Zvýšená produktivita má za následek pokles ceny dotyčného zboží. Dejme tomu, že ceny klesnou tak, že dělník si může všechny své potřeby koupit za 2/3 toho, co dosud musel platit 2/3 dřívější mzdy, aniž by přestal platit hodnotu jejich pracovní síly. Nutná práce klesne ze 3 hodin na 2 hodiny, ale dělník dostane za tuto nižší mzdu totéž, co dříve za vyšší; jinak řečeno: zvýšení produktivity v oborech výroby zboží pro potřebu dělníka jde ve prospěch kapitalisty.
Intensita práce Případ I. je obvyklý, že dělník pracuje 8 hodin. Hodnota jeho pracovní síly činí 3 hodiny, takže 3 hodiny pracuje pro sebe a 5 hodin pro kapitalistu. Případ II. znamená změnu, kterou nazveme intenzifikací práce. Dělník vykonává za 1/2 hodiny tolik, co předtím (v případě prvním) za hodinu. Jeho 8 hodinová pracovní doba je totožná s 16 půlhodinovou pracovní dobou, poněvadž jednotka se nyní projevuje v půlhodinách. Případ I: A 1 2 3B4 5 6 7 8C l–l–l–l–l–l–l–l–l Případ II: A 1 2 3 4 B 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 C l–l–l–l–l-l–l–l–l–l–l–l–l–l–l–l-l Dostává-li stejnou mzdu jako v případě prvním, tak odpovídá obnově jeho pracovní síly práce tří půlhodin. Dělník tedy pracuje 1 1/2 hodiny pro sebe a 6 1/2 hodin pro kapitalistu.