REPORTÁŽ

Publikace „Praha očima Neslyšících“

Fotografická, literární a výtvarná tvorba neslyšících autorů

Ve středu 23. června 2021 se uskutečnila slavnostní vernisáž fotografií k zakončení fotokurzu pro neslyšící a křest knihy s názvem Praha očima Neslyšících jako dárek k příležitosti 30. výročí založení České unie neslyšících, a to v Dlouhé ulici, sídle ČUN Praha.

TEXT: Kamila Spěváková FOTO: Martin Jarůšek Zleva: lektor fotokurzu Vít Švajcr, autorka projektu fotokurzu Lucie Sedláčková Půlpánová, autorka knižního projektu Ivana Hay Tetauerová, básnířka Ladislava Buberlová, výtvarnice Věra Macháčková a ředitel ČUN Martin Novák.

Jak inspirativní název napovídá, tato právě vydaná kniha seznamuje nejen majoritní společnost s uměleckými díly autorů s neslyšící duší. Tito lidé, kterým byl odepřen sluch, vnímají svět jinak, tedy primárně zrakovou cestou. Vnímají krásu Prahy, fotí, malují ji nebo o ní píší, a to podle svých vizuálních představ. Slyšící čtenáři mají díky tomuto sborníku možnost seznámit se s faktem, že existuje komunita Neslyšících – jazyková a kulturní menšina. Je to skvělý počin, který podporuje zviditelnění uměleckých děl neslyšících autorů.

V knize najdeme i autentická vzpomínková vyprávění 23 neslyšících pamětníků na dobu sovětské okupace v roce 1968 a sametové revoluce v roce 1989, jejichž centrem dění bylo právě naše hlavní město Praha. Čtenáři některé z nich mohou zhlédnout i v českém znakovém jazyce po otevření příslušného QR kódu.

Do velkého sálu přišli sborník pokřtít paní básnířka Ladislava Buberlová za literární tvorbu, paní výtvarnice Věra Macháčková za výtvarnou tvorbu a lektor, pan fotograf Vít Švajcr za tvorbu fotografickou. Pozvaly je Ivana Hay Tetauerová (autorka knižního projektu) a Lucie Sedláčková Půlpánová (autorka projektu fotokurzu).

Mezi pozvanými hosty nechyběli i další přispěvatelé do této knihy, kterým patří poděkování, že v rámci projektu České unie neslyšících a Czech Deaf Art 3+1, finančně podpořeného Magistrátem hlavního města Prahy a nadací Umění pro zdraví, přidali svůj kousek umění a vyprávění do vzniku této publikace.

Úvodní projev přednesli nejen ředitel ČUN Martin Novák a Ivana Hay Tetauerová, ale i kmotři publikace. Lektor Vít Švajcr seznámil přítomné i s obsahem proběhlého fotokurzu ČUN formou prezentace, tlumočené do znakového jazyka.

Po křtu knihy, polité šampaňským přítomnými kmotry, následovalo spontánní vystoupení na téma umění a Neslyšící v podání Mac Dominika Henzla. Nechyběla ani výměna podpisů mezi autory (každý obdržel výtisk sborníku), prohlídka fotografické výstavy neslyšících kurzistů a volná beseda, která splnila i úlohu jakési terapie po ukončení dlouhodobého nouzového stavu.

Knihu Praha očima Neslyšících si můžete objednat na webových stránkách ČUN: https://www.cun.cz/produkt/praha-ocima-neslysicich/ nebo na e-mailu: obchod@cun.cz.

„Praha očima Neslyšících“ je na světě

Minirozhovor s autorkou knižního projektu Ivanou Hay Tetauerovou:

Ivo, musím Ti moc pogratulovat k vydařené realizaci projektu. Jak prožíváš svůj okamžik, zrod knihy? Co Tě nejvíc potěšilo?

Jsem moc ráda, že na naši výzvu na Facebooku zareagovalo tolik neslyšících umělců. Nebylo to jednoduché, když byl náš projekt schválen, byl zrovna začátek pandemie. Tím pádem jsme museli jeho průběh adaptovat a pozměnit původní plány. Kvůli nouzovému stavu a následným protiepidemickým opatřením jsme se nemohli scházet, proto vše bylo o dost těžší. Pomohly ale sociální sítě, díky nimž jsem také zkontaktovala neslyšící, o kterých vím, že jsou umělecky zaměření. Bez nich by náš sborník literární, výtvarné a fotografické tvorby neslyšících autorů vzniknout nemohl. Výsledkem je soubor děl více než šesti desítek neslyšících umělců, z nichž část tvoří i fotografie neslyšících absolventů fotokurzu. Ten v rámci projektu ČUN a Czech Deaf Art 3+1 koordinovala Lucie Sedláčková Půlpánová a vedl lektor Vít Švajcr. Najdete zde i společnou tvorbu z výtvarné dílny ČUN Praha, kterou vedu pro dospělé neslyšící. O skvělou grafiku publikace se postaral Šimon Sedláček a vzpomínkové videozáznamy neslyšících pamětníků zpracoval a QR kódy opatřil Ivan Crnac. Jsou volným převyprávěním již dříve uskutečněných rozhovorů s pamětníky, které zpracovali Petr Pánek, Monika Ťuláková a Milena Brožová, naši redaktoři časopisu UNIE v letech 2018 a 2019 – v dobách významných výročí sovětské okupace a sametové revoluce. Jazykovou korekturu zpracovala Jana Servusová. Všem jim touto cestou ještě jednou děkuji za výbornou spolupráci.

Splnil se Ti sen o vzácných lidech, které sis přála opět po dlouhé době vidět?

Ano, byla jsem nadšena tím, že mohu využít této příležitosti a pozvat své umělecké vzory z dětství, Věru Macháčkovou a Laduš Buberlovou. Jim jsem také v knize věnovala svou básničku s názvem „Vzpomínky na Pražský hrad“. Paní Macháčková totiž sehrála důležitou roli v mé výtvarné dráze, když na popud Jaroslava Švagra založila v roce 1985 výtvarný kroužek pro neslyšící děti, který sídlil na Pražském hradě v Domě dětí a mládeže. Vypomáhala jí právě paní Buberlová. Paní Macháčková na vernisáži přítomným vyprávěla o době vzniku kroužku – splnila si jeho založením cíl, jímž bylo vytáhnout ven i internátní děti, aby na vlastní oči zažily krásy Prahy. Na kroužek docházely děti ze všech tří škol pro sluchově postižené, které v Praze jsou – z Ječné, Holečkovy i Výmolovy. Paní Macháčková mne požádala, abych touto cestou poděkovala i těm, kteří kdysi hodně pomohli v začátcích výtvarného kroužku, výstav i každoročních letních táborů – pan Jaroslav Švagr, pan Kaj Kostelník – bývalý předseda sdružení pro kulturu Neslyšících SORDOS v Brně, paní Alena Charamzová, lektorka DM Na Smetance, a paní Romana Petráňová, které též v kroužku dlouhodobě vypomáhaly a jezdily s námi na letní výtvarné tábory, na kterých jsem postupem času převzala štafetu vedoucí. Shodou okolností se na vernisáži a křtu naší publikace sešlo mnoho Neslyšících, kteří v dětství na výtvarný kroužek docházeli nebo se zúčastnili táborů, což bylo pro nás všechny dojemné. Paní Buberlová všechny přítomné odzbrojila svým typickým básnickým umem a přednesem, a též o sobě prozradila, že i v době okupace neváhala o těchto politických převratech sama vyjadřovat své názory právě pomocí básní. Její životní zážitky jsou skutečně respektuhodné.

Uvažuješ o další publikaci?

Určitě se nebráním dalším podobným projektům. Původním záměrem byl i překlad básní a textů od neslyšících autorů do ČZJ, ale protože nebyla na setkávání a cestování příznivá doba, upustili jsme od tohoto plánu. Byli jsme rádi, že se nám podařilo alespoň sesbírat domácí videonahrávky od neslyšících pamětníků a některé z nich v ČUN i osobně natočit. Překlad básní do ČZJ může být pro nás další výzva.

Mám pocit, že tato akce byla i součástí sociální terapie. Jak pozvaní hosté prožívali znovuzačlenění do své komunity?

Po dobách přísných koronavirových opatření bylo úžasné, že jsme se takto všichni mohli sejít. A ještě hezčí bylo, kolik rozmanitých věkových kategorií se sešlo v jednom sále najednou. Všichni naladěni na stejnou notu – a to uměleckou! ☺

Ladislava Buberlová: Křest této výjimečné knížky proběhl v příjemné slavnostní a přátelské atmosféře. Velmi mne těší, kolik mladých neslyšících má vztah a lásku k umění a kultuře. Umění není věda, ale svobodná duševní tvorba, a kultura ve své rozmanitosti je tu pro všechny. I tam, kde schází sluch, neklade tento fakt žádné překážky k rozvinutí vlastní tvorby a k uplatnění osobního talentu bez rozdílu mezi národnostmi. Z bohatosti kultury mohou čerpat nebo k ní přispívat i lidé s různým zdravotním postižením. Ať je knížka Praha očima Neslyšících inspirací pro další generaci neslyšících, která přijde po nás!