Základy marxistické ekonomie - Pavel Herman

Dosavadní nižší vrstvy středních stavů (dnes střední třída) jako drobní průmyslníci, obchodníci, soukromníci, řemeslnici (živnostníci) a rolníci (zemědělci). Všechny tyto třídy klesají do řad proletariátu, zčásti proto, že jejich malý kapitál nestačí k provozu v soutěži s většími kapitalisty. Tak se proletariát rekrutuje ze všech tříd obyvatelstva.

Dělníci začínají tvořit spolky (odbory) proti buržoasii – vystupují na obranu svých mezd. Zakládají dokonce trvalá sdružení (odborové svazy), aby si zabezpečili prostředky pro případ vzpour. Boj přechází místy v otevřená povstání (stávky).

Každý třídní boj je bojem politickým. Vynucuje si uznání jednotlivých zájmů dělnictva cestou zákonodárnou. Tak například zákon o desetihodinové době pracovní v Anglii. Ze všech tříd, které dnes stojí proti buržoasii, je skutečně revoluční třídou toliko proletariát. Ostatní třídy upadají a zanikají s vývojem velkého průmyslu.

Střední stavy: malý průmyslník, malý obchodník, řemeslník a rolník (soukromý zemědělec) – ti všichni bojují proti buržoasii, aby zachránili před zánikem svou existenci jako střední stavy. Nejsou tedy revoluční, nýbrž konservativní.

Lumpenproletariát (nezaměstnaní) bývá místy proletářskou revolucí strhován do hnutí, ale vlivem celého svého životního postavení bude spíše ochoten zaprodat se pro reakční rejdy.

Všechna dosavadní hnutí byla hnutími menšin nebo v zájmu menšin (aristokracie a buržoasie). Proletářské hnutí je samostatným hnutím obrovské většiny v zájmu obrovské většiny.

Poznámka: V současnosti je důležitější bojovat za vyšší mzdy a zákoník práce, než za práva menšin a lidská práva, která neubližují tučnému bankovnímu kontu kapitalistovi. Protože lidí, kteří pracují za mzdu a nevlastní výrobní prostředky je většina.