Aleš Mudra: Ke stylovému profilu jedné středoevropské řezbářské dílny z první poloviny 13. století
9. Madona sbírky Schütz ve Vídni (nezvěstná). Druhá čtvrtina 13. stol. / Madona z Dunajské Lužné. Kolem nebo po 1250. Foto: archiv autora / Fotoarchív SNG Bratislava
v Praze, milostná Madona v Tuřanech u Brna30 nebo Madona z Cáhlova (Freistadt) na severu Horního Rakouska.31 Jelikož z výše popsaných důvodů ani lomnickou Madonu nelze klást před rok 1220,32 máme tu vedle sebe několik současných sochařských projevů vážících se více či méně k jednomu centru, které mají za sebou různé tradice a liší se mírou lpění na těchto tradicích.
Zeit der frühen Herzöge. Von Otto I. zu Ludwig dem Bayern. Beiträge zur Bayerischen Geschichte und Kunst 1180–1350. Ed. Hubert GLASSER. München – Zürich 1980, s. 437-444. 30 Naposledy S UCKALE , Robert: Beiträge zur Kenntnis der böhmischen Hofkunst des 13. Jahrhunderts. In: Umění, 51, 2003, s. 78-98. Autor se pokusil posunout datování těchto soch, které se dříve pohybovalo mezi léty 1250–1300, do doby 1220– 1250, podle mého názoru přesvědčivě. Pro navrženou souvislost jejich stylové orientace s dynastickými svazky Přemyslovců však sotva nalezneme nějaký doklad. 31 Naposledy SCHULTES, Lothar: Gotische Plastik in Oberösterreich. In: Gotik Schätze Oberösterreich. [Kat. výst.] Ed. Lothar SCHULTES – Bernhard PROKISCH. Weitra 2002, s. 109, 256-257, č. kat. 1/ 10/2. Schultes při datování postupuje opačným směrem než Suckale: Dřívější datování do doby kolem r. 1250 (Fillitz, Ho-
Na závěr se pokusím o návrh chronologie uvnitř vlastní skupiny. Hilde Bachmannová a Albert Kutal, kteří znali pouze Madonu z Lomnice a Schützovu Madonu, považovali lomnickou za starší. To je velice pravděpodobné s ohledem na míru odklonu vídeňské sochy od tradice 12. století. Jde zejména o zúžení bloku, 30