Úloha práce při vzniku a vývoji společnosti Za přiznivých okolností (odhady kolísají od 1 až 10 miliony let) se vyčlenila určitá část vývojově vyspělých živých tovrů z dosavadní živočisné říše. Vývojem člověka se zabývá mnoho věd – historie, antropologie... Lidé se vydělili z přírody a živočisné říše prostřednictvím zvláštní činnosti – práce. Práce je cílevědomá činnost, při níž lidé využívají věci z přírody nějakou činností – opracovávají je. Zajišťují si tím základní potřeby k životu (od sběru k lovu za pomocí kamenů, klacků...k chovu zvířat a zemědělství...). V tomto sehrálo svoji roli – větší přísun masa, který ovlivnil rozvoj mozku a uvolnění přední končetiny – ruky k práci.
Práce a výroba Opakující se činnost (chov dobytka, osévání pole, ...) se nazývá výroba. Výroba a její opakování (reprodukce) je nutná k přežití společnosti. Vývoj výroby vedl v historii k dělbě práce. Mimo dělby činností k zajíštění obživy došlo i dělbě práce na fyzickou a duševní. Pojem práce je proto ve společenských vědách širší, zahrnuje jak hmotnou, tak i duševní činnost (na rozdíl od fyzickální definice).
Práce, praxe a výroba Marxismus odhalil, že společenský život spočívá především na praktickém přístupu lidí ke společnosti. Pojem praxe vyjadřuje materiální stránku lidské činnosti. Je to sféra, v níž lidé projevují své zájmy, záměry. Praxe není jen výrobní činnost.