M i l e n a B a r t l ová : M o d u s h u m i l i s . Záhada malířského st ylu tzv. krakovské š koly
3. Bardejov. Bazilika sv. Jiljí (sv. Egídia). Štít Oltáře sv. Ondřeje. Foto: Fotoarchív SNG Bratislava – A. Jiroušek
úplně chybí důležitá složka prostorové konstrukce malířství pokorného stylu, kterou jeho tvůrcům mohla poskytnout jediná výtvarná tradice: totiž italské Trecento. Na starší italské zdroje nejen prostorového řešení ale i některých figurálních motivů upozorňovalo polské poválečné bádání dosti důrazně.24 Důležitou roli při dílenském rozšíření italských motivů a jejich propojení s tradicí krásného slohu i s impulsy ze západu hrálo ve střední Evropě umění ve Vídni, ve druhé čtvrtině 15. století zejména činnost rozsáhlé skupiny společně pracujících dílen okolo tzv. Mistra Votivní desky ze St. Lambrechtu.25 Nově upozornil na hluboké souvislosti modelace i figurálních řešení mezi malbami z okruhu pokorného stylu a těmito vídeňskými dílnami Robert Suckale při novém zhodnocení bardejovského plátna Deseti tisíc mučedníků. A nezapomínejme, že dnes je bílým místem na mapě našich znalostí Budín, kde bychom teoreticky měli předpokládat jak aktivitu dílny příbuzné zmíněné vídeňské vrstvě, tak i trvající vliv italského Trecenta. Mezi středoevropskými dílnami druhé čtvrtiny 15. století tedy fungovaly vedle těch, které znaly a adapto-
valy nejnovější umělecké výboje tzv. nového realismu, také dílny schopné projevu, který zůstával podstatně tradičnější, tj. bližší českému krásnému slohu i tradicím italského Trecenta. Ptejme se nyní, jak porozumět tomu, že v Uhrách a v Malopolsku se kolem poloviny 15. století objeví objednavatelé, kteří svými požadavky mocně podpoří právě tento směr? Klíč spatřuji v čemsi, co se
z Bílé hory, gotická malba na plátně. In: Bulletin Národní galerie v Praze – Bulletin of the National Gallery in Prague 12– 13, 2002–2003, s. 76-84 a 146-151. 24 Soustavně se starší lit. zejména OTTO-MICHALOWSKA, Maria – PEZZIASCANI, Maria Luisa: Motywy wloskie w malarstwe Malopolskim XV wieku. In: Biulletyn Historii Sztuki 37, 1975, s. 114-133; GADOMSKI, Jerzy: Wątki wloskie w tryptyku Koronacji Matki Boskiej w Lopusznej. In: Studia z historii i historii sztuki, Zeszyty naukowe Universytetu Jagiellońskiego Nr. 886. Eds. Stanislaw CYNARSKI – Adam MALKIEWICZ. Kraków 1989, s. 107-117. 25 Naposledy s odkazy na lit. OBERHAIDACHER, Jörg: Die Linzer Kreuzigung als Beispiel für die Spätzeit der Tafelmalerei der internationalen Gotik in Wien. In: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 56, 2002, s. 226-238.
172