Galéria – Ročenka SNG 2004–2005
Vážk a jako obraz duše hledající spásu Výzdoba Bratislavského misálu IV (AMB EL 13a) a skupina iluminovaných r ukopisů brixenského, vídeňského a jihoněmeckého původu z poloviny 15. století MILADA STUDNIČKOVÁ
Bratislavský misál IV, uložený pod signaturou EL 13a v Archívu mesta Bratislavy [obr. 1], byl dlouhou dobu znám jen z Knauzova soupisu rukopisů bratislavské kapitulní knihovny vydaného v roce 1870.1 Nebyl zařazen do knihy o středověké knižní malbě na Slovensku,2 iluminace zveřejnil až v roce 1981 Július Sopko,3 který ze znění rubrik soudil na monastický původ a datoval památku do poloviny či do 2. poloviny 15. století. Dušan Buran a Juraj Šedivý naposledy určili misál jako rukopis zhotovený v prostředí bratislavské kapituly okolo či po roce 1430, iluminátora považovali za bratislavského či vídeňského malíře.4 Nedostatečný výzkum dějin liturgie, absence srovnávacích studií kalendářů a textů sanktorálu, především u liturgických rukopisů řádových komunit, neumožňuje prozatím spolehlivě určit původ misálů středoevropského původu;5 o metodologických nedostatcích výzkumu svědčí mimo jiné i obtíže s interpretací svátků zemských patronů sousedních oblastí.6 Výzdoba Bratislavského misálu IV. nemá v rámci rukopisů bratislavské kapitulní knihovny obdobu. Domnívám se, že souvisí se skupinou iluminovaných rukopisů z poloviny 15. století, jejíž starší část tvoří liturgické rukopisy zhotovené v Brixenu:7 misál biskupa Johanna Röttela z roku 1447 8 [obr. 2] a další biskupský misál, patrně biskupa a kardinála Mikuláše Kusánského.9 [obr. 3] Lze sem zařadit též iluminace graduálu nedalekého kláštera augustiniánů-kanovníků Novacella/Neustift.10 Srovnáme-li Ukřižování kánonových listů jednotlivých misálů, shoduje se určitá plošnost poměrně robustních postav, stylizace draperie s jemnými, paralelně vedenými, u země zalamovanými sklady, způsob modelace obličejových partií, obdobně je zobrazen korpus Krista. [obr. 4, detail] Dosti blízké je též tvarosloví akantových výhonků v bordurách, jehož kořeny lze hledat v pražské knižní malbě počátku 15. století, odkud se rozšířilo po střední Evropě. Totožný je i typ ornamentálních iniciál [obr. 5, 6]: v dříku písmena monochromní, špičatě či oble ukončený list s širokými laloky, často zobrazený ze strany, kombinovaný s motivem pletence, polírované zlato v pozadí je zdobeno radiálními paprsky kreslenými mušlovým zlatem, vnitřní pole iniciály vyplňuje barev-
1
2
3
4
5
6
7
8
9
149
KNAUZ, Nándor: A pozsonyi káptalannak kéziratai. Esztergom 1870, s. 21. Rukopis bratislavské kapituly byl v 30. letech 20. stol. zakoupen pro AMB. GÜNTHEROVÁ, Alžbeta – MIŠIANIK, Ján: Stredoveká knižná maľba na Slovensku. Bratislava 1961. SOPKO, Július: Stredoveké latinské kódexy v slovenských knižniciach. Stredoveké kódexy slovenskej proveniencie. Martin 1981, s. 64-66, zde uveden základní kodikologický popis. Krátce jej připomíná KODAY, Juraj: In: Gotické umenie z bratislavských zbierok. Ed. Anton C. GLATZ. [Kat. výst.] Bratislava 1999, s. 77. BURAN, Dušan – ŠEDIVÝ, Juraj: Bratislavský misál IV. In: BURAN, Dušan (ed.): Dejiny slovenského výtvarného umenia – Gotika. Bratislava 2003, č. 6.1.18, s. 787-788, obr. 136. Hlavní kriteria udává KOZINA, Jiří: K problematice stanovení provenience středověkých mešních knih. In: Studie o rukopisech, 34, 2001, s. 159-167. Srov. např. POKORNÝ, František: De missalibus libris Moraviae saeculo XV. ad Hungariam vergentibus. In: Studie o rukopisech XIII, 1974, s. 141-167. Metodologické obtíže ukazuje studie – ROLAND, Martin: Illustrierte Missalien in Brünn, Preßburg und Österreich in der ersten Hälfte des 15. Jahrhunderts. Methodische Ansätze zur Lokalisierung von Cod. 4812 der Österreichischen Nationalbibliothek. In: The History of Written Culture in the „Carpatho-Danubian“ Region. (Latin Paleography Network Central & Central-East Europe I). Eds. Hana PÁTKOVÁ – Pavel SPUNAR – Juraj ŠEDIVÝ. Bratislava 2004, s. 121-153. Bratislavský misál IV. obsahuje oficia světců, které se běžně vyskytují v jiných bratislavských liturgických rukopisech (včetně českých světců sv. Václava, sv. Ludmily, dále sv. Kolomana, jehož kult se šířil prostřednictvím melcké klášterní reformy, sv. Leonarda a sv. Maximiliána, uctívaných především ve Štýrsku). Signifikantní může být skutečnost, že oficia a sekvence k uherským světcům jsou uvedeny samostatně, na konci rukopisu (282r-286r: Proprium de sanctis patronum Hungariae, de s. Adalberto, officium de s. rege Ladislao, officium in vigilia s.Stephani regis, officium Emerici ducis, officium Adalberti episcopi et martyris, 286v-288r: Sequentiae patronorum Hungariae, prosa de s. Ladislao rege, de s. Adalberto, de s. Stephano rege, de s. Emerico). O tom, že bratislavský misál nebyl původně pořízen pro Brixen, svědčí absence svátků brixenských patronů sv. Cassiana, Ingenuina a Albuina. Za laskavé poskytnutí fotografií misálu biskupa Johanna Röttela mnohokrát děkuji řediteli diecézního archivu v Brixenu, dr. Eduardu Scheiberovi. Oba dva jsou nyní uloženy v knihovně biskupského kněžského semináře v Brixenu, Cod. Nr. 43 a Nr. 120 (nová sign. F 8) –