Aleš Mudra: Ke stylovému profilu jedné středoevropské řezbářské dílny z první poloviny 13. století
1. Madona z Lomnice (nezvěstná). Kolem 1220–1250/Madona sbírky Schütz ve Vídni (nezvěstná). Druhá čtvrtina 13. stol. Foto: archiv autora
didly rovně horizontálně ukončený. Pravý cíp pláště, vycházející z klasické římské tógy, obtáčí paži a nechává jí volnost. Způsob překrytí pravé nohy zcela kopíruje řešení Panny Marie. Levý cíp halí rameno, před rukou tvoří charakteristický jazyk a za ní plynule přechází na záda. Postava Krista tvoří poměrně samostatnou plastickou jednotku.
Při zkoumání stylové geneze naší skupiny vycházím z Madony z Lomnice, kterou považuji za relativně nejstarší. Způsob zobrazení strnule průčelně trůnící Panny Marie s Kristem bez věku (tzv. malý dospělý) trůnícím v jejím klíně a celkový tvar uzavřeného bloku, který není motivován strukturou lidského těla, se hlásí plně k typu Sedes Sapientiae. Produkce tohoto typu 24