UNIE 7-8/2020 by casopisunie

NESLYŠÍCÍ V DOBĚ KORONAVIROVÉ dvouměsíčník ČESKÉ UNIE NESLYŠÍCÍCH, z.ú.

7–8/2020 • roč. XXIV • 49 Kč

JAK JSME ŽILI? str. 12

EDITORIAL LENKA HEJLOVÁ zástupkyně šéfredaktorky UNIE

OBSAH 4 ČUN/ČMUN PRAHA, OSTRAVA 6 30 LET ČUN PODIVNÁ DOBA VELKÝCH ZMĚN 2006–2010 8 KORONAVIRUS:

Milí čtenáři, čtenářky, přátelé a příznivci kulturní menšiny neslyšících, první polovina roku 2020 zůstane pro nás asi navždy nezapomenutelnou – koronavirová epidemie, která nás na jaře uzavřela v našich domovech, však dosud stále neutichla. A radost nad jejím „přemožením“ v podobě sundání roušek a zrušení restriktivních opatření se i globálně ukazuje jako předčasná. Reflexe této podivné doby je zajisté nezbytná, a v komunitě neslyšících obzvláště. Vždyť symbolem koronaviru se stala mj. rouška. Ta chrání nás i druhé před nákazou, avšak znemožňuje odezírání, tolik důležité pro osoby se sluchovým postižením. A nejde zdaleka jen o lidi nedoslýchavé či ohluchlé! Odezírání/artikulace tvoří „nemanuální složku“ znakového jazyka (obličejová mimika a pohyby těla), která se podílí na utváření např. slovesného způsobu, vyjadřuje totéž, co v mluveném jazyce intonace, aj. Nošení roušek tedy zásadně ovlivnilo i ty neslyšící, jejichž mateřským jazykem je znakový jazyk. Oslovili jsme početnou skupinu neslyšících či lidí s jiným typem sluchového postižení a samotné tlumočníky, kteří museli fungovat v první linii. Pro toto číslo tak vznikla mnohastránková zajímavá výpověď, která podněcuje k mnoha otázkám, včetně těch o tom, jak by mělo být postaveno tlumočení při další případné epidemii. Vaše Lenka Hejlová

TAJEMNÝ KORONAVIRUS ANEB JAK TO ZAČALO 12 KORONAVIRUS: JAK JSTE ZVLÁDLI NOUZOVÝ STAV? 18 KORONAVIRUS: DĚKUJEME NAŠIM TLUMOČNÍKŮM 24 NEVŠEDNÍ ZÁLIBY: LUKÁŠ KAUFNER Rád si hraju na vojáky 28 ÚSPĚŠNÍ NESLYŠÍCÍ: MAREK VLACH Obuvnictví je mi souzeno 32 PSYCHOLOGIE: PORADENSTVÍ NEBO TERAPIE V ČZJ? NENÍ PROBLÉM! 34 PSYCHOLOGIE: PANDEMIE JAKO ÚTOK NA PSYCHIKU 36 HVĚZDY V NÁS: LEV, PANNA 38 S ÚSMĚVEM JDE VŠECHNO LÍP

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

OBSAH

REDAKCE SE ZPOVÍDÁ

Jak jsme zvládali opatření spojená s koronavirem? Lucie Wagner: Opatření byla pro všechny nějakým způsobem náročná. Skládám velkou poklonu zaměstnancům ve zdravotnictví. Navzdory mým obavám z komunikace byl přístup lékařského personálu odzbrojující. Nyní se nemohu dočkat návštěvy babičky a rodiny v zahraničí. Monika Ťuláková: Cítila jsem se, jako bych se vrátila na mateřskou dovolenou. Získala jsem ale nové zkušenosti, např. v komunikaci s lidmi přes roušku nebo přes ochranný štít. Lenka Hejlová: Až na nošení roušek a na zavřené zahrádky pro posezení (s přáteli), jsme to zvládali celkem dobře. Svět se zklidnil, přírodě se ulevilo a člověk měl čas nad mnohým se zamyslet. Nikdy jsem se navíc tak nepobavila − se vší úctou k obětem − jako nad vtipy k tématu koronaviru. Ivana Hay Tetauerová: Jako učitelka jsem se najednou musela vypořádat s nemožností tradiční výuky a začít vyučovat online, což je pro mě paradoxně dvakrát tolik časově náročnější. A do toho domácí výuka vlastních dětí. Též jsem se poučila ze rčení, že v nouzi poznáš lidský charakter. Milena Brožová: Opatření jsme zvládli v naší rodi-

ně vcelku dobře. Situaci jsme přijali a díkybohu za zahradu, kde jsme mohli být přes den bez roušek. Co mě a mého muže tížilo, byla a je nejistota, co bude dál? Na přelomu dubna/května jsme řešili školní docházku u syna. Poslat, či neposlat ho do školy? Lucie Sedláčková Půlpánová: Překvapivě celkově dobře, i když bylo někdy náročné skloubit spolu pracovní a školní rozvrh. Ale to se časem ustálilo. Nošení roušek děti naštěstí rychle pochopily a respektovaly je. Kristina Pánková Kratochvílová: Díky opatřením jsem mohla zpomalit a být více s dětmi. Poprvé jsem uvařila čočkovou polévku a oprášila jsem domácí pekárnu. Pomáhalo mi nesledovat zpravodajství v TV, jen večer jsem se podívala na internet, co je nového. Petr Pánek: Navzdory obtížím mě karanténa obohatila o celodenní blízkost rodiny, čas k zamyšlení a o nová slova v češtině. Kromě toho jsem se naučil používat platformy Zoom a Meet pro komunikaci online. Eva Kastnerová: Nošení roušek a karanténu jsem respektovala. Jako velké pozitivum jsem brala možnost pořádně uklidit domov, cvičit a věnovat se rodině a údržbě zahrady. Těžké bylo sklou-

bit home office, synovu školu a vaření pro celou rodinu. Martin Jarůšek: Ze začátku jsem cítil úzkost a strach, protože informace v TV nebyly tlumočené do ČZJ. Jakmile byly zprávy tlumočeny, ulevilo se mi. Zůstal jsem doma, protože jsem astmatik a nechtěl jsem nic riskovat. Skoro tři měsíce jsem byl doma, vycházel jsem co nejméně, neboť dýchat přes roušku bylo pro mě náročné. Když otevřely obchody, bylo to lepší. Nyní cítím úlevu. Mac Henzl: Tímto děkuji americkému seriálu Přátelé a procházkám v lese.

Bára Flusserová: Od začátku jsem s tím bojovala – ale nezbylo mi nic jiného než to přijmout. Snažila jsem se myslet co nejvíce pozitivně, poté jsem už nepanikařila. Dělala jsem všechno, co mám ráda. S celou rodinou jsem pobývala na naší zahradě. Nikola Novotná: Začátky byly těžké, protože se nesmělo nikam chodit a roušky nebyly zrovna příjemné. Naštěstí jsem byla na home office a možná jsem díky tomu stihla milión věcí, které jsem odkládala.

• 7–8/2020, roč. XXIV ČASOPIS PRO VŠECHNY NESLYŠÍCÍ OBČANY

vydavatel časopisu a adresa redakce: Česká unie neslyšících, z.ú., Dlouhá 729/37, 110 00 Praha 1 • e‑mail: redakce@cun.cz vedoucí redakce: Monika Ťuláková • šéfredaktorka: Lucie Wagner • zástupkyně šéfredaktorky: Lenka Hejlová redakční tým: Milena Brožová, Ivana Hay Tetauerová, Kristina Pánková Kratochvílová, Lucie Sedláčková Půlpánová, Barbora Flusserová. tým pro zpracování překladů a videí: Eva Kastnerová, Eva Sattler, Martin Jarůšek externí spolupracovníci: Petr Pánek, Jan Kubík jazyková korektura: Jana Servusová redakční fotograf: Nikola Novotná foto na titulní straně: Jaroslav Klein foto na zadní straně: Michael Trousil grafický design, sazba: signatura.cz, s. r. o. Vychází 6× ročně • Registrace: MK ČR E 13987 ISSN (print) 2464-7705 • ISSN (online) 2464-7802 V časopise uvedené názory nemusí vyjadřovat oficiální stanovisko redakce a vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo upravovat příspěvky.

Podívejte se, co jsme pro vás nachystali v tomto čísle:

Vydáno za podpory:

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

ČUN/ČMUN

JAK ČUN BOJOVALA S KORONAVIREM

PRAHA

TEXT: Lenka Hejlová / FOTO: archiv ČUN, z.ú.

ČUN Praha obdržela roušky a ochranné štíty pro své zaměstnance a klienty. Děkujeme! Roušky daroval pan Tomáš Merta, který je vyrobil podle šablony firmy Prusa Research, s. r. o. Osobně je donesl pan Karel Snášel z Pražské pomoci.

Samotná firma Prusa Research, s. r. o. také obdarovala ČUN. Na fotografii (zleva): Martina Kronusová, vedoucí tlumočníků ČUN Praha, Martin Novák, ředitel ČUN, a Valerie Losíková, vedoucí týmu lektorů ČZJ.

Kurzistky pod vedením Ivany Hay Tetauerové vyrobily jarní přání a skloubily tak angličtinu s výtvarnou dílnou.

Kolegyně Pavla Černá již v březnu ušila mnoho krásných roušek…

ČUN také děkuje těmto dárcům:

Dalším dárcem byla firma Agadi, s. r. o., pana Františka Rybanského. Osobně je do ČUN Praha opět donesl pan Karel Snášel. Na fotce se z nich raduje pracovnice Lucie Srpová, vedoucí CZSP ČUN Praha.

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Paní Daně Noskové za dodání 120 roušek, paní Janě Chyské za poskytnutí dezinfekce, ARTeliéru Poděbrady za dodání 30 roušek, Firmě Medivet International, s. r. o. za poskytnutí papírových ubrousků a DDM Praha 6 za ochranné štíty pro tlumočníky.

A využívala online technologií… Probíhala online cvičení pro seniory s Monikou Ťulákovou…

Členové ČMUN nepřišli ani o Sociální aktuality s panem Josefem Brožíkem. Online přenos se uskutečnil 4. května na Facebooku.

Ani kurzy ČZJ nezahálely. Zde kurzistky při online výuce pod vedením lektorky Vendy Šírové.

ČUN/ČMUN

PÁR SLOV ZUZANY DLUHOŠOVÉ…

O S T R AVA

TEXT: Zuzana Dluhošová FOTO: archiv zaměstnanců ČUN Ostrava

áda bych k této nelehké době napsala několik, možná i více slov. Než propukla epidemie koronaviru a dotkla se České republiky, viděla jsem se osobně se svými zaměstnanci naposledy na akci ke svátku MDŽ. Už tehdy vládly nejistota a obavy. Vzápětí jsme museli naším neslyšícím klientům sdělit zprávu o uzavření ČUN a doporučit jim čtrnáctidenní karanténu. Najednou jsme museli řešit co a jak. Jak budeme fungovat dál? Naše velmi aktivní vedoucí a zároveň sociální pracovnice Markéta Body nám otevřela oči – naše ostravská pobočka nemůže ustrnout jen kvůli epidemii. A tak jsme se do toho pustili. Markéta Body neúnavně řešila papírování (komunikovala s úřady, řešila jeden projekt za druhým a vyřizovala spoustu věcí s nimi spojených atd.), začala dobrovolně šít roušky pro všechny zaměstnance a neslyšící klienty. A domluvila se se šikovnou Lucií

Křivánkovou na společném ušití speciálních roušek pro naše zaměstnance (rouška s částečně průhlednou fólií pro lepší viditelnost na ústa kvůli odezírání). K šití roušek se přidaly Marcela Hyklová a Stanislava Bartáková. Díky tlumočnici Ireně Štundové jsme získali obličejové štíty – sponzorský dar od havířovské firmy Plexi Klášai, s. r. o. Marcela Hyklová nám pomohla i tím, že našla skvělý projekt „Krizová situace“, do kterého jsme se s Markétou Body společně pustili. Pro naši ČUN máme do budoucna i další plány. Kurzy znakového jazyka jsou stále v provozu. Jak to? Naše šikovné lektorky pravidelně komunikují se studenty přes online platformy. Ani s tlumočením nezahálíme. Naše trpělivé tlumočnice jsou neuMarcela Hyklová, administrativa. Připravena šít roušky.

Markéta Body, vedoucí ČUN Ostrava. Neúnavně řeší chod pobočky.

Irena Přibilová, lektorka ČZJ, při online výuce

stále v kontaktu s neslyšícími klienty a chodí s nimi do terénu, byť tlumočí „jen“ akutní případy. Pravidelné kluby pro neslyšící a další aktivity v ČUN závislé na osobním setkání jsou samozřejmě uzavřeny až do odvolání. Většina z nás pracuje z domova. Pravidelně komunikujeme přes aplikace jako WhatsApp nebo Skype. Je pro nás náročné pracovat a komunikovat na dálku, ale nevzdáváme to. Uvědomili jsme si totiž, jak je náš „ostravský tým“ velice důležitý. Společně se těšíme, až se vrátíme do normálu! Z celého srdce přejeme VŠEM pevné zdraví! Váš tým ČUN Ostrava! 

Zuzana Dluhošová, zástupkyně vedoucí ČUN Ostrava

Michaela Kosiecová, lektorka ČZJ, při online výuce

Tlumočnice Danuše Lukášová.

Irena Štundová (vlevo), tlumočnice z/ do ČZJ. V terénu s klientkou.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

4. díl: 2006–2010

Podivná doba velkých změn TEXT: Petr Pánek / FOTO: Petr Pánek, Jiří Dachovský, Nikola Novotná, Stanislava Bartáková, archiv ČUN a Elišky Vyorálkové

Toto období spojujeme s érou Ladislava Bojara. Česká unie neslyšících se ocitla v překotném víru událostí, kterým dokázala čelit jen s obtížemi.

roce 2005 se novým předsedou ČUN Praha stal Martin Novák a pobočka začala rozšiřovat povědomí o simultánním přepisu. O rok později se novým prezidentem ČUN stal Ladislav Bojar z Ostravy. V roce 2008 jsme se podíleli na prosazení novely zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Velkému zájmu se těšil Robert Davila, prezident Gallaudetovy univerzity, při své besedě s neslyšícími v Dlouhé třídě. V roce 2009 zemřel zakladatel ČUN Vladimír Buberle. V letech 2010 až 2011 postihla Českou unii neslyšících velká finanční krize, která vyvrcholila podivným odchodem prezidenta Ladislava Bojara a převedením části ČUN pod jeho nově vzniklou Moravskoslezskou unii neslyšících.

mohou neslyšícím pomoci. Na druhé konferenci v roce 2006 jsme se pokusili realizovat simultánní přepis (v té době označovaný jako písemný záznam mluvené řeči v reálném čase). Za mého působení se řešily komunikační služ-

Snímkem se vracíme do roku 1995, kdy byl předsedou ČUN Plzeň Vojtěch Volejník

Vladimír Válka byl předsedou ČUN Brno přes 20 let…

Přibývaly ale demonstrace kvůli úsporným balíčkům a škrtům v sociál ní oblasti.

Eliška Vyorálková (Zlín)

Jiří Dachovský (Praha) (v ČUN se angažoval v letech 19902006) Po Vladimíru Buberlem jsem převzal štafetu prezidenta ČUN v době, kdy byla stabilní. Přesto nás čekalo hodně práce. Přínosné byly dvě konference „Neslyšící očima veřejnosti aneb Veřejnost očima neslyšících“ (2003 a 2006), kde jsme prezentovali výsledky průzkumu mezi slyšící veřejností. Ukázalo se, že 85 % slyšících neví, jak

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

by neslyšícím a ohluchlým v případě krizových situací – policie, hasiči a záchranka – na čísle 603 111 155. Za úspěch považuji, že jsme od tehdejšího Eurotelu obdrželi 119 mobilních telefonů, které byly rozdány všem oblastním organizacím. Mobilní telefony vstupovaly stejně jako internet do života neslyšících.

(v ČUN se angažovala v letech 1994 až 2012) Od roku 1970 jsem byla členkou Svazu invalidů v Prostějově, od r. 1974 v Brně a od r. 1982 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. Pak přišel rok 1990, kdy v televizi Emilie Mrzílková tlumočila projev prezidenta Havla. Ve Zlíně to mezi neslyšícími začalo vřít. Chtěli svou organizaci, která bude respektovat ZJ jako jejich suverénní jazyk. Spojil se s námi Vladimír Buberle a roku 1994 vznikla ČUN ve Zlíně. Zaměřili jsme se na sociální pomoc neslyšícím, vzdělávací přednášky,

besedy a poznávací zájezdy ve spolupráci s TJ Slovan neslyšících. Předsedkyní byla skvělá Františka Petrášová, zakládajícími členy Ivan Macalík, Miluše Válková, Klub mladých BYD Brno dlouho vedli Pavel Válka Dagmar Burdiová, Karel a David Wagner Dřevojánek, já a tlumočnice Ludmila Hotařová. Později jsme přijali sociální pracovnici Martu Vinklárkovou. byl v Ostravě zájem. Líbily se mi víRostl zájem o znakový jazyk. kendové intenzívní kurzy, které pro Protože jsme měli jen jednu lektorstudenty připravovali každoročně ku, plně zaměstnanou tlumočením, v květnu manželé Bojarovi. bylo mi v roce 1998 nabídnuto, abych Postupně se však projevovalo jisvedla kurzy ZJ. Učila jsem v nich až té napětí, které vyvrcholilo celoredo roku 2012. publikovým chaosem v ČUN onoho nešťastného roku 2012. Když jsem se Stanislava Bartáková (Ostrava) přihlásila na školení lektorů ZJ, kte(v ČUN se angažuje od roku 2007 ré pořádala Pevnost, nemohla jsem až dosud) už ve své práci pro nově vzniklou V roce 2007 jsem nastouMoravskoslezskou unii neslyšících pila do ČUN Ostrava bohužel pokračovat. jako lektorka kurzu Základy práce s PC. O čem jsme psali v Unii Protože se kurz 2006: Unie stála 30 Kč a jejími osvědčil, nabídl mi šéfredaktory byli postupně Iva tehdejší prezident Tetauerová (Hay), Petra StroffoČUN Ladislav Bojar, vá (Ostatková) a Petr Pánek. Do abych vedla také kurz redakce nastoupila Lenka Hejlová. ZJ. Přinesli jsme rozhovory s Pavlem Ve výboru ČUN Ostrava jsem Laněm, Janem Žampachem, Petrem nepracovala, ale vždy mě zajímalo, Buzrlou, Milanem Fritzem, Janou jak naše ostravská organizace funBarešovou a Věrou Pavličkovou. guje. Proto mě mrzely neshody mezi Unie obdržela první cenu VVZPO. lektory ZJ během celorepublikových Přinesli jsme reportáž o konferenci školení. Po letech jsem u závěrečWFD v Helsinkách a EFSLI v Praných zkoušek zjistila, že pravdu měli ze, píšeme o SignWritingu. Začal ti lektoři, kteří prosazovali čistý znavycházet seriál Andrey Hudákové kový jazyk a ne znakovanou češtinu. o vzdělávání žáků a studentů se sluPřesto musím ocenit, že o kurzy ZJ chovým postižením. 2007: Časopis oslavil 15 let. Píšeme o oslavách 220 let školy na Smíchově, o 10. výročí Mluvících rukou, o koncertu Podepsáno srdcem, nové organizaci Ulita a o zahájení online tlumočení v APPN. Přinášíme reportáže o Letní

slavnosti Unie, novém filmu Čtyřlístek a o smyslu Miss Deaf World. Publikujeme rozhovory s plk. Petrem Želáskem, Vlastimilem Váchou, Romanem Vojtechovským, Svatoplukem Vaculíkem o včelách a Petrou Kurkovou o lyžování. 2008: Vyšly rozhovory s britským komikem Johnem Smithem, Marií Bajzovou, Davidem Wagnerem, Pavlem Šturmem, novými moderátory Zpráv v ČZJ či Lubomírem Hyklem a Danielou Pořízkovou o soutěži Photovisual. Reportáže o založení CODA ČR, z filmového festivalu Deaffest, o nových filmech Exponát roku 1827 a Kdopak by se vlka bál. Vznikla nová rubrika – anketa o aktuálních problémech. Novou šéfredaktorkou je Lenka Hejlová. 2009: Vyšly rozhovory s Václavem Ptáčkem, Petrem Valáškem, Robertem Novákem, Klárou Herčíkovou, Jakubem Peřinou, Pavlem Pastrnkem, Jiřím Procházkou a Janou Bobošíkovou o Suverenitě a v neposlední řadě s Ádamem Kószou. Unie přinesla reportáže o první gay svatbě v ČR, letní deaflympiádě v Tchaj‑peji, o úmrtí Michaela Jacksona a o povodních v ČR. Novým grafikem je Šimon Sedláček. 2010: Unie přináší přehled o tlumočených divadelních hrách, rozhovory s Kairit Olenko, Lukášem Novákem, Tomášem Koutným, Janou Havlovou, Kamilou Horeckou, Alenou Macurovou a Janem Wirthem. Otištěna polemika Ladislava Bojara s Petrem Vysučkem o ZJ, reportáž o krachu zimní deaflympiády na Slovensku, založení CDY nebo o novém filmu Kajínek a divadelní hře U výčepu. Novinkou byl fotokomiks. Po 18 letech zaniká z finančních důvodů tištěná podoba Unie.

Karetní hra joke r se těšila vždy velké oblibě ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KORON AV IRUS

TEXT PŘIPRAVILI: Vojtěch Kovařovic a Marie Pangrácová ve spolupráci s Lucií Sedláčkovou Půlpánovou

TAJEMNÝ KORONAVIRUS ALO? ANEB JAK TO ZAČ

Odkud se vzal? Co znamená jeho jméno? Jak se šířil? Co přesně způsobuje v těle člověka? Pojďme se na to podívat…

První zmínka o novém druhu koronaviru „Sedm potvrzených případů SARS bylo hlášeno z tržiště Huanan“  „Je potvrzeno, že se jedná o koronavirové infekce, ale stále se určuje přesný kmen viru.“ Li Wen-liang čínský lékař, 30. 12. 2019

CO JE KORONAVIRUS ČI COVID-19? Název viru zní SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome COronaVIrus 2 – koronavirus závažného akutního respiračního syndromu 2), odtud název nemoci COVID-19 (COronaVIrus Disease 2019 – koronavirové onemocnění 2019). Lidé mohou být infikováni sedmi druhy koronaviru. První z nich byly objeveny už v sedmdesátých letech minulého století. Většina ale způsobuje jen mírné příznaky podobné rýmě.

Denní počet nových případů COVID-19 podle států Evropy.

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Zdroj: Nextstrain.org

„Usoudili jsme tudíž, že COVID-19 může být charakterizován jako pandemie.“ Tedros Adhanom Ghebreyesus přeseda WHO, 11. 2. 2020

KORON AV IRUS

PANDEMIE KORONAVIRU V DATECH

Genom SARS-CoV-2 je z 96 % shodný s netopýřím koronavirem.

2019

17. 11. První možný případ koronaviru, čili COVID-19 30. 12. Li Wen-liang varuje zdravotníky na sociální síti 31. 12. Oficiálně hlášeny případy neobvyklé pneumonie

Cesty přenosu SARS-CoV-2 v Evropě koncem ledna.

ve Wuhanu

2020 23. 1. Karanténa města Wuhanu a i celé provincie Hubei 31. 1. První dva případy v Římě 7. 2. Li Wen-liang umírá 11. 2. WHO vyhlašuje pandemii 12. 2. Maximum nových případů v Číně 21. 2. Prvních 16 případů v Lombardii 1. 3. První případ koronaviru v Praze 8. 3. Karanténa v Itálii 11. 3. Uzavření škol v ČR 12. 3. Vyhlášen nouzový stav v ČR 14. 3. Uzavření restaurací a obchodů v ČR 16. 3. Uzavření hranic ČR 19. 3. Zavedeno povinné nošení roušek 20. 3. Potvrzení lokální epidemie v Litovli a Uničově 21. 3. Maximum nových případů v Itálii 22. 3. První úmrtí na koronavirus v ČR 27. 3. Maximum nových případů v ČR 11. 5. Částečné uvolnění opatření v ČR 17. 5. Konec nouzového stavu 25. 5. Uvolnění většiny opatření v ČR 8. 6. Další vlna uvolnění opatření v ČR 15. 6. Česko začalo v rámci pravidel návratu do ČR

Zdroj: Nextstrain.org

PŮVOD NÁKAZY Koronaviry jsou běžné u koček a dalších zvířat. Hlavním přirozeným zdrojem koronavirů jsou ale netopýři. Polovina netopýrů nese v sobě některé z několika desítek netopýřích koronavirů. Obvykle ale nedokážou nakazit člověka. Pro přenos viru na člověka je nezbytný mezihostitel. Většinou jej ale není možné přesně určit. Mohl by jím být luskoun, jeho druh koronaviru totiž má podobnou tu část genomu, která je potřebná pro přizpůsobení se lidskému organismu.

uplatňovat takzvaný semafor, který hodnotí koronavirem

1. 7. Češi mohli – kromě Karvinska a Prahy – odložit roušky také ve vnitřních prostorách nebo veřejné dopravě (kromě metra).

Původ lidských koronavirů. Červenou barvou jsou zvýrazněny viry vyvolávající závažná onemocnění.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

Zdroj: Wikimedia.org

evropské státy podle míry rizika nákazy

KORON AV IRUS

Život viru

Koronaviry získaly své jméno podle toho, jak vypadají v elektronovém mikroskopu, jejich výběžky totiž připomínají sluneční koronu (jasně zářící okolí slunce).

Nové virové částice pak opustí buňku a hromadí se v sliznicích. Největší množství virů se vytvoří v průměru 4. až 5. den nemoci, těsně před propuknutím příznaků.

1 2

2 6

Virus má výběžky, které se dokážou přichytit na ACE2, a poté využijí další protein TMPRSS2 pro průnik buňkou.

Uvnitř buňky se virus rozbalí a uvolní genomovou RNA.

Protože koronaviry patří k RNA virům, musí nejdřív složitým způsobem změnit RNA na DNA.

Podle DNA se pak tvoří části virů, které se složí do nových virů a zabalí se do ochranného obalu.

IMUNITA – OCHRANA TĚLA A PŘÍZNAKY Imunitní systém se samozřejmě brání a aktivuje další obranné mechanismy. To se projeví jako mimo jiné i jako zvýšení teploty a bolestí těla. To je součástí první fáze nespecifické imunity, která zachycuje všechny cizí látky. Až později začne fungovat i adaptivní imunita, zato ale dokáže cíleně ničit konkrétní patogeny s pomocí buněk T a B lymfocytů. Trvalou imunitu získáme díky protilátkám z B lymfocytů. Výroba protilátek trvá 7-10 dní, až po této době začne virus mizet z těla. Poslední zbytky viru ale mohou zůstat mnohem déle.

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Celý průběh onemocnění tak trvá přibližně dva až čtyři týdny, přičemž u 80 % lidí se objeví pouze mírné příznaky.

Proto je důležité nosit roušky: Nejnakažlivější je totiž člověk ve chvíli, kdy ještě neví, že je nemocný.

Zdroj: Wikimedia.org (upraveno)

SARS-CoV a SARS-CoV-2 napadají plicní buňky, protože na jejich povrchu mají receptor ACE2 (anginotensin konvertující enzym). Normálním úkolem tohoto receptoru je snižovat krevní tlak.

KORON AV IRUS

SLEDOVÁNÍ EPIDEMIE

O KORONAVIRU V ČZJ:

Zdroj: https://koronavirus.mzcr.cz/

Úvodní shrnutí: www.youtube.com/watch?v=M67_2AwZVrk &feature=youtu.be Ucelený soubor videí: www.youtube.com/playlist?list=PLzpg yA3Ru9lpG3_Jb-f4o2kgBK_USjht5

Epidemie COVID-19 v ČR. Zelená -vyléčení, červená – nemocní, šedá – zemřelí.

svědčí. Nezdá se ale, že by vadilo právě SARS-CoV-2. Hrozbou nového koronaviru je hlavně vysoký počet pacientů, které je třeba hospitalizovat. Zároveň díky tomu, že je infekční už v inkubační době, je mnohem nakažlivější než chřipka.

RYCHLOTESTY Rychlotesty jsou založeny na zjišťování různých typů protilátek v krvi. Nejsou ale přesné, protože protilátky se vytvoří až později a jejich množství závisí na tom, jak silnou imunitu mají lidé. Hodí se ale na levné zjištění promořenosti populace. Zdroj: https://koronavirus.mzcr.cz/

Pro účinné sledování epidemie je třeba rychle najít co nejvíce nakažených lidí. K tomu slouží testování, které je založeno na metodě tzv. PCR. Metoda je založena na zjišťování přítomnosti konkrétní sekvence DNA nebo RNA ve vzorku odebraného z výtěru. Tento test je pomalejší, ale velmi přesný, a dokáže zachytit i velmi malá množství viru. Koronavirus jen tak hned nezmizí. Nadějí je vývoj vakcíny proti němu. Ten je zdlouhavý, protože je potřeba vše otestovat a ověřit bezpečnost. Nová vakcína bude tedy k dispozici nejdříve za rok. V současnosti se proto používají jiné léky, která se zkoušely už během epidemií SARS a MERS. U nás nejznámejší antivirotika jsou Remedisvir a Favipiravir. Tyto léky jsou založeny na tom, že blokují přepis RNA do DNA. Proti COVID-19 ale pomáhají i některé protizánětlivé léky a antimalarika. Nicméně je třeba nejdříve ověřit, že opravdu účinkují natolik, aby se jejich použití vyplatilo. Předchozí koronavirové epidemie měly vyšší úmrtnost, ale nevydržely dlouho. Snad k tomu přispěl příchod léta, teplo totiž respiračním virům ne-

Rychlotesty

Zdroj: Wikimedia.org

Oficiální zprávy z MZ ČR: https://koronavirus.mzcr.cz/ spolu-proti-koronaviru

Lehké a těžké příznaky koronaviru (% dle WHO)

Přehledné informace v češtině: www.okoronaviru.cz V českém znakovém jazyce na Youtube kanálu z www.yamaja.cz.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KORON AV IRUS

PTALI JSME SE ČTENÁŘŮ:

JAK JSTE ZVLÁDLI NOUZOVÝ STAV? 12

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

KORON AV IRUS

TEXT: Milena Brožová, Nikola Novotná, Monika Ťuláková FOTO: archiv dotazovaných

Už máme za sebou několik měsíců, kdy jsme byli nuceni své životy přizpůsobit nouzovému stavu nařízenému vládou. Každý z nás řešil to, co bylo v jeho rodině nejdůležitější. Rodiče dětí jejich hlídání a domácí výuku, jiní zas překážky v práci. V čem se nedoslýchaví a neslyšící lidé shodli, byly a jsou proklínané roušky. Přestože jsme je chápali jako nutnou ochranu našeho zdraví, zapříčinily nejednu komunikační překážku. Pomocí dvou otázek jsme zjišťovali, s čím se dále neslyšící potýkali… Robert Sokola (20, Brno)

Jindřiška Nováková (Praha)

Vypořádal jsem se s tím dobře, nařízení vlády jsem respektoval. Také jsem rád, že ČR situaci dobře zvládla, právě díky tomu, že většina Čechů dodržovala vládní nařízení. Ještě to vše přečkat a bude dobře. Letos mám maturovat a děsí mě, že v budoucnu půjdu na pohovor, kde se mě zeptají: „Ve kterém roce jste maturoval?“ Na mou odpověď, že mám maturitu z roku 2020, mi dají sbohem. Ale vzhledem k tomu, že jsou i další maturanti s podobným osudem, hledím do budoucnosti optimisticky. Konečně jsem si přečetl knihu, kterou jsem odkládal přes měsíc. Naučil jsem se vařit další nová jídla a celkově jsem se zaměřil na sebezlepšování v některých aspektech, které mi určitě do budoucna pomohou v životě, ať budu žít sám či s někým.

V únoru jsme byli s dcerou na dovolené v Dubaji. U první večeře jsme potkali hodně cizinců a také některé kuchaře v rouškách. Jely jsme i metrem, které mělo oddělené vagóny pro ženy a muže. I tam někteří měli roušky. Uskutečnili jsme také jeden daleký výlet za krásnou mešitou. Po příletu do Čech jsme neprošli kontrolou a to nás překvapilo. Doporučení pro důchodce jsem dodržovala, jelikož ale nevydržím dlouho doma, chodila jsem alespoň na krátké procházky. Bylo nezvyklé vidět prázdné ulice a metro. S manželem jsme se v nákupu střídali dvakrát týdně. Jednou mě v době vymezené pro důchodce nechtěli v Lidlu pustit, protože si mysleli, že jsem mladší. Každý den kupuji noviny, a když naši prodejnu tabáku poprvé oblepili průhlednou fólií, lekla jsem se. Byla jsem ráda za

Můžete nám prosím sdělit, jak jste se vypořádali s nouzovým stavem nařízeným vládou? Jak hodně vás zasáhl a co bylo největší překážkou?

tlumočené nonstop zprávy, díky nim jsem věděla, co dělat.

Anton Rozbickij (34, Kladno) Nemohli jsme se scházet s přáteli, popovídat si s nimi, výletit apod. Nebylo možné zajít kamkoli do obchodu. Pracuji v Amazonu, takže jsem měl možnost být svědkem toho, jak lidé houfně objednávali přes internet. A i teď máme práce víc než o Vánocích. V tomhle ohledu to pro mě velká změna nebyla. Pozitivní bylo, že jsem mohl více času trávit s manželkou.

Věra Sagulová (51, Praha) Karanténu jsem jako velké omezení nepociťovala, ba naopak jsem měla pocit, jako bych se vrátila do dob socialismu, kdy v sobotu bylo otevřeno do 12:00 hodin a v neděli bylo zavřeno. Asi by nebylo špatné to znovu zavést. Jediný rozdíl byl v tom, že s přáteli jsem se

Našel/našla byste i nějaké pozitivum z tohoto období?

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KORON AV IRUS

mohla spojit jedině přes web kameru, což za socialismu nebylo. Z nákazy jsem strach neměla, dodržovala jsem odstup. Naučila jsem díky ní dbát více na hygienu; jsem totiž nemocná a jezdím MHD na ozařování. Když jsem jezdila prázdnými autobusy, snažila jsem se i tak na nic zbytečně nesahat. V době opatření jsem se nestresovala a snažila se používat svůj rozum. Poloprázdná Praha, zbavená turistů, se mi moc líbila. Užívala jsem si tak procházky po prázdném Karlově mostě. Doma jsem se neustále něčím zabývala, zhlížela jsem třeba zajímavé filmy. S rodinou, která je pro mě na prvním místě, jsem se těšila na chatu.

Tomáš Bogner (36, Praha) Vládní opatření považují za velmi důležitá, i přes negativum v podobě roušek. Díky volnému času jsem se mohl více zabývat sám sebou a pozorováním přírody kolem nás. Lidé ji po dlouhá léta využívali a drancovali. Delší dobu třídím odpad, pomáhám se sázením stromů, přesto cítím, že je to nedostačující. Pro ochranu přírody musíme udělat mnohem víc a možná nám tato situace naznačila, že se máme zklidnit. Příroda se zazelenala a nyní máme oblohu bez smogu. Vzpomněl jsem si na loňský teplý duben, kdy jsem byl v krátkém tričku. Na přelomu března a dubna jsem vnímal střídající se teploty; bylo chladněji. Souviselo to snad s tím, že jezdilo méně aut? Vrátili jsme se k přírodě, respektovali jsme její řád a to mě těší. Lidé začali akceptovat pravidla a přestali upřednostňovat své zájmy, zejména neomezenou volnost cestování. Věřím, že tomu bude tak nadále.

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Jana Marková (21, Hradec Králové) Z uzavření škol jsem byla v šoku. Blížila se mi maturita a s mou spolužačkou jsme se obávaly průběhu výuky. Máme odborné předměty, které nelze dělat z domova, např. praxe s dětmi. Doufaly jsme, že se nám podaří odmaturovat. Děsilo mě, jak počet nakažených každým dnem víc a víc narůstal. Jednu chvíli jsem si myslela, že mám taky koronavirus, ale naštěstí se to nepotvrdilo. Být celý den doma bylo naprosté peklo, neměla jsem co dělat; jen jsem se mohla připravovat do školy a obstarávat domácnost. Pozitiva: Nemusela jsem se oblékat do školy a trávit celý den doma v pyžamu také nebylo špatné. Stihla jsem přečíst zbývající tři povinné knížky k maturitě. Mám ráda ticho, takže když jsem se potřebovala soustředit, jednoduše jsem si sundala kochleární implantát. A mohla jsem dlouho vyspávat.

Jiří Eichenberger (43, Rudná u Prahy) Jako provozní restaurace jsem měl velký problém − lidé přestali chodit na jídlo. Otevřel jsem sice prodejní okénko, kam si pár lidí pro něco přišlo, ale to bylo jen krátkodobé řešení. Rozvážet jídla se mi nevyplatilo. Nařízení mi přinášelo ztížené podmínky, musel jsem pracovat sám bez servírky, dávat si pozor na nákazu, zvýšily se mi náklady za dezinfekci a komunikace přes roušku byla pro mě náročná. Byla to neustálá nejistota a čekání na konec tohoto martyria bylo dlouhé. Kromě toho, že jsem měl více času na rodinu, vidím jako pozitivum to, že se lidé naučili objednávat jídla předem pro mě přístupnější formou – pí-

šou objednávky. Takto mi ulehčí komunikaci s nimi.

Veronika Slámová (29, Brno) Ze začátku jsem se cítila divně, venku se totiž nepohybovali žádní lidé. Připadala jsem si jako v nějakém apokalyptickém filmu. Pak už jsem si zvykla a byla více v pohodě. Jako rodina jsme byli zodpovědní, dodržovali jsme nařízení a nechodili jsme skoro vůbec ven, jen sem tam jsme si udělali výlet mimo civilizaci a nákupy jsme si objednávali přes internet. Manžel měl home office a při skupinové videokonferenci bylo pro něj těžké schovat se před našimi dětmi. Musela jsem odvádět jejich pozornost a vymýšlet jim nějaké aktivity. Dokonce jsme pro ně na balkóně udělali pískoviště. V Divadle Bolka Polívky jsem měla mít debut, ale ten se bohužel musel odložit. A filmový festival Deafland, který vedu, jsme raději přesunuli na 31. říjen tohoto roku. Nejistota, co bude dál, nám změnila plány. Překvapilo mě, že jsme na sebe v rodině „neštěkali“, očekávala jsem to horší. A ejhle! Nebylo tomu tak! Dalším plusem bylo dokončení mých restů a také více odpočinku.

Zuzana Hájková (35, Beroun) Špatně jsem snášela, že mí rodiče bydlí velmi daleko a že jsem nemohla za nimi přijet a nějak jim pomoci. Chtěla jsem se nabídnout jako dobrovolnice pro pomoc lidem s rozvozem jídla nebo nákupem pro ně, ale pak jsem si uvědomila, že by komunikace přes roušku byla pro mě složitá. Výraznou překážkou pro mě byly i uzavřené úřady a obchody. Na úřa-

KORON AV IRUS

dě bylo možno si sice domluvit termín a pak počkat venku, až si mě jménem zavolají, ale pro mě jako neslyšící to bylo obtížné. Byla jsem ráda za více času stráveného se synem, kterého mám ve střídavé péči. Týden bez něj a zároveň bez práce se nekonečně táhl. Potěšilo mě, že díky koronaviru se v TV objevilo více tlumočníků. Také jsem si našla čas na sebe a na zamyšlení se nad svým životním stylem. Začala jsem vnímat, co jím, a myslím na to, abych měla více pohybu. Lidé začali používat online komunikaci, kterou neslyšící běžně používají. Bavilo mě sledovat spoustu příspěvků v podobě videí, vtipů, úkolů či poezie od neslyšících.

Jan Panský (25, Olomouc) Překvapivě v pohodě. Během informačního chaosu, který tu ze začátku vládl, jsem zpracovával informace do srozumitelné formy pro své rodiče a další blízké, aby se fámy zbytečně nešířily. Učitelé nás ze školy dobře zásobovali úkoly a pro jejich splnění jsme naštěstí měli volné podmínky. Bohužel si budu muset posunout termín státnic kvůli některým nesplněným předmětům. Nemohl jsem například na jaře absolvovat atletický sedmiboj. Nelíbila se mi neohleduplnost některých spoluobčanů projevující se například tím, že si šli jen tak zaběhat či si šli do obchodu kupovat zbytečnosti (např. do železářství pro šroubky). Pozitiva: Každý den byl pro mě „neděle“. Měl jsem více času pro sebe a mohl jsem dohnat, co jsem zameškával.

Barbora Zacho (39, Liberec) Když se uzavíraly naše hranice, vraceli jsme se zrovna ze zahraničí. Abychom se vyhnuli velkým frontám, zvolili jsme menší hraniční přechod poblíž našeho bydliště. Nečekané zdržení na německé dálnici nám připravilo tak trochu bojovku – stihneme přejet hranice do půlnoci? Taktak jsme to stihli. Během čtrnáctidenní karantény provázené zvláštním pocitem z toho, že se s nikým nepotkáváme, jsme množství nabytého času využili pro sebe a domácnost. Ze dne na den jsme vyškrtali všechny plány v diářích a najednou jsme zjistili, že je nepotřebujeme. Naučili jsme se ale plánovat i jinak, vždy na den dopředu, s tím, že nikdo z nás nevěděl, co bude za týden či měsíc. Svět se na chvíli zastavil, Země se nadechla a alespoň trochu se pročistila příroda. A snad si i část lidí srovnala své hodnoty, zvedla se lidská solidarita a některé děti se možná i díky domácímu vzdělávání naučily být samostatnější.

Jakub P. (33, Plzeň) Povinnost nosit roušky mi ztěžovala komunikaci s lidmi, musel jsem je neustále žádat o opakování. Můj přítel pracuje v nemocnici jako patolog, takže byl v první linii a kvůli tomu jsme se málo vídali. Pořídili jsme si novou nemovitost a náhlá omezení nám komplikovala pořízení nového vybavení apod. Byl jsem rád za možnost pracovat z domova. Skvělé bylo, že jsem měl více času na věci, které jsem v minulosti odkládal.

Irena Přibilová (39, Ostrava) V březnu jsem s přítelem musela zrušit plánovaný pobyt v Mexiku. Uzavřely

se hranice a my jsme neměli jak se dostat na vídeňské letiště. První týden doma byl pro mě psychicky náročný. Můj syn byl po naší domluvě u svého otce, kde měl lepší podmínky. Sice jsme se bavili přes webkameru, ale to nestačilo. Hodně mi tu chyběl. Už chápu, jak se cítí nesvobodný člověk: bydlíme totiž v paneláku bez balkónu a já jsem se tu cítila jako ve vězení. Učit znakový jazyk online z domova nebylo snadné, video se zasekávalo a časově to bylo náročnější. Roušky znepříjemňovaly i komunikaci ve ZJ. Existuje totiž spousta podobných znaků, jejichž významu rozumíme jen díky odezírání, takže roušky nám porozumění znemožňovaly. Můj obdiv mají doktoři, zdravotní sestry a tlumočníci ČZJ za svoji obětavost.

Jan Fiurášek (46, Island/ČR) Na Velikonoce jsem se těšil domů, ale dva měsíce objednaný let mi zrušili. Třikrát dražší letenka a představa absolvování čtrnáctidenní karantény v ČR a pak zde na Islandu mě odradila. Kvůli práci ve škole jsem si to opravdu nemohl dovolit. Nakonec i zde byla výuka zrušena. Pro neslyšící bylo ze začátku nepříjemné, že neměli aktuální informace. Na druhou stranu si to média uvědomila a informace jim zpřístupnila. Díky tomu se lidé začali o neslyšící více zajímat. Z mého pohledu mladší generace zvládla situaci hůře než zkušenější starší generace. Ekonomika sice půjde dolů, ale mezi lidmi se projevuje více respekt, solidarita a uvědomění, že jsme si všichni rovni. Za peníze se zdraví nedá koupit. Příroda si od nás, bezohledných lidí, odpočine.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KORON AV IRUS

František Leška (20, Hradec Králové)

nické prostředky. Ale chodilo málo zákazníků, přišli jen ti, kteří nutně p ot řeb ov a l i něco opravit, vyměnit staré brýle za nové či si vyzvednout kontaktní čočky. Komunikace se zákazníky byla špatná a domluva přes papír byla zdlouhavá. To bylo pro mě nepřijatelné, proto jsem se rozhodl optiku na měsíc uzavřít a využít ten čas na její modernizaci. Mojí záchranou byl můj e‑shop, kde se zvýšil zájem o nakupování. Největší překážkou byla pro mě nemožnost setkávat se s rodinou, příbuznými, přáteli a omezení vycházek. Byl jsem rád, že jsem čas mohl věnovat své rodině a společným aktivitám.

lou reputaci s podomácku vyrobenými rouškami. Dnes se od ČR učí Německo či USA. Uzavření hranic mně jako Čechovi žijícímu za hranicemi zasáhlo do života. Musím se smířit s tím, že se do ČR dlouho nepodívám. Jako pozitivní vnímám změnu známých míst. Po revoluci byla Praha plná turistů, stejně tak jiná velká turistická místa, např. Český Krumlov či Adršpašské skály. A teď? Vše je prázdné, dokonce i noční obloha je čistější. Prožíváme teď takový „malý komunismus“. Dokonce jsme zpomalili a uvědomujeme si, jakou cenu má náš svobodný život a volnost pohybu. V neposlední řadě mám doma čas na rodinu a to je to nejcennější.

Anna Pangrácová (28, Praha)

Monika Novotná (53, Praha)

Byla jsem ráda, že jsem chodila do práce, přestože jsem měla problémy s komunikací. Naštěstí si mě vždy mistrová zavolala a vše mi − s dvoumetrovým odstupem − zopakovala. I se svým přítelem jsem musela komunikovat bez roušek. Sice znakujeme, ale zároveň od sebe navzájem odezíráme. Narážela jsem často na neochotu prodavaček při komunikaci; neměly pochopení pro to, že nerozumíme. Nouzový stav byl pro mě stres, snažila jsem se poklidit, pekla jsem vlastní pečivo, sem tam jsem si i zacvičila. Doma to ale zkrátka nebylo ono, lepší je chodit do fitka. Pobývali jsme týden doma a týden na Moravě. Když jsme byli v Praze a nudili jsme se, zašli jsme do garáže dělat něco na autě nebo jsme si vyráběli výrobky ze dřeva.

Popravdě řečeno, život se mi trošku obrátil vzhůru nohama. Najednou bylo v České televizi, kde pracuji, moc práce se zajištěním tlumočení nejen na tiskové konference, ale také s novým uspořádáním služeb kolegů ve Zprávách v českém znakovém jazyce a podobně. Nejhorší byl ten věčný stres, neustálé změny a nastavování dobrých pracovních podmínek pro všechny. A to vše dobře psychicky ustát. Naštěstí se vše dobře zaběhlo a já už mám čas i na sebe. Získala jsem také nové pracovní zkušenosti, poznala nové lidi, dokonce i některé kolegy jsem poznala blíž.

Hned od začátku jsme s kolegyněmi z Výmolovy školy, Miladou a Magdou, učily naše žáky přes on‑line platformy. Po zjištění, že nouzový stav bude trvat delší dobu, jsme pro děti udělaly výuku co nejzajímavější. S rodiči a žáky komunikujeme přes WhatsApp či Skype. Ze začátku jsme užívaly mobily, ale pak jsme přešly na větší obrazovky, na počítače. Byla jsem zvyklá učit od půl deváté do půl jedné, ale teď učím delší dobu. Výuku ve škole ale nic nenahradí. Lepší je, když to vysvětlujeme dětem osobně.

Petr Novotný (39, Brno)

František Maxa (41, žije v Německu)

Na prodejnu optiky se zákaz nařízení od vlády nevztahoval. Mohl jsem mít otevřeno, protože brýle jsou zdravot-

Nouzový stav vlády jako opatření proti pandemii byl na začátku velice dobrý krok. Navíc si ČR udělala ve světě skvě-

Pro mě byla nepříjemná výuka na dálku, způsob cestování a nakupování. Ze školy jsem emailem dostával dost úkolů, které jsem musel sám zpracovat. Navíc obtížné bylo i to, že jsme se museli sami učit nová témata. Snazší je být ve škole, kde vám to učitelé vysvětlí. Po škole jdete domů, kde máte svůj program a odpočinete si od školy. Žiju na vesnici a pro nákup musím jet autem. Ve městě je to jednodušší, zkrátka si jen někam dojdeš. Hodně mi chyběli přátelé, sice máme webkamery, ale osobní setkání je vždy lepší. Líbilo se mi, že jsem měl čas na filmy a hraní her, což na internátě nemám. Mohl jsem vstávat a jít spát kdy jsem chtěl, což bylo možná špatně. S rodiči jsem trávil více času, což bylo super. Naštěstí máme zahradu, kde jsme i pracovali.

Lucie Kylíšková (51, Praha)

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Martin Stather (42, Holýšov) Od 26. března jsem byl doma. Jako pendler pracující v německém pohraničí jsem si musel vybrat, buď se do Německa dočasně přestěhuji s tím, že mi firma sežene ubytování, nebo zůstanu doma. Mohl jsem čerpat přesčasy, do-

KORON AV IRUS

volenou nebo získat tzv. kurzarbeit (dohoda mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a státem, kdy se zaměstnancům zkrátí pracovní doba a ušlý příjem doplatí stát, pozn. redakce). Být dlouho mimo domov, riskovat nákazu a tím ohrozit své blízké jsem nechtěl. Zůstal jsem tedy doma. Během nouzového stavu mě může však zaměstnavatel do práce povolat. A pak by následovala karanténa. Má žena Markéta byla od 14. března doma, protože její zaměstnavatel musel cukrárnu až do odvolání zavřít. Dobré bylo, že jsme na zahradě udělali velký kus práce a že se nejmladší syn stihl v klidu připravit na příjímací zkoušky.

Petra Kubálková (37, Praha) Můj přítel žije v Německu a nemohl za námi přijet. To se mu nelíbilo a trochu se i zlobil. Také pro naši dceru to bylo těžké, protože by ráda jela za svým tátou a svými neslyšícími prarodiči. V Německu byla situace volnější než u nás, opatření tam zavedli teprve týden po nás. Chodila jsem obden do práce, zatímco dcera byla sama doma nebo u babičky nedaleko od nás. Každý den dostávala úkoly, celé to bylo trošku stresující, ale tak to měli všichni rodiče.

Karel Černý (46, Praha) S omezením pohybu venku se slyšící lépe vypořádali, a to proto, že mohli sledovat televizi bez komunikační bariéry. V televizi je totiž málo otitulkovaných programů a tlumočených pořadů, takže neslyšící nemohou

vše sledovat, tím pádem jsou omezeni v přísunu informací. Pro neslyšící by právě bylo snazší dodržovat omezení, kdyby měli stejné podmínky jako slyšící. Ke všemu komunikaci mimořádně ztěžovaly i povinné roušky. K tomu se přičítaly starosti a obavy, zda uživíme rodinu či jak vyjdeme s penězi, když nemůžeme pracovat. Hodně nás omezovalo, že nemůžeme osobně dojít na úřady a s tlumočníky si tam vyřídit potřebné. Navíc tlumočníka na úřad bylo třeba objednat si dlouho dopředu. Měli jsme možnost online tlumočení, což bylo fajn, ale i tam byla dlouhá čekací doba.

Alena Ptáčková (Praha) Podělím se o zkušenost z nemocnice, kam mě druhého dubna odvezli, ale ne kvůli koronaviru. Následovalo vyšetření na Bulovce na kardiologii. Všichni jsme měli roušky, a tak si doktoři mysleli, že jsem slyšící. Když na mě doktor či sestra promluvili, byl to pro ně šok. V čekárně byl totiž se mnou syn, který mi vše tlumočil. Doktor a sestra nechápali, že neslyším. V tom frmolu tam byl jeden slyšící pacient za druhým a najednou jim neslyšící jako já řekl, ať si dají roušku dolů. Byla tam však jedna ochotná sestra. Když zjistila, že neslyším, poprosila mě o chvilku strpení. Za chvíli přišla s ochranným štítem. Toto gesto bylo od ní velmi milé. Za týden při kontrole jsem šla na podobné vyšetření k oné sestře a ta už měla štít na sobě. Tento lidský přístup prostě potěšil. Sestřička zřejmě má v rodině někoho neslyšícího. Jiní lidé se ani nesnažili.

Javier Guisado (40, Španělsko) Ve Španělsku vládla přísná nařízení – všechny bary, restaurace, kadeřnictví i letiště byly zavřené. Pracovali jen policisté, personál v nemocnici, uklízeči, prodavači potravin a lékárníci. Teprve nedávno začal počet umírajících klesat. V průběhu května se začaly pomalu otvírat vybrané obchody, ale jídlo a pití si lidé museli brát s sebou. Od 9:00 do 18:00 se již mohlo veřejně sportovat. Při cestě do/z práce museli mít lidé u sebe potvrzení. Doma jsem si stihl urovnat myšlenky, zamyslet se nad svými chybami a naplánovat si budoucnost. Klima v přírodě se změnilo k lepšímu. Místo znečištěných řek vidím živé ryby. To je opravdu velká a pozitivní změna. Zvláštní je, že se neví, odkud se koronavirus dostal mezi nás. Jsou za tím peníze? Netuším.

Jaroslava Struhařová (36, Brno) Naše škola v Brně‑Jundrově byla zavřená, a tak jsem vyučovala online, což bylo časově náročnější. Na první poradě jsme měli tlumočníky s rouškami, ale moc jsme nerozuměli. Jsme zvyklí při komunikaci odezírat ze rtů a sledovat mimiku, která ve znakovém jazyce nese podstatnou část informací. Po měsíci se porada opakovala a tlumočníci měli již ochranné obličejové štíty! Měli jsme z toho velkou radost. Rodičům jsem jinak pomáhala s prací na zahradě. Dostali jsme se konečně k velkému úklidu a roztřídili jsme nepotřebné věci, které se tu nashromáždily. V neposlední řadě jsem se věnovala sama sobě, občas si zacvičila, relaxovala a užívala si volna.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KORON AV IRUS

Děkujeme našim tlumočníkům 18

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

KORON AV IRUS

TEXT: Milena Brožová a Petr Pánek FOTO: archiv tlumočníků a České televize

Během koronavirové epidemie se hodně mluvilo o tzv. první linii, do které patřili zejména doktoři, zdravotní sestry, prodavačky, policisté a hasiči. Všem patří velké díky. Nicméně poděkovat bychom měli i pro svět neslyšících velmi důležité skupině – tlumočníkům, kteří ochotně tlumočili zpravodajství, debaty, tiskové konference. Jak náročné to bylo, jsme se některých z nich zeptali. 1. Jak jste reagovali na nouzový stav nařízený vládou? Měli jste obavy? 2. Překvapilo vás něco, co byste nechtěli znovu zažít? 3. Jak začala příprava na tlumočení v televizi? 4. Máte nějaký tip na zvládání náročných televizních debat? 5. Povedlo se vám v poslední době někoho rozesmát?

Monika Boháčková (Praha) Obavy byly z nejistoty, co nás čeká, jak dlouho bude stav trvat a jak závažné to celé bude. Na začátku nebyly k dispozici žádné ochranné pomůcky, až později jich byl dostatek. Klienti CNN a SNN rušili v březnu a dubnu téměř všechna již objednaná tlumočení, takže zůstalo jen málo těch nezrušených. Nové objednávky zahrnovaly akutní případy nebo neodkladná tlumočení u lékaře. Zaskočila mě klientova SMS, že právě leží na Bulovce kvůli problémům s dýcháním. Tlumočila jsem mu týden předtím a má psychika − i pod vlivem informací z médií − reagovala špatně. Nakonec vše dobře dopadlo. Po přibrání do týmu tlumočení v ČT24 vypadala má příprava tak, že jsem si před nástupem na první směnu pustila ČT24 a denně pět dní sledovala aktuální dění, sbírala potřebnou slovní zásobu, jmenné znaky ministrů a dalších osob a zachycovala změny vládních nařízení. Debaty jsem zatím netlumočila. Ale nikdy nelze přesně předvídat, jaká témata se budou probírat. Může zaskočit maličkost, odborné slovo. Bez přípravy a možnosti prověřit detaily je takové tlumočení stresovější a ovlivňuje výkon. S kolegy si předáváme zkušenosti a vše konzultujeme na WhatsApp. Rozdíl mezi tiskovými konferencemi a Udá-

lostmi je v přípravě a rychlosti. K tiskovkám se dozvíme stručně jen téma a v přímém přenosu tlumočíme naživo jen přirozené mluvené projevy. Události jsou informačně mnohem hutnější a v projevu rychlé, ale většinou se na ně dá připravit, pokud jim nepředchází v mezičase jiné živé tlumočení. Úsměv mi vykouzlila fotografie kolegyně tlumočící zprávy se štítem nasazeným vzhůru nohama. Vypadala jako Kleopatra. :-)

Barbora Fodorová (Praha) Po počátečním šoku ze zhoršení situace u nás a ze zpřísnění opatření se mi zrušila skoro všechna objednaná tlumočení, jak ve škole, tak i v terénu. Tlumočila jsem jen neodkladné záležitosti. Během tlumočení u lékařů byla ve vzduchu cítit nervozita a čekání v plných čekárnách znervózňovalo poněkud i mě. Obavy jsem ale odložila a soustředila se na tlumočení pro klienta. Všichni si přejeme, aby se nic podobného do budoucna neopakovalo. V této náročné době nacházím i pozitiva – povedla se velká osvěta o komunitě Neslyšících a tlumočení ČZJ. To se znatelně rozšířilo do médií a pro nás tlumočníky vznikly i nové výzvy, např. online tlumočení různých porad. Objevilo se také hodně zajímavých

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KORON AV IRUS

iniciativ přímo v komunitě Neslyšících, např. pomoc neslyšícím seniorům, informační videa o koronaviru a dalších souvislostech v ČZJ přímo od neslyšící vědkyně aj. S klienty se vždy zasmějeme na můj účet, s tím průhledným štítem jsme takoví tlumočníci‑svářeči. :-)

Josefína Fritzová Kalousová (Praha) Obavy o své zdraví jsem neměla. Zvýšení poptávky po tlumočení v České televizi byl skvělý vstřícný krok vůči neslyšícím. Zapojit se hned do tlumočení byla pro mě velká čest a úžasná příležitost. Náročnost tlumočení zpravodajství mě dost překvapila, zatím je pro mě tím nejtěžším tlumočením. Tempo mluvy bylo neuvěřitelně rychlé a obsah neskutečně informačně hutný. Největší výzvou bylo uklidnit se a zpomalit. Přes všechnu přípravu bylo pro mě první tlumočení Událostí opravdu šok. Začátkem března jsem začala pracovat jako tlumočnice ve Zprávách v českém znakovém jazyce a v půlce měsíce se začalo tlumočit zpravodajství na ČT24. Bez zkušeností před kamerou, s minimálním časem na přípravu se vše řešilo za pochodu. Na tlumočení tiskových brífinků se nedá připravit. Tlumočník pro znalost kontextu může jedině sledovat aktuální dění. Na tlumočení zpráv se dá předem připravit, ale tempo je vražedné, vždy je potřeba se uklidnit a snažit se o zpomalení.

Klára Herčíková (Praha) Obavy jsem měla asi jako každý z nás. Opatření jsem vnímala jako potřebná. Během vyhlášení nouzového stavu jsem se právě vrátila ze zahraničí. Všech-

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

na domluvená tlumočení se mi ze dne na den zrušila. Najednou jsem se vypořádávala se situací a hledala řešení. To bylo hodně nepříjemné, ale naučilo mě to pamatovat „na zadní vrátka“. Formát pořadu, který tlumočím, v televizi zatím nebyl. Vše se domlouvalo velmi rychle a času na přípravu bylo málo. Je to také pro mě první zkušenost s živým tlumočením před kamerou, které jsem se musela naučit. Spolupráce v našem týmu je báječná, máme dobře a přehledně připravené materiály, které jsou pro náš výkon nezbytné. Pokud jde o živé vysílání, občas se stane, že mě překvapí něco, s čím jsem nepočítala. Pak se snažím zachovat klid a nějak se s tím poprat, jak nejlépe v danou chvíli umím. Jestli se mi povedlo někoho rozesmát, to nevím, ale smíchu není nikdy dost.

Naďa Hynková Dingová (Praha) Ještě 12. března jsem byla v pohodě, neměla jsem pravidelnou spolupráci s ČT. Užívala jsem si „volno“ s rodinou, ale to dlouho nevydrželo. Překvapilo mě, že naše vláda hned zpočátku neudělila výjimku nenošení roušek pro tlumočníky znakového jazyka v médiích. V jiných více postiženějších zemích, např. v Itálii, v USA, ve Španělsku tlumočili kolegové bez jakýchkoliv překážek ve viditelnosti. V rámci dlouhodobé přípravy se mi vyplatilo sledování Zpráv v ČZJ, Tichých zpráv a archivu ČT s tlumočenými zprávami. Inspirovali mě kolegové. Dost jsem konzultovala s neslyšícími přáteli „po telefonu“ a získávala tím velmi důležitou zpětnou vazbu. Ve zpravodajství je všechno náročné, tlumočení tiskovek, které

vyžadují pohotovost, celkový přehled a vysoký práh tlumočnické „bolesti“. Nebo zprávy, které vyžadují efektivní přípravu za krátký čas. Nepotěší ani „zbytečná“ dvoudenní příprava, která přijde nazmar. Nemůžete „prodat“ svou přípravu a hrozí, že se naopak znemožníte svou „nepřipraveností“. Ale divák nezná okolnosti a hodnotí vás podle výkonu, který aktuálně vidí. Moc ráda bych někoho rozesmála. Zasmála jsem se v našem báječném tlumočnickém týmu. Je to velká podpora – přicházet do stresového prostředí s vědomím, že vás někdo z vedení (Andulka Pangrácová) nebo osmi kolegů podpoří. Ráda bych jim touto cestou poděkovala.

Jitka Kubištová (Praha) Obavy jsem měla zejména o zdraví své i mé rodiny, protože tlumočnické služby, např. v ČUN, nebyly pozastaveny. ČUN ale patří poděkování za sehnání ochranných pomůcek. Neslyšící klienti pak mohli ocenit zřízení telefonní linky pro online komunikaci. Nechtěla bych znovu zažít tlumočnickou situaci s klientem bez ochranných pomůcek, který měl teplotu. Naštěstí se koronavirus u něj nepotvrdil. V jedné situaci mě překvapilo, že jsem musela tlumočit v černých rukavicích, což pro klienta nebylo komfortní. Sledovala jsem hlavně aktuální zpravodajství a tiskové konference. Vše jsem také konzultovala se zkušenějšími kolegy z TV. Podpořili mě zejména v oblasti slovní zásoby (hlavně jmenných znaků). Musela jsem také pochopit, jak to v televizi chodí. Kromě samotného tlumočení musí také tlumočník vědět, z jakého studia se vysílá. Jeden tlumočník je například připraven ve studiu v přízemí a druhý tlumočí ze studia ve třetím patře. A to vše řídí režiséři. Tento systém je ze začátku složité pochopit. Během příprav mi pomáhali neslyšící lektoři, kteří mi dodávali znakovou zásobu a poskytovali supervizi. Za to

KORON AV IRUS

jim patří velký dík! Televizní debatu jsem tlumočila jen jednou. Jako u jiných tlumočení je důležitá důkladná příprava, což je trochu problém, protože jména hostů a dílčí témata se tlumočník dozví krátce před samotným vysíláním. Také záleží na tom, zda tlumočník tématům rozumí a zná je. Pro tlumočení tiskových konferencí je nezbytné stále sledovat aktuální dění. Výhodou tlumočení Zpráv či Událostí je, že většinu zpráv vidí tlumočník předem. Své kolegy jsem rozesmála, když jsem si zapomněla strhnout ochrannou fólii ze štítu a tvrdila, jak přes něj není vůbec vidět. :-)

Radka Kulichová (Brno) Vše se tak rychle uzavřelo, že jsem nestačila skoro ani přemýšlet o obavách. Je pravdou, že když jsem měla jet poprvé do ČT, trochu jsem se obávala potkat se s více lidmi. Nechtělo se mi ani jezdit MHD, takže jsem raději používala auto. Tlumočila jsem zejména vzdělávací pořady, kde jsme řešili zajištění online tlumočení výuky a překlad učebních materiálů do ZJ. Natočená videa s tlumočníkem se vkládala do videa přednášejícího a neslyšící studenti mohli vnímat výuku bez překážek. Pro tlumočení v ČT jsem si nejdříve sehnala štít, samozřejmě jsem musela dohledávat znaky a celkově mít povědomí o situaci. Tlumočníci, kteří zvládají tlumočit některé těžko srozumitelné projevy, mají můj velký obdiv. Tlumočím jen předem předtočené pořady nebo magazín „Život na 3“ na ČT 3 a to je pohoda. Občas se i toto tlumočení může zkomplikovat. Pamatuju si situaci, kdy paní předváděla koordinační cvičení rukou. Já jej

neznala, takže se mi trochu zamotaly prsty. Úsměv vyloudím na tváři svého krásného osmiměsíčního synovce svými grimasami. Radost mám z natočeného videoklipu Není nutno se skupinou Hands Dance, který si mohou „zazpívat“ i neslyšící.

Denisa Lachmanová (Praha) Ze začátku jsem si ani neuvědomovala závažnost nouzového stavu, proto jsem ani obavy neměla. Mnoho domluvených tlumočení se mi přesunulo do online prostředí, kde jsem se cítila bezpečně. Příprava na televizní tlumočení začala ze dne na den. Po jeho přijetí jsem začala ještě více sledovat televizi a zpravodajství. Díky práci s týmem Zpráv v českém znakovém jazyce jsem měla možnost s neslyšícími kolegy spolupracovat a vše konzultovat. Během tlumočení televizních debat je dobré být dobře připraven a zachovat si chladnou hlavu. Během tlumočení jsem několikrát narazila rukama do štítu a posunula si jej, což mohlo působit legračně nejen na mě. J

Dana Peňázová (Brno) Obavy jsem měla hlavně z toho, že by neslyšící neměli aktuální informace z tiskových konferencí, na kterých se oznamovala důležitá sdělení pro celou společnost. Tyto informace bylo potřeba zpřístupnit nejen uživatelům znakového jazyka, ale i těm, kteří znakový jazyk neovládají. Za to patří díky také t lu m o č n i c í m , které zvládly tuto nelehkou situaci.

ČT24 by klidně mohla být dále tlumočena do ČZJ, zejména zprávy nebo důležitá oznámení vlády. Nepochopitelné pro mě bylo striktní nařízení vlády na tlumočení s rouškou/štítem. Se štítem byly navíc během natáčení ve studiu problémy – vytvářely nežádoucí světelné odlesky. V brněnském studiu ČT jsem tlumočila vstupy v novém pořadu „Život na 3“. S kolegyní Radkou jsme se připravovaly podle předem daného scénáře, který jsme měly k dispozici. Univerzální tip na zvládnutí jakékoliv tlumočené situace neexistuje. Záleží na tématech, hostech, nakonec i na moderátorech. Ale důležité je snažit se o věrné předání informací tak, aby z pořadu měli co největší užitek hlavně neslyšící, pro které je tlumočení zajišťováno. Jsem ráda za každý tlumočený pořad, třeba i zpravodajský, ale mohlo by jich být i více. Snad jsem potěšila některé neslyšící tím, že také zprávy z jižní Moravy jsou tlumočené do ČZJ.

Ivan Poláček (Brno) Naše organizace již zažila podobnou situaci, a to se žloutenkou. Každý tlumočník již měl k dispozici dezinfekci. V prvních dnech se řešila náhrada roušek za průhledné štíty pro naše pracovníky. Naši tlumočníci v terénu pak předávali svým klientům ochranné pomůcky. Spustili jsme online tlumočení a týdenní informování o aktuálním dění, zejména pro klienty nemající počítač. Zklidnění společnosti jsem si užíval. Naši zahraniční přátelé měli situaci těžší, do Anglie jsme posílali pomůcky pro tlumočníky. Upřímně? Některým tlumočníkům v televizi jsem nerozuměl, jako by byli z jiného světa. ČT asi chybí zpětná vazba. Nikdo není ideální, tlumočení je celoživotní

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KORON AV IRUS

proces přípravy a rozvoje, ve kterém mají výhodu CODA tlumočníci! Na televizní debaty není možné se předem připravit. V tomhle je mi spíše líto nedoslýchavých, kteří neovládají znakový jazyk, a pro ně nebyly připraveny titulky! Hodně tlumočníků si myslí, že na všechno musí mít znak. Máme jednu z nejsrozumitelnějších prstových abeced na světě a málo ji využíváme. Je sice pěkné znát znak „Jordánsko“, ale 70 % neslyšících ho nezná a nepoužívá. Je moderní mluvit o neslyšících, ale mělo by se mluvit i o ohluchlých a těch, kteří neznakují. V naší organizaci v Brně se povedlo poskytovat služby bez přestávky. Recepce byla uzpůsobena tak, že i nedoslýchaví lidé (se sluchadly) rozuměli. Ke smíchu toho v poslední době nebylo moc, ale když si nebudeme moci udělat srandu sami ze sebe, pak už to bude špatné.

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Dana Prellová (Praha) Ve Zprávách v ČZJ funguji jako tlumočník již přes pět let. Obavu z nákazy jako takové jsem zprvu neměla, až později. Hned 15. března se mi protáhlo tlumočení kvůli tiskovce, na které vláda ČR oznámila omezení volného pohybu, a to od dvou hodin odpoledne až do půl jedné v noci. Byla jsem velmi unavená, ve stresu a napětí, že nemohu odejít. Museli jsme si samy vyřídit, aby nás ochotný kolega po půlnoci vystřídal. Naštěstí tiskovka začala po 23. hodině. Od té doby se systém vylepšil, všechny dny jsme měli pokryté a střídali jsme se. Na přípravu tlumočení v televizi neexistuje konkrétní návod. Tlumočník musí sledovat stránky Vlády ČR, zpravodajství ČT a hledat si informace na ČTK. Stručně řečeno musí „být

v obraze“. Tlumočit debaty je obtížné. Připravím se, jak nejlépe umím, ale nakonec se říká úplně něco jiného. Tlumočník prostě musí být dobře informován, co kdo dělá a čím se zabývá. K překvapením a tlumočnickým oříškům vždy docházelo a bude docházet. Povedlo se mi upéct malinké tradiční svatební koláčky, jen tak k odpolední svačině. A doma jsem klukům vykouzlila na tváři úsměv.

Radka Stará (Praha) Obavy jsem neměla, ty měla spíš má rodina. Těší mě, že ČT podpořila neslyšící diváky nasazením většího počtu tlumočených vstupů. Neslyšící musí dostávat v nejisté situaci dostatek ak-

KORON AV IRUS

tuálních informací. Takto by to mělo být stále. Tlumočit bez přípravy, obzvlášť ve zpravodajských relacích, je nepříjemné. Tlumočník očekává zprávy např. o suchu a zatím mu vysílají jinou informaci. Rychle se přeorientovat z jednoho tématu na druhé je při tlumočení velmi těžké. To se mi stalo s Pražským jarem, o kterém nečekaně v Událostech mluvili. Za tři minuty jsem měla bez přípravy přetlumočit deset jmen slavných dirigentů, patnáct hudebních skladeb a další názvy. Smysl celého příspěvku mi došel pozdě. To bylo pro mě tlumočnické fiasko, ze kterého jsem nemohla usnout. Devět let jsem tlumočníkem v týmu Zpráv pro neslyšící, ale stoupnout si před kameru bylo pro mě obzvlášť těžké. Z velké trémy mě rozbolela hlava. Jsem od přírody spíš pomalejší typ, musela jsem si zvyknout na tempo zpravodajství a intenzitu informací, které ve zprávách proudí. Naštěstí probíraná témata jsou mi známá a to pomáhá k dobrému výsledku. Rozesmála jsem kolegy i spoustu lidí mimo obor, protože jsem si ve spěchu nasadila plexisklový štít tak, že mi trčel vzhůru jako mikulášská mitra – a já jsem v klidu tlumočila.

Jaroslav Švagr (Praha) Neměl, nebyl jsem však vystaven žádné nebezpečné situaci. Musel jsem jen změnit svůj časový rozvrh. Pro tlumočení televizních debat je dobré být odpočinutý, najedený, vyžádat si co nejvíce podkladů a soustředit se na tlumočení a na nic jiného nemyslet.

Kristýna Voříšková (Plzeň) Obavy jsme samozřejmě měli, hlavně o naše klienty seniorského věku a zaměstnance v terénu bez ochran-

ných pomůcek. Naštěstí jsme dostali z odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně zásoby. Do té doby jsme šili roušky, popř. podomácku vyrobili dezinfekci. Díky nadaci Karla Komárka jsme mohli „ochranným balíčkem“ zásobit i všechny členy naší organizace. Překvapila mě zejména solidarita mezi lidmi. Doufám však, že podobné stresové situace už nezažijeme. Tlumočíme týdenní přehled událostí na TV ZAK. Kancelář primátora Martina Baxy objednávala tlumočení patnáctiminutového živého vysílání z plzeňské radnice. Dopředu jsme věděli jen probírané téma. Po špatné zkušenosti s tlumočením v rouškách, jsme sehnali náš první „štít“ a pak jsme další bez přilby dostali jako sponzorsky od ZČU. 6. května jsme tlumočili online Slavnosti svobody. Rychle střídající se řečníky bylo opravdu náročné tlumočit. Připravit se na tlumočení živých debat je složité, protože se nikdy neví, co se bude probírat. Pomohou určitě zkušenosti, podpora kolegů a zachovaní klidu. Hned při první návštěvě improvizovaného studia na plzeňské radnici jsem rozesmála přítomné svým štítem „à la přilba“.

Michala Wu (Praha/Brno) Obavy byly již před vyhlášením nouzového stavu. Tlumočení v terénu v době virové pandemie je velmi rizikové. Nepříjemné mi bylo použití roušky během tlumočení v ČT. Byla jsem prvním tlumočníkem, který ji musel ve vysílání použít. Uvědomovala jsem si, že díky ní může být můj projev nesrozumitel-

ný. Naštěstí ČT začala okamžitě tuto situaci řešit a po pár dnech se mohlo tlumočit s průhlednými štíty. Ty ovšem přinesly také nepříjemnost během tlumočení. Znaky, které jsou umístěny v okolí hlavy, musely být znakovány s velkou opatrností a v jiném znakovacím místě, než je tlumočník zvyklý. Mnohdy, v zápalu tlumočení, jsem na štít zapomněla a rukou do něj narazila. Situace s koronavirem mi znemožnila stýkat se s mámou, která nežije v Česku, a babičkou, která je velmi nemocná a její zdravotní stav neumožňuje ani telefonování. Na druhou stranu měl můj muž na mne a dceru více času a já jsem za tento společně strávený čas velmi ráda. Jediná příprava na tlumočení tiskových konferencí v televizi je sledování aktuálního dění. Tlumočení debat a podobných vstupů bylo velmi psychicky i jazykově náročné.

Pavlína Zárubová (Ostrava) Mám potřebu říct, že si všech tlumočníků ČZJ velmi vážím. Udělali velký kus práce, a i když se sem tam vloudila chybička, u mne také, tak ukázali, že jsou velkými profesionály a zaslouží si velký obdiv. V ČT by tlumočníci měli zůstat i po mimořádných opatřeních, protože všichni lidé mají mít rovné podmínky k přístupu k informacím. Brala jsem to jako výzvu – povinnost – příležitost. Překvapila mě bagatelizace naší odbornosti, například srovnáním s tlumočnicí japonštiny. Na přípravu moc času nebylo, museli jsme improvizovat a spoléhat na trénink, zkušenosti i kolegialitu. Určitě jsem i diváky rozesmála – když mě nechali na obrazovce a byla tam tabulka s počasím. Seděla jsem a koukala jako…

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

NEVŠEDNÍ ZÁLIBY

Rád si hraju na vojáky TEXT: Ivana Hay Tetauerová FOTO: Nikola Novotná

Airsoft je druh moderního bojového sportu, který vznikl koncem 80. let 20. století v Japonsku, kde bylo vzhledem k místním zákonům pořizování ostrých zbraní velmi obtížné. Dal by se přirovnat k paintballu – cílem je zasáhnout protivníka. Kuličky jsou vystřelovány ze zbraní, které svým vzhledem, váhou a ovládáním odpovídají reálným zbraním. Do Čech se tento sport dostal po roce 1989. Zřejmě jako jediný člověk se sluchovým postižením v Čechách se tomuto bojovému sportu věnuje LUKÁŠ KAUFNER.

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

ukáš se k airsoftu dostal před pěti lety díky kamarádovi, který věděl, že miluje všechno, co je válečné. Dal mi tip na Klatovský tým s názvem TAAT. Tak jsem to poprvé zku‑ sil a tím to celé začalo – byl jsem u nich rok, pak se bohužel tento tým rozpadl a vytvořil se s dalšími hráči nový tým KAT. V něm jsem strávil tři roky. Když se pak Lukáš přestěhoval do Kačice, hledal nový tým. Na Facebooku existuje tzv. airsoft seznamka. Airsoftové týmy z ČR zde nabízejí volná místa do svých týmů. Právě díky této skupině jsem našel svůj nynější tým 71. RHP. Lukášův tým je čtyřčlenný: Tomáš Trkovský Fidelis (velitel, radista), Lukáš Kaufner (zástupce velitele a střelec), Jiří Placka (střelec, druhý sniper), Dominik Pavelka (zdravotník, první sniper). Mají instruktora Davida Koubu, který funguje i u jiné jednotky. S kluky se Lukáš schází jednou, dvakrát do měsíce na celý den. Jezdíme na různá mís‑ ta, aby to nebylo jednotvár‑ né a také, protože jsme každý z jiného města, aby vzdálenost byla férová pro všechny. Místy srazu jsou většinou staré tankodro‑ my, vojenské kasárny, paintballové arény anebo také v lese, kde to je do‑ mluvené s jeho majitelem. Co se týče soutěží, skupina se jich

NEVŠEDNÍ ZÁLIBY

Zleva: David Kouba, Jiří Placka, Lukáš Kaufner, Tomáš Trkovský

Jak na tým dopadla dnešní doba koronavirová?

nezúčastňuje. Jezdíme ale na velké akce organizované různými pořadateli. Jsou to akce jako Inferno, Patriot nebo Zaví‑ rák, kam se přihlásí kolem dvou stovek lidí, a pak jsou akce jako Protector nebo Lizzard, kam se hlásí lidí více, z mých zkušeností takových 800. Ze zahraničí tam jezdí i Němci a Slováci. A pravidla hry? Hra je založena na fairplay, vypráví Lukáš. Když je hráč zasažen, čili je „zabit“, musí se sám přiznat – musí nahlas tuto skutečnost ohlásit: „Mám zásah“, „Zásah“ nebo „Jsem mrtvý“. K tomu musí zvednout obě ruce, označit se reflexní vestou a odejít k tzv. „mrtvolišti“ (anglicky respawn,

pozn. red.), kde s dalšími vyřazenými hráči čekají do konce hry. Nesmí přitom vůbec komunikovat s ještě „živými“ spo‑ luhráči a ani se nijak jinak zapojit do probíhající hry. Pak je druhá možnost, a to „oživení“. Oživit se můžeš např. ka‑ ždou patnáctou minutu (14:45, 15:00, 15:15 atd.) Na „mrtvoly“ je zakázáno stří‑ let, živí hráči se za mrtvé nesmí vydávat. Ve hře je též zakázáno jakékoli tělesné napadání ostatních hráčů či jiné agresivní chování. Cílem celodenní hry je splnění předem stanoveného úkolu vycházejícího z typických vojenských scénářů, například eliminace soupeřova týmu, získání vlajky, záchranná mise, pozorovací mise, bránění objektu, obsazení objektu atd.

Kvůli pandemii jsme museli své tréninky stopnout. Já teď též rekonstruuji dům, takže moc času není, ale v červnu je velká akce, tak snad nám to již vyjde. Pak možná i v srpnu a v září. Během léta se budeme opět věnovat tréninkům, už se na to těším.

Ukázka pojmů v airsoftu: CQB: boj v uzavřených prostorách DMR: z braň určená pro přesnou střelbu AEG: elektrická zbraň BB: plastové kuličky GAS: plyn (plynové zbraně)

Snad jako každý malý kluk při hře s kamarády předstíral vzájemnou přestřelku na vojáky. Jak léta plynula, „střílecí klacky“ se měnily za stříkací pistole a později za kuličkové pistole z hračkářství… A pak přišel airsoft. ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

NEVŠEDNÍ ZÁLIBY

Lukášův nevšední zážitek: S předchozím týmem KAT jsem zažil náhlé přerušení hry. Museli jsme se honem stáhnout z lesa. Přijeli pyrotechnici a zneškodnili munici z tanku, kterou našel airsoftový hráč. Později jsme si uvědomili, že se náš tým pohyboval blízko místa nálezu a jak nebezpečné to bylo.

Lukáš Kaufner (28) Někdy ve hře zajmeme rukojmí nebo naopak bráníme či chráníme VIP osobu. Jde například o VIP transport z bojové‑ ho stanoviště na bezpečné místo. Jeden z hráčů, který VIP drží, musí být jako štít – chránit VIP osobu svým tělem. A naopak, pokud zajmeme rukojmího, používáme jej jako štít. Na co je třeba si dávat při hře pozor? Určitě na oči, takže nikdy nesun‑ dávat brýle v boji. Je lepší mít i rukavice a chrániče na kolena. Vše záleží na okol‑ nostech, každý sport je svým způsobem nebezpečný. Můj bratr hraje fotbal. Tam si třeba zlomil nohu. U airsoftu si taky

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

• Narodil se v Domažlicích • Je od narození těžce nedoslýchavý, má slyšící rodiče a bratra • Vychodil ZŠ pro sluchově postižené v Plzni • V Praze‑Radlicích vystudoval SŠ pro sluchově postižené – obor Asistent zubního technika • S manželkou Kateřinou žije v Kačici u Kladna • Zaměstnání: ušní laborant a operátor 3D tisku • Během studií v Radlicích působil i v MTD jako herec v cyklu grotesek „Pan Hrášek“

mohu zlomit nohu, zakopnu o pařez nebo kořen. Zažil jsem třeba, že jsem si musel rychle lehnout před nepřátelskou palbou, píchl jsem se do ruky o větev, co trčela ze země. Nakonec jsem skončil s obvázanou rukou a dva týdny na antibiotikách, pro‑ tože kus větvičky mi zůstal uvnitř v ruce. Nebo mého kamaráda trefili do zubu a on o něj přišel. Komunikace při hře: Když je nepří‑ tel blízko nás a je potřeba být potichu, používáme vojenské znaky, které osob‑ ně preferuji. Také máme vysílačky, které používáme k přivolání pomoci, podpory nebo za účelem oznámení nepřátelské aktivity. Znaky vynalezly jednotky SAS (Special Air Service – speciální jednotky britské armády, pozn. red.), jen jsme si je trochu přizpůsobili. Zbraně vystřelující malé kuličky o průměru 6 nebo 8 mm pracují na principu stlačeného vzduchu. Tyto zbraně mohou být nabíjené manuálně (natahování ručně), elektricky (na baterky např. Li‑pol) nebo mohou střílet pomocí stlačeného plynu (plynové). Náš tým používá elektrické zbraně, protože nejsou drahé a vyhovují nám. Pro začátečníky zcela postačí mít zbraň a brýle a pak si postupně nakupují svou výbavu. Každý z party má nyní alespoň tři zbraně. Jsou to repliky zbraní typu AK47, MP5, M4, colt 1911, glock, kulomet M249,

NEVŠEDNÍ ZÁLIBY

popisuje Lukáš výbavu. Nože jsou v podstatě jen na ozdobu nebo k použití na přípravu svačiny, ale na hraní jsou bezpečné – gumové. Jako oblečení slouží hráčům airsoftu maskáčové kalhoty a bundy vz. 95, rukavice, taktické vesty různých střihů. Většinou kluci nosí Molle Olive, které mají výhodu, že se na ně dá pověsit plno drobností. Jako boty dobře slouží vojenské kanady, zkrátka pevná a pořádná obuv. Lukáš se nevěnuje pouze airsoftu. Zajímá jej i modelování bojových scén a válečné techniky. Rád lepím bojová vozidla a tanky, figurky a k tomu nějakou krajinu, zříce‑ ninu nebo skály. S touto zálibou začal jako malý. Viděl jsem tátu lepit letadýlko a zau‑ jalo mě to. Zkusil jsem to, a protože mne to bavilo, zůstal jsem u toho. Bavila mne vždy práce rukama, navíc jsem se zajímal o vojenství. U modelů jsem měl možnost poznat trochu vojenskou techniku. Ke svému modelování používá Lukáš modelářské barvy, které nanáší airbrushem s kompresorem anebo různými štětečky. Většinou kupuji tyto materiály přes e‑shop určený k modelařině nebo se za‑ stavím v jakémkoliv kamenném hobby obchodě. Na krajinu pokud možno pou‑ žívám přírodní materiály, např. rozdrce‑ né sušené listí, hlínu, kamínky a klacíky, které najdu v okolí. Lukáš se modelařině věnuje nejvíce v zimním období. Na zahradě je v té době málo práce a je brzy tma. Tak toho využívám. Jeden „projekt“ Lukášovi zabere přibližně tři měsíce. Je to mra‑ venčí práce, průměrně mi jeden model s krajinkou trvá celou zimu od pro‑ since do března. Modelařině se Lukáš věnuje jen sou-

kromě, nevyhledává soutěže nebo nějaké podobné zájmové skupiny. Nemám žádné známé jako modelá‑ ře, jen teď můj velitel Tomáš z airsoftu se tomu začal věnovat, tak se ho budu sna‑ žit motivovat, aby u toho zůstal, směje se Lukáš. Svůj neobvyklý modelářský koníček tak nenápadně provázal s tím, čím se živí. Protože mne baví tyto ruční práce, vybral jsem si právě obor asistent zubního technika a nyní pracuji jako ušní laborant. Jeho záliba se prolíná i výběrem filmů a literatury: Sleduji seriál Team Seal, Bratrstvo neohrožených a válečné filmy. Hodně čtu válečná – historická témata. Neslyšícím, které rovněž baví válečná tematika, Lukáš vzkazuje: Roz‑ hodně není na škodu vyzkoušet ze za‑ čátku třeba laser game nebo paintball, který je airsoftu svým způsobem podobný. A když je to bude bavit jako mne, mohou se začít věnovat i airsoftu.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

ÚS P Ě Š N Í N E S LY Š Í C Í

TEXT: Nikola Novotná FOTO: Nikola Novotná,

archiv Marka Vlacha

Obuvnictví je mi souzeno Když se mi rozbily moje oblíbené boty, ihned jsem si vzpomněla na neslyšícího obuvníka MARKA VLACHA. Opravil mi je k mé naprosté spokojenosti. Během chvíle, kdy jsem byla u něj v opravně, jsem si všimla, že je nejen šikovný, ale i komunikativní. Lidé ho znají, a když projdou kolem, pozdraví ho a dávají se se ním do řeči. Marek je obuvníkem již 25 let, z toho 12 let vede svou firmu.

TEXT: Nikola Novotná FOTO: Nikola Novotná,

archiv Marka Vlacha

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Marku, jaké byly tvé začátky v obuvnictví? Po škole jsem šel na první pohovor v obchodě Baťa na Václavském náměstí. Při pohovoru jsem na zkoušku opravil pár bot. Vedoucí byli s mou prací spokojeni, a tak začala moje kariéra obuvníka. Pracoval jsem tam asi pět a půl roku. Potkal jsem i Tomáše Baťu, který přijel na revizi. Divil se, že i neslyšící je obuvníkem. Dostal jsem od něj obraz, který mi visí na zdi.

Potkat někoho takového z oboru, to se jen tak někomu nepoštěstí. Jak pokračovala tvá kariéra? Pracoval jsem ještě asi na čtyřech jiných místech, až pak jsem začal uvažovat o svém podnikání – a nakonec jsem se do toho pustil… Mamka mi pomohla, našla inzerát s pronájmem prostor na pražském Spořilově. Jeli jsme se tam hned podívat, prostor se nám líbil a odpovídal požadavkům.

ÚS P Ě Š N Í N E S LY Š Í C Í

Bylo tam dost zásuvek a potřebné odvětrávání na okně. Bez něj by to bylo na vysokou pokutu. Neváhali jsme a začali jsme s rekonstrukcí. Musel jsem postupně nakoupit vybavení jako šicí stroje, přístroje na klíče a různé další stroje, materiál atd.

Vzpomeneš si na prvního zákazníka? První zákazník se tu rozhlédl a řekl: „Konečně!“ V okolí totiž žádná opravna

obuvi nebyla. Jen dál na Chodově a ve Vršovicích.

Měl jsi už na začátku hodně zákazníků? Po otevření jsem začal rozdávat vizitky a dávat do schránek či za skla aut letáky. Ze začátku to byl nezvyk, ale lidé pak začali chodit. Výhodou bylo i to, že se moje opravna obuvi nachází v obchodním centru, a když lidé šli z Alberta, tak museli projít kolem mě.

„Když jsem viděl situaci v Itálii, ptal jsem se sám sebe, jak dlouho budu mít zavřeno?“

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

ÚS P Ě Š N Í N E S LY Š Í C Í

Nemohli mě tedy přehlédnout. A to platí stále.

Máš stálé zákazníky? Ano. Lidé jsou s mou prací spokojení. Mám i neslyšící klienty. Všichni zákazníci mívají tu zkušenost, že někde jim řeknou, že se jejich bota nedá spravit. Ale já ji umím opravit. To je pro ně milé zjištění, takže se pak ke mně rádi vrací. Těší mě to o to více, že se zúročí má dlouholetá praxe. Někdy se stane, že přinesou dárek ve tvaru boty. Potěší mě tím. Abych nezapomněl, kromě bot provádím i výrobu klíčů.

Hlavní pozitiva barefootové obuvi: • Simuluje bosou chůzi přirozenou pro tělo • Podrážka kopíruje zdravý tvar chodidla a podporuje zdravou nožní klenbu • Správně zapojuje svaly v chodidle, v celé noze i v zádech • Zajišťuje měkké došlapování bez negativních dopadů na klouby • Podporuje vzpřímené držení těla • Má všestranné použití (město, příroda, volný čas, práce i sport ve všech ročních obdobích)

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Vidím, že jsi dostal ocenění Provozovna Prahy 4… Ano, dostal jsem ocenění pro nejlepší provozovny na Praze 4. Dva roky po otevření provozovny jsem dostal pozvánku na radnici ke starostovi Prahy 4 Pavlu Horálkovi. Bylo to pro mě velké překvapení, vůbec jsem to nečekal a měl jsem z toho radost. Byl a je to pro mě velký úspěch, neboť Praha 4 patří mezi největší městské části Prahy. První místo získala jistá restaurace. Já jako druhý jsem od starosty obdržel nejen ocenění, ale i knihu o Praze a vizitky s mým jménem a adresou opravny.

Jak komunikuješ se zákazníky? Komunikaci zvládám dobře, jsem nedoslýchavý. Někdy se však stane, že nerozumím, když někdo rychle mluví. Po upozornění, že špatně slyším, lidé Marek se svým bratrem, který také podniká.

mluvení zpomalí. A když to nepomůže, pak přijde na řadu papír a tužka. Není to problém.

Dnešní boty moc nevydrží. Jaké je podle tebe lepší kupovat? Na to se nedá jednoduše odpovědět. Některé boty vydrží více, jiné ne. Dnes se bohužel situace v obuvnictví změnila. Používá se jiný materiál, je jiná kvalita a i různý design. Kvalitní boty najdete u některých českých výrobců nebo z dovozu z Itálie, ty jsou ale drahé.

Vyplatí se dávat boty opravovat? Záleží na závadě. Pokud je možné ji opravit, určitě se to vyplatí spíš než koupit nové. Pro zákazníky je podstatná také cena opravy. Pokud je bota ale hodně rozbitá, například když je jí ulomí podpatek nebo zlomí vprostřed, tak se oprava nevyplatí. Je drahá a náročná.

ÚS P Ě Š N Í N E S LY Š Í C Í

ale lepší mít alespoň dvoje a střídat je.

Jak pečovat o své boty, aby nám co nejdéle vydržely? Sportovní boty se dají vyprat na 40 °C. Boty se semišem můžete chránit postříkáním impregnací, která chrání proti vodě a špíně, a na špinavý semiš se používá čistící pěna. Pokud vám při tankování ukápne benzín/nafta na botu, vzniklá skvrna se dá touto čistící pěnou odstranit.

A co reklamace obuvi? V obchodech se dají boty reklamovat do dvou let. Boty, které jsem opravil, je možno reklamovat do tří měsíců. Málokdy se ale stává, že by je přinesli znovu.

Na co by si měli zákazníci dávat pozor, když si budou kupovat nové boty?

Jak jsi zvládal práci při nouzovém stavu, vyhlášeném vládou?

Dívejte se na špičku bot, zda už se neodlepuje podrážka. Zkuste také botu rozumně ohnout a zjistit, zda podrážka nepraská. A je lepší, když má bota širší vrstvu u podpatku – pokud se chozením ošoupe, dá se lépe opravit.

Nebylo to nic příjemného, byl jsem z toho nervózní. Když jsem viděl, jak je to v sousedních státech, např. v Itálii, ptal jsem se sám sebe, jak dlouho

Jak to máš s účetnictvím, staráš se o všechno sám? O finance se starám spolu s mojí maminkou. Můj otec je také obuvníkem a má svoji účetní – ta nám všem zpracovává účetnictví.

Jaké máš zkušenosti se zdravotní obuví? Některá je dobrá, některá ne. Už se stalo, že popraskala podrážka či pásky u pantoflí.

Na zdi ti visí pár kousků staršího nářadí, odkud je máš?

Co říkáš na prstové boty? Za mě ne. Jsou drahé a snadno zapáchají. Základním materiálem je silon, který by se neměl prát. Jelikož je to umělotina, tak snadno zapáchá. Výsledkem je, že lidé takové boty často perou a tím je ničí. Už jsem měl hodně zákazníků nespokojených s prstovou obuví. Nejčastějším nešvarem jsou odlepené švy mezi prsty. Dají se sice slepit a sešít, ale není to jednoduché. Často se stane, že zákazníci v nich špatně šlápnou třeba na kámen, tím se jim od podrážky odlepí kousky gumy.

Nyní jsou v módě barefoot boty, setkal ses s nimi? Jsou skvělé, zdravé, určitě je doporučuji. Vydrží dlouho a moc se nerozbijí. Je

budu mít zavřeno? Měsíc, dva? Prvních 14 dní jsem byl doma, pak o víkendech jsem jezdil na chatu a sledoval, co bude dál. Když nouzový stav prodloužili, bylo to stresující. Nebyla to žádná legrace. Povedlo se mi domluvit 50% slevu na nájmu. A s bratrem, který taky podniká, jsme se obrátili na finanční úřad ohledně pomoci pro OSVČ, kde jsme uspěli. Dostali jsme každý jednorázově 25 tisíc. Od 20. dubna jsem mohl opět otevřít a jsem za to rád. Nosím roušku, mám tu dezinfekci a přidal jsem i plexisklo. Lidé opět ke mně chodí.

Dostal jsem je od kamaráda, jehož děda byl obuvníkem.

Už na základní škole jsi uvažoval o tomto oboru? Ne, může za to los. Většina oborů byla obsazených, a tak jsem se rozhodoval mezi čalounictvím a obuvnictvím. Vylosoval jsem si papírek s obuvnictvím – a bylo to!

Marek Vlach (42) Místo narození: Sušice Škola: ZŠ pro sluchově postižené, Praha (Ječná); SOU, Praha, obor obuvník Koníček: hokej

Jakou vizi máš do budoucna? Zůstanu nejspíš obuvníkem. Jinou práci si ani neumím představit. Už to dělám od té doby, co jsem vyšel z učiliště – je to 25 let, co pracuji v oboru. Nic jiného ani neumím, tahle práce je mi souzena.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KOUTEK PSYCHOLOGIE

TEXT: Kristina Pánková Kratochvílová

SERIÁL Koute psycholokgie

FOTO: archiv psycholožek

Poradenství nebo terapie v ČZJ? Není problém! Mnoho psychologů a terapeutů začalo během epidemie covid-19 nabízet své služby zdarma a online. A co my, neslyšící a nedoslýchaví lidé? Na koho se můžeme obrátit bez obav z komunikačních bariér? Představujeme vám čtyři psycholožky a terapeutky, které komunikují i v českém znakovém jazyce. Všechny nabízejí konzultace i online formou, nezáleží tedy na tom, odkud jste. Můžete je samozřejmě kontaktovat kdykoliv, nejen v souvislosti s koronavirem. Nenechte si ujít jejich tipy na stranách 34 až 35.

• Psycholog dodržuje mlčenlivost. Nesmí o klientech nic prozradit. • Nejste si jistí, jestli je vhodné kontaktovat odborníka? Nestyďte se. Žádný dotaz není hloupý. Bez obav mu napište/ pošlete video v ČZJ. Poradí vám, případně doporučí někoho jiného. • Většinou se odpovídá do tří dnů. Pokud nedostanete odpověď do týdne, napište znovu. • Za psychologa/terapeuta se platí. Služby pro neslyšící jsou většinou dotované (za nízkou cenu, občas zdarma). Soukromá praxe je placená. Pokud jste ve finanční nouzi, zeptejte se na možnosti (např. bezplatná služba, pozdější platba, sleva). Online konzultace související s koronavirem jsou většinou zdarma.

KRIZOVÁ INTERVENCE – „první pomoc“ při akutním problému PSYCHOTERAPIE – dlouhodobá záležitost, jde víc do hloubky. Existují různé psychoterapeutické směry. PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ – může být jednorázové, hledá různé možnosti řešení Někdy se to překrývá. Krizovou intervenci a psychoterapii mohou vést i lidé bez psychologického vzdělání, kteří absolvovali speciální výcvik.

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

MARIE BENDOVÁ

Psychologické poradenství a psychoterapie Narodila se jako neslyšící, ale vyrůstala ve slyšícím prostředí a navštěvovala běžné školy. Aktivně používat znakový jazyk začala před deseti lety, při studiích psychologie a speciální pedagogiky. Než zakotvila v psychologické poradně ve Stodůlkách, pracovala jako psycholog mj. v Jedličkově ústavu. Mimo Stodůlky ji můžete potkat v Národním ústavu pro duševní zdraví v Klecanech, kde působí jako výzkumný pracovník, nebo na FF UK, kde přednáší studentům. Mezi její zájmy patří turistika, četba, filmy a cestování. Vzdělání: PhDr. z psychologie na FF UK, aktuálně PhD. studium neurověd na 3. LF UK. Výcvik v krizové intervenci, dokončuje psychoterapeutický výcvik (KBT). Kde působí: Psychologická poradna pro osoby se sluchovým postižením a jejich blízké v Tamtamu (Praha 5) Kontakt: bendova@tamtam.cz (e-mail a FaceTime), 734 673 853 (Whatsapp, SMS), bendova@frpsp.cz (Skype) „Moji klienti v souvislosti s koronavirem nejčastěji řešili sociální izolaci, problémy v komunikaci (nošení roušek) a výpadek osobního setkávání při využívání služeb.“

KOUTEK PSYCHOLOGIE

KATEŘINA HOLUBOVÁ

SOŇA PROCHÁZKOVÁ

MICHAELA VESELÁ

Krizová intervence, poradenství

Psychoterapie

Krizová intervence, psychoterapie a poradenství

(zejména dětská, párová a rodinná)

(zejména vztahy a školní problémy) Odmalička se pohybuje v komunitě neslyšících. Její rodiče a sestry jsou také neslyšící. Má široký záběr, zabývá se zejména neuropsychologickou rehabilitací a získanými poškozeními mozku. Jako ergoterapeutka pomáhá pacientům s těmito problémy k návratu do běžného života a práce. Neslyšícím studentům a akademikům i jejich slyšícím kolegům zajišťuje technickou podporu a vychytávky v souvislosti s koronavirem (např. bezbariérovou výuku na dálku/s rouškami). Ve volném čase ji nejvíc baví dogtrekking, in-line bruslení, chození po horách a lesích, ilustrace a fotografování. Vzdělání:ergoterapie na 1. LF UK, dokončuje studium psychologie (Mgr.) a češtiny v komunikaci neslyšících (Bc.) na FF UK. Výcvik v komplexní krizové intervenci. Kde působí: soukromá praxe (Praha 2) Kontakt: holubova.ergo@gmail.com, kaci.holubova (Skype pro ČZJ), 732 936 070 (SMS, Whatsapp) „U neslyšících se během epidemie korona‑ viru mnohem více ukázaly komunikač‑ ní bariéry a velmi malá informovanost o možnostech psychologické pomoci pro neslyšící.“

Již na základní škole ji fascinoval znakový jazyk a přála si stát se tlumočnicí. To se jí splnilo, neslyšící však její život obohatili mnohem více. Nejvíce její manžel Jirka, se kterým vychovává neslyšícího syna v pěstounské péči a slyšící dceru. Kromě terapeutické a lektorské práce vede ženské kruhy pro neslyšící ženy. Volný čas nejraději tráví se svou rodinou, tvořením, malováním a psaním. Vzdělání:speciální pedagogika na UP v Olomouci, integrativní psychoterapeutický výcvik a skupinová supervize v psychoterapii Kde působí:organizace Život pro, z.ú., a soukromá praxe (Hradec Králové) Kontakt:Facebook: Děti a emoce, www.zivotpro.cz, 774 241 756 (SMS, Whatsapp), info@sona-prochazkova.cz „Neslyšící klienti se na mě obraceli se svým strachem, úzkostí či jiným pocitem souvisejícím s koronavirem.“

Jako slyšící se k neslyšícím dostala úplnou náhodou na VŠ, když potřebovala praxi. To ji přivedlo ke studiu češtiny v komunikaci neslyšících na FF UK, kde si osvojila znakový jazyk. Deset let působila jako školní psycholožka ve škole pro SP v Holečkově. Je vdaná a má tři děti. Ráda sportuje (kajak, házená) a relaxuje hrou na kytaru, ukulele a housle. Nejraději má toulky v přírodě se svou rodinou. Vzdělání: psychologie a speciální pedagogika na PedF UK, dokončuje PhD. studium psychologie na FF UK. Výcvik krizové intervence, rodinné a párové terapie Kde působí:Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, CSSP (Praha 10) a soukromá praxe (Praha 2) Kontakt: www.psycholog-vesela.cz, 739 025 328 (SMS, Whatsapp), info@ psycholog-vesela.cz „Moji klienti nejvíce řešili izolovanost a rodinné a partnerské problémy, které karanténa občas nepěkně přiživila.“

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

KOUTEK PSYCHOLOGIE

TEXT: Kristina Pánková Kratochvílová FOTO: archiv dotazovaných, pixabay.com

Pandemie jako útok na psychiku Rok 2020 se zapíše do historie jako rok, kdy Covid-19 změnil naše životy. Kromě nejstarší generace, která ještě zažila válku, se naprostá většina z nás poprvé setkala s tím, že se kvůli razantním opatřením zastavil náš každodenní život. To s sebou přineslo mnoho nejistot, úzkostí a strachů. Proč je to tak těžké? Jde o novou, pro nás neznámou situaci. Nevíme, co přijde, a nemáme to pod kontrolou. Podobně můžeme prožívat i změnu klimatu, ale tam je to jiné v tom, že se děje pomalu a postupně.

dá se, že se situace v naší zemi zatím stabilizovala a život se pomalu vrací do starých kolejí. Obavy však přetrvávají – hovoří se o tom, že na podzim může přijít druhá vlna koronaviru. Jak to psychicky zvládnout a dá se na to nějak připravit? V článku najdete základní obecná doporučení. O své tipy se podělily i psycholožky a terapeutky, které pracují s neslyšícími klienty. Můžete je využít nejen v souvislosti s pandemií koronaviru, ale i kdykoliv jindy, když se budete potřebovat cítit lépe.

MARIE BENDOVÁ Moje základní tipy jsou: • Mít denní plán – alespoň trochu vědět, co se „dnes“ bude dít. • Každý den být fyzicky aktivní (alespoň 30 minut rychlé chůze/náročnějších domácích prací) – je vědecky dokázáno, že když se

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

tělo hýbe, i psychika na tom bývá líp. • Být v kontaktu!!! Nebát se ozvat přátelům, kamarádům, známým, odborníkům, pokud se necítím dobře a jsem osamělá. • Pěstovat svoje koníčky (v rámci možností).

KATEŘINA HOLUBOVÁ Velmi pomáhá udělat si pravidelný harmonogram dne. Ponechat si to, co jsme předtím běžně dělali a co nám pomáhalo. Případně upravit, co teď moc nejde, tak, aby to nějak šlo: Využijte různé formy relaxace, kontakt s lidmi (nebát se zkusit jinou formu, i to „pivo na dálku přes kameru“ může být nakonec fajn), nebojte se jít ven, když už je doma „příliš těsno“. Pomáhá mnohdy i vědomí sama sebe,

KORONADEPRESE Nový pojem označující deprese vyvolané nejistotou a omezeními kvůli koronaviru. Jde o běžnou reakci organismu na náročnou situaci. Více info zde: https://ceskeinfografiky. cz/9-zpusobu-jak-bojovat-s-koronadepresi

svých aktuálních potřeb a toho, že jsem i v této době stále individualita. A proto: Pokud nemohu nebo nechci, nemusím ani v krizové době pomáhat druhým na úkor sebe, nemusím se zapojovat do všech dobrovolných aktivit (bez ohledu na to, co dělají ostatní). Nemusím se vyloženě nutit do pozitivních emocí, nemusím být za každou cenu „silný“ a bát se požádat o pomoc.

KOUTEK PSYCHOLOGIE

BUĎTE V KONTAKTU S LIDMI

DÁVKUJTE SI INFORMACE

Povídejte si alespoň na dálku přes video a na sociálních sítích.

UDRŽTE SI REŽIM DNE

Není dobré strávit celý den v pyžamu u televize. Naplánujte si, co budete dělat, a dodržujte to.

Nesledujte všechny zprávy, vybírejte si. Buďte i offline.

JAK PSYCHICKY ZVLÁDNOUT OBDOBÍ PANDEMIE

ZŮSTAŇTE V PŘÍTOMNOSTI Soustřeďte se na „tady a teď“. Nepředstavujte si, co vše hrozného se může stát.

ODMĚŇTE SE

Těšit se na něco je důležité. Vyberte si to, co máte rádi, např. film, horká vana, dobré jídlo…

(zdroj: FB PsychoterapieA, upraveno)

NEZTRÁCEJTE HUMOR

Dobrá nálada a humor pomáhají při boji proti úzkostem a špatným pocitům.

MICHAELA VESELÁ Napsat něco obecného je strašně těžké, každý z nás má jiné starosti. Někdo je doma, bez práce, a bojí se, co bude dál. Jiný pracuje z domova, stará se o děti a neví, kam dřív skočit. Někdo si celkem užívá, že konečně může dělat něco, na co předtím neměl čas… Obecně je doba koronavirová pro všechny velmi stresující, a proto je potřeba se o sebe starat, odměňovat se a dělat dobře sobě i svým blízkým. Pokud jsem doma bez práce, je fajn udržet si nějaký řád, nějaký režim dne, který mě udrží v činnosti. Dobré je komunikovat s ostatními, neodstřihávat se úplně. Zkuste se

HÝBEJTE SE

Cvičte, jděte do přírody. I jednoduché cvičení nebo procházka pomáhá.

ODBORNÁ POMOC www.delamcomuzu.cz (psychologické konzultace online) https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc Pro ty, kteří upřednostňují češtinu, je možnost chatu či písemné komunikace. Neslyšící, kteří preferují ČZJ, mohou využít online tlumočení (např. www.tichalinka.cz) či kontaktovat odbornice komunikující v ČZJ (str. 32–33). www.idetskysluch.cz/videa (videa z Tamtamu v ČZJ k covid-19) zaměřit na drobné radosti, které vám současný stav přináší, např. být více se svými blízkými.

SOŇA PROCHÁZKOVÁ V době jako je tato, doporučuji nejvíce zaměřit pozornost tam, kde to má smysl. Tam, kde to máte rádi. Kam upřete svou pozornost, tam to začne růst. Když si neustále na něco stěžujete, tak tím tomu nenápadně věnujete pozornost a pak sami říkáte: „Já jsem to říkala, že to tak bude". Ano, právě proto, že jste tomu dávali pozornost. Zaměřte se na to, co si přejete. Nikoliv na to, co si nepřejete a čeho se bojíte. Na mé FB stránce Děti a emoce najdete video v ČZJ, jak pečovat o vztahy v karanténě a další tipy.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

TEXT: Lenka Hejlová, Foto: pixabay.com, flickr.com

HVĚZDY V NÁS

LEV (22. 7.–22. 8.) Lev jako Slunce samo…

SLUNCE VE LVU Vládcem znamení Lva je Slunce, proto je ve Lvu Slunce nejsilnější. Chcete-li si představit energii Lva, představte si sebe samotné jako Slunce: máte nevyčerpatelný zdroj energie a síly, jste centrem sluneční soustavy a planety obíhají kolem vás. Jste středem dění. A takový je pohled Lvů na svět – ze své pozice vidí celý vesmír, kterým mohou pohnout. Proto bývají Lvi považování za sebestředné lidi, kteří nevnímají nic jiného než sami sebe a své cíle. Malé děti se Sluncem ve Lvu potřebují otce-hrdinu, slunečního krále, který bude velkorysý a umožní jim užívat si život plnými doušky. Stinnou stránkou této konstelace je král-diktátor, který uznává jen svoji pravdu. Je-li otec-král ale zlomený, nemocný, slabý, děti se Sluncem ve Lvu jím mohou pohrdat. Synové mohou mít později problémy identifikovat se s otcovskou rolí a dcery mohou mít problematické vztahy s muži.

tivní pozornost je totiž lepší než žádná pozornost.

ASCENDENT VE LVU

MARS VE LVU

• Ascendent moci • Žena s ASC ve Lvu je hrdá a nezávislá, ve vztahu vyžaduje rovnoprávnost. Muž s ASC ve Lvu potřebuje partnerku, která jej bude obdivovat a zároveň nebude strhávat pozornost na sebe. • Stinnou stránkou ASC ve Lvu může být touha po „pozlátku“ → povrchní vnímání věcí, melodramatické nebo afektované chování.

Mars ve Lvu je soustředěný a důstojný bojovník, který těžko přijímá prohru. Ženy s Marsem ve Lvu přitahují jižanské typy − muži, kteří naplno žijí, milují, pijí a smějí se. Marse ve Lvu vystihl Jan Werich neboli jeho citát: „Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“

Archetyp zářivé královny

LUNA VE LVU Děti s Lunou ve Lvu přicházejí na svět s tím, že život je slunce, radost, štěstí, zábava. S negativními aspekty života jako temnota, bolest, nemoc nepočítají (stejně tak sluneční Lvi). Narození mladšího sourozence bývá pro ně rána; v tu chvíli mají pocit sesazení z trůnu. Buď se stáhnou do svého světa, kde jsou králi, nebo se mohou začít nesnesitelně předvádět – nega-

VENUŠE V LVU Venuše ve Lvu má obraz smyslné jižanky, zářící sluneční královny na velkém jevišti světa. Lidé s Venuší ve Lvu jsou často hvězdami společenského života. Muže s touto Venuší přitahují reprezentativní ženy, které se cítí jako doma ve velkém světě, čili tam, kde se něco důležitého děje, ať už jde o politiku, byznys nebo kulturu.

Archetyp radostného hrdiny

POHÁDKY/MÝTY KE ZNAMENÍ LVA:

Lví dítě najdeme na tarotové kartě „Slunce“

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

Kralevic, který se ničeho nezalekl: Pohádka bratří Grimmů o kralevici, který šel vítězně do světa, bez bázně a strachu. A vrátil se jako muž, který poznal útrapy a temnoty světa, jichž se nezalekl – stal se z něj moudrý Lev.

Astrologická legenda o Božím díle: Bůh stvořil svět a s ním 12 znamení. Každému znamení svěřil zvláštní úlohu. Lvu řekl: „Ty, Lve, budeš šířit zvěsti o velkoleposti mého díla. Avšak nezapomeň na jedno: je to moje dílo, ne tvoje!“

HVĚZDY V NÁS

PANNA (23. 8.–23. 9.) Podstatou Panny je řád

SLUNCE V PANNĚ Znamení Panny reflektuje období, kdy končí léto a přichází podzim. Ubývá světla, přikrádá se chlad a lidstvo se připravuje na temnější polovinu roku. Určitá obezřetnost se právě odráží v povaze Panny. Znamení Panny ovládá střeva a trávicí trakt. Schopnost těchto orgánů také dokonale vystihuje povahu lidí v Panně: přijímat, analyzovat, rozdělovat na užitečné a neužitečné, a vnášet tak řád do chaosu. Díky tomu jsou neustále ve střehu, neboť si uvědomují, že i malá chyba může mít nedozírné následky. Jako zemské a analytické znamení mají úzký vztah ke svému fyzickému tělu, což může vést k až úzkostlivé péči o zdraví a krásu. Panny potřebují spolehlivého, pozorného, skromného otce-krále, který uznává službu a povinnost. Žena-Panna hledá partnera-hrdinu a i starostlivého otce. Pokud nemá v sobě vyřešen vztah s otcem, může podvědomě hledat kritika, kterému nebude dost dobrá.

VENUŠE V PANNĚ Venuše v Panně je pragmatická žena čistých, jednoduchých rysů a přirozené krásy, pro niž je láska a sex něco, s čím se dá pracovat. Muži s touto Venuší hledají partnerku, která bude mít zodpovědný přístup ke svému tělu (a kráse) a která bude vzájemný partnerský vztah prožívat a hodnotit zcela pragmaticky.

ASCENDENT V PANNĚ

MARS V PANNĚ

• Ascendent uspořádanosti • Lidem s ASC v Panně může jejich partner připadat neschopný, nespolehlivý a netečný → důležité zbavit se své kritičnosti a naučit se chápat, že ne vše na světě se dá změřit, roztřídit a ověřit. • Lidé s ASC v Panně mají tendenci zabývat se jako zemské (tělesné) znamení svým tělem a zdravím → posedlost krásou, zdravím nebo zdravou výživou dle módních trendů.

Zkušený válečník znalý strategie a plánování, který ví, kolik sil má k dispozici, a dle toho se chová. Je tedy dobrým hospodářem. Muži s tímto Marsem se snaží v oblasti erotiky vše dělat správně včetně toho, jak se dotýkat partnerky. Ženy s tímto Marsem inklinují právě k těmto pozorným a pečujícím milencům.

Pro dítě s Lunou v Panně je život službou

Archetyp rozumné královny

LUNA V PANNĚ Děti s touto Lunou se snaží podávat výkony, být jakkoli užitečné a jsou schopny brzy se naučit čistotě. Panně odpovídá pojem povinnost/služba, proto děti s touto Lunou cítí, že lásku a svou existenci musí splatit. Dospělí mohou ze své podstaty projevovat lásku jednáním, činy (namísto objetí např. uvaří bylinkový čaj).

Archetyp analytického hrdiny

POHÁDKY/MÝTY KE ZNAMENÍ PANNY: Paní Holle: staroněmecká pohádka o paní Holle (Zima), u níž sloužily pilná Anička a líná Markétka. Anička sloužila pilně a poctivě a byla nakonec odměněna. Poselství pohádky spočívá v tom, že kdo dbá zákonů přírody a v pravou chvíli činí, co má, sklidí odměnu (jako Anička).

Popelka: Motiv přebírání zrnek, aneb odděluje se užitečné a neužitečné nebo dobré a nedobré. Pohádka vyjadřuje podstatu Panny: pozornost k maličkostem a detailu, neboť i ty si zaslouží pozornost a jejich zanedbání může vést k vesmírnému chaosu.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH

V T IP Y N A T ÉM A KORON AV IRUS

S úsměvem jde všechno líp Když čtu na krabičce vajec v obchodě „vejce z volného výběhu”, tak cítím závist. Po dvou týdnech karantény se podívá pes na majitele: „Už chápeš, proč doma okusuju nábytek?” Když nám to tak hezky šlo s šitím roušek, co kdybychom si sami opravili i ty dálnice? Pokud budou školy ještě dlouho zavřené, tak rodiče najdou vakcínu dříve než vědci.

Mám perfektní výmluvu, když nebudu chtít s někým ven: „Ty jo, hrozně ráda bych s tebou někam šla, ale mám roušku v pračce.” V obchodě jsem objevil novou adrenalinovou zábavu. Vezměte si igelitové rukavice a v nich otevřete igelitové pytlíky. Děcka, myjte si ruce, jinak chytnete koronavirus. Na ten neumřete, ale na infekčním oddělení není wi-fi. A to nepřežijete. Vůbec se doma v karanténě nenudím. Jen by mě zajímalo, proč je v rýži z Penny jen 2857 zrníček a v té z Lidlu 3027? Ministr Vojtěch: “Od dnešního dne mohou být u porodu otcové a od příštího týdne i matky.” Co dostanete, když obrátíte Covid19 vzhůru nohama? 6l piva s vitamínem C. (6l pivo C) Můžeme odinstalovat rok 2020 a nainstalovat ho znovu? Tahle verze je totiž zavirovaná. Dneska přišli na poštu dva lidé v rouškách. Nastala panika! Nakonec se ukázalo, že je to jen přepadení, tak jsme se všichni uklidnili.

ČASOPIS UNIE • 7–8/2020 • ročník XXIV

PŘIPRAVIL: Dominik Mac Henzl

POTREFENĚ

Mac a jeho sny, zn. Covid-19 TEXT: Dominik Mac Henzl KOMIKS: Ivana Hay Tetauerová

partou neslyšících jsme byli na zámku, kde jsme stavěli pódium. Najednou jsem si všiml obálky, která ležela na stole poblíž. Nikdo se nedovážil ji otevřít. Nad námi se třpytila zlatá divadelní klenba; jako by sluneční třpyt promlouval přímo k nám… Čas podivně ubíhal, lidé pracovali jak diví a pódium už bylo skoro hotové. Sebral jsem odvahu a vzal jsem do ruky obálku. Otevřel jsem ji a vytáhl dopis. V něm stálo: „Milí neslyšící, buďte hrdí na to, kdo jste.” V jiném snu jsme s kamarádkou Karolínou a jejím miminkem seděli v zahradě. Šli jsme do skleníku poblíž, když jsme si najednou všimli, že nás pronásleduje postava v červených šatech. Netušili jsme, kdo to je, ani jsme nepoznali, zda je to žena, nebo muž. Země pode mnou se náhle začala propadat a já padal dolů. Karolína, v jedné ruce miminko, mi podala druhou ruku. Chytil jsem se jí a takto jsme se spolu drželi… Zajímavé je, že ke konci těchto snů, které mi zdály v době koronaviru, jsem si uvědomil, že já ani ostatní lidé jsme v nich neměli na obličeji roušku. Bylo to tak osvobozující − a právě to mě probudilo.

ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH