zkrácením života pracovní síly, tak jako chamtivý hospodář dosahuje zvýšeného výnosu půdy drancováním její úrodnosti.“16) Pojem relativní nadhodnoty je vytvářen ze stálé pracovní doby, celý pracovní den je naproti tomu veličinou proměnnou. Relativní nadhodnota vzrůstá přímo úměrně rozvíjení produktivní síly práce, zatímco hodnota zboží klesá nepřímo úměrně tomuto rozvíjení. Hodnota zboží je dána množstvím práce a množstvím práce obsažené ve výrobních prostředcích. Tak například hodnota boty je určena prací obuvníka a hodnotou kůže. Hodnota pracovní síly klesá v důsledku zvýšení produktivní síly práce a příslušného zlevnění zboží (pracovních prostředků a materiálu). Kapitál má tendenci zvyšovat produktivitu práce, aby se tak zlevňovalo zboží a zlevňováním zboží, aby se zlevnil samotný dělník. Hodnota zboží je nepřímo úměrná produktivní síle práce. Totéž platí i o hodnotě pracovní síly, protože je určována hodnotami zboží. Mzdy klesají v témže poměru, v jakém stoupají výrobní síly. Stroje sice zlevňují životní prostředky, ale vedle toho zlevňují i dělníka. V případě relativní nadhodnoty není účelem zkrátit pracovní den, ale zkrátit pracovní dobu nutnou k výrobě určitého množství zboží. Dělník při zvýšené produktivitě své práce vyrábí za hodinu desetkrát více než dříve. To znamená, že tedy potřebuje na každý kus zboží desetkrát menší pracovní dobu. Nyní je nucen pracovat 12 hodin a vyrábět v těchto dvanácti hodinách 1.200 kusů místo dřívějších 120 kusů.17) Nadhodnotu, kterou vyrábíme prodloužením pracovního dne, nazýváme absolutní nadhodnotou. Naproti tomu tu nadhodnotu, která vzniká zkrácením nutné pracovní doby a příslušnou měrou v poměru velikosti obou součástí pracovního dne, nazýváme relativní nadhodnotou. Jedná se tedy o zvýšení nadpráce, aniž by pracovní doba byla jakkoliv změněna.18)
16 MARX, K.: Kapitál. Praha : Svoboda, 1978, 840 s. 17 tamtéž 18 ULRYCH, J.: Základy marxistické ekonomie. Praha : Svoboda, 1951, str. 68 – 69 .
11