli: +420 80 0 23 23 23**

Náhradní vůz zdarma* Nejv yšší k valita za nejlepší cenu* Kontrola vozu zdarma* Doživotní asistenční služba Nissan Assistance**

NISSAN X-TRAIL T

N NISS AN JUKE

NISSAN QASHQ A QAI A

• Nissan Safety Shield • Navigační systém NissanConnect • Střešní ližiny • 18” hliníková kola • Bezdotykové otevírání zavazadlového prostoru

• Automatická klimatizace • Na N vigační system M tifunkční kůží potažený volant • Mul • Tempovat a omezovač rychlosti • Kompletní balíček personalizace včetně 18” hliníkových kol

• Nissan Safety Pack • Navigační systém m NissanConnectt • LED světlomety denního d svícení • 17” hliníková kola • Asistent rozjezdu u do kopce


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.