Galéria – Ročenka SNG 2004–2005
Ohlas levočských moralit v Kostele sv. Benedikt a v Kostelci u Krnova ZUZANA VŠETEČKOVÁ – DALIBOR PRIX
V roce 2000 započaly pod dohledem památkového ústavu v Ostravě opravy Kostela sv. Benedikta v Kostelci u Krnova (dnes v Krnově–Kostelci). Krátce po zahájení prací došlo k objevu rozsáhlejších pozůstatků starších nástěnných maleb v sakristii, která do přestavby kostela krnovským městským stavitelem Michaelem Clementem v letech 1769–1772 (projekt z roku 1767) byla původním presbytářem středověké stavby.1 První sondážní průzkum omítkových vrstev s malbami provedl v letech 2000–2001 restaurátor Jan Knor,2 v roce 2002 pak odkryla skupina restaurátorů pod vedením Romany Balcarové na jižní stěně původního presbytáře cyklus nástěnných maleb, zachovaných v pěti horizontálních pásech, členěných do pravoúhlých polí a zhruba uprostřed přerušených gotickým oknem.3 Slovanskou sídelní komoru4 na soutoku řek Opavy a Opavice, která zřejmě byla součástí slezské piastovské holasické kastelánie, připojil někdy mezi lety 1179– 1182 na pokyn pražského knížete Bedřicha jeho bratr Přemysl k Moravě.5 Území tvořilo drobnou správní jednotku, újezd, kterému už před rokem 1240 dominovala ves Krnov, snad s lokální trhovou funkcí. Zdá se však, že církevním střediskem újezdu se stal farní Kostel sv. Benedikta v Kostelci, položeném necelé 2 km jihozápadně od pozdějšího města Krnova. Ten zůstal farním i poté, co pravděpodobně český král Václav I. mezi prosincem 1240 a dubnem 1253 postupně nechal transformovat slovanskou osadu Krnov v kolonizační ves Jegerndorf, tuto následně proměnil ve vrcholně středověké město a v něm založil městský farní Kostel sv. Martina, doložený již v září 1281.6 Přetrvávající místní význam Kostela sv. Benedikta ve vsi Kostelci, kterou patrně roku 1262 postoupil český král Přemysl Otakar II. do majetku města Krnova, vyjádřila odpustková listina papeže Mikuláše IV. vystavená v Orvietu dne 7. května 1291.7 Nositelem poměrně málo frekventovaného patrocinia sv. Benedikta a církevních práv zasahujících i na pozdější území města Krnova byl jednolodní pozdně románský kostel. Obdélná loď, původně vybavená pozdně románským profilovaným portálem zhruba v ose severní zdi,8 na východě ústila do užšího čtvercového chóru s odsazenou apsidou, zaklenutou dodnes dochovanou konchou. Archeologický průzkum středo-
1
2
3
4
5
6
7
8
109
MEZEROVÁ, Ľubica: První nálezy v kostele sv. Benedikta v Krnově–Kostelci (krátká zpráva po zahájení oprav). Památkový ústav v Ostravě. In: Výroční zpráva 2000, s. 98-100. Stavebně historický průzkum kostela vypracovali GORYCZKOVÁ, Naďa – GRŮZA, Antonín: Stavebně-historický průzkum filiálního kostela sv. Benedikta v Krnově–Kostelci. Passport PÚ Ostrava, 1999; zde s vyčerpávajícím přehledem archivních pramenů a starší lit. k objektu – podstatné závěry publikoval GRŮZA, Antonín: K stavební historii kostela v Krnově–Kostelci. Památkový ústav v Ostravě. In: Výroční zpráva 1999, s. 78-86. KNOR, Jan: Kostel sv. Benedikta v Krnově–Kostelci. Orientační sondážní průzkum stěn sakristie. Restaurátorská zpráva. Brno 2001 (nepubl. strojopis, uložen v NPÚ Ostrava). Též BÍNOVÁ FIDRICHOVÁ, Šárka: Nástěnné malby v kostele sv. Benedikta v Krnově–Kostelci. In: Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2003, s. 14-19, zde s. 14. BÍNOVÁ FIDRICHOVÁ, Šárka: Restaurátorské práce. In: Výroční zpráva Státního památkového ústavu v Ostravě 2001, s. 52 a BÍNOVÁ FIDRICHOVÁ 2003 (cit. v pozn. 2), s. 14. ZEZULA, Michal: Záchranný archeologický výzkum v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Branticích, okr. Bruntál. Památkový ústav v Ostravě. In: Výroční zpráva 1999, s. 110-115; PRIX, Dalibor – ZEZULA, Michal: Archeologický výzkum kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích, okr. Bruntál. In: Archaeologia historica 25, 2000, s. 279-305. WIHODA, Martin: Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis 3, 1997, s. 34-43, s přehledem starších názorů a lit. IRGANG, Winfried (ed.): Schlesisches Urkundenbuch IV. Vierter Band 1267–1281. Köln – Wien 1988, s. 285-286, č. 428. Listina se nedochovala, její existenci však potvrzuje záznam v papežském registru, viz IRGANG, Winfried – SCHADEWALDT, Daphne: Schlesisches Urkundenbuch VI. 1291–1300. Köln – Weimar – Wien 1998, s. 15-16, č. 18: „...qui ad ecclesiam sancti Benedicti de Iegerdorf Olomucensis diocesis...“. Pro pochopení role Kostela sv. Benedikta v rámci krnovského újezdu je podstatné jeho označení jako položeného v Krnově a skutečnost, že zbožní návštěvníci mohli udělený rok a 40 dní odpustků získat také modlitbami ke sv. Martinovi, který byl patronem městského kostela v Krnově a města. Ke zdůraznění úlohy Kostela sv. Benedikta v době před r. 1281 viz stručně PRIX, Dalibor: Vývoj církevní organizace na Opavsku do poloviny 14. století. Stav a úkoly výzkumu. In: Slezsko v dějinách českého státu. Sborník příspěvků z vědecké konference k 50. výročí Slezského ústavu Slezského zemského muzea v Opavě. Opava 1998, s. 88-100, zde na s. 93-94. Spodní část východního ostění portálu z pískovce byla obnažena při sejmutí vlhkých omítek nad patou zdiva dochované