Základy marxistické ekonomie - Pavel Herman

Vykořisťování a nadhodnota Lidská práce společně s komoditami se stávájí statky či věcmi, tj. určitou hodnotou. Je to práce, která při činnosti vytváří z hodnoty zisk. Pokud je pracovník nucený pracovat osm hodin, tak určité procento času stráví tím, aby pro sebe vytvořil hodnoty.

Další procento času musí strávit v zaměstnání, aby uživil i kapitalistu.

Tento zbytek nezaplaceného dělníkova času je „přebytek práce“, z které majitel továrny vytvořil zisk, tedy nadhodnotu.

Z veškerého nutného času, který dělníci odpracují včetně nadpráce jsou tak zaměstnanci v pracovní době nuceni vykonávat nadpráci, ze které vlastník továrny získá nadhodnotu. Vlastníci vykonávají vše, co je zapotřebí pro zvýšení zisku, zvyšují tempo práce. Zatím co vlastníci očekávají zvyšování produktivity práce, tak nezvyšují mzdy svým zaměstnancům. Nevyužívaná pracovní síla a námezdní pracovníci si na trhu práce navzájem konkurují, což je proces, který tlačí mzdy zaměstnanců spíš směrem dolů, než aby podporoval jejich růst.

Všechny tyto okolnosti způsobují komplikace pro zaměstnance, ale vlastníkům umožňují zvyšovat zisky. Zisk se rozděluje mezi vlastníky a TOP manažery, ale jen nepatrný zlomek hodnot přejde do rukou zaměstnanců, kteří tyto hodnotové zisky vytvářejí.

Již několikrát různé společnosti oznámili propouštění zaměstnanců nebo „utahování opasků,“ aniž by se snížily odměny TOP manažerům a vlastníkům. Jako vhodný příklad poslouží prodejce elektroniky Circuit City, jenž na začátku roku 2007 měla 46.000 zaměstnanců v Kanadě a USA. V dubnu 2007 se společnost Circuit City, která je druhým největším prodejcem elektroniky v USA, rozhodla propustit