dvouměsíčník České unie neslyšících
7-8/2016, roč. XX
1
HANA WIESNEROVÁ
JE Deaf Friendly
Monika Ťuláková
2
Ivana Hay
Tetauerová
Petra Stroffová
Lucie Štefková
Radka Stará
Kristýna Kučerová
Michael Trousil
Obsah
4
ČUN
5–9 ČMUN
10 – 11 Z domova
12 – 13 Ze světa
14 – 18
Rozhovor: Deaf Friendly
19 – 24
Kultura: MISS & MISTER DEAF WORLD & EUROPE & ASIA 2016
25 – 26
ÚVODNÍK ŠÉFREDAKTORKY Milí čtenáři! Naše „startrekovská“ anabáze s časovou smyčkou sice stále pokračuje, ale vysněný cíl se nám pomalu přibližuje na dosah. Grafik Michael Trousil je ve svém kokpitu zkrátka machr na dosahování vesmírných rychlostí, i když se to neobejde bez jistého mručení (uvažuji, že mu budu přezdívat Sulu; znalci Star Treku vědí). V minulém čísle jsme slíbili reportáž z akce, jakou byla Miss a Mister Deaf 2016. Tento slib jsme splnili, a tak se na stranách 19 až 24 můžete dočíst o tom, jak tato akce proběhla, s přiloženou fotogalerií vítězů, soutěžících a atmosféry večera. Jako malý bonus navíc přinášíme minirozhovor Petry Stroffové s vítězi, Janie Erasmusovou a Kevinem Petitem. Doufáme, že vám minulé číslo poskytlo vysvětlení toho, proč se Česká unie neslyšících dělí na ČUN a podspolky ČMUN. Od tohoto čísla budete číst stranu/-y věnované ČUN, následující strany budou poskytovat informace o dění v podspolcích ČMUN. Letos v září slaví i rok výročí své existence agentura Deaf Friendly, která úspěšně nabízí soukromé služby tlumočení a překladů v rámci větších i velkých zakázek. Tato firma vyvinula tzv. „Deaf Friendly rozšíření“ do prohlížeče, díky němuž jsou na webových stránkách dostupné překlady v českém znakovém jazyce formou videí. Rozhodli jsme se proto podívat se blíže na jejich aktivity a cíle, ostatně jejich služby jsou v našem českém prostředí unikátem. Letošní léto bylo doslova nabité sportovními akcemi, které se prázdninovými měsíci přehnaly jako uragán. Pokusili jsme se na stranách 25 až 26 přinést co nejstručnější shrnutí ze světa sportu. Nyní se již můžeme těšit na tradiční festival Mluvící ruce, který nás čeká v říjnu. Samozřejmě, i jemu se budeme věnovat v dalším, podzimním čísle UNIE 9-10/2016. Práce na velitelském můstku zkrátka nikdy nekončí, je třeba dál prozkoumávat nové světy. :-) Příjemný vstup do podzimu přeje Lenka Hejlová šéfredaktorka UNIE
Sport
27
Jeden den neslyšícího
28
Komiks
unie Časopis pro všechny neslyšící občany 7-8/2016, roč. XX vydavatel časopisu a adresa redakce Česká unie neslyšících Dlouhá 729/37, 110 00 Praha 1 šéfredaktorka: Lenka Hejlová redaktorky: Ivana Hay Tetauerová, Monika Ťuláková, Petra Stroffová externí spolupracovníci: Radka Stará, Kristýna Kučerová, jazyková korektura: Lucie Štefková foto a grafická úprava obálky: Michael Trousil
1
ISSUU.COM www.issuu.com/casopisunie
2
WWW www.cun.cz
3
FACEBOOK www.facebook.com/CeskaUnieNeslysicich www.facebook.com/casopisUnie
3
ČUN ČUN NA 3. MÍSTĚ CHARITATIVNÍHO TURNAJE
Duo Los Liberos s vedoucí sociálních služeb Monikou Pailovou (vlevo) a vedoucí tlumočnických služeb Lucií Klabanovou (vpravo).
Česká unie neslyšících zastoupená duem Los Liberos se umístila na krásném 3. místě v rámci charitativního turnaje na podporu poskytovatelů sociálních služeb Beach HelpCup, který proběhl ve dnech 3. – 4. září 2016 ve sportovním areále Beach Braník. Gratulujeme a máme radost! Naše díky patří i hráčům dua Los Liberos za jejich výkon!
Text: Lenka Hejlová / Foto: Lucie Novotná
TLUMOČNICKÁ SLUŽBA ČUN PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ gumičkami, velkými gymnastickými balony apod.), tak i bez pomůcek. Cvičení obsahuje uvolňovací, protahovací cviky a lehké posilovací cviky, je přizpůsobené věku a kondici účastníků. Probíhá pod individuálním dohledem lektorky Daniely Andršové. Vhodné pro ženy i muže bez omezení věku! Pro více informací kontaktujte Lucii Klabanovou: lucie.klabanova@cun.cz Naši tlumočníci se na Vás těší! Tlumočnická služba pořádá lekce cvičení pro neslyšící seniory (nejen). Cvičení je zdarma a je tlumočené do českého znakového jazyka. Cvičení pořádáme každý čtvrtek od 10:30 do 12:00 hodin ve Velkém sále ČUN, na adrese Dlouhá 37, Praha 1. Lekce běží od září až do prosince letošního roku. V měsíci říjnu se cvičení bude konat ve dnech: 20. 10., 27. 10., v měsíci listopadu ve dnech: 3. 11., 10. 11., 24. 11. Zájemci, vezměte si, prosím s sebou pohodlné oblečení. Cvičí se jak s pomůckami (balonky,
4
Rádi bychom také oznámili, že Tlumočnická služba ČUN mění od září provozní hodiny: • pondělí – středa od 8 do 17 hodin (ambulantní i terénní tlumočení), • čtvrtek od 9 do 18 hodin (ambulantní tlumočení), • pátek od 8 do 13 hodin (ambulantní i terénní tlumočení). Kontakty pro objednávky tlumočení, e-mail: tlumocnici@cun.cz, mobil: 774 030 771. Text: Lucie Klabanová/ Foto: Michael Trousil
ČMUN PRAHA
Text: Kamila Spěváková / Foto: Václav Petrus
KLUB TURISTŮ V MOSTĚ V době prázdnin připravil pražský Klub turistů při ČMUN Praha zajímavou exkurzi pro neslyšící. Ve středu 27. července 2016 se zúčastnilo 18 lidí, z toho 13 neslyšících a jedna tlumočnice z/do znakového jazyka, tzv. 1. trasy Uhelného safari v Mostě. Skutečnost předčila očekávání všech neslyšících účastníků. Největším zážitkem bylo vidět zblízka stroje obrovské jako „dinosaury“ a seznámit se nejen s technologií těžby hnědého uhlí, ale i obnovou krajiny po těžbě. Těžební společnost zajistila terénní vozidlo s kapacitou pro 18 lidí a úžasného průvodce. Účastníci byli naprosto
unášeni nejen vyčerpávajícím výkladem průvodce, ale hlavně obsahem exkurze tlumočeným do českého znakového jazyka. Délka 1. trasy trvala čtyři hodiny a skládala se z Hipodromu Most, vnitřní vyhlídkové terasy lomu ČSA, těžby skrývky rýpadly KU800 a RK 5000, těžby uhlí rýpadlem KU300, ukládání nadložních zemin pomocí stroje zakladače typu ZP 6600 a rekultivace areálu děkanského kostela a budoucího jezera Most. Mezi neslyšícími byli i pamětníci starého centra Mostu, kteří byli v roce 1975 svědky přesunu slavného děkanského kostela z důvodu těžby. Kostel byl vyzdvižen ze základů
a přesunut po kolejích na 841 metrů vzdálené nové místo, aby byl zachráněn. V Guinessově knize rekordů je přesun kostela zapsán jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích (12.000 tun). Milí neslyšící turisté, pokud byste měli zájem o turistické akce s nezapomenutelnými zážitky, zkontaktujte e-mailem pana Václava Petruse, vedoucího klubu: vpetrus@seznam.cz Můžete i navštívit spolek Klub turistů v Dlouhé 37, Praha 1, a to ve čtvrtek od 14:00 do 19:00 hodin (jednou za 14 dní, lichý týden).
5
ČMUN BRNO ZÁŘÍ
CO: PŘEDNÁŠKA NA TÉMA „JAK A PROČ ZAČÍT S POHYBEM VE VYŠŠÍM VĚKU“ KDY: 6. ZÁŘÍ 2016 KDE: ČUN BRNO Tento den proběhla v našich prostorách v ČUN Brno přednáška určená především pro starší klienty na téma „Jak a proč začít s pohybem ve vyšším věku“. Přednášku vedla paní Zdena Borecká. Klienti se dozvěděli zajímavé informace a rady z oblasti zdraví a sportu. Text a foto: Petra Segeťová
ŘÍJEN
CO: PŘEDNÁŠKA O CESTĚ PO ASII „DÁMSKÁ ČTYŘKA V ASII“ KDY: 19. ŘÍJNA 2016 OD 18:00 DO 20:00 HODIN KDE: ČUN BRNO
Foto: Gabriela Pecová
Přijďte na vyprávění o zážitcích a zajímavostech, které prožily čtyři neslyšící slečny v Asii. Gabriela Pecová se s Vámi o ně ráda podělí.
Zleva: Ivana Horváthová, Eva Drahokoupilová, Marie Franková a Gabriela Pecová
6
ČMUN LIBEREC ČERVENEC
THE RUN IN COLORS CO: BAREVNÝ PĚTIKILOMETROVÝ ZÁVOD KDY: 2. ČERVENCE 2016 KDE: SPORTPARK LIBEREC Absolvovali jsme pětikilometrový běh (nikoliv závod, čas není oficiálně měřený) spojený s průběžným a závěrečným „výbuchem“ všech barev.
Text a foto: Lenka Marxová
ČERVENEC
V HORKÉM PÍSKU CO: PLÁŽOVÝ VOLEJBAL KDY: 3., 10., 19., 21., 26. A 31. ČERVENCE 2016 KDE: LIBEREC ARÉNA Beachvolejbalové „dýchánky“ organizovaly naše členky Barbora Zacho a Lenka Marxová.
Text: Renata Šedivá / Foto: Lenka Marxová
ČERVENEC
BROUMOVSKÉ SKÁLY CO: TURISTICKÝ POBYT KDY: 23. - 30. ČERVENCE 2016 KDE: BROUMOV A OKOLÍ Volnočasovou aktivitu pořádal náš předseda Miloš Hostonský.
Text a foto: Lenka Marxová
Text: Renata Šedivá / Foto: Aleš Brabec
SRPEN
LOUČENÍ S LÉTEM CO: ROZLUČKOVÝ PLÁŽOVÝ VOLEJBAL KDY: 30. SRPNA 2016 KDE: RÁDLO, LIBEREC Předposlední prázdninový den patřil opět našemu beach volejbalu. Letošní léto se vydařilo a to i přesto, že počasí nám někdy nepřálo. Celková atmosféra byla úžasná, neslyšící si to nesmírně užívali a domů si odnášeli hezké vzpomínky a dobrou náladu. Na příští letní sezonu se opět budeme těšit. Teď na podzim se spokojíme s hraním volejbalu a badmintonu ve vyhřáté hale.
7
ČMUN KROMĚŘÍŽ ČERVENEC
ZA STARÝMI ŘEMESLY CO: PSYCHO-REHABILITAČNÍ POBYT V PODHŮŘÍ JAVORNÍKŮ A BESKYD KDY: 2. - 9. ČERVENCE 2016 KDE: VELKÉ KARLOVICE přikrývky, vesty a vše, co zhotovují. Místní řezbář dřeva nám předvedl své umění a ukázal nám všemožné techniky řezání do dřeva, posléze nás provedl svou galerií s vyřezanými kousky, které zpracoval za celé období svého řezbářského řemesla. Připravili jsme pro své členy přednášky, pomocí kterých jsme je vzdělávali a seznamovali s problematikou zdravotních potíží, které mohou nastat u člověka při mimořádných situacích. Proběhly přednášky o správném dýchání, o technice při běhu, o správném protahování těla a v neposlední řadě o historii
kosmetiky a správné péče o tělo. Každý den ráno jsme se rozcvičovali, a poté jsme jezdili na výlety. Večer jsme chodili běhat (někteří preferovali rychlou chůzi) do nedalekého lesíka, kochali se přírodou a užívali si čerstvý vzduch. Nevynechali jsme ani grilování a posezení v příjemné atmosféře u ohně. Využívali jsme vanu s vířivkami, kterou jsme měli v ceně pobytu i se saunou. Pobyt se velice vydařil a na základě velkého zájmu o další pobyt jsme zarezervovali další termín pobytu, a to na příští rok v srpnu.
Text: Martina Latíková / Foto: Michal Handl
Díky dotaci od Ministerstva zdravotnictví ČR jsme mohli uskutečnit psycho-rehabilitační pobyt ve Velkých Karlovicích v pronajaté chalupě Hájenka, odkud jsme pořádali četné výlety do okolí, navštívili jsme tři firmy a nahlédli do výroby pomocí exkurzí. Absolvovali jsme exkurzi ve firmě Crystalex, kde nám ukázali, jak moderní technologie funguje na již vyrobených skleničkách, a jak se zdobí sklo pomocí leptání kyselinou. Dále jsme byli ve firmě KNEBL, kde jsme si všichni koupili ponožky jako suvenýr. Následně jsme navštívili firmu KVD, kde nám předvedli polštáře,
8
ČMUN OSTRAVA PŘEHLED AKCÍ ČMUN OSTRAVA NA ŘÍJEN A LISTOPAD
ŘÍJEN
5. 10. 2016 středa 15:00 – 16:30: Veselá pastelka (pro maminky s dětmi) 19. 10. 2016 středa 15:00 – 16:30: Veselá pastelka (pro maminky s dětmi) 21. 10. 2016 pátek 15:30 – 19:00: Duše na plátně (pro mládež a dospělé)
LISTOPAD
4. 11. 2016 9. 11. 2016 18. 11. 2016 23. 11. 2016 26. 11. 2016
pátek 15:30 – 19:00: Duše na plátně (pro mládež a dospělé) středa 15:00 – 16:30: Veselá pastelka (pro maminky s dětmi) pátek 15:30 – 19:00: Duše na plátně (pro mládež a dospělé) středa 15:00 – 16:30: Veselá pastelka (pro maminky s dětmi) sobota celodenní výlet: Muzeum Olomouckých tvarůžků A. W., Tvarůžková cukrárna, vánoční trhy
Text: ČUN Ostrava / Foto: http://www.tvaruzky.cz/Muzeum.aspx
INFORMACE K AKCÍM: Veselá pastelka (pro maminky s dětmi) • Určeno pro děti nedoslýchavé a neslyšící ve věku od 7 let do 13 let, kteří chtějí rozvíjet svůj talent pro malování a další kreativní tvoření jako dekupáž, modelování apod. • Maminky (slyšící, nedoslýchavé, neslyšící) mohou tvořit se svými dětmi a vzájemně se poznávat s dalšími rodiči mající dítě / děti se sluchovým postižením. Duše na plátně (pro mládež a dospělé) • Určeno pro nedoslýchavou a neslyšící mládež i dospělé ve věku od 14 let do 99 let, kteří chtějí rozvíjet svůj talent v malování na plátně. • Poznávání světa malířů, uměleckých směrů, znalosti teorie a míchání barev…
9
Z DOMOVA Jedenáct světlušek, vlčat a skautů se v červenci zúčastnilo dalšího tábora 53. skautského oddílu neslyšících Potkani, který se opět konal poblíž Slověnic ve spolupráci se 166. oddílem Rysů ze společného střediska. Všichni se společně vydali do Stínadel, kde po vzoru Rychlých šípů hledali ztraceného ježka v kleci. Úkol to byl obtížný a dlouhý a zabral oběma oddílům deset dní. Náročný byl pro Potkany dvoudenní pochod, kdy spali pod NESLYŠÍCÍ ZAMĚSTNANCI V AMAZONU
PŘEDNÁŠKA PANA BROŽÍKA NA TÉMA „JAK SLYŠÍME“
Centrum pro neslyšící V roce 2015 se vedení českého a nedoslýchavé pro Amazonu rozhodlo, že do svého Prahu a Středočeský distribučního centra v Dobrovízi kraj, o. p. s. (CNN, přijme až 40 neslyšících o.p.s.) Vás srdečně zve pracovníků. Dne 17. ledna na svou na přednášku první směnu nastoupilo 13 nových RNDr. Josefa Brožíka neslyšících zaměstnanců na plný na téma „Jak slyšíme“ úvazek v oddělení balení. Slyšící konanou dne 17. 10. kolegové před nástupem neslyšících 2016 v pobočce zaměstnanců se zúčastnili školení, Centra v Praze 12 – jak s nimi komunikovat. Seznámili Modřanech, se se základními pravidly týkající se Darwinova 24. běžné komunikace: Jedné z těch zaměstnankyň, která si přála zůstat v anonymitě, jsem položila pár otázek: 1. Jak jste se dozvěděla o nabídce práce v Amazonu? Dozvěděla jsem se o ní od své kamarádky. 2. Jak se Vám tam líbí? Mně se tam velmi líbí, přestože je práce velmi náročná. 3. Jak komunikujete se slyšícími kolegy? Nemám problém v komunikaci se slyšícími kolegy, jedna kolegyně navíc umí znakový jazyk. Kéž by takové podmínky byly i v jiných firmách či státních podnicích, kde pracují neslyšící a nedoslýchaví zaměstnanci.
10
širákem, nebo brigáda ve Slověnicích, kde upravili zeleň a nařezali dřevo pro radnici. Všichni si to užili a každý si kromě odměny odnesl i nové znalosti a poznal nové kamarády. Děkujeme za finanční podporu od Magistrátu hlavního města Prahy, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra a bezpočetného týmu vedoucích a dobrovolníků, kteří pomohli s přípravou programu, stavbou tábora a zajištěním jeho chodu.
Text: Lenka Hejlová / Foto: CNN, o .p. s.
Text: Petra Stroffová / Foto: časopis Amazonfulfillment Q1 2016
Text: Marie Pangrácová / Foto: archív skautského oddílu Potkani
SKAUTSKÝ TÁBOR NESLYŠÍCÍCH
Z DOMOVA DĚTSKÝ REKONDIČNÍ POBYT FIT Jako každý rok, tak i letos Oblastní unie neslyšících Olomouc pořádala dětský tábor společně s Centrem služeb pro neslyšící a nedoslýchavé o.p.s.. Pobyt proběhl již poněkolikáté ve Velkých Losinách na začátku měsíce srpna. Zúčastnilo se jej 35 neslyšících dětí, jejich slyšící sourozenci a slyšící děti neslyšících rodičů společně se sedmi vedoucími a studenty
vysoké školy. Děti si zasoutěžily v plavání, jízdě na kole, vyzkoušely si podobný závod jako „Predator Race“, kde je čekal paintball, pádlování nebo jízda v kajaku. Vyzkoušely si, jak poskytnout první pomoc, nebo jak zasáhnout u nehody či úrazu. Vytvořily si vlastní trička na památku a mnoho dalšího. Pokud máte děti, neváhejte je příští rok také přihlásit.
Text: Kristýna Kučerová / Foto: archív OUN Olomouc
VÝLET DO NOŠOVIC Olomoucká unie uspořádala výlet do automobilky Hyundai a pivovaru Radegast. Obě tyto firmy sídlí v Nošovicích u Frýdku-Místku. V automobilce si výletníci prohlédli výrobní haly, lisovnu, svařovnu, finální montáž a mnoho dalšího. Co se nejvíce líbilo? „Líbila se mi čistota pracovního prostředí a tempo, v jakém se auta vyráběla“, řekla
nám jedna členka Oblastní unie neslyšících Olomouc. Výrobna sladu, stáčírna, varna a nakonec i ochutnávka piva, to vše bylo možné vidět a ochutnat v pivovaru Radegast. A co mělo největší ohlas? Samozřejmě hořká dvanáctka, kterou by měl ochutnat každý návštěvník. Pokud nevíte kam na výlet, tak Nošovice mohou být vaším dalším tipem.
Text. Kristýna Kučerová /Foto: archív OUN Olomouc
HOPSASA NA DÉČKU! Od 1. září 2016 se každý čtvrtek na Déčku objevuje unikátní pořad Hopsasa, který spojuje slyšící a neslyšící děti. Před kamerami se potkává neslyšící znakující holčička Nela Wagnerová se slyšícím kamarádem Jindrou. Nela a Jindra spolu lumpačí, takže se občas stane, že je oba přistihne přísná paní uklízečka a za trest jim pokaždé přidělí úkol. Režisér Pavel Šimák přibližuje podstatu pořadu: „Z Neliny mobilní aplikace totiž vystoupí kouzelný Hops, zadání dětem pomůže splnit a z nudného
úkolu se jak mávnutím kouzelného proutku stává zábava.“ Hops (v podání neslyšícího herce Roberta Miliče) pokaždé vymyslí pohybovou výzvu, kterou se nejprve všichni naučí a pak ji společně natáčí na video. Pro letošní podzim je natočených 17 dílů a každý z nich má deset minut. Na pořadu spolupracovali odborná asistentka výchovné dramatiky neslyšících na Divadelní fakultě JAMU, Radka Kulichová a absolventka téhož oboru, Veronika Mikulová.
Text: Hana Orošová ČT Ts Brno (redakčně kráceno a upraveno) Foto: Česká televize
11
ZE SVĚTA NYLE DI MARCO
N
yle se narodil 8. 5. 1989 v Queens, ve státě New York neslyšícím rodičům. Má dva neslyšící bratry, staršího Neala a stejně staré dvojče, Nica. Nyleovi prarodiče jsou také neslyšící. Když byl malý, jeho rodiče se rozvedli a matka syny vychovávala sama. Vyrůstal ve Fredericku, státě Maryland a absolvoval Gallaudetovu univerzitu v oboru matematika, aby mohl někdy v budoucnu učit neslyšící matematiku. Nyle nyní žije v New Yorku. V roce 2013 Nyle dostal vůdčí roli v nezávislém filmu In the Can, který byl natáčen v ASL (americkém znakovém jazyce) a doplněn anglickými titulky.
12
V roce 2014 a 2015 hrál roli Garretta Banducciho v seriálu Switched at Birth, oblíbeném mezi neslyšícími diváky. Do soutěže America’s Next Top Model se dostal díky svým fotkám na Instagramu, které zaujaly producenty této soutěže, aniž by věděli, že Nyle neslyší. A nakonec tuto soutěž vyhrál. V březnu tohoto roku byl jmenován soutěžícím 22. série soutěže Dancing with the Stars (psali jsme v UNII 5-6/2016), kde podal se svojí taneční partnerkou Petou Murgatroyd skutečně vynikající výkony a oba si odnesli vítěznou cenu. Nyle na sebe vloni upoutal speciální pozornost svým „coming outem“. Nevyoutoval
se ale jako gay, svou sexualitu označil za „fluidní“. Došlo k tomu tak, že se ho na jeho sexuální orientaci zeptal na Twitteru přímo jeden z jeho fanoušků. Otázka zněla: „Nyle, máš hrozně moc gay fanoušků! Řekni nám: kluci nebo holky?“ Na to Nyle odpověděl jednoduše tak, že napsal o sobě, že je fluidní. Popis sexuální orientace jakožto fluidní je v poslední době častý. Můžeme hovořit o tom, že tito lidé jsou přitahováni více než k jednomu pohlaví a jejich sexualita se může měnit v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou čas, intimita s konkrétními partnery, změna hormonální hladiny a tak dále. Nyle sám sebe nepovažuje za postiženého, svoji popularitu
ZE SVĚTA vnímá jako plus pro komunitu Neslyšících, aby se slyšící veřejnost o Neslyšících dozvěděla co nejvíce. Hluchotu rovněž považuje ve světě modelingu za výhodu, neboť jak sám říká, je navyklý vyjadřovat se bez mluveného projevu. Rovněž zastává názor, že role neslyšících by měly být hrány samotnými neslyšícími herci. Nyle je mluvčím pro LEAD-K (Language Equality nad Acquisition for Deaf Kids – jazyková
rovnoprávnost a osvojování pro neslyšící děti). Je též lektorem amerického znakového jazyka (ASL) a tvůrčím spolupracovníkem The ASL App aplikace, která vyučuje konverzační ASL. V roce 2016 založil nadaci The Nyle DiMarco Foundation. Je to nezisková organizace, která existuje za účelem poskytování lepšího přístupu k možnostem pro neslyšící děti a jejich rodiny. Pokud se chcete o Nylem
dozvědět více, doporučuji shlédnout krátké video s ním a jeho rodinnými neslyšícími příslušníky – matkou, prarodiči, strýci a bratry, kteří v ASL vyprávějí o Nyleově dětství. Video je opatřeno anglickými titulky – jeho název je Nyle DiMarco – Beyoutiful – Convo (možno shlédnout na YouTube).
Text: Ivana Hay Tetauerová Foto: https://it.wikipedia.org/wiki/Nyle_DiMarco
WFD KONFERENCE 2016 V SINGAPURU Světová federace neslyšících (WFD) si Vás dovoluje srdečně pozvat na 5. výroční konferenci konanou v asijském Singapuru ve dnech 14. – 16. října 2016. Tuto konferenci zahájí svým příspěvkem poprvé ve své funkci prezident WFD, Collin Allen. Po vystoupení pana Allena se
účastníci konference mohou těšit na následující příspěvky Dr. Debry Russellové ze Světové asociace tlumočníků znakových jazyků (WASLI) a Laith Fathully, tajemnice Světové federace mladých neslyšících (WFDYS). V následujících dvou dnech proběhnou prezentace až 16
přednášejících z celého světa. Tématy konference budou: Znakový jazyk, Vzdělávání, Komunita Neslyšících a Tlumočení. Vstup na konferenci činí až do 30. 9. 2016 200 dolarů, pro země jihovýchodní Asie 150 dolarů. Text: Lenka Hejlová / Foto: WFD
13
ROZHOVOR
DEAF FRIENDLY
V září 2015 vznikl ojedinělý projekt, respektive agentura, poskytující soukromé služby v oblasti tlumočení a překladů. Pole působnosti této agentury je poměrně unikátní, dosud v České republice totiž nic takového neexistovalo. Představujeme vám agenturu DEAF FRIENDLY, založenou z iniciativy vysokoškolsky vzdělaných tlumočnic v oboru, Lucie Břinkové a Kateřiny Peškové. Agentura Deaf Friendly vyvinula ve spolupráci s přáteli IT specialisty technologii v podobě instalovatelného rozšíření do internetového prohlížeče. To po stažení do počítače doplňuje jakékoli webové stránky o překlad do českého znakového jazyka formou videí. Podstatou této technologie navíc je, že umožňuje elegantně řešit, jak do daných webových stránek „naroubovat“ videopřeklady s informacemi v českém znakovém jazyce tak, aniž by byla „nabourána“ struktura webových stránek vytvořených původními profesionály. Při příležitosti jejich výročí jsme se rozhodli navštívit bubenečské studio, kde Deaf Friendly sídlí, a porozprávět s oběma slečnami o tom, jak a proč vznikla agentura Deaf Friendly. V tiskové zprávě uvádíte, že na zakázkách se podílí čtyřčlenný tým ve složení: neslyšící překladatel, neslyšící jazykový korektor, slyšící obsahový korektor a konzultant k dané problematice. Je to tentýž tým, který tvoří Deaf Friendly? Na internetu jsem měla možnost ověřit jen Vaše jména.
14
Lucie a Kateřina (obě se doplňují): Deaf Friendly jsme spíše my dvě, tedy Lucka a Kateřina. Do jejího vzniku jsme investovaly nejen finančně, ale i svým časem a energií. S námi úzce spolupracuje Markéta Spilková, která byla od začátku u toho, jen jí finanční a časové možnosti neumožnily se na
vzniku podílet stejně. Je však hlavní tváří Deaf Friendly a často zakázky koordinuje, nebo je sama překladatelkou. Další naši spolupracovníci jsou Hana Wiesnerová a Pavlína Spilková, Zuzana Hájková, Martin Wiesner, Regina Poláková a nárazově i další neslyšící podle jejich pole působnosti, abychom zajistili co
ROZHOVOR nejlepší úroveň překladu. V současné době existuje několik subjektů, které poskytují tlumočnické i překladatelské služby. Mohly byste prosím, zejména pro neznalé problematiky tlumočnických služeb, osvětlit, v čem spočívá rozdíl mezi nimi a Deaf Friendly? Kateřina: Deaf Friendly je firma, lépe agentura, která funguje na principu soukromého podnikání. Klienti, kteří mají zájem o naše služby, si je musí zaplatit. Dosud známé organizace pro neslyšící (např. Centrum zprostředkování tlumočnických služeb, Tlumočnická služba ČUN Praha, Tichý svět, Svaz neslyšících a nedoslýchavých, pozn. redakce), které poskytují tlumočnické služby z dotací pro sociální služby a/nebo fungují v závislosti na finančních prostředcích ze státního rozpočtu, konkrétně na dotacích, jejichž získávání je nesmírně obtížné a leckdy i vysilující. Už z toho důvodu jsme se rozhodli být ryze soukromým objektem, firmou. Rovněž se zabýváme do detailů tím, kdo přesně by se na určité tlumočení hodil, aby perfektně rozuměl dané oblasti, kterou bude tlumočit, aby s ní měl předchozí zkušenosti a podal tak co nejkvalitnější výkon. Lucie: My samy jsme vystudované tlumočnice z/do českého znakového jazyka a v této sféře se již dlouhou dobu od studií na vysoké škole pohybujeme, tudíž máme o této problematice dostatečný přehled a víme, na koho se obrátit. S výše
uvedenými organizacemi se ale také snažíme spolupracovat, nechceme být konkurenční, naším zájmem je především komerční sféra, ne ta sociální. Klienti jsou tedy lidé pocházející ze slyšící většiny? Lucie: Ano. Neslyšící, pokud se jedná o sociální službu, si objednávají tlumočníka prostřednictvím určitých organizací. Tito tlumočníci jsou placeni z dotací, projektů apod. Naši klienti jsou povětšinou různé instituce, podniky, firmy, neziskové organizace, kterým výše uvedené instituce tlumočení stejně neproplatí. Zprostředkováváme tlumočení i na akcích pro širokou veřejnost, jakou byla např. akce AVON – Pochod proti rakovině prsu. Mohly byste jmenovat nějaké dosavadní úspěšné spolupráce s výše jmenovanými institucemi? Kateřina: Za všechny bychom chtěly jmenovat spolupráci s Oborovou zdravotní pojišťovnou (OZP), která nás sama oslovila. Výsledkem této spolupráce jsou jejich stránky „obohacené“ o Deaf Friendly rozšíření formou překrytí přes stávající stránky, který je možno stáhnout na odkaze na našich stránkách www.deaffriendly.cz. Jakýkoli neslyšící, který je klientem OZP, nebo hledá vhodnou pojišťovnu, má tak možnost získat informace ve svém jazyce. Tento fakt mu zajišťuje jak Listina základních práv a svobod, tak i Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob č. 155/1998 Sb., v pozdějším znění č. 384/2008 Sb. Co bylo vlastně impulsem pro
založení značky Deaf Friendly? Kateřina: Zpřístupňování informací pro neslyšící se vším všudy. Práva Neslyšících jsou hrubě porušována a zřídka naplňována. V současné době se tito Neslyšící nemají jak dozvědět informace ve své mateřštině. To, že existuje určitá dostupnost tlumočníků, ještě nenaplňuje jejich základní právo – dostávat informace v českém znakovém jazyce. Jako příklad uveďme zmiňované webové stránky. Bude si na každý překlad obsahu webové stránky neslyšící objednávat tlumočníka? To je nemyslitelné a i nelogické. Naopak, v České republice by informace měly být volně dostupné, šiřitelné, zejména ty od státních, bankovních, lékařských institucí apod., i v českém znakovém jazyce. V zahraničí kolikrát akceptují existenci kultury Neslyšících jakožto jazykové a kulturní menšiny a vycházejí jím vstříc překladům daných informací. Lucie: Můžeme to porovnat například s přístupem cizinců na různé webové stránky, kteří mají možnost volby obsahu v anglickém jazyce, což je v dnešní době již téměř běžná praxe, neboť i cizinci mají právo získat informace. Naším cílem je mimo jiné i snaha o probuzení veřejnosti – osvěta v tom smyslu, že neslyšící potřebují český znakový jazyk k přístupu k informacím. Ve zprávě o sobě uvádíte, že: „Jako jediní nabízíte kompletní servis v oblasti překladatelských služeb a tlumočnických služeb z češtiny do českého znakového jazyka a obráceně…“
15
ROZHOVOR Co si představit pod tím kompletním servisem? Lucie: Zakázka, kterou obdržíme, je v našich rukou od samého začátku až do konce. Pokud si nás někdo objedná na tlumočení veřejné akce, od začátku sháníme tlumočníky, kteří jsou na tuto zakázku kompetentní, zaštiťujeme odbornost a kvalitu tlumočení, ev. překladu supervizí, tzn. odborným dohledem kompetentních spolupracovníků. Pokud slyšící tlumočník přijme nabídku tlumočit na naší zakázce, dohlédneme na to, aby dostal před akcí včas materiály a mohl se dobře připravit a neřešit komunikaci okolo. Ten komunikační servis zajišťujeme my a tlumočník se může soustředit jen na svůj výkon. Pokud jde o překlad, zde také zajišťujeme dostatečně dopředu materiály, které pak daný překladatel může před samotným natáčením konzultovat se slyšícím tlumočníkem, aby měl jistotu v obsahu. Na natáčení je pak přítomen neslyšící jazykový korektor, který dohlíží na kvalitu po jazykové stránce. Na vše ještě dohlédne slyšící obsahový korektor, který hlídá i tzv. kulturně pragmatickou stránku překladu. Pro obě strany, slyšící i neslyšící se snažíme vytvářet
16
příjemné prostředí tak, aby se jim dobře spolupracovalo. Technickou stránku zatím zajišťujeme my dvě s Kateřinou, speciálního technika nemáme. Bylo třeba vynaložit vysoké náklady na tento unikátní koncept? Lucie a Kateřina: (obě se doplňují): V podstatě ne. Tlumočníci a překladatelé jsou placeni ze samotné zakázky, největší problém však přišel z technické strany. Spousta firem odmítala zaimplementovat do struktury svých webových stránek videa s překlady v českém znakovém jazyce. Pro ně to byl zásadní argument, proč nepřistoupit na práci s námi a nevyjít tak vstříc Neslyšícím. Přemýšlely jsme jak tento problém vyřešit, když v tu přišel jeden náš kolega „ajťák“ s vskutku jednoduchým, ale geniálním řešením. Řešení spočívalo v tom, že se vytvořilo jakési překrytí dané webové stránky pomocí doplňku, který funguje nezávisle na zdrojovém kódu dané webové stránky. A toto tzv. Deaf Friendly rozšíření je možné stáhnout zatím jen na Google Chrome, ale nic vás to nestojí. Jak to funguje, dá se to popsat? Lucie: Jakmile je budete mít v počítači nainstalované a najedete později na webové
stránky, které jsou námi přeloženy do českého znakového jazyka, objeví se vám tam taková lišta s logem Deaf Friendly. Po kliknutí na toto logo se rozhrne nabídka se seznamem videí v českém znakovém jazyce na dané webové stránce. Pojďte, ukážeme vám to… Kateřina: (přeruší nás, zatímco přichází Hana Wiesnerová). Omlouvám se, bohužel tu máme práci, prosím Lucku, aby pokračovala beze mne. Lucie: (sedneme s Ivou k ní, každá z jedné strany, a pozorně sledujeme obrazovku notebooku): Tady máme otevřenou stránku Deaf Friendly (www.deaffriendly. cz). Vlevo vidíte výběr možností: 1. Chci tlumočníka, 2. Chci překlad, 3. Deaf Friendly prohlížeč. Vpravo vám okamžitě naskočí znakující Markéta Spilková, která překládá představení Deaf Friendly. Klikneme na možnost „Deaf Friendly prohlížeč“ a dostaneme se na samostatnou podstránku s tímto odkazem: http://deaffriendly.cz/deaf-friendly-prohlizec. Stránka je svisle půlená. Vlevo máte vždy text, vpravo je jeho ekvivalentní překlad v podání Markéty Spilkové. Kliknu na modře zvýrazněný odkaz „zde“ a ocitnu se na stránce
ROZHOVOR
Deaf Friendly rozšíření ke stažení na Google Chrome.
internetového obchodu Google Chrome, kde si rovnou stáhnu Deaf Friendly rozšíření. (Lucie pokračuje) Po stažení do počítače kliknete na naše logo, které je tam teď natrvalo umístěno a otevře se vám seznam těch, kteří jsou Deaf Friendly. Otevřete si například webovou stránku Oborové zdravotní pojišťovny. Zde vlevo nahoře je logo Deaf Friendly, na něj klikněte a okamžitě se vám objeví seznam videí a následné „překrytí“ se znakující Pavlínou Spilkovou. Ten strukturovaný seznam obsahuje to, co daná webová stránka obsahuje, například podstránku Asistenční služby OZP – Poskytnutí lékaře. Na to kliknete a zobrazí se video s Pavlínou Spilkovou překládající do českého znakového jazyka. Všechno samozřejmě vysvětlujeme již na našich stránkách, to bychom přece nebyly Deaf Friendly. Lucko, děkujeme za názorné vysvětlení. Zajímalo by nás ještě:
Stránky Oborové zdravotní pojišťovny, vlevo nahoře je logo Deaf Friendly, značící, že stránky obsahují informace i v českém znakovém jazyce.
Po kliknutí na logo se objeví seznam obsahu stránky a videa s překlady do českého znakového jazyka.
17
ROZHOVOR Neslyšící tu mají stálé pracovní místo? V současné době nemůžeme spolupracovníkům nabídnout trvalý pracovní poměr, pouze na externí spolupráci (DPP, DPČ, faktura). Za jejich práci však platíme včas, umožňujeme co nejpříznivější pracovní podmínky. To se samé se týká slyšících kolegů. Slyšícím tlumočníkům vyjednáváme materiály pro přípravu a s pořadateli jim poskytujeme servis, kdy vyjednáváme podmínky. Zaměstnanci nemusí být vysokoškolsky vzdělaní; nejdůležitější je pro nás kvalita a jejich zkušenost s tímto typem práce. Vysokoškolsky vzdělaných neslyšících v oblasti lingvistiky znakového jazyka je u nás v České republice přece jen ještě málo. Zmiňovaly jste, že náklady na
provoz Deaf Friendly konceptu nebyly moc vysoké, otázkou je, zda to stačí pokrýt náklady na běžný chod agentury? Naštěstí jsme našly vhodné a finančně únosné místo jak pro natáčení a realizaci myšlenky, tak i pro administrativní zázemí. V naší kanceláři zároveň natáčíme a realizujeme zakázky. Obě jsme musely každá investovat určitou částku, aby se agentura vůbec rozeběhla. Nyní jen doufáme, že zakázky nám budou přibývat a záměr Deaf Friendly se bude naplňovat. A jak jste dospěly k názvu Deaf Friendly? Tak nějak přirozeně to vyplynulo už z podstaty naší činnosti. V dnešní době známe pojmy a termíny jako Dog Friendly, Baby Friendly apod. Ostatně, naše kolegyně sem berou své děti, aniž by se musely
obávat o zajištění hlídání. Takže jsme nejen Deaf Friendly ale i Baby Friendly. :-) Deaf Friendly je termín, který se v souvislosti s neslyšícími a jejich právu na rovné podmínky v zahraniční literatuře objevuje velmi často, a protože žádný podobně hezký termín v češtině není, přejaly jsme tento. Chtěly jsme názvem agentury vyjádřit co nejkomplexnější podporu jazykovým a kulturním potřebám Neslyšících. Zkrátka vyjádřit, že i neslyšící potřebují mít stejnou úroveň a přístup k informacím jako slyšící. Tento název nám tak přišel jako nejpřiléhavější. Děkujeme za rozhovor.
Text: Lenka Hejlová, Ivana Hay Tetauerová Foto: Michael Trousil
Tlumočnice Lucie Břinková při práci na jedné ze zakázek. Před kamerou je tentokráte Hana Wiesnerová.
18
KULTURA MISS & MISTER DEAF WORLD & EUROPE & ASIA 2016 V PRAZE
KDE: CONGRESS HALL TOP HOTEL PRAHA 4 KDY: 16. ČERVENCE 2016 OD 19:00 HODIN Do Prahy se sjelo více než 75 neslyšících dívek a chlapců z celého světa (přesněji z těchto států: Albánie, Bělorusko, Belgie, Čína, Velká Británie, Bulharsko, Tchajwan, Španělsko, Kanada, Francie, Thajsko, Ghana, Rusko, Polsko, Mexiko, Česká republika, Ukrajina, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Makedonie, Mongolsko, Georgie, Senegal, Jižní Afrika, Izrael, Montenegro, Itálie, Zimbabwe, Kosovo, Jižní Korea, Bolívie, Alžírsko, USA, Kolumbie, Německo, Burundi, Moldávie, Seychely, Indie) na světovou soutěž neslyšících MISS & MISTER DEAF WORLD & EUROPE & ASIA 2016. Tato akce probíhala ve dnech 8. až 21. července 2016. Jak prezident této soutěže Josef Uhlíř uvádí, cílem této akce je mj. i integrace sluchově postižených mladých lidí do společnosti, neboť se finalisté a vítězné Miss a Mister z roku 2014 a 2015 představili na třech akcích World Fashion Show s doprovodným programem. Na těchto módních přehlídkách předváděli módní oblečení
a národní kroje svých států. World Fashion Show 2016 s doprovodným programem se konala 10. července od 17 hodin v Pardubicích, dále 11. července od 20 hodin na nádvoří Staré radnice v Brně a 18. července od 20 hodin v Českých Budějovicích. Světové finále se uskutečnilo v sobotu dne 16. července 2016 v kongresovém sále Top Hotelu Praha. Finálový večer provázelo moderátorské duo Lenka
Vacvalová a Michal Hrdlička. Post předsedkyně odborné poroty přijala Česká Miss 2009 Iveta Vítová. Moderátoři v úvodní části vysvětlili z valné většiny slyšícímu publiku způsob, jakým neslyšící tleskají: mávají rukama. Slyšící přítomní tento náš vizuální zvyk s respektem, úsměvem a pochopením přijali. :-) Přítomno bylo šest tlumočníků do českého znakového jazyka (ČZJ). Čtyři z nich byli na pódiu:
19
KULTURA Dva neslyšící, kteří tlumočili do mezinárodního znakového systému, Petr Vysuček a Veronika Mikulová, dvě slyšící tlumočnice do ČZJ, Monika Boháčková a Renata Brabcová. Neslyšícím tlumočníkům do ČZJ tlumočily z hlediště Eva Kastnerová a Vendula Šantrůčková. Soutěžící se nejprve představili v národních krojích, kterými prezentovali své země. Ve volných disciplínách dívky pak
převážně tančily (např. bojové tance, lidové tance). Naše dívka z České republiky, Lenka Sagulová porotě předvedla vystoupení v českém znakovém jazyce na píseň Noc na Karlštejně, což bylo velice sympatické, neboť tak ukázala a dokázala slyšícímu publiku, že i neslyšící mají možnost uměleckého vyjádření se ve znakovém jazyce. Muži se představili ve sportovním oblečení, mezi nimi i náš reprezentant Jan Gluch.
Podobně jak to na takových soutěžích bývá, proběhla i promenáda v plavkách a ve společenských šatech, které předvedli dívky i muži. Jen nám jaksi chybělo u soutěžících představení se v mezinárodním znakovém systému a odpovídání na otázky moderátorů, jak tomu bývá při takových akcích u slyšících.
Text a foto: Petra Stroffová
Výsledky: Miss Deaf World – Janetta Hendrika Liaane Erasmus z Jižní Afriky 1. Vicemiss Deaf World – Gako Aminaka ze Senegalu 2. Vicemiss Deaf World – Victoria Soo Lum z Kanady Miss Deaf Europe – Olena Novokhatská z Ukrajiny Miss Deaf Asia – Caoyue Piao z Jižní Koreje Mister Deaf World – Kevin Petit z Francie Mister Deaf Europe – Alberto Jorgues Mora ze Španělska Mister Deaf Asia – Tian Ye z Číny
20
KULTURA ANKETA S NESLYŠÍCÍMI DIVÁKY SOUTĚŽE: Martin Ťulák: Na této akci jsem již asi potřetí. Dozvěděl jsem se od ní z Facebooku a od přátel. Líbilo se mi, že se jí zúčastnil velmi hojný počet jak žen, tak mužů z celého světa, neboť je moc zajímavé sledovat jejich tradice, národní oblečení, které předváděli na svých vystoupeních. Dále mne zaujalo oproti minulým ročníkům mnohem lepší technické vybavení jako například světelné efekty, plátna, silné zvuky, apod. Také musím smeknout klobouk před tlumočníky, kteří překládali do MZS a ČZJ, bylo to velice náročné ale perfektně zvládnuté. Takže celkově oproti době před deseti lety je to velká a příjemná změna. Těší mě fakt, že se i tato akce dá vylepšit na takovou úroveň jako u Miss slyšících.
Silvia Palmieri (Itálie): Jsem tu poprvé. Vše se mi moc líbilo, docela jsem rozuměla, sice ne všemu, ale většině ano. Jen bych chtěla podotknout, že ty soutěžící měli evidentně problém vidět na tlumočníka, když byli vepředu v řadě a tlumočníci pak stáli po jejich boku a spíše vzadu. Měli by být i vepředu. A proč v porotě byli jen slyšící a ne neslyšící? Jinak to mělo úroveň, moc se mi to líbilo, vypadalo to profesionálně. V Itálii také máme Miss neslyšících Itálie.
Jakub Peřina: Už jsem tu poněkolikáté, nechodím sem každý rok, ale už jsem tu byl
víckráte. Je to podobné, vadí mi ale, že zvou slyšící vystupující, kteří zpívají nebo tančí, namísto toho, aby více ukázali kulturu neslyšících. Dále, když vystupovaly různé dívky, bylo jen řečeno, z jakého státu jsou. Když se zrovna bavíte a nedíváte se, tak to přehlédnete a nevíte, o koho jde. Mělo by to být viditelné vzadu na obrazovce. Takže vzniká zmatek; neví se, kdo je kdo, která je která apod. Jinak se mi vše líbilo, toto je jen pár maličkostí, které bych vytkl.
Martin Kulda: Jsem zde již počtvrté v rozmezí cca deseti let, naposledy v roce 2006.
Myslím, že rozdíl zde je velký. Tři ročníky, které jsem předtím viděl, si byly v podstatě podobné co do počtu účastníků. Letos to bylo opravdu masivní: obrovské množství účastníků, i mužů, z mnoha států. Osobně souhlasím s výběrem muže, který se umístil na 1. místě, ale dívka, která se umístila jako první, mne opravdu překvapila. Nevybral bych ji, avšak je to spíše názor poroty. Úroveň byla ale vysoká, vlastní kroje, každý reprezentoval svůj stát, jak nejlépe uměl a prezentace těch států byly nádherné. O akci jsem se dozvěděl díky manželce, neboť na Miss pracovala jako vizážistka.
Mirka Kvasničková: Na akci Miss jsem již potřetí, poprvé jsem byla v roce 2009, pak
před dvěma lety a nyní. Bylo to pěkné, rozhodně byl vidět rozdíl k lepšímu oproti předešlým ročníkům. Tlumočníci bezvadní, služby pro neslyšící mnohem lepší, dostavil se větší počet soutěžících Missek i Missáků. Jen mne mrzí, že na to, jak je to velká akce, se tam přišlo podívat docela málo českých neslyšících. Je dost možné, že je to postupem času omrzelo. Na akci bylo hodně neslyšících ze zahraničí a ti pomalu neviděli žádné české neslyšící, což je škoda. Trochu mi vadí, že na akci bylo dost slyšících, jak v řadách organizátorů, tak i v porotě. Je to velká škoda, myslím, že by měli s neslyšícími více spolupracovat s ohledem na to, o jak důležitou a velkou akci se jedná. O akci jsem se dozvěděla od neslyšících kamarádů a také na Facebooku. Text: Iva Hay Tetauerová / Foto: osobní archiv respondentů
21
KULTURA ROZHOVORY S VÍTĚZI Janie Erasmus (JAR) — Miss Deaf World 2016
Foto: osobní archiv Janie Erasmusové
22
Jak ses cítila, když jsi vyhrála Miss Deaf World? Ten večer při korunování jsem byla klidná, věděla jsem, že jsem se připravila nejlépe, jak jsem jen mohla. Při vyhlášení jsem neslyšela své jméno ani název své země, jelikož ceremoniál probíhal v češtině. Tudíž jsem předpokládala, že jsem nevyhrála. Byla jsem poté velmi překvapená, když mi moderátor oznámil, že jsem vítězkou. Měla jsem husí kůži, když jsem ucítila korunku Miss na své hlavě, cítila jsem se pyšná být Jihoafričankou. Jak se Ti líbila Praha? Praha je nejkrásnější město na světě, obdivovala jsem vaše staré budovy a Karlův most. Také se mi líbilo Staré město, je tak udržované! Byla jsem ohromená efektivní pražskou veřejnou dopravou. České jídlo je výborné a lidé jsou přátelští. Seznámila ses s nějakými českými neslyšícími? Ano, potkala jsem pár českých neslyšících, jsou přátelští a vstřícní. Například Markéta Maradová, jedna z organizátorek Miss Deaf World 2016 a Jakub Venglář, náš tlumočník. Jaký je rozdíl mezi Jihoafrickou a světovou Miss neslyšících? V průběhu mého působení Jihoafrické Miss neslyšících jsem se soustředila na úkoly v rámci své země:
• • • • •
rozšířit povědomí o kultuře neslyšících darovat kochleární implantát neslyšící holčičce pořádat sbírku pro další děti, které potřebují kochleární implantáty asistovat lidem v nesnázích navštěvovat školy ve znevýhodněných oblastech a dodávat dětem naději
Moje zaměření v rámci světové Miss neslyšících je širší. Jsem zapojena do projektu, který vytváří standardizovaný slovník znaků pro znakový jazyk v JAR, který bych chtěla šířit do dalších zemí. Takovýto slovník by pomáhal neslyšícím lidem po celém světě, aby byli schopni komunikovat v kodifikované formě znakového jazyka. Tento slovník by zároveň sloužil slyšícím lidem ke studiu znakového jazyka. Soustředím se také na další projekty na lokální i mezinárodní úrovni, které by vytvořily mosty v komunikaci mezi slyšícími a neslyšícími. Mohla bys nám o sobě něco prozradit? Narodila jsem se v Newcastle, malém městečku v severní části provincie Kwazulu Natal v Jihoafrické republice. Mým mateřským jazykem je afrikánština, mým druhým jazykem je jihoafrický znakový jazyk a třetím je angličtina.
KULTURA Předškolní výchovu jsem absolvovala v Carel du Toit Centres, které se soustředilo na podporu normálního mluvení předškolních dětí. Na základní školu jsem chodila do Sonitus School pro nedoslýchavé děti v Pretorii. Střední školu jsem dokončila na běžné škole v Centurionu. Nikdo nemohl přesně říct, jak nebo kdy jsem ohluchla. Moji rodiče potvrdili, že jsem byla neslyšící během testů v mých
osmi měsících. To, jak jsem ohluchla, ale není důležité, podstatné je to, jak nakládám s těmi mnoha dary, které jsem dostala. Svůj první kochleární implantát jsem dostala v osmi letech a druhý v osmnácti. Nyní bydlím v Centurionu, a i přesto, že jsem kvalifikovaná kosmetička, pracuji ve finančním oddělení maloobchodní firmy. Díky tomu mám volné víkendy, které trávím s přáteli a rodinou.
Přála bych si změnit životy lidí a být zapamatována jako člověk, který sblížil slyšící a neslyšící. Jaké je Tvé největší přání? Kdybych měla kouzelnou hůlku, tak bych mávala nad celým světem, aby se lidé navzájem respektovali a byli víc tolerantní vůči lidem z jiných kultur.
Kévin Petit (Francie) — Mister Deaf World 2016
Foto: osobní archiv Kevina Petita
Jak ses cítil, když jsi vyhrál Mister Deaf World? Když oznámili jméno vítěze, nerozuměl jsem ihned, že mne vyvolávají. V té chvíli jsem zrovna stál tak, že jsem nemohl vidět na tlumočníka. Myslím, že ještě později, když nám předali ceny, jsem si stále neuvědomoval, co se děje. Bylo tam mnoho dalších dobrých soutěžících! Připadal jsem si trochu zaskočen událostmi. Všechno šlo tak rychle. Později večer, když jsem byl konečně o samotě, jsem si uvědomil, že jsem vítěz. Cítil jsem se hrdý a zároveň překvapený. Hrdý na to, že jsem pro Francii vybojoval již druhý titul Mister Deaf World (po Jean-Marie Bourdonovi v roce 2014, poznámka redakce). Pyšný, protože moji rodiče byli v publiku. Překvapený, protože jsem nikdy opravdu nepomýšlel na to, že bych se této soutěže
měl zúčastnit. Vlastně moji přátelé mě dlouho přemlouvali, abych se zúčastnil soutěže Mister Deaf France. Nikdy mě nenapadlo, jak daleko by mě to mohlo posunout. Je až neuvěřitelné, kam až jsem se díky tomu prvnímu dni v Lyonu dostal. Jak se Ti líbila Praha? Praha je tak krásné město! Historie je všude kolem. Můžete být na to opravdu hrdí. Nejvíc jsem si zamiloval procházky ve staré části města a na Karlově mostě. Tolik hradů a krás je tu k vidění. Určitě se opět vrátím. Chci vidět světla starého města v nočních hodinách a cítit tuto jedinečnou romantickou atmosféru. Co myslíš, že by Ti toto vítězství mohlo nabídnout? Možná větší viditelnost ve světě slyšících? Přinejmenším je to způsob, jak ukázat, že se ve světě neslyšících také něco děje.
23
KULTURA Mnoho lidí nikdy neslyšelo o soutěži Miss a Mister Deaf World. Možná, že i toto vítězství by mohlo být podnětem pro nové příležitosti jak v mém soukromém životě, tak i v mé práci. Hluchota všeobecně zůstává problémem, když si neslyšící chtějí najít práci, i kdyby byli sebevýkonnější. To platí nejen ve Francii, ale i kdekoliv jinde. Co se týče mne samotného, řekl bych, že to byl dobrý způsob, jak získat větší sebejistotu. Od 16. července mohu jasně vidět změnu, neboť mne mnoho neslyšících z celého světa kontaktuje. S koncem prázdnin lépe uvidím, jaký to mělo dopad ve Francii, ale už nyní rád odpovídám každému z nich. Nezapomínám na to, že svět čelí skutečně špatné době, soutěž MMDW je také způsob, jak
24
ukázat, že hranice bratrství nejsou jen prázdná slova. Proto chci udělat maximum, abych byl poslem tohoto bratrství. Seznámil ses s nějakými českými neslyšícími? Ano, několik z nich jsem potkal a skutečně oceňuji čas, který jsem strávil se dvěma vašimi zástupci. Příjemné setkání bylo i s Miss Slovensko, která ve skutečnosti žije v Praze, a nechci zapomenout na štáb z MMDW, který s námi byl opravdu fantastický. Ve skutečnosti jsem stále v kontaktu s většinou z nich a těším se na to, že budu s nimi v kontaktu tak dlouho, dokud to bude možné. Mohl bys nám o sobě něco prozradit? Nyní je mi 27 let a žiji v Lyonu ve střední Francii. Jsem vystudovaný lektor
francouzského znakového jazyka, studoval jsem na univerzitě v Grenoblu, ale stále hledám práci. Mezi mé záliby patří fotbal (z kopce dolů ;-), olejomalba a samozřejmě mám rád cestování, poznávání nových kultur a učení se od nich. Jaké je Tvoje největší přání? Především bych si rád našel práci, která by mi dala šanci udržet svou mysl a srdce otevřené k světu, abych měl možnost poznávat nové lidi, neboť se cítím opravdu znepokojen, jak se věci v tuto chvíli na světě mají. A samozřejmě jednoho dne založit svou vlastní rodinu. Vezmu je jednou určitě do Prahy!
Text: Ivana Hay Tetauerová a Petra Stroffová Foto: Petra Stroffová
SPORT V letošních letních měsících se odehrálo několik mezinárodních a domácích závodů a soutěží. Těchto akcí se zúčastnili i naši reprezentaci a sportovci. Přinášíme vám jejich přehled. Připravila: Monika Ťuláková
ČERVENEC
3. MISTROVSTVÍ SVĚTA NESLYŠÍCÍCH V ATLETICE KDY: 25. ČERVNA – 3. ČERVENCE 2016 KDE: STARÁ ZAGORA, BULHARSKO Čeští reprezentanti, skokan do dálky, Jakub Nosek a diskařka Lenka Matoušková získali stříbrnou medaili. Další čeští sportovci Richard
Helcel a Michal Stanovský se zúčastnili maratonského závodu. Kompletní výsledky k vidění: http://www.wdac2016-bg.com
Foto: www.csns-sport.cz
ČERVENEC
22. BRNĚNSKÝ TURNAJ V BEACHVOLEJBALU MUŽŮ A ŽEN KDY: 16. ČERVENCE 2016 KDE: BRNO, ČR
ČERVENEC
8. MISTROVSTVÍ EVROPY NESLYŠÍCÍCH V ORIENTAČNÍM BĚHU // 3. MISTROVSTVÍ EVROPY NESLYŠÍCÍCH V ORIENTAČNÍM BĚHU – KATEGORIE JUNIOŘI. KDY: 25. ČERVENCE – 31. ČERVENCE 2016 KDE: OLOMOUC, ČR Organizátorem mezinárodní akce byli čeští pořadatelé. Závody proběhly na různých místech v okolí Olomouce. Za ČR závodili Josef Procházka, Libor Hubáček, Jan Semerád, Jaroslav Vondrouš,
Muži: 1. místo: Tomica Marian (TJ Slovan neslyšících Zlín), Mundok Tomáš (SKN Brno) 2. místo: Kaut Roman (SKN Brno), Mikula Daniel (SKN Brno) 3. místo: Kunetka Martin (SKN Brno), Brouček Jan (Znojmo)
Foto: www.csns-sport.cz
Foto: archiv Romana Kauta
Ženy: 1. místo: Dvořáková Jitka (SKN Brno), Blasczyková Radka (SKN Brno) 2. místo: Tučková Jana (SK Olympia Praha) a Šímová Lucie (SK Olympia) 3. místo: Michlová Šárka (SKN Ostrava) a Gluchová Petra (SKN Brno)
Tomáš Šudřich, Anna Formánková, Lenka Hornová, Veronika Grygarová, Anna a Marie Pangrácovy. Juniorka Anna Formánková vybojovala zlatou a stříbrnou medaili.
Podrobné informace včetně výsledkové listiny k vidění na: http://deaf-orienteering.cz/
25
SPORT ČERVENEC
České beachvolejbalistky Oldřiška Žídková a Ivana Votípková vybojovaly bronzovou medaili. Na krásném pátém místě se mezi muži umístili naši volejbalisté Jan Žídek
a Václav Boček. Více informací na stránkách: thttp:// www.worlddeafbeachvolleyball. com/ Soutěže ve stolním tenisu se zúčastnili čeští sportovci Jaroslav
Helus, Michal Kratochvíl a Roman Matouš. Hráči skončili bez medailí. Více informací najdete na: http://www.worlddeaftabletennischampionship.com/
ČERVENEC
Foto: Jiří Kolíska
5. PRAŽSKÁ PLÁŽOVÁ KOPANÁ KDY: 23. ČERVENCE 2016 KDE: LADRONKA, PRAHA 6, ČR Umístění týmů: • 1. místo TJ Slovan Zlín • 2. místo I.PSKN Praha, A • 3. místo Old Boys ČR. • 4. místo I.PSKN Praha B
• 5. místo Snakes Brno Nejlepším hráčem se stal Milan Novotný (TJ Slovan neslyšící. Zlín).
SRPEN
1. MISTROVSTVÍ EVROPY VE FOTBALU NESLYŠÍCÍCH U21 KDY: 5. SRPNA – 13. SRPNA 2016 KDE: VARŠAVA, POLSKO
Mladí neslyšící fotbalisté se umístili celkově na 8. místě. Jejich první účast na této velkolepé soutěži
26
v kopané je motivací pro budoucnost fotbalu neslyšících v ČR. Foto: www.csns-sport.cz
Foto: www.csns-sport.cz
2. MISTROVSTVÍ SVĚTA NESLYŠÍCÍCH V BEACHVOLEJBALU A STOLNÍM TENISE KDY: 18. ČERVENCE – 24. ČERVENCE 2016 KDE: SAMSUN, TURECKO
JEDEN DEN NESLYŠÍCÍHO Z N A KO V Ý J A Z Y K J A KO R E H A B I L I TA Č N Í POMŮCKA
Foto: osobní archiv Kateřiny Holubové
Během studia ergoterapie, rehabilitačního zdravotnického oboru, jsem mívala povinné praxe na různých pracovištích, většinou v nemocnicích. Na praxích se člověk setká se spoustou různých pacientů. Na některé jen tak nezapomene a vzpomíná na ně i po letech. Já ale nezapomenu na pacienta, který mě svým gestem dojal až k slzám. Byl to pacient středního věku po poškození mozku v důsledku autonehody. Měl špatnou paměť a jednu ruku téměř nepohyblivou. Nedokázal ji natáhnout ani rozevřít prsty na ní. V rámci jedné ergoterapeutické praxe jsem se o něj starala dva týdny. Už během vyšetření jsem mu řekla (jako to dělám skoro u všech pacientů), že neslyším prakticky vůbec nic, a proto mám místo hodinek na ruce zrcátko, abych na něj z bezpečnostních důvodů stále viděla, když se třeba pro něco otočím.
Po celou tu dobu jsme spolu cvičili hlavně pohyby prstů na ruce, pohyby celé horní končetiny, trupu, trénovali paměť a soběstačnost. Na jedné terapii se mě zeptal na znakový jazyk; řekl, že mu vždy připadal velmi hezký. Zeptal se mě, zda je těžké se tento jazyk naučit. Po dvou týdnech, kdy mi už končila praxe, jsem se s ním na poslední terapii už loučila a přála mu hodně štěstí. On však neřekl nic, jen se usmál, zabrzdil si svůj vozík, narovnal se a ve znakovém jazyce mi dlouze poděkoval za terapie a motivaci k další rehabilitaci. Řekl asi patnáct vět, každou větu jsem mu rozuměla. Spadla mi čelist. Dívala jsem se na něj s otevřenou pusou a měla jsem co dělat, abych se tam nerozbrečela jako malá holka (stejnak jsem brečela, když odjel :-). Protože měl jednu ruku špatně pohyblivou, tak se dost zapotil u některých znaků, kde bylo
potřeba roztáhnout prsty nebo natáhnout ruku dopředu, ale tolik se snažil, že se to nakonec podařilo. Na závěr mi znakovým jazykem řekl, že se to přes týden doma učil ze slovníku S preadthesign.com na internetu a že se tento jazyk bude učit i nadále, protože jej baví a zároveň mu pomáhá trénovat jeho postiženou ruku. Toto byl asi nejsilnější moment, kdy jsem si uvědomila využití znakového jazyka u slyšících lidí. Jinak je poměrně časté, že se pacienti sami od sebe naučí například „děkuji“, „jak se daří?“, „necítím toto“, „bolí mě toto“ nebo frázi pozdravu. Tyto znaky používají při terapiích, což mě vždy dojme a potěší. Nyní budu chvíli studovat psychologii; třeba se i tam setkám s podobnými případy. Moc se na to těším. Kateřina Holubová neslyšící rehabilitační pracovnice
27
KOMIKS
Komiks nakreslila a napsala Radka Starรก
28
29