Měnová reforma vs. Ekonomická transformace
Bc. Pavel Herman Akademie základů společenských věd v Brně Komise mládeže při ÚV KSČM
Měnová reforma (1953) a Transformační léčba šokem (1991) V tehdejším Československu lidé měnové reformy zažili celkem třikrát – v roce 1919, 1945 a 1953. Naposledy navíc ovšem ještě v modifikované podobě, v roce 1991. Měnové reformy obvykle plní jeden základní cíl, kterým je odstranění nadbytečné kupní síly obyvatelstva. Týdeník Ekonom zhodnotil všechna důležitá kritéria a došel k závěru: „v důsledku měnové reformy v roce 1953 přišli občané zhruba o 160 miliard korun, Klausovou transformací na počátku 90. let zhruba o 100 miliard.“ Zápotocký připravil lidi o 1/6 státního rozpočtu, Klaus o 1/5.
Zápotockého měnová reforma (1953) Samotné provedení měnové reformy v roce 1953 započalo v období 31. května a 1. června, kdy byly vyměňovány staré koruny za nové. Měnová reforma poškodila velké množství drobných i velkých střadatelů, dále hlavně podnikatelů, kteří přišli o provozní kapitál. Peníze, které lidé drželi v rukou, se měnily v různých poměrech. V základní části to bylo u hotovosti do 300 Kčs na osobu, úřady vyměňovaly v hotovosti, tedy v poměru 5:1, u všech ostatních forem šlo již o poměr starých a nových peněz 50:1. Vklady u peněžních ústavů do 5.000 Kčs v poměru 5:1; do 10.000 Kčs v poměru 6,25:1, do 20.000 Kčs v poměru 10:1, do 50.000 Kčs v poměru 25:1 a vyšší v poměru 30:1.
Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1. V bezcenný cár papíru se změnily veškeré státní dluhopisy a tuzemské cenné papíry.
Pro srovnání situace: Československo začátkem 50. let neslo ještě dluhy z první republiky. Splácelo válečné dluhopisy z konce 30. let i Rašínovy deflační dluhopisy ze začátku 20. let denominované ve zlatě. Zatímco před reformou si mohl dělník za průměrný plat nakoupit 750 kilogramů chleba, tak po reformě to bylo jen 429 kilogramů. V květnu 1953 bylo možné za výplatu nakoupit 1.348 litrů mléka, po reformě v červnu to bylo jen 571 litrů mléka. Platy po měnové reformě klesly na pětinu, ale nové ceny pětkrát nižší nebyly. Postupem času došlo ke snížení maloobchodních cen. Díky tomu se omezení kupní síly v roce 1954 snížilo a v roce 1956 zcela srovnalo. Československo bylo za Měnovou reformu vyloučeno z Mezinárodního měnového fondu.
Klausova transformační léčba šokem (1991) V roce 1991, dva roky po sametové revoluci, uskutečnili ekonomové v čele s Václavem Klausem výrazné zvýšení cenové hladiny. Na rozdíl od měnové reformy se koruna nevyměňovala a vklady nerušily. To vše spolehlivě nahradila inflace. Nejednalo se tedy o klasickou měnovou reformu, protože se peníze nevyměňovaly – došlo jen k postupnému zvýšení cenové hladiny.
V lednu 1991 ceny stouply o čtvrtinu a za celý rok o 58 procent. Prudce rostly životní náklady, zatímco nominální příjmy stouply jen o 17 procent. Podle statistické ročenky z následujícího roku reálné příjmy klesly asi o čtvrtinu. Počátek roku 1991 se kvůli cenovému skoku neobešel bez utahování opasků. V předchozím roce domácí měna třikrát devalvovala a dolar vůči ní zdražil o 80 procent, tedy na 28 korun. V lednu ceny stouply o čtvrtinu a za celý rok 1991 o 58 procent.
Pro srovnání situace: Československo mělo vyrovnané státní hospodaření a nebylo v podstatě zadluženo. Zahraniční zadlužení státu dosáhlo koncem roku 1989 7,9 miliardy dolarů, tj. asi 500 dolarů (7500 Kč) na obyvatele. SBČS (Státní banka Československá) měla k dispozici 105 tun měnového zlata v ceně zhruba 15 až 17 miliard a 85 miliard Kč finančních rezerv. Stát, republiky, kraje, okresy ani obce neměly žádný vnitřní dluh (Nevařil, F.: Hospodaření zločinných komunistů). Podle údajů Českého statistického úřadu, v roce 1989 si lidé z průměrné výplaty mohli koupit 1.132 kilogramů chleba, o dva roky později to bylo jen 575 kilogramů. To tedy znamená o 49 procent méně. Podobné to bylo u brambor, kdy v období sametové revoluce by výplata stačila na 1.981 kilogramů, v roce 1991 už jen na 957 kilogramů. Nebo v případě ceny mléka, kdy průměrná výplata v roce 1989 stačila na zakoupení 1.585 litrů, v roce 1991 už jen na nákup 602 litrů.
Míra inflace se v roce 1991 vyšplhala na neuvěřitelnou výši 56,6 procent. V roce 1992 se sice snížila na 11,1 procent, ale v roce 1993 se opět míra inflace zvýšila a to na 20,8 procent. V roce 1994 činila míra inflace rovných 10 procent. Mezi následujícími lety 1995 až 1998 se inflace pohybovala k hranici 10 procent. Od roku 1999 se již inflace stabilizovala a do roku 2012 se pohybovala v rozmezí 2 až 3 procent.
Závěrečné srovnání: Měnová reforma svým způsobem postihla jak obyčejné lidi, tak hlavně ty movité. Její dopady tedy nejvíce pocítili bohatí, kterým tato reforma znehodnotila peníze. Ekonom Ladislav Tajovský z Vysoké školy ekonomické napsal: „uvádí se, že když jste měl hotovost, přišel jste o 81 %, u vkladů to bylo asi o 43 %.“ Klausova transformační léčba šokem naopak postihla spíš obyčejné lidi, než bohaté. Obyčejní lidé doplatili na inflaci a snížení kupní síly, zato většina milionářů oproti tomu měla své peníze schované v zahraničí, a to většinou v zahraničních měnách. Ekonom Václav Průcha, hlavní autor knihy Hospodářské a sociální dějiny Československa uvedl, že: „kupní síla koruny mezi lety 1989 až 1992 klesla na 52 haléřů.“
Soudobý měnový vtip: „Mudruje pamětník třímající v ruce dvě dnešní koruny: Za první republiky bych si za ně koupil patnáct deka salámu a rohlík. Za socialismu bych za ně dostal dva rohlíky a litr mléka. A dneska abych k nim sehnal ještě tři kačky, abych mohl jít na hajzl.“
Zdroje: EKONOM: Měnová reforma v. Transformace. Jak Česi doplatili na Klause a Zápotockého http://zpravy.ihned.cz/c1-60027680-zapotocky-vs-klaus-aneb-kdovzal-lidem-vic (on-line text, 11. 6. 2013) Zápotockého lež připravila půdu pro velkou peněžní loupež http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/17665-zapotockeho-lezpripravila-pudu-pro-velkou-penezni-loupez/ (on-line text, 29. 5. 2013) Komunisté chtěli smazat dluhy, místo bankrotu spustili reformu http://ekonomika.idnes.cz/menova-reforma-v-roce-19530sx-/ekonomika.aspx?c=A130531_122149_ekonomika_spi (on-line text, 1. 6. 2013) Měnová reforma 1953: Československo vs. Británie http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml? id=781392 (on-line text, 1. 6. 2013) Jak připravit lidi o úspory http://ekonom.ihned.cz/c1-51933660-jak-pripravit-lidi-o-uspory (online text, 30. 5. 2011) Před 60 lety ukradli úspory. A jak to bylo v roce 1991? http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml? id=781256%3Cbr%20/%3E (on-line text, 1. 6. 2013) Česká republika od roku 1989 v číslech http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989 (on-line text, 23. 7. 2013) Nevařil, F.: Hospodaření zločinných komunistů http://blisty.cz/art/48053.html (on-line text, 22. 7. 2009) Štrougal, L.: Paměti a úvahy, Praha, Epocha 2009, str. 300 – 301, ISBN: 978-80-7425-026-2
Měnová reforma (1953)
V případě měnové reformy se ceny do konce roku 1956 začaly srovnávat na původní hladinu.
Ekonomická transformace (1990 / 1991)
V případě ekonomické transformace ceny stouply o čtvrtinu a za celý rok 1991 o 58 procent.