UNIE 1-2/2016 by casopisunie

dvouměsíčník ČESKÉ UNIE NESLYŠÍCÍCH 1-2 / 2016 • roč. XX.

unie NÁVRAT UNIE PO PĚTI LETECH

Jak šel čas s obálkami Unie

1992 leden 1993

1994 září 1993

květen 1995 listopad 1995

Obsah 3

Úvodníky

Slovo

prezidenta

Slovo prezidenta

Milí čtenáři,

4-9

Historie vzniku ČUN

Redakce UNIE se představuje

Oblastní organizace se představují: Praha

Oblastní organizace se představují: Brno

Oblastní organizace se představují: Kroměříž

Oblastní organizace se představují: Liberec

Oblastní organizace se představují: Ostrava

Kurzy ČZJ pod mimo obl. organizace

Přepisy ČUN

Oslavy ČUN

Mluvící ruce

Megadeaf Párty

Znakovárna Jana Wirtha

Stalo se / stane se

shledáváme se s Vámi po dlouhé pauze. Jsme velmi rádi, že se nám přes velmi složité období České unie neslyšících podařilo k 25. výročí připravit malý dárek: Časopis UNII, který bude opět vycházet protentokrát v elektronické formě. Záměrem tohoto časopisu je postupně přizpůsobovat se osobám se sluchovým postižením, které preferují komunikaci v českém znakovém jazyce. Je známým faktem, že zrušit něco, byť krásného a fungujícího, je velmi jednoduché. Jednodušší než něco znovu vytvářet a obnovovat. A to je případ našeho časopisu UNIE, na který jsme netrpělivě čekali. Ale nakonec jsme se dočkali. Nyní máme za sebou zmíněné 25. výročí založení organizace provázené řadou netradičně originálních akcí, kterých jste se mohli účastnit a nás tak poznávat. Časopis UNIE byl u toho a výsledkem je to, co právě „držíte v ruce“. A co bude dál? Před sebou máme další zajímavou etapu, na které nás bude samozřejmě provázet časopis UNIE, aby mohl nadále poskytovat potřebné informace. Držme mu palce! A vám, milé čtenářstvo, přeji hodně úspěchů v tomto roce!

unie

Ing. Martin Novák prezident České unie neslyšících

Slovo

časopis pro všechny neslyšící občany

1-2 / 2016 • roč. XX.

Vydavatel a adresa redakce: Česká unie neslyšících, Dlouhá 729/37, Praha 1, 110 00 Šéfredaktorka: Lenka Hejlová Redaktorky: Ivana Hay Tetauerová, Monika Ťuláková Jazyková korektura: Lucie Štefková Grafická úprava: Jolana Jánská

šéfredaktorky Časopis UNIE, který teď čtete, se může pochlubit dvěma raritami. Jednak je to první UNIE po dlouhých pěti letech, kdy bylo její vydávání poprvé od roku 1992 pozastaveno, jednak je to první UNIE nesená na jiném médiu. Poměrně dlouho jsme přemýšleli, v jaké podobě ji budeme vydávat. Nakonec jsme usoudili, že nejv(ý)hodnějším formátem bude elektronická UNIE se zachovaným statutem časopisu. Zvolili jsme nakonec cestu přes médium www.issuu.com, na jehož rozhraní se právě nacházíte. Jedná se o velmi populární „platformu“ kooperující se sociálními sítěmi, které mají velkou moc. Při myšlence, jaký může mít tato provázanost dopad na naši čtenářskou obec, se až tají dech. Časem bychom chtěli tuto UNII doplnit o další možnosti, které by otevřely dveře českému znakovému jazyku. Raději nebudeme nic prozrazovat, ale čtenáři preferující český znakový jazyk by se neměli bát, že jsme na ně zapomněli. Jsme opravdu rádi, že jsme se mezi vás vrátili a nepotřebujeme nic jiného než vaši podporu. Přejme si vše dobré do tohoto roku! Za redakci UNIE šéfredaktorka Lenka Hejlová

unie 1-2 / 2016

foto: p. Buberle

Historie ČUN

DĚJINY ČESKÉ UNIE NESLYŠÍCÍCH

a jejího časopisu UNIE

Koncem roku 2015 uplynulo pět let, co časopis UNIE ukončil svoji dosavadní nepřerušovanou činnost. Důvodem byl nedostatek financí potřebných pro zajištění chodu redakce a vydávání tištěné UNIE. Bohužel se nepodařilo poté realizovat ani její podstatně levnější internetovou mutaci. Text: Lenka Hejlová, Kamila Spěváková a Martin Novák Foto: archív ústředí České unie neslyšících a archív redakce časopisu UNIE

Nyní se časopis UNIE opět vrací, po symbolických pěti letech a po 25 let existence České unie neslyšících. Doufejme tedy, že pětka bude „unijním“ šťastným číslem. Samotná organizace Česká unie neslyšících ale vytrvala a nadále se snaží prosazovat své zájmy a aktivity. V rámci tohoto čísla, které je věnováno jejímu výročí, si můžete počíst o jejích současných aktivitách. Nyní se pojďme podívat, jak si tato významná organizace a její časopis UNIE počínaly na ose dějin. Přinášíme vám přehled těch nejzásadnějších událostí. unie 1-2 / 2016

VZNIK ČESKÉ UNIE NESLYŠÍCÍCH Přípravný výbor České unie neslyšících (ČUN) byl od počátku spojen se skupinou neslyšících občanů, která významně přispěla k založení celostátní organizace České unie neslyšících. Tato skupina, Občanské fórum neslyšících (OFN), byla ustanovena v únoru 1990 v Praze. Snahou OFN bylo osamostatnění těch neslyšících, kteří se sloučili v roce 1949 poté, co svou činnost ukončila Ústřední jednota invalidů.

Cílem této občanské iniciativy bylo, aby neslyšící lidé měli svou organizaci, která by sdružovala výhradně neslyšící, kteří se dorozumívají znakovým jazykem. Začínalo se tzv. od píky. Schůze se konaly v bytech členů, v restauracích, vše probíhalo bez jakékoli finanční podpory.

POČÁTKY – 90. léta 20. století: • Rok 1990: 17. 7. 1990 byla registrací na Ministerstvu vnitra ČR ustanovena Česká unie neslyšících. Na

Historie ČUN

První předsedové a předsedkyně oblastních organizací ČUN: • ČUN Brno, 1. předseda: Ivan Fišer • ČUN Chodov, 1. předseda: Jan Novák • ČUN Jihlava, 1. předseda: Stanislav Staněk • ČUN Kroměříž, 1. předseda: Miroslav Handl • ČUN Liberec, 1. předseda: Jaroslav Štajer • ČUN Nový Jičín, 1. předseda: Anna Šimečková • ČUN Olomouc, 1. předseda: Ota Panský Valné hromadě dne 8. 12. 1990 v budově Právnické fakulty byl předsedou zvolen pan Vladimír Buberle. • Rok 1991: Organizace se začala rozšiřovat o další organizační jednotky nazvané „oblasti“. Časem došlo k vytvoření oblastní organizace Praha a jejího ústředí. Od té doby má každá oblast svého předsedu, který „podléhá“ prezidentovi na ústředí. • Dne 25. 2. 1991 vznikla oblastní organizace Praha jako člen České unie neslyšících na území Čech a Moravy. Dle stanov ČUN získává právní subjektivitu. • Rok 1992: Prvním prezidentem České unie neslyšících se stal pan Vladimír Buberle a vykonával funkci až do roku 2000. • Listopad-prosinec 1992: Vychází první číslo UNIE, jejíž vydávání běží nepřetržitě až do konce roku 2010. Poté se UNIE na pět let „odmlčí“. • Rok 1994: Sídlo České unie neslyšících (jak ústředí, tak i oblastní organizace Praha) se nacházelo v Erbenově ulici na Praze 5 v budově AMKN. Poté organizace přesídlily do Benediktské a následně do Rybné ulice na Praze 1, kde prostory byly zapůjčeny od tehdejšího OÚ Praha 1. Tehdejšímu tajemníkovi ČUN, p. Jílkovi, se povedl heroický kousek. Našel vyhovující prostory v ulici Dlouhá 37 na Praze 1. Ústředí i ČUN Praha tak sídlily na jedné a téže adrese. • Vzniká snaha poskytovat jistou formu sociálních služeb, jejichž jakousi první sociální pracovnicí se stala paní Kamila Spěváková. Ústředí se v roce 1994 poté přestěhovalo do Havlíčkovy ulice na Praze 1. Sídlilo zde až do roku 2012, kdy z finančních důvodů muselo zdejší prostory opustit a vrátit se do Dlouhé 37, kde současně s ČUN Praha působí až dodnes. V tomto roce vznikl i první stacionář (dnes se pod tímto pojmem chápe

• ČUN Ostrava, 1. předseda: Zdeněk Hudec • ČUN Plzeň, 1. předsedkyně: Miroslava Volejníková • ČUN Praha, 1. předseda: Vladimír Buberle • ČUN Ústí nad Labem, 1. předseda: Pavel Preis • ČUN Zlín, 1. předsedkyně: Františka Petrášová • ČUN Zubří, 1. předseda: Petr Sobkuliak

něco jiného, pozn. redakce) jako pomocná sociální služba pro neslyšící v ČUN Praha, Dlouhá 37. • Dne 6. 9. 1994 se konalo slavnostní otevření prostor na adrese Dlouhá 37. Nové vybavení a veškeré zařízení a slavnostní raut byly sponzorsky zajištěny. Mnoho organizací, firem i soukromých podnikatelů mělo zásluhu na tom, že vše dospělo ke zdárnému konci. Jedním ze sponzorů, který přispěl značnou finanční částkou a pomohl tak k otevření stacionáře, byl 1. IN – První investiční akciová společnost. Na úpravu a vybavení stacionáře byly poskytnuty sponzorské příspěvky od nadace Konto bariéry a Komerční banky. • Od listopadu 1994 působila v ČUN nová lékařská ordinace: Každé úterý fungovala lékařská poradenská služba MUDr. Skálové, která sem docházela, předepisovala léky a v případě potřeby zvala pacienty na své pracoviště – polikliniku v Revoluční ulici. Všem pacientům, kteří

přišli do ordinace v ČUN, vždy ráda pomohla. Z častého kontaktu s nimi si uvědomovala, že většina z nich svůj handicap dobře zvládá. Zájem o její služby byl velký, zejména proto, že s ní byla vždy přítomna tlumočnice paní Alena Procházková. Pacienti se s paní Procházkovou domlouvali ve znakovém jazyce, tlumočnice jejich projev pak současně tlumočila paní doktorce. Během dvou hodin se v ordinaci vystřídalo 12 až 15 pacientů. • Rok 1996: Uskutečňují se první kurzy českého znakového jazyka pro pedagogické pracovníky. Prvními neslyšícími lektory znakového jazyka v raném období ČUN se stali Václav Ptáček, Libuše Pyszková, Ladislava Buberlová a Pavel Hlůžek. • Rok 1997: Ve spolupráci ČUN a firmy E. K. L. dne 4. 10. 1997 vzniká první slovník českého znakového jazyka, který je k dostání na CD-ROMu. Na sestavení tohoto slovníku se mj. podílel pan Václav Ptáček, který byl

Lektor Pavel Hlůžek

Kamila Spěváková a první neslyšící lektoři českého znakového jazyka

unie 1-2 / 2016

Historie ČUN

MUDr. Skálová v akci

Porada vedení ČUN Praha

Divadelní soubor neslyšících P.S.I.

Zde se konal 1. ročník Společenského plesu neslyšících

zároveň figurantem (znakoval slovníková hesla). Slovník je členěn na čtyři díly (čtyři CD-ROMy), které obsahují celkem 9.768 znaků! • Rok 1998: Dne 21. 5. 1998 byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen zákon o českém znakovém jazyce. O měsíc později, dne 11. 6. 1998 tento zákon schválil i Senát. V tomto roce se také koná 1. ročník legendárního festivalu Mluvící ruce. • V listopadu 1998 přichází paní Vesta Dee Sauter, profesionální tlumočnice amerického znakového jazyka, a z její iniciativy se koná první seminář lektorské výuky znakového jazyka, což bylo zásadní událostí v dějinách metodiky výuky znakového jazyka. • Dne 9. 12. 1998 se konala slavnostní premiéra divadelního představení „Plukovník Pták“. Jednalo se o první představení, které bylo tlumočeno do českého znakového jazyka. Přítomni byli významní představitelé naší kulturní a politické scény. Mezi diváky usedl např. ministr kultury Pavel Dostál. Tlumočila Gabriela Houdková, která jako jedna z prvních tlumočnic tlumočila unie 1-2 / 2016

i neverbální zvukové projevy. Neslyšící diváci měli tak poprvé možnost pocítit atmosféru hry a ponořit se do ní stejně jako slyšící diváci. • Rok 1999: Dne 9. 12. 1999 se konalo slavnostní otevření nových prostor ve stacionáři ČUN Praha. Paní Alena Keblová z MŠMT ČR potěšila představitele ČUN svým projevem. Vyzdvihla úlohu ČUN v rámci procesu zkvalitňování výuky na speciálních školách: „…Ráda bych poděkovala panu prezidentovi Buberlemu a celé České unii neslyšících za pomoc v roce 1996, kdy ČUN jako vůbec první organizace zajistila kurzy znakového jazyka pro pedagogické pracovníky. Byli jste první. A kdo je první, ten vždy vstupuje do neznáma.“

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH V NOVÉM TISÍCILETÍ • Rok 2000: Dne 27. 6. 2000 se Česká unie neslyšících stává členem

Národní rady zdravotně postižených České republiky (NRZP ČR). • Rok 2001: Dne 17. 5. 2001 obdržela ČUN faxovou zprávu z kanceláře prezidenta republiky. Pan prezident Václav Havel v ní prostřednictvím svého tiskového mluvčího pana Ladislava Špačka pozdravil čtenáře časopisu UNIE a vyjádřil své uznání práci České unie neslyšících, kterou vykonává pro naše neslyšící spoluobčany. • Dne 8. 11. 2001 otevírá ČUN třetí sídlo svých aktivit: Kulturní a vzdělávací centrum neslyšících. Slavnostní pásku za přítomnosti zástupkyně místostarostky na Praze 1, paní Olgy Jirasové, přestřihl prezident Jiří Dachov- ský. • V prosinci 2001 přebírá první neslyšící šéfredaktorka UNIE, Petra Ostatková-Stroffová, z rukou ministra Karla Březiny 2. cenu od Vládního výboru pro zdravotně postižené ob-

čany a zároveň šek v hodnotě 10.000 Kč. • Rok 2002: Dne 23. 2. 2002 se uskutečnil 1. ročník Společenského plesu neslyšících. Účast byla velmi vysoká – přes 900 hostů! • Rok 2003: Dne 14. 3. 2003 se v prostorách ČUN Praha otevřela 1. Pražská čajovna. Čajovnu vedl František Maxa. • Dne 17. 10. 2003 uspořádala Česká unie neslyšících 1. konferenci pro veřejnost s mottem: “Neslyšící očima veřejnosti aneb veřejnost očima neslyšících”. Cílem bylo seznámit veřejnost s komplexní problematikou neslyšících a poskytnout objektivní informace pro veřejnost, média, státní i soukromé instituce. • Rok 2004: V tomto roce se taktéž uskutečnil historicky první projekt „Deaf Youth Exchange“ s podporou Evropské unie a pod patronací ústředí České unie neslyšících. Iniciativa vzešla od Ivany Hay (tehdy Tetauerové) a Martina Nováka, nynějšího prezidenta ČUN. Angličtí neslyšící v květnu tohoto roku hostili v Londýně neslyšící Čechy, v říjnu zas naopak Češi hostili Angličany. • Rok 2005: Uskutečnil se projekt Summercamp v rámci spolupráce ústředí ČUN a mezinárodní organizace IFHOHYP. Češi a mnoho osob se

sluchovým postižením z různých koutů světa strávili spolu dva srpnové týdny na pobytu ve Střelských Hošticích. Projekt podpořilo Konto bariéry 77. • Rok 2006: Vzniká služba simultánního přepisu. S prvními přepisy začalo Centrum sociálních služeb ČUN Praha koncem roku 2006, a to především na přednáškách pro své ohluchlé členy. Tato služba sklízela velký úspěch, a proto se vedení rozhodlo v přepisech pokračovat a současně vytvářet metodiku a kodex této služby. ČUN Ostrava slaví 15 let výročí. • Rok 2007: Ve druhé polovině roku 2007 byl přepis vyzkoušen i pro klienty dorozumívající se primárně českým znakovým jazykem se zajištěným tlumočením z/do znakového jazyka, klienti si tak mohli v jednom okamžiku porovnávat dva jazyky. Tato služba měla opět úspěch. • Rok 2008: Spoluprací paní Věry Strnadové, České unie neslyšících, paní Oty Pačesové (Klub přátel červenobílé hole), PhDr. Jana Jakeše (LORM o. s.) se povedlo připravit a prosadit důležitou novelu „Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob“ č. 384/2008 Sb. Zákon aktualizoval znění zákona č. 155/1998 Sb. o „znakové řeči“, kdy se tento ne-

Historie ČUN přesný a zastaralý termín odstranil. Zákon zároveň umožnil osobám neslyšícím, ohluchlým a hluchoslepým svobodně volit mezi komunikačními systémy, které zákon nadále definuje. • O zavedení služby simultánního přepisu mluvené řeči se významně zasloužila Nadace Vodafone ČR, která formou grantů od září 2008 podpořila projekty České unie neslyšících „Simultánní přepis mluvené řeči“ a „eScribe – online přepisovací centrum“. Od té doby uskutečnila Česká unie neslyšících již přes 1500 přepisů na akcích nejrůznějšího druhu, od jednání jednotlivců na úřadech, u soudu, přes přednášky, semináře, kulturní a společenské události až po velké konference s několika stovkami účastníků. • Rok 2010: Česká unie neslyšících slavila 20 let výročí. Jednotlivé oblastní organizace uspořádaly lokální akce k jejímu výročí. Proběhly Mluvící ruce a uskutečnil se v pořadí VII. Společenský ples neslyšících. • Rok 2011: Benefiční plavba lodí z Palackého náměstí na Zbraslav a zpět. Cílem byla podpora festivalu Mluvicí ruce 2011 a nájemného ČUN

Akce pro děti v ČUN Brno

unie 1-2 / 2016

Historie ČUN

Arteterapie v ČUN

Praha v Dlouhé 37. Plavba pod heslem „Jeďme lodí z Palackého náměstí na Zbraslav“ přinesla celkový výtěžek ve výši 4 800,- Kč. • Rok 2012 – 2013: Česká unie neslyšících ve spolupráci s Masarykovou univerzitou se podílela na realizaci projektu „ExpIn – Síť expertních pracovišť k zajištění inkluze v terciárním vzdělávání“. Úlohou ČUN jakožto partnera bylo vytvářet metodiky pořizování zápisů (přepisů) a vizualizací a spolupracovat na vývoji a praktickém využití aplikací pro simultánní přepis online a vzájemnou integraci systémů ZAVpis, eScribe a Polygraf. Více informací o projektu zde: https://www.teiresias.muni.cz/ expin/o-projektu • Rok 2014: ČUN uspořádala několik venkovních festivalů, například na náměstí Jiřího z Poděbrad, v Praze 18 a dalších místech v Praze. Jednalo se o festivaly umělecké tvorby a kultury neslyšících. Na festivalech vystoupili nejen neslyšící umělci, ale i profesionálové, kteří chtěli podpořit svou uměleckou činností kulturu Neslyšících. Výtěžek z této akce šel na podporu kultury Neslyšících. • Rok 2015: Česká unie neslyšících slaví 25. výročí. Vzniká redakce časopisu UNIE. Vedení ČUN odjakživa podporovalo festivaly dětí a mládeže a přehlídky dramatické a výtvarné tvorby. Na festivalech a přehlídkách pro neslyšící se poměrně nedávno objevila tanečnice Michaela Fabišíková unie 1-2 / 2016

Lektorka Ladislava Buberlová

(roz. Kosiecová), která ukázala celému světu svůj velký talent. Dočkali jsme se konečně nástupkyně tanečnic formátu Mobi Urbanové, Melity Guthové, Marie Kopecné a Věry Waldhansové.

ČUN též iniciovala mnoho úspěšných a zajímavých akcí, např.: • Hry bez hranic (1994), • Mluvící ruce (1998), • Tanec rukou (2002), • Okamžiky ticha (2002), • Párty pod hvězdami (2002), • Festival „Příběh z rukávů“

- Storytelling po česku (2003), • Quiz Night (2004), • Mezi ploty (2004), • Hledáme tiché talenty (2014), • Poznejte nás (2014), • Pojďme k nám (2014).

Česká unie neslyšících působila de facto jako odborná škola, kterou prošly vedoucí neslyšící a slyšící osobnosti. Tito lidé dodnes působí ve svých organizacích a díky svému talentu a odbornosti jsou úspěšní v rozvoji sociálních služeb. Mějme na paměti, že Česká unie neslyšících je první a nejstarší organizací se stejným názvem, která vznikla po listopadovém převratu.

ČASOPIS UNIE • Listopad-prosinec 1992: Vyšlo první číslo UNIE, jejíž vydávání běželo nepřetržitě až do konce roku 2010, kdy se UNIE na pět let „odmlčela“. Redakce UNIE tehdy sídlila při ČUN Liberec (Nezvalova 662, Liberec). Na zadní straně UNIE je zachycena tehdejší budova ČUN v Liberci. V tomto čísle se pojednávalo např. o tehdy aktuální kupónové privatizaci. Odpovědným redaktorem byla Mgr. Milena Králová a zástupcem Věra Korbelová, o grafickou úpravu se postaral Ing. Milan Drbohlav. • Rok 1995: Změnila se se kvalita papíru u obálky UNIE. Obálky byly od té doby tištěny na lesklý, hladší a tvrdší papír. • Rok 2008: Změnil se styl písma v celé UNII, včetně hlavičky „UNIE“ na obálce. • Rok 2009: Opět se změnil styl písma v celé UNII, včetně hlavičky „UNIE“ na obálce. • Březen – duben 2009: Vyšlo speciální číslo. Přední a zadní obálka jsou vůči sobě zrcadlově obráceny (princip žolíkové karty). Na jedné z nich je zachycen pan Vladimír Buberle, který v zemřel v únoru 2009. • Prosinec 2010: Vyšlo poslední číslo UNIE. Na obálce je zachycen Jan Wirth při svém moderátorském výstupu na VII. Společenském plese neslyšících, kde mu sekundovala moderátorka Gabriela Pecová.

Historie ČUN

Ze VII. Společenského plesu neslyšících

REDAKCE UNIE V LETECH: • 1993: Jitka Bergmanová, Halka Filípková, Alena Krupauerová, Jiří Dohnal • 1994: Jiří Dohnal, Petr Fulín, Marie Hradilková, Jiří Kornalík • 1995: Marie Hradilková, Jiří Kornalík, Romana Mázerová, Michaela Procházková, Eva Svobodová • 1996: Romana Mázerová • 1997: Lucie Křesťanová, Romana Mázerová, • 1998: Lucie Křesťanová, Petr Pánek • 1999: Lucie Křesťanová, Petr Pánek • 2000: Lucie Křesťanová, Petra Ostatková, • 2001: Petra Ostatková, Eva Vojnarová, Petr Pánek, Lucie Půlpánová (roz. Červenková) • 2002: Lucie Půlpánová, Lucie Kastnerová, Eva Landová, Petr Pánek, Monika Ťuláková, Iveta Smutná, Pavlína Spilková, Ivana Tetauerová, Martina Zemanová • 2003: Lucie Kastnerová, Petr Pánek, Monika Ťuláková, Iveta Smutná, Pavlína Spilková, Ivana Tetauerová, Martina Zemanová • 2004: Lucie Kastnerová, Petr Pánek, Iveta Smutná, Pavlína Spilková, Ivana Tetauerová, Martina Zemanová • 2005: Ivana Tetauerová, Petr Pánek • 2006: Ivana Tetauerová, Petra Stroffová (roz. Ostatková), Lenka Hejlová • 2007: Petr Pánek, Lenka Hejlová

Přerušení vydávání časopisu UNIE v roce 2010 bylo velmi smutnou událostí. Svět neslyšících tak přišel na delší dobu o jedno z nejvýznamnějších periodik pojednávajících o jejich kultuře. Dobrá zpráva přišla koncem roku 2015. Po pěti letech jsme mohli začít budovat časopis UNIE, který vychází letos v roce 2016. Doufejme, že se časopisu UNIE bude nadále dařit a že si vždy najde své příznivce! Na dalších stranách se můžete podívat na přehled nejzajímavějších obálek daných ročníků vydávaných během minulých dvou desetiletí. Hezké počtení přeje redakce UNIE.

• 2008: Petr Pánek, Lenka Hejlová • 2009: Lenka Hejlová, Petr Pánek, Jan Wirth • 2010: Lenka Hejlová, Jan Wirth • 2016: Lenka Hejlová, Ivana Hay (Tetauerová), Monika Ťuláková

unie 1-2 / 2016

Redakce se představuje

Redakce se

představuje

Kdo povede redakci UNIE v roce 2016 a v dalších letech? Současná sestava, která vám bude přinášet informace, čítá Lenku Hejlovou, Ivanu Hay Tetauerovou a Moniku Ťulákovou. Monika má na starosti celkový chod redakce, zajišťuje administrativní náležitosti s ní spojené. Formu a obsah časopisu UNIE ladí šéfredaktorka Lenka Hejlová, která se o UNII starala již v letech 2008 až 2010. Redaktorský post zastává Iva Hay, která platí i za cizojazyčnou posilu - její znalost plynulé angličtiny nám pomůže otevřít se světu a čtenáři se tak mohou těšit na zprávy ze světa zahraničních neslyšících… Text: Lenka Hejlová, Ivana Hay Tetauerová, Monika Ťuláková Foto: archív Lenky Hejlové, Ivany Hay Tetauerové a Moniky Ťulákové

Vize a přání ohledně UNIE: Přeji si, abychom vytvořili jedinečnou UNII, která by pomáhala odbourávat bariéry mezi světem neslyšících a slyšících. Přeji si, aby neslyšící dostávali skrze ni právo na informace ve svém jazyce. Přeji si, aby se neslyšící (nejen) k této UNII vraceli a nejen z ní bohatě čerpali, ale aby i do ní přispívali. Rozmanitost a záběrová šíře rubrik v této UNII by tomu měla napomoci.

Lenka HEJLOVÁ

Unie - časopisu České unie neslyšících. Nyní po rodičovské dovolené jsem plna očekávání kývla na nabídku pracovat znovu v Unii. Jsem tomu moc ráda, neboť mne práce pro tento časopis vždy hodně bavila, a nyní se těším na to, jak se bude naše „nová“ Unie vyvíjet.

Vize a přání ohledně UNIE: Mohu čerpat z vlastních předešlých zkušeností šéfredaktorky, a věřím tomu, že nové moderní vymoženosti v technologii umožní náš časopis neslyšícím čtenářům ještě více přiblížit jejich potřebám, aby si jej mohli užít maximálně skrz svůj mateřský jazyk – český znakový jazyk. Jistě to nebude ihned, budeme ještě muset ujít kus cesty k naší vizi a našemu cíli, ale věřím, že díky vaší podpoře a spolupráci se náš sen a představy stanou skutečností.

Funkce: šéfredaktorka Znamení: Štír Něco o mně: Narodila jsem se v Praze, žiji v Praze a doufám, že v Praze mé kosti pokojně spočinou. Vystudovala jsem obor zaměřený na jazyk a kulturu Neslyšících na Filozofické fakultě UK. V té době jsem zároveň studovala i obor Český jazyk a literatura, v menší míře i Učitelství češtiny jako cizího jazyka, ale nezvládala jsem tyto obory skloubit se studiem a prací. Nyní pracuji pro mimopražskou firmu v oblasti textilního průmyslu jako specialista marketingu se zaměřením na SEO, což v praxi znamená, že bojuji s algoritmy vyhledávače Google. Současně vedu elektronickou UNII a snažím se pracovní tempo ladit s rodinou, kterou tvoří muž a dcera. Mezi mé záliby patří např. literatura, filmy, světová gastronomie, komunikace s lidmi, práce s informacemi a esoterika. Zbožňuji vietnamskou, thajskou, indickou a řeckou kuchyni. Mým zřejmě nesplněným snem bude projet Francii na motorce a zastavit se v Bretani nebo Normandii na místní speciality či vyrazit na běžkách Finskem za polární září. Časopis Unii jsem vedla v letech 2008 až 2010 a na toto období velmi ráda vzpomínám.

Jak jsem se dostala do UNIE: Oslovil mě současný prezident České unie neslyšících, Martin Novák, s tím, že ve hře je opět časopis UNIE. Jelikož mám s vedením časopisu jisté zkušenosti a s Martinem se nám dobře, doufám, spolupracovalo, na jeho nabídku jsem kývla. Již přes rok jsem v hlavě nosila myšlenku jisté elektronické podoby časopisu, který nám „zmizel“ onehdy v roce 2010. Jelikož doba kráčí mílovými kroky, bylo mi jasné, že nemůžeme ustrnout u papírového vydání, že je potřeba protlačit UNII na internet tak, aby jí rozuměli i ti neslyšící, kteří mají právo na informace ve svém jazyce – českém znakovém jazyce. Tedy UNII, kterou si můžou na určitých webových stránkách otevřít, čerpat z ní informace a současně se například vzdělávat. Tento nápad jsem si nakonec prosadila s tím, že bude existovat dvojí UNIE: 1. časopis UNIE umístěný na jistém webu, ve kterém můžete listovat jako v papírové UNII, 2. UNIE jakožto internetový magazín, kde informace budou produkovány primárně v českém znakovém jazyce.

unie 1-2 / 2016

Ivana HAY TETAUEROVÁ Funkce: redaktorka Znamení: Lev Něco o mně: Narodila jsem se v Plzni jako neslyšící slyšícím rodičům. S mými rodiči jsme se přestěhovali do Prahy, abych mohla navštěvovat ZŠ pro sluchově postižené v Ječné ulici. Po maturitě na Gymnáziu pro sluchově postiženou mládež v Ječné ul. v Praze jsem se přihlásila na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, dvojobor Speciální pedagogika - Výtvarná výchova. Toto studium jsem si rozšířila o specializaci výtvarné výchovy pro střední školy. Též jsem vystudovala obor Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK v Praze. Od studií pravidelně vystavuji svá výtvarná díla na výstavách v galeriích nebo při různých příležitostech jako jsou kulturní akce neslyšících. Ráda se zúčastňuji i výtvarných soutěží. Baví mne cestování, přičemž jsem se zúčastnila i mezinárodních uměleckých festivalů neslyšících v zahraničí jako například v Nitře (Slovensko), Reims (Francie), Wolverhampton (Anglie), kde jsem také prezentovala své výtvarné práce. Maluji a ilustruji – svými ilustracemi přispívám nejen do časopisů pro neslyšící, ale také do různých projektů určeným neslyšícím. V současné době pracuji také jako učitelka angličtiny na SŠ pro SP v Radlicích, neboť díky svým životním zkušenostem, studiím a prací v Anglii dobře ovládám anglický jazyk. Mám dva úžasné synky, kterým věnuji vedle svých koníčků a práce veškerý svůj volný čas, a jsem na ně patřičně hrdá :-)

Jak jsem se dostala do UNIE:

Kromě své práce ve školství jsem v letech 2005 a 2006 zastávala funkci šéfredaktorky časopisu

Monika ŤULÁKOVÁ

Funkce: administrativa Znamení: Ryby Něco o mně: Jmenuji se Monika Ťuláková, žiji ve čtyřčlenné rodině na vesnici u Prahy. Vystudovala jsem Fakultu tělesné kultury UP v Olomouci. V období mládí jsem závodně běhala v lehké atletice. Několik let jsem pracovala v Centru pro dětský sluch jako lektorka kurzu „Komunikace s neslyšícím dítětem“, kde jsem učila slyšící rodiče, jak mají komunikovat s neslyšícím dítětem.

Jak jsem se dostala do UNIE: Jak jsem se dostala do redakce časopisu Unie? Ozval se mi prezident České unie neslyšících, pan Martin Novák, zda bych nechtěla pracovat v redakci obnoveného časopisu. Jisté zkušenosti již mám; před deseti lety jsem v redakci Unie pracovala jako dopisovatel do rubriky Sport.

Vize a přání ohledně UNIE: Mojí vizí je obnovit časopis UNIE, který by poskytoval informace nejen své mateřské organizaci, ale i komunitě Neslyšících, jejich přátelům, rodinám…

Oblastní organizace se představují

ČUN Praha Text: Monika Ťuláková, Ivana Hay Tetauerová Foto: archiv ČUN Praha

• Oficiální název organizace: Česká unie neslyšících, oblastní organizace Praha • Adresa: Dlouhá 37, 110 00 Praha 1 • Web: www.praha.cun.cz • Kontakt: 224 827 152, praha@cun.cz • Předseda: Miroslav Košátko • Členové výboru: Ing. Martin Novák, Kamila Spěváková, Zděnek Straka • Kurzy českého znakového jazyka: ANO • Aktivity v ČUN Praha: Aktivizační sociální služby, Tlumočnická služba ČUN, CZSP přepisovatelské služby, kurzy ČZJ pro veřejnost. Kluby: Senioři, Turisté, Sion (Ohluchlí), Jokeři, Šipkaři, Rybáři.

Liberec

Praha Ostrava

Brno

Kroměříž

Předseda Miroslav Košátko

Členové klubu rybářů při ČUN

Vedoucí klubu Sion pan Zdeněk Straka při přednášce

Členové klubu turistů při ČUN

unie 1-2 / 2016

Oblastní organizace se představují

ČUN Brno Text: Monika Ťuláková, Ivana Hay Tetauerová Foto: archiv ČUN Kroměříž

• Oficiální název organizace: Česká unie neslyšících, oblastní organizace Brno • Adresa: Údolní 53 (areál VUT), 602 00 Brno • Web: www.brno.cun.cz • Kontakt: 774 477 083, 541 146 271, brno@cun.cz • Předseda: BcA. Veronika Mikulová • Místopředseda: Jakub Železný • Kurzy českého znakového jazyka: ANO • Aktivity v ČUN Brno: Aktivizační sociální služby, Tlumočnická služba ČUN, volnočasové aktivity, turistika a sport.

Liberec

Praha Ostrava

Kroměříž

Brno

Předsedkyně BcA. Veronika Mikulová

unie 1-2 / 2016

ČUN Kroměříž

Oblastní organizace se představují

Text: Monika Ťuláková, Ivana Hay Tetauerová Foto: archiv ČUN Kroměříž

• Oficiální název organizace: Česká unie neslyšících, oblastní organizace Kroměříž • Adresa: Velké náměstí 39, Kroměříž 767 01 • Web: www.cunkm.estranky.cz • Kontakt: 775 184 340, cunkm@avonet.cz • Předseda: Miroslav Handl • Místopředseda: Martina Latíková • Kurzy českého znakového jazyka: ANO • Aktivity v ČUN Kroměříž: pobyty ve Velkých Karlovicích, Liberci, Velkých Pavlovicích, Čejkovicích. Den Matek, Dětí a Otců, herní soutěže, přednášky na různá témata.

Liberec

Praha Ostrava

Brno

Předseda Miroslav Handl

Kroměříž

Místopředsedkyně Martina Latíková

členové ČUN Kroměříž na výletech

unie 1-2 / 2016

Oblastní organizace se představují

ČUN Liberec Text: Monika Ťuláková, Ivana Hay Tetauerová Foto: archiv ČUN Liberec

• Oficiální název organizace: Česká unie neslyšících, oblastní organizace Liberec • Adresa: Klášterní 117/2, 460 05 Liberec • Web: www.liberec.cun.cz • Kontakt: tel. 484 800 075, mobil: 774 611 915, liberec@cun.cz • Předseda: Miloš Hostonský • Místopředseda: Jan Erlebach • Pokladní: Renata Šedivá • Člen výboru: Lenka Marxová • Vedoucí CSS a TS: Renata Šedivá • Pracovník v sociálních službách: Mgr. Barbora Zacho, Lenka Marxová • Lektor odborných kurzů a koordinátor: Jan Šimůnek • Tlumočnice do znakového jazyka: Kristýna Siková • Kurzy českého znakového jazyka: ANO • Aktivity v ČUN Liberec: Aktivizační sociální služby, Tlumočnická služba ČUN, turistické a psychorehabilitační pobyty.

Liberec

Praha Ostrava

Kroměříž Brno

Předseda Miloš Hostonský

Sídlo ČUN Liberec

Mladí členové ČUN Liberec

Starší členové ČUN Liberec

ČUN Liberec se prezentuje veřejnosti

unie 1-2 / 2016

ČUN Ostrava

Oblastní organizace se představují

Text: Monika Ťuláková, Ivana Hay Tetauerová Foto: archiv ČUN Ostrava

• Oficiální název organizace: Česká unie neslyšících, oblastní unie Ostrava • Adresa: 28. října 770/6, 702 00 Ostrava 2 • Web: www.ostrava.cun.cz • Kontakt: ostrava@cun.cz • Předseda: Stanislava Bartáková • Místopředseda: Michaela Fabišíková • Člen ve výboru: Irena Přibylová • Kurzy českého znakového jazyka: ANO • Aktivity v ČUN Ostrava: Aktivizační sociální služby, Tlumočnická služba ČUN, volnočasové aktivity, psychorebalitační pobyty.

Liberec

Praha

Ostrava Kroměříž Brno

Předsedkyně Stanislava Bartáková, místopředsedkyně Michaela Fabišíková, členka výboru Irena Přibylová

Akce Den zdraví

Minikurz českého znakového jazyka, aneb děti se bavily

unie 1-2 / 2016

Kurzy CZJ ČUN

Česká unie neslyšících nabízí kurzy českého znakového jazyka Česká unie neslyšících v současné době nabízí kurzy českého znakového jazyka (ČZJ) akreditované MŠMT v celkem sedmi městech České republiky. V krajských městech Praze, Brně, Liberci, Ostravě, Zlíně a v Karviné a Třebíči. Text: Lenka Hejlová Foto: archív lektorů

Kurzy jsou akreditované Ministerstvem školství pod č. j. MŠMT – 34978/12– 24/882 jako vzdělávací rekvalifikační program pro pracovní činnost „Základy znakového jazyka“. Struktura kurzů je programově utvářena s ohledem na vstupní úroveň znalosti českého znakového jazyka přihlášených frekventantů: 1. Základy znakového jazyka – začátečníci (Modul I), 2. Základy znakového jazyka – mírně pokročilí (Modul II), 3. Základy znakového jazyka – pokročilí (Modul III), 4. Základy znakového jazyka – konverzace (Modul IV).

Forma kurzů ČZJ se snaží vycházet vstříc požadavkům frekventantů. Nabízí se jim možnost vzdělávání se českému znakovému jazyku jak individuální formou, tak i nejběžnější skupinovou, anebo i prostřednictvím intenzivních víkendových kurzů. Cílem kurzu je seznámit zájemce nejen s českým znakovým jazykem, ale i se světem lidí neslyšících. Frekventanti si během kurzu osvojí základy komunikace s nejen neslyšícími lidmi, ale i lidmi s jiným typem sluchového postižení. Naučí se vnímat odlišnosti různých typů sluchových postižení a k nim vztažených komunikačních systémů, které definuje např. přelomový Zákon č. 386/2008 Sb.

LEKTOŘI, kteří se na Vás těší:

V rámci výuky českého znakového jazyka se studenti neučí jednotlivé znaky, naopak je jim přiblížena komplexní gramatika českého znakového jazyka. Studenti se učí konverzovat a i myslet v českém znakovém jazyce. Všechny celorepublikové kurzy vyučuje deset neslyšících lektorů, tedy rodilých mluvčích českého znakového jazyka.. Veškeré informace vám rádi poskytnou a na dotazy zodpoví zde: kurzy@cun.cz.

Brno:

Eva Kučerová

Jaroslava Struhařová

Karviná:

Liberec:

Praha:

Lenka Kučabová

Lenka Richterová

Otília Zúdorová

Michaela Fabišíková

Jan Šimůnek

Stanislava Bartáková Michaela Fabišíková

unie 1-2 / 2016

Irena Přibylová

Zlín:

Třebíč:

Ostrava:

Gabriela Pecová

Michal Handl

Přepisy ČUN Centrum zprostředkování simultánních přepisů

pomáhá v komunikaci nejen neslyšícím

Simultánní přepis je doslovný přepis slyšeného, tedy toho, co-kdo-říká-tady-a-teď, čili „v reálném čase“. Přepisovatel(ka) má k dispozici klávesnici připojenou k monitoru stolního počítače či notebooku. To, co uslyší, okamžitě zaznamená psaním na klávesnici. Přepsaný/zaznamenaný obsah promluvy se ihned přenese na monitor počítačového zařízení a klient si takto přepisovaný text čte. V tento okamžik má klient přístup k informacím ve svém jazyce, na což má dle zákona právo. V případě konference je tato situace posílena o dataprojektor, který písemný záznam, přepis přenáší na velké plátno či LCD. Tato možnost je vhodná, pokud službu simultánního přepisu chce využít více klientů najednou. Text: Lenka Hejlová Foto: archív ČUN

ného slova v klasickém textovém editoru (nejčastěji Microsoft Wordu) s nastavením modrého pozadí a velikosti písma, preferované výsostně klientem. Klient pak sleduje monitor s výsledným přepisem.

Další, méně časté typy přepisů: pomocí systému Polygraf: Přepis zaznamenaný přepisovatelem je skrze Wi-Fi síť šířen do dalších zobrazovacích zařízení (notebook, tablet, mobil) klientů této služby. Ti si na svých displejích mohou i zobrazit či „zrcadlit“ monitor s „powerpointovou“ prezentací ze strany přednášejícího.

Simultánní přepis mluvené řeči je tedy službou určenou zejména klientům, kteří se nedorozumí v českém znakovém jazyce a preferují formy komunikace vycházející z českého jazyka, v tomto případě jeho písemnou formu. Jedním z poskytovatelů této sociální služby na území České republiky je Centrum zprostředkování simultánního přepisu při České unii neslyšících, které je schopno tuto službu poskytovat i on-line, kdy klient a přepisovatel se nacházejí každý zvlášť na jiném místě. „Centrum“ je v současné době schopno zajistit službu simultánního přepisu na úřadech, přednáškách a besedách pro veřejnost, konferencích, kulturních akcích, u soudu, ve zdravotnictví, vzdělávacích institucích. Zájemce o přepis si může vybrat mezi několika typy přepisů, které se dělí do dvou hlavních kategorií: 1. s přepisovatelem na místě, 2. s přepisovatelem na dálku – online přepis.

Přepis „na místě“ Klient, který upřednostní přepisovatele vedle sebe, má na výběr ze čtyř typů přepisu dle technického zázemí. Nejčastějším a nejběžnějším podtypem přepisu je ten, kdy přepisovatel pořizuje přepis mluve-

pomocí Text on Top zařízení: Přepis z logistických důvodů (např. málo místa) nemůže být promítán na samostatné plátno či LCD. „Centrum“ v tomto případě disponuje unikátním přístrojem zvaným Top on Text. Přístroj je schopen přepis vložit ve formě titulků na plátno, na kterém je současně promítán obsah přednášejícího. pomocí chodícího přepisovatele: Přepisovatel se pohybuje s klientem a současně přepisuje za chůze. Tato služba je velmi vhodná např. při komentovaných prohlídkách muzeí, zámků, výstav apod. Službu usnadňuje speciální souprava s popruhy zavěšenými kolem krku přepisovatele.

Přepis online aneb e-Scribe projekt Již zmíněný přepis on-line či „na dálku“ je podmíněn internetovým nebo telefonním připojením. Pro úspěšné internetové připojení je třeba míti mobilní 3G signál nebo sdílet Wi-Fi síť ve vzdáleném terénu. Klient musí samozřejmě disponovat zařízením jako je tablet nebo mobil, ve kterém musí mít nainstalován unikátní software eScribeDroid, kterou vyvinula partnerská firma Transkript online s.r.o.

Ukázky z akcí

Jak tato služba funguje? Přihlášením do aplikace eScribeDroid se kliknutím tlačítka zvolí hovor s přepisovatelem. Po příjmu hovoru se automaticky otevře soubor pro přepis a veškerý zvuk z okolí mikrofonu klientova přístroje se přenáší do sluchátek přepisovatele přes internetovou telefonii. Přepisovatel je schopen po zahájení hovoru zaznamenávat mluvenou řeč, jejíž textová podoba se zobrazuje na displeji klientova zařízení. Aplikace eScribeDroid umožňuje vytvářet i automatické přepisy online, přičemž využívá algoritmu umožňujícího rozeznávání řeči samotným počítačem.

Jak tato služba pomáhá svým klientům? Posuďte sami: „Simultánní přepis mi pomohl. Bez něj bych neměla úplný výklad průvodkyně.“ ohluchlá turistka

„Mohla jsem se zúčastnit pracovní porady, rozuměla jsem tam a mohla se zapojit do diskuze.“ neslyšící zaměstnankyně

„Mohla jsem hltat každé slovo.“ těžce nedoslýchavá účastnice soudu

Službu simultánního přepisu si můžete objednat e-mailem: prepis@cun.cz nebo telefonicky či SMS: 608 719 001 Více o přepisu se můžete dozvědět zde: http://www.cun.cz/prepis http://www.prepis.cz/ http://www.eprepis.cz http://www.transkript.cz/index.php Centrum simultánního přepisu Česká unie neslyšících Dlouhá 729/37 110 00 Praha 1

unie 1-2 / 2016

25.

Oslavy ČUN

výročí Č UN

Oslavy České unie neslyšících v roce 2015

- 25. výročí

Rok 2015 probíhal ve znamení oslav 25letého výročí České unie neslyšících (ČUN). V jednotlivých oblastních organizacích se konaly lokální slavnosti. Ústředí ČUN ve spolupráci s ČUN Praha zorganizovalo tyto akce: Text: Lenka Hejlová

• 29. června 2015: „VZPOMÍNÁME S ČUN – PRŮŘEZ 25 LETY“, kdy své vzpomínky přednesli paní Primasová, paní Růžičková a pan Tichý. • 25. července 2015: ze všech oblastních organizací se sjely neslyšící děti se svými rodiči a kamarády do MIRÁKULA – ZÁBAVNÍHO PARKU U MILOVIC. • 20. srpna 2015: PIKNIK S PREZIDENTEM MARTINEM NOVÁKEM V ZAHRÁDKÁCH ŽIŽKOV, jehož zlatým hřebem bylo prasátko opékané na rožni. Celý piknik probíhal ve znamení unijní modré barvy, ať už na balóncích nebo na tričkách zaměstnanců České unie neslyšících, kteří se starali o blaho hostů a hladký chod celé akce.

• 16. září 2015: „VZPOMÍNÁME S VEDOUCÍM SIONU ZDEŇKEM STRAKOU (včera, dnes a zítra)“. • 9. října 2016: 18. ROČNÍK FESTIVALU „MLUVÍCÍ RUCE“. Proběhl velmi netradičně. Více na straně 19. • 20. listopadu 2016: „MEGADEAF PÁRTY, ANEB 25 LET JSME SE NESLYŠELI.“ Vyvrcholení celoročních oslav, více na straně 20. unie 1-2 / 2016

Foto: archív ČUN

Mluvící ruce íkové Fabiš haely ulové ic M a ik hr M Stíno Veroniky a

ance í Hands D Vystoupen

Spálené sušenky – bubnování

MLUVÍCÍ RUCE

2015

Netradiční festival – konal se totiž přímo na dvoře historického renesančně barokního pavlačového domu v centru Prahy tam, kde sídlí Česká unie neslyšících, v Dlouhé ulici č. 37. Vstupné bylo zdarma. Celá akce byla improvizovaná, do poslední chvíle bylo překvapením, kdo vystoupí. Tuto unikátní příležitost navštívit Mluvící ruce na romanticky a s nádechem tajemna osvětleném historickém dvoře si nenechalo ujít mnoho neslyšících, jak pražských tak i mimopražských. Jak celý večer probíhal, můžete zhlédnout v naší fotogalerii. Text: Ivana Hay Tetauerová

Foto: Tomáš Devěra

• Co: 18. ročník festivalu Mluvící ruce • Kdy: 9. října 2015 • Kde: nádvoří pavlačového domu, kde sídlí ČUN (Dlouhá 37)

Michaela Fabišíková a Věra Lištvanová

Tlumočí Dana Prellová

„Partička“

Dominik Henzl a herecký soubor „No a co”

unie 1-2 / 2016

Megadeaf Párty

Megadeaf Párty Text: Monika Ťuláková a Lenka Hejlová

Foto: Tomáš Devěra

• Co: Vyvrcholení oslav 25 let České unie neslyšících • Kdy: 20. listopadu 2015 • Kde: Klub Limonádový Joe, Praha 1 Program: 20:00 hodin: Zahájení večera. 20:20 – 20:50: Předávání cen dlouholetým zasloužilým členům České unie neslyšících. • 20:50 – 21:00: Vystoupení brněnské hudební skupiny Hands Dance. • 21:00 – 21:20: Hra. Všichni zúčastnění obdrželi při vstupu obálku s očíslovanou plackou. Během této hry asistence organizátorů vyvolávala dvacet vylosovaných čísel. Šťastlivci obdrželi ceny. • 21:20 – 21:50: Vystoupení taneční skupiny Crock 14 s country tancem na hudbu z filmu Limonádový Joe. • 21:30 – 21:50: Hra č. 2. Deset šťastlivců s vylosovanými obrázky totožnými s těmi na svých plackách obdrželi další ceny z tomboly. • 21:50 – 22:00: Druhé vystoupení brněnské hudební skupiny Hands Dance. • 22:20 – 22:20: Hra s pírky. Předem domluvení lidé z řad organizátorů si před touto hrou dali na klobouk pírko v různých barvách. Hosté je hledali a vynasnažili se získat od nich podpisy. První, kdo přinesl úplný seznam podpisů, byl vítězem a obdržel, drobné výhry čekaly i na několik dalších úspěšných. • 22:30 – 22:50: Vystoupení taneční skupiny Crock 14 s tancem kankán. • 22:30 – 22:50: Hledání pana prezidenta Nováka. Hledala se fotka, na které byla zachycena hlava pana prezidenta Martina Nováka. Kdo ji našel jako první, vyhrál cenu. • 22:50 – 23:00: Vystoupení zaměstnanců ČUN s červenými deštníky, poté soutěž o nejlepší napodobení jejich kreace. Vítězové dostali tyto deštníky. • 23:00 – 23:30: Překvapení večera. Ohňostroj. Slavnostní rozkrojení dortu. • 23:30 – 23:40: Vyhlášení výsledků o nejlepší kostým. Vyhráli Ivo Wirth a Věra Sagulová. • 23:40 – 00:00: Hra – hledání párů. • 00:00 – 00:15: Pole dance • 00:15 – 06:00: DJ‘s hudba (drum n bass) a volná zábava. • •

unie 1-2 / 2016

Znakovárna „ZNAKOVÁRNA je zkrátka místo, kde se zejména neslyšící mohou

vzdělávat a rozvíjet sami sebe skrze svůj přirozený jazyk.“

Menší rozhovor s Janem Wirthem, iniciátorem pásma Znakováren – vzdělávacích seminářů s panelovými diskuzemi majících duchovní přesah. Jak a proč vlastně vznikla Znakovárna? Co je jejím účelem? Text: Lenka Hejlová Foto: archív Jana Wirtha

1. Klasická otázka: Jak vznikla Znako-

várna, pásmo vzdělávacích seminářů zakončené panelovými diskuzemi?

Na sociální síti Facebook již delší dobu existuje skupina Rozvíjíme sami sebe, kterou vede Petr Zbožínek. Byl jsem přijat do této skupiny jako člen. K tématu osobnostního rozvoje a duchovna celkově mám velmi blízko. Uvědomil jsem si, že neslyšící preferující český znakový jazyk nemají k materiálům s tímto tématem přístup. Mnoho informací se k nim nedostane, protože jsou v českém jazyce, který jim není přirozený. Přišlo mi to celkově líto, proto jsem se z podnětu Marie Pangrácové rozhodl, že budu pořádat tyto semináře-workshopy s panelovými diskuzemi. Probíhají jen v českém znakovém jazyce a u neslyšících mají zatím velký úspěch. A ještě poznámka: Prvním tématem v prostorách Znakovárny byly „Ztracené znaky“ s panem Václavem Ptáčkem, já jsem jen poskytl zázemí. Ale to vlastně ještě neexistoval koncept Znakovárny, ten přišel skrze zmíněnou skupinu „Rozvíjíme sami sebe“.

2. Prvním tématem Znakovárny bylo

„O životě a smrti“. Smrt je dnes vnímána jako tabu, lidé o ní neradi mluví. Proč sis jako první zvolil toto „ožehavé“ téma? Smrt ale není negativní jev. Všiml jsem si, že lidé se bojí smrti, neradi o ní mluví atd. Ale smrt jako taková je přece pozitivní. Smrt a narození/zrození je to samé. S tím i souvisí i další téma Znakovárny „O intimním sexu“, kde se mě ptali, zdali tam budou ukázky pornografického rázu. Je vidět, jak spousta lidí chápe vše zjednodušeně. Ba naopak díky sexu se rodíme, abychom umírali a tak-

to donekonečna. Vše je provázané a velmi duchovní.

3. Znakovárna. Už z toho názvu asi tuším, jak si postupoval při utváření názvu pro své pásmo. Ale také vím, že návrhů pro ně bylo víc?! Postupoval jsem klasicky. Významově jsem se chtěl přiblížit tomu, aby lidé pochopili, že se jedná o místo, kde se znakuje. Takže znakov-at a místnost kde se něco provádí, děje…Taková místa mají v češtině připonu –árna, jako čekárna, kovárna apod. Samozřejmě prozradím, že v mých návrzích figurovaly i názvy jako: Znakavárna, Znakárna, Znakoviště, Znakovník, Znakánka, Znakós, Znakov, Znakomil, Znakolam, Znakurzy, Znakologie. Ptal jsem se kamarádů, vítězila současná varianta Znakovárna nebo ZnakAvárna. Z hlediska češtiny je samozřejmě nejrozumnějším řešením Znakovárna. Ještě bych doplnil, že mým záměrem bylo vytvořit prostředí pro slyšící ovládající český znakový jazyk a neslyšící, kde by si mohli vyměňovat názory, sdílet své zkušenosti atd. Znakovárna je zkrátka místo, kde se zejména neslyšící mohou vzdělávat a rozvíjet sami sebe skrze svůj přirozený jazyk.

Sice byla, je a bude, ale proč nenaučit lidi, jak s tímto problémem pracovat? A nejde jen o dva partnery, ale celkově o mezilidské vztahy.

5. Plánuješ koncept Znakovárny měnit či obměňovat? Ano, chtěl bych zvát slavné osobnosti, které mají k tématům Znakovárny co říci. Jednou z prvních potvrzených návštěv bude Jaroslav Dušek. Jsem mu velmi vděčný, že přijal moji nabídku a že se mezi nás dostaví. Na tlumočený seminář s Jaroslavem Duškem se můžete dostavit 20. března 2016. Co bude poté? Zatím neprozradím. Vím, jen že Znakovárnu chci udržet, chci, aby se z ní stalo trvalé pravidelné pásmo seminářů, kam mohou chodit neslyšící a čerpat informace ve svém jazyce.

Honzo, za redakci UNIE Ti děkuji za rozhovor. Přejeme Ti, aby se Znakovárna udržela, pomáhala překlenout informační bariéry a neslyšícím přinesla co nejvíce duchovních zážitků.

4. Již se ví, že dalším tématem březnové Znakovárny budou „Partnerské vztahy“. To je poměrně vděčné téma, co je záměrem tohoto semináře? Ano, je to vděčné téma, však již teď mám dost přihlášených zájemců. Já osobně vidím všude krizi v partnerských vztazích.

unie 1-2 / 2016

Stalo se

NA STOJÁKA VE ZNAKOVCE V pražské škole pro sluchově postižené v ulici Výmolova bylo v úterý 16. 2. 2016 veselo. Jak by nebylo, když škola mohla hostit vzácnou návštěvu - tři slavné české komiky, Lukáše Pavláska, Daniela Čecha a Karla Hynka. Konala se tu totiž populární stand-up comedy show Na stojáka live. Sál byl zaplněn do posledního místa. Smáli se všichni, slyšící i neslyšící – ti zejména díky dvěma skvělým tlumočnicím z/do českého znakového jazyka. Pro ty špatně slyšící, kteří neovládají znakový jazyk, byl zajištěn skvělý servis přepisu do mluvené řeči. Pro všechny tři komiky byli přepisovatelé a tlumočnice velkou neznámou a z jejich služeb byli nadšeni. Kolikrát je i schválně potrápili. Často nevěřícně kroutili hlavou, jak tlumočnice zvládají vše překládat, dokonce i slova lechtivějšího rázu. Přepisovatel se pak nejvíc zapotil u slova nejkulaťoulinkatější. Akce byla charitativního rázu a výtěžek bude použit na potřeby a vybavení školy. Text: Veronika Chladová (redakčně kráceno a upraveno)

Stane se

INKLUZE JAKO OŽEHAVÉ TÉMA Dne 19. 2. 2016 proběhla v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Konference s názvem „Neslyšící a bezbariérová společnost“. Akce se konala pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR Mgr. Petra Gazdíka a ministryně školství Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D., Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a Volebního výboru Poslanecké sněmovny PČR. Iniciátory této konference byli Mgr. Martina Berdychová, poslankyně PČR, a Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, z. s. Tématem konference bylo inkluzivní vzdělávání neslyšících dětí, žáků a studentů v současném českém vzdělávacím systému. Konference se snažila otevřít veřejnou diskuzi pro širokou veřejnost a nastolit řešení aktuálního tématu inkluze. Text: Lenka Hejlová

SEMINÁŘE NESLYŠÍCÍCH PRO NESLYŠÍCÍ Dne 17. 2. 2016 proběhl seminář na téma „O intimním sexu“ v rámci Znakovárny – souvislém pásmu vzdělávacích seminářů,

Prague

organizovaných a moderovaných neslyšícím mluvčím Janem Wirthem. O dva dny později, dne 19. 2. 2016, proběhla 3. pokračování semináře „O životě a smrti“ v týchž prostorách. O Znakovárně viz dole na této stránce. Pásmo pokračovalo seminářem „Partnerské vztahy“ dne 4. 3. 2016. Text: Lenka Hejlová

POJIŠŤOVNA ALLIANZ PODPOŘILA NESLYŠÍCÍ KOUPÍ SNÍDANĚ Společnost Tichý svět uspořádala pro zaměstnance pojišťovny Allianz 23. března velikonoční akci Tichá snídaně. Tichá kavárna, sociální podnik s neslyšící obsluhou, pro ni připravila 300 snídaňových balíčků, které si zaměstnanci pojišťovny mohli v ranních hodinách koupit přímo v budově pojišťovny v ulici Ke Štvanici v Praze 8. Akci finančně podpořil také Allianz nadační fond, který uhradil polovinu ceny každého snídaňového balíčku. Celkový výtěžek 34 750 korun putuje na podporu Tiché kavárny. Text: Lucie Křesťanová, Tichý svět, o.p.s.

Deaf Open

Text a foto: Robert Novák, organizátor turnaje

• Co: Mezinárodní turnaj ve florbalu • Kdy: 3. 6. – 5. 6. 2016 • Kde: sportovní hala Děkanka, Děkanská vinice I 987/5, Praha Celkem je přihlášeno deset týmů ze tří různých států: České republiky, Švýcarska a Finska. Budou hrát jak zkušené týmy, tak i týmy složené ze začátečníků. Půjde více než jen o floorbal. Během turnaje se totiž budou konat i doprovodné akce jako pokerový turnaj a grilování. Závěrem se uskuteční slavnostní párty. Neváhejte a přijďte podpořit české týmy a zároveň se pobavit.

unie 1-2 / 2016

Jak šel čas s obálkami Unie

únor 1996

1997 říjen 1996

1999 1998

2000

2001

Jak šel čas s obálkami Unie

2002

2004

2003

2006

2005 2007

2009

2008 2010