UNIE 1-2/2021 by casopisunie

UNIE dvouměsíčník ČESKÉ UNIE NESLYŠÍCÍCH, z.ú.

1-2/2021 • ročník XXV • 49 Kč

Dobrovolnictví má smysl str. 12

/OBSAH/

/EDITORIÁL/

4 ČUN/ČMUN: PRAHA, BRNO

6 Z DOMOVA

8 REPORTÁŽ: BEZ NÁZVU. NEDATOVÁNO.

s příchodem nového roku se setkávám nejenom v médiích, ale i mezi přáteli a blízkými s často skloňovaným spojením „novoroční předsevzetí“. Odkud se vzal význam slova „předsevzetí“? Zahájila jsem krátké bádání. Sloveso předsevzít je složeninou slov před-se-vzít. Nabízí se zjednodušený výklad ve smyslu: „vzít něco před sebe“ nebo „něco si usmyslet, k něčemu se rozhodnout“. Mnozí z nás se rozhodnou s úderem první minuty nového roku razantně zhubnout, přestat kouřit, přihlásit se na jazykový kurz, ubrat na rychlé jízdě autem atd. Jistě jste se několikrát v životě setkali s prohlášením „Tak, a to je poslední zákusek v mém životě!“ Takové průpovídky zní však ale jako zákaz. A jak je známo, zakázané ovoce chutná nejvíce. Názory na novoroční předsevzetí se proto rozcházejí. Někdo věří, že s jejich pomocí dokážou něco změnit, pro jiné jsou nesmyslem. My v redakci jsme se nerozhodli „zhubnout“, ale odhodlali jsme se k pár změnám, aniž bychom vás ochudili o dávky aktualit, informací a zajímavostí. Přichystali jsme si pro vás několik nových rubrik a zcela jiný outfit UNIE. Rozhodli jsme se jít s módou, jdeme tedy tento rok do barev. Pokud jste si nějaké předsevzetí dali, přeji vám, abyste ho dodrželi. Ten pocit, když to nevzdáte a dokážete to… je fajn.

12 REPORTÁŽ: JABLÍČKO DĚTEM

18 NEVŠEDNÍ ZÁLIBY:

JAROSLAV MILICH

24 NESLYŠÍCÍ SENIOŘI: VLADIMÍR ŠVEC

28 PSYCHOKOUTEK: NA SÍTI V POHODĚ

30 BAREVNÁ TYPOLOGIE: Vaše Lucie Wagner

URČOVÁNÍ BAREVNÉHO TYPU

35 SPORT 2

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

/REDAKCE/

Která reklama se nám líbila nejvíce? Lucie Wagner: Jednoznačně „Láska není žádná věda“ − černobílý reklamní spot na Kofolu vysílaný v roce 2010. Monika Ťuláková: Vánoční Vodafone kampaň se sloganem „Milujte se a spojte se.“, obsahovala vánoční příběh, lákavé cukroví, chytlavou znělku, jednoduché výstižné hlášky a to hlavní − skryté titulky. Lenka Hejlová: Všechny reklamy od Hornbachu – mají spád, vtip a jsou neobvykle vypointované. A některé reklamy na Old Spice s Isaiahem Mustafou a Terrym Crewsem.

☺

Milena Brožová: Dobrá reklama je kumšt – příkladem budiž reklama na Kofolu, v níž tatínek krade stromeček. Je vtipná, a kromě toho zachycuje kouzlo Vánoc. Eliška Stráníková: Reklamy jsou pro mě lživý klam, a tedy jeden velký nesmysl. Příklad: reklama na jistý prací prášek, o kterém v televizi tvrdí, že s ním fleky zmizí a prádlo bude

bělejší a voňavější. Realita je však jiná, a přesto jej lidé naivně kupují…

☹

Ivana Hay Tetauerová: Reklama na čokoládu Milka, vysílaná loni na Vánoce. Sympatické na ní bylo to, že v ní hrál roli neslyšící uživatel znakového jazyka − Milka tehdy spolupracovala s Evropskou unií neslyšících. Takových užitečných a osvětových reklam by mělo být více! Kristina Pánková Kratochvílová: Skvělý byl spot „Není ticho jako ticho“ s neslyšícím Honzou Wirthem jako barmanem. Běžel před pár lety v kinech a jednalo se o pozvánku na Týden komunikace osob se sluchovým postižením. Petr Pánek: Nemáme televizi, takže nesleduji. Líbily se mi československé reklamy z 80. let, protože je uváděl pan Vajíčko.

☺

Mac Henzl: Já sleduji jen Netflix, a tam reklamy nejsou… Martin Jarůšek: Sedm let starý TV spot v rámci kampaně Cho-

dící lidé o neslyšícím taxikáři, který bezpečně a spolehlivě vozí lidi. Hlavní roli měl skutečný neslyšící taxikář Daniel Pilař. Spot nabádal lidi, aby nedali na první dojem a zahodili předsudky. Eva Kastnerová: Ke klasickým reklamám chovám vnitřní odpor; jsou podbízivé, nepravdivé a jde jim o co největší zisk. Já primárně koukám na společenskou odpovědnost reklamy, a tu u těchto reklam nevidím. Fandím spíše low budget reklamám, které nepotřebují mediální masírku a jejichž produkty jsou opravdu šetrné k životnímu prostředí. Lucie Sedláčková Půlpánová: V poslední době mě zajímají spíše reklamní plakáty, eventuálně slovní hrátky v jejich textu. Někdy je pak rozebírám se svým manželem, který pracuje jako grafik. Barbora Flusserová: Reklama na sušenky Oreo, v níž se objevili dva neslyšící, Michaela Kosiecová a Jan Emmer. Oba dva v tomto reklamním spotu znakovali pár základních znaků ČZJ.

☺

/Kde na síti nás najdete?/

UNIE • 1–2/2021, ročník XXV

WEB www.cun.cz

vydavatel časopisu a adresa redakce: Česká unie neslyšících, z.ú., Dlouhá 729/37, 110 00 Praha 1 • e‑mail: redakce@cun.cz vedoucí redakce: Monika Ťuláková • šéfredaktorka: Lucie Wagner • zástupce šéfredaktorky: Lenka Hejlová redakční tým: Milena Brožová, Eliška Stráníková, Ivana Hay Tetauerová, Kristina Pánková Kratochvílová, Lucie Sedláčková Půlpánová, Barbora Flusserová, Dominik Mac Henzl tým pro zpracování překladů a videí: Dominik Mac Henzl, Veronika Skohoutilová, Karolína Panská, Martin Jarůšek externí spolupracovníci: Petr Pánek, Jan Kubík jazyková korektura: Jana Servusová foto na titulní straně: archiv Jablíčka dětem, Markus Spiske foto na zadní straně: archiv ČUN/ČMUN Praha, Markus Spiske grafický design, sazba: Petra Tůmová Vychází 6× ročně • Registrace: MK ČR E 13987 SSN (print) 2464-7705 • ISSN (online) 2464-7802 V časopise uvedené názory nemusí vyjadřovat oficiální stanovisko redakce a vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo upravovat příspěvky.

ISSUU www.issuu.com/casopisunie FACEBOOK www.facebook.com/CeskaUnieNeslysicich www.facebook.com/CasopisUnie

/Můžete si nás předplatit/ Cena jednoho výtisku: 49 Kč Roční tištěné předplatné: 249 Kč včetně poštovného Kontakt: predplatne@cun.cz

ČASOPIS PRO VŠECHNY NESLYŠÍCÍ OBČANY

Vydáno za podpory:

Podívejte se, co jsme pro vás nachystali v tomto čísle: ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ČUN - ČMUN/

Foto: L. Wagner

PRAHA

PŘIJELA K NÁM… TELEVIZE

VITAMÍNY A MY

Ve velkém sále se pravidelně jednou za dva týdny schází posluchači přednášek Sociální aktuality Josefa Brožíka. V pondělí 12. 10. 2020 byla přednáška zpestřena návštěvou České televize, přesněji štábu Televizního klubu neslyšících. Všichni společně zhlédli část konference INSPO, kterou organizátoři s ohledem na epidemiologická opatření organizovali v on-line prostoru. Poté následovala debata s panem Brožíkem o aktuálních tématech, jakými jsou například titulkování v TV nebo současná politická situace u nás. –lw-

K nejčastěji skloňovaným slovům této doby patří slovo vitamín. Výrobci nám všemožnými způsoby doporučují nepřeberné vitamínové doplňky. Valerie Losíková nachystala pro ČUN přínosnou přednášku na téma „Úloha vitamínů v těle“. Víte, kdy a kým byly vitamíny objeveny? Věděli jste, že vitamínů je celkem 13 a že jejich objevitelem je polský biochemik Funk Kazimierz? A že samotné slovo vitamín vzniklo složením dvou slov „vita“ (lat. život) a „amin“ (skupina dusíkatých látek v chemii)? Kromě těchto a dalších důležitých informací měla Valerie Losíková nachystán i závěrečný vědomostní test. A jedna perlička na závěr: psi si umí vyrobit vitamín C sami, kdežto my lidé nikoli. –lw-

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

/ČUN - ČMUN/

Foto: pixabay.com

BRNO

Brněnská pobočka ČUN realizuje v roce 2020 projekt z dotačního programu města Brna pro oblast kultury s názvem „Znáš město, kde bydlíš? Přednášky a prohlídky významných a neobvyklých míst Brna“. Projekt je zaměřen na poznání historie Brna formou obrazových projekcí v rámci přednášek nebo formou zážitkové turistiky. Přednášky i procházky jsou na místě tlumočeny do českého znakového jazyka. První exkurze „Jak vypadalo město Brno ve středověku?“ byla realizována 21. 9. a během ní jsme se nad modelem města Brna poblíž sochy Jošta Lucemburského před kostelem sv. Tomáše dozvěděli mnoho zajímavých detailů o nejstarším Brně. Lektorka Dana Zapletalová nám na tomto modelu popsala všechny význačné stavby. Na druhé přednášce, konané 29. 9. s názvem „O Starém Brně jakožto nejstarším hradu Brna a o jeho význačných stavbách ve středověku,“ nám lektorka přiblížila historii této archeologicky klíčové části města, nacházející se v okolí baziliky augustiniánského opatství Nanebevzetí Panny Marie. V rámci této komentované prohlídky jsme se vydali do nitra středověké rotundy z 11. století, jejíž pozůstatky jsou konzervovány ve skleněné podlaze vinotéky Rockwine v ulici Vídeňská. –S. Ševčíková-

Fota: Š. Sokolová

ZNÁŠ MĚSTO, KDE BYDLÍŠ?

AKČNÍ BRNO Brněnská pobočka ČUN se rozhodla vzhledem k epidemiologické situaci přesunout prosincové bowlingové akce na netradiční léto. Tato změna neměla na počet přihlášených účastníků žádný vliv, ba naopak! V sídle pobočky v Údolní ulici jsou však přichystány další pravidelné týdenní akce. V pondělí pronikají účastníci Kurzu počítačových dovedností pod vedením Davida Podsedníka do tajů IT světa. Pro maminky s dětmi je zde každé úterý Šárka Sokolová a její klub Mišák. V tentýž den se v odpoledních hodinách koná Cvičení pro seniory pod taktovkou Veroniky Běličové. Nejen tělo, ale i mozek je nutno občas potrápit, a proto je zde úterní Trénování mozkových závitů se Šárkou Sokolovou. Více informací na Facebooku a webových stránkách. –lw-

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ Z D O M OVA /

Foto: Ministerstvo dopravy ČR (YouTube)

Připravila: Lenka Hejlová

INSPO výjimečně online

Osvobození od dálničních poplatků

Foto: archiv Jaroslava Wintra

Foto: archiv BMI sdružení, z.s.

Od 1. 1. 2021 se mění systém platby za dálniční mýtné. Namísto nalepovacích dálničních známek budou zavedeny elektronické známky. Současně s touto změnou přichází i změna pro držitele průkazu ZTP v podobě novely zákona č. 227/2019 Sb., která s platností od téhož data mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou mající „jen“ průkaz ZTP jsou oproti dřívějšku osvobozeny od poplatků. V případě kontroly vozidla musí ale být splněny tyto podmínky: a) Provozovatelem silničního motorového vozidla je držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P, nebo osoba jemu blízká (rodina, přítel, druh), která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P; b) Ve vozidle se musí aktuálně nacházet jedna z těchto osob (bod a), která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P. Vézt libovolného držitele ZTP nebo ZTP/P průkazu k uplatnění nároku není tedy možné.

Jubilejní 20. ročník konference INSPO se s ohledem na pandemická opatření konal 12. 10. 2020 v online prostoru. Namísto celodenní konference čekal účastníky dvouhodinový program. Živé vysílání bylo pro všechny zdarma, bez nutnosti registrace. Diváci mohli v jeho průběhu pokládat hostům přes rozhraní Slido.com svoje dotazy či komentáře, na které dostávali odpovědi. Program (moderovala Veronika Řídelová): Jaroslav Winter, BMI sdružení, z.s.: Od tyčky v ústech k umělé inteligenci / Ohlédnutí pana Wintera za 20 lety rozvoje asistivních technologií napříč všemi ročníky INSPO. Markéta Vítková a Michal Trnečka, Průša Lab: Hmatové knihy pro nevidomé čtenáře / Spisovatelka Markéta Vítková představila knihu Kamil – malíř snů, kterou doplňují hmatové 3D modely vytištěné na 3D tiskárně (ke stažení na webu Průša Lab). Petr Herian, Newton Technologies: Beey – nová generace automatického rozpoznávání řeči / Ukázka automatického generování titulků k TV pořadům a videím na TV Beey. Jan Cejthamr, OrCam, a Tomáš Kadlec: Revoluční pomůcka pro uživatele se zrakovým postižením / Ukázky využití kamerového systému OrCam MyEye − nevidomý Tomáš Kadlec předvedl, jak toto zařízení dokáže přečíst například čárový kód nebo rozpoznat tváře. Jan Fencl, Nadace Vodafone: Cena Nadace Vodafone Rafael / Předání tradiční ceny za ICT inovace pro kvalitnější život lidí se zdravotním postižením. Letos porota vybírala mezi vítězi hackathonu AI for Accessibility od Microsoftu. Cenu získala aplikace Cash Reader, která umožňuje nevidomým rozpoznat bankovky. Filip Maleňák, Aplikace Záchranka: Videopřenosy z místa nehody / Předvedení nové funkce − videopřenos z místa nehody doplněný o online chat s operátorem linky 155. Kristýna Mertlová: Tvoje Láska / Představení seznamky nejen pro lidi se zdravotním postižením; která využívá unikátního algoritmu pro párování. Mariana Chytilová, Jeden svět: Filmový festival bez bariér / O zpřístupňování informací pro různorodé publikum: webové stránky, sociální sítě, tisk, setkání naživo… Záštitu nad konferencí poskytli Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib. Odkaz na videozáznam online konference INSPO 2020: https://vimeo.com/skalin/review/462524211/feb0afb599. Ohlédnutí za všemi ročníky INSPO s panem Winterem přinášíme na stranách 16–17.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

/ Z D O M OVA /

Vánoce pro neslyšící

Foto: archiv organizátorů

Neslyšící opět na loňské Vánoce dostali svou pohádku. Pohádka z produkce České televize tentokrát nesl název Loupežnická balada. Děj letos přenese diváky do prostředí loupežníků, kteří mezi sebe přijmou nešťastnou mladou Bertu, jež kvůli zlému kupci přišla o všechno, a nakonec se musela vzdát i toho nejmilejšího – své dcery. Všechny role ztvárnili ve znakovém jazyce neslyšící herci Zlatuše Kurcová, Lucie Kurcová, Miroslav Berki, Antonín Zralý, Markéta Maradová, Pavel Barták, Milan Fritz a František Půlpán. Pohádka bude uvedena se skrytými titulky a s dabingem předních dabérů.

Foto: Česká televize

Deafland online

Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna spustily 2. 11. 2020 na klientské lince službu přepisu pro osoby se sluchovým postižením. Kooperativa tuto službu zavedla i na svá obchodní místa. Obě pojišťovny spadající do skupiny Vienna Insurance Group se tak staly prvními komerčními pojišťovnami, které přepis mluvené komunikace nabízejí. Službu přepisu zajišťuje společnost Transkript Online. V době pandemie JE služba dostupná v pracovní dny od 9 do 17 hod, v tomto časovém rozmezí bude přepis fungovat i nadále při osobním jednání na pobočce.

Foto: Kooperativa pojišťovna, a.s., ČPP, a.s.

Přepis se rozšiřuje

V souvislosti s letošní pandemií koronaviru byl filmový festival Deafland, plánovaný na 31. 10. 2020, přesunut do online prostoru. Porotci ve složení Alexandra Vebrová, Zlata Kurcová, Jan Wirth, Tomáš Zbavitel a Jakub Venglář hodnotili přihlášené filmy a určili vítěze v jednotlivých kategoriích: Nejlepší herečka: Lenka Sagulová (Deaf Black Mirror) Nejlepší herec: Vojtěch Gorol (Neviditelný duch) Nejlepší střih/kamera: Laura Svozilová, Sandra Čechovská a Lucie Michalčíková (Spolužačka) Nejlepší režisér: Zuzana Hájková, Julia Kulda Hroch a Libuše Černá (Deník Chloé) Speciální ocenění: Olga Sarkoziová (Olga, můj svět) – cena za odvahu plnit si své sny. Cena diváka: film Deník Chloé Online festivalem provázela Petra Gluchová a diváci měli možnost zhlédnout přednášku Michala Orsavy, tvůrce legendárních virálů, které si berou na paškál tuzemskou politickou scénu.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ U M Ě N Í A N E S LY Š Í C Í /

TEXT: Ivana Hay Tetauerová FOTO: archiv projektu TITULNÍ ILUSTRACE: (vytvořena podle

webové grafiky) Petra Tůmová

. U V Z Á N BEZ N E DAT OVÁ N O.

UMĚNÍ PŘÍSTUPNÉ I NESLYŠÍCÍM NEJEN V DOBĚ PANDEMIE V minulém čísle Unie jsme v rubrice Potrefeně psali: „Máme svůj jazyk, svůj humor, svou kulturu, ale také své umění.“ Proto vás v naší nové rubrice Umění a neslyšící budeme během roku postupně seznamovat s různými typy umělecké tvorby neslyšících u nás i v zahraničí.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

Loňský rok byl pro všechny zklamáním, co se týče možností cestování, společenských a kulturních aktivit, vzdělávání se. Na druhou stranu, zdá se, že něco špatného je k něčemu dobré. Na katedře výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci přišli s novým vzdělávacím projektem. A ne ledajakým.

ředmět výtvarná výchova bývá většinou na školách jaksi opomíjen. Je považován za jakýsi oddechový předmět, nedostává se mu obvykle mnoho pozornosti a péče, jakou by ve skutečnosti zasloužil. To platí dvojnásob u neslyšících, kteří mají všeobecně ve srovnání se slyšícími limitované vzdělávací možnosti a mnohem menší přístup ke kulturním akcím kvůli jazykové bariéře. Pro neslyšící uživatele znakového jazyka existuje kvalitních výukových materiálů skutečně málo, a to nejen v oblasti výtvarné výchovy. Tuto skutečnost však chce změnit nový online projekt s netradičním názvem Bez názvu. Nedatováno., který vloni na jaře přišel jako na zavolanou. Ne, že by autoři počítali s pandemií; nýbrž navázali na předešlý projekt řešený Ústavem speciálně-pedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci s názvem Jedinečností uměleckého výrazu k inkluzivnímu umělecké-

/ U M Ě N Í A N E S LY Š Í C Í /

mu vzdělávání. Tento projekt měl za cíl podpořit umělecké vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a společné vzdělávání. Tak začaly na fakultě postupně vznikat eduklipy o umění pro žáky se sluchovým postižením. „A právě nad tímto úkolem se zformoval náš tvůrčí tým a začali jsme s konceptem nového projektu Bez názvu. Nedatováno.“, vysvětluje doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D., z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Animované klipy tlumočené do českého znakového jazyka, jež vznikly ve spolupráci s edukátory Muzea umění Olomouc, jsme brzy doplnili prvními pracovními listy, jejichž tvorba byla laskavě podpořena grantem Ministerstva kultury. A když začala první vlna pandemie a došlo k uzavření škol, rozhodli jsme se náš projekt podstatně rozšířit a pomáhat touto cestou učitelům, rodičům a dětem. Na Facebooku a na postupně se rozšiřujícím webu jsme každý den zveřejňovali jednu aktivitu z cyklu Tvoříme doma. A postupně jsme přidávali další: Tvoříme digitálně, Tvoříme o svátcích, Ve světě obrazů nebo Občanka na dálku.“

Spolupráce s kulturními institucemi Do projektu se ochotně zapojila řada českých muzeí a galerií. „Mnozí z edukátorů jsou autory námětu a jeho didaktického zpracování. Ke spolupráci se nám podařilo přizvat řadu českých muzeí a galerií; kromě Muzea umění Olomouc např. Národní galerii, Dům umění města Brna, Galerii moderního umění v Hradci Králové, GASK, Městskou galerii Litomyšl, Vlastivědné muzeum v Olomouci a další.“ popisuje Petra Šobáňová dále. Právě poklady z jejich sbírek tak autoři projektu přinášejí do vyučování a zprostředkovávají je širšímu publiku.

Edukační animované klipy a pracovní listy „Animované klipy jsou komplexním audiovizuálním dílem, takže se na nich podíleli také další důležití lidé. Každý klip nebo pracovní list má pak svého konkrétního autora, který vymyslel scénář nebo tvůrčí námět a aktivitu. Mezi autory pracovních listů pak figurují mnozí další autoři z řad pracovníků, studentů a absolventů katedry, stejně jako edukátoři partnerských muzeí a galerií. Větší část pracovních listů posléze vznikla jako dobrovolnická aktivita pracovníků a studentů katedry,“ shrnuje koordinátorka projektu Petra Šobáňová, která pro čtenáře UNIE zodpověděla podrobnosti o projektu.

KDO VŠECHNO PRACUJE V TÝMU NEDATOVÁNO? Petra Šobáňová - autorka, garantka a hlavní koordinátorka projektu. Pavla Baštanová - výtvarnice a animátorka; projektu dala nezaměnitelný vizuální styl, který všechny materiály sjednocuje a působí pro děti jako motivační prvek. Petra Ševců - redaktorka Českého rozhlasu Olomouc; v klipech vystupují postavičky, kterým dala hlas. Tomáš Soldán - režisér a mistr zvuku; zajistil ozvučení klipů. Pavel Kučera - tlumočník českého znakového jazyka; přetlumočil klipy a další obsah webu. Jakub Konečný – režisér a střihač; natáčel a stříhal tlumočené výstupy.

Proč ten netradiční název projektu Bez názvu. Nedatováno.? „Název vypůjčený z galerijních popisků vyjadřuje výchozí situaci, jež může nastartovat dobrodružné pátrání po významech uměleckých děl a jedinečnou cestu za poznáním lidské kultury a sebe sama. Když se setkáváme s uměleckým dílem a ani popisek nám neukazuje směr, je jen na nás, kudy se při interpretaci uměleckého díla vydáme. Předem není nikdy jasné, co objevíme. Náš projekt bourá bariéry mezi uměním a dětmi a ukazuje jim, že se nemusejí spoléhat na popisky nebo na výklad

Autoři cyklu „Tvoříme tiše“. Zleva: Pavla Baštanová, Pavel Kučera, Petra Šobáňová, Jakub Konečný.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ U M Ě N Í A N E S LY Š Í C Í /

učitele či uměleckého historika. Že mohou významy uměleckých děl objevovat také samy. Že žádná interpretace není špatně, pokud ji provází upřímný zájem a snaha přijít věcem na kloub.“

Kde všechny tyto materiály najdeme a pro koho je projekt určen? Veškeré materiály jsou dostupné na webových stránkách www.nedatovano.cz. Stránky byly připraveny jako metodická podpora pro učitele výtvarné výchovy a pro muzejní a galerijní pedagogy. Jsou svým způsobem ideální v době pandemie a karantény, jelikož je může kdokoli využít i pro tvorbu a výuku doma. „Využít je mohou začínající i zkušení pedagogové, kteří hledají inspiraci do výuky vztahující se k výtvarnému umění. Zajímavé mohou být ale i pro rodiče a samotné děti. Například naše řada Tvoříme doma je přímo koncipovaná pro samostatnou práci v domácím prostředí. Ukazuje, že k tvorbě lze použít běžné věci, které má každý z nás doma. Většina materiálů je pro věk cca 9-14 let, řada věnovaná vizuální gramotnosti Ve světě obrazů je pro věk starší, cca od 8. třídy až po středoškoláky.“

Během tohoto roku vás budeme, milí čtenáři, provázet novou rubrikou Umění a neslyšící. Seznámíme vás postupně s různými typy umělecké tvorby neslyšících u nás a v zahraničí.

www.neda Webové stránky projektu

Tvoříme tiše v českém znakovém jazyce Na stránkách je prozatím pět animovaných eduklipů o umění (všechny jsou přetlumočené do ČZJ) a kolem sedmi desítek pracovních listů - výtvarných aktivit. Z nich je část, v současné době konkrétně dvě desítky, přeložena do českého znakového jazyka a označena ikonkou znakujícího tlumočníka. Aby pro neslyšící uživatele bylo přehledné, co je již přetlumočeno, založili autoři projektu na liště pod odkazem More (překlad z AJ – Další, pozn. red.) rozcestník s názvem Tvoříme tiše. „Díky překladu do českého znakového jazyka jsou příslušné textové materiály a videoklipy přístupné a srozumitelné také dětem a dospělým, jejichž přirozeným komunikačním prostředkem je český znakový jazyk. Naším cílem je postupně přetlumočit veškerý obsah našich stránek.“ Sekce Tvoříme tiše, kde jsou na jednom místě všechny příspěvky přeložené do ČZJ

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

Eduklip v českém znakovém jazyce

/ U M Ě N Í A N E S LY Š Í C Í /

Jak se s pracovními listy pracuje?

atovano.cz

Pracovní listy jsou zpravidla dvě ilustrované strany formátu A4, které obsahují nějaký podnět, téma, otázku spojenou s uměním nebo životem a vybídnutí k tvořivé aktivitě. Listy nabízí propojení s nějakým konkrétním uměleckým dílem, na němž lze určitý jev ilustrovat a vysvětlit, anebo jsou ukázky z umění použity jako inspirační zdroj k tvorbě a přemýšlení. „Hodí se pro ty, kteří preferují tvůrčí cestu poznávání umění. Nabízejí návrhy zajímavých tvůrčích činností a poznávání souvislostí, prezentují současné a hravé metody zprostředkování uměleckého díla a hlavně: ukazují, že umění je fascinujícím a nekonečným vesmírem, v němž je stále co objevovat.“ Aktuálně můžeme na webových stránkách najít pracovní listy v sekcích na téma Ve světě obrazů, Tvoříme doma, Tvoříme digitálně, Tvoříme o svátcích, Tvoříme v noci, Tvoříme tiše, Občanka na dálku, Hry.

Příklady pracovních listů pro tvorbu doma.

Jaké jsou na váš projekt ohlasy ze strany neslyšících? Využívají jej některé školy? „Když jsme náš projekt rozšířili a začali pravidelně zveřejňovat na Facebooku, překvapila nás vlna pozitivních reakcí. Také díky nim jsme se ,vyhecovali‘ a až do prázdnin vytvářeli každý den jednu aktivitu. V podobném módu ostatně fungujeme i nyní a stále zveřejňujeme něco nového,“ popisuje docentka Petra Šobáňová nadšeně. „Krásné byly reakce učitelů, ale i samotných dětí, které podle našich námětů tvořily doma spolu s rodiči a posílaly nám své obrázky. Co se týká Neslyšících, reakcí zatím mnoho nemáme, mimo jiné i proto, že nám nezbývá moc času na cílenou propagaci a oslovování škol a organizací. Třeba se o našem projektu více Neslyšících dozví nyní, díky Vašemu článku. Každopádně chceme dál pokračovat v převádění veškerého obsahu do českého znakového jazyka. Jsme totiž přesvědčeni o tom, že výtvarná výchova má být pro všechny. Nejde jen o vizuální vnímání barev a tvarů, ale také o porozumění souvislostem a o přemýšlení nad významy. Takovou výtvarku ale nelze dělat bez plnohodnotného komunikačního prostředku. Myslím, že všechny děti – včetně dětí neslyšících – si takovou výtvarku rozhodně zaslouží. Těšíme se, až nám začnou posílat obrázky i děti se sluchovým postižením. Pak budeme vědět, že jsme na dobré cestě.“ Projekt Bez názvu. Nedatováno. byl též představen na virtuální mezinárodní konferenci INSEA, která se konala ve dnech 12.–15. října 2020. Pořádala ji Česká sekce INSEA a její téma bylo víc než aktuální: Art education in the time of coronavirus. Reflecting on today, anticipating tomorrow. Cílem konference byla odborná a didaktická reflexe fungování výtvarné výchovy během pandemie. Projekt se setkal na konferenci s velkým ohlasem.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ R E P O R TÁ Ž /

PRVNÍ DESETILETÍ

Dobrovolnictví může být úspěšné. Stačí jen věřit tomu, co děláte, a dělat to s láskou. Klub Jablíčko dětem, který slaví své první kulatiny, je toho důkazem. Jana Nováková (roz. Lapčáková) zakladatelka Jablíčka, nám přiblížila jeho začátky.

TEXT: Milena Brožová

archiv Jablíčka dětem, archiv dotazovaných, Jaroslav Klein AUTOR LOG: Michael Trousil FOTO:

O JABLÍČKU DĚTEM Vzniklo 9. listopadu 2010 Klub na dobrovolnické bázi (v současné době vede Pavla Černá a Vendula Šírová) První lidi Jablíčka: Jana Nováková, Pavlína Spilková, Petra Kubálková Od roku 2010 připravil okolo 75 akcí Pro děti neslyšících rodičů (od cca 1 roku do 10 let) Rodiče musí být členy Českomoravské unie neslyšících, z.s. Patronem je Igor Šebo, všestranný umělec

Janko, gratuluji ke krásnému výročí klubu. V současné době spadá klub pod ČMUN. Proč k tomu došlo? Jablíčko fungovalo jako samostatná organizace dlouhých devět let. A během té doby vzniklo hodně organizací pro lidi se sluchovým postižením, které mají podobné aktivity. V začátcích Jablíčka nám hodně pomáhal Martin Novák a ČMUN spojená s ČUN má navíc dlouholetou tradici a stejné cíle, jako mělo i Jablíčko. Sloučení mi proto přišlo jako správný krok do budoucna.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

/ R E P O R TÁ Ž /

Můžeš prosím upřesnit cíle Jablíčka? Podat pomocnou ruku rodičům a dětem se sluchovým postižením. Mnoho neslyšících rodičů má totiž slyšící děti, tedy tzv. CODA děti. A někteří neslyšící rodiče mají zas děti, které samy mají ztrátu sluchu, byť minimální. V Jablíčku se tak sešla rozmanitá komunita, která má na našich akcích možnost seznámit se s dalšími lidmi s dalšími lidmi, kteří řeší podobné problémy. Osobně si myslím, že CODA děti to v ryze neslyšících rodinách nemají jednoduché. Pro ně jsou taková setkávání s dětmi v podobné situaci velmi prospěšná.

Co bylo impulsem k založení Jablíčka? Velký boom dětí neslyšících rodičů a naše vzpomínky na akce spojené se svátky. Nejen já ráda vzpomínám na akce Pražského spolku neslyšících, který připravoval čarodějnice, Mikuláše apod. Proto jsme se snažili o něco podobného − společnými silami pořádat akce pro naše děti, aby měly na co vzpomínat.

Pracujete na dobrovolné fázi, jak se daří shánět peníze na různé akce? Každoročně se nám daří sehnat sponzorské dary na Mikulášskou besídku. Jsme vděční, že máme stálé štědré a ochotné sponzory, díky nimž můžeme pořádat Mikuláše. Za těch neuvěřitelných deset let jsme pracovali na dobrovolnické bázi a stále takto pokračujeme. Všichni, co se podíleli na akcích Jablíčka, to dělali ve svém volném čase, za což bych jim chtěla poděkovat, protože do toho dali všechno. Během let se tým měnil a děti odrostly. Už teď zažíváme, že děti, které s Jablíčkem vyrůstaly, nám dnes rády vypomáhají. Je nádherné to sledovat. Stejně tak mě potěší, když mi děti řeknou, že mají krásné vzpomínky díky Jablíčku. To zahřeje na duši a člověk si uvědomí, že toto má opravdu smysl.

PETRA KUBÁLKOVÁ

PAVLÍNA SPILKOVÁ

V Jablíčku jsem fungovala skoro deset let. Díky Janě Novákové jsem získala nové zkušenosti a naučila se, jak pracovat s dětmi. Minulý rok na Mikuláše jsem ukončila činnost v Jablíčku, protože dcera mi už odrostla. Chtěla jsem skončit dříve, ale nikdo se na moje místo nenašel, proto jsem ještě rok poté připravovala akce s Karolínou Hrdinovou. Naštěstí ochotu projevila Pavla Černá, která mě posléze nahradila. Já jen doufám, že Jablíčko bude pokračovat v akcích pro děti. Zorganizovaly jsme spoustu akcí, osobně ráda vzpomínám na velmi povedenou oslavu pětiletého výročí na Žižkově, kde byl venkovní skákací hrad. Nezapomínám ani na jiné akce, například Mikuláše, na výrobu dýní při Halloweenu…

V Jablíčku jsem začala pracovat, když jsem měla malého Toníčka. Ráda něco organizuji. S Janou Novákovou jsme vymýšlely akce pro neslyšící děti, při kterých se mohli navzájem poznávat, navazovat nová přátelství a zároveň si užít různé aktivity. Ze svého dětství na podobné akce (nejen na Mikuláše) sama ráda vzpomínám. Chtěla jsem pro své děti něco podobného. Vedle našich akcí přibyly později i výlety či několikadenní pobyty. Vždy jsme měli hojnou účast. Vzpomínek je nespočet a není nad rozzářené dětské obličeje, které vykouzlí úsměvy i na vašich tvářích. Akce jsme s Janou nedělaly samy, přidala se k nám Věra Beranová, Petra Kubálková a další. Náš tým se v průběhu let měnil. Jablíčko dětem má opravdu smysl. Ráda bych ještě přidala velké poděkování štědrým sponzorům a zejména panu Lapčákovi, který se svou ochotou vše zařídit, dojet a vyzvednout se postaral o to, aby nadílka byla bohatá. Velké díky patří i Janě.

Co se plánuje do budoucna? Do budoucna bychom rádi uspořádali více tradičních akcí (karneval, velikonoční dílničky, Halloween, Mikuláš apod.), ale budeme se muset přizpůsobit situacím, během nichž budou omezeny akce o větším počtu lidí. Zkusíme připravit akce přes on-line prostředí, i když to nebude úplně ono. Též připravujeme ve spolupráci s ČMUN pobyty pro rodiny s dětmi.

Jako dárek pro děti od Jablíčka dětem byl na Mikuláše spuštěn internetový portál Weblíčko (https://www.weblicko.cz/), ve kterém najdete pohádky, básně, storytelling v českém znakovém jazyce a je určen pro děti. Více se o něm dozvíte z naší reportáže v dalším čísle 03-04/2021.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ R E P O R TÁ Ž /

AKCE JABLÍČKA •

Nejoblíbenější akce: Mikulášská besídka

•

Nejvíce dětí na jedné akci: cca 80 dětí (více z kapacitních důvodů bohužel nezvládali)

•

Nejpovedenější oslava: 5. výročí Jablíčka, karneval, Halloween, Mikuláš apod.

•

Výlety: Zoopark, Mirákulum, německý Tropical Island aj.

JABLÍČKO DĚTEM OČIMA PATRONA - IGOR ŠEBO (herec, zpěvák, šansoniér, dramatik a moderátor)

1) Jak jste se stal patronem Jablíčka a co to pro Vás znamená? Přes Kamilu Radostovou, která mě seznámila s Jankou Novákovou. Kamila dala podnět k tomu, abychom společně vymysleli překlad některých mých písní do znakového jazyka. Nebylo jednoduché najít mezi nimi ty, které bych sám se svou „neznalostí“ znakového jazyka odzpíval a zároveň „odznakoval“. Janka mě začala učit znaky a musím říct, že se rychle naučila dobře „napovídat“ za kamerou. Na Mikuláše roku 2014 jsem Jablíčku poprvé rád pomohl. Jablíčko je stále pro mě vstupem do světa, který jsem neznal, o kterém jsem nevěděl. Poznávám nové, skvělé lidi a jsem za to vděčný. Být patronem Jablíčka je pro mě velká pocta. Škoda, že nejsem slavnější, možná bych mohl více pomoct.

2) Během rozhovoru při oslavě Jablíčka dětem před pěti lety jste říkal, že znáte pár znaků, jaká je Vaše současná znalost znakového jazyka? :) Stydím se: není moc velká. Mnoho znaků jsem zapomněl. Mám ale jednu výhodu, mám dobrou artikulaci, proto mi neslyšící přátelé dobře rozumí a nestydí se sami se mnou mluvit. Takže se domluvíme.

3) Překvapilo Vás něco v komunikaci mezi neslyšícími/slyšícími rodiči a slyšícím/neslyšícím dítětem? Bez přemýšlení, ale nechci zevšeobecňovat, vidím hlavně porozumění, pozornost a něhu. V takové míře je jinde nevidím.

Čokoládový dům Praha, 2. 3. 2013

iccio Mare v Itálii, U moře Mandator 2. 7. – 11. 7. 2012

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

Plavba lodí

do ZOO, 18.

5. 2019

osinec 2019 Mikuláš, Praha, pr

/VZPOMÍNKA/

TEXT: Petr Pánek FOTO: archiv Olgy Masníkové

a Petra Pánka

Za Olgou Masníkovou Měl jsem možnost poznat Olgu Masníkovou už v 80. letech, kdy jsme jezdili na psychorehabilitační pobyty pořádané Pražským spolkem neslyšících. Přestože byl mezi námi velký věkový rozdíl, zůstali jsme přáteli až do konce jejího života.

lga Masníková se narodila 28. června 1931 v pražských Košířích. Základní školu navštěvovala v Pražském ústavu pro hluchoněmé na Smíchově. Právě ve škole se seznámila s naší legendární neslyšící tanečnicí Mobi Urbanovou, která ji učila v letech 1937−1949 umění tance.

Funkcionářka Olga Masníková

Mobi Urbanová s neslyšícími žačkami cvičila nejen gymnastiku a tanec, ale věnovaly se společně i divadlu; díky tomu její žačky vystupovaly například v Obecním domě. Právě při tancování se Olga seznámila se svým budoucím manželem Borisem Masníkem. Pro Paměť národa, kde se můžete seznámit s celým jejím příběhem i ve znakovém jazyce (viz https://www.pametnaroda.cz/cs/masnikova-olga-1931), vzpomínala: „S Mobi Urbanovou jsme cvičily ve školní tělocvičně. Nahoře byl takový balkonek, kam chodili lidé a koukali se, jak dole cvičíme. A právě tam chodil i můj budoucí muž… Jednou mi řekl: ‚Pamatuj si, že jsi zadaná. Ty budeš moje.‘ Já jsem se mu vysmála a říkala, že je asi blázen. No, a to bylo naše seznámení. Vydržel na mě opravdu čekat až do mých osmnácti. Brali jsme se v červenci 1949.“

Tlumočnice Svazu invalidů na školení v Domousnici. Zleva: Jana Kubicová, Dagmar Gabrielová, Irena Kohoutová, Olga Masníková

Mobi Urbanová se svými žačkami v roce 1938

Po svatbě žili manželé Masníkovi několik let v Ostravě. Po návratu do Prahy pracovala Olga v letech 1961−2011 ve Svazu invalidů, později ve Svazu neslyšících a nedoslýchavých. Dělala zapisovatelku, tlumočnici, prodávala baterie do sluchadel, organizovala přednášky a besedy. Vedle této práce působila i jako předsedkyně Svazarmu neslyšících, kde předsednictví převzala po Vladimíru Buberlovi.

Olga Masníková zemřela jako poslední žijící žačka Mobi Urbanové 20. října 2020.

Olga Masníková v srpnu 2019

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/OHLÉDNUTÍ/

Každý ročník INSPO přinesl nějakou výraznou novinku, která mě nadchla TEXT: Lenka Hejlová FOTO: archiv Jaroslava Wintra

Jednou z bezesporu nejvýznamnějších osobností, která přispěla k boření bariér mezi světem lidí se sluchovým postižením (a nejen toho) a většinovou společností, je pan JAROSLAV WINTER.

Jeho iniciativy spojené s BMI sdružením, z.s., jehož je spoluzakladatelem, přispěly nemalou měrou k tomu, že se veřejnost dozvěděla i o různých typech sluchového postižení a uvědomila si, že není třeba se bát komunikace s lidmi se sluchovým postižením. Zásadním výstupem těchto iniciativ je již tradiční konference INSPO, jejíž jubilejní 20. ročník proběhl letos. Dvacetileté ohlédnutí za všemi ročníky je namístě.

Byl jste koordinátorem projektů Simultánní přepis mluvené řeči a eScribe – online přepisovací centrum a máte přehled o asistivních technologiích umožňujících snadnější komunikaci. Využíváte sám jejich možností? Určitě. Na akce, kde není zajištěný simultánní přepis, už prakticky vůbec nechodím. Proto velmi oceňuji služby přepisovatelů České unie neslyšících, jejichž přepis většinou sleduji na tabletu. Využívám taky online přepis Transkriptu online, nejednou to bylo při jednání v bance. A v poslední době dost používám aplikaci Googlu Okamžitý přepis, ta mi v současném rouškovém období obzvlášť hodně pomáhala při komunikaci s lékaři a zdravotníky.

Kdy jste si řekl, že by bylo vhodné realizovat akci, která by veřejnosti přiblížila technologie usnadňující život lidem se zdravotním postižením? K tomu docházelo postupně během organizování celostátní osvětové kampaně Březen – měsíc internetu, která probíhala v letech 1998 až 2008. Zjišťovali jsme, že internet může být zvlášť pro lidi se zdravotním znevýhodněním velkým pomocníkem a že málokdo si to zatím uvědomuje. Narozen roku 1948 v porodnici v Ostravě, ale až do vysokoškolských studií žil ve Valašském Meziříčí. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě žurnalistiky UK v Praze. Po studiu 15 let působil jako novinář v deníku Mladá fronta, dva roky v časopise Věda a technika mládeži a devět let v Profitu. Jako jeden z prvních systematicky psal o možnostech využívání internetu v podnikání. Z této iniciativy vznikl projekt Březen – měsíc internetu, jehož první ročník se uskutečnil v roce 1998. Volný čas tráví nejraději fotografováním.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

Začátky realizace konference INSPO jistě nebyly bez obtíží… Měli jsme štěstí, že hned v prvním ročníku v roce 2001 nám vyšlo vstříc Kongresové centrum Praha, které má bezbariérové prostory, ale hlavně skvělou produkční paní Irenu Votrubovou a tým techniků, s kterými to táhneme po celou dobu. Důležité bylo, že na vzniku konference se aktivně podílelo několik organizací zdravotně postižených. Zejména bych vyzvedl podíl Richarda Navrátila a Jiřího Vernera z občanského sdružení Křižovatka. Když tedy tak přemýšlím, nejtěžší asi bylo vždy získat dost sponzorů. Chtěli jsme totiž, aby účastníci mohli platit jen symbolické vstupné, zpočátku byla účast dokonce zdarma.

Konference INSPO provází í předání Ceny Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace ve prospěch zkvalitňování života lidí se zdravotním postižením. Přiblížil byste i zde počátky realizace? Po skončení konference INSPO v roce 2013 mě oslovil Ondřej Zapletal z Nadace Vodafone, jestli bychom neměli zájem, aby se Nadace Vodafone stala generálním partnerem INSPO. Nešlo o náhodu, protože v předcházejících ročnících jsme představovali mezi novinkami vždy nějaké projekty, které nadace podporovala. Protože se v roce 2014 naše spolupráce osvědčila a výrazně stoupl počet účastníků i vystavujících organizací, rozhodla se Nadace Vodafone od roku 2015 zvýšit svoji podporu ještě o vyhlášení ceny Rafael, spojenou s částkou pro vítěze 200 000 Kč, v prvním roce dokonce 300 000 Kč.

/OHLÉDNUTÍ/

Všechny na INSPU představené technologie symbolizují neuvěřitelný pokrok. Která technologie zanechala ve Vás silný dojem?

2001

Možná nejsilnější zážitek byl ten, když jsme v roce 2005 představili v premiéře hned dva alternativní způsoby ovládání počítače – hlasem a pohybem očí. Ale skoro každý rok přinesl nějakou velmi výraznou novinku, která mě nadchla.

Během online konference jste zmínil přepis telefonního hovoru na webovou stránku... Přesně tak. Jde o službu, kterou zajišťuje sociální podnik Transkript online. Jejímu rozšíření dost pomohla pandemie, během níž ji Transkript nabízel mnoha krizovým linkám. Nejnověji k nim přibylo město Ostrava. Na nedávno zřízeném portálu Covid je přehled těchto linek uveden na https://covid.gov.cz/situace/ osoby-se-zdravotnim-postizenim/telefonni-linky-pro-sluchove-postizene. Služba je zde stručně a srozumitelně popsána tak, že po otevření odkazu na webové stránky zadáte své telefonní číslo a operátoři daných linek se s vámi spojí. Během hovoru je nutné nechat webovou stránku otevřenou, neboť na ní probíhá on-line přepis hovoru.

2005

Jak vidíte budoucnost konference INSPO? Vzhledem k tomu, že je mi 72 let, domlouvám se Střediskem Teiresiás, které je od roku 2014 technologickým partnerem konference, že by převzalo její organizaci od roku 2022. Lepšího organizátora si nedovedu představit, o budoucnost konference proto nemám vůbec obavy. Zvláště když nadále generálním partnerem zůstane Nadace Vodafone. Ta od začátku byla pro konferenci přínosem nejen kvůli finanční podpoře, ale hlavně i díky velmi aktivní roli při každoročním vylepšování konference. No, a bude-li zájem, pomůžu s programem a propagací konference hlavně na portálu Helpnet, kterému se budu nadále věnovat.

2008 2019

Nás stát má bohužel dosud slabiny, co se týče přístupnosti informací lidem se sluchovým postižením. Které shledáváte zásadními? Především je třeba konečně novelou zákona zvýšit komerčním televizím povinný podíl pořadů opatřených skrytými titulky a jasně stanovit, jak se ta procenta mají počítat. Ale někdy ani zákon sám o sobě nestačí. Například od 23. září 2020 platí pro subjekty státní správy povinnost opatřovat videa a zvukové soubory na svých stránkách titulky. Plní ji ale jen malá část. Proto bych obecně dodal, že pokud jsme s něčím nespokojení, musíme sami na to upozorňovat a domáhat se nápravy, nespoléhat se na jedince typu Věry Strnadové (jako že je jich naštěstí více), že to za nás zařídí.

2020

2016

POPISKY FOTEK ODSHORA 2001: V prvním ročníku INSPO zaujal svou přednáškou kvadruplegik Jiří Žváček, který dokázal vytvářet webové stránky s pomocí této primitivní pomůcky. Snímek je z jeho pracoviště. 2005: Hitem 5. ročníku INSPO byla ukázka ovládání počítače pohybem očí. 2008: K tlumočení do ČZJ přibyl simultánní přepis. Na snímku z roku 2012 přepisují Simona Sedmihorská a Tom Seidl, kteří patří již k „inventáři" konference. 2019: Jiří Jambor předvádí z domova, jak může asistenčního robota řídit na dálku. 2020: Na letošní konferenci představil Petr Herian z NEWTON Technologies titulkovanou televizi pro neslyšící TV Beey. V patnáctileté historii literární soutěže Internet a můj handicap se stal Alexandr 2016: Zvonek jediným účastníkem, který zvítězil dvakrát. Na snímku po převzetí ceny v roce 2016. 2018: Zdeněk Bumbálek převzal Cenu Nadace Vodafone Rafael pro Transkript online.

2018

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ N E V Š E D N Í Z Á L I B Y/

„Chtít začít je nejtěžší krok, chtít dokončit vyžaduje pevnou vůli.“ TEXT: Eliška Stráníková FOTO: Eliška Stráníková,

archiv Jaroslava Milicha

Mnoho z nás se často na sebe před zrcadlem dívá a kritizuje svůj vzhled. Říkáme si: Chtělo by to zhubnout. A tak začneme cvičit. Po nějaké chvíli nás to ale přestane bavit, protože nemáme pevnou vůli. Přesto pořád se sebou polemizujeme: Chci vůbec zhubnout? Nebo se mám na to vykašlat a žít dále nezdravě? U Jaroslava Milicha (38) to bylo stejné, ale přesto se mu povedlo neuvěřitelně zhubnout a změnit své tělo. Jardo, kdy nastal moment, v němž jste se rozhodl zhubnout?

JAROSLAV MILICH Vychodil ZŠ na Svatém Kopečku u Olomouce. Absolvoval SPgŠ v Hradci Králové, obor Předškolní a mimoškolní pedagogika. Získal magisterský titul z pedagogiky. Již 17 let působí jako učitel na 1. a 2. stupni základní školy pro sluchově postižené v Hradci Králové. Je členem výboru Českého svazu neslyšících sportovců a také předsedou Sportovního klubu neslyšících Hradec Králové. Mezi jeho koníčky patří i hraní na PC, tvorba webů a procházky.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

Trvalo mi dlouho, než jsem se rozhodl a šel definitivně do toho. Před zhubnutím jsem se díval na různé fotky sebe a bylo mi jasné, že vypadám hůř a hůř. Fyzicky jsem měl pocit, že to nejsem já. Vidět své kulaté a tlusté bříško byla pro mě pomalu noční můra. A nejen to, měl jsem i problémy se hýbat. Má váha mě v lecčems omezovala. Došlo to tak daleko, že jsem s obtížemi sháněl padnoucí oblečení, dokonce jsem si kvůli břichu těžko zavazoval tkaničky u bot. Prostě jsem nevypadal zdravě a − hlavně − nebyl jsem přitažlivý. V tu dobu jsem se rozhodl, že začnu hubnout. S kamarádem Jiřím Procházkou jsem se vsadil o pět tisíc korun, že do roka zhubnu 20 kilo. Jenže jsem to nestihl, sázku jsem prohrál a zchudl tak o pět tisíc korun. Jirka mi řekl, že není konec a že se nemám vzdávat. Pomohl mi zorientovat se v typech cvičení a prohlásil, že na začátku je lepší zaběhat si venku a ne trávit čas v posilovně. A poradil mi, jak změnit jídelníček. Doporučil mi aplikaci YAZIO. A jednoho rána, v únoru 2020, to přišlo. Řekl jsem si „A dost“! Šel jsem do obchodu, kde jsem si nakoupil stravu, která měla nastartovat hubnutí. A začal jsem pořádně cvičit. Držím se až do teď. Nikdy neplánujte dopředu, že začnete až od určitého termínu. Nejlepší je dát se do toho hned teď a teď!

Kterým sportem jste začal? Chodil jsem od října 2019 na crossfit, jenže nebylo to ono. Docházely mi síly a býval jsem rychle unavený. Vše souviselo s mojí váhou. Když jsem začal opravdu a radikálně hubnout v onom únoru 2020, nebylo to jednoduché. Měl jsem stavy, kdy se mi hlavou honilo: „Jardo, vynechej cvičení, protože jsi stejně unavený, fakt to nemusíš dělat.“ Moje tělo nebylo prostě v té době zvyklé na velkou změnu. Musel jsem napnout veškerou svoji pevnou vůli a jít do toho bez jakýchkoli výmluv. Začátky byly drsné, ale pak se to najednou „seplo“ a vše šlo hladce. Prvotní běhání bylo nejhorší, ale pak se tomu tělo poddalo. Ještě stále nerad běhám, ale musím, byť už to není dřina jako dříve. Mám svůj cíl, kterého se držím a který mě drží. Pokud člověk nemá cíl – v hlavě – tak to nefunguje.

/ N E V Š E D N Í Z Á L I B Y/

Cvičení je pro Vás už drogou, že?! Dá se říct, že ano. I když občas polevím. Ale pořád vím, čeho chci dosáhnout, jaký je můj cíl, a to mi pomáhá v pravidelném cvičení.

RECEPT: ZAPÉKANÉ LILKOVÉ A CUKETOVÉ PLÁTKY V RAJČATOVO SÝROVÉ OMÁČCE

Jíte cokoli, ale v menších porcích? Nebo dodržujete nějaké nutriční programy a hlídáte si kalorie? Z Vašeho blogu vím, že Vaším cílem je dosáhnout fitness figury, kde je důležité hlídat příjem, sacharidů a tuků… Jím netučná jídla, nebo alespoň ta s co nejmenším obsahem tuku. Pokud chci fitness postavu, musím dodržovat tříměsíční jídelníček s předepsaným množstvím makroživin (cukry, tuky, bílkoviny). Teď jsem najel na redukční program, ve kterém spaluji co nejvíce tuků. Mým cílem je dostat se na 10 až 12 % tělesného tuku. Teď mám 14,2 % tělesného tuku. Shazování podkožního tuku trvá strašně dlouho, někdy ani tři měsíce nestačí. Co se týče porcí, menší porce pro mě nejsou dobré, raději si nastavím ideální poměr makroživin v jídle (a počet kalorií) na šest porcí denně. Nevadí mi menší počet porcí denně, čili čtyři až pět porcí, ale osobně mi vyhovuje jíst 6x denně, protože nechci mít před spaním hlad. Před spaním si dávám bílkoviny, aby mě dokonale na dlouho zasytily. Momentálně jím rýži s kuřecím masem nebo těstoviny s masem a jednou týdně, třeba o víkendu, si dám normální jídlo, přesto si hlídám sacharidy a tuky. Když polevím v jídle, přidám si na cvicích. Snažím se to ale nepřehnat, abych neztratil svalovou hmotu.

Motivace je nejdůležitější faktor. Jak a kde v sobě najít motivaci? Je to individuální. Pokud člověk cítí, že chce své tělo „spravit“, tak bych doporučil vzít si papír a tužku a napsat si důvody, proč potřebuje a proč chce zhubnout. A když uvidí napsaný seznam, začne o tom přemýšlet. Já si napsal dlouhý seznam, ve kterém se jako nejpalčivější položky jevily ty, že jsem nevypadal dobře, že mě bolela záda, že jsem potřeboval změnu… Postupně se nabalovaly další důvody – bolest zad, zvědavost, jak budu vypadat hubenější, ne-li hubený atd. atd. Toto sepsání důvodů mi pomohlo víc než nějaká sázka o 5000 Kč.

Takto jsem vypadal v roce 2019.

A takto vloni v říjnu. Cítím se mnohem lépe.

INGREDIENCE: 500 g rajčatového pyré 1 větší lilek 2 menší cukety oregano nebo bazalka 3 stroužky česneku 200 g ricotty (s nízkým obsahem tuku) 100 g strouhané mozarelly 1 lžička soli POSTUP: V misce rozmícháme rajčatové pyré spolu s prolisovanými stroužky česneku, se solí a oreganem nebo bazalkou. Lilek a cukety omyjeme, očistíme a nakrájíme na tenké plátky. Dno zapékací formy (forma cca 30 x 25 cm) poklademe první vrstvou nakrájené zeleniny. Na plátky zeleniny rozetřeme tenkou vrstvu rajčatové omáčky, kterou posypeme strouhanou mozzarellou a malým množstvím ricotty. Přidáme další vrstvu nakrájené zeleniny, rajčatovou omáčku a mozzarellu s ricottou. Pokračujeme, dokud nespotřebujeme všechny suroviny. Poslední vrstvou by měla být rajčatová omáčka posypaná mozzarellou. Pečeme v troubě na 180 stupňů 30 minut, dokud není povrch lehce do hněda.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ N E V Š E D N Í Z Á L I B Y/

Než začnete cvičit, rád bych Vám předem vysvětlil, co to znamená série a opakování (čísla 3×/10× znamenají 3 série, každá po deseti dřepech). Např. deset dřepů a odpočinout si aspoň 20 vteřin až jednu minutu. Opět uděláte deset dřepů a opět 20 vteřin až jednu minutu odpočinek. Opakovat 3× – celkem 30 dřepů. 3× 8 opakování. Držte rovná záda. Zatněte břišní svaly, snažte se vnímat, jak vaše svaly pracují. Ruce nahoru a dolů. Dýchejte zhluboka. Nezadržujte dech.

3× 8 opakování. Držte rovná záda. Neotáčejte horní částí těla. Neprohýbejte pánev. Vnímejte, jak se celé tělo protahuje. Dýchejte zhluboka. Nezadržujte dech. Protahujeme obě strany, tj. nejdříve směrem doprava, poté doleva.

3× 7 opakování. Držte rovná záda. Zatněte břišní a hýžďové svaly. Pro lepší rovnováhu se dívejte do jednoho bodu. Pravé koleno zdvihněte směrem nahoru k ruce. Při pohybu dolů se nadechněte, při pohybu nahoru vydechněte. Poté se snížíme do dřepu a opakujeme. A po provedení deseti cviků provádíme další sérii tak, že levé koleno jde směrem k ruce a do dřepu. Při pohybu dolů nádech, při pohybu nahoru výdech.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

/ N E V Š E D N Í Z Á L I B Y/

3× 8 opakování. Zapojte břišní svaly, krk a uvolněte ramena. Ramena nekrčte. Nepřitahujte krk rukama. Není kam spěchat. Při pohybu dolů se nadechněte, při pohybu nahoru vydechněte.

2× 5 opakování. Kliky na bradlech, jedná se velmi náročný cvik, který není vhodný pro úplné začátečníky. Cvičí se s trupem nachýleným vpřed, lokty směřují mírně do stran. Účinek se projevuje na vnější straně dolních vláken prsních svalů. Při pohybu dolů se nadechujeme, při tlaku nahoru vydechujeme.

Vhodný pro sportovce všech úrovní, ale jak tedy na něj? Shyb je cvik, při kterém by měly být primárně zapojeny: široký zádový sval, trapézový sval, rombické a lopatkové svaly. Zde je postup, jak by asi shyb měl probíhat:

2× 5 opakování. Uchopte konstrukci hrazdy nad sebou tak, aby ruce byly o něco šířeji než vaše ramena. Zpevněte střed těla, dolní část zad a svaly zadku, abyste celé tělo měli dokonale zpevněné. Lopatky stahujte dolů a k sobě. Začnete se přitahovat k hrazdě a myslete na to, že vaše lokty musejí směřovat dolů. Hrudník by měl být „vyprsený“ a měl by směřovat směrem k hrazdě. Držte krk ve svislé úrovni a dívejte se rovně. Jakmile se dostanete do horní pozice, ujistěte se, že vaše hlava je v neutrální pozici, nevytahujte bradu, abyste se dostali výše, mohlo by to vyvíjet nepřiměřený tlak na krční páteř. Pomalu a plynule se spouštějte dolů, paže by měly být v asi 95 % plného prodloužení. Nezapomínejte dýchat!

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ P Ř E D S TAV U J E M E /

Představujeme CURLING TEXT: Petr Pánek

Neslyšící hráči curlingu z klubu I.PSKN

FOTO: Eva Bystroňová

a Eva Nováková

Otázka jak z křížovkářského slovníku: Sport, který se hraje podobně jako metaná, boccia, pétanque nebo bowls, ale jen tento se dostal na olympiádu. O který sport jde? Pokud jste uhodli curling, jste znalci. Pokud ne, čtěte dál.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

Požádal jsem naše neslyšící hráče curlingu, Evu Novákovou a Evu a Ladislava Bystroňovy, aby se s námi podělili o své postřehy z této původně skotské hry, jejíž začátky sahají až do 16. století.

Co k tomu potřebujeme? Hlavně místo, kde se dá curling hrát. Je potřeba, aby led byl speciálně upravený, tzv. „krupičkovaný“ (odborně pebbles). Tím vzniká minimální tření pro kameny jedoucí po ledě. Potřebujete také teplé oblečení, protože v hale bývá kolem pěti stupňů, nejlépe termoprádlo a teplou bundu. V rámci sportovní výbavy jsou nezbytné speciální curlingové boty (jedna s klouzavou podrážkou, druhá s pogumovanou – neklouzavou – podrážkou). Následuje curlingové koště a stopky na měření času. Koště slouží k více věcem: k „zametání“ ledu před jedoucím kamenem, jako opora při rozjezdu (při rozjezdu má hráč v jedné ruce kámen, zatímco v druhé ruce drží koště), nebo jím skip ukazuje směr, kterým spoluhráč vypouští kámen. Bez kamenů by to ale nebyl curling. Kameny samotné jsou vyrobené z broušené žuly a jsou hodně těžké, váží skoro 20 kg. Nejnáročnější je samotné zametání. Jinak se vedle dobré fyzičky doporučuje mít také pružné tělo a dobrou rovnováhu, dobrá nálada také není na škodu.

/ P Ř E D S TAV U J E M E /

Neslyšící a curling

JAK SE CURLING HRAJE?

Zemí s největší tradicí curlingu mezi neslyšícími je Kanada, v Asii Čína a v Evropě Švýcarsko a Finsko. Neslyšící muži hrají curling už ve více státech; co se týče žen, nejvíce jej hrají neslyšící Chorvatky, Kanaďanky, Číňanky, Rusky, Maďarky. Součástí zimních deaflympijských her se curling stal v Salt Lake City v roce 2007. V Česku začali curling neslyšící provozovat teprve nedávno. Neslyšících curlerů je u nás asi 16, deset hráčů v Praze (I.PSKN), šest v Brně (SKN Brno). Více se o curlingu neslyšících můžete dozvědět na Facebooku. Své stránky tam má jak WDC (World Deaf Curling), tak i I.PSKN.

NESLYŠÍCÍM HRÁČŮM JSME POLOŽILI DVĚ OTÁZKY: Proč sis vybrala zrovna curling? Eva Bystroňová: O curlingu jsem se dozvěděla od jednoho přednášejícího (byl jím reprezentant Jiří Snítil) na kurzu, kterého jsem se zúčastnila v roce 2011. Později jsem s ním seznámila i manžela. A oba jsme se začali o curling více zajímat a snažili se jej rozšířit mezi neslyšící. Je to skvělý způsob aktivního odpočinku, kdy využiju svoji fyzičku a zapojím i hlavu. Ladislav Bystroň: Chtěl jsem zkusit něco nového a „zimního“. A curling nebyl tolik v povědomí neslyšících. Na curlingu se mi líbí to, že jsou to takové „šachy na ledě“. Ideální spojení fyzické kondice a taktického myšlení. Je považován za gentlemanský sport. Eva Nováková: Ke curlingu mě přivedl Láďa Bystroň. Byla to moje první větší fyzická aktivita po rodičovské dovolené, takže jsem do toho byla pochopitelně zapálená, což mi zůstalo až doteď.

Na dráze hrají proti sobě dva čtyřčlenné týmy. První hráč „vypouští“ kámen, se kterým po ledě běží druhý a třetí hráč. Ti dle potřeby zametají před „jedoucím“ kamenem. Čtvrtý hráč, tzv. skip, stojí vzadu u kruhu. Určuje, kterým směrem, jakou rychlostí a rotací se má kámen vypustit. Cílem hry je, aby na konci endu zůstal nejblíže středu náš kámen nebo kameny. Hraje se v kryté hale na dráze dlouhé 45,72 m, a to na osm endů (kol). Po odhozu všech kamenů obou týmů se zkontroluje kruh. Vzdálenost mezi čárou odhodu a středem kruhu je 28,35 m. Bod získává tým, který má kámen nejblíže středu. Pokud i další nejbližší kámen patří témuž týmu, získává další bod. V následujícím endu se znovu odhazují kameny. Po osmém endu se sečtou body ze všech endů. Vítězí tým s vyšším počtem bodů.

Nějaký vtipný zážitek z curlingu? Eva Bystroňová: Vzpomínám si na jednu vtipnou debatu s neslyšící hráčkou z Maďarska. Ta mi radila, ať tento sport dělám, že budu zdravá a hlavně hezká, protože díky chladnému a stabilnímu prostředí v curlingové hale budu mít krásnou pleť.

☺

Ladislav Bystroň: Vtipných zážitků je hodně! Jako nováčci jsme na ledě neustále padali nebo klouzali tak „šikovně“, že jsme se pak po ledě rozplácli jako žáby. Nebo naše první seznámení s ledem na zimním stadionu na Vánočním turnaji 2019 v Opočně. Hráli jsme první zápas na dráze, která byla trochu sklopená. Za celý zápas jsme se nemohli trefit do kruhu. Soupeř pak vyhrál jen díky tomu, že naše kameny pošťouchly do kruhu jejich kameny. Eva Nováková: Na curlingu slyšících je běžný hluk a kravál, který pochází od řvoucích curlerů – dávají si tak pokyny, kdy mají zametat a kdy přestat. A jak to mají dělat neslyšící? Museli jsme proto vymyslet pár znaků, které se dají znakovat jednou rukou, ale zároveň jsou viditelné z velké vzdálenosti. Signalizujeme povely pro „Zametej!“, „Přestaň zametat!“ nebo znaky pro rychlý/pomalý kámen apod. Kvalitní zametání je důležité, protože díky němu se může dráha kamene prodloužit o významnou vzdálenost a kámen se může dostat blíže ke středu kruhu. I po roce tréninku musím říct, že dobře zametat ještě neumím. V „covidové době“ trénuji alespoň vytíráním schodů na chodbě.

☺

Neslyšící hráči curlingu tímto děkují Magistrátu Hlavního města Prahy za poskytnutí finanční podpory na činnost curlingového oddílu I.PSKN Praha.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ N E S LY Š Í C Í S E N I O R /

„Jednou bych chtěl být pochován na bojišti u Chlumu.“ Když byl VLADIMÍR ŠVEC (73) malý kluk, vzal jej dědeček na vánoční večírek, kde bylo plno vojenských činitelů a stoly se prohýbaly pod množstvím jídla. Nechyběl tam ani prezident Ludvík Svoboda, který malému Vladimírovi věnoval památný autogram. Vladimír Švec, mezi neslyšícími známý jako milovník vojenské historie, se s námi podělil o své vzpomínky a prozradil, odkud se vzala jeho záliba v historických kostýmech.

TEXT: Eliška Stráníková

archiv Vladimíra Švece

dyž byly Vladimírovi dva roky, prodělal komplikovaný zánět mozkových blan. Následkem toho ztratil sluch, ale jelikož měl kolem sebe úžasnou rodinu, nastalou situaci zvládl. Chodil do základní školy v Hořicích a už v té době si rád s kamarády hrál na vojáčky. V šesté třídě musel pan Švec přejít do Ivančic, kde začal aktivně sportovat – záliba v aktivním sportu mu vydržela do jeho 45 let. Pan Švec je ale aktivním člověkem dodnes.

S dědečkem jste na armádní večírky chodil často? Moc ne, dědeček bydlel v Praze. Zato mě vždy mě brával na celé prázdniny na chalupu.

To je dědečkova zásluha, že jste našel zálibu v historii, a zejména ve vojenské historii? Ne, právě, že ne. Ta záliba přišla až později. Rád Vám to povím úplně od začátku. V práci jsem měl kolegu Radka, který si všiml, jak dobře ryji odznaky a že jsem vůbec šikovný kovorytec. Mou práci často chválil. V devadesátých letech mě tento kolega oslovil s tím, zda bych se nepřipojil k němu do historické skupiny šermířů-mušketýrů. A tam to začalo. Mušketýři měli vlastní kordy s fascinujícím rytím. Začali jsme jezdit na představení pro děti, například na letní tábory, ale měli jsme i představení pro dospělé. Za pět se naše skupina historického šermu rozpadla…

To vás muselo velmi mrzet… Kdepak, kolega Radek mě záhy, v roce 1996, vzal ke Gardě města Hradec Králové, obnovující památky upomínající na bitvu u Hradce Králové v roce 1866. Radek je hlavním organizátorem Gardy města Hradec Králové. A tady jsem dostal od Radka první historický oblek − uniformu vojáka z 18. století.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

FOTO: Eliška Stráníková,

Dědeček pana Švece jako mladý

/ N E S LY Š Í C Í S E N I O R /

Kovorytectví

Jste známý sběratel uniforem. Kolik jich už ve své sbírce máte?

Odznak − Pamětní kříž k 130. výročí bitvy u Hradce Králové, 1866

Celkem osm, ze čtyř historických období: z doby napoleonských válek, z bitvy na Chlumu roku 1866, z první světové války a z doby třicetileté války. Ve sbírce mám i oblek mušketýra, římského legionáře a indiánský oblek. Nejraději mám uniformu z napoleonské války a z doby bitvy na Chlumu. Mou chloubou je i jeden velký, ručně šitý napoleonský prapor, který mě stál deset tisíc korun, protože je vyroben z materiálu nejpodobnějšího tomu z 18. století. Odhaduji, že za 34 let jsem do sbírky investoval určitě přes sto tisíc korun. Nelituji, je to opravdu můj velký koníček. Velice mě těší, že mohu zúčastnit různých bitev, kde navíc potkávám bezva lidi.

Válčíte taky v zimě? Ano, chováme se, jako by bylo 17. nebo 18. století, žádné pohodlí 21. století. Do bitev nosíme co nejautentičtější obleky. Takový oblek váží třeba 30 kilo, protože je utkaný z těžké látky. Přesto se mi stalo, že mi v něm byla zima. Jako doboví vojáci jsme totiž museli nejednu noc trávit pod tenkou dekou. Naštěstí jsme rozdělali oheň a popíjeli rum, který nás zahřál.

Odznak – Záslužný kříž Gardy města Hradec Králové

Odznak: Pamětní plukovnický kříž

Tvorba: medaile a mince

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/ N E S LY Š Í C Í S E N I O R /

Jak rozumíte povelům? Bitevní pole je velké a velitel někde daleko… Jak se v tu chvíli orientujete? Musím si hlídat periferní vidění. A krom toho mi pomáhají i kamarádi z jednotky, kteří vědí, že jsem neslyšící a že mi musí občas poklepat na rameno a upozornit mě tak. Nenechají mě ve štychu.

Rekonstrukce bitev musejí být také velmi fyzicky náročné… Někdy je to těžké, ale jelikož jsem až do 45 let aktivně sportoval, tak kondičku ještě nějakou mám. Ale už se musím trochu šetřit, protože mám voperovaný bypass.

Máte v Gardě nějakého dalšího neslyšícího parťáka? Jaroslava Kosara. Před čtyřmi lety si pan Kosar velice přál zúčastnit se bitvy a přidat se ke Gardě města Hradec Králové. Chvilku jsem o tom přemýšlel, ale pak jsem si řekl proč ne, a půjčil jsem mu oblek z bitvy na Chlumu. Radek si pana Kosara před nástupem do Gardy prohlédl, jestli je správně oblečen a tak, a pak jej přijal. Jsem rád, že pan Kosar je s námi, protože si s ním můžu povídat ve znakovce.

Na kterou rekonstrukci slavné bitvy nejraději vzpomínáte? Na rekonstrukci bitvy na Chlumu. Je to moje srdeční záležitost a jednou bych chtěl být na bojišti na Chlumu pochován. Rád také vzpomínám na Slavkov u Brna, kam jsem byl pozván na tamější zámek. Obdržel jsem tam odznak s vyznamenáním za 25letou účast v napoleonských válkách, protože jsem celých 25 let držel prapor vedle velitele. To bylo v pátek, druhý den v sobotu v noci jsme bojovali v napoleonské bitvě. Ve tmě se krásně bojovalo, pole bylo osvětlené záblesky od děl a pušek. Po bitvě mě zavolali na bojiště, kde jsem dostal druhé vyznamenání. Nečekal jsem to, bylo to milé překvapení.

Bitva u Lipska, Německo, 1813

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

Jako vojenský doktor s Červeným křížem při bitvě na Chlumu, 1866

První světová válka, 1914-1918

Otisk mince - pan Švec je šikovný kovorytec.

Napoleonova bitva u Slavkova, 1805

/ N E S LY Š Í C Í S E N I O R /

VLADIMÍR ŠVEC Narozen v roce 1949 Rekonstrukce bitvy na Chlumu, 1866

Vyučil se kovorytcem. Během 52 let vyrobil 1820 různých druhů odznaků či vyznamenání. Je autorem znaku na sponě opasku uniformy Čestné stráže Městské policie Hradec Králové. Má jednu dceru a dva vnuky Mezi jeho koníčky patří i lyžování, rybářství a velice rád maluje 3 portréty. V letech 1996–2001 byl trenérem týmu neslyšících volejbalistek První světová válka S vyznamenáním za 25 let účasti v napoleonských válkách

S organizátorem Radkem při akci Gardy města Hradec Králové

Vlastní kresba

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/PSYCHOKOUTEK/

NA SÍTI

V POHODĚ

V době koronavirové trávíme na síti stále více času. Internet je dobrý sluha, ale zlý pán. Kyberšikana může být horší než šikana v realitě. Například před časem médii proběhly zprávy o mladé dívce, která se zabila, protože spolužáci sdíleli její nahé fotky. My se v příbězích tří neslyšících zaměříme na méně extrémní situace.

TEXT: Kristina Pánková

Kratochvílová FOTO: pixabay.com,

eduzin.cz

Výuka na dálku Jirka má kochleární implantát a navštěvuje SŠ se slyšícími. Školu dříve zvládal celkem bez problémů, přestože neměl moc kamarádů. Během distanční výuky se situace zhoršila, při online hodinách si totiž nemůže pomáhat odezíráním. Konzultace s třídní učitelkou nepomohla. Když Jirka něčemu nerozuměl, spolužáci si z toho dělali legraci. Jirka se cítil osamělý a měl obavy, že nezvládne ani učení. Kontaktoval školního psychologa a řešil s ním, jak si mezi spolužáky říct o naplnění svých komunikačních potřeb. Psycholog Jirkovi také doporučil, aby se nebál více skamarádit s někým ze třídy s podobnými zájmy. Jirka si začal více psát i s jiným klukem s KI, kterého potkal na táboře.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

Doporučení: Při problémech s distanční výukou, které se nedaří vyřešit s učiteli, se obraťte na SPC. Poradí škole, jak přizpůsobit online výuku konkrétnímu žákovi v inkluzi (např. víc využívat prezentace a vizualizovat přepis, tlumočení atd.). Uzavření škol a distanční výuka jsou pro hodně dětí psychicky náročné, chybí jim i kamarádi. Žáci se SP se často cítí ještě více v izolaci. Pomoci může školní psycholog, terapeut, chat na lince bezpečí atd.

/PSYCHOKOUTEK/

Sociální sítě Neslyšící Erika má malé dítě a je samoživitelka. S češtinou má problémy a s počítačem to také moc neumí. Bydlí na vesnici, kde jí chybí kontakt s jinými neslyšícími. Tak je vyhledává aspoň na Facebooku, kde je v několika skupinách pro neslyšící. Po vložení videa s dotazem na výchovu dítěte se dočkala nepříjemných komentářů, že znakuje zmateně, že by se měla lépe obléknout a že její dítě je chudák. Její bývalá spolužačka napsala veřejný komentář, že Erika je neustále bez peněz a řeší to půjčkami. Pak jí přišla SMS od známého, který na Facebooku nemá profil, s tím, že se dozvěděl o jejích finančních problémech. Eriku to ranilo a už nikam nepřispívá, bojí se pomluv. Do anonymních facebookových skupin pro slyšící se také kvůli slabé češtině nezapojí.

Zaměstnání Jana je usměvavá, těžce nedoslýchavá žena, která pracuje v administrativě. Bohužel v žádné práci dlouho nevydrží. Komunikace s ní je totiž pro slyšící kolegy obtížná. Problémy se projevují nejen v mluvené, ale hlavně v písemné komunikaci. Janě totiž chybí sociální cítění a takt. Obtěžuje spolupracovníky e-maily s nevhodnými dotazy, místo odpovědi na dotaz se zeptá na něco úplně jiného a s přehnanou zvědavostí komentuje příspěvky svých kolegů na sociálních sítích. O svém sluchu s nimi nemluví, protože se stydí. Cítí nespravedlnost, že ji nikde nechtějí, a přisuzuje to sluchové vadě. Neuvědomuje si, že problém je hlavně v jejím nevhodném způsobu komunikace.

TIPY, JAK KOMUNIKOVAT SE SLYŠÍCÍMI V ONLINE PROSTŘEDÍ: Informujte slyšící kolegy či spolužáky o tom, že neslyšíte. Vysvětlete, že vaše čeština může být hůře srozumitelná, a dejte jim vědět, co byste od nich potřebovali. Nejsou jasnovidci, aby to uhodli. Slyšící veřejnost totiž stále nemá o neslyšících dost informací. Využívejte tlumočení/přepis i v online prostředí (např. schůzka, výuka, konzultace s učitelem vašeho dítěte). Je důležité, abyste všemu dobře rozuměli. V nouzové situaci lze zkusit i automatický přepis (např. aplikace Okamžitý přepis na zařízení Android). Informujte se o dalších technických vychytávkách. Nenechte se odradit. Když se chcete zúčastnit online pracovní schůzky, konference nebo setkání se spolužáky a jste odmítnuti, protože jste neslyšící a bylo by to komplikované, je to diskriminace. Nejlepší je vysvětlit slyšícím v klidu, jaké to pro vás je, a hledat společně řešení.

NETIKETA (= PRAVIDLA SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ NA INTERNETU) 1. Nenadávejte a neurážejte ostatní. Nesouhlas se dá vyjádřit slušně. 2. Nepřeposílejte hromadné maily a nesdílejte hlouposti. Ověřujte si informace. 3. Pište jasně a jednoduše. Pokud nemáte dobrou češtinu, je dobré zmínit, že jste neslyšící. Nebojte se psaní, budete se postupně zlepšovat. 4. Opatrně s tím, co dáváte na sociální sítě – co kdyby to viděl váš šéf, partner nebo děti? 5. Neměňte téma v diskuzi nebo v e-mailu, raději založte nové téma. Než se na něco zeptáte, zkuste si to zjistit sami (např. ve vyhledávači). 6. Pozor na autorská práva. Nestahujte filmy načerno, nekopírujte fotografie bez souhlasu nebo odkazu na autora. Když kopírujete informace, uvádějte jejich zdroj. 7. Ve skupinách (např. na Facebooku) dodržujte jejich pravidla. Pokud se k vám nějaké sdělení dostane omylem, buďte ohleduplní a nešiřte to dál.

Doporučení: Erice kritika nepomůže. Potřebuje podporu a sdílení zkušeností ostatních, kontakt na poradenství v ČZJ. Osobně si můžeme dovolit být otevřenější, ale na sociálních sítích máme být slušní, abychom se nikoho nedotkli. Osobní informace je lepší napsat do soukromé zprávy.

Doporučení: Základem je informovat kolegy o svém sluchovém postižení a komunikačních potřebách. Jinak vznikají zbytečná nedorozumění. Janě prospěje seznámit se s pravidly chování na internetu a hlavně je dodržovat. Při hledání práce může pomoct organizace, která nabízí neslyšícím sociální a pracovní poradenství (např. sociální poradna v ČUN). Jistě by jí prospěla i psychoterapie.

JAK NA BEZPEČNÝ POBYT NA SÍTI: Kritiku na internetu si neberte osobně. Lidé si dovolí více než při osobním rozhovoru, snadněji dochází k nedorozumění. Chraňte si soukromí. Někdy je lepší si rozmazat pozadí za vámi, když jste vidět (např. při výuce online a při natáčení videa). Nevíte, kdo vás sleduje. Povídejte si s dětmi o nebezpečí na internetu, mějte přehled o jejich aktivitě na síti. Nezapomínejte trávit dost času offline. Dlouhé sezení u obrazovky škodí zdraví – myslete na správné držení těla, dělejte přestávky i s protažením těla

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/BAREVNÁ TYPOLOGIE/

Barevná typologie

TEXT: Lenka Hejlová / FOTO: www.adobe.istock.com,

pixabay.com, unsplash.com

Jak to, že jedné ženě sluší tmavé zemité odstíny jako hořčicová, rezavá, mechová, zatímco druhé chladné, čisté, až kovové barvy jako metalická modř, ostrá žlutá nebo neonově růžová? Proč dvěma blondýnkám s modrýma očima nesluší tentýž odstín modré? A proč si o barvách, které se nám líbí, myslíme, že nám zákonitě musí slušet? Je to tím, že neznáme tajemství své barevnosti. Co je ona barevnost? Jak jí porozumět? Na tyto otázky odpovídá náš celoroční seriál o BAREVNÉ TYPOLOGII.

BAREVNÝ TYP Naše tvář má svou přirozenou barevnost určenou kombinací podtónu pleti, barvy očí a přirozené barvy vlasů. Pleť a vlasy mohou mít teplý, nebo studený podtón, anebo i neutrální odstín: TEPLÝ PODTÓN Žilky (na zápěstí): zelené nebo žlutozelené. Pleť: nažloutlá nebo nazlátlá, někdy broskvová. Vlasy: žluté, zlaté nebo rezavé odlesky. STUDENÝ PODTÓN Žilky: modré nebo do fialova. Pleť: růžový, červený či modrý nádech. Vlasy: blond s platinovým odstínem nebo blond/hnědé s popelavým odstínem či černé. NEUTRÁLNÍ ODSTÍN Žilky: zelenomodré. Pleť: podtón není výrazný, jen na slunci je lehce do zelena. Vlasy: jak popelavý, tak i žlutý/zlatý odstín.

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

/BAREVNÁ TYPOLOGIE/

Uvědomění si a respektování naší přirozené barevnosti je základem správného určení našeho barevného typu, kterému můžeme uzpůsobit oblečení a líčení – dosáhneme tak pozitivního efektu.

Nevhodné barvy oblečení a líčidel nám zdůrazní nedokonalosti obličeje a také nám mohou přidat léta a kila navíc.

Abychom mohli určit svůj podtyp, musíme znát dělení barev do tří základních charakteristik: A) TMAVOST BARVY světlá

tmavá

Naopak barvy, které s naším obličejem souzní, dokáží rozzářit náš vzhled. Vypadáme pak mladší, štíhlejší a do okolí vyzařujeme pozitivní energii.

Určování barevného typu B) TEPLOTA BARVY: Jarní typ (Teplé jaro)

Podzimní typ (Teplý podzim)

studená

teplá

C) ČISTOTA BARVY: jasnost

tlumenost

Některé z nás jistě znají určování svého barevného typu podle barevné typologie JARO-LÉTO-PODZIM-ZIMA. Dle této šablony se určovalo: Jste blondýnka s modrýma očima? Jste jasné léto! Jste zrzka se zelenýma očima? Jste podzim! No, možná jaro… Postupem času se ale ukázalo, že tato barevná typologie je příliš jednoduchá a svazující. Například mnoho zrzavých žen tak bylo řazeno k podzimním typům, přičemž v teplých tmavých barvách se necítily dobře. Bylo tomu proto, že patřily spíše k jarním typům, přičemž tato zjednodušená typologie nebrala ohled na jejich jedinečnou barevnost. Současné systémy pro určení barevného typu jsou právě mnohem uvolněnější, pokrokové a hlavně funkční! Umožňují nám nosit odstíny všech barev – samozřejmě s ohledem na náš barevný typ. Nejrozšířenější metodou pro určení barevného typu je tzv. 4×4 Color System, který pracuje se 16 barevnými typy (podtypy), které budeme zde postupně představovat.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/BAREVNÁ TYPOLOGIE/

JARNÍ TYPY: světlé a teplé, liší se čistotou a světlostí barev. Kontrastní jaro

Teplé jaro

Světlé jaro

Tlumené jaro

LETNÍ TYPY: světlé a studené, liší se čistotou a světlostí barev.

PODZIMNÍ TYPY: tmavé a teplé, liší se čistotou a tmavostí barev.

Světlé léto

Tmavý podzim

Chladné léto

Teplý podzim

Tlumené světlé léto

Tlumený světlý podzim

Tlumené tmavé léto

Tlumený tmavý podzim

ZIMNÍ TYPY: tmavé a studené, liší se čistotou a tmavostí barev. Chladná zima

Tmavá zima

Tlumená tmavá zima

Kontrastní zima

Nejrozšířenějším barevným typem u nás a na Slovensku jsou letní typy (Tmavé léto a Tlumené léto).

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

/BAREVNÁ TYPOLOGIE/

Posaďme se nenalíčené k zrcadlu na denním světle a pozorujme se. Postupujme dle bodů. Abychom mohli určit svůj podtyp, musíme znát dělení barev do tří základních charakteristik: 1. TMAVOST MÉ BAREVNOSTI (A): Jsem tmavý typ (➞zima, podzim) nebo světlý typ (➞jaro, léto)? 2. TEPLOTA MÉ BAREVNOSTI (B): Jsem spíše teplý typ (➞jaro, podzim) nebo studený typ (➞léto, zima)? Vyjde nám jedno roční období a my si určíme poslední bod: 3. ČISTOTA MÉ BAREVNOSTI (C): Sluší mi spíše jasné barvy nebo tlumené (matné, jakoby zašedlé)? PŘÍKLAD: Žena černých vlasů, hnědých očí a bledé pleti. 1. Má tmavé vlasy a tmavé oči - je tmavý typ. 2. Její pleť je bledá, ale má namodralý podtón a vlasy jsou čistě tmavé – je studený typ. Výsledek: Zimní typy. Zbývá určit čistotu jejího podtypu (a nejlépe i míru jeho tmavosti).

TIP: Můžete navštívit profesionální typoložku. Typoložky používají různé testovací sady (papírky, šátky), které přikládají k vaší tváři a tím pomáhají co nejpřesněji určit váš podtyp. Typoložka, která určuje barevný typ na dálku (online na základě fotky) – není dobrá typoložka! Pro určení správného barevného typu je totiž nutné vidět pleť, vlasy a oči osobně na denním světle!

3. S největší pravděpodobností bude Tmavá zima – do tohoto typu spadá mnoho žen tmavých vlasů a tmavých očí s bledou pletí.

Barevná typologie v praxi Slečna Irena na obrázku je typ zvaný TLUMENÝ TMAVÝ PODZIM. Vlasy má světle hnědé s popelavým nádechem a přirozeným blond melírem, které si momentálně barví na blond. Oči má tmavě hnědé a pleť má neutrální odstín, na slunci se slečna dobře opaluje. Takovým typům sluší tmavší zemité barvy, nebo i zvířecí vzory či potisky. Na obrázku vlevo je slečna v černé barvě, která ji činí smutnou, starší a usedlou. Na obrázku vpravo je vidět, jak jí sluší zvířecí vzor; slečna působí svěže a harmonicky. ZAJÍMAVÉ ODKAZY: https://supervizaz.sk/ http://stylunaproti.cz/soucasna-barevna-typologie/ https://insideoutstyleblog.com/ (v angličtině)

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

/BAREVNÁ TYPOLOGIE/

Kontrastní jaro Tmavost: středně tmavá Barevná teplota: neutrální až mírně teplá Čistota: jasné, zářivé barvy (= vysoký kontrast) Kontrastní jarní typ je možno charakterizovat přívlastky zářivý, kontrastní, jasný. Lidé tohoto typu mají úžasné zářivé oči, které působí jako drahokamy. Barva jejich očí bývá modrá, zelená, jantarově hnědá, zlatohnědá, ale vždy září! Většina žen tohoto typu mívala v dětství blond vlasy, které ztmavly. V porovnání s kontrastní zimou potřebuje kontrastní jaro více teplých pigmentů a světlosti. V ČR a na Slovensku se tento typ moc nevyskytuje. Vhodné barvy: zářivé, výrazné mírně teplé barvy jako sytá červená, výrazná tyrkysová, uhlově černá, limetkově zelená, ostrá lososová, svěží mátová. Nevhodné barvy: tlumené, zašedlé barvy. Vypadá v nich smutně, nevýrazně a staře. Ženy tohoto typu by se měly vyhýbat také tmavým a studeným barvám. Neutrální barvy: světle hnědá, béžová, světle olivová, velbloudí, khaki, námořnická modř a krémová. Představitelky kontrastního jara: Cameron Diaz, Eva Herzigová

Vhodné barvy oblečení a doplňků pro kontrastní jaro

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV

/S P O R T/

A. Borovičková a M. Orság

Účastníci mistrovství

Bowlingové klání pokračuje

Fota: František Klofáč

Akce: MČR v bowlingu družstev neslyšících – 4. kolo Pořadatel: I.PSKN Praha Kdy: 4. 10. 2020 Kde: Praha-Zličín Aktuální výsledek po 4. kole: 1. místo: SKN Brno „A“ se 123,5 body, 2. místo: I.PSKN Praha „A“ se 122,5 body, 3. místo: SKIVELO Olomouc „A“ se 120,5 body.

Šachový rapid Foto: Kateřina Klofáčová

Akce: Mistrovství ČR neslyšících v šachu − rapid Kdy: 19. 9. 2020 Kde: Brno Pořadatel: SKN Brno Výsledky: 1. místo Milan Orság (I.PSKN Praha), 2. místo Martin Paulík (SKN Brno), 3. místo Tomáš Petráň (SKN Brno) Systém: každý s každým 2× 15 min

Zápas na bowlingu

Podzimní liga v kopané Akce: Mistrovství ČR neslyšících – FSN 2020/podzim Pořadatel: STK Kopaná – ČSNS Klub

Zápasy

Skoré

Body

SKN Brno

18:7

I.PSKN Praha

15:6

TJ Slovan Zlín

10:10

SKN Plzeň

2:22

Fota: archiv ČSNS – STK Fotbal

SKN Plzeň – 3. kolo

I.PSKN Praha – 3. kolo

TJ Slovan Zlín – 3. kolo

SKN Brno – 3. kolo

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

za loňským rokem s ČUN a ČMUN Runway na pražském letišti Ruzyně

Výtvarný workshop Czech Deaf Art 3+1 v pražské ČUN

Cvičení pro maminky s dětmi v Praze

Pobyt pro seniory v Bystré – cvičení

Pobyt pro rodiny s dětmi – výlet na Klínovec

Prohlídka v Rudolfinu v Praze

ČASOPIS UNIE 1–2/2021 ročník XXV