UNIE 11-12/2020 by casopisunie

dvouměsíčník ČESKÉ UNIE NESLYŠÍCÍCH, z.ú.

11-12/2020 • roč. XXIV • 49 Kč

MLUVÍCÍ RUCE: 30 LET EXISTENCE ČUN str. 10

EDITORIAL

INFORMUJEME

LUCIE WAGNER šéfredaktorka UNIE

dlouho jsem přemýšlela, zda se s vámi podělit o jeden citát. Vím, některé jsou příliš složité na pochopení, ale nemějte strach, nic filosofického si pro vás hned na úvod nechystám. Jedná se o citát Woodyho Allena, a ač je již staršího data, myslím, že velice přesně vystihuje aktuální období: „Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech.“ Dříve mi tento citát jaksi nic neříkal, ale během tohoto roku jsem si na něj vzpomněla mnohokrát. V této době plné zvratů musíme totiž nejen jako jednotlivci, ale i jako celá společnost fungovat navzdory našim plánům. Potraviny, oblečení, léky, nábytek… Jak se to vše dostane přímo k nám? Jednoduše si to koupíme. Ale přemýšleli jste někdy, jakou cestu absolvují všechny ty věci, které potřebujeme k životu? Máme leteckou, lodní, a především poslední dobou masivně se rozvíjející kamionovou dopravu. Spousta malých kluků sní o tom, že budou piloty, námořníky či řidiči kamionu. Kolika z nich se tento sen splní, netuším, avšak neslyšící David Krajíček se svého snu nevzdal. Podělil se s námi o vyprávění, jak krůček po krůčku mířil za svým dětským snem. Závěrem bych vám všem chtěla poděkovat za vaši přízeň v tomto roce a popřát vám krásné vánoční svátky plné pohody, klidu… A ať se vám splní aspoň jeden vánoční sen. Vaše Lucie Wagner

NÁHRADNÍ TERMÍN PLESU: 22. 5. 2021

OBSAH 6 30 LET ČUN: PROMĚNA V MODERNÍ ORGANIZACI, 2016 - 2020 10 REPORTÁŽ: MLUVÍCÍ RUCE 18 ÚSPĚŠNÍ NESLYŠÍCÍ: DAVID KRAJÍČEK 22 ZE SVĚTA:

UMĚNÍ VISUAL VERNACULAR 28 NESLYŠÍCÍ SENIOŘI: STANISLAV KLEISNER 30 PSYCHOKOUTEK: MÁTE V OKOLÍ OSAMĚLÉHO SENIORA? 32 HVĚZDY V NÁS: STŘELEC, KOZOROH

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

OBSAH

REDAKCE SE ZPOVÍDÁ

Které vánoční cukroví máme nejraději? Lucie Wagner: linecké cukroví, nugátové hrudky a bábovičky

Kristina Pánková Kratochvílová: babiččiny špičky – piškot s oříškovým krémem politý čokoládou

Lucie Sedláčková Půlpánová: jakékoli slepované cukroví, nepečené cukroví a vosí hnízda

Monika Ťuláková: linecké cukroví a košíčky s čokoládovou polevou

Petr Pánek: kokosky, vosí hnízda a vanilkové rohlíčky

Barbora Flusserová: linecké cukroví, vosí hnízda a sněhové pusinky

Lenka Hejlová: vanilkové rohlíčky a vosí hnízda Milena Brožová: kokosky a marokánky Eliška Stráníková: linecké cukroví a kokosové kuličky Ivana Hay Tetauerová: linecké cukroví, vanilkové rohlíčky a vosí hnízda

Mac Henzl: čokoládové máslové řezy, florentinské cukroví a babiččiny trojhránky Nikola Novotná: vanilkové rohlíčky a linecké cukroví Eva Kastnerová: vosí hnízda, ořechové řezy, mandlové kuličky a vanilkové rohlíčky Martin Jarůšek: rumové kuličky, perníčky a vosí hnízda

KDE NA SÍTI NÁS NAJDETE WEB www.cun.cz ISSUU www.issuu.com/casopisunie FACEBOOK www.facebook.com/CeskaUnieNeslysicich www.facebook.com/CasopisUnie

MŮŽETE SI NÁS PŘEDPLATIT Cena jednoho výtisku: 49 Kč Roční tištěné předplatné: 249 Kč včetně poštovného Kontakt: predplatne@cun.cz

• 11–12/2020, roč. XXIV ČASOPIS PRO VŠECHNY NESLYŠÍCÍ OBČANY

vydavatel časopisu a adresa redakce: Česká unie neslyšících, z.ú., Dlouhá 729/37, 110 00 Praha 1 • e‑mail: redakce@cun.cz vedoucí redakce: Monika Ťuláková • šéfredaktorka: Lucie Wagner • zástupce šéfredaktorky: Lenka Hejlová redakční tým: Milena Brožová, Eliška Stráníková, Ivana Hay Tetauerová, Kristina Pánková Kratochvílová, Lucie Sedláčková Půlpánová, Barbora Flusserová, Nikola Novotná, Dominik Mac Henzl tým pro zpracování překladů a videí: Eva Kastnerová, Martin Jarůšek externí spolupracovníci: Petr Pánek, Jan Kubík jazyková korektura: Jana Servusová redakční fotograf: Nikola Novotná foto na titulní straně: Jaroslav Klein foto na zadní straně: archiv redakce grafický design, sazba: Petra Tůmová Vychází 6× ročně • Registrace: MK ČR E 13987 SSN (print) 2464-7705 • ISSN (online) 2464-7802 V časopise uvedené názory nemusí vyjadřovat oficiální stanovisko redakce a vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Vydáno za podpory:

Podívejte se, co jsme pro vás nachystali v tomto čísle:

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

ČUN/ČMUN

PRAHA

NA BRANICKÉ PLÁŽI SE NELENOŠÍ

foto: Eliška Pechová, Help Cup, z.s.

Letošní první zářijová sobota patřila stejně jako minulý rok charitativnímu turnaji smíšených dvojic v plážovém volejbalu na podporu poskytovatelů sociálních služeb Beach Help Cup 2020. Pořadatelem 6. ročníku turnaje byla organizace Help Cup, z.s., spolupořadatelem Beach volleyball club Braník. Turnaje se na podporu 30 organizací zúčastnilo 30 týmů. Za Českou unii neslyšících se měl původně zúčastnit již známý tým Los Liberos, který ji reprezentoval v minulých ročnících. Na poslední chvíli však došlo ke změně a ČUN reprezentoval tým Stejskálci. Počasí turnaji přálo a manželé Stejskalovi pro ČUN vybojovali krásné 5. místo. –lw-

LIBEREC

LOUČENÍ S LÉTEM

foto: Marta Höferová, Barbora Flusserová

V sobotu 19. 9. 2020 se v Liberci konala venkovní akce Loučení s létem. Akci pořádala liberecká pobočka ČUN na zahradě občanského sdružení D.R.A.K. Slunečné a teplé počasí události přálo, a tak se přišli podívat dospělí i děti. Obě věkové skupiny si mohly v různých disciplínách zasoutěžit o zajímavé ceny. Odpoledne předvedla krásné vystoupení skupina dětských mažoretek, která si říká Novovesky. To ovšem nebylo jediné vystoupení – závěrem akce návštěvníky uchvátili žongléři z Cirko Minimo svojí ohnivou show. A. Havránková

V sobotu 12. 9. 2020 se v ČMUN Praha konalo setkání USHER klubu, přesně rok od jeho založení. Úvodem programu představila zakladatelka Barbora Flusserová vznik USHER klubu, záměry ohledně jeho financování a plány na rok 2021, na něž byly podány projekty. Obrovský dík patří paní tlumočnici Janě Kašparové a přepisovatelce Lucii Stádníkové z Centra zprostředkovatelů simultánního přepisu při ČUN. Akce se více než povedla a my se už moc těšíme na další setkání dne 14. listopadu, kdy pojedeme za „usheráky“ do Brna. Takže, všichni usheráci, posílejte přihlášky do 8. listopadu na usherklub@gmail.com. A sledujte naši facebookovou stránku, kde se včas dozvíte další informace. Vstupné na setkání činí 200 Kč a bude využito na zajištění tlumočníků a simultánního přepisu. M. Höferová

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

foto: Kristýna Nováková

YES, YES, YES... ONO SE TO PODAŘILO!

ČUN/ČMUN

PRAHA

NÁŠ TÝDEN Třetí zářijový týden patřil mezi týdny sváteční – vždyť jak si jistě mnozí z vás pamatují, neslavíme náš svátek jen jeden jediný den, nýbrž celých sedm dní. A jak již z oficiálního názvu vyplývá, slavíme Mezinárodní týden neslyšících a Mezinárodní den znakových jazyků. Neslavíme ho ale jen my, Češi, ale celý svět. Zapojili se tentokrát i politici ze všech koutů světa (více na straně 9). Česká unie neslyšících měla připraven bohatý program. V pondělí si pro nás nachystal přednášku osobně ředitel ČUN

Martin Novák. Věděli jste, že na světě existuje přes 200 znakových jazyků? Prvním národním znakovým jazykem uznaným ve světě byl znakový jazyk v Ugandě, v roce 1995. Spoustu posluchačů také přilákala přednáška Mgr. Radky Novákové pod názvem Český znakový jazyk je živý. Za ČUN mohu říci jediné: „Těšíme se na oslavu našeho svátku v příštím roce.“ –lw-

Lepšího znalce nenajdete - Radka Nováková a český znakový jazyk

foto: D. Mac Henzl

Výtvarná dílna opět přilákala tvořivé nadšence

foto: D. Mac Henzl

František Šmolík se zhostil příjemného úkolu: předání hlavní výhry Kristýně Šimralové v soutěži Máte tašku ,,ZNAKUJEME"...?

foto: I. Hay Tetauerová

foto: L. Wagner

Martin Novák nás blíže seznámil s „naším" svátkem

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

6. díl: 2016-2020

Proměna v moderní organizaci TEXT: Petr Pánek / FOTO: archiv ČUN, Gabriela Pecová a Nikola Novotná

Posledních pět let přineslo naší organizaci stabilitu a růst, omezený až v letošním roce celosvětovou pandemií nemoci covid-19.

roce 2016 byly ustanoveny pobočné spolky Českomoravské unie neslyšících z.s. Když v březnu 2017 schválily soudy transformaci České unie neslyšících ze spolku na ústav, stala se Českomoravská unie neslyšících z.s. zřizovatelem České unie neslyšících. V letech 2016 a 2017 se těšily velkému zájmu neslyšících projekty ČUN zaměřené na poznávání méně známých míst Prahy – Praha neznámá a Poznávejme krásy ČR. V Ostravě se vydařila II. Deaf Party v březnu 2018. Mluvící ruce jsou od roku 2018 vždy zaměřené na určité téma: výročí 100 let Československé republiky (2018), Sametová revoluce (2019) a letos 30. narozeniny České unie neslyšících. Monika Ťuláková (v ČUN pracuje od roku 2015 dosud) Před pěti lety mi ředitel Martin Novák nabídl zaměstnání – vedoucí redakce časopisu Unie. Řídím tu kompletní tým redakce. Unie vycházela v letech 1992 až 2010. Kvůli nízké dotaci se zvažovala v roce 2011 její elektronická verze, ale vše padlo kvůli nedořešenému projektu. V roce 2016 byl časopis obnoven a je vydáván jako dvouměsíčník. První šéfredaktorkou obnoveného časopisu se stala Lenka Hejlová, po ní

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

Turisté u Barrandovských teras, 3. 2. 2018

Lucie Sedláčková Půlpánová. Od loňského roku vede časopis Lucie Wagner. V redakčním týmu jsou další pracovníci – redaktoři, dopisovatelé, figuranti, administrativní pracovník, fotograf, grafik a programátor. Od roku 2017 vytváříme i videočlánky-překlady vybraných článků do českého znakového jazyka. K videím jsme zavedli QR kódy, které otiskujeme u článků v Unii. Během mého pětiletého působení v redakci sleduji, že se neustále učíme nové věci, udělali jsme velké pokroky ve spolupráci. Celou redakci beru jako rodinu. Lenka Hejlová (v ČUN pracovala v letech 2006 až 2010 a od 2016 dosud) V roce 2015 doznívaly dopady globální ekonomické krize a celková atmosféra měla příslib toho, že se ekonomika vyhoupne zase nahoru. Ředitel ČUN Martin Novák se na mě obrátil s tím, že je možnost vzkřísit Unii, ale je třeba upravit ji do elektronické verze, která by znamenala snížení nákladů. Naskočit do vyjetých kolejí nebylo snadné. Vazby na bývalé spolupracovníky

nebyly už tak silné; většina z nich pracovala jinde. V té době působily v ČUN Ivana Hay Tetauerová a Monika Ťuláková – společnými silami jsme začaly pracovat na prvních číslech a postupně se na nás „nabalovaly“ další posily, které se přihlásily se zájmem vzkřísit slávu časopisu. Zpětně toto období hodnotím jako metodu pokus-omyl, která však přinesla kýžené výsledky. Myslím, že titulní strany jsou zajímavější a lákavější – lépe komunikují se čtenářem. Překlady vybraných článků do ČZJ považuji za jeden z dosažených cílů redakce.

Gabriela Pecová (v ČUN pracovala v letech 2015 až 2019) Jako studentka bakalářského studia jsem se v březnu 2015 ucházela o zástup na pozici lektorky ČZJ v ČUN Brno. Byla to pro mě výzva, neboť jsem měla čerstvou akreditaci na lektora ČZJ z kurzu pořádaného organizací

Pevnost. A ze studia surdopedie se mi zkušenosti hodily do praxe. První půlrok jsem dojížděla 2x týdně do Třebíče, ale jakmile se naskytla příležitost učit přímo v Brně, neváhala jsem. V Brně jsem učila hlavně v 1. a 2. modulu. Nebyla to pokaždé procházka růžovou zahradou, přesto mi to dalo obrovské zkušenosti, které jsem uplatnila při výuce ČZJ na Masarykově univerzitě. V ČUN Brno jsem pracovala ještě v aktivizačních službách, učila angličtinu, cvičila se seniory, vedla kreativní hodiny a kurz odezíraní. Do těchto služeb chodili hlavně senioři, kteří byli moc fajn. S některými jsem dodnes v kontaktu.

menší) a to mě velice bavilo. Pak přišly další kolegyně a tým se rozrůstal. Byla to pro mne zajímavá zkušenost, a hlavně mé první zaměstnání.

kem, Veronikou Rafflerovou, Milanem Fritzem, Markem Bartoškem, Barborou Flusserovou, Martou Höferovou, Alojzií Mašínovou, Lukášem Novákem, Jaroslavem Schmidem, Romanem Matoušem, Vojtou Mrózkem a Lukášem Jandus Murínem, Václavem Novákem, Petrem Novotným, Veronikou Skohoutilovou a Marti-

O čem jsme v Unii psali 2016: V únoru vychází po pěti letech obnovená Unie. Přinesli jsme rozhovory s Ivetou Melichar, Pavlem Kučerou, Martinem Novákem, Kateřinou Peškovou a Lucií Břinkovou o Deaf Friendly, reportáž z Mluvících rukou i anketu o tom, jak neslyšící tráví Vánoce v cizině. 2017: Otiskujeme reportáž Věry Strnadové o vývoji televizních Exkurze do Plzeňského pivovaru, 24. 4. 2018 Veronika Slámová skrytých titulků, přináší(v ČUN pracovala v letech 2015 až me nové rubriky Jeden den John Smith hlavní hvězdou 2017) neslyšícího, Neslyšící senior Mluvících rukou, 9. 12. 2018 a Koutek psychologie. PíšeKdyž jsem si me o festivalu Praha slyší začátkem roku neslyšící. Vyšly rozhovory 2015 hledala s Pavlem Hlůžkem, Miroslamísto, netušila vem Hanzlíčkem, Pavlínou jsem, že budu Spilkovou, Janou Lapčákopracovat vedle vou, Jaroslavem Dědičem bývalého klubu a Arkadym Belozovskym. BYD. Měla jsem skvělou vedoucí – Pe2018: Opět nové setru Segeťovou. V kanceláři byla každé riály: (Polo)zapomenuté pondělí strašná zima, občas jsme museli příběhy a Eko. Píšeme pracovat v bundě a s rukavicemi. :-) o úspěšném nizozemském filmu Neslyšící syn, o ANEPL, přinem Kosinou, Josefem Bezemkem, nášíme anketu s pamětníLucií Maschke. ky o okupaci roku 1968. 2020: Hlavními tématy se stala Vyšly rozhovory s Jakubem 19. zimní deaflympiáda v Itálii, neNoskem, Emou Vinickou, slyšící děti v pěstounské péči, koroMartinem Látalem, Kanavirus, neslyšící skauti. Přinášíme milou Spěvákovou, Jiřím rozhovory s Tomášem Pazderou, TeŠkalákem, Romanem rezou Kmochovou, Věrou MacháčkoMelkou, Josefem Dufvou o Svatopluku Procházkovi, Martikem, Annou Pangrácovou nou Tomáškovou, Karlem Svitákem, a manželi Holíkovými. Markétou Zelenkovou, Barborou 2019: Píšeme o 20. Zacho, Antonínem Zralým, Lumírem Vánoční večírek zaměstnanců ČUN, 13. 12. 2019 výročí oboru ČNES, Vaszily, Zdeňkou Gašparíkovou, rodiprojektu Deaf Travel, nou Červinkových, Věrou StrnadoUsherově syndromu, vou, Eliškou Vyorálkovou, Lukášem Pak jsme se přestěhovali do jiných o Signslate i kongresu WFD v PaKaufnerem, Markem Vlachem, Jiřím prostor ve vedlejší budově, kde byly pro říži. Přinášíme anketu, co neslyšíEichenbergerem, Janem Adamíkem, zaměstnance lepší podmínky v kancecí dělali 17. 11. 1989. Vyšla nová Ladislavou Buberlovou a Davidem láři a pro členy větší klubovna. Začali rubrika Úspěšní neslyšící i rozhovory Krajíčkem. Zájmu se těšily nové serijsme dělat klub Mišák (aktivity pro nejs Johnem Smithem, Zdeňkem Junály Hvězdy v nás a Potrefeně.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

Z D OMOVA Připravily: Lenka Hejlová a Lucie Sedláčková Půlpánová

Foto: MV ČR; Deaf Friendly

Ministerstvo vnitra ČR myslelo i na neslyšící voliče a připravilo v ČZJ pokyny pro krajské a senátní volby, které proběhly letos začátkem října. Videa jsou umístěna na webu MV ČR na těchto URL adresách: Krajské volby: https://www.mvcr.cz/clanek/video-pro-neslysici-informacni-letak-pro-krajske-volby-2020.aspx Senátní volby: https://www.mvcr.cz/clanek/video-pro-neslysici-informacni-letak-pro-senatni-volby-2020.aspx Na tištěných infoletácích, které voliči dostali do svých schránek, byl odkaz na videa pomocí QR kódu. Neslyšící voliči tedy videa mohli najít pohodlně tak, že načetli QR kód na svém mobilním zařízení. Překlad připravila agentura Deaf Friendly, která se dlouhodobě věnuje zpřístupňování informací neslyšícím. Text: Deaf Friendly

Foto: Středisko Teiresiás MU

Ministerstvo vnitra myslí i na neslyšící voliče

Festival Open House Praha otevřel v termínu 1. − 6. 9. prostory běžně nepřístupných budov. Motto 6. ročníku festivalu tentokráte znělo: „Architektura pro všechny“. Pořadatelé festivalu ani letos nezapomněli na lidi se sluchovým postižením: přichystali pro ně prohlídky tří objektů s tlumočením do českého znakového jazyka a se simultánním přepisem – na straně 17 přinášíme článek s fotografiemi. Další ročník festivalu Open House Praha se uskuteční 10. – 16. května 2021.

Foto: Ivana Hay Tetauerová

Festival Open House tlumočen

Slovník jako nástroj vzdělávání Středisko Teiresiás při MU zorganizovalo na přelomu srpna a září letní školu v rámci projektu Sign Languages Dictionary as a Tool for Language Education and European Mobility of Deaf Students (MobiDeafDict). Celkem 16 účastníků se spolu se základy mezinárodního znakového systému a SignWritingu seznámilo se slovníkem Dictio. Na téma gramatiky, lingvistiky a lexikografie vystoupili neslyšící odborníci R. Vojtěchovský (SR), P. Zalan Romanek (Maď.) a N. Riemer-Kankkonen (Rak., Švéd.). Obtížnost překladu do ČZJ z pohledu techniky přiblížili M. Minďaš a M. Kulda. Prezentace V. Schügerl, předsedkyně EDSU, se týkala mobility studentů se sluchovým postižením. S. Floux z Francie nastínila řešení, jak více zpřístupnit informace osobám s hluchoslepotou. Text: Jana Havlová (redakčně zkráceno)

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR udílí každoročně cenu MOSTY za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch občanů se zdravotním postižením. Záštitu nad letošním 17. ročníkem konajícím se 15. 9. převzal hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Ceny byly udíleny ve čtyřech kategoriích: I. kategorie – instituce veřejné správy, II. kategorie – nestátní subjekt, III. kategorie – osobnost hnutí osob se zdravotním postižením, IV. kategorie – zvláštní cena. Právě v poslední kategorii byl oceněn Martin Novák, ředitel České unie neslyšících, z. ú., a to za rozvoj této organizace a propagaci simultánního přepisu mluvené řeči v ČR.

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

Foto: Zdeněk Němec

Cena MOSTY 2019 pro ČUN

Z D OMOVA

V rámci Mezinárodního týdne neslyšících, respektive Mezinárodního dne znakového jazyka (23. 9.) proběhla kampaň Světové federace neslyšících (WFD), jejímž cílem bylo získat od jednotlivých států videa, v nichž čelní politici znakují v národním znakovém jazyce sdělení: „(National) Sign Language for Everyone!“. Nápadu se chopila i Česká republika – za spolupráce SNN ČR, ČUN Praha, Deaf Friendly a dalších lidí vzniklo výsledné video, kde sdělení „Český znakový jazyk je pro každého!“ znakují ministryně Jana Maláčová, ministr Karel Havlíček, Patrik Nacher, poslanec Parlamentu ČR, Radka Maxová, poslankyně Evropského parlamentu a Jiří Drahoš, senátor Parlamentu ČR. Video s českou kampaní zde: https://vimeo.com/460088711

Foto: archiv Michaely Dolinové

Politici znakují v ČZJ

Tlumočená kultura

Foto: ASNEP (Facebook)

S ohledem na pandemii koronaviru se ruší tlumočené a simultánně přepisované představení Domácí@štěstí.hned. Původní termín 30. 11. 2020 se přesouvá na 28. 4. 2021. Na realizaci tlumočení a simultánního přepisu se podíleli SNN ČR, sdružení KukátkOO a ČUN. Hlavních rolí se ujali Michaela Dolinová, Iva Hüttnerová a David Suchařípa. Vstupenky je možno rezervovat na e-mailu vackova@snncr.cz s vyzvednutím na pokladně divadla Semafor, nebo je možno zakoupit je osobně v sídle SNN ČR na Praze 8. Cena vstupenek: 330 Kč (1. – 8. řada) nebo 300 Kč (balkon).

Neslyšící a Netlfix Foto: Tichý svět

Netflix uvedl 9. 10. 2020 1. sérii reality show o partě neslyšících a nedoslýchavých kamarádů z Gallaudetovy univerzity ve Washingtonu. V reality show pod názvem „Deaf U“ se odvíjí jejich příběhy a zážitky ze studentského života na Gallaudetově univerzitě. Oficiální trailer zde: https://www.youtube.com/watch?v=hr3wwPh5uKs

Foto: Netflix (Youtube)

Znakovka na stojáka! Vystoupení komiků z Underground Comedy tlumočené do ČZJ (psali jsme v UNII 3-4/2020) se pod oficiálním názvem Znak-up Night konalo s ohledem na koronavirová opatření až 18. 9. 2020. Večerem v Rock Café Prague provázela Lucie Macháčková a Tomáše Plhoně, Libora Macháčka, Adama Balažoviče, Tomáše Reitze, Nikolu Džokiče a Jana Studničku tlumočily Zuzana Procházková, Marie Horáková a Vendula Rychtaříková. Jednalo se o vůbec první tlumočení tohoto specifického žánru.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

R E P O R TÁ Ž

Mluvící ruce oslavily TEXT: Ivana Hay Tetauerová FOTO: Tomáš Devera

V neděli 20. září 2020 se uskutečnil 23. ročník divadelní přehlídky neslyšících umělců Mluvící ruce. Tato každoroční kulturní akce České unie neslyšících se konala v Divadle ABC v Praze. Tématem letošního klání bylo kulaté výročí České unie neslyšících – tedy 30 let od založení naší organizace. I když všude řádil koronavirus a probíhala hygienická opatření, naši věrní diváci všech věkových kategorií si cestu do divadla rádi našli.

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

R E P O R TÁ Ž

foto: Johana Kratochvílová

30 let existence ČUN

lohy letošních moderátorů se ujali Vendula Šírová a Lukáš Novák. Z českého znakového jazyka tlumočili Naďa Hynková Dingová a Fedor Krajčík a o simultánní přepis se postaralo duo přepisovatelů Tomáš Portych a Zita Štěpánková. Moderátoři představili cíle a poslání ČUN – její sociální, poradenské, přepisovatelské a tlumočnické služby – a redakci časopisu UNIE. Poděkování patřilo sponzorům, Ministerstvu kultury a zástupcům MČ Praha 1, bez jejichž finanční podpory by tuto naši tradiční kulturní akci nebylo možné uskutečnit.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

R E P O R TÁ Ž

Očima hlavní organizátorky Moniky Ťulákové Letošní Mluvící ruce se uskutečnily v divadle ABC. Obavy byly zejména z toho, aby se akce na poslední chvíli nezrušila. Já sama za sebe jsem si přála, aby Mluvící ruce proběhly, protože se konají jen jednou za rok a byla by škoda je nerealizovat. Asi týden před uskutečněním, kdy se epidemiologická situace zhoršovala, se mě hodně lidí ptalo, zda se bude akce konat. My jsme proto zajistili veškerá hygienická opatření – měření teploty, povinnost nošení roušek u diváků a dezinfekci. Příprava a zkoušky na představení proběhly hladce. Spolupráce se zaměstnanci z Unie, divadla i organizace CDY (Czech Deaf Youth) proběhla na výbornou.

PAT A MAT – vtipné pantomimické vystoupení Františka Půlpána a Laděny Bůžkové – jako Pat a Mat se náležitě snažili, aby jaksepatří oslavili 30. výročí ČUN a darovali panu řediteli Martinu Novákovi krásný dort, na němž musel přede všemi sfouknout svíčku.

ŽIDLE – František Půlpán ze souboru NEPANTO adaptoval své vtipné pantomimické vystoupení od slavného neslyšícího mima Stanislava Kleisnera.

VZPOMÍNKA NA PANA BUBERLEHO – Skupina seniorek z ČUN pod vedením Moniky Ťulákové stručně povyprávěla o historii ČUN a zavzpomínala z osobních zkušeností na jejího zakladatele – pana Ladislava Buberleho. Zleva: Agáta Syslová, Kamila Spěváková, Blanka Štěpánková, Jindřiška Nováková

I moderátoři nezůstali pozadu a činili se – viz jejich repertoár převleků k 30. výročí ČUN:

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

BLÁZNIVÉ HOLKY – Veronika Hartošová a Tamara Zúdorová předvedly živé taneční vystoupení.

R E P O R TÁ Ž

SRNKA – Dominik Mac Henzl: Polemické vystoupení o tom, jak by se měli k sobě navzájem chovat lidé a zvířata. O VELIKÉ ŘEPĚ – Skupina maminek si se svými dětmi pod vedením Moniky Ťulákové připravila vtipné modernizované vystoupení známé pohádky. Zprava: Monika Šturmová, Pavla Černá, Marie Tomicová, Kevin Pluhař, Nina Šturmová, Vanessa Tomicová, Adam Jarůšek, Natálie Novotná a Marie Basovníková.

COVID-19 KARANTÉNA – Sergej Josef Bovkun vystoupil se svým storytellingem ve znakovém jazyce pojednávajícím o tom, jak to vypadá, když se někdo v době rouškové dostane nechtěně do karantény.

Očima Veroniky Skohoutilové (loňská moderátorka a letošní organizátorka) Hlavní rozdíl mezi organizováním a moderováním je určitě v přípravě, která se liší. V loni jsme s moderátorem Martinem Kosinou museli nejdříve připravit scénář na dané téma Mluvících rukou a během moderování jsme se snažili o plynulou komunikaci. Jako organizátorka jsem letos připravila harmonogram s vystoupením účinkujících neslyšících umělců. Oproti loňskému roku jsem měla již velkou výhodu známého prostředí – lidí kolem Mluvících rukou. Komunikace s okolím při zadávání úkolů probíhala velmi dobře, ať jsem něco řešila s tlumočníky, pracovníky divadla či účinkujícími. Když se vyskytl zádrhel, vše se v klidu a hladce vyřešilo. Zjistila jsem, že i když byla práce moderátorky náročná, velmi mě naplňovala. Po loňském moderování jsem byla více vyčerpaná, letos jen unavená. Obě role jsou zodpovědné a náročné, ale moderátor je více vidět, protože stojí v hledišti, kdežto organizátor se pohybuje za oponou. To by byl asi největší rozdíl.

NESLYŠÍCÍ UMĚLCI – Dominik Mac Henzl a jeho pojednání o tom, že bychom měli jako neslyšící držet pospolu a být hrdí na sebe, na svou kulturu, umění. Zaznělo i to, že ve školách by se mělo učit o našich neslyšících umělcích stejně tak, jako je tomu u slyšících.

KUKÁTKOO SLAVÍ s ČUN – Zuzana Hájková představila organizaci Kukátkoo, spolek, který se zabývá překladem a tlumočením uměleckých textů z ČJ do ČZJ a naopak. Ukázala divákům několik projektů, které již realizovali.

„BEZ NÁZVU“ – Tamara Zúdorová a Alex Šulák – storytelling v ČZJ o tom, jak dva mladí turisté překonávají nástrahy počasí a za odměnu dosáhnou vrcholu své cesty.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

R E P O R TÁ Ž

Nejen

cenná zkušenost 14

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

R E P O R TÁ Ž

Jednu příjemnou pracovní zkušenost mají za sebou Vendula Šírová (27) a Lukáš Novák (30): moderování Mluvících rukou 2020. Vendula pracuje jako lektorka ČZJ v ČUN a Lukáš Novák je pomocným kuchařem ve škole pro slyšící žáky. Oba žijí v Praze a mají podobný smysl pro humor. TEXT: Milena Brožová / FOTO: Jaroslav Klein

Je to tvá první zkušenost s moderováním? V: Ano, byla to má první moderátorská zkušenost a byla jsem z toho nervózní. L: Ano, moderoval jsem poprvé. Když mě Monika Ťuláková oslovila, divil jsem se, proč já. Vždyť je kolem nás hodně známých lidí. Přijal jsem to, ale netušil jsem, že mě čeká náročné období. Sešlo se mi více věcí a najednou jsem neměl moc času na přípravu. Byl jsem pod tlakem a chtěl jsem moderování odvolat. Ale když jsem se tomu již zavázal, tak jsem slib musel dodržet. Naštěstí Vendula připravila scénář našeho moderování.

Překvapilo tě něco během přípravy na moderování? L: Náročnost přípravy. S Vendulou jsme se sešli jen jednou a zkusili si nanečisto moderovat podle scénáře. Původně jsem si představoval, že to bude snazší, ale v neděli při zkoušce jsem zjistil, že to není legrace. Musel jsem myslet nejen na to, co a jak budu říkat, ale také kde budu stát, jak se budu tvářit. Trému jsem ze začátku měl. Nebyl jsem si jistý, kdy mám nastoupit. Později ze mě nervozita spadla a vše proběhlo dobře. V: Při zkoušce jsem měla trému, ale díky opakování a i podpoře z okolí jsem to zvládla. Během zkoušky jsem byla upozorňována na nedostatky a to mi pomohlo. Pak už jsem si byla jistá a věděla jsem, co mám či nemám dělat.

Je moderování lehké? L: Při čtení scénáře jsem zjistil, že moderovat ve dvou je jiné a těžší, než když

moderuješ sám. Ve dvojici se moderátoři musí doplňovat, reagovat na otázky. Během zkoušky jsme ještě scénář poupravovali a pak jsem v tom měl trochu zmatek. Stalo se mi, že jsem musel improvizovat, protože jsem něco zapomněl. Myslím si, že moderovat sám je snazší. Byla to velmi zajímavá zkušenost. V: Není to lehké. Během přípravy jsem stála bez diváků na jevišti a šlo to. Ale pak, když jsem měla diváky v hledišti, musela jsem trému překonat. Byla to pro mě zkouška odvahy.

Kdyby přišla nabídka na moderování jiné akce, šli byste do toho znova? L: Asi ne hned teď. Mám za sebou náročné období, a tak potřebuji nabrat síly a na měsíc si odpočinout. V případě, že bych šel do moderování, tak si to určitě musím lépe naplánovat, aby se něco podobného neopakovalo. V: Ano, byla bych za ni ráda. I takto sbírám cenné zkušenosti. Chtěla bych moc poděkovat za to, že jsem dostala důvěru a příležitost Mluvící ruce moderovat. Děkuji organizátorům a kolegům, že mi byli oporou.

Jak se těšíte na vánoční svátky? L: Těším se na ně. Jde o dobu, kdy mám volno od povinností a práce. Těším se na atmosféru ve staré části Prahy. V: Moc se těším na vánoční posezení s rodinou a hlavně na bramborový salát. ☺ Miluji tradice a procházky v okolí Prahy během svátků.

Vanilkové rohlíčky, či vosí hnízda? LN: Vosí hnízda. VŠ: Vosí hnízda.

Vánoční mše, či procházka? LN: Procházka. VŠ: Procházka.

Vánoční klasická česká pohádka, či americká komedie? LN: Vánoční česká pohádka přeci. VŠ: Americká komedie.

Štědrovečerní kapr, či řízek z krůty? LN: Ani jedno. VŠ: Kapr.

Retro vánoční výzdoba, či aktuální trendy výzdoba? LN: Moc to neřeším, stačí i umělý stromeček a klidně i bez ozdob. VŠ: Retro.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

R E P O R TÁ Ž

Ze zákulisí FOTO: Jaroslav Klein

TEXT A FOTO: Ivana Hay Tetauerová

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

N AVŠ T Í V IL I JSME

Open House Praha 2020 pro neslyšící Festival Open House Praha i letos uspořádal tlumočené prohlídky do českého znakového jazyka ve třech festivalových objektech v Praze. V sobotu 5. září 2020 ve Štencově domě, sídle byznysklubu Opero, a v multifunkční budově Quadrio. V neděli 6. září mohli neslyšící navštívit tlumočenou prohlídku historického parníku Vyšehrad. Prohlídky byly zajištěny ve spolupráci se studenty z Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK. Ve všech objektech byl díky spolupráci s Českou unií neslyšících a společností Transkript online zajištěn navíc simultánní přepis mluvené řeči v reálném čase, který je alternativou pro osoby neovládající plně znakový jazyk. Open House Praha je součástí mezinárodní sítě Open House Worldwide sdružující 46 měst na pěti kontinentech světa, v nichž festivaly Open House probíhají. Vedle pořádání festivalu se organizace věnuje také nejrůznějším celoročním aktivitám (pro dobrovolníky, partnery, klub, veřejnost), včetně vzdělávacích programů pro děti, mladé dospělé či lidi s handicapem.

Neslyšící návštěvníci si užili krásný výhled z pobytové střechy multifunkční budovy Quadrio.

TEXT A FOTO: Ivana Hay Tetauerová

Neslyšící prohlídku ocenili...

Tlumočila Naďa Hynková Dingová, přepisoval Martin Čížek.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

Ú S P Ě Š N Í N E S LY Š Í C Í

Odřídím 13 hodin za den TEXT A FOTO: Eliška Stráníková

Snem spousty kluků je být řidičem kamionu. To platilo i u DAVIDA KRAJÍČKA (32). Tomu jeho blízcí říkali, že přeci nemůže řídit tak velké nákladní soupravy, když je neslyšící. David se ale nenechal odradit a svůj sen si splnil – dnes řídí obří kamion… Jaká byla ale cesta za tímto snem?

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

a archiv Davida Krajíčka

Ú S P Ě Š N Í N E S LY Š Í C Í

angličtiny. Ve firmě Corax, kde pracuji, mám například s dispečerem a zaměstnavatelem rozdělenou komunikaci. V praxi to znamená, že dispečer mi napíše zprávu, kam mám jet, pak sám zavolá do zahraniční firmy a sdělí jim, že jsem neslyšící a jak mají se mnou komunikovat. Často se stává, že firemní zákazníci jsou v šoku a řeknou, že neslyšící přece nemůže řídit kamion. Moji kolegové je ale ujistí, že se toho bát nemusí. V zahraničí komunikujeme formou SMS nebo psaním na papír. Někdy jen ukážu faktury, že vezu správné zboží do cíle, a k tomu použiji gestikulaci. Jsem prostě řidič, který nepotřebuje tolik mluvit. Komunikace mezi námi je jednoduchá a ustálená. Která cesta do zahraničí byla pro vás nejdelší? Španělsko, Francie a Itálie. V předchozím zaměstnání jsem jezdil i do Anglie. Bylo to náročné kvůli trajektu, ale jako profesionální řidič jsem to zvládal dobře.

„Život je vlastně něco jako mít auto. Nezáleží na tom, jaké auto máš, ale jak dobrý řidič jsi.“ Ondřej Novák

Nedá mi to a musím se zeptat: jak zvládáte komunikovat se zákazníkem v zahraničí? Mám slyšící rodiče a mezi slyšícími jsem vyrůstal, takže s nimi mohu nějakým způsobem komunikovat. A kvůli zahraničním výjezdům jsem se naučil základy

Vzpomínáte si, kdy jste měl nejtěžší práci nebo odvoz? Ano. Nejnáročnější odvoz jsem zažil u bývalého zaměstnavatele. Jel jsem do Anglie vyzvednout snad tu nejtěžší věc − jednalo se dva vysokozdvižné vozíky vážící kolem 16 tun. Z Anglie jsem je vezl až na Slovensko. Cesta trvala čtyři a půl dne. Mně se to ale moc líbilo, byla to krásná zkušenost.

DAVID KRAJÍČEK •

ZŠ vychodil v Olomouci (přípravná třída až 6. třída), poté přešel do Kyjova.

•

SOU absolvoval ve Valašském Meziříčí, obor elektrikář.

•

S přítelkyní rád cestuje. Jeho velkým snem je cestovat s ní po světě napořád.

•

Rád plave a ochutnává neznámá jídla.

•

Už když byl malý, měl u postele na zdi spoustu plakátů s kamiony.

Povězte mi, jak jste se dostal k tomu, být řidičem kamionu? Před devíti lety jsem pro jednu firmu jel poprvé dodávkou. A tam to všechno začalo. Bývalý zaměstnavatel chtěl vědět, jestli zvládnu plnit úkoly a dorazit do cíle s nepoškozeným zbožím. Prvním krokem byly cesty na Slovensko, kde se mluví podobným jazykem. Jezdil jsem půl roku bez problémů, takže jsem u bývalého zaměstnavatele získal důvěru. Zároveň jsem kamarádovi pomohl odvézt dvě auta, která jsem vezl dvojitým vozíkem, to jsem měl už řidičský průkaz B+E. Víte, odmalička jsem věděl, že chci být řidičem kamionu, ale podmínkou

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

Ú S P Ě Š N Í N E S LY Š Í C Í

bylo, že jsem musel mít alespoň pětiletou praxi. Takto jsem si ji poctivě plnil. Jak jste postupoval, abyste se dostal ke kamionu? Nejdříve jsem potřeboval povolení od praktického doktora. Doktor zpočátku váhal, jestli mi má dát vůbec potvrzení, protože netušil, zda to jako neslyšící zvládnu. Tak mě poslal k dopravnímu psychologovi. Ten mě vyšetřoval pečlivě; trvalo to skoro tři a půl hodiny. Dopodrobna se mnou hovořil a testoval mé vnímání a mou pozornost. Výsledky jeho vyšetření jsem odevzdal praktikovi, který mě fyziologicky vyšetřil a vytoužené povolení mi nakonec dal. Měl jsem z toho velkou radost. Po absolvování autoškoly jsem nastoupil k prvnímu zaměstnavateli, k firmě Filo, s.r.o. Po roce a půl jsem změnil firmu a nastoupil do CS-Cargo, kde jsem řídil kamion čtyři roky. V součtu jsem tak měl už více než pět let praxe. Nyní působím u firmy Corax. Pomohla Vám pětiletá praxe při hledání jiného působiště? Samozřejmě to i tak nebylo jednoduché. Když jsem chtěl dát výpověď v CS-Cargu, přál jsem si jít do jiné, ale podobné firmy. V hledáčku jsem měl firmu Corax, protože můj tatínek tam pracuje. A firma sama je mi sympatická. Zkusil jsem Corax kontaktovat přes tatínka, ale zaměstnavatel měl obavu a nechtěl mě přijmout. Pochopil jsem, že nemá s neslyšícími zkušenosti, i když kamioňáci mu říkali, že mě znají a že jsem dobrý řidič. Nakonec mě přijali na zkušební dobu, během níž jsem si získal jeho důvěru. Od té doby u nich pracuji. Šéf je velmi férový člověk. Mezi řidiči kamionu máte dobrý vztah? Většinou ano, ale jen jednoho znám více – je to strašně fajn člověk. Kdysi mi pomohl v nesnázích: jednou mi na dálnici prasklo kolo, tak jsem hned na benzínce zaparkoval. Musel jsem to spravit sám a šroub u kola nešel pomocí klíče uvolnit.

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

Práce Davida zkrátka baví

Kamioňáci si mě všimli a jaksi si rychle mezi sebou předali informaci, že potřebuji pomoci, přestože jsem si nikomu o radu neřekl. Najednou vidím, jak jeden muž vystupuje z kamionu a jde s úsměvem za mnou. Působil na mě dobrým dojem, okamžitě jsem věděl, že mi chce pomoci. Mluvil na mě, ale já logicky nerozuměl. Řekl jsem, že jsem neslyšící, a on vyjeveně koukal jak na mě, tak i na kamion. Nicméně jsme navázali hladce komunikaci a kolo jsme zakrátko spravili. Luboš, jak se jmenoval onen řidič, mě poté pozval na pivo. Od té doby se setkáváme a navzájem si pomáháme.

Nákladní auta - láska od dětských let

Řídíte určitý počet hodin denně a pak máte volno? U nás je to jinak. Cesta se musí předem naplánovat, například když dostanu informaci od dispečera, kam mám zboží odvézt, tak si odhadnu, kolik času mi cesta asi zabere. Rozpočítám si týdny na určitý počet hodin, například jeden týden na 50 hodin jízdy. Jeden den řídím klidně i 13 hodin, ale samozřejmě po každých čtyřech hodinách si dávám přestávku. Třeba v devět hodin večer přeruším cestu, zaparkuji, vyspím se a ráno v šest hodin zase vyjíždím, abych nebyl unavený nebo na mě nepřišel mikrospánek. Jak je vidno, nemáme pravidelnou pracovní dobu; ta se odvíjí podle toho, jak dlouhá je cesta a jaký máme časový limit na dodání zboží do cíle.

a vlastně i jejímu tátovi vděčný, samozřejmě nezapomínám ani na své rodiče, kteří mě v mém snu podporují. Být partnerkou řidiče kamionu není pro každou, málokterá vydrží být s mužem, který je až měsíc v zahraničí.

Je pro vaši přítelkyni náročné, když jste dlouho v zahraničí? Přítelkyně často jezdí se mnou do zahraničí. Její tatínek byl také kamioňák, takže sama ví, co to všechno obnáší, a tím pádem má pro mě pochopení. Jsem jí

Máte nějaké zkušenosti s předjížděním jiných kamionů? Když přede mnou jede opravdu pomalý náklaďák, třeba pod 80 km/h, tak ho většinou co nejrychleji předjedu a pokračuji normální rychlostí, čili 90 km/h.

Před Vánocemi v Itálii

Ú S P Ě Š N Í N E S LY Š Í C Í

jedině Volvo

S přítelkyni Zuzanou

Spoustě řidičů kamionu se nelíbí, že nemohou předjíždět v některých úsecích na dálnici. Bohužel to porušují, tudíž zbytečně dostávají pokuty. Nejvíce předjíždějí a zákony obcházejí Poláci. Abych nezapomněl, řidiči osobních aut si neuvědomují, že když přede mnou náhle zpomalí (někdy i tím provokují), tak mně nezbývá než prudce zabrzdit, což může odnést zboží, které převážím. Samotný návěs je strašně těžký, takže když vezu měkčí nebo křehčí zboží (láhve, plasty), tak brzdná síla úměrná váze návěsu je může poškodit. A za kamion a zboží mám obrovskou zodpovědnost, což je velmi stresující. Proti nám hraje i čas: od 6 hodin ráno až do 21 hodin večer nesmíme předjíždět. A to platí po celé Evropě. Nejhorší je to v Německu, které má vůči kamionům přísná opatření a omezující zákazy.

S policií v Rakousku jste neměl potíže komunikovat? Hned jsem oznámil, že jsem neslyšící, načež na mě nevěřícně koukali. Naštěstí jsme komunikovali „přes papír“. Záznam o dopravní nehodě jsme měli stejný, já ho sice měl v češtině a oni v němčině, ale překládali jsme si to ve slovníku. Bylo to v pohodě.

Citlivá otázka, měl jste někdy nehodu? Ano, ale byly to většinou lehké nehody. Teď si vzpomínám na jednoho motorkáře v Rakousku, který mi odřel nárazník. Na jedné dálnici byla velká zácpa a onen motorkář vjel nezodpovědně mezi auta. Vůbec jsem si ho nevšiml. Teprve když jsem popojel rychlostí 20 km/h, tak motorkář náhle narazil do předního nárazníku mého kamionu. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale museli jsme zavolat policii.

A sprcha Vám na cestách nechybí? Však říkám, že v kamionu je všechna výbava. ☺ Mám vodní čerpadlo na baterii a sprchový stan, kde se můžu schovat a osprchovat. Vodní nádrž mám připevněnou v zádi kamionu.

Jak se stravujete během přestávky v jízdě? Máte možnost si uvařit, či se chodíte někam najíst? Kamion je jako domov, je v něm všechna výbava, mikrovlnka, toustovač, ta nejmenší lednička, bomba na vaření a prostor na ukládání věcí. Je to správné útočiště. Takže mně nic nechybí a užívám si to. Přiznám se ale, že když je se mnou na cestách moje přítelkyně, tak nejvíce vaří ona. ☺

Znáte jiného neslyšícího, který jezdí kamionem jako vy? Znám rovnou pět neslyšících. Jeden starší pán a já jezdíme po Evropě, zbytek neslyšících jezdí kamionem jen po České republice.

Oblíbenou značku kamionu máte? Jedině Volvo! Odmalička… Jaký by měl být neslyšící řidič kamionu? Měl by mít talent na řízení a silný vztah k autům. Neměl by myslet jen na sebe, ale i na kamion. Dále jsou potřeba: rychlé reakce, výborný zrak a dlouhodobá koncentrace.

Poprosili jsme Davidova zaměstnavatele Ing. Jiří Koutníka o vyjádření: Pan Krajíček je u naší společnosti zaměstnán dva roky. Během dvou let navštívil například Španělsko, Anglii, Francii, Švýcarsko, Itálii, Nizozemsko, v nejbližší době by se rád podíval do Norska či Finska. S ohledem na jeho handicap bychom rádi ocenili to, že svou práci odvádí svědomitě a že mu nijak nebrání vykonávat už tak náročné zaměstnání řidiče chladírenského vozu. David dbá na to, aby bylo zboží přepravováno v požadovaných teplotních režimech a všech přísných podmínkách. Parťáka na cestách mu dělá jeho partnerka, která má stejný handicap. V nepředvídatelných situacích si vždy poradí a my si ho jako zaměstnance velice vážíme.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

Z E S V Ě TA

Visual Vernacular O víkendu 5.–6. září 2020 se v Praze pod záštitou Znakovárny uskutečnil workshop Visual Vernacular. Vedl jej mezinárodně známý neslyšící umělec z Francie − Erwan Cifra. TEXT A FOTO: Ivana Hay Tetauerová

rwan Cifra vystudoval sice elektrotechniku, ale i tak cítil, že se ještě stále „hledá“. Zapsal se postupně do několika kurzů – do kurzu audiovizuálních médií, kurzu video editora, webdesignu, webové animace a multimédia a grafického designu. Obrovská zkušenost s multimédii mu v dnešní době umožňuje propojovat kulturu a umění neslyšících skrze znakový jazyk, video animace a zejména milované umění Visual Vernacular. Od roku 2015 Erwan spolupracoval se známým neslyšícím francouzským umělcem, hercem a lektorem Simonem Attiou. Jednalo se o výuku osobního a profesního rozvoje budoucích lektorů LSF i při výuce a prezentaci VV. „Simon mi skutečně předal mnoho zkušeností, byl mým učitelem, co se týče umění VV. Po třech letech jsem se rozhodl, že se budu věnovat Visual Vernacular naplno. Založil jsem vlastní webové stránky a své znalosti VV předávám nyní dál. Cestuji po světě, přednáším a vystupuji tam, kde si mne neslyšící objednají. Umění Visual Vernacular jsem přizpůsobil vlastní osobnosti, svému stylu. Visual

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

Společná foto s účastníky workshopu VV v Praze. Zleva: Jan Wirth (organizátor workshopu), Vladimír Šimon, lektor Erwan Cifra, Alice Procházková, Nikola Plachetková

Vernacular je druh umění neslyšících, které si dobývá své pevné místo, a já bych tomu chtěl napomoci.“ Erwan zorganizoval již čtyřikrát tzv. World VV Live, kdy prostřednictvím webkamery naživo promítá vybrané neslyšící odvážlivce z celého světa, kte-

ří po dobu jednoho týdne po večerech krátce prezentují na YouTube své VV umění. Neslyšící, kteří jsou do tohoto live pořadu vybráni, musí splňovat podmínky dokonalé vizualizace: musí umět používat mimiku, tělo a ruce. Vše musí být jasné, zřetelné všem, bez ohledu na

CO JE VISUAL VERNACULAR? Visual Vernacular (VV) je umění neslyšících, které silně čerpá z filmových technik. Jeho zakladatel, neslyšící Američan Bernard Bragg jej pojmenoval právě takto, protože se zde používá lidový jazyk vizuálního neboli „filmového“ vyprávění. Visual Vernacular je tedy expresivní a uměleckou formou vyprávění ve znakovém jazyce. Vypravěč používá vizuální techniky, jako je střídání rolí nebo výrazná mimika, aby odvyprávěl příběh expresivním způsobem. Použití ikonických znaků v kombinaci se střídáním rolí a dalšími Visual Vernacular technikami umožňují univerzální pochopení příběhů. I když příběh vypráví např. uživatel českého znakového jazyka, mohou příběh pochopit i ti, kteří ovládají mezinárodní znakový systém, anebo dokonce i slyšící jednotlivci, kteří neovládají žádný znakový jazyk. Filmové efekty jsou klíčovým prvkem tohoto vyprávění, příkladem je oddálení nebo přiblížení scény (zoom), pohrávání si s rychlými nebo zpomalenými pohyby rukou a s tzv. panoramatickými pohledy. Střídání rolí je dalším způsobem, jakým si umělci pohrávají s vyprávěním příběhů. Umělec se může pomocí pohybů proměnit v různé postavy nebo dokonce v objekty, aby pomohl vytvořit příběh. Kombinacemi těchto technik vytváří umělci vizuálně vzrušující a přístupný způsob, jak vylepšit vyprávění.

Z E S V Ě TA

Momentky z pražského workshopu VV, jejž Erwan vedl.

to, kde diváci žijí. Slova nebo znaky ze znakových jazyků v projevu nesmí být (mohou být případně použity jen ikonické znaky). Zásadní jsou tři body, které Erwan dále rozvádí: „Zaprvé, rytmus – nesmíte být monotónní. Musíte si pohrát s rytmem, jeho narůstáním, ztišováním, zdůraznit jej, cítit. Zadruhé, zoom – je potřeba předvést zmenšování a zvětšování lidí, objektů. Zatřetí, příběh – musí mít pointu, vtip. Nejsem rád, pokud je to

pouhé „opisování scén“ z filmu. Jsem naopak potěšen, když si neslyšící vymyslí svůj originální příběh a zakončí jej nějakou překvapivou nebo nečekanou pointou.“ V listopadu 2019 vystoupil Erwan poprvé se svým hodinovým VV představením s názvem „2080: Kdo zabil znakové jazyky?“. Na Mezinárodním festivalu divadelních umění „Území gesta“ pořádaném Mimic and Gestural Theater v Moskvě za něj získal hned dvě ocenění: Nejlepší scénář a Nejlepší herec.

JAK SE LÍBIL WORKSHOP VV ČESKÝM ÚČASTNÍKŮM? Nikola Plachetková (lektorka ČZJ, Hradec Králové) Líbilo se mi, že jsem opět mohla sbírat nové zkušenosti. Nejtěžší pro mne byla mimika zvířat – např. bez rukou jen mimikou obličeje ukázat, o jaké zvíře jde. Měla jsem za úkol ukázat koně. Nemožné! Zaujala mne i teoretická část – historie a pohled na VV dříve a nyní, různá videa od neslyšících vystupujících. Zjistila jsem, že je potřeba myslet na ruce, střídání rolí, zvětšování, zmenšování, na rychlost nebo naopak pomalost.

ERWAN CIFRA - lektor, kouč a vystupující umělec •

Narodil se ve francouzském Nancy slyšícím rodičům.

•

Má o čtyři roky starší slyšící sestru, ale v rodině má neslyšící příbuzné ze strýcovy strany.

•

Díky docházce do bilingvální školy vyrůstal ve světě LSF (francouzského znakového jazyka) a psané francouzštiny.

•

Od dětství miloval vizuální multimédia jako filmy, komiksy, 3D animace, videohry.

•

Od roku 2000 vyučuje LSF.

•

Od roku 2015 se zabývá uměním Visual Vernacular.

Vladimír Šimon (lektor ČZJ, student FF UK, Praha) Na workshopu VV jsem byl zcela poprvé. Erwan ví, co dělá, struktura workshopu mi přišla hodně přínosná. Teorie i zpětná vazba byla perfektní. Jako nejtěžší mi přišlo to, že musím rychle myslet na to, co chci ukázat, a hlavně jak to ukázat, jaké klasifikátory mám použít. Hrát si se znakovým jazykem, umět ho použít i v umělecké sféře.

Alice Procházková (studentka SŠ, Ostrava) Díky workshopu jsem sesbírala pár nových zkušeností, jak se vyjádřit ve znakovém jazyce. Nejtěžší byla pro mne mimika a fakt, že při VV nesmím používat běžné znaky z ČZJ. Líbilo se mi, když jsme měli vymyslet příběhy na téma sport a zvířata. Těžké pro mě bylo i střídání rolí.

Erwan v akci

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

NEVŠEDNÍ ZÁLIBY

CO JE PŘESNĚ KRYPTOMĚNA?

JAK PROBÍHÁ SAMOTNÁ TĚŽBA? Uveďme si příklad na bitcoinu: Jako každá kryptoměna stojí na tzv. těžařích (angl. miners). Ti k jeho těžbě potřebují výpočetní techniku, a to více počítačů. Těžařům na jejich počítačích běží program, který sleduje síť bitcoinu a hledá určitý řetězec znaků (plateb). Kdo jako první najde správné pořadí znaků, získává odměnu za vytěžený blok. Jedná se tedy o počítání složitých matematických úloh (= kryptografický hash). V podstatě nejde o nic jiného než o uhodnutí náhodného čísla. Ve chvíli, kdy se to podaří, se blok stává platným (je vytěžen) a zapsán do tzv. blockchainu − zašifrované účetní knihy, která obsahuje všechny transakce na světě. Uživatelé mají motivaci potvrzovat tyto transakce, protože jsou za ně odměňováni určitým počtem bitcoinů. Dříve to bývali samotní uživatelé, kteří poskytovali svůj hardware (počítač) k ověření plateb a za každou ověřenou platbu dostali malý obnos bitcoinů. Dnes to jsou velká výpočetní centra, protože nároky na výkon rostou a běžnému uživateli by výtěžek z těžby sotva pokryl náklady na elektřinu.

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

Foto: pixabay.com

Kryptoměny jsou velice matematicky a softwarově propracovaný systém. S kryptoměnami lze provádět transakce; přesouvat je tam a zpět z jednoho počítače, telefonu či z jedné virtuální peněženky do druhé, kdekoli na světě. Pomocí kryptoměn lze tedy s prakticky nulovými poplatky platit rychle komukoli za cokoli, aniž by o tom někdo jiný věděl nebo to mohl zastavit. Kryptoměn existuje velké množství (cca 5900) a každá z nich byla vytvořena za jiným účelem. První kryptoměnou byl bitcoin (BTC), který je dodnes nejrozšířenější.

Kryptoměny jako nový druh loterie… TEXT: Lenka Hejlová / FOTO: archiv CrypDo, pixabay.com

Vydělat a směnit peníze tak, abyste dosáhli větší transparentnosti, rychlosti a bezpečnosti plateb, které transakce řízené centralizovaným systémem bank neumožňují? Takový způsob vám umožní právě KRYPTOMĚNA, novodobé digitální platidlo. Do jejich těžby a investování šel i neslyšící muž CrypDo (na jeho přání jsme změnili jméno).

NEVŠEDNÍ ZÁLIBY

CrypDo má doma mining rig s mnoha grafikami

CrypDo, co tě vedlo k rozhodnutí těžit kryptoměny? Bezpečnost transakcí? Vidina snadného bezpečného výdělku a únik od centralizovaného systému bank. Když totiž posíláš platbu pomocí klasického bankovního převodu, tak tvoji transakci ověřuje nějaký prostředník – banka. Tvoje prostředky tak podléhají „vůli“ třetí strany. Také mi vadí manipulace ze strany FED (centrální bankovní systém USA, pozn. redakce) a politiků.

Venezuelská vláda kvůli enormní inflaci zavedla kryptoměnu petro krytou rezervami kovů a nezpracovanou ropou… Myslíš že kryptoměny se v ČR s její poměrně vyspělou ekonomikou vyplatí? Myslím si, a dokonce i věřím, že kryptoměny se v budoucnu uplatní všude a bude je používat každý. Nevím ale, jestli to bude zrovna bitcoin nebo jiná kryptoměna. Obecně kryptoměny jsou ještě ve fázi vývoje. Těžit kryptoměny lze několika způsoby. Já používám nejstarší způsob, tedy PoW. Pokud by někdo v Česku ještě chtěl těžit, doporučil bych spíše PoS. PoW čili Proof of Work znamená výdělek za důkaz práce, čili prostřednictvím výpočetní techniky. PoS čili Proof of Stake je výdělek za důkaz vkladu, tudíž investic do kryptoměny a jejich dlouhodobé držení. Nejzásadnějším rozdílem mezi PoW a PoS je například to, že PoS je ekologičtější a méně náročný na těžbu.

A na pozadí běží proces těžby...

Kdo chce investovat do kryptoměn, měl by si předem položit několik praktických otázek: 1. Do jaké měny chci investovat? 2. Na jaké burze chci obchodovat? 3. Chci obchodovat, nebo jen dlouhodobě investovat? 4. Kde bitcoiny či jiné digitální valuty uchovávat? 5. Mám pevné nervy na to riskovat? V březnu 2020 byl BTC na maximu 9100 dolarů a spadl až pod hranici 3900 dolarů – tj. propad o více než 50 procent.

TĚŽEBNÍ STROJ Samotné počítače s výkonnými grafickými kartami dnes již k těžbě nestačí. Rostoucí počet těžařů → vyšší náročnost početních operací → časový nárůst těžby (až stovky let) → enormní spotřeba elektrické energie. Dnes se vyplatí těžit prostřednictvím ASIC hardwaru nebo mining rigu využívajícího grafické karty (GPU) nebo procesory (CPU).

•

ASIC hardware: speciálně navržený integrovaný obvod, v současnosti nejvýkonnějším modelem ASIC hardwaru pro těžbu bitcoinu je model Antminer. Plus: ekonomičtější řešení (vysoký výkon vs. nízká spotřeba elektřiny). Mínus: velmi omezené využití − těžba pouze jednoho algoritmu.

•

Mining rig: může jím být jakýkoliv dostatečně výkonný stroj. Zpravidla mívá několik grafických karet (GPU) či procesorů (CPU). Plus: mnohem univerzálnější těžba a široká škála algoritmů. Mínus: spotřeba elektřiny bývá velice vysoká.

Kdy jsi začal těžit? Začátkem roku 2018. Tehdy jsem nakoupil technické zařízení, vymezil jsem pro ně prostor, zajistil optimální dodávku elektrické energie, přívod internetu a dobré odvětrávání. Zařízení jsem sestavil dohromady a postupně jsem těžil. Pořídil jsem si mining rig s výkonnými „grafikami“ na těžbu jiných kryptoměn.

Prakticky to pak vypadalo jak? Nastavil jsem miner software pro těžbu, kde jsem si zakódoval adresu peněženky, do které mi chodí odměny za těžbu. Dále adresu tzv. poolu, což je místo, kam se připojují i další těžaři z celého

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

NEVŠEDNÍ ZÁLIBY

světa a společně těží kryptoměny. Čím větší hashrate (měrná veličina výkonnosti v bitcoin síti, pozn. redakce) má onen pool, tím více kryptoměny vytvoří. Po spuštění programu se těží nonstop. Program běží – vyděláváš, a tedy se ti navrací počáteční investice do techniky a elektřiny. Ze začátku to bylo zajímavé, protože bitcoin byl na vrcholu a zisky byly hned vidět. Během několika měsíců hodnota BTC spadla a s ním i zisková těžba. V současné době se zisková těžba zase pomalu vrací.

Vrací? Tento masivní výkyv je dán pandemií koronaviru? Dotkly se tě výkyvy nějak významně? Hodnota bitcoinu je prostě neustále volatilní, čili ceny prudce stoupají a prudce klesají. Ať už je to zprávami ze světa, hoaxy či manipulacemi ze strany mimozemšťanů. Masivní výkyvy v březnu 2020 se mě dotkly částečně, ale nepříjemná zkušenost to tedy byla.

Z pohledu státních orgánů ČR jsou kryptoměny považovány za nehmotný movitý majetek. Česká národní banka je jako peněžní prostředky neuznává. Nákup a prodej kryptoměn tedy nepovažuje za platební službu.

K tomu poolu. Myslela jsem, že těžíš sólo?

Musíš být u těžebního stroje nonstop?

Kéž by. Těžba je nákladná činnost, a pokud nemáte miliony na prostory a vybavení, tak nemáte šanci. Proto jsem v mining poolu, tedy uskupení těžařů. Ze začátku ale tomu tak bylo, že kryptoměny těžil každý těžař sám za sebe.

Ne, vše sleduji z mobilu přes stránky poolu. Těžaři zjistí vše potřebné ze statistik. I to, zda stroj má závadu. Starám se jen o to, aby to běželo, a tedy vydělávalo. A to se dá sledovat i přes mobil. Kolikrát se stane, že těžba „vypadne“, tak ji dálkově přes mobil zapnu. Není třeba fyzicky u toho být, jen když to je nutné v případě poruchy.

Český programátor Marek “Slush” Palatinus přišel s řešením a stvořil první pool pod názvem SlushPool. Pool je sdružení těžařů, kteří společně disponují silným výpočetním výkonem. Mohou tak konkurovat ostatním těžařům a úspěšně vytěžit blok. O odměnu se pak dělí rovnoměrně podle toho, jakou míru výpočetního výkonu kdo z nich poskytl.

Efektivita vytěžení kryptoměny je úměrná spotřebě elektřiny. Kolik platíš za těžbu? Můj stroj ročně spotřebuje mezi 15-30 000 kWh, rozmezí je dáno náročností těžby. Je to energeticky náročný proces. Alespoň mám pořád teplo v „těžebně“ a v zimě se tam mohu ohřát. Ročně dám za elektřinu cca 25-50 tisíc Kč.

Jak může CrypDo zaplatit za elektřinu? Kolik těžařů je v jednom poolu? Je-li pool efektivní, přehledný, úspěšný, mohou v něm být stovky, tisíce těžařů. Já jsem nejčastěji v bsod.pw a 2miners.com. Šikovný programátor může vytvořit dobrý pool a vydělávat na poplatcích za jeho provoz.

Zmiňuješ volatilitu kryptoměn. Kdy jsi prodělal nejvíce a na jaké měně? Ta kryptoměna, na které jsem nejvíce prodělal, tedy zbytečně spálil elektřinu, už neexistuje. Naivně jsem naletěl podvodu z Česka.

1. Zaplatí ze svých reálných úspor a zisky z těžby prodá dráž. Když určitá kryptoměna totiž zažije boom na burze, CrypDo ji prodá dráž. 2. Z peněženky, kam mu chodí zisky z těžby, odešle kryptoměnu na burzu, kde ji prodá/smění za dolary, které si nechá poslat na účet.

Rychlost těžby ovlivníš tedy výkonností těžebního stroje? Ano, čím výkonnější, tím dražší. A pokud těžař umí dobře těžit, investice se mu vrátí. Pozor ale, je tu možnost hacknutí. Říká se tomu 51% útok. Někdo s o 51 % výkonnější těžbou než ostatní by se mohl pokusit shrábnout veškerý zisk. Existují proti tomu ochrany, ale ne všechny kryptoměny je mají. Z toho důvodu je taky dobré znát vše možné o kryptoměně, kterou těžím, abych předešel takovým rizikům.

Seznam transakcí odměn za těžbu

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

NEVŠEDNÍ ZÁLIBY

Peněženka kryptoměny monaco, která vydává VISA karty.

í i CrypDo A jednu VISA kartu vlastn

NÁZORY „Kryptoměny jsou podle mě dobrá investice a mají budoucnost. Sami máme peníze v kryptoměnách a děti taky mají část peněz uloženou v kryptoměnách.“ ekonomka

CO JE 51% útok? Takový hacker by musel vlastnit více než 51 % těžebního výkonu (odtud 51% útok na síť), k čemuž by potřeboval výpočetní techniku, jejíž spotřeba elektřiny by se rovnala spotřebě menších států, a to je dost nepravděpodobný scénář. Mohl by ale tak teoreticky provádět útoky na síť.

Co říct lidem, kteří se na kryptoměny dívají skepticky? Že je třeba změnit současný finanční systém. Kryptoměny jsou právě jednou z variant. Neposlouchejte, co říkají ostatní, udělejte si na to názor sami. Pokud vás to zajímá, studujte kryptoměny.

Kolik kryptoměn současně těžíš? Jednu – Zcoin. Na jiné jako jsou bitcoin, litecoin, monero bych potřeboval výkonnější stroje. Ethereum se ale dá ještě solidně těžit grafickými kartami.☺

Za kryptoměnu si ale prakticky nekoupíš rohlík, pokud na něj máš náladu tady a teď…?! To sice teď ne, ale kryptoměnou se dá platit opravdu cokoli. V kavárně Paralelní Polis zaplatíte kávu bitcoinem. Máš-li třeba kartu od kryptoměny monaco (crypto.com), můžeš platit opravdu cokoliv. Existují kryptoměny, které vydávají VISA karty, kterými platíš v obchodech. Za kryptoměny nakoupíš i nemovitosti a i jisté fotbalové kluby využívají transakce kryptoměn. V Alze dá nakupovat na bitcoin, ethereum a litecoin.

„Já se jich bojím, vývoj jejich hodnoty je obtížně předvídatelný.“ generální ředitel tuzemské pobočky mezinárodní korporátní skupiny „Chci to zkusit… Z ryze spekulativních důvodů, ale nenašel jsem si čas se s tím blíže seznámit. “ VŠ pedagog „Je to velký podvod, ale dá se na tom vydělat. Pokud máš zrovna kryptoměnu, která vyletí tisícinásobně, tak jsi za vodou.“ ☺ těžař kryptoměn

A reálně si bitcoiny již nějak uplatnil, například nákupem movitého majetku? Ještě ne, střádám si je na později.

Americká kryptoburza Kraken získala jako první kryptoburza v USA speciální bankovní licenci pro území státu Wyoming. Kraken Financial se tak stal první regulovanou americkou bankou, která bude poskytovat komplexní služby přijímání vkladů, úschovy a správy kryptoměn.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

N E S LY Š Í C Í S E N I O Ř I

A JAK ŠEL JEHO ČAS S DIVADLEM… 1955: Ve Výmolově ústavu hrál ve školním divadle postavu Chaplina, jinak nic 1961: Josef Zeman mu nabídl, ať zkusí divadlo; jeho prvními učiteli byli Vladimír Buberle a Břetislav Veselý 1961−1962: První dvě divadelní hry, a hned velký úspěch: Sluha dvou pánů a Lucerna; od té doby desítky různých divadelních rolí 1971: Břetislav Veselý zakládá soubor NEPANTO a Stanislav Kleisner se stává jednou z jeho předních osobností

Šedesát let hercem V letošní jarní Unii jsme zavzpomínali na divadlo neslyšících s komikem Antonínem Zralým. Jistě znáte i jeho nerozlučného kolegu, legendárního herce Stanislava Kleisnera. V prosinci se dožívá kulatých narozenin, bude mu již 80 let. Víte, že se narodil na Štědrý den roku 1940? TEXT:

Petr Pánek

FOTO: archiv Stanislava Kleisnera, Petr Pánek a Martina Věrčáková

S Markétou Maradovou ve hře Setkání, festival Mezi Ploty, 2009

1974: Úspěch hry Hlad na mezinárodním festivalu v Postupimi 1976: Premiéra velmi úspěšné hry Desetiboj (spolu s Antonínem Zralým) 1981: Jindřich Zemánek zakládá P.S.I. (Pantomima System Internacional), i zde hraje S. Kleisner hlavní role 2009: Vystupuje s dalšími neslyšícími amatérskými herci v Národním divadle 2011: Dostává Cenu ministra kultury za přínos k rozvoji české kultury 23. 12. 2012: Medailonek v Televizním klubu neslyšících 2015−2019: Hrál v pěti vánočních pohádkách České televize 2019: V prosinci hrál naposledy v divadle (Brno); s pantomimou neslyšících procestoval celou Evropu, 2× hráli v USA, 2× v Japonsku

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

Cena za přínos k rozvoji české kultury, 7. 12. 2011 S dcerou Monikou a manželkou Martou, 15. 8. 1974

N E S LY Š Í C Í S E N I O Ř I

– příběh Stanislava Kleisnera Hra Struktura hmoty navazovala na hry Ideální společnost a Dynamické systémy, 1985

CO O STANISLAVU KLEISNEROVI MOŽNÁ NEVÍTE:

Se Zlatou Kurcovou ve hře Dopis, 80. léta

•

Narodil se před 80 lety, 24. 12. 1940.

•

Pochází z Mladé Boleslavi, v Praze žije od svých 12 let.

•

Do škol chodil do Radlic i na Smíchov, v roce 1959 se tu vyučil zámečníkem.

•

41 let byl věrný jedinému zaměstnavateli – Závodům průmyslové automatizace, n. p.

•

V roce 2000 odešel do důchodu.

Úspěšná hra Hlad, 14. 9. 1974

S Antonínem Zralým ve hře Desetiboj, 1976

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KOUTEK PSYCHOLOGIE

Máte v okolí osamělého seniora? Blíží se období Vánoc, což je čas, který trávíme se svými nejbližšími. Existuje ale mnoho osamělých lidí, na které samota doléhá nejvíc o Vánocích. Patří mezi ně hlavně senioři. Neslyšící senioři to mají těžší než ti slyšící. Častěji zažívají pocity izolace (zejména ti, kteří bydlí mimo velká města). Když v jejich okolí nejsou žádní jiní neslyšící nebo znakující lidé, nemají si s kým popovídat. Nezapojí se do rozhovorů se sousedkou nebo s jinými seniory na nákupu. Možná se jim stýská po přátelích, kteří bydlí daleko, takže je těžké se s nimi sejít. U lékaře, v lékárně i v nemocnici narážejí na komunikační bariéry. Aktivity pro seniory v místě bydliště jsou pro ně taky nedostupné. Mají obtížný přístup k informacím z novin, televize, internetu… Na rozdíl od mladých neslyšících často nevyužívají online

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

komunikaci v ČZJ a nejsou v kontaktu se světem přes počítač nebo chytrý telefon. Pokud mají slyšící děti, které už mají své rodiny, mohou se cítit izolovaní i v rámci rodiny. Kdyby se jim něco stalo, o pomoc se dovolají hůře než slyšící. Neslyšící senioři často končí osamělí i v domovech důchodců (nebo v LDN), kde většinou úplně ztratí kontakt se svým jazykem. V některých zemích existují domovy pro neslyšící, u nás tato možnost zatím není.

Jak bojovat proti osamělosti? Nejvíce pomoci můžeme my ostatní. Udělejme si aspoň chvilku na svou ba-

TEXT: Kristina Pánková Kratochvílová FOTO: pixabay.com, unsplash.com

bičku, dědečka, souseda nebo neslyšícího seniora z vašeho okolí. Prohoďme s nimi pár slov. Pomozme jim s nákupem. Přinesme jim kousek koláče nebo jiné dobroty, dejme si s nimi kávu. Někdy stačí seniora jen trochu postrčit, aby začal být aktivnější. Rádi byste se „ujali“ nějakého seniora? Poptejte se v Unii nebo v jiné organizaci, mezi známými atd. Můžete také chodit jako dobrovolník do domova seniorů, kde je neslyšící klient. Před lety jsem se na praxi v jednom domově důchodců dozvěděla, že tam žije neslyšící pár. V mládí byli ve společnosti velmi oblíbení, muž byl úspěšný neslyšící

KOUTEK PSYCHOLOGIE

fotbalový reprezentant. Přesto ve stáří úplně ztratili kontakt s ostatními neslyšícími a zapomnělo se na ně. Občas jsem se za nimi stavila, úplně pookřáli a vyprávěli mi o mládí. Moje návštěvy byly obohacující jak pro ně, tak i pro mě.

Nemoci stáří U starších lidí se může chování změnit k horšímu. Když se to stane našim blízkým, je to hodně náročné. Pomáhá nebrat si to osobně a brát to jako součást stáří, jako nemoc. Pokud se musíte starat o seniora, je důležité, abyste na to nebyli sami a zachovali si dost sil. Je také možné zajistit pečovatelskou péči.

Klaudie Podlešáková (89 let)

Jak se udržuji fit? Když mi bylo 60 let, zemřel mi manžel. Od té doby hodně chodím na procházky a do společnosti neslyšících. Nemohla bych jen tak sedět doma. Nenechám si ujít různé přednášky v Unii, protože se ráda dozvídám nové věci. Zajímám se o politiku i o kulturu. Do Unie chodím pravidelně i na cvičení k Monice Ťulákové. Před dvěma lety jsem pod jejím vedením účinkovala s dalšími seniorkami na Mluvících rukou v tanečním vystoupení. Ráda zajdu i do Znakovárny mezi mladé lidi, baví mě povídat si s nimi. S mládím mě spojuje i můj třicetiletý slyšící vnuk, který mě často navštěvuje. Sleduji televizi, hlavně zprávy, abych měla informace o tom, co se děje.

Pokud je zdravotní stav seniora špatný, možná má nárok na příspěvek na péči, ze kterého je možné hradit péči a další služby. Častým strašákem seniorů je Alzheimerova choroba. Je pro ni typické zapomínání a zmatené chování, ztráta orientace v čase a ve známém prostředí. Člověk např. dává věci na nesprávná místa (klíče do ledničky), neobléká se podle počasí nebo najednou poplete i přípravu jednoduchého jídla. Mění se mu i povaha, je víc pasivní a náladový. Demence je důsledkem „Alzheimera“, ale jsou i jiné typy demence. Člověk v nejhorším stádiu demence je úplně závislý na pomoci, nepoznává své nejbližší. Rozvoj „Alzheimera“ se dá zpomalit pomocí léků. Důležitá je diagnostika u lékaře, protože zdaleka ne všechny problémy se zapomínáním a zmateným chováním znamenají Alzheimerovu chorobu. Čím dřív se s léčbou začne, tím pomaleji se nemoc rozvine. Někdy je problém, že senior odmítá návštěvu u lékaře. Dokud se o sebe zvládá postarat, nemůžeme ho nutit, avšak je možné ho zkusit přesvědčit nebo se domluvit na postupu s lékařem. Častým onemocněním ve stáří jsou také deprese, které mohou dokonce vést k podobným projevům jako u demence, a hlavně zbytečně znepříjemňují život. Dají se totiž dobře léčit pomocí léků. Proto je důležité při dlouhodobém smutku a pocitech beznaděje navštívit lékaře.

Jak se udržovat fit? Tipy nejen pro seniory •

Choďte ven a hýbejte se! Nevyhýbejte se blahodárným slunečním paprskům. Přiměřená fyzická aktivita pomáhá ke zdraví i k dobré náladě.

•

Nezanedbávejte pravidelné kontroly u lékaře. Nebojte se komunikace, využívejte tlumočníka. Plnohodnotná domluva s lékařem je velmi důležitá.

•

Poraďte se s lékařem, zda je pro vás vhodné užívat vitaminy a doplňky (např. omega-3 kyseliny, vitamín D…). Základem je zdravé a vyvážené stravování.

•

Zaměstnávejte svůj mozek – vymýšlejte pro něj aktivity, např. sudoku. Učte se nové věci. Přihlaste se na kurz nebo jinou aktivitu pro seniory (např. v Unii jsou počítačové kurzy i kurzy angličtiny a cvičení).

•

Choďte mezi lidi a udržujte s nimi vztahy.

•

Naplánujte si na každý den nějakou činnost. Nejhorší je, když člověk celý den jen polehává nebo sedí u televize.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

HVĚZDY V NÁS TEXT: Lenka Hejlová /FOTO: pixabay.com

Střelec

Střelcův pohled se upíná k nebesům

(23. 11. – 21. 12.) SLUNCE VE STŘELCI Střelec bývá zobrazován jako člověk-kůň s lukem a šípem namířenými k nebi čili kentaur z řecké mytologie. Střelec tedy v sobě spojuje tři roviny: zvíře (kůň) − člověk (lidský trup) − Bůh (šíp namířený vzhůru). Přesněji řečeno, koňské tělo znázorňuje zvíře v nás, horní část těla symbolizuje člověka, který se pozvedl nad primitivní zvířeckost, a šíp je symbolem Boha (v nás). Proto posláním člověka se silně zdůrazněným archetypem Střelce je „být povolán k něčemu vyššímu.“ Střelci mají v sobě zakořeněn optimistický postoj, neboť jejich pohled a šíp míří vzhůru, k nebesům. Jsou to vizionáři, kteří věří ve vyšší cíle. Zároveň však na sebe kladou vysoké nároky, protože hodnotí sebe podle nedosažitelných (božských) ideálů, což vede k pochybnostem o sobě samých. Pro Střelce je obtížné být sám se sebou spokojený, přijmout vlastní průměrnost a nedokonalost, jak svou, tak i druhých.

ASCENDENT VE STŘELCI • Ascendent neklidu. • Obtížné setrvání v manželství nebo nějakém svazku → vnitřní oheň nutí lidi s tímto ASC pochybovat o životě a hledat nové zážitky. • Lidé s tímto ASC velmi rádi cestují → věří, že různá místa na Zemi mohou mít vliv na kvalitu života → omyl, podstatné je najít klid v sobě.

LUNA VE STŘELCI

být nahá apod.). Důležitá je pro ně otázka dobra/zla a spravedlnosti. Pokud cítí křivdu ze strany rodičů, reagují zděšeně, neboť to vnímají jako bezpráví. Z těchto raných dětských křivd vyrůstá touha stát se advokátem − typické povolání pro Střelce.

VENUŠE VE STŘELCI Pro člověka s Venuší ve Střelci je partnerský vztah budováním společných vizí

MARS VE STŘELCI Mars ve Střelci je Boží rytíř, křižák, zkrátka poutník-bojovník za duchovní hodnoty, který pro svou víru obětuje vše. Stinnou stránkou tohoto aspektu je nebezpečí dogmatismu a fanatismu. Zvláště muži mají vyvinutý cit pro mužskou důstojnost, což může být spojeno s touhou stát se hrdinou (a s nebezpečím machismu). Ženy s tímto Marsem jsou přitahovány k mužům-občanským aktivistům bojujícím za dobro a fair-play hru, mužům typu Robina Hooda. Archetyp Robina Hooda

Děti s Lunou ve Střelci staví svou matku na piedestal, je pro ně panenskou královnou hodnou uctívání. Na rozdíl od Luny ve Štíru neakceptují, že matka může mít „stinné“ stránky (intimní život s otcem, Malá Luna ve Střelci je bezchybným hrdinou

a společného poslání; má tedy spíše duchovní náboj. Vztah pod vládou Střelce je jakási společná pouť – dlouhá cesta do Indie, překročení Jordánu, výstup na vysokou horu, zápis do duchovního kurzu apod. Muž s touto Venuší hledá duchovní partnerku, kněžku, pro niž láska a sexualita jsou darem Božím.

Archetyp idealistické cestovatelky

POHÁDKY/MÝTY KE ZNAMENÍ STŘELCE:

Zeus (řecký mýtus o nejvyšším bohu): Zeus porazil krutovládu svého otce a osvobodil své sourozence, přičemž svého otce ušetřil. Motiv milosrdenství, růstu, překonání překážek vírou v dobro. O věrném Janovi: Věrný Jan chránil prince, ale princ si jednou jeho ochranu špatně vyložil a dal jej upálit. Svého činu pak litoval a obětoval své syny, aby Jana oživil. Ten poté dětem vrátil život. Poselství pohádky: naslouchání božskému hlasu.

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

HVĚZDY V NÁS

Kozoroh

Holá podstata bez příkras…

(22. 12. – 19. 1.) SLUNCE VE ŠTÍRU Tvrdost, chlad, vnitřní čistota, jasnost povahy a střídmost – toto nejlépe vystihuje archetyp Kozoroha na duševní a fyzické úrovni. Energii Kozoroha znázorňuje tarotová karta Poustevník – stařec s dlouhým bílým vousem, oděný v šedém rouchu s kápí, stojící uprostřed zimní krajiny. Jednou rukou se opírá o hůl a v druhé ruce drží lucernu, kterou svítí do nekonečné tmy. A právě toto světlo je světlem vnitřního poznání v momentě, kdy se člověk stáhne do sebe a „ve tmě“ hledá sebe. Pro Kozorohy je depresivní, když je nějaké dílo dokončeno, podstatou jejich bytí je totiž plnit neustále nějaký úkol. Děti se Sluncem v Kozorohu potřebují otce v roli krále či mistra zenového umění, který je naučí disciplíně. Dcery mohou v dospělosti povědomě vyhledávat partnery, kteří je přitahují svojí přísnosti a silnou vnitřní vůlí. V negativním případě mohou podlehnout příliš autoritativním mužům.

ASCENDENT V KOZOROHU • Ascendent houževnatosti. • Přílišná snaha o sebeovládání → neschopnost projevit své emoce → může vést k partnerským problémům. • Lidé s tímto ASC jsou velmi praktičtí, realističtí a pracovití → ochota postoupit dřinu a námahu → neurotický strach ze selhání. •

přísnou ženu, od níž se nechají kárat, v pozitivním případě je přitahují ženy, které mají v sobě něco z vitální amazonky a zároveň mateřské a zodpovědné ženy.

VENUŠE V KOZOROHU Archetyp Venuše v Kozorohu má obraz prosté, skromné klasické krásy, Archetyp přísné tvrdé královny

LUNA V KOZOROHU Lidé s Lunou v Kozorohu od okamžiku svého narození dobře chápou, že život není jen tanec a louka plná květin. Na své okolí působí jako malí dospělí a od raného věku chápou požadavky na výkonnost a plnění povinností přímo zbožňují. Muži s Lunou v Kozorohu hledají ve vztazích

která nepotřebuje líčidla. Stinnou stránkou tohoto aspektu je chladná a odmítavá podoba ženství, která pohrdá vším hravým, lehkým a roztančeným, nebo strnulý zkostnatělý vztah, který funguje „ze setrvačnosti“. Muži s touto Venuší vyhledávají tvrdé ženy-partnerky do nepohody.

MARS V KOZOROHU Bojovník s ohromnou vytrvalostí a kázní, horolezec, který není nikdy u konce s dechem. Není to bleskový válečník jako Mars v Beranu, nýbrž maratónský běžec, pro kterého není problém stanovit si dlouhodobé cíle a počítat s oklikami (na životní cestě). Ženy s tímto Marsem tíhnou proto k výkonnému, silnému typu hrdiny, hledají „mrazuvzdorného“ muže. Archetyp vytrvalého bojovníka

POHÁDKY/MÝTY KE ZNAMENÍ KOZOROHA:

Malý dospělý…

Bůh Kronos (řecký mýtus): Kronos sesadil svého otce z trůnu. Poté požíral své děti, aby jej nemohly ohrozit. Nakonec jej porazil syn Zeus. Mýtus poukazuje na stinnou stránku Kozoroha: lpění na starém, nemožnost nového vývoje. Sedmero krkavců: Sedm bratrů muselo sedm let sloužit, aby se vyvázali a zároveň splnili své poslání. Princip Kozoroha se objevuje ve všech příbězích, kde je hybatelem děje služba někomu nebo plnění úkolů.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

SPORT

„Master of Predator“ Karel Sviták

Foto: Archiv STK Orientační běh

Akce: 2. Predator Race Masakr na tankodromu Pořadatel: Predator Race (www.predatorrace.cz) Kdy: 19. − 20. 9. 2020 Kde: Dobřany Výsledek: Karel Sviták se zúčastnil všech kategorií – Brutal, Dril a Masakr. Celkové umístění: 76. místo, medailový zisk: celkem čtyři medaile.

Akce: MČR neslyšících v orientačním běhu, kategorie sprint a middle Pořadatel: SK Olympia Praha SPS ve spolupráci s klubem slyšících KOB Směr Kroměříž Kdy: 12. 9. 2020 Kde: areál kroměřížské psychiatrické léčebny (sprint), les u Nové Dědiny poblíž Otrokovic (middle) Výsledek: • Sprint D21N (2,4 km, 20 kontrol, 25 m převýšení): 1. Marie Pangrácová (SK Olympia Praha SPS), čas 20:25 minut • Sprint H21N (2,6 km, 19 kontrol, 30 m převýšení): 1. Josef Procházka (SK SKIVELO neslyšících Olomouc), čas 20:55 minut • Middle D21N (3,8 km, 17 kontrol, 160 m převýšení): opět 1. Marie Pangrácová (SK Olympia Praha SPS), čas 52:02 minut • Middle H21N (4,47 km, 18 kontrol, 175 m převýšení): opět 1. Josef Procházka (SK SKIVELO neslyšících Olomouc), čas 40:26 minut Více výsledků: https://csns-sport.cz/sporty/orientacni-beh/mcr-neslysicich-v-orientacnim-behu-2020-sprint-a-middle.html

Bowlingové klání

Foto: Archiv STK Bowling

Akce: MČR neslyšících v bowlingu družstev – 3. kolo Pořadatel: SKN Plzeň Kdy: 19. 9. 2020 Kde: Třemošná u Plzně Výsledek: jarní 3. kolo bylo posunuto na podzimní sezonu.

Aktuální výsledek po 3. kole: 1. místo: I.PSKN Praha „A“ (95,5 bodů), 2. místo: SKN Brno „A“ (93,5 bodů), 3. místo: SKIVELO Olomouc „A“ (84,5 bodů)

ČASOPIS UNIE • 11–12/2020 • ročník XXIV

Foto: Jitka Helusová

„Orienťák“ na Moravě

POTREFENĚ

O umení neslysících TEXT: Dominik Mac Henzl KOMIKS: Ivana Hay Tetauerová

My neslyšící si myslíme, že slyšící to mají těžší. Pořád musí slyšet zvuky, hluky, hlasy; zkrátka nemohou vypnout. Slyšící jsou v tom spolu. Rozumí si vzájemně a společně litují neslyšící. Neslyšící jsou v tom spolu. Rozumí si vzájemně a společně litují slyšící. Nás Neslyšících je málo, měli bychom více držet pohromadě a být hrdí. Jsme jako mutanti či mudrcové. Máme svůj jazyk, svůj humor, svou kulturu. Bojujeme za svá práva, za své zákony, pořád za něco bojujeme. Pak nám ale nezbývá čas na tvoření umění. Mohli bychom mít vlastní muzea, galerie. Slyšící mají své umění, svou kulturu. Proč ne my? My Neslyšící bychom si také zasloužili, aby se o našem umění učilo ve školách pro (ne)slyšící.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH