Galéria – Ročenka SNG 2004–2005
Madona z Kremnice a její nizozemské souvislosti KALIOPI CHAMONIKOLA
V kontextu řezbářských prací na Slovensku patří k pozoruhodným dílům Madona zvaná z Kremnice v majetku Slovenské národní galerie v Bratislavě. [obr. 1] V katalogu výstavy Gotika je volně připojena ke skupině porýnsky orientovaných řezbářských prací kolem Oltáře sv. Alžběty v Košicích a reliéfu Narození z Hlohovce, k nimž má svým stylovým charakterem a patrně i dobou vzniku nepochybně nejblíže.1 Přesto je v rámci této relativně homogenní skupiny svou specifickou povahou solitérem, který si zasluhuje speciální pozornost. Významným impulsem pro můj příspěvek byl Dušan Buran, který v katalogovém hesle nadhodil některé zajímavé postřehy, přímo vybízející k dalšímu rozpracování a rovněž k širší odborné diskusi. Madonou z Kremnice se zabýval Homolka, který připomenul vliv Vídně a řezbu zařadil do „silného prúdu pogerhartovského vplyvu, ktorý zasiahol na konci 15. storočia a okolo roku 1500 stredoslovenské banské mestá“.2 Vaculík soudí, že „dokládá jednu z poloh této – na středním Slovensku nejvíc zdomácněné – tendence v oblasti banských měst“ (touto tendencí míní podobně jako Homolka „…realistický progresivní pohyb na západním Slovensku“).3 Autor se rovněž zamýšlel nad funkcí této řezbářské práce a předpokládal, že „půvabná madonka na půlměsíci, vzhledem ke svému oboustrannému opracování, stylistickému charakteru i menšímu formátu byla kdysi pravděpodobně součást závěsné plastiky Marie v květinovém věnci“. Glatz zdůraznil spíše domácí formální souvislosti, které – jak naposledy shrnul Buran – se prozatím nepotvrdily.4 Buran navázal na zmíněné názory, nicméně na rozdíl od předchozích badatelů, kteří se k umělecké provenienci řezby stavěli relativně opatrně či neutrálně – to znamená implicitně úplně nevylučovali její domácí slovenský původ, se kloní spíše k možnosti importu z Vídně nebo z některého porýnského centra. Vedle již zmíněných stylových souvislostí tuto variantu indikují určité analogie, které autor shledává u některých prací porýnských.5 Kolega si však zejména jako první povšiml jedné důležité věci – a sice prvku, který evidentně nepatří ke konvenčnímu motivickému, popř. ikonografickému repertoáru pozdně středověkých zobrazení madon – totiž způsobu zobrazení roušky, kterou je podloženo tělíčko dítěte a kterou si spektakulárně přidržuje obě-
ma rukama. Odvolává se na Hanse Beltinga a jeho známou práci Das Bild und sein Publikum, která se excelentně zaměřuje na formu a funkci raných pašijových zobrazení.6 V zorném poli jedné z kapitol se totiž ocitá problematika obrazů s rouškou (tzv. Tuchbild, Velum), jejíž inspirující obsah autorovi evokoval určité možnosti interpretace našeho motivu. Buranův postřeh považujeme za velmi závažný – jedná se totiž skutečně o velmi pozoruhodné téma a způsob zobrazení (pokud vím, v našem kontextu nemá obdoby), který přirozeně klade otázky po jeho původu a významových asociacích. My se tudíž pokusíme nejdříve objasnit o co se u Madony z Kremnice vlastně jedná a položíme si otázku, jakou hraje v této konkrétní obrazové syntaxi tato rouška (jak jí budeme prozatím říkat) roli. Nemusím zdůrazňovat, že zodpovězení může významně pomoci přiblížit povahu díla a přestože stylová kritika nestojí v centru našeho příspěvku, možná také naznačit jeho širší uměleckohistorické souvislosti. Adekvátně rozlišit a interpretovat ikonografický obsah – tedy vědomý konstitutivní moment zobrazení od latentně přítomného, byť značně sugestivního potenciálu (či dokonce spontánní individuální kreativi-
1
2
3
4
5
6
265
BURAN, Dušan: Madona zvaná z Kremnice. In: BURAN, Dušan (ed.): Dejiny slovenského výtvarného umenia – Gotika. Bratislava 2003, č. kat. 4.40, s. 713 s odkazy na starší lit. Technická data: Lipové dřevo, v. 74,5 cm, zbytky polychromie. Inv. č. P 776. HOMOLKA, Jaromír: Pozdně gotická plastika na Slovensku. Bratislava 1972, s. 71; HOMOLKA, Jaromír: K některým otázkám středoevropské plastiky 15. století. In: Umění, 17, 1969, s. 554. VACULÍk, Karol: Umění slovenské gotiky ze sbírek Slovenské národní galerie. [Kat. výst.] Praha, Královský letohrádek Belvedér, červen – říjen 1976, č. kat. 55. GLATZ, Anton C.: Gotické umenie v zbierkach Slovenskej národnej galérie. (Fontes 1). Bratislava 1983, s. 100-101; GLATZ, Anton C.: Gotické umenie. In: Umenie Slovenska. Ed. Juraj ŽÁRY. Bratislava 1994, s. 59. BURAN (ed.) 2003 (cit. v pozn. 1), s. 713. Autor jmenuje Henrika Douwermana v Berlíně a v Kleve. Ibidem, s. 713; BELTING, Hans: Das Bild und sein Publikum im Mittelalter. Form und Funktion früher Bildtafeln der Passion. Berlin 2000 (3. vyd.; 1. vyd. 1981), s. 189-196. Srov. také kap. IV. Realismus und Bildrhetorik, s. 105-141.