Menhouse No. 23

We

CENA 200 Kč / PRICE 8 €

^travel

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 1

05.12.19 14:24

MADAGASCAR ZEMĚ BAOBABŮ Text: Roman Zvarič Neskutečných 5 % všech známých zvířat a rostlin se vyskytuje pouze na Madagaskaru a nikde jinde na světě. Bonus k unikátní fauně a floře tvoří epická a nepříliš „turistická“ krajina, kde se při výletech často stane cílem už samotná cesta.

The unbelievable 5 % of all known animals and plants occur on Madagascar and not anywhere else. As a bonus to unique fauna and flora, there is an epic and not too “touristy” landscape, that often indicates that “it’s about the journey, not a destination”.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 2

05.12.19 14:24

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 3

05.12.19 14:24

Baobaby, deštné pralesy, pouště, potápění, dlouhé treky: Madagaskar je snem všech dobrodruhů, kterým nevadí improvizované cestování, protože silnice a cesty čtvrtého největšího ostrova na světě bývají v dost tristním stavu. Místní fantastické národní parky tak každý rok navštíví všehovšudy pár stovek odhodlaných turistů.

V nesmírně rozmanité krajině s pískovcovými kaňony, vápencovými krasy, horami a kaskádovitými kopci s rýžovými poli od sebe dělí deštné pralesy a pouště pouhých tři sta kilometrů. Symbolem Madagaskaru jsou lemuři a baobaby, avšak kromě nich zde žije bezpočet dalších zajímavých i bizarních tvorů (kolem 100 000) a roste řada exotických rostlinných druhů (zhruba 20 000). Chameleoni, gekoni, mangusty, želvy, krokodýli, hadi a různí štíři se pohybují mezi roztodivnými palmami, kaktusy, orchidejemi a podobně.

Pobřeží ostrova je dlouhé přes pět tisíc kilometrů a moře, místy idylické, jinde nebezpečné, nikdy není daleko. Ovšem mnohé resorty jsou tak odlehlé, že se do nich dá dostat jedině lodí nebo letadlem. V úvodu zmíněné potápění a treky doplňuje lezení, cyklistika na horských kolech, kitesurfing a koupání v moři i vnitrozemských jezírkách, kolem nichž jsou na palmách pro znavené turisty připraveny houpací sítě.

Baobabs, rain forests, deserts, diving, long hiking treks: Madagascar is a dream to all adventurers who don’t mind the improvised traveling, as the motorways and roads of the world’s fourth largest island are in a bad condition. Therefore, only few hundreds of determined tourists visit fantastic local natural parks every year.

In an immensely diverse landscape with sandstone canyons, limestone karsts, mountains and cascade hills with rice fields, the rain forests and deserts are divided by mere three hundred kilometres. Lemur and baobab are certainly the symbols of Madagascar, although countless other interesting and bizarre creatures (around 100 000) and number of exotic plants types (roughly 20 000) exist here besides them. Chameleons, geckos, mangustas, turtles, crocodiles, snakes and various scorpions are moving in between of palms, cactuses, orchids and so on.

Island’s shore is over five thousand kilometres long and the sea, sometimes idyllic, sometimes perilous, is never too far. Although many resorts are so remote, that you can access them by ship or plane only.

The diving and trek mentioned in the introduction is complemented by mountain hikes, cycling, kitesurfing and swimming both in the sea and inland lakes, around which are hammocks at weary tourists’ disposal.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 4

05.12.19 14:24

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 5

05.12.19 14:24

NEJVYŠŠÍ KVALITA OBRAZU A NEJMODERNĚJŠÍ ZVUKOVÝ SYSTÉM, JAKÝ KDY TELEVIZOR MĚL Milovníci absolutní dokonalosti si letos přijdou na své. Philips TV ve spolupráci s legendární britskou značkou audiotechniky Bowers & Wilkins opět posunula hranice výkonu televize, když představila nový model Philips OLED+984, jenž v sobě spojuje nejvyšší kvalitu obrazu se zvukovým formátem Dolby Atmos. Nový televizor se může pochlubit nadupanými funkcemi a prvotřídním vybavením, jako jsou nejnovější panely OLED nebo sada procesorů P5 třetí generace, které ještě znatelněji vylepšují obrazovou kvalitu, přinášejí výrazné snížení šumu, lepší ostrost, přesnější barvy i lepší kontrast. Opravdovou lahůdkou je zvukový systém, který využívá mnoho konstrukčních principů a technologií typických pro audio výrobky Bowers & Wilkins. V kombinaci se zvukovým formátem Dolby Atmos a čtyřstrannou technologií Ambilight vytváří televizor nezapomenutelný audiovizuální zážitek. Díky všem těmto vlastnostem si model OLED+984 vysloužil ocenění EISA v kategorii Best Home Theatre TV 2019.

Model 65OLED984/12 je k dispozici za 129 999 Kč

HIGHEST PICTURE QUALITY AND THE MOST ADVANCED SOUND SYSTEM A TELEVISION HAS EVER HAD Admirers of the absolute perfection have a reason for joy this year. Philips TV pushed the TV performance boundaries once again by introducing a new model Philips OLED+984 designed in collaboration with the legendary British audio product company Bowers & Wilkins. The set combines the highest picture quality with Dolby Atmos sound performance and boasts with superb, world-class features such as the latest OLED panels or the third generation of P5 processing suite which extend picture quality performance even further, bringing improved noise reduction, better sharpness, more accurate colours and skin tones and better contrast to all sources. A cherry on top is the sound system which utilizes many signature Bowers & Wilkins acoustic technologies derived from the company’s world-class loudspeakers. Combined with the latest generation Dolby Atmos decoding and processing for spacious audio and four-sided Ambilight, the set creates the most immersive viewing experience. With all these features, the OLED+984 won the EISA Best Home Theatre TV 2019 award.

The 65OLED984/12 model is available at the price of 129 999 CZK

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 6

PHILIPS TV 05.12.19 14:24

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 7

05.12.19 14:24

Pařížská 8, Praha 1 www.hodinky-beny.cz

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 8

05.12.19 14:24

LAUREATO CHRONOGRAPH STEEL 904L, 42 MM

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 9

05.12.19 14:24

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 10

05.12.19 14:25

GRÓNSKÉ KRÁLOVSTVÍ VĚČNÉHO LEDU A SNĚHU Text: Roman Zvarič Gigantické ledovce, půvabné fjordy, jezera obklopená strmými horskými štíty a zasněžená krajina bez známky civilizace: to vše lze v Grónsku pozorovat nejen za denního světla, ale také ve svitu půlnočního slunce či pod mihotavou polární září.

GREENLANDIC KINGDOM OF ETERNAL ICE AND SNOW Gigantic icebergs, stunning fjords, lakes surrounded by steep mountain shields and a snowy landscape with no sign of civilization: in Greenland, it is possible to observe all these objects not only in the daylight, but also in the moonlight sun or below the twinkling aurora.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 11

05.12.19 14:25

Endless lands of untamed wilderness are tempting the handful of travellers heading to Greenland to adventurous expeditions by foot, ski or in dog sledding far off the civilisation.

Greenland is the world’s largest island and simultaneously has the lowest population density. In geographic terms, it is part of North America, although remains bound with Europe historically and politically. More than three quarters of the area is covered by ice, which depth is up to three thousand meters.

Only a few places in the world combine such beautiful sceneries with rough nature showing its brutal strength every step of the way.

North-east part of the island is made up by the national park of the area of 972,000 km2, which is equal to the size of Egypt. Its inhabitants are, for instance, ospreys, reindeers, walruses, seals, polar foxes and, of course, polar bears. On the west coast, around which the route of majority of sightseeing cruises leads, several towns with photogenic colourful houses are set. The local metropolis of Nuuk is actually the smallest capital and also a home to Santa Claus.

Nekonečné pláně nezkrocené divočiny zvou hrstku cestovatelů, kteří do Grónska zamíří, na jedinečné dobrodružné výpravy pěšky, na lyžích nebo ve psích spřeženích daleko od civilizace.

Grónsko je největším ostrovem světa a zároveň má nejnižší hustotu osídlení. Geograficky patří k Severní Americe, avšak historicky a politicky zůstává pevně svázáno s Evropou. Více než tři čtvrtiny území pokrývá led, jehož hloubka místy dosahuje až tři tisíce metrů. Jen málo míst na světě v sobě kombinuje tak nádherné scenérie obklopené drsnou přírodou, která na každém kroku ukazuje svou brutální sílu.

heli-skiing, horolezectví, jízda na sněžných skútrech, plavba na mořských kajacích nebo rybaření a lov. V zimních měsících oblohu pokryje v úvodu zmíněná polární záře. Polární slunce je k vidění naopak v létě, kdy rtuť teploměru umí vystoupat až k pětadvaceti stupňům.

There is merely one hundred and fifty kilometres of roads altogether and the long-distance transportation is provided by planes, helicopters or ships exclusively. Popular activities, with perfectly suitable conditions for, include heli-skiing, mountain climbing, snowmobile riding, sea kayak or fishing and hunting. During the winter time, the sky is covered by previously mentioned aurora.

Midnight sun, on the contrary, is to be seen in summer, when the temperature reaches up to 25 degrees.

Severovýchodní část ostrova pokrývá národní pak o rozloze 972 000 km2, což je pro srovnání zhruba velikost Egypta. Žijí zde třeba mořští orli, sobi, mroži, tuleni, polární lišky a samozřejmě lední medvědi. Na západním pobřeží, kolem něhož vede trasa většiny poznávacích plaveb, je rozeseto několik městeček s fotogenickými barevnými domky. Místní metropole Nuuk je vůbec nejmenším hlavním městem a domovem Santa Clause.

V obrovské zemi je dohromady pouze sto padesát kilometrů silnic a přepravu na větší vzdálenosti obstarávají výhradně letadla, helikoptéry nebo lodě. Mezi oblíbené aktivity, pro které zde panují ideální podmínky, patří

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 12

05.12.19 14:25

MAGICAL

Exist to Create

B E O S O U N D S TAG E Přidejte skvělý zvuk Bang & Olufsen jakékoliv televizi.

S novým soundbarem Beosound Stage je to jednoduché. b a n g - o l u f s e n . c om

BANG & OLUFSEN – DUŠNÍ 10, PRAHA 1 TEL: 224 811 234 E M A I L : P R AG U E @ B E O S TO R E S .CO M D O P O R U Č E N Á C E N A : O D 1 5 0 0, - E U R

MAGICAL_222x292_HOMIE.indd 4 MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 13

20/11/2019 12.19.03 05.12.19 14:25

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 14

05.12.19 14:25

TOP 10 PORTUGALSKA

Text: Matěj Pazourek Portugalsko považuji za jednu z nejkrásnějších evropských zemí, i proto jsem se rozhodl sepsat TOP 10 portugalských zajímavostí, které byste v této rozmanité zemi neměli minout. A to ani nemluvím o jejich vyhlášených kulinářských specialitách a alkoholu!

Portugalsko je zkrátka must have v každém cestovatelském deníku.

I consider Portugal as one of the most beautiful countries in Europe, therefore I’ve decided to list top 10 of Portuguese locations, that you shouldn’t miss while visiting this diverse country. Not to mention their renowned culinary specialties and alcohol! Portugal is just must have in every traveller’s diary.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 15

05.12.19 14:25

PALÁCIO NACIONAL DA PENA Sintra Stavba jako by vypadla z klasické Disneyovky, kam se na ni hrabe německý Neuschwanstein!

Bývalé letní sídlo portugalské královské rodiny vzniklo až v 19. století a jeho romantický exteriér báječně kontrastuje s bujnou zelení lesoparku, který tento lehce kýčovitý skvost obklopuje.

The palace just like in classic Walt Disney’s movie, much better than Neuschwanstein castle in Germany! The former summer nest of Portuguese royal family was built as late as in the 19th century and its romantic exterior brilliantly contrasts with lush greenness of the forest park surrounding this gem.

QUINTA DA REGALEIRA Sintra V Sintře ještě chvilku zůstaneme, jen se posuneme o kousek dál, k paláci, k němuž náležejí dvě studny.

Záhadné „studny zasvěcení“ nikdy jako opravdové studny nesloužily, jedná se v podstatě o dvě obrácené věže, které nerostou do výšky, ale naopak do temné hlubiny. V minulosti byly využívány k iniciačním rituálům templářů a svůj mystický nádech si zachovaly dodnes, taková Hra o trůny o tom ví své.

Let’s stay in Sintra a little longer and move a little farther – to the palace with two wells. The mysterious „initiation wells“ never served as the typical ones. It is, basically, two reverse towers, that don’t lead up, but dark deep, on the opposite. In the past, they were used for the initiation rituals of the templars and they have retained its mystical spirit till present. The Game of Thrones producers can relate to this.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 16

05.12.19 14:25

PONTE 25 DE ABRIL A SANTUÁRIO DO CRISTO REI Lisabon Brazilská socha Krista Spasitele byla inspirací při budování kostela ve čtvrti Almada, 28 metrů vysoká socha Ježíše Krista (ovšem v nadmořské výšce 184 metrů) s otevřenou náručí symbolicky dohlíží na centrum Lisabonu. Dostanete se sem jednoduše po mostě 25 de Abril, který jako by z oka vypadl sanfranciskému Golden Gate Bridge. Během jednoho odpoledne tak pomyslně procestujete i americké skvosty, a to se vyplatí.

The construction of the church in the quarter of Almada was inspired by the Brazilian statue of Christ the Redeemer in Rio de Janeiro. 28-meter high statue of Jesus Christ (in the altitude of 184 meters, though) symbolically watches over the centre of Lisbon with open arms. You will get here simply by crossing over the 25 de Abril bridge that looks like a European version of Golden Gate Bridge in San Francisco. Within one afternoon, you notionally get to see the American gems as well, and that’s worth it.

TRAMVAJE V LISABONU Téměř na každém pohledu nebo fotce z Lisabonu najdete žlutou postarší tramvaj. Linka číslo 28 se stala asi nejvyhledávanější turistickou atrakcí celého města, proveze vás totiž přes ty nejkrásnější čtvrtě a úzké křivolaké uličky. Občas dost svérázným způsobem, kdy máte chvilku pocit, že ten kopec stoletý vůz nemůže nikdy vyjet.

Za chvíli vás zase zachvátí panika ze zběsilé rychlosti, kterou se historická tramvaj řítí z kopce dolů a řeže zatáčky hlava nehlava.

The old vintage tram is on almost every postcard or photo from Lisbon. The line no. 28 has become possibly the most popular tourist attraction in the whole city, as it takes you through the most beautiful quarters and narrow intricate streets. Sometimes in a very distinctive way, as you have a feeling that this hundred-year-old vehicle is not able to get across that steep hill. But in a moment, you feel frightened again, as the historic tram increases its speed, while rushing down the hill and wildly cutting the corners.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 17

05.12.19 14:25

CAIS DA RIBEIRA Porto Když se řekne náplavka, většině Pražanů se otevírá kudla v kapse. Ta v Portu je ale trochu jiná a svým jedinečným kouzlem učaruje i těm nejzarytějším odpůrcům všech náplavek světa. Je totiž lemována malebnými, leckdy i lehce pokřivenými domky, které svým barevným spektrem dodávají náplavce na půvabu. Ne nadarmo je portská náplavka na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Dopřejte si sklenku kvalitního portského na břehu řeky Douro a nechte se unášet portugalskou atmosférou.

When the word riverside (“náplavka” in Czech) is pronounced, a typical resident of Prague gets unpleasant chills. The one in Porto is a little different, though, and will definitely charm even the biggest hater of all riversides in the world.

It’s because of picturesque, sometimes even slightly crooked houses lining the bank of the river, making it even more beautiful with its colourful spectrum. There’s a reason why the Porto riverside is part of the UNESCO list. Treat yourself with a glass of quality Port wine on the bank of the Douro river and get carried away by the Portuguese vibe.

LIVRARIA LELLO Porto V Portu byste si neměli nechat ujít ani návštěvu knihkupectví Lello, zvlášť pokud vás příběhy Harryho Pottera nenechávají chladnými. Právě tady totiž J. K. Rowlingová hledala inspiraci pro podobu bradavické knihovny.

Neogotická budova s úchvatným interiérem nadchne i ty, kteří Harryho Pottera v oblibě příliš nemají. Počítejte se symbolickým vstupným, které ale můžete vyměnit za slevu na jakoukoli knihu z nabídky.

Among the things to include in your stay in Porto should be the visit of Lello bookstore, especially when you’re sucker for stories of Harry Potter. Right at this place, J.K.Rowling sought an inspiration for the appearance of the Hogwarts library. Even the ones who are not fond of Harry Potter will be fascinated by this neo-Gothic building. Be prepared for a symbolic entrance fee, which can used as a discount voucher for any book on sale.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 18

05.12.19 14:25

LISABONSKÉ VÝHLEDY V žádném jiném městě jsme nevyšlapali tolik kopců jako v Lisabonu. Ale že ta námaha stojí za to!

Nádherných vyhlídek (portugalsky Miradouro) je v Lisabonu tolik, že by vám k jejich spočítání nestačily prsty na rukou celého fotbalového týmu.

Mezi ty nejkrásnější vyhlídky patří určitě Miradouro de Santa Luzia ve staré čtvrti Alfama, která je lemována sloupy a zdmi zdobenými typickými portugalskými kachlíčky (Azulejos). A pokud se vám nebude chtít šlapat do kopce, můžete si užít neogotický výtah Santa Justa, který vás vyveze na terasu s výhledem na město.

Any other city than Lisbon didn’t have us climb as many hills. But it’s definitely worth the drill! There are so many lovely lookouts (Miradouro in Portuguese), that you wouldn’t be able to count them with the fingers of a whole football team. Miradouro de Santa Luzia in the old quarter of Alfama, that is bordered by columns and walls decorated with typical Portuguese tiles (Azulejos), is for sure one of the prettiest lookouts. And if you’re not a fan of hills, you can enjoy the neo-Gothic elevator Santa Justa that will get you up to the terrace with the viewpoint of the city.

KANÁLY V AVEIRO Uniknout byste si neměli nechat ani projížďku na portugalských „moliceiros“ v malebném městečku Aveiro. Ačkoli není město protkáno tolika kanály, své přízvisko portugalské Benátky si zaslouží. Na rozdíl od Benátek tu potkáte mnohem méně turistů a jízdu na plavidle nápadně podobném gondole si tak náležitě užijte, v klidu a pohodě.

The ride on Portuguese „moliceiros“ in the picturesque town of Aveiro is another experience you shouldn’t pass. Despite not interwoven by as many canals, the town deserves its nickname „Portuguese Venice“. In contrast to Venice you will meet less tourists here and hence you’ll enjoy the ride on the vessel noticeably resembling gondola all the more, in peace and quiet.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 19

05.12.19 14:25

PONTA DE PIEDADE A PRAIA DE BORDEIRA / ALGARVE Portugalsko tvoří ale především nespoutaný oceán, dlouhé pláže a neuvěřitelné skalní útvary. Ty nejhezčí najdete v jeho nejjižnější části Algarve. Úchvatné narůžovělé skalní monumenty najdete téměř po celém pobřeží, nezřídka narazíte i na úplně opuštěnou zátoku nebo pláž. Pokud vás baví úkazy přírody, určitě nevynechejte Ponta de Piedade, mys vyčnívající do Atlantiku obklopený vymletými skálami a jeskyněmi vám učaruje. Milovníci koupání zase ocení Praia de Bordeira, nádhernou pláž s blankytně modrou vodou, ke které vedou romantické dřevěné schody. Tady chce fotku každý!

Portugal is made up mainly by wild ocean, long beaches and incredible rock objects. The most beautiful ones are to be seen in its southernmost part - Algarve. Stunning pinkish rock monuments are set almost throughout the entire shore. You’ll frequently come across a completely empty bay or beach as well. If you’re fond of natural wonders, definitely don’t leave out Ponda de Piedade, the cape protruding to the Atlantic, surrounded by siphoned rocks and caves that will enchant you. Swimming enthusiasts will appreciate Praia de Bordeira, a beautiful beach with sky blue water with romantic wooden stairs in it. Everyone wants to take a photo here!

CABO DA ROCA Výčet deseti nejzajímavějších míst Portugalska uzavřeme symbolicky na nejzápadnějším pevninském výběžku kontinentální Evropy. „Místo, kde končí země a začíná moře,“ tak popsal mys Cabo da Roca básník Luís de Camõe a opravdu, na chvíli si připadáte téměř na konci světa.

Až vás přestane bavit pohled na místní funkční maják a nekonečné výhledy do oceánu, vydejte se vyšlapanými cestičkami na prozkoumávání skalnatého terénu podél pobřeží. Portugalská příroda vás odmění překrásnou podívanou.

We will conclude the list of the ten most interesting places in Portugal symbolically at the continental Europe westernmost point. “The place where the land ends and sea begins.“ That is how the poet Luís Vaz de Camões described the cape of Cabo da Roca and he was correct – you truly get a feeling like you’re at the end of the world. Once you get “bored” from watching the local functional lighthouse and endless views of the ocean, get on the well-trodden paths and start exploring the rocky terrain along the shore. The Portuguese nature will reward you with a wonderful spectacle.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 20

05.12.19 14:25

Diplomatic

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 21 Diplomatico_250x297_Menhouse.indd 1

05.12.19 14:25 03.10.17 10:29

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 22

05.12.19 14:26

FUCK THE AGE Odvážný kalendář Simony Krainové K dostání pouze v sítích Luxor. www.luxor.cz

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 23

05.12.19 14:26

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 24

05.12.19 14:26

MALEDIVY TROCHU JINAK

Text: Jan Střílka Foto: Jan Střílka jr., Scubaspa Maldives

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 25

05.12.19 14:26

Konečně… Konečně sedíme zaboření v sedačkách A380 Emirates a pod námi ubíhá startovací ranvej letiště v Praze.

Zajímavé, odlétáme přesně a přistaneme o něco malinko dřív, jak jsme už s Emirates zvyklí. Konečně je za námi měsíční příprava, dodělávání potápěčského kurzu, nákupů, zkoušení výbavy. Vše je sbalené ve dvou taškách asi pět metrů pod námi v nákladovém prostoru.

Letíme – táta a syn – co víc může být…?

Co může být lepšího, než když je to takhle? Men party, Men akce.

Let jako vždy super, lenošíme a těšíme se. Po krátkém stopoveru v Dubaji už se blížíme k hlavnímu městu Malediv – Malé. Desítky minut před přistáním pod sebou vidíme bělavé kroužky atolů v tyrkysově-azurovém moři. Je to pořád stejné, neopakovatelné, ohromující, snové.

Už jsme tady byli, před pár lety. Na ostrůvku, fixovaní na jednom místě jako 99 % dalších turistů, co navštíví Maledivy. Teď je to trochu jinak.

Přistáváme. Na letišti nás okamžitě odchytí agent společnosti Scubaspa a bere nás pod ochranná křídla. Čekáme hodinku na dalších asi šest lidí. Mezitím si zvykáme, stojíme mimo klimatizované pros-

tory, absorbujeme to teplo, to vlhko, vůni moře, vůni aut, letadel, vůni letiště v Malé.

Přesunujeme se malou lodí do naší cílové mobilní destinace, do padesát metrů dlouhé jachty Ying, která bude naším domovem na dalších sedm nocí.

Velikost lodi nás mile překvapí. Není to jako v Chorvatsku, patnáctimetrové motorovky nebo plachetnice, na jaké jsme zvyklí. Tohle je jiná klasa. Bar, stylová jídelna, SPA, vířivka, masážní část, strašně moc prostoru. Naše kajuta je taky ok, menší, ale útulná a ve dvou lidech v pohodě obyvatelná.

Naše lod Ying je schopna pojmout pětadvacet klientů – potápěčů, které obsluhuje dvacet osm členů posádky. Už tenhle poměr dává tušit, že o náš servis je bohatě postaráno. Po celou plavbu nás doprovází menší loď, na které máme permanentně

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 26

05.12.19 14:26

svou potápěcí výzbroj a pomocí níž třikrát denně plujeme krátké vzdálenosti na dive pointy.

Režim je poměrně ostrý. První dive v šest ráno, potom snídaně, pauza, další dive v 10.30, oběd a poslední ponor v 15.00.

Mezi ponory přísný zákaz konzumace alkoholu, zato večer to je paráda. Patnáct potápěčů z Mexika zajišťuje zábavu, jsou příjemně hluční, bezprostřední, zvou na drink. Netrvá to dlouho a jsme s nimi kamarádi a bavíme se o všem možném.

Plujeme okruh po atolech. Každý den se posunujeme o kus dál, abychom se nikdy nepotápěli na jednom místě. Každý den je vlastně jiný, i když se zdá, že by měl být stejný. Čas letí, vše ubíhá rychle, hladce a příjemně.

Uprostřed pobytu nás posádka mile překvapí barbecue party na malém opuštěném ostrůvku. Pěšky jsme jej obešli za deset minut. Je to ten typ ostrůvku, kde by vám neodolala žádná, být tam s ní sám aspoň půl hodiny. Barbecue je povedené, ryby, krevety, sépie, chobotnice, ale i kuřata a jehněčí. Super mňam…

Dojíme okolo desáté a zažijeme absolutní bouři. Během chvíle jsme durch, skrz naskrz. Posádka naší lodi nás nestačí odvážet v malých gumácích na Ying.

Každopádně to je parádní, neřešíme to, sedíme na břehu v mělké vodě, která je v ten moment teplejší než vzduch, nad hlavou nám křižují nebe blesky a bičuje nás vlažný déšť. Víme, že tento okamžik nám zůstane v srdcích do smrti. Táta a syn.

Potápění bylo super a ještě víc… Maledivy opět nezklamaly, nabídly to nejlepší, co dokážou. Žraloky, manty, rejnoky, velrybí žraloky, fantastické korálové zahrady, proudy, kdy musíte být zachycení ke dnu hákem. Nabídly to, proč jsme sem jeli, proč jsme do tohoto zážitku investovali. Ta investice se nám vyplatila a vyplatí.

Navždy ji budeme mít v hlavě, v srdci.

Celý pobyt proběhl bez jediného škobrtnutí, bez jediného problému. Vždy jsme byli něčím mile překvapeni, nikdy nás nenapadlo si stěžovat, být zklamáni.

Nemá snad ani smysl psát, že let zpět proběhl přesně tak, jak má, odletěli jsme včas a přistáli doma o trošku dřív…

Takže teď vzpomínáme, prohlížíme fotky.

A plánujeme, kam se podíváme příště…

Táta a syn

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 27

05.12.19 14:26

THE MALDIVES

FROM A SLIGHTLY DIFFERENT PERSPECTIVE Finally… we are finally sitting aboard A380 Emirates, nestled down in our seats, and the take-off runway in Prague is running beneath.

Interestingly, we take off on time and will land a bit earlier, as we are already used to with the Emirates.

Our one-month preparation – completion of a diving course, purchases, equipment testing – is at last over. Everything is packed in two bags in the cargo space about five metres beneath us.

We are flying – dad and son – what can be more …? What can be better than this? Men’s party, men’s action.

The flight is super as always, we are lazing and looking forward to the next. After a brief stopover in Dubai, we are already approaching the capital of the Maldives – Malé. Dozens of minutes before the landing, we see white rings of atolls in the turquoise sea beneath. It’s always the same, yet once-in-lifetime, astonishing, dream-like.

We have been here before, a few years ago. On a little island, fixed in one place equally as 99% of the

other tourists coming to see the Maldives. Now it is slightly different.

We are landing. At the airport a Scubaspa agent grabs us, taking us under his wings. We need to wait for additional, approximately six people for an hour. In the meantime, we get acclimatised, standing outside air-conditioned rooms and absorbing heat, humidity, the smell of the sea, the smell of cars and planes, the smell of the airport in Malé.

By a small boat we travel to our mobile destination, to a fifty-metre yacht, the Ying, which will become our home for the following seven nights.

The size of the boat is a nice surprise to us. It is not like the fifteen-metre motorboats or sailboats in Croatia which we are used to. This is another category. A bar, a stylish dining room, SPA, whirlpool,

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 28

05.12.19 14:26

massage zone, lots of space. Our cabin is also ok, rather small, but cosy and comfortably livable for two people.

Our yacht, the Ying, can accommodate twenty-five clients – divers who are attended to by eight crew members. You can guess already from this ratio that our service is plentifully secured. Throughout the cruise we are accompanied by a small boat where we permanently have our diving equipment and by which we go for short distances to dive points three times a day.

The schedule is quite strict. The first dive at 6 a.m., a break, the next dive at 10.30, a lunch and the last dive at 3 p.m. To consume alcohol between the dives is strictly forbidden, but in the evening it’s great. Fifteen divers from Mexico take care of entertainment; they are agreeably noisy, unaffected and welcome us to a drink. It does not take long and we pal up, talking about all kinds of possible things.

We are on a circular cruise from one atoll to another. Every day we move a bit further in order not to dive in one place. Actually, each day is different although it seems it should be the same. The time flies and everything passes quickly, smoothly and enjoyably.

In the middle of our stay, the crew surprises us with a barbecue party on a small, abandoned island. We walked all around it in ten minutes. It is that kind of island where you would be irresistible for every woman if you were there alone for at least half an

hour. The barbecue was excellent – fish, shrimps, sepias, octopuses, as well as chicken and veal. Yummy…

We finish our meal around ten o’clock and experience a total storm. In a minute we are soaked, through and through. Our yacht crew is busy taking us by small boats to the Ying. Anyway, it is fantastic; we are not bothered, sitting in the seaside shallow water which is warmer than air at that moment, flashes of lightning cross the sky and lukewarm rain lashes us. We know that this moment will remain in our hearts until death. Dad and Son. The diving was super and much more… The Maldives did not bring any disappointment again, offering the best they can.

Sharks, mantas, rays, whale sharks, fantastic reef gardens, currents where you need to be fixed to the bottom with a hook. The islands offered what we came here for, why we invested in this experience. And for us that investment was and is worth it. We will keep it in our minds and hearts forever.

The whole stay went like a charm, without any misstep, without any problem. There were always nice surprises in store for us and any complaints or disappointment never crossed our minds.

Perhaps it is not pointless to mention that the flight back went exactly as it should, we took off on time and landed home a bit earlier…

So now we are recalling our memories, looking at the photos.

And planning where to go and have a look next time…

Dad and Son

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 29

05.12.19 14:26

TRADITIONAL CZECH LIQUEUR FLAVOURED

BY CARIBBEAN SUN

TRADIČNÍ ČESKÝ LIKÉR S PŘÍMĚSÍ KARIBSKÉHO SLUNCE Čtrnáct bylin z celého světa, poctivá řemeslná výroba a více než devadesát let stará receptura – tři nejvýraznější atributy tradiční značky Fernet Stock, která nyní rozšířila své portfolio o prémiovou novinku Barrel Edition a nabízí tak zcela netradiční spojení hořkobylinné chuti a rumu. Unikátní kombinace se objevuje na českém trhu úplně poprvé a otevírá mužům i ženám příležitost objevovat osobitost hořkobylinného likéru Fernet Stock s jemnou nasládlostí pečlivě vybraných rumů ze čtyř oblastí Karibiku.

Fourteen herbs from all over the world, thorough craftbased production and more than ninety-year-old recipe – three most striking attributes of the traditional brand Fernet Stock which is now expanding its portfolio by a premium innovation Barrel Edition, offering thus a completely extraordinary combination of bitter-herb and rum taste.

In the Czech market this unique combination appears for the very first time, opening a window of opportunity for both men and women to discover uniqueness of the Fernet Stock liqueur with a fine sweetish taste of carefully selected rums from four Caribbean regions.

Fernet Stock Barrel Edition Fernet & Rum has been developed based on experience of barmen who use Fernet Stock in cocktails with rum as a component, where the bitter-herb liqueur contributes to balance of the tastes. The perfect harmony of tastes is based on a careful selection of matured sugar-cane rums from Nicaragua, the Dominican Republic, Barbados and Jamaica which enhance Fernet Stock Barrel Edition with taste of vanilla, dried fruits and nuts. Almost one half of the rum blend reveals uniqueness of the herb liqueur making the drink slightly sweetish. The already rum-containing liqueur matures for fourteen days during which the features of the liquids blend and create the exceptional taste of the Barrel Edition which at room temperature is best to be enjoyed by you.

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

Thanks to the original design Fernet Stock Barrel Edition Fernet & Rum is an ideal present. This beverage is a great choice for celebrating special occasions as well as for informal get-together with friends with a glass of quality drink.

Fernet Stock Barrel Edition Fernet&Rum vznikl na základě zkušeností barmanů, kteří Fernet Stock využívají v míchaných nápojích s rumovou složkou, kde hořkobylinný likér přispívá k chuťové vyváženosti. Za dokonalým souladem chutí stojí pečlivý výběr vyzrálých třtinových rumů z Nikaraguy, Dominikánské republiky, Barbadosu a Jamajky, které do Fernet Stock Barrel Edition vnáší chuť vanilky, sušeného ovoce a oříšků. Necelý poloviční poměr podíl rumového blendu nezastírá osobitost bylinného likéru a zanechává v nápoji jemnou nasládlost. Likér s rumem společně zrají čtrnáct dní, během nichž se charaktery tekutin vzájemně propojí a vytvoří výjimečnou chuť Barrel Edition, kterou si nejlépe vychutnáte při pokojové teplotě.

Díky originálnímu designu je Fernet Stock Barrel Edition Fernet&Rum ideálním dárkem. Nápoj je skvělou volbou pro oslavu výjimečných příležitostí i pro neformální posezení s přáteli u sklenky kvalitního pití.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 30

05.12.19 14:26

00452 _FS BARREL FERNET+RUM inzerce 250x297mm (v01) outlines.ai 1 11.11.2019 11:19:42

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 31

05.12.19 14:26

NEBAVÍ VÁS UŽ JEZDIT NA CHATU? INVESTUJTE DO DOMU V KARIBIKU! www.pangeabeachroatan.com

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 32

05.12.19 14:26

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 33

05.12.19 14:26

Ceny nemovitostí na českém trhu od roku 2015 vzrostly o 60 %, za letošek pouze o 5 %, což vzhledem k strmému nárůstu posledních let lze považovat za stagnaci. V současnosti je tedy lukrativnější investovat do nemovitosti v zahraniční. Jedním z míst s nejvyšší návratností je karibský ostrov Roatán.

Ceny pozemků na tomto ostrově rostou stabilně o 11 % p. a., na což samozřejmě reagují i významní nadnárodní developeři. V posledních letech se Roatán stal i jednou z nejpopulárnějších destinací luxusních plaveb a s průměrným nárůstem 15,4 % p. a. Za poslední tři roky tuto perlu Karibiku navštívilo více než milion pasažérů výletních lodí a téměř milion klientů aerolinek. Nejčastějšími návštěvníky ostrova jsou obyvatelé Kanady, USA a Evropy, což příznivě ovlivňuje i realitní trh.

Roatán je největší z ostrovů ležících u pobřeží jihozápadního Karibiku. Svojí polohou, korálovými útesy a bohatým podmořským životem poskytuje ideální podmínky pro potápění a šnorchlování. Navíc se může pyšnit klidným prostředím a idylickými plážemi, což ocenil i server Tripadvisor, když Roatánu přiřknul bronzovou příčku v soutěži o nejkrásnější pláž světa. Ostrov je právem jedním z nejnavštěvovanějších míst v Karibiku a nadchne milovníky karibských rumů, stejně jako vášnivé golfisty.

Místní hřiště bylo vyhlášeno nejkrásnějším hřištěm v zemi a jeho kvality potvrzuje i zařazení tohoto golfového resortu do seriálu turnajů pořádaných golfovou asociací PGA. V současnosti probíhá na ostrově výstavba nového exkluzivního resortu Pangea Beach.

Ten svým budoucím majitelům kromě panoramatických výhledů na krásy Karibiku nabízí i vlastní soukromou pláž s bílým pískem, kokosovými palmami a nekonečnými zátokami karibského moře. Samozřejmostí je i luxusně vybavený privátní přístav s palmovými altánky a infinity bazén u každé vily. Pangea Beach je prvotřídní ekologická výstavba dostupných obydlí poskytující svým obyvatelům luxus, soukromí i potěšení z dechberoucí přírodní krásy tohoto ostrova. Umístění resortu je vskutku unikátní, nachází se u nejmalebnějšího území ostrovního útesu, v sousedství golfového hřiště a zároveň v blízkosti přístavu French Harbour.

Developerská společnost nabízí budoucím majitelům přímou spolupráci na výstavbě jejich vysněného domova. Každou vilu lze přizpůsobit specifickým požadavkům a potřebám klienta.

Vilu včetně veškerých výhod, které soukromý resort skýtá, pořídíte od 399 500 USD. Svůj vysněný dům si můžete vybrat již dnes.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 34

05.12.19 14:26

Since 2015, prices of real estates in the Czech market have increased by 60%; this year only by 5%, which in the context of the steep rise in recent years can be regarded as stagnation. Therefore, it is currently more lucrative to invest into real estates abroad. One of the places with the highest rate of return is the Caribbean island Roatan.

On this island, prices of land show a steady growth by 11 % p. a., to which even important multinational developers naturally respond. In recent years, Roatan has also become one of the most popular destinations for luxury cruises (and) with an average increase of 15.4% p. a. Over the most recent three years, this pearl of the Caribbean was visited by more than one million sightseeing cruise passengers and almost one million of airlines clients. The most frequent visitors of the island are inhabitants of Canada, the USA and Europe, which has a favourable influence on the property market as well.

NOT INTERESTED IN GOING TO YOUR SUMMER COTTAGE ANYMORE?

Invest into a house in the Caribbean!

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 35

Roatan is the largest of the islands situated near the southwestern Caribbean coast. Its location, coral reefs and rich sea life result in ideal conditions for diving and snorkelling. Moreover, it can boast a calm atmosphere and idyllic beaches, which is appreciated even by the server Tripadvisor, awarding Roatan the bronze prize in the competition for the most beautiful beach of the world. The island is rightly one of the most visited places in the Caribbean and enchants lovers of Caribbean rums, as well as keen golf players.

The local golf course was declared the most beautiful golf course in the state and its quality is also confirmed by inclusion of this golf resort in the series of tournaments organised by the golf association PGA. A new, exclusive resort Pangea Beach is now being built on the island. It offers its future owners, in addition to panorama views of the Caribbean natural beauties, a private beach with white sand, coconut palms and endless bays of the Caribbean Sea. A matter-of-course is a luxuriously equipped private harbour with palms and gazebos and an infinity pool next to each villa. Pangea Beach is a first-class, environment-friendly construction of affordable housing providing their inhabitants luxury, privacy and enjoyment of the breath-taking magnificence of this island. The location of the resort is really unique, as it is situated near the most picturesque cliff of this island, in the vicinity of the golf course as well as near the French Harbour.

The developer company offers future owners a direct cooperation at the construction of their dream home.

Each villa can be customised to clients’ individual requirements and needs.

You can acquire a villa, including all the benefits provided by the private resort, for prices starting from 399 500 USD. You can select your dream house already today.

05.12.19 14:26

NEJKOUZELNĚJŠÍ MÍSTA SVĚTA, KDE VÁM ZARUČENĚ ŘEKNE ANO Text: Dominika Uhrová Foto: ©Shutterstock.com - Andrew Mayovskyy, Radu Bercan, www.Brilas.cz Potkali jste tu pravou, chtěli byste s ní zůstat napořád a „okroužkovat“ si ji. Jenže kde ji požádat o ruku, aby to bylo nečekané, originální a zároveň ne prvoplánové?

Ve spolupráci s odborníky na „den D“ ze společnosti Brilas jsme vybrali pět báječných míst, kde slovíčko ne neuslyšíte.

Navíc čím krásnější šperk vyberete, tím větší štěstí a radost v jejích očích uvidíte. Pojďme se ale podívat na dokonalá a neobvyklá místa.

Serengeti Národní park v Tanzanii patří mezi největší chráněná území v Africe. Projížďka džípem mezi zvířaty ve volné přírodě je dokonalý zážitek na celý život. Slon loudající se přes cestu, žirafy okusující listy stromů či na skále se povalující lev vám budou skvělými svědky. Pokud chcete romantiku posunout o level výše, objednejte si večeři při západu slunce s výhledem na celé Serengeti.

Kilimandžáro Nejvyšší hora Afriky, která má 5895 metrů nad mořem, bývá oblíbeným cílem nejen pro milovníky horské turistiky.

Cestou na vrchol totiž uvidíte nádherné měnící se scenérie.

Když po tří až šestidenním výšlapu vytáhnete na vrcholu „Kili“ z kapsy prstýnek, zaručeně ji dojmete a bude vaše.

Jökulsárlón Chladno, obří modré akvamarínové kry plující po jezeře, paprsky slunce projasňující jezero a tuleni hrající si ve vodě.

Neskutečný zážitek z islandského jezera Jökulsárlón je natolik silný, že na tento kouzelný moment nezapomenete.

O ruku svou drahou požádejte na kajaku, bude to nedokonale dokonalé.

Palau V Tichém oceánu, asi 1500 kilometrů od Filipín leží kouzelné místo – ostrovní republika Palau. Bílé písčité pláže, malebná zákoutí, průzračné moře a neporušené korálové útesy plné života. Palau je ideální, pokud toužíte po soukromí, klidu a exotice.

Polignano a Mare Menší, ale zato malebné a starobylé městečko v jižní Itálii si zamiluje nejen vaše nastávající žena, ale i vy. Zarezervujte si večeři v restauraci Grotta Palazzese, která se nachází přímo ve skále útesu. Romantická atmosféra pod širým nebem, kde si budete vychutnávat italskou kuchyni, na sebe nenechá dlouho čekat.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 36

05.12.19 14:26

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 37

05.12.19 14:26

www.brilas.cz

THE MOST CHARMING PLACES OF THE WORLD WHERE SHE WILL CERTAINLY SAY YES TO YOU You have met the right one and you want to be with her forever and give her the wedding ring.

But where to propose marriage to her, so that it would be unexpected, original and, at the same time, not obvious? In cooperation with experts for the crucial moment of life from Brilas we selected five wonderful places where you won’t hear the word no. The more beautiful jewellery you select, the greater happiness and joy you will see in her eyes. But let’s have a look at the perfect and extraordinary places.

Serengeti This national park in Tanzania is ranked among the largest nature reserves in Africa. A jeep tour among animals in the wild is a perfect, once-in-a lifetime experience. An elephant sauntering across the road, giraffes nibbling leaves from the trees or a lion lazing on a rock will be great witnesses. If you want to raise the romantic experience to a higher level, order a dinner at the sunset with a view to the whole Serengeti Park.

Kilimanjaro The highest mountain of Africa, the altitude of which is 5,895 m, is often a destination for hiking fans. Walking up to the summit you will

see picturesque, changing sceneries. When after three to six days of hiking you reach the “Kili” top and take a ring out of your pocket, she will be definitely moved and become yours.

Jökulsárlón It’s cold; huge, aquamarine blue ice floes are floating on the lake brightened up by the sunshine and sea lions are playing in the water. An incredible experience from the Islandic lake Jökulsárlón is so strong that you will never forget this enchanting moment. Propose to your beloved in the kayak – it will be absolutely perfect.

Palau A marvellous place is situated in the Pacific Ocean, about 1,500 kilometres from the Philippines – the island republic of Palau. White sand beaches, beauty spots, clear water and intact coral reefs full of life. Palau is ideal if you long for privacy, serenity and exotica.

Polignano a Mare A rather small, yet picturesque and ancient town in southern Italy will impress not only your wife-to-be, but also you. Book a dinner in the restaurant Grotta Palazzese which is located right in the reef. Romantic atmosphere in the open air where you will enjoy the Italian cuisine will not keep you waiting long.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 38

05.12.19 14:27

LET HELIKOPTÉROU

HELICOPTER FLIGHT

Objevte Dubaj z ptačí perspektivy na pomyslných křídlech moderní helikoptéry! Zážitek na celý život!

Helikoptéra vzlétá, lehce se naklání a nabírá směr k dubajským unikátním stavbám! Helikoptéra vašeho patnáctiminutového dobrodružství odlétá z palmového ostrova od hotelu Atlantis The Palm a letí směrem k nejvyšší budově světa. Cestou zhlédnete hotel Burj Al Arab, známý také jako Plachetnice, palmové ostrovy Jumeirah Palm a ostrovy Svět. Let helikoptérou má také svou delší, pětadvacetiminutovou trasu, která vede od hotelu Atlantis až k dubaj-ské zátoce Dubaj Creek.

Navíc tak uvidíte přístav Port Rashid, známou sjezdovku Ski Dubaj nebo přístav Dubaj Marina a mnoho dalších velkolepých staveb a míst.

Discover Dubai from a bird’s-eye perspective.

Take a helicopter ride to explore the infinite sightseeing highlights in Dubai. Enjoy the wonderful option of a 15 minute trip from the Atlantis Hotel to the world’s tallest building Burj Khalifa, past the luxurious Burj Al Arab, the World Islands and over the Jumeirah Palm. The ultimate experience: a 25 minute trip exploration of Dubai from the Atlantis Hotel to the Old Creek past various attractions such as Port Rashid, Ski Dubai, Jebel Ali Horse Track, New Dubai, Dubai Marina and many more. Let the spectacular perspective from the sky take your breath away.

www.holidaymoments.ae

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 39

05.12.19 14:27

TULIA ZANZIBAR www.tuliazanzibar.com

Vyzpovídali jsme Lukáše Šinogla, ředitele luxusního rezortu Tulia Zanzibar Unique Beach Resort.

Tulia Zanzibar Unique Beach Resort je jeden z nejlepších rezortů v oblasti luxusního cestovního ruchu na Zanzibaru. V letech 2018 a 2019 rezort získal ocenění jako Nejlepší romantický a luxusní plážový hotel na africkém kontinentu. Ubytování je zaměřeno na páry, svatební cesty a klienty hledající klidný luxus. Rozkládá se na jedné z nejkrásnějších pláží Zanzibaru, soukromé pláži bez lidí. Rezort má šestnáct soukromých vil a bungalovů, soukromou pláž a vynikající gastronomii. Během dovolené zprostředkuje skvělý zážitek včetně bezplatných soukromých lekcí jógy, týdenního spa programu, vynikající zážitkové gastronomie a individuálních aktivit připravených pro každého hosta na míru.

Certifikát Excelence řadí rezort Tulia Zanzibar mezi 1 % z nejlepších hotelů na TripAdvisor.

Jak se Tulia posunula od otevření?

Ten pokrok je ohromný. Jak uvnitř hotelu, tak na venek. Když jsme začínali, tak jsme se sžívali se Zanzibarem, místní kulturou, životem a podnikatelským prostředím. Ve světě jsme byli neznámí a dobré jméno jsme se museli tvrdě zasloužit. Z dnešního pohledu je ten rozdíl až neuvěřitelný. Nicméně byl to vývoj správný.

Pokud bychom od začátku chtěli to samé, co děláme dneska, tak by to nebylo správné, chyběly by tomu zkušenosti. Právě díky malým, ale jistým krůčkům kupředu se nám povedlo se poučit z přešlapů, a naopak najít co nejvíc kroků tím správným směrem.

Defacto z neznámého hotelu se stal během čtyř let resort, který už byl dvakrát po sobě vyhlášen jako nejlepší luxusní romantický plážový rezort v celé Africe.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 40

05.12.19 14:27

Minulý rok jsem vás navštívil a vše bylo perfektní. Mám pocit, že to nejde už dále zlepšovat, nebo se pletu?

Děkujeme za pochvalu. Samozřejmě že je pořád co zlepšovat.

Když se ohlédneme, tak vidíme, jakou cestu už jsme ušli a je velký rozdíl mezi začátkem a dneškem. Proto se i my sami těšíme, kam až to dokážeme dostat. Vylepšovat hotel po fyzické stránce je jedna věc. Druhá věc je sehrát celý orchestr sto třiceti zaměstnanců, aby dokázal zahrát celou symfonií bezchybně. Tam vidíme největší potenciál se posunout ještě výš.

Co aktuálně chystáte pro své nové hosty?

Pořád nás baví něco objevovat, vylepšovat a přidávat. Nedávno jsme zařadili do nabídky terénní elektrické koloběžky, které jsou skvělé pro objevování místního okolí. A již tradičně je zápůjčka zdarma. Aktuálně se chystáme otevřít nové fitness centrum, které má panoramatický výhled na naši organickou farmu.

Tu jsme otevřeli nedávno a je naší zásobárnou zeleniny, ovoce, koření a zároveň je našim hřištěm, kde se místní lidé vzdělávají

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 41

v oblasti základních permakulturních principů, které pak mohou šířit ve svém okolí. Jak si udělat vlastní hnojivo, vlastní obranu proti škůdcům, nebo třeba jak si kompostováním vyrobit hlínu.

My sami jsme díky těmto postupům schopni recyklovat 70 % hotelového odpadu a jsme na to velmi hrdí. Proto chceme, aby se o těchto možnostech dozvědělo co nejvíce lidí.

Pořádáte nějaké exkluzivní výlety po Zanzibaru, které lze absolvovat jen v rámci pobytu u vás?

Ano, máme toho několik, ale na jednu aktivitu jsme obzvláště pyšní, jelikož je unikátní. Je to jízda šedesátiletým historickým vozem Armstrong Siddley Star Sapphire, které vlastnil i zanzibarský sultán. Už samotná jízda po pobřežní silnici, lemovaná palmami, mávajícími dětmi, blankytně modrým oceánem a vstříc západu slunce, to je nepopsatelný zážitek. Ve spojení s takto výjimečným historickým autem se člověk opravdu cítí jako v době dávno minulé. Navíc výtěžek z jízdy putuje na stipendium studentů, kteří studují obor automechanik na místní střední škole.

05.12.19 14:27

We interviewed Lukáš Šinogl, the director of luxurious Tulia Zanzibar Unique Beach Resort.

Tulia Zanzibar Unique Beach Resort is one of the best resorts in the deluxe tourism in Zanzibar. In 2018 and 2019 this resort was awarded the prize for being the best romantic and luxurious beach hotel in the African continent. In accommodation it focuses on couples, honeymooners and clients searching for serene luxury. It is situated on one of the most beautiful beaches of Zanzibar, on a private beach without any people. The resort has 16 private villas and bungalows, a private beach and excellent cuisine. During holiday stays it arranges fantastic experiences including private yoga lessons, a week spa programme, excellent gastronomy and individual activities tailor made for each guest.

The Excellence Certificate places the Tulia Zanzibar resort among 1% of TripAdvisor best hotels.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 42

05.12.19 14:27

How has Tulia moved forward since its opening?

The progress is enormous. Both inside and outside the hotel. When we started, we were getting used to Zanzibar, local culture, life and business environment. We were not known in the world and we had to work hard to deserve our good reputation. From the today’s perspective, the difference is hard to believe. Nevertheless, it was a good development.

If from the very beginning we had wanted the same what we do now, it would not have been right, as we would have been lacking experience.

And right thanks to small, but sure-footed steps forward we managed to learn from foot faults and to find, on the contrary, as many steps in the right direction as possible. In fact, in four years an unknown hotel became the resort which was declared the best, luxury, romantic beach resort in whole Africa in two consecutive years.

What are you currently preparing for your new guests?

We always like to invent, improve and add something. Recently we have enhanced our offer by off-road electric scooters that are great for exploring the surroundings. And already as a tradition, their rental is free of charge.

Currently we are going to open a new fitness centre overlooking the panorama of our organic farm which was opened only recently and works as our pantry supplying vegetables, fruits and spices, as well as it is our field where local people are trained in basic permaculture principles which they can later teach people in their vicinity. How to make their own fertiliser, how to protect against pests or how to produce good soil by composting, to name just a few topics. Thanks to these principles we ourselves are able to recycle 70% of the hotel waste and we are proud of that. Therefore, we want these possibilities to be known to as many people as possible.

Last year I visited your place and everything was perfect. My impression is that any further improvements are impossible, or am I wrong?

Thank you for your praising us. Of course, there is always room for improvements. When we look back, we see the journey we have already covered and the big difference between the start and today. Therefore, we ourselves are looking forward to see how far we can get. To improve the physical side of the hotel is one thing. The second thing is to fine-tune the whole orchestra of one hundred and thirty employees, so that it is able to play the whole symphony without any mistake. This is where we see the greatest potential to move even higher.

Do you organise some exclusive trips across Zanzibar which can be taken only as part of the stay in your resort?

Yes, we do several, but we are particularly proud of one activity, since it is unique. It is a ride in a sixty-year-old historical vehicle Armstrong Siddley Star Sapphire which was owned by the Zanzibar sultan as well. Already the ride itself on the seaside road, lined with palms, waving children, sky-blue ocean and towards the sunset, is an indescribable experience. In combination with such an exceptional vintage car one can feel like in the remote historical times.

Moreover, the income from the ride goes to school fees for car mechanic students at the local secondary school.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 43

05.12.19 14:28

ZAKÁZKOVÉ KREJČOVSTVÍ

WOMEN‘S AND MEN‘S CUSTOM-MADE TAILORING We are dealing with the complete realization of your personal corporate clothing, imaging and corporate styling.

We make suits, costumes, shirts, blouses, dresses, sports jackets, pants, skirts and all other business and casual clothing in a customized manner.

We use our own tidy, well fitting cuts.

Quality and precision craftsmanship is a matter of course and a priority for us.

We stitch out of the finest materials sourced from all around the world and domestically.

All our garments are produced in the Czech Republic.

With more than thirty years of experience in the field, you are guaranteed quality and security Our motto: By delivering our job, our work is not over!

Jiřina Tauchmanová +420 603 465 555 Praha 2, Sokolská 32 Nová Paka, Heřmanice 69 www.tauchmanova.cz

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 44

05.12.19 14:28

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 45

05.12.19 14:28

NEJKRÁSNĚJŠÍ ŽELEZNICE SVĚTA Text: Roman Zvarič Foto Glacier Express AG, Switzerland Tourism

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 46

05.12.19 14:54

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 47

05.12.19 14:55

Mezi ikonickými horskými středisky Zermatt a St. Moritz, po dechberoucí trase lemované horskými štíty, průsmyky, jezery a údolími, již od roku 1930 pendluje legendární Glacier Express. Letos představil provozovatel spoje na vyhlídkové trati novinku – mimořádně luxusní vagony Excellence Class, kde úroveň komfortu daleko převyšuje 1. třídu.

Exkluzivní, zbrusu nové a dřevem vykládané vagony Excellence Class slouží pro pouhých dvacet cestujících. Každý sedí u obřího panoramatického okna, v uličce jsou vždy pouze dvě kožené a elektricky polohovatelné sedačky. Všichni pasažéři mají k dispozici iPad s palubním informačním systémem, předinstalovanou mapou a veškerými informacemi o trase, zajímavých místech v okolí, jejich fotky z různých ročních období a podobně. V přední části vozu je bar, během jízdy se podává vynikající oběd o pěti chodech a o dvě desítky cestujících se po celou dobu jízdy stará concierge, který svědomitě dolévá vynikající víno z kantonu Valais.

Glacier Express startuje v Zermattu v nadmořské výšce kolem 1620 metrů. Trať zpočátku klesá a vede údolím řeky Rhôny mezi poli, loukami a vinicemi. Zanedlouho mění sklon a míří vzhůru přes Andermatt až do průsmyku Oberalp (2033 metrů) s ledovci a nekonečnými bílými pláněmi.

Pak přichází dlouhé klesání, sníh střídají pastviny a oblast strmých soutěsek kolem Rýnu, které se říká švýcarský Grand Canyon. Následuje starobylý Chur (585 metrů) a slavná Rhétská dráha v oblasti pohoří Albula a Bernina. Nakonec vlak opět nabírá ztracenou nadmořskou výšku a brzdí v St. Moritzu (1820 metrů), kolébce zimních sportů a dějišti dvojích olympijských her.

Na své vyhlídkové trati Glacier Express jede přes 291 mostů a skrz 91 tunelů. Většina z nich je na proslulé, více než století staré Rhétské dráze, která představuje mistrovské dílo pionýrských stavitelů železnice.

Trať je harmonicky zasazena do divoké přírody střídajících se údolí a strmých skalních masivů a každou chvíli vede přes nějakou rafinovanou stavbu – dlouhý oblouk, točitý tunel nebo elegantní via-

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 48

05.12.19 14:28

dukt. Nejznámější atrakcí na tomto úseku je unikátní, 65 metrů vysoký kamenný viadukt Landwasser vybudovaný bez pomoci lešení v roce 1902. Rhétská dráha patří na seznam světového dědictví UNESCO. Trasa Glacier Expressu z Zermattu do St. Moritzu je dlouhá necelých tři sta kilometrů a zabere osm hodin. Vlaku se proto přezdívá nejpomalejší rychlík světa.

V nabídce jsou i čtyři zkrácené úseky: St. Moritz – Chur, Chur – Andermatt, Andermatt – Brig a Brig – Zermatt. Všechny cesty lze samozřejmě absolvovat v obou směrech.

Jednosměrná jízdenka v 1. třídě stojí 268 švýcarských franků, za Excellence Class se k této částce připlácí 420 švýcarských franků. Součástí ceny je doprava zavazadel z hotelu na palubu, služby concierge a veškeré občerstvení včetně oběda a nápojů.

Více info na www.glacierexpress.ch.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 49

05.12.19 14:28

the mountains of Albula and Bernina. At the end the train regains the lost altitude and brakes in St. Moritz (1,820 metres), the cradle of winter sports and the venue of two Olympic Games.

Along its sightseeing line, the Glacier Express goes over 291 bridges and through 91 tunnels. Most of them are situated on the renowned, more than a century old Rhaetian railway which represents a masterpiece of pioneering railway builders. The railway is harmoniously integrated into the wilderness of changing valleys and steep rocky massifs, running, in every moment, via some interesting structures – a long arch, a serpentine tunnel or an elegant viaduct. The most famous attraction in this section is a unique, 65-metre-high stone viaduct Landwasser built without any scaffolding in 1902.

The Rhaetian railway is included in the UNESCO list of world heritage sites.

Between the iconic mountain resorts Zermatt and St. Moritz, on the breath-taking railway lined with mountain peaks, passes, lakes and valleys, the legendary Glacier Express has been shuttling since 1930. This year the railway operator has introduced an innovation on the scenic line – exceptionally luxurious Excellence Class carriages, where the level of comfort and luxury is far exceeding the first class.

white plains. Then a long descending comes when the snow is replaced by pastures and a region of steep gorges of the Rhine which is called the Swiss Grand Canyon. It is followed by the ancient Chur (585 metres) and the famous Rhaetian railway in

The Glacier Express journey from Zermatt to St. Moritz is almost three hundred kilometres long and takes eight hours. Therefore, the train is called the slowest express train of the world. It also offers four shorter routes: St. Moritz – Chur, Chur – Andermatt, Andermatt – Brig and Brig – Zermatt. All the journeys can be naturally travelled in both directions. One-way ticket in the first class costs 268 Swiss francs, surcharge for the Excellence Class is additional 420 Swiss francs. The price includes transport of luggage from the hotel to the train, concierge services and all the refreshment including the lunch and beverages. More info at www.glacierexpress.ch.

Exclusive, brand-new and wood-inlaid Excellence Class carriages serve for mere twenty passengers.

Each sits at a huge, panoramatic window and there are always just two leather, electrically adjustable seats in the aisle. All the passengers have an iPad at their disposal, containing an on-board information system, pre-installed map and all the information about the route, interesting sites in the surroundings with their photos in various seasons of the year and similar information. The front part of the carriage includes a bar; during the travel an excellent five-course lunch is served and throughout their journey twenty passengers are attended to by a concierge who reliably refills their glasses with wine from the Valais canton.

Glacier Express starts in Zermatt at the altitude of about 1,620 metres. First, the track descends and runs through the Rhône valley among fields, meadows and vineyards. Soon after, its gradient changes and it ascends via Andermatt up to the Oberalp Pass (2,033 metres) with glaciers and endless

SEZ

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 50

05.12.19 14:28

SEZNAM PRODEJCU NAJDETE NA WWW.GANT-TIME.CZ

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 51

05.12.19 14:28

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 52

05.12.19 14:28

MONTREUX RIVIÉRA Text: Roman Zvarič Foto: Chaplin´s World, Switzerland Tourism, Montreux Riviera

„Každý zde najde klid duše,“ říkal Freddie Mercury o regionu, který se táhne východně od Lausanne podél pobřeží Ženevského jezera.

Právě zde hudebník strávil poslední léta svého života.

Freddie Mercury used to say: „If you want peace of soul, come to Montreux.“ This region located east of Lausanne, stretching along the Lake Geneva, is where the musician spent the last years of his life.

Centrem riviéry ve švýcarském kantonu Vaud je město Montreux a jeho okolí – idylické vesničky, zvlněné svahy s nekonečnými vinicemi a blankytně modré jezero, jehož hladina bývá poseta všemi myslitelnými plavidly včetně kolesových parníků ve stylu art deco. Podél jezera vede promenáda s palmami a exotickými květinami, na protějším břehu se tyčí k nebi věčně zasněžené horské štíty. Nikde jinde na podobně malém území nenajdete tak rozmanitou krajinu.

In the centre of riviera in the Swiss canton of Vaud, lays a town of Montreux with its surroundings – idyllic villages, undulating slopes with endless vineyards and azure blue lake, which surface is usually sailed by all vessels possible, including a paddle steamer of art deco style. The promenade with palms and exotic flowers leads alongside the Lake Geneva, with the always snowy mountain peaks reaching the sky on its opposite bank. You won’t find such a diverse landscape within similarly small area anywhere else.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 53

05.12.19 14:58

VINICE LAVAUX Krajina nad severním břehem Ženevského jezera zdálky připomíná obří malířské plátno s mnoha barevnými odstíny nebo podivnou mozaiku geometrických tvarů. Ve skutečnosti jde o terasovité, kamennými zídkami oddělené vinice Lavaux, na nichž se kroutí různobarevné řádky vinné révy. Slunce zde svítí více než tři sta dní v roce, nad vodní hladinou se vznáší pára a kombinace těchto faktorů společně s vhodnou půdou vytváří ideální mikroklima k pěstování vína. Tradiční místní odrůdou je Chasselas, dále Saint-Saphorin, Dézaley nebo Epesses. Unikátní vinice, které ročně vyprodukují přes pět milionů litrů vína, jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. From distance, the landscape above the northern bank of the Lake Geneva reminds a gigantic painting canvas with a variety of colours and shades or a peculiar geometric mosaic. What you see is, in fact, the terraced vineyards of Lavaux, divided by little stone walls, with multiple-coloured grapevine.

The sun is shining more than three hundred days a year in here and the steam is floating above the water surface. These two factors combined with an appropriate soil create a perfect microclimate for wine cultivation.

The traditional local wine variety is Chasselas, followed by St-Saphorin, Dézaley or Epesses. These unique vineyards, that produce over five milion liters of wine every year, are listed in the UNESCO.

QUEEN STUDIO EXPERIENCE Montreux hrálo významnou roli v životě Freddieho Mercuryho a tvorbě skupiny Queen. Kapela koncem 70. let koupila zdejší legendární nahrávací studio, kde pak vzniklo sedm jejích alb. Studio sídlí jen pár kroků od Ženevského jezera v budově kasína, které v roce 1971 při koncertě Franka Zappy vyhořelo. Za zmínku stojí, že tento požár inspiroval Deep Purple, kteří tehdy byli v Montreux, k napsání slavné skladby Smoke on the Water. Muzeum věnované „Queenům“ sídlí právě v prostorách bývalého studia. Uvnitř se dozvíte mnohé o historii skupiny a uvidíte bezpočet dobových fotek, desky, kazety, hudební nástroje nebo kostýmy. Hlavní atrakcí je mixážní pult, kde si můžete pohrát s největšími hity kapely.

Montreux played a significant role in both Freddie Mercury’s and Queen lives.

At the end of 1970s, the band bought the local studio and subsequently recorded seven albums there. Studio is just a few steps away from the Lake Geneva and is located in the building with the casino, which burned down during the Frank Zappa’s concert in 1974. It is worth mentioning that this blaze served as an inspiration to Deep Purple, who were staying in Montreux at the time, for writing their famous song Smoke on the Water. The museum dedicated to Queen is located in the exact same building where the studio was. You can learn a lot about the band’s history there and take a glance at countless photos, vinyls, cassette tapes, musical instruments or costumes. As the main attraction, there’s a mixing console on which you can mix up Queen’s biggest hits.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 54

05.12.19 14:28

CHAPLIN’S WORLD Jednou z mnoha známých osobností, která se zamilovala do této oblasti, byl Charlie Chaplin. Když americké úřady v roce 1952 zrušily platnost jeho pasu, rozhodl se, že bude žít u Ženevského jezera. V domě, kde pak prožil následující čtvrt století až do své smrti, vznikla fantastická expozice přibližující umělcovo soukromí, rodinu, přátele nebo koníčky. A hned vedle vyrostla nová budova, replika filmového studia, v němž ožily scény z nejslavnějších Chaplinových filmů i jejich hrdinové ve formě dokonalých voskových figurín z dílny studia Grévin. Loni byl Chaplin’s World vyhlášen nejlepším muzeem v Evropě.

Amongst numerous celebrities who fell in love with this region was also Charlie Chaplin. Following the expiration of his American passport in 1952, he had decided to start a new life on the Montreux Riviera and bought an opulent homestead Manoir de Ban in a little town of Corsier-sur-Vevey. In this house, where he had lived the subsequent quarter century until his passing, the fantastic exposition showing the artist’s personal life, family, friends or hobbies was set up. And right nextdoor, the new building was constructed – replica of a film studio, reviving the scenes of Chaplin’s most famous movies as well as its characters in the form of excellent wax figures made by Grévin studio. The Chaplin’s World was awarded as the best museum in Europe last year.

HRAD CHILLON Perla středověké architektury a jedna z nejlépe uchovaných památek tohoto druhu v Evropě je z Montreux vzdálená slabou půlhodinku chůze po promenádě. Hrad stojí na malém ostrůvku v Ženevském jezeře jen pár metrů od břehu a působí, jako by vyrůstal přímo z hladiny.

Uvnitř je k vidění několik expozic včetně ojedinělé sbírky překvapivě sofistikovaných zbraní. S honosným Erbovním sálem, kde jsou vystaveny znaky předních švýcarských rodů, vtipně kontrastuje dvojitá latrína z 13. století, na které bývalo zvykem vést diskrétní jednání.

Hrad proslavil lord Byron, který inspirován prohlídkou zdejšího žaláře napsal slavnou poému Vězeň Chillonský.

A medieval architecturial gem and one of the most preserved landmarks of this kind in Europe. It takes less than half an hour along the promenade to get there from Montreux. The castle stands on a little island just a few meters from the Lake Geneva‘s shore and looks like it’s „growing“ right from the water level. You get to see several expositions inside, including a unique collection of surprisingly sophisticated weapons. In an amusing contrast to the opulent Armorial hall that displays the leading Swiss clans‘ coats of arms, there’s a double latrine from the 13th century that served as a spot to have discreete meetings. The castle has become known thanks to Lord Byron and his poem The Prisoner of Chillon that was written based on his visit to the castle’s dungeon.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 55

05.12.19 14:28

MONTREUX JAZZ FESTIVAL Legendární festival do letoviska na břehu Ženevského jezera přitahuje hudební fanoušky již od roku 1967. Původně se konal v místním casinu a byl vyloženě jazzovou akcí, postupně se přesunul do větších prostor a otevřel se i dalším hudebním stylům. Letos probíhal na osmi místech včetně openair scén a vystoupili zde mimo jiné Elton John, Sting, ZZ Top, Bobby McFerrin nebo Chemical Brothers.

V parčíku před hotelem Fairmont Le Montreux Palace jsou sochy nejznámějších interpretů, kteří v minulosti na festivalu hráli. A stěny vyhlášeného hotelového baru Funky Claude’s zdobí plakáty minulých ročníků a další jazzové upomínky.

This legendary festival has been attracting the visitors into the resort on the bank of the Lake Geneva ever since 1967. Originally, it was held in the local casino, being a jazz event exclusively, but it gradually moved to bigger venue and opened itself to other music genres. This year, it had eight locations, including open air stages, and the list of peformers included Elton John, Sting, ZZ Top, Bobby McFerrin or Chemical Brothers. In a little park in front of Fairmont Le Montreux Palace hotel, there are the sculptures of the most popular stars who performed at the festival in the past. The walls of the renowned hotel bar Funky Claude’s are decorated with the posters from the previous years and other jazz-related ones.hotelového baru Funky Claude’s zdobí plakáty minulých ročníků a další jazzové upomínky.

ROCHERS-DE-NAYE Švýcarsko je zemí zaslíbenou železnici, a proto při každé návštěvě patří mezi nepsané povinnosti vyrazit alespoň na jednu cestu vlakem. Montreux leží na trase známé panoramatické železniční trasy Golden Pass Line, nicméně méně časově náročnou variantu představuje výlet na blízký vrchol Rochers-de-Naye (2042 metrů). Vlak z Montreux tam dojede za necelou hodinu a překoná přitom neskutečné převýšení 1600 metrů. Z vrcholu se otevírá dechberoucí vyhlídka na Ženevské jezero a hradbu okolních pohoří. Dobrodruzi a romantické duše, které touží spatřit z těchto míst východ slunce, mohou strávit noc v mongolských jurtách.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 56

Switzerland is a promised land of the railway, therefore it is an unwritten duty to hop on the train at least once when visiting. Montreux is part of the route of the famous panoramic railway Golden Pass Line, the trip to the peak of Rochers-de-Naye (2,042 meters) represents a less time-demanding option, though. It takes less than hour from Montreux by train to get there, while it passes through the elevation of incredible 1,600 meters. It offers a breathtaking view point to the Lake Geneva and rampart of surrounding mountains. The adventurers and romantic souls, who crave to see a sunrise from this spot, can spend a night in Mongolian yurts.

05.12.19 14:28

GRAND TOUR OF SWITZERLAND Montreuxská riviéra je součástí Grand Tour of Switzerland – pečlivě vybrané trasy po nejzajímavějších místech alpské země. Vede pouze po vedlejších silnicích, projíždí horskými průsmyky, kolem jezer, vinic a historických monumentů. Rozdíl mezi nadmořskou výškou nejnižšího a nejvyššího bodu je více než 2200 metrů. Celá trasa je dlouhá 1600 kilometrů, vede čtyřmi jazykovými oblastmi a kolem všech jedenácti švýcarských památek ze seznamu UNESCO. Samozřejmě není třeba projíždět celou trasu, stačí si vybrat jen část.

Podrobnou mapu najdete na www.mojesvycarsko.com/grandtour.

The Montreux Riviera is part of the Grand Tour of Switzerland – diligently selected route throughout the most interesting spots of this Alpine country. It merely leads through the side roads, going through the mountain pass and around lakes, vineyards and historic monuments. The diference between the altitude of the lowest and highest point is more than 2,200 meters. The whole route is 1,600 kilometers long, it leads through four language areas and along all Swiss landmarks listed in the UNESCO. Obviously, you don’t have to go through the entire route, just opt for one part.

The map: www.mojesvycarsko.com/grandtour

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 57

05.12.19 14:28

PATAGONIA Text: Šárka Pechová

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 58

05.12.19 14:28

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 59

05.12.19 14:28

Nejsem ten typ, který byste na výlety museli zrovna přemlouvat. A když jsem dostala možnost jet do Patagonie, rovnou jsem šla pro pas a pro pohorky.

Patagonii najdete v jižním cípu Jižní Ameriky, větší část patří Argentině, menší Chile.

My jsme se sešli v chilské části, v Punta Arenas. Najdete tu letiště, kam se (víceméně) pohodlně dopravíte z Česka i z dalších koutů světa. Městečko, tedy hlavní město chilské provincie Magallanes a Chilská Antarktida se sto dvaceti tisíci obyvatel, se nachází na pobřeží Magalhãesova průlivu.

Je tak vstupní branou Patagonie. Tady se vybavíte vším, co budete potřebovat, od stanů po vařiče či cepíny, objednáte výlety (jestli netrpíte mořskou nemocí, tak doporučuji tučnáčí ostrov Isla Magdalena) a nakoupíte jízdenky na dálkové autobusy.

Na rozdíl od jihovýchodní Asie či Evropy jsou lety v Jižní Americe poměrně drahé. O to je tady ale lepší autobusová doprava. Celkem pohodlné dálkové autobusy propojují Chile s Argentinou, lístek je ovšem většinou potřeba koupit alespoň den předem. Ne všichni tu mluví anglicky, ale vždycky jsme se směsicí španělštiny, italštiny, francouzštiny, angličtiny a rukou a nohou domluvili.

Nejznámější patagonský trek okolo masivu Torres del Paine, byl při naší návštěvě nově privatizován: každý kemp vlastnila jiná společnost. A bez povinné rezervace kem-

pu vás do národního parku nepustí. Což pro nás, kteří všechno řešíme dost na poslední chvíli, nebyla ta nejlepší zpráva…

Pro místní zase nejsou moc dobrou zprávou čeští turisté. V roce 2005 shořela velká část parku neopatrností Čecha, škody tehdy přesáhly sto milionů dolarů, jednalo se o jednu z největších požárních katastrof v historii Chile. Teď už je velká část vegetace obnovena, ale dodnes je požár na některých místech patrný. Však taky při vstupu do národního parku musíte, kromě samozřejmého poplatku, podepsat (téměř vlastní krví), že ho nepodpálíte.

Nejznámější pohled na národní park Torres del Paine je na tři vysoké skalní věže s ledovcovou spodničkou, které se tyčí nad tyrkysovým ledovcovým jezerem. W track a O track umožní masiv obejít ze všech stran. Vyspíte se ve vyznačených kempech.

Moji duši dobrodruha tehdy trochu zranila asi dvouhodinová fronta, kterou jsme si v Laguna Amarga na vstup do Torres del Paine museli vystát. Přála jsem si být trochu osamělejší, v té patagonské divočině. Ale

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 60

05.12.19 14:28

turisté se naštěstí poměrně rozprostřou, takže si nepřipadáte úplně jako na Václaváku.

Alternativou k populárnímu Torres del Paine je na argentinské straně neméně úchvatný tříapůltisícový Fitzroy: Cerro Chaltén, Cerro Fitz Roy nebo Mount Fitz Roy. Cerro ve španělštině znamená hora, Chaltén pochází z jazyka Tehuelche (Aonikenk) a znamená kouř. Na vrcholku hory je totiž téměř neustále zachycený obláček mraků.

Na rozdíl od sousedního Torres del Paine se tady zatím vstup ještě neplatí a turistů tu bylo podstatně méně. Voda v řece je údajně tak čistá, že se dá pít i bez převaření, ačkoli se to kdekoli jinde na světě vůbec nedoporučuje. Samozřejmě jsem to zkusila… a přežila. Poslední noc nás trochu překvapil „plavák“ – déšť, díky kterému jsme zjistili, že kemp se nachází v korytě ne tak úplně vyschlé řeky.

Počáteční budování hrázek a odvodňovacích korýtek se nakonec změnilo v noční stěhování stanů na nedaleký kopec.

Po nočním dobrodružství a několika dnech poněkud instantní stravy jsme si zpátky v městečku El Chalténu pochutnali na zasloužených, naprosto skvělých argentinských steacích a výborném červeném víně.

Tierra del Fuego – konec světa Ačkoli o dost jižněji než Punta Arenas, město Usuaia na mě působilo poněkud méně polárně.

Je tady i Hardrock Café Usuaia! Pak jsme zjistili, že ve všech bankomatech ve městě zrovna došly peníze. Lehce prekérka, vzhledem k tomu, že náš hostel nepřijímal karty. Kdo je ale přijímal, byla nedaleká restaurace. Po několika sklenicích vína, pár panácích místního pisco sour a naprosto nejlepším ceviche – syrové rybě – na světě (ne, nesmrdí, je čerstvá, pokapaná limetkou), jsme našli bankomat, který ještě peníze měl.

Z Usuaiy se vyjíždí na výpravy k Antarktidě, v letadle či helikoptéře se tady můžete také proletět nad nespočtem ostrovů a nedalekým národním parkem. A nebo si, tak jako my, můžete stopnout náklaďák s Coca-Colou a mezi cinkajícími bedýnkami se nechat odvézt až přímo do národního parku. V muzeu se tady dozvíte o smutné historii setkání původních místních obyvatel se západní civilizací. Místní lidé chodili v podstatě nazí, maximálně přikrytí kůží. A to i když je tu fakt zima. Však se také Ohňová země jmenuje podle nich – v roce 1520 Fernão de Magalhães nejprve uviděl při pobřeží jejich velké ohně.Příchod Evropanů pro místní znamenal zkázu. Na konci 19. století sem Evropané přinesli neštovice a genocidu a během doslova pár let místní lidi, lovce a sběrače, kteří tu žili už tisícovky let před Kristem, vyhladili.

Ti, co zůstali, byli nuceně oblečeni, převychováni na křesťany anebo převezeni „na ukázku do Evropy“. Teď z hlavních kmenů přežily už jen stovky lidí, většinou mluvících španělsky.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 61

05.12.19 14:28

I am not exactly that type of a person who you need to persuade to go on a trip. So, when a chance to go to Patagonia occurred, I didn´t think twice and went to pack my passport and hiking boots.

Patagonia is the southern end of South America, bigger part of it belongs to Argentina, smaller to Chile. With my friends we met in Chile in Punta Arenas. Local airport is reachable from the Czech Republic as well as other parts of the world. The cute town, well, the capital of the Chilean province Magallanes and Chilean Antarctic with hundred and twenty thousand inhabitants, stretches at the coast of the Magalhães Strait. Punta Arenas is the entry point to Patagonia. You can get anything you may need here, from tents, cookers to ice axes. You can also book trips (if you don´t suffer from seasickness, I recommend penguin island Isla Magdalena) and you can get your coach tickets here too.

Unlike Southeast Asia or Europe, the flights in South America are relatively expensive. But what

is really efficient, is the coach network here. Reasonably comfortable coaches connect Chile and Argentina in a well serviced network. It is better to secure your ticket at least a day in advance. Not everyone speaks English here, but with a mixture of English, Italian, French and legs and hands, we have always managed.

The most famous trek around Torres del Paine had just seen major changes when we were there: each camp was now owned by a private company.

And without a compulsory reservation you won´t be allowed to enter the national park. Which, for us, who plan everything in the last moment, wasn´t the best news, as most of them were already sold out.

What is not the best news for locals, are Czech tourists. In 2005 a big portion of the national park had burned to ashes by a fire caused by a Czech tourist. The damage has exceeded 100 million USD, being one of the worst fire disasters in Chilean history. Most of the vegetation is now regrown, but up to today the aftermath are evident.

It doesn´t come as a surprise then that when entering the park, you have to sign (nearly with your own blood) you are not going to burn it down.

The most famous view of Torres del Paine is from under the massive, with three monumental mountains with ice field and a beautiful turquoise lake under them. The W and O tracks will take you around the massive, whilst sleeping the pre-booked camps.

My adventurer soul was slightly hurt by the massive queue at the entrance to the national park. I was hoping for a bit more solitude in the Patagonian wilderness. But luckily the tourists eventually disperse, so you don´t feel like at Wenceslas Square.

A great alternative to the popular Torres del Paine is on the Argentinian side a 3k mountain called Fitzroy: Cerro Chaltén, Cerro Fitz Roy or Mount Fitz Roy. Cerro means in Spanish mountain and Chaltén comes from a local

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 62

05.12.19 14:28

language Tehuelche (Aonikenk) and means smoke. The top of the mountains is pretty much all the time covered in a cloud that really looks like a smoke coming up from the top.

Contrary to Torres, the entry is still free and there is significantly less tourists. Apparently, the water in rivers here is so clean that it is drinkable from the actual stream, something not recommended in other parts of the world.

Of course, I gave it a go – and I survived!

The last night of our hike we were a bit surprised by a sudden heavy rain – thanks to which we found out that our campground is actually in a river basin. The initial “dam” building turned soon into nocturnal evacuation on the nearby hill.

After last night´s adventure and several days of instant food, back at El Chaltén town, we in-

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 63

dulged in the best steaks ever, accompanied by amazing red wine.

Tierra del Fuego – the end of the world Ačkoli o dost jižněji než Punta Arenas, město Usuaia na mě působilo poněkud méně polárně.

Je tady i Hardrock Café Usuaia! Pak jsme zjistili, že ve všech bankomatech ve městě zrovna došly peníze. Lehce prekérka, vzhledem k tomu, že náš hostel nepřijímal karty. Kdo je ale přijímal, byla nedaleká restaurace. Po několika sklenicích vína, pár panácích místního pisco sour a naprosto nejlepším ceviche – syrové rybě – na světě (ne, nesmrdí, je čerstvá, pokapaná limetkou), jsme našli bankomat, který ještě peníze měl.

Z Usuaiy se vyjíždí na výpravy k Antarktidě, v letadle či helikoptéře se tady můžete také proletět nad nespočtem ostrovů a nedalekým národním parkem. A nebo si, tak jako

my, můžete stopnout náklaďák s Coca-Colou a mezi cinkajícími bedýnkami se nechat odvézt až přímo do národního parku. V muzeu se tady dozvíte o smutné historii setkání původních místních obyvatel se západní civilizací. Místní lidé chodili v podstatě nazí, maximálně přikrytí kůží. A to i když je tu fakt zima.

Však se také Ohňová země jmenuje podle nich – v roce 1520 Fernão de Magalhães nejprve uviděl při pobřeží jejich velké ohně.Příchod Evropanů pro místní znamenal zkázu. Na konci 19. století sem Evropané přinesli neštovice a genocidu a během doslova pár let místní lidi, lovce a sběrače, kteří tu žili už tisícovky let před Kristem, vyhladili. Ti, co zůstali, byli nuceně oblečeni, převychováni na křesťany anebo převezeni „na ukázku do Evropy“. Teď z hlavních kmenů přežily už jen stovky lidí, většinou mluvících španělsky.

05.12.19 14:28

VODOPÁDY IGUAÇU Text: Ivana Cachová Brazílie – většině se vybaví hlavně Rio, karneval, papoušci, sex, drogy a nekonečné množství caipirinhi. Málokdo ale ví, že právě tady se nachází jedna z částí největšího systému vodopádů světa a jedna z nejpůvabnějších scenérií na celém světě vůbec – komplex zhruba tří set vodopádů je doslova hranicí mezi Brazílií a Argentinou.

Moje cesta sem vedla ze Sao Paula, odkud je to letadlem do Foz de Iguaçu asi tři hodiny letu. Na letišti mě vyzvedl sympatický místní průvodce Marlon, který tu odmalička žije a který mi vyprávěl spoustu zajímavostí, o kterých se nikde nedočtete. Jsou věci, které zkratka nevymyslíte, ale tady máte pocit, že je možné vše. Třeba, že s výhledem na největší z brazilských vodopadů si vám na ruku sedne nádherný obří motýl a pózuje, dokud si neuděláte dokonalou fotku s celou scenérií.

Brazilskou část jsme prošli za necelé tři hodiny. Zmáčená sprchou od posledního a největšího vodopádu jsem zasedla se sklenkou argentinského červeného v restauraci na břehu řeky Iguaçu s výhledem přímo na to nejopěvovanější a zároveň nejobávanější místo – Ďáblův chřtán, největší div argentinské části. To mě čekalo následující den. Vedou se dohady, která z částí je krásnější a zajímavější, takže očekávání druhého dne byla opravdu velká.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 64

05.12.19 14:28

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 65

05.12.19 14:29

Po projetí městečka Puerto Iguaçu, které je téměř na argentinské hranici, se dostáváte ke vstupu do národního parku Iguaçu, ve kterém se můžete pohybovat buď pěšky, nebo místním vláčkem.

Cestou potkáváte opičky a nosály čekající na každé zašustění papíru či sáčku, aby vás mohli připravit o svačinu, nebo dokonce cennosti.

Já byla varována předem a svou svačinku jsem si uhlídala.

Mezi jednotlivými vodopády vede důmyslně postavený systém mostů a lávek, díky kterým jste s touto dunící a prskající nádherou přímo spjati. Cestou k „hřmícímu obrovi“ se můžete kochat zelení prorostlou kaskádou vodopádů, které byly inspirací pro Oscary ověnčený film Avatar, nebo si můžete udělat piknik u některého z „bejby“ vodopádů a jen tak rozjímat.

Všechny příručky hovoří nejvíce o Ďáblovu chřtánu (Garganta del Diablo), k němuž se pojí legenda, která praví, že bůh Mboi měl v plánu se oženit s překrásnou dívkou Naipí. Ta utekla se svým pozemským milencem Tarobá a společně se vydali kánoí po řece

Iguaçu. Poté, co se Mboi o zradě dozvěděl, přeřízl vzteky řeku na dva kusy a vytvořil vodopády, ve kterých milenci zahynuli.

Plna očekávání se už v odpoledních hodinách, kdy je prý pohled nejkrásnější, procházím mezi vodopády a vydávám se po nekonečně dlouhém mostě přes řeku přímo do „chřtánu“. Nevím, co mohu čekat, ale už z dálky slyším silné dunění, které se s každým krokem zesiluje. Jsem tu, přestávám mluvit a jen zírám. Tohle se asi slovy ani nedá popsat, tohle se musí zažít – název Ďáblův chřtán je vskutku výstižný. Tady opravdu máte pocit, že stojíte před obřím vchodem do pekla. Mísí se ve vás pocity hrůzy, respektu a úžasu zároveň.

Pohled na hektolitry vody dopadající hluboko dolů vás úplně uhrane. Obří oblaka stoupající páry navozují pocit, že se opravdu propadáte přímo do pekla. Pokud máte štěstí, dokreslí vám tento úchvatný pohled duha, a vy zůstanete stát doslova jako přikovaní.

Ostatně, kam spěchat? Argentinské víno a steaky jsou tu na každém rohu a nikam neutečou.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 66

05.12.19 14:29

IGUAÇU FALLS Brazil – many instantly think of Rio, carnival, parrots, sex, drugs and endless amount of caipirinha. However, a few people know that there locates one part of the world’s largest system of waterfalls - the complex of roughly three hundred waterfalls literally makes up a border between Brazil and Argentina.

ly-built system of bridges, that literally connects you with this rumbling and sputtering beauty. On your way towards the “thundering giant”, you can enjoy a view of the cascade of waterfalls with greenness grown through (that inspired the Oscar-winning Avatar movie), or have a picnic near some of the “baby” waterfalls and just contemplate.

I took a nearly three-hour flight from Sao Paulo to get to Foz de Iguaçu. Marlon, a nice local tour guide, who has lived here since his childhood, picked me up at the airport. He shared a lot of interesting facts you don’t get to read about. Some things are just hard to believe, but here you have a feeling that everything is possible. For instance, when a beautiful gigantic butterfly lands on your hand and strikes a pose until you manage to take a perfect photo of it with a waterfall in the background.

All guides most frequently talk about the Devil’s Throat (Garganta del Diablo), which is tied to one legend. The god Mboi was planning to get married with a beautiful girl named Naipi. She ran away with her earthly lover Tarobá, though, as they embarked on a journey by canoe on Iguacu river. After Mboi learnt about the betrayal, he got angry, cut the river at two pieces and by that, he created the waterfalls where the lovebirds perished.

We got through the Brazilian part in less than three hours.

Soaked with water from the last and largest waterfall, I sat down in the restaurant on the bank of Iguacu river, holding a glass of Argentinian red wine in my hand, and enjoyed the view on the most glorified yet the most dreaded place – Devil’s Throat, the greatest wonder of the Argentinian part.

It was scheduled for the next day. There are disputes held on which part is the more beautiful and interesting one. Hence, the expectations on the following day were set real high.

After you cross through the town of Puerto Iguaçu, almost on the Argentinian border, you’ll get to the entrance to the Iguaçu national park, within which you can move around either by foot, or by a local little train. You pass monkeys and coatis waiting for every sound of rustling sack or paper, so they can rob you off your snack or even some of your valuables. I got a warning in advance and took good care of my snack. In between separate waterfalls, there is a thorough-

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 67

In the afternoon hours, when the view is allegedly most beautiful, I’m walking in between the waterfalls and heading over an endlessly long bridge across the river right to the “throat”.

I’m not sure what to expect, but I can hear a sound of rumble, getting stronger with every step. I come, cease to talk and I just keep staring. You cannot describe this with words, you simply have to experience it with your own eyes – the title Devil’s Throat is accurate, indeed. You truly feel like you’re standing in front of a huge entrance to hell, having mixed up feelings of fright, respect and astonishment. Watching hectolitres of water falling deep down completely blows you away. Gigantic clouds of rising steam suggest that you’re sinking directly to hell. If you get lucky, this charming view is enriched with a rainbow, which makes you mesmerized and stuck to the ground even more.

After all, there’s no rush. Argentinian wine and steaks are on every corner here, not going anywhere.

05.12.19 14:29

FAVELA V RIU Text: Ivana Cachová

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 68

05.12.19 14:29

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 69

05.12.19 14:29

Tuhle vcelku netradiční turistickou výpravu nám zařídil řidič Marco, který je mimo jiné skvělým soukromým průvodcem v Riu. Ti, co pamatují Prahu před rokem 1989, by si v jeho osobě připomněli taxikáře, který zařídí úplně všechno a který zná ty správné lidi všude, kde je třeba.

Cestou do poklidnější favely Chapeu Mangueira, která je nedaleko od slavné pláže Copacabana, jsme nakoukli na okraj známé favely Dona Martha, kterou před lety tak trochu proslavil i Michael Jackson, který zde natočil videoklip k songu They Don’t Care About Us a který měl na zdejší poměry upozornit. Michael zde má i bronzovou sochu. Jak jinak než se samopalem.

Při vjezdu do „naší“ favely stáhnul řidič začouzená skla, my dali ruce na klín a projeli poklidně kolem „checkpointu“ s třemi těžkooděnci.

Pokračovali jsme dále k restauraci, kde jsme měli sraz s naším průvodcem. Tahle restaurace na kraji favely je dokonce i v Tripadvisoru a my můžeme potvrdit, že jídlo mají naprosto luxusní.

Majitel nás pobavil pivním táckem Svijany.

Venku na oko panuje klid a pohoda. Ale zbraň tu má úplně každý. A to jak dospělí, tak i děti školního věku. Odtud se už dále sami jen tak nevydáte.

Za chvíli pro nás přišel náš průvodce – údajně příbuzný šéfa favely, uznávaný sportovec a majitel tělocvičny na bojové sporty. Prohlídka tohoto nepřístupného a nevšedního místa mohla začít.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 70

05.12.19 14:29

Sto metrů po normální silnici a pak už jen úzké uličky, příkré schody, špína, smrad, odpadky a šrot. Tři dědouškové před jedním z „domů“ evidentně balili drogy. Ale… fotit zakázáno, koukat do očí zakázáno.

Stoupáme po schodech na vyvýšené místo, kde potkáváme teenagera se samopalem sledujícího okolí. Člověk tu strachy skoro zezelená, protože život zde nemá žádnou cenu a stát se může vše. Díry od kulek ve zdech jsou prý jen od občasných přestřelek. Na prohlídku jsme dostali sice jen třicet minut, ale i to stačilo. Rychle jsme se vrátili zpět do restaurace uhasit žízeň a spláchnout to, co jsme právě viděli.

Průvodce se chtěl pochlubit, a tak nás ještě vzal do své tělocvičny. Naši bijci z Oktagonu by zírali, kde a jak se dá trénovat. Tělocvičnu jsme samozřejmě pochválili a dobrovolně nakoupili spoustu triček – protože tady opravdu není prostor pro hrdinství a odpor. Alespoň máme pocit, že jsme přispěli na děti favely – snad se k nim alespoň zlomek peněz dostane. Žádné velké drama jsme nezažili, ale vidět děti se samopaly, špínu, chudobu a drogy – to zanechá stopu i na otrlejších jedincích.

A teď zpět na Copacabanu.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 71

05.12.19 14:29

FAVELA IN RIO This completely untraditional tourist expedition was arranged for us by Marco, a driver who, among other things, is an excellent freelance guide in Rio. His personality would remind those who remember Prague before 1989 of a taxi driver who could arrange completely everything and knew the right people wherever it was needed.

On the way to a relatively calm favela Chapeu Mangueira, situated not far from the famous Copacabana beach, we took a glance into the edge of the renowned favela Dona Martha, made a bit famous by Michael Jackson himself some years ago who filmed his video clip here, for his song They Don’t Care About Us, aiming to draw attention to the local situation. Michael has even a bronze statue here. With a submachine gun, of course.

When entering “our” favela, the driver pulled the smoked window glass down, we put hands on laps and drove calmly by a “checkpoint“ with three men in full gear. We went on to a restaurant where we were to meet our guide. This restaurant at the favela outer boundary is even in Tripadvisor and we can confirm that they serve absolutely high-end meals. The owner amused us with a Svijany beermat.

It appears to be calm and comfortable outside. But each and every person here has a gun. Both adults and schoolchildren.

From here on you won’t hit the road alone.

After a while, our guide came to pick us up – allegedly a relative of the favela boss, a recognised sportsman and owner

of a martial-arts gym. A guided tour of this inaccessible and unusual place could start.

One hundred metres on a normal road and then only narrow lanes, steep stairs, dirt, awful smell, rubbish and scrap. Three old guys in front of one of the “houses” were clearly packing drugs. But… no cameras, no direct eye-contact. Strictly forbidden.

We go upstairs to an elevated place where we meet a teenager with a submachine gun monitoring the surroundings. Here one can almost get blanched with fear, because life here is worthless and anything can happen. We are said that the bullet holes in walls are just from occasional gunfights. Although we were allowed to tour the place for thirty minutes only, it was enough. We returned to the restaurant quickly to quench our thirst and wash down what we’ve just seen with a drink.

The guide wanted to boast, so he still took us to his gym. Our Octagon fighters would stare where and how one can tone up. We naturally praised the gym and bought many t-shirts voluntarily – because there was no room for heroism and resilience there, a dead cert. At least we have a feeling that we contributed to favela children –hopefully, at least a fraction of the money will reach them.

We did not experience any big drama, but to see children with submachine guns, dirt, poverty and drugs – this leaves an imprint even on rather hardened persons.

And now back to Copacabana.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 72

05.12.19 14:29

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 73

05.12.19 14:29

SEYCHELY

RÁJ V INDICKÉM OCEÁNU Text: Roman Zvarič Izolované souostroví severně od Madagaskaru je jediným místem na světě, kde rostou zvláštní ořechy coco de mer ve tvaru ženského klína. Kromě nich zde na návštěvníky čekají fantastické liduprázdné pláže, ideální podmínky na potápění, okouzlující příroda, a především klid.

Isolated archipelago north of Madagascar is the only place on Earth with female womb-shaped nuts called coco de mer.

Besides them, the visitors are awaited by fantastic beaches without people, perfect diving conditions, stunning nature and first and foremost the tranquillity.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 74

05.12.19 14:29

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 75

05.12.19 14:29

Ostrovy lemují útulné malé pláže se sněhobílým pískem obklopené hradbou palem a balvany jako z obrazů od Dalího. Omílá je tyrkysově modré moře s korálovými útesy a mnoha skvělými místy na šnorchlování i potápění. Druhý největší ostrov Praslin (38 km2) je domovem ikonické pláže Anse Lazio, která se umísťuje ve všech žebříčcích top pláží světa.

Na Praslinu je také organizací UNESCO chráněné údolí Vallée de Mai, kde na palmách, jež sahají do výšky až třiceti metrů, rostou v úvodu zmíněné coco de mer. Unikátní „erotické“ ořechy, které mají z jedné strany tvar dámského přirození a z druhé pěkně vytvarovaného pozadí, se díky své podobě staly zdrojem mnoha legend a mýtů. Výmluvný tvar tomuto „zakázanému ovoci“ logicky přisuzoval afrodiziakální vlastnosti a traduje se, že Rudolf II. za jeden exemplář zaplatil celé jmění. Největší kousky váží přes čtyřicet kilogramů, a když spadnou do moře, potopí se. Po čase však vnitřek vyhnije a vytvoří se plyny, jejichž působením ořechy vyplavou na hladinu. Námořníci proto věřili, že rostou na mořském dně – tak vznikl název coco de mer neboli mořský ořech.

The islands are bordered by cosy tiny white sand beaches, which are surrounded by wall and boulders just like on Dalí’s paintings. They are environed by turquoise sea with coral reefs as well as many awesome spots for snorkelling and diving.

The second largest island, Praslin (38 km2), is home to the iconic beach Anse Lazio, that is included in all top world beaches lists.

In Praslin, there’s also the UNESCO-protected valley, titled Vallée de Mai, where the previously mentioned coco de mer grow on palm trees of up-tothirty-meters height. Unique “erotic” nuts, shaped as a female womb from one side and as a neat back from the other, have become a source of many legends and myths thanks to its appearance.

Naturally, the expressive shape of this “forbidden” fruit attributed aphrodisiac nature to it. The rumour has it that Rudolf II paid an entire fortune for a single specimen. The biggest piece has a weight of over forty kilograms and if it falls into the sea, it drowns. After some time, though, its interior tends to rot off and produces a gas which forces the nut back up to the surface. Out of this reason, the sailors used to believe that it grew on the sea bottom - that is why it’s named coco de mer - the sea nut.

Seychely byly až do 18. století neobydlené a sloužily jako základny pirátů. Neobydlená zůstala dodnes drtivá většina z celkem 115 ostrovů, které tento stát tvoří, a díky tomu na nich vládne nespoutaná divočina, v níž se potulují zvířata jako z Jurského parku – třeba obří až 180 let staré želvy. Místní zákonodárci si uvědomují, že právě nedotčená příroda je hlavní atrakcí Seychel, a proto přísně omezují počet turistů.

As late as until the 18th century, the Seychelles had been uninhabited and according to the legend, the pirates had their bases there. The vast majority of total 115 islands making up this state have remained uninhabited, which is why its nature stays untamed with Jurassic park-like animals wandering around – for example gigantic 180-year-old turtles. The local lawmakers fully realize that the pristine nature is the main attraction of the Seychelles, hence they strictly limit the amount of tourists.

Obecně zde nečekejte žádné kluby a divoké večírky. Relativně živý je pouze největší ostrov Mahé s hlavním městem Victorií, všude jinde panuje klid a návštěvníky spíš než party rozjívených teenagerů tvoří páry včetně mnohých dvojic na svatební cestě.

Generally, don’t expect many clubs or wild parties there. The only relatively vivid spot is Mahé, the largest island, with its capital city Victoria. The atmosphere is calm and quiet at other places and the visitors are the couples, including the ones on their honeymoons, rather than wild teenagers.

Přestože na Seychelách sídlí několik velice exkluzivních hotelů, ostrovy působí autentickým dojmem. Neexistuje zde kriminalita, zdejší kořeněná kuchyně je silně návyková a charismatičtí místní lidé jsou neskutečně příjemní. Ostatně v žebříčku národů podle spotřeby piva nám dýchají na záda a patří jim vynikající druhé místo.

Even though several very exclusive hotels have their nest at Seychelles, the islands retain the authenticity. There is no criminality, the local spicy cuisine is strongly addictive and the charismatic locals are incredibly nice.

After all, they are breathing upon our neck within the list of most-beerdrinking nations and rank excellent second position.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 76

05.12.19 14:29

OSTROV SVĚT WORLD ISLAND TOUR Staňte se jedním z prvních návštěvníků uměle vytvořeného souostroví Svět a prožijte den na pláži právě zde! Náš řidič vás vyzvedne v hotelu a odtud pojedete do přístavu Fisherman ve čtvrti Dubaj Jumeirah. V přístavu už na vás bude čekat luxusní rychloloď, kterou pojedete na ostrov pojmenovaný Libanon. Teď už budete celý den jen relaxovat na pláži nebo u bazénu.

Výhled na panorama města Dubaj, města, které nikdy nespí, dodává ostrovu výjimečnou atmosféru.

Well known for its numerous and eccentric masterpieces, Dubai opens up even more new dimensions with The World Islands, the only man made archipelago shaped like a gigantic map of the world.

Very few have visited The World, so be one of the first who step onto these manmade Islands and gaze at the Dubai skyline from a very special angle. During the passage from Fisherman´s Port to Lebanon Island, you will already feel the refreshing breeze. Enchanted by the amazing view of the Dubai skyline, you will soon forget the stress of urban life. Enjoy sunbathing on the white sandy beach, sip your favorite cocktail at the pool or dive into the crystal-clear sea, all framed by the backdrop of the spectacular Dubai skyline.

www.holidaymoments.ae

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 77

05.12.19 14:29

BUĎ JSTE TURISTA, ANEBO CESTOVATEL Foto Karel Wolf Se světoběžníkem Karlem Wolfem o českých specifikách cestování, o tom, jak si z cestování udělat živobytí anebo jak po exotických dobrodružstvích zvládat návraty zpět domů.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 78

05.12.19 14:29

YOU ARE EITHER A TOURIST OR A TRAVELLER

Karel Wolf Cestovatel, fotograf, a především pořadatel jednoho z největších cestovatelských festivalů u nás Kolem světa.

V poslední době cestuje i s manželkou a dvěma malými dcerami.

A traveller, photographer, and mainly organiser of one of the largest traveller festivals in this country, called Around the World.

In recent years, he has been joined by his wife and two small daughters on his travels. www.kolemsveta.cz MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 79

05.12.19 14:29

Jaké je být cestovatelem z Česka? Jak na vás lidé reagují, když jim řeknete, odkud jste?

Záleží i na tom, jak cestujete. Když člověk cestuje s cestovkou nebo třeba autem, tak se setkává s mnohem míň lidmi, než když po zemi cestuje linkovým autobusem, třeba po jihovýchodní Asii. Konkrétně tam reagují na Českou republiku s nadšením, hlavně kvůli fotbalu. Často jsou jména fotbalistů známější než země sama, kde přesně Česká republika leží, často lidé třeba v Indonésii ani nevědí, ale všichni znají jména jako Baroš nebo Poborský. Vietnam je specifický, Vietnamci velmi dobře vědí, kde je Česká republika, protože řada z nich u nás studovala a se získanými zkušenostmi ze zahraničí se pak vrátili do své rodné země. Proto dnes ve Vietnamu najdete i řadu „českých hospod“, kde se točí Plzeň a dostanete zde bramborák nebo klobásu. Jinde, třeba v Americe, moc netuší, co je to Česká republika, ale když jim řeknete Praha, tak to vědí. Každý druhý vám řekne, jak je to překrásné město, že v Praze byl anebo že je na jeho wishlistu. Praha je po celém světě neuvěřitelné lákadlo. Možná stejně silné jako Paříž, ta má velký zvuk. Ale třeba Milán, Mnichov žádné emoce nevyvolávají. Líbí se mi, že na cestách na mě lidé jako na Čecha reagují pozitivně.

Je zajímavé, že pro tenhle pocit pýchy na domovinu musí člověk často až někam na konec světa…

To je jako s rodiči, rodiče má člověk rád, nemusí s nimi být každý den, ale když jste delší dobu bez nich, dojde vám, jak jsou vlastně skvělí.

Naše typická pohádková postava je český Honza, co se vydává do světa. Velká část našich pohádek je vlastně o tom, že se hrdina vydává z domova, který je mu malý, do světa, kde se má něco naučit o sobě. Řekl byste, že v české povaze je touha cestovat a poznávat svět nějak zakódovaná?

I když je naše země pestrá, pořád je relativně malá s konkrétním podnebným pásmem. Češi brázdí celý svět od Himálají až po džungli Jižní Ameriky, je to v dnešních dnech i výrazně snazší než dříve díky stále levnějším letenkám.

Ani nemám tak na mysli cestování za odpočinkem, k moři, ale takové to cestování jako poznávání světa i sebe sama…

Tohle je samozřejmě velký rozdíl. Jste buď turista, anebo cestovatel. Turista přijede do Chorvatska a tam odpočívá. A pak je cestovatel, ten vyráží spíše s batohem než kufrem a nevadí mu postavit si stan vysoko v horách anebo bydlet v levném hotýlku uprostřed pouště. Většinou zůstane jen jednu nebo dvě noci a posouvá se dál na své cestě. Člověk toho takhle pozná mnohem více hlavně z místní kultury a zvyků.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 80

05.12.19 14:29

jakým českým cestovatelem, na kterého můžete narazit třeba na autobusové zastávce, ve vlaku nebo na několika týdenním treku. Takové Čechy potkávám rád. Přeplněné turistické autobusy s českými turisty na svých cestách nepotkávám, jejich destinace a mé se velmi liší.

Další specifikum českého cestování a turismu – začátek devadesátých let. Otevřely se hranice a my se vyvalili ven, v těch karosách, bez peněz, v Rakousku měli v sámoškách cedule Češi, nekraďte tady… Pamatujete na ty doby?

Já jsem ročník 1976, takže něco málo si pamatuji. Třeba že v roce 1992 jsme se skautským oddílem jeli do německých a rakouských Alp, a pamatuji si na ten údiv, když člověk projížděl ta ozdobená alpská městečka. U nás nic takového nebylo, všechno bylo šedivé a polorozpadlé.

Potom jsem vyrazil na Slovensko, Ukrajinu, do Rumunska, ale velké cesty jsme začali dělat až po roce 2000, to už bylo za velkou louži, to byl už velký svět.

Být profesionálním cestovatelem je teď docela in, přednášek, knížek, podcastů je strašná spousta. Jak vnímáte svoji konkurenci?

Cestování není žádná olympiáda, takže se mezi sebou nepoměřujeme, kdo je lepší, kdo horší.

Ale je pravda, že dnes hodně lidí o cestování vypráví. Těžko to srovnávat, každý má svůj styl, svůj drajv. Někdo je poutavější vypravěč, jiný zase dokáže nadchnout skrz své fotografie. Pro mě je důležité vtáhnout do přednášky i obecenstvo, zajímá mě, co si lidé myslí, baví mě moje zážitky sdílet.

Když na cestách narazíte na Čecha, máte z toho radost, anebo se spoluobčanům po světě spíše vyhýbáte? Spousta lidí to tak má…

Na cestách se vždy snažím proniknout mezi místní, poznat jejich způsob života, jejich tradice, humor a kulturu. Místní vás vždy spíše pustí mezi sebe, když jste sólo cestovatel, než když cestujete ve větší skupince. Na druhou stranu, když jste na cestě již delší dobu, máte pak radost, když své nově získané poznatky z cest můžete sdílet s člověkem, který to s vámi bude vnímat z podobného pohledu, tedy s ně-

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 81

Při jaké cestě se ve vás probudil ten pravý cestovatel? Někdo, kdo se rozhodl, že cestování je nedílnou součástí jeho já? A třeba se i rozhodl o svých cestách přednášet?

V Guatemale, kde jsem se zamiloval do indiánů vysoko v horách, ve vesničkách na úpatí sopky, to bylo něco úplně jiného, úplně jiná kultura, extrémně rozdílná příroda. I kvůli tomuhle zážitku jsem začal s přednášením, chtěl jsem to někomu předat, dalším lidem, kteří by na to byli zvědaví. A tehdy jsem už věděl, že příští rok musím vyrazit na další velkou cestu, tím byla Indonésie, pak Bolívie, a už to jelo. Každý rok jsem musel vyjet na dva tři měsíce někam pryč do zahraničí, nejlíp na jinou stranu zeměkoule, a poznávat ty daleké světy. Nabíjí mě to.

Na každou svou cestu se neskutečně těším, ale vždy se rád vracím i domů.

To je právě důležitá součástí umění cestovat – umět se i vracet. Pro spoustu lidí je konec dovolené a návrat do práce něčím tak frustrujícím, že je to vyčerpá víc, než kdyby snad na žádnou dovolenou nejeli… Přitom právě po návratu domů se dá celá ta cesta uzavřít a něco si z těch zážitků i vzít…

Určitě! Ono je to i o tom, jaký ten člověk žije život, jestli je rentiér a může cestovat donekonečna, anebo má kvůli práci během roku jen jeden měsíc volna. Tady se pocit z návratu může opravdu lišit. Pokud pracujete na volné noze, můžete v dnešní době pracovat v podstatě odkudkoli, jako to dělají digitální nomádi po celém světě. Pro ně návrat ztrácí smysl. Pro mě osobně je však každý návrat, tedy symbolické ukončení cesty, velmi důležitý. Nejen jako nutný závěr nějaké cesty, ale také jako soubor zážitků, které pak člověk teprve v klidu domova může vyhodnotit.

A asi je to taky otázka peněz…

Když jsem chodil na vysokou školu, měl jsem

obrovskou touhu vidět všechny země jihovýchodní Asie, ale spočítal jsem si, že kdybych šetřil a každý rok objevil dvě země, byla by to hrozná doba. Tehdy jsem narazil na kámoše, který si vedl ekonomický deník, kolik ho stála dlouhodobá cesta po Jihovýchodní Asii, a zjistili jsme, že to není nereálné, že se na takový větší výlet dá za rok za dva našetřit. A jen co jsem dokončil školu, opustil jsem zemi na rok a cestoval jsem mezi Indií a Singapurem, v každé zemi jsem strávil zhruba měsíc, Třeba i v takové maličké zemi, jako je Kambodža, můžete cestovat měsíc a dostanete se do míst, kam se vůbec nejezdí. Hodně lidí cestuje zrychleně, v Kambodži se zastaví na dvou třech místech a po týdnu mizí zase dál, protože se jim zdá ta země malá. Když se ovšem člověk zdrží, může objevit třeba zapadlé zlaté doly na pomezí s Vietnamem, to bylo něco neuvěřitelného. Borci z vesnice hloubili deset metrů hluboké díry, široké jako studna, měli nahoře rumpál, pomocí toho rumpálu se nechali spustit dolů a tam kutali hlínu. Manželky to vytáhly nahoru, rozhodily na zem, přehrabovaly a hledaly polodrahokamy.

To jsou příběhy, které když člověk vidí ve skutečnosti, jak ti lidé fungují, dojde mu, že zažívá něco, co se nedá s ničím porovnat.

Asi jste navštívil i spoustu míst, kde panuje extrémní chudoba. Jaké to je, být tam coby zástupce velice bohatého světa? Jak se člověk cítí tváří v tvář lidem, kteří žijí v pro nás zcela nepopsatelných podmínkách?

Je pravda, že to na člověka působí občas až strašidelně. Já jsem se třeba v té zlatokopecké vesnici cítil jako nějaký pozorovatel, fotograf, který pak má přijet do Česka a podat o tom zprávu, jak taky vypadá ten svět venku. Takže jsem se snažil si to moc nepřipouštět k tělu a fungoval jsem trochu jako reportér. Jednou jsme vycestovali s manželkou do Etiopie, na území mezi Sudánem a Etiopií, kde žije obrovské množství lidí v nepředstavitelné chudobě. Žijí v provizorních chatrčích z bláta a klacků. Je to zvláštní pocit, když člověk vidí druhého, jak spí jenom na rohoži na hlíně. Vidí rodinu s malým políčkem, které když sklidí, musí úrodu kameny nadrtit na mouku a uplácat z toho nějaké placky… A za námi běží děti, natahují ruce, abychom jim něco dali, to může člověka dohnat až k slzám. Moje žena má velké sociální cítění.

Založila neziskovku, která již více než třináct let podporuje vzdělanost chudých dětí v Indonésii.

K tomu ji přivedla taky právě cesta do Indonésie a poznání tam získané.

Jak se změní život cestovatele, když si pořídí rodinu?

Cestování může rodinu úžasně sblížit. Samozřejmě volba destinací se s malými dětmi zužuje, ale zase na cestách díky dětem získáte zcela nové zážitky a vaše děti každá cesta nesmírně obohatí, rozšiřují si své obzory. Jako rodina se užijete víc než doma, kde se během dne třeba ani nevidíte.

05.12.19 14:29

need to be with them every day, but when you are without them for a longer period, you realize how great they actually are.

Our typical fairy-tale character is the Czech Jack who sets out to experience the world. A large part of our fairy tales is about heroes leaving their home that becomes too small and setting off into the world where they learn something about themselves. Would you say that the desire to travel and to get to know the world is somehow coded in the Czech character?

Although our country is diverse, it is still relatively small, within a specific climatic zone. Czechs crisscross the whole world from the Himalayas to the jungle of South America, it is significantly simpler these days than before thanks to the ever cheaper air tickets.

I don’t mean so much traveling to get rest, to the seaside, but traveling as a way of learning about the world and oneself…

This is, of course, a great difference. You are either a tourist or a traveller. A tourist arrives to Croatia and rests there. And then there is the traveller who sets out with a backpack rather than a suitcase and doesn’t mind to put up a tent high in the mountains or to stay in a cheap hotel in the middle of the desert. Usually they stay for one or two nights only and move on in their journey. That way, you learn much more mainly about the local culture and customs.

What is it like to be a traveller from the Czech Republic? How do people respond to you when you tell them where you’re from?

It also depends on how you travel. If you travel with a tourist agency or by car, you meet far fewer people than if you travel on land by a public service bus, for example in southeast Asia. There specifically, people respond to the Czech Republic with enthusiasm, mainly because of soccer. The names of soccer players are often known better than the country itself, people, let’s say, in Indonesia often don’t even know where exactly the Czech Republic lies but they all know names like Baroš or Poborský. Vietnam is specific, the Vietnamese know very well where the Czech Republic is because many of them studied here and they then returned to their homeland with experience they gained abroad. That’s why you find many “Czech pubs” in Vietnam today where Pilsner beer is on tap and you can order potato pancakes or a sausage. Elsewhere, for instance in America, they don’t really know what the Czech Republic is, but if you tell them Prague, they know. Every other person will tell you how beautiful the city is, that they have been to Prague or it is on their wishlist. Prague is an incredible lure all around the world. Maybe as strong as Paris, that has a big name. But let’s say Milan or Munich don’t raise any emotions. I enjoy that in my travels, people respond positively to me as a Czech.

It is interesting that one must often go to the other side of the world for that feeling of pride of your homeland…

That’s like with parents, you love your parents, you don’t

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 82

05.12.19 14:29

To be a professional traveller is now quite in, there are plenty of talks, books, podcasts. How do you perceive your competitors?

Travelling is no Olympic games, so we don’t measure ourselves against each other, who’s better, who’s worse. But it’s true that today, many people tell about travelling in public. It’s hard to compare, everyone has their own style, their drive. Some are more intriguing storytellers, others have fascinating photographs. For me, it is important to engage the audience in the talk, I’m interested in what people think, I enjoy sharing my experiences.

When you encounter a Czech on your travels, are you glad or do you tend to avoid fellow-citizens abroad? Many people feel it that way…

On my travels I always try to mingle with the locals, to get to know their way of life, their traditions, humour and culture. The locals will always let you in more easily if you’re a solo traveller than when you travel in a group. On the other hand, when you have been on a journey for a longer period of time, you are glad when you can share your new findings with a person who will look at it with you from a similar perspective, that is with a Czech traveller whom you can meet let’s say at a bus stop, on a train or on a several weeks’ track. I like to meet such Czechs. I don’t encounter overcrowded tourist buses with Czech tourists on my travels, their destinations and mine are very different.

Another specificity of Czech traveling and tourism – the early 1990s. The borders opened and we poured out, in the Karosa buses, without money, in Austria, they had signs in supermarkets: “Czechs, don’t steal here”… Do you remember those times?

I was born in 1976, so I remember a little. For instance in 1992 I travelled with my scout troop to the German and Austrian Alps, and I remember the awe when we were passing through the decorated Alpine villages. We had nothing like that here, everything was grey and tumbledown. Later I set off to Slovakia, Ukraine, Romania, but we started doing major journeys only after 2000, that was over the pond, that was the big world.

On what journey did the true traveller awaken in you? Someone who has decided that travelling is an integral part of his self? And maybe decided to give talks about his journeys?

In Guatemala where I fell in love with the Indians high in the mountains, in villages at the foot of a volcano, that was something entirely different, completely different culture, extremely different countryside.

That experience was one of the reasons why I started with talk shows, I wanted to pass it on to someone, to other people that would be interested. And at that time I already knew that I had to go on another big journey the following year, that was Indonesia, then Bolivia and from there it just snowballed. Every year I had to leave for two to three months somewhere abroad, at best to the other side of the globe, and get to know the faraway worlds. It recharges me. I immensely look forward to every journey but I always like to return home.

That’s exactly the important part of the art of travelling – to know how to return. For many people,

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 83

the end of a holiday and the return to work is frustrating, it exhausts them more than if they had not gone on any holiday at all… But it is after the homecoming that the whole journey can be concluded and something can be distilled from the experiences…

Certainly! It’s also about what kind of life the person lives, if it is a rentier and can travel endlessly, or has only one month of free time during the year because of work. There, the feeling about the return can differ. If you are a freelancer, you can basically work from anywhere nowadays, which is what digital nomads do all around the world. For them, the return loses its meaning. For me personally, however, every return, i.e. a symbolic end of the journey, is very important. Not only as a necessary conclusion of a journey but also as a set of experiences that you can evaluate only then, in the quiet of your home.

It is perhaps also a question of money…

When I went to university, I had a great desire to see all countries of Southeast Asia but I calculated that if I saved money and discovered two countries every year, it would take terribly long. At that time I bumped into a friend who kept an economic diary, how much he spent on a long-term journey across Southeast Asia, and we discovered that it is not unrealistic, that you can save up for such a larger trip in a year or two. And as soon as we finished school, I left the country for a year and I travelled between India and Singapore, I spent about a month in each country. Even in such a small country as Cambodia you can travel for a month and get to places where no one ever goes. Many people travel in a rapid manner, they stop in Cambodia at two or three places and after a week they are gone to somewhere else because the country seems small to them. But if you stay a little longer, you can discover, for instance, forgotten gold mines on the border with Vietnam, that was something unbelievable. Some blokes from the village dug ten metres deep holes, wide as a well, they had a winch at the top, using that they had themselves lowered down and there they dug the soil. The wives pulled it up, spread it on the ground, and raked through it searching for

semiprecious stones. These are stories which, if you see in reality how the people operate, you realize that you’re experiencing something that’s not comparable to anything else.

You have probably visited many places where extreme poverty prevails. What is it like to be there as a representative of a very rich world? How does one feel face to face with people who live in what are for us absolutely indescribable conditions?

It is true that sometimes it is almost scary. I, for example, felt in that gold-mine village as a kind of observer, a photographer who is meant to get back to the Czech Republic and report on what the world out there also looks like. So I tried to keep distance from it and I operated a little like a reporter. Once we travelled with my wife to Ethiopia, to a land between Sudan and Ethiopia where a huge number of people live in unbelievable poverty. They live in temporary hovels made of mud and sticks.

It is a strange feeling when you see another person sleeping only on a mat on dirt. You see a family with a tiny field which, when they harvest, they use stones to grind the crops to make flour and knead some pancakes out of it… And children run to us, reach out their hands to us to give them something, that can drive you to tears. My wife has a great social heart. She established an NGO that has supported education of poor children in Indonesia for over thirteen years. She was brought to it also by a journey to Indonesia and by the knowledge gained there.

How does the life of a traveller change when they start a family?

Travelling can bring the family close together wonderfully. Of course, the choice of destinations is narrowed with small children but thanks to children you get entirely new experiences on your travels and each journey enriches your children immensely, they broaden their horizons. As a family, you get to spend more time with each other than at home where you may not even see each other during the day.

05.12.19 14:29

EXOTICKÉ HOTELY

EXOTIC HOTELS

Text: Roman Zvarič Foto: archiv - Natura Vive, Sorrisniva, Jumbo Stay, Harlingen Harbour Crane, Alpeniglu, www.freespiritspheres.com Luxusní pětihvězda? Nuda. Vybrali jsme několik unikátních, nevšedních i lehce bizarních podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli.

Luxurious five stars? Boring. We’ve selected a few unique, extraordinary and even slightly bizarre enterprises you have likely never heard of.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 84

05.12.19 14:29

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 85

05.12.19 14:29

IGLÚ NA SJEZDOVCE Alpeniglu Ledová vesnička Alpeniglu je situována přímo v srdci resortu SkiWelt Wilder Kaiser-Brixental, největší propojené lyžařské oblasti v Rakousku. Komplex osmnácti iglú leží nedaleko stanice lanovky Hochbrixen a je tak snadno dostupný i nelyžařům, byť hlavní kouzlo samozřejmě spočívá v tom, že se dá až do recepce přijet na lyžích. Kromě centrální budovy hotelu a jednotlivých „pokojů“ Igloo Suite je součástí areálu kostel, restaurace, bar, zimní zahrada a výstavní síň Ice Land, kde jsou k vidění ledové sochy. Drinky se samozřejmě podávají ve sklenicích z čistého ledu. www.alpeniglu.com

The ice village Alpeniglu is situated in the very heart of the resort SkiWelt Wilder Kaiser-Brixental, the largest, interconnected ski region in Austria.

The premises with 18 igloos are located near the cableway station Hochbrixen, being thus easy to access by non-skiers too, although its main charm consists, of course, in the fact that you can reach the reception desk on the skis. In addition to the central hotel building and individual “rooms” of the Igloo Suite, the premises also contain a church, a restaurant, a bar, a winter garden and an exhibition hall Ice Land, where ice statues can be seen. Drinks are naturally served in glasses made of pure ice.

ROMANTIKA V PŘÍSTAVU Harlingen Harbour Crane Známá silueta atypického, téměř padesát metrů vysokého jeřábu je dominantou harlingenského přístavu již od šedesátých let. Řadu desetiletí sloužil na vykládání zboží ze zaoceánských lodí, ale pak ho nahradily modernější stroje a jeřáb chátral, než někoho napadlo přestavět jeho kabinu na luxusní hotelový pokoj pro dva hosty. Vznáší se sedmnáct metrů nad zemí a z jeho oken lze pozorovat dění v přístavu, město i hladinu Severního moře. Výhled nemá chybu, romantický pobyt však svazuje několik omezení: přísný zákaz kouření, domácích zvířat a návštěv. www.havenkraan.nl The well-known silhouette of the non-standard, almost fifty-metre-high crane has been the prominent landmark of the Harlingen’s harbour since the 1960s. For many decades, it was used for unloading goods from ocean liners, but then it was replaced by more modern machines. The crane was falling into disrepair until someone came up with an idea to convert its cabin into a luxurious hotel room for two guests. It is hovering seventeen metres above the ground and its windows are overlooking what is going on in the harbour, in the town or the surface of the North Sea. The outlook is perfect; however, the romantic stay is bound by several restrictions: a strict ban on smoking, no domestic animals and no visitors.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 86

05.12.19 14:30

U DRÁKULY Teatro Hotel Teatro v portugalském Portu sídlí – jak název napovídá – v budově bývalého divadla, které zde bylo v provozu do poloviny 19. století. Dovnitř za masivní vchodové dveře z těžkého železa popsané verši barvy ohně nepronikne ani paprsek denního světla. Funkci recepce zastává pokladna, kde každý host dostane vstupenku do svého pokoje. Chodby připomínají backstage, stěny lemují temné těžké závěsy, k osvětlení slouží bodové divadelní reflektory. Marně byste pátrali po jakýchkoli světlých barvách. Nenapodobitelná atmosféra dokonale připomíná snímky Davida Lynche a při cestě přízračnou chodbou na toaletu se nezbavíte pocitu, že jste se ocitli v hororu Osvícení Stanleyho Kubricka. Kdyby se odněkud vynořil upír, asi by vás to moc nepřekvapilo. www.hotelteatro.pt The Teatro Hotel in Portugal Porto is situated – as its name suggests – in the building of a former theatre which was operated here until the middle of the 19th century. Not a single ray of daylight can penetrate through the robust entrance door made of heavy iron, with verses written on in the colour of fire. The box office serves as a reception, where every guest gets a ticket to enter their room.

The corridors resemble the backstage; the walls are lined with dark, heavy curtains and theatre spot lights are used for illumination. Your search for any light colours would be in vain. The unmatchable atmosphere resembles David Lynch’s films perfectly and when walking along an eerie corridor to the toilet you won’t be able to get rid of the feeling that you are caught in the Stanley Kubrick’s horror The Shining. You might not be taken aback if a vampire appeared out of the blue.

UFO Free Spirit Spheres Až konečně přiletí mimozemšťané, stěží najdou vhodnější ubytování než tento hotýlek, který leží (respektive visí) v deštném pralese na ostrově Vancouver u západního pobřeží Kanady. Do té doby mohou v koulích zavěšených na větvích rozložitých stromů přespávat pozemšťané, kteří mají rádi nevšední zážitky a zároveň pobyt v přírodě. Podnik, kterému majitel říká Treehouse Resort, je otevřený po celý rok a nabízí na výběr tři kulaté „domky“ s poetickými dívčími jmény Eve, Eryn a Melody. Dovnitř se vejde vše potřebné včetně sklápěcí dvojpostele. Vypadá to skvěle, jen se nemůžeme zbavit pocitu, že uvnitř se možná hosté cítí jako v zorbingové kouli. http://freespiritspheres.com When finally extra-terrestrials land here, they will hardly find a more suitable accommodation than this little hotel which lies (or rather hangs in the air) in the rain forest on the Vancouver island near the western coast of Canada. Until then the terrestrial beings who love both special experiences and staying in the wilderness can overnight in the spheres suspended on branches of spreading trees. The enterprise which its owner calls the Treehouse Resort is open throughout the year and offers three spherical “houses” to choose from. They have poetic girl names: Eve, Eryn and Melody. The interior contains everything needed including a folding double bed. It looks fantastic; nevertheless, we can’t get rid of the feeling that the guests inside may feel like in a zorbing ball.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 87

05.12.19 14:30

V ZÁŘI POLÁRNÍ ZÁŘE Sorrisniva Druhá „eskymácká ubikace“ z našeho výběru leží na severu Norska za polárním kruhem. Tematická výzdoba od místních umělců na každém kroku odkazuje na Vikingy a tajemné nordické legendy. Hlavním bonusem v porovnání s konkurencí ve středu Evropy je polární záře, která se na zdejším nebi rozprostírá vždy od konce srpna do dubna. A co se zde kromě pozorování oblohy a saunování dá dělat? Plavat, vyrazit na projížďku na saních tažených koňským spřežením a největší specialitou je sobí safari.

The second “Inuit quarters” from our selection are situated in the north of Norway behind the polar ring. The thematic decorations by local artists, visible wherever you go, refer to Vikings and mysterious Nordic legends.

In comparison with competitors in the centre of Europe, the main bonus here is northern lights which stretch on the local sky always from late August till April. And what else can be done here besides watching the sky and taking a sauna? You can swim, go for a ride on sledges drawn by a team of horses and the greatest speciality is a reindeer safari park.

PŘESPÁNÍ NA LETIŠTI Jumbo Stay Vysloužilý Jumbo Jet 747-212B z roku 1976, který je trvale zaparkovaný na letišti Arlanda nedaleko Stockholmu, se po renovaci interiérů a rozsáhlých úpravách stal jedním z nejznámějších hotelů ve Skandinávii. Kdysi létal v barvách společnosti PanAm a měl kapacitu 450 pasažérů, dnes fandům do letectví nabízí 76 lůžek ve 33 pokojích. Funkci „prezidentského apartmá“ zde plní kokpit. www.jumbostay.se An old jumbo jet 747-212B from 1976, now permanently parked at the Arlanda airport near Stockholm, had his interior renovated and has become, after extensive changes, one of the most famous hotels in Scandinavia. In the past it used to fly Pan Am colours and had a capacity of 450 passengers; now it offers aircraft fans 76 beds in 33 rooms. Here, the role of the “presidential suite” is played by the cockpit.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 88

05.12.19 14:30

Objevte jedinečný svět naprosté relaxace Prožijte nezapomenutelné chvíle v podhůří Jeseníků, na místě, které je stvořeno pro výjimečné životní okamžiky. +420 777 472 402 / reservation@resortsobotin.cz / www.resortsobotin.cz

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 89

05.12.19 14:30

KOH JUM BEACH VILLAS www.kohjumbeachvillas.com

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 90

05.12.19 14:30

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 91

05.12.19 14:30

Luxusní, ekologický a elegantní úkryt ve vilách na pláži Vily Koh Jum Beach Villas jsou skrytým pokladem, kde se snoubí příroda, relaxace a luxus. Naše prvotřídní letovisko nabízí devatenáct vil s individuálním designem, které se nacházejí přímo na 700metrové pláži našeho areálu nebo v bujných tropických zahradách s nádhernými výhledy na západ slunce nad národním parkem Phi Phi. Koh Jum leží uprostřed Krabi, přitom jen hodinu vzdálené od mezinárodního letiště Krabi, takže je ideální pro objevování obdivuhodných přírodních krás Krabi, blízkých ostrovů nebo prozkoumání dalších skvělých míst Thajska – samotného Koh Jum. Můžete ale i jen tak polehávat u svého soukromého bazénu a číst si knížku (nebo nějakou napsat), volba je jen na Vás!

Koncepce V souladu s naším ekologickým přesvědčením nenabízejí naše vily televizi, ačkoli jsou svým charakterem luxusní, prostorné, pohodlné a soukromé. Jsme vilovým areálem šetrným k životnímu prostředí s pěkně napojenými venkovními sprchami, moskytiérami, piedestalem a stropními větráky v ložnicích.

Jsme hrdými partnery organizace Trash Hero, což je komunitní organizace, jejímž posláním je „spojovat komunity za účelem uklízení a snižování odpadů“.

Kromě zajišťování vymožeností z naší přírody a místních zdrojů ve vilách pro naše hosty nyní také stáčíme do lahví filtrovanou minerální vodu.

Umístění Nejlepším příjezdovým místem je mezinárodní letiště Krabi. Náš zástupce na letišti Vás uvítá a doveze Vás na naše soukromé molo, které je vzdáleno pouhých dvacet minut jízdy. Odtud Vás odveze dle Vaší volby, kterou uvedete v době rezervace, buď soukromá loď s dlouhou zádí (cca 35 minut), nebo soukromý motorový člun (cca 20 minut), a to na molo Koh Jum Mu Tu Pier. Odtud Vás odvezeme místní dopravou do areálu, což netrvá déle než pět minut. Také zajišťujeme vyzvednutí z letiště Phuket, pláže Ao Nang, města Krabi nebo ze sousedních ostrovů, jako jsou Koh Phi Phi, Koh Lanta, Koh Yao Noi, nebo z většiny dalších ostrovů, pokud tam čluny mají přístup.

Ubytování Devatenáct vil je individuálně navrženo tak, aby hostům zajistily jedinečný zážitek, a jsou nejvyšším měřítkem udržitelného luxusu pro život v ostrovních letoviscích v Thajsku. Naše vily nabízejí vynikající přírodní ventilaci a některé vily mají v ložnicích klimatizaci. Chladivý vánek od oceánu a zvuk vln umocňuje nádherný přírodní zážitek nočního spánku a zároveň udržuje naši ekologickou stopu co nejmenší. Ve vilách jsou hotspoty WiFi a sejfy pro osobní věci.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 92

05.12.19 14:30

Luxury Eco Chic Beach Villa Hideout Koh Jum Beach Villas is a hidden gem where nature, relaxation and luxury combine. Our boutique resort offers nineteen individually designed villas directly located on the resort’s seven-hundred-meter-long beach or in lush tropical gardens with beautiful sunset views overlooking the Phi Phi National Park. Koh Jum is centrally located in Krabi while just only one hour away from Krabi International Airport, so ideal for exploring Krabi’s amazing natural beauty, nearby islands or exploring one of Thailand’s last great places – Koh Jum itself. You could also just lie by your private pool and read a book (or write one) the choice is yours!

Concept Keeping true to our eco chic hideout beliefs, our villas, although luxurious, spacious, comfortable and private in nature, do not offer a television. We are an eco-friendly villa resort with beautifully attached openair showers, mosquito nets and pedestal and ceiling fans in the bedrooms. We are proud partners of Trash Hero which is a community-based organization whose mission is “to bring communities together to clean and reduce waste.” In addition to providing our natural and locally sourced amenities in the villas, we are now bottling filtered mineral water for our guests.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 93

Location The best port of arrival is Krabi International Airport. Our airport representative will welcome you and bring you to our private pier which is only a twenty minute drive. From there, subject to the choice you made at the time of booking a private long-tail boat (aprox. 35 minutes) or private speed boat (aprox. 20 minutes) will take you to Koh Jum Mu Tu Pier. From there we will bring you to the resort by local transport which does not take more than five minutes. We also arrange pickups from Phuket Airport, Ao Nang Beach, Krabi Town or from neighboring islands such as Koh Phi Phi, Koh Lanta, Koh Yao Noi or most other islands provided there is boat access.

Accommodation Nineteen villas are individually designed to provide a unique guest experience and sets the highest sustainable luxury benchmark for island resort living in Thailand.

Our villas offer great natural ventilation and some villas do have air conditioning in the bedrooms. A cool breeze from the ocean and the sounds of waves adds to a great natural experience to sleep at night whilst keeping our eco footprint as low as possible. There are WiFi hotspots and personal safes in all the villas.

05.12.19 14:30

V letošním roce zahájil svoji činnost v České republice honorární konzulát Srí Lanky. Zeptali jsme se při té příležitosti nového konzula pana Marka Němce na jeho aktivity.

This year Sri Lanka’s Honorary Consulate has started its activity in the Czech Republic. At that occasion we asked the new consul Marek Němec several questions regarding his activities.

Co pro vás tato mise znamená?

Je to pro mě nová výzva a velká čest po sedmadvaceti letech v cestovním ruchu rozvíjet obchodní, kulturní a diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi.

What does this mission mean to you?

To me it is a new challenge and a great honour after twenty-seven years in the tourism to develop business, cultural and diplomatic relations between both countries.

Kolikrát jste byl na Srí Lance?

Od roku 1992 to bylo více než stokrát. Nejde ale pouze o čísla, cesty na Srí Lanku cítím jako návraty do druhého domova, kde mám mnoho přátel i své zázemí.

STOKRÁT NA SRÍ LANKU A ZPĚT

Máte zde i své podnikatelské a jiné aktivity?

Především to je cestování, a rozvoj turismu. Dalo by se říct, že na tento krásný ostrov cestuje relativně malé množství cestovatelů – přibližně 2 miliony ročně. Z České republiky je jich asi 15 000. Plány ministerstva turismu je nárůst o čtyřnásobek během následujících pěti let. Mým cílem není kvantita, ale především představit ostrov v jeho různorodosti, atraktivitě a jedinečnosti. Přál bych si, aby se cestovatelé na ostrov opakovaně vraceli a objevovali nová místa, kterých jsou stovky. Programy cest na ostrově se kopírují – „nezávislí cestovatelé“ houfně cestují na doporučená místa, udělají pár selfies a jedou dál.

How many times have you been to Sri Lanka?

Since 1992 more than one hundred times. But it is not only about the figures, as I feel that travelling to Sri Lanka is like returning to my second home where I have many friends and my base.

Have you also any business or other activities here?

It is mostly travelling and tourism development. I can say that a relatively small number of travellers come to this beautiful island – approximately 2 million a year. And about 15,000 of them are from the Czech Republic. The Ministry of Tourism plans an increase of four times the number in the next five years.

My goal is not a quantity, but above all to present the island in its diversity, attractiveness and uniqueness. I wish travellers come to the island repeatedly and discover hundreds of new places which are there. Itineraries of the island travels are copied – crowds of “independent” travellers visit recommended places, take a few selfies and go on.

Měl byste pro naše čtenáře nějaké privátní tipy?

90 % cestovatelů míjí bez povšimnutí naprosto skvělá místa, jako je například panenské severovýchodní pobřeží, které se táhne v délce 250 kilometrů od surfařského ráje Arubam Bay přes Batticola, Passekudah, Trincomalee, Uppaveli, Nillaveli, kde je možno pozorovat velryby a delfíny.

Bezkonkurenčně nejlepší šnorchlování a potápění nabízí mořský národní park Pigeon Island.

Would you recommend some personal tips for our readers?

Absolutely incredible places are passed by 90% of tourists without noticing them, such as the virgin south-east coast which stretches for 250 kilometres from the surfing paradise Arubam Bay via Batticola, Passekudah, Trincomalee, Uppaveli to Nillaveli where whales and dolphins can be watched. The best snorkelling and diving bar none is in the sea national park The Pigeon Island.

A co počasí v této části ostrova?

S výjimkou severovýchodního monzunu v listopadu a prosinci zde oscilují denní teploty mezi 30 a 33 °C, v noci 27 °C a moře 28 až 30 °C.

And what about the weather in this part of the island?

Except for the south-east monsoon in November and December the day temperatures range from 30 to 33 °C, at night 27 °C and the temperature of the sea is 28-30 °C.

Jak vypadá jihovýchodní část?

Turisticky více navštěvovaná část je pod vlivem jihozápadního monzunu od května do října. Proto je také Srí Lanka navštěvovaná po celý rok.

Na rozdíl od jiných destinací nabízí k návštěvě sedm památek UNESCO, čajové plantáže v centru ostrova, možnost vidět celkem 6500 divokých slonů ve volné přírodě a další zajímavosti.

What does the south-east part look like?

The region most visited by tourists is influenced by the south-west monsoon from May to October. This is another reason why Sri Lanka is visited throughout the year. Unlike other destinations, it offers seven UNESCO heritage sites, tea plantations in the middle of the island, a possibility of spotting a total of 6,500 untamed elephants in the wilderness and other interesting things.

Jaké jsou vaše další cíle a aktivity?

Jednoznačně popularizace ájurvédy a propagace skvělých výrobků i přírodní kosmetiky. Také představit rozmanitost ostrova, kultury, náboženství, kuchyně. S ostrovem je spojeno kromě jiného i jméno světoznámého spisovatele sira Artura C. Clarka a geniálního architekta Geoffreye Bawy.

What your other objectives and activities?

Undoubtedly to make Yajurveda popular and to promote excellent products and natural cosmetics. Also to present a diversity of the island, culture, religion and cuisine. Among others things, the island is associated with the name of a globally renowned writer Sir Arthur C. Clarke and a brilliant architect Geoffrey Bawa.

A na závěr vaše osobní přání?

Aby lidé přilétali na ostrov s otevřeným srdcem a myslí, bez předsudků, s respektem a aby se sem rádi vraceli.

And finally, what about your personal wish?

I wish people land on this island with open heart, without prejudices and with respect and like to return here repeatedly.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 94

05.12.19 14:30

www.srilankaresort.cz

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 95

05.12.19 14:30

MYANMAR

IZOLOVANÝ, PŘESTO PŘÍVĚTIVÝ Text: Veronika Hozmanová V hlavě se mi již nějakou dobu vyvíjela jistá myšlenka. Měla jsem pocit, že jsem „rozmazlené dítko Západu“ a své privilegium bych měla využít k tomu, abych pomohla těm, kterým se zatím nepoštěstilo tolik jako nám. Po svých předchozích dobrovolnických zkušenostech ve Španělsku a Estonsku jsem se rozhodla, že z hnízda vyletím ještě dál. A tak je to tady.

Na konci září sedím v letadle, opouštím svou evropskou komfortní zónu a s očekáváním několika imigračních kontrol se vydávám do jihovýchodně asijské, ještě nedávno odstřihnuté země Myanmar.

Na cestě do mé destinace se mi v hlavě vynořovala spousta otázek. Bude to tam skutečně tak jiné?

Zvládnu učit cizí jazyk děti, se kterými nesdílím ten mateřský? Uvidím naživo všechny ty s Asií spjaté stereotypy jako slumy nebo bídnou hygienu, které znám z dokumentů? A postihne mě kulturní šok či jet lag – pojmy, které každý tak rád používá?

Na získání odpovědí jsem měla celý podzim.

Když jsem vcházela do areálu školy v malé barmské vesnici Ta Tine Shae poprvé, bylo to, jako by se mi do žil vlévala nová krev. Ze všech stran mi mávaly skupinky veselých a rozverných dětí a předháněly se v tom, kdo první zahlásí tu větu, která se pro můj pobyt v Myanmaru stala tak zásadní: „Hello, teacher!“ Podobnou misi (a také ubytování v domě pro hosty v areálu klášterní školy Phaung Daw Oo v Mandalaji – druhém největším městě) jsem sdílela s lidmi různých národností – Australany, Brity, Kanaďany, Vietnamci, Tchajwanci, Turky nebo Němci, kteří do „zlaté země“, jak se Barmě přezdívá, přicestovali, aby přispěli svými vědomostmi, dovednostmi nebo odborností z pozice učitelů angličtiny, informatiky nebo hudební výchovy.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 96

05.12.19 14:30

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 97

05.12.19 14:30

Dostupnost vzdělání zde není tak automatická jako v rozvinutých zemích – to je všeobecně známý fakt. Ale co si pod tímto termínem kromě nedostatku škol má člověk vlastně představit?

Použiju příklad jedné mé žákyně ze třetí třídy. Poté, co jsem ji přestala vídat v hodinách, jsem se bála, že onemocněla. Ukázalo se, že byla nucena přerušit školní docházku (na dobu neurčitou) kvůli tomu, že její rodiče odjeli pracovat na plantáže, a ona se tak musela postarat o své malinké sourozence.

Podobné příběhy tu nejsou žádnou výjimkou. Někdy děti do školy nemohou chodit proto, že na polích samy pracují.

Ti šťastnější mohou do budoucna přemýšlet i o jiné práci než té na plantážích. Hitparáda vysněných profesí dětí z vesnické školy obsahuje vojáka, doktora, či dokonce učitele. Poslední zmíněná si ve společnosti užívá velké úcty, a to hlavně ze strany rodičů, kteří si velice váží toho, co kantor pro jejich dítě dělá, a dokážou to náležitě ocenit – třeba dokonce tak, že ho pozvou na oběd.

Tato společenská role je navíc náležitě oceněna i z hlediska platu. Člověk si až posteskne, jak odlišně je učitelská práce vnímána v Myanmaru a u nás.

Jiný, doslova uctívaný stupínek na barmském sociálním žebříčku náleží mnichům, což ostatně podporuje fakt, že jde o nejvíce buddhistickou zemi s ohledem na procento mnichů v rámci obyvatelstva.

K návštěvníkům z cizích zemí v Myanmaru přistupují opravdu vřele. Když zavítáte do lepší restaurace, chovají se k vám jako k nějaké princezně z dalekých krajin. A to ani nezmiňuji, jak reagovali, když jsem jim řekla, že jsem tam přijela učit angličtinu.

Dostávalo se mi pětihvězdičkové pohostinnosti a přívětivosti.

Barmánci vám pomůžou proto, že opravdu chtějí, ne proto, že mají pocit, že musejí. Když zabloudíte a všudypřítomné nápisy v barmštině vám pomocnou ruku dvakrát nenabídnou, snaží se vás ze všech sil nasměrovat tam, kam potřebujete, i kdyby je to mělo stát celé odpoledne a měli by oslovit tři další kolemjdoucí.

Po takovém přístupu jim skoro odpustíte, že vás tu a tam chtějí oškubat tím, jak vám bez ostychu účtují extra turistické poplatky za zboží a poskytnuté služby.

Do Phaung Daw Oo, integrované klášterní školy, chodí téměř 9600 žáků a studentů, od školky po střední. Ne každý z nich však má to štěstí vyrůstat v kompletní rodině. Takovým jedincům škola v rámci komplexu poskytuje bezplatné ubytování.

Je to mix osudů – někteří z nich pocházejí z oblastí, které sužují nepokoje či tam školy vůbec nejsou, jiní přišli o rodiče kvůli nemoci, během nehody či ničivého cyklónu Nargis v roce 2008. Sedm stovek noviců bydlí na kolejích, pět set osiřelých náctiletých jeptišek v takzvaném Golden House. Podmínky, ve kterých žijí, jsou bohužel stále podprůměrné.

Vedle barmských „banánových dětí“ (označení pro západně smýšlející Asiaty) a dalších cizinců jsem se skamarádila právě

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 98

05.12.19 14:30

i s mladými buddhistickými novici a jeptiškami. Většinu z nich tvoří nesmírně přátelští a pohodoví mladí lidé, kteří, jako všichni ostatní, hledají svůj životní směr. Skoro by se zdálo, že mezi nimi a běžnými teenagery není žádný rozdíl. Stejně jako jejich vrstevníci z fungujících rodin jsou ponořeni do displejů svých telefonů nebo honí míč po hřišti, když hrají zde tolik populární fotbal či „nahánějí“ svoje lásky na Facebooku.

To, jak jsou oddaní svým koníčkům a vášním, mi přišlo fascinující. Ať už jde o studium němčiny a konverzaci v ní na vrcholu Mandalay Hill (kam často chodí právě kvůli tomu, aby si za pomoci přítomných cizinců zlepšili své jazykové schopnosti – tedy poté, co si na tuto oblíbenou turistickou atrakci vyšlápnou 1729 schodů), kreslení, breakdance nebo přípravu na turnaj v badmintonu. I přes nepřízeň osudu si zkrátka jdou za svými sny od svítání do soumraku a to nepřeháním, vzhledem k tomu, že jsem každý den slýchávala, jak ranní ptáčata štěbetající po tom, co si zazpívala první modlitbu, tak ty, kteří se vraceli z večerního vyučování či do pozdních hodin pracovali na domácích úkolech.

V Myanmaru věnují své státní svátky oslavě různých přírodních elementů. Třeba během Thadingyut (Svátku světla) lidé prokládají ulice hořícími svíčkami či zdobí domy světýlky, čímž vítají Buddhu po návratu do ráje ze smrtelné země.

Tento několikadenní festival v Barmě berou velmi vážně a po celé zemi pořádají různé slavnosti či koncerty.

Během deseti týdnů, které jsem v Barmě strávila, jsem narazila na spoustu odlišností, obvykle bizarně propojených.

Autobusové nádraží vypadá jako špinavá betonová džungle, kde vládne chaos a prach, ale jakmile vstoupíte do jednoho z vozidel místní dopravní společnosti, čeká vás naprostý

opak toho, co je venku – čistota a sedačky, jež komfortem a velikostí připomínají spíš postele.

Pouliční kavárny a bistra, u kterých lidé kempují na plastových židličkách a nikdo se zde příliš nezabývá hygienickými standardy, jen pár kroků od komplexu hotelu Hilton, kde si turisté a boháči užívají své luxusní dovolené.

Návštěvu obrovských asijských karaoke center či barů v západním stylu můžete tu a tam vyměnit za účast na jedné z tradičních barmských událostí.

Pohled na město, neony a kolos aut se mi každý den cestou do školy plynule přetransformoval na poklidnou nazelenalou krajinu a zvuk motoru se přeměnil na křik a pištění dětí.

Dvě nejvýznamnější města – Rangún a Mandalaj – toho mají hodně společného, ale zároveň se v lecčems liší. První zmíněné, bývalé hlavní město a v současnosti kulturní a ekonomické centrum země, nabízí spoustu pracovních a volnočasových možností jak pro místní, tak pro expaty. Druhé toho má ještě hodně co dohánět, obzvlášť z hlediska infrastruktury. Na druhou stranu se mu však více daří si uchovávat barmského ducha, což je patrné z většího procenta lidí držících se národních zvyků – nosí longyi, dlouhou unisex sukni, nebo si na obličej malují thanaku, která má funkci make-upu a také je chrání před slunečním zářením.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 99

05.12.19 14:30

Procestovala jsem velkou část země, od Mandalaje a jeho okolí přes Rangún nebo Šanský stát až po Bagan, slavné starověké město, kde v minulosti stálo na 10 000 chrámů a pagod (v současné době už jen kolem 2200).

Viděla jsem přírodní objekty či barvy, které mé oko dřív nepoznalo. Uhranuly mě zdejší vodopády, dechberoucí pohoří, ale potěšilo mě také přijatelné množství turistů, které bylo oproti přeplněnému Thajsku, jež jsem navštívila později, opravdu příjemné.

Myanmar mi ukázal své dvě tváře – rozvíjející se velká města stejně jako venkovské oblasti, kde lidé nemají elektřinu a myjí se v řece.

To vše mi pomohlo pochopit pravý význam jevu social gap (sociální rozdíly), ale také jsem poznala, jak nezměrná je asijská velkorysost.

Z celého srdce bych si přála, aby si Myanmar pod vlivem přicházející globalizace ponechal to nejlepší ze své kultury a svého neuvěřitelného kouzla. Aby zůstal i pod návaly turistů a cizinců tak autentický.

Jelikož je to, jak naznačuje slovo „unique“ v názvu nejedné tamější restaurace či kavárny, vskutku jedinečná země.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 100

05.12.19 14:30

MYANMAR AMIABLE IN ITS ISOLATION

A certain idea had been growing in my mind for some time. I’d had a feeling that I am „a spoiled kid of the West“ and that I should use my privilege to help somewhere they didn’t get the same gifts as we did. After my previous volunteering experience in Spain and Estonia, I decided to put it to a whole new level. So, there I was, the end of September, about to board a plane as leaving my European comfort zone and awaiting numerous immigration controls on my way to Southeast Asian - as recently as a couple of years ago locked-in nation and still one of the least developed countries - Myanmar.

The lucky ones can think of other professions than plantation workers.In the village school, the chart of the dream jobs includes soldier, doctor or even a teacher. Doing the last-mentioned earns you a great load of respect in the society and, most particularly, amongst parents – they truly appreciate what you’re doing for their kid and, for instance, even invite you for lunch. Moreover, this social role is appropriately acknowledged in terms of salary. One can’t help but think that the teacher’s work in our lands is taken for granted while comparing the approach in Myanmar and in Europe.

There were many questions popping up in my head while I was heading to my destination. Is that gonna be that different? Can I handle teaching foreign language kids I don’t share the mutual mother tongue with? Am I going to see all those Asian stereotypes displayed in documentaries such as low hygiene standards or slums? And what about the culture shock and jet lag – the notions everyone likes to use frequently? Am I going to experience them as well? I had an entire Autumn to find out.

Other (literally) venerated position on the Burmese social ladder is affiliated to monks – supported by the fact that it’s the most religious Buddhist country with regards to the percentage of monks on the population.

Entering a gate of the monastic school of Ta Tine Shae village on my first day was like getting a new energy into my veins. Children cheering you up by waving and shouting that one sentence, which became essential for my stay there – „Hello, teacher!“ Bringing you flowers or presents, asking you simple questions (I can’t even count how often I was asked what’s my „mother name“ or what is my favorite colour) and then whispering in their ears and chuckling. If there’s one thing that is contagious about them – it is the big smile all over their faces.

I shared the same mission (and also the accommodation in the guest house in Phaung Daw Oo Monastery in Mandalay – the second largest city) with people of various nationalities – Australians, Brits, Canadians, Vietnamese, Taiwanese, Turks or Germans who came to the Golden Land to contribute with their knowledge, skills or expertise as English, computer science or even music teachers.

The access to education isn’t as automatic as in developed world here – that’s a well-known fact. But besides the absence of schools, what should one imagine under this term? I’m going to use an example of a third-grade pupil whom I always encountered at class. One day, however, I realized I haven’t seen her for quite long. Obviously, I was afraid something happened to her or she got sick. The truth is, she had to stop attending school (indefinitely) because both her parents had to go to work and babysitting her little siblings was assigned as her role. Stories like this are not a rarity. Sometimes the kids can’t visit school because they have to work at field themselves.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 101

Myanmar is rich with national holidays connected to various natural elements. During the Thadingyut/ the Light Festival, celebrating the end of Buddhist lent, people welcome Buddha after his descent from heaven by decorating buildings or streets with burning candles and fairy lights. It’s a really significant time to them, complemented with lots of festivities or concerts all over the country.

Alongside with Burmese „bananas“ (yellow on the outside, white on the inside) and other foreigners, I made some friends amongst young novices and nuns. The vast majority of them are extremely friendly, easy-going youngsters trying to find their way in life. It may seem that there’s no difference between them and usual teenagers. They just as much dive their faces into their phone screens, chase the ball on the pitch while playing locally favorite soccer or chase their crush on Facebook.

I found fascinating how dedicated to their hobbies or passions they are – whether it’s studying German and trying to have a conversation in it on top of Mandalay Hill (where they tend to go very often to practise and improve their language skills with tourists – taking 1,729 stairs in the heat to get to the top and have that talk), or drawing, preparing for the badminton tournament and breakdancing in their free time. Despite the adversity, they simply follow their dreams – from dawn till dusk, without exaggeration – as I daily heard those early-birds chatting or chanting prayers, but also the ones coming from their evening classes and doing their homeworks till late hours.

PDO, the Integrated Monastic Education School, is being attended by nearly 9,600 students, from kindergarten to high school level, but not everyone is lucky enough to have their own home, so they are accommodated in the school complex. It’s a mix of fates – some of them just come from distant places

05.12.19 14:30

with absence of school facilities or presence of civil war, the others lost their parents to the disease, accident or during the devastating Cyclone Nargis in 2008. Seven hundred novices staying in a dormitory, five hundred female orphans in so-called Golden House. The conditions they live in are, sadly, still below-average.

As to the perception of foreigners in Myanmar – the word „welcomed“ is pretty accurate. When you get to the better restaurant, they treat you like a princess from a distant land.

Not to mention the respect they pay you when you tell them that you came as an English teacher.

I had been treated with a 5-star kindness and hospitality.

Burmese people are polite by heart – they help you because they genuinely want to, not because they have to. Once you’re lost, surrounded by Burmese letters only -information in English nowhere to be seen - they try their best to navigate you to the desired location, even when it takes asking 3 more pedestrians. This kind of behavior makes you forgive them the fact that they overprice their services or products to you occasionally.

During my ten weeks in Burma I got to see a lot of differences, typically in a weird kind of fusion. The bus station looking like a dirty concrete jungle, all dusty and chaotic, with vehicles of companies offering you complete opposite from what’s outside – absolute cleanliness and comfort with beds rather than seats to crash into.

Low-hygiene standard street cafés with people camping at in a few metres distance from a Hilton complex packed up with tourists and rich people enjoying their all-inclusive holidays.

Going to large Asian karaoke centres and Western-like parties was complemented by attending unique traditional Burmese events.

A big city life full of traffic and neon lights was daily switched

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 102

to a quiet green landscape on my way to school where the noise of motorbikes and cars was exchanged by the children screaming.

Two major cities – Yangon and Mandalay – share lot of similarities but still feel different to be in. The first, former capital and currently economic and commercial centre of the country, offers a wide range of work and leisure possibilities for both local and expat community. The latter still has a lot of work to do, especially in terms of infrastructure, but on the other hand keeps more of a Burmese spirit with visibly higher percentage of people wearing traditional national „assets“ – longyi, a long unisex skirt, and thanaka, Burmese version of make-up.

I traveled the significant part of the country – from Mandalay division to Shan State or Yangon, all over to Bagan, the famous ancient city which used to have approximately 10,000 temples, monasteries and pagodas in the past (only 2,200 of them remained to the present).

Saw natural landscape or colors I’ve never seen before and found myself stunned by calming waterfalls, breathtaking mountains and the acceptable number of tourists which was truly outstanding compared to overpacked Thailand I visited later. Myanmar showed me both of its two worlds – developing cities as well as rural areas inhabited by people having bath in the river and living without electricity. It let me see the true meaning of social gap but also the Asian generosity.

I wish from the bottom of my heart that Myanmar, while being under the influence of approaching globalization, would keep the best from its magnificent charm and culture without being fully absorbed and won’t let the hordes of tourists and foreigners steal its authenticity. Because, as many English titles of the restaurants or cafés kindly suggest, it is truly UNIQUE.

05.12.19 14:30

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 103

05.12.19 14:30

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 104

05.12.19 14:30

CESTUJ JAKO DOBROVOLNÍK Text: Veronika Hozmanová Cestování již dávno nemá pouze formu zájezdu do egyptského resortu s cestovní kanceláří či eurovíkendu v Paříži. Těm, kteří chtějí spojit příjemné s užitečným a zanechat po sobě pozitivní otisk, se nabízí široká paleta možností a míst, kde mohou být potřební.

Zapojit se do plnění cílů udržitelného rozvoje Mezinárodní mládežnická organizace AIESEC, kterou studenti i sami vedou, vznikla po druhé světové válce z iniciativy OSN, aby se předešlo případným budoucím nedorozuměním a podporoval se mezikulturní dialog. Aktuálně mohou mladí lidé v rámci dobrovolnických stáží přes program Global Volunteer odcestovat nejen přes půlku zeměkoule do kambodžské vesničky, ale třeba i do sousedního Německa, aby se zapojili do plnění cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDGs). Mezi ty patří například odstranění chudoby a hladu, péče o život na souši i ve vodě či kvalitní vzdělání a méně nerovností. Stačí si vybrat, jestli by chtěli spíše přiložit ruku k dílu při úklidu odpadky poseté pláže v Indonésii, podílet se na environmentálně laděném vzdělávání místní komunity (aby takto zdevastované pláže vůbec nevznikaly), pečovat o zpustošené lesy v Amazonii nebo se starat o sociálně znevýhodněné děti v Moldavsku. AIESEC, organizace globálních rozměrů, zde funguje jako spojka mezi potenciálními dobrovolníky a malými lokálními neziskovkami, kterým tak poskytuje zprostředkovací platformu, aby našli pomocnou sílu pro své projekty. Záleží na vašem osobním přesvědčení, na tom, jaké z mnoha problémů dnešního komplikovaného světa vás pálí nejvíc.

Zapojit se do jejich řešení totiž nikdy nebylo jednodušší.

Učit děti či pečovat o ohrožená zvířata Rozšířeným trendem mezi dobrovolníky je také výuka jazyka (nejčastěji angličtiny jakožto lingua franca dnešní doby) na vesnických školách od Latinské Ameriky přes Balkán až po jihovýchodní Asii.

Děti, které nemají šanci dostat se dál než o tři sousední vesnice, tak mají kontakt s člověkem z cizí země a mohou se od něj leccos přiučit. Jazyky to však nekončí – takové školy shánějí třeba i někoho, kdo s žáky bude sportovat či je učit zacházet s moderními technologiemi. Členové tamní komunity si svých dobrovolníků velmi váží

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 105

a svou vděčnost se nebojí projevit. Přispět také můžete k ochraně želv na pobřeží Karibského moře na Kostarice či se zapojit do programu na záchranu volně žijících divokých zvířat na Srí Lance.

Rozšířit si obzory na workcampu Na táborech jsme jako malé děti strávili letní prázdniny a utvářeli si tam osobnost i přátelství na celý život. Ty tradiční se stany a ešusy postupně začaly doplňovat tábory tanečního, hereckého či programátorského zaměření. Vše má svůj vývoj, a jinak tomu není ani v tomto případě.

Nyní své děti můžete poslat i na takzvaný workcamp, což je v podstatě takový tábor přizpůsobený dnešní globalizované multikulturní době. Díky této zkušenosti mohou mladiství poznat kamarády z cizích zemí, získat důležité měkké dovednosti a v neposlední řadě si zlepšit jazykové schopnosti. Jak takový dobrovolnický pobyt vypadá? Workcampy se pořádají po celém světě a jejich účastníci se sjíždějí ze všech jeho koutů. Dopoledne většinou vykonávají nějakou jednoduchou manuální práci (například upravují pěší stezku obce v severním Španělsku, vaří oběd a vymýšlejí volnočasové aktivity dětem z tureckého sirotčince či pomáhají staršímu páru natřít chatičky v jejich kempu v Estonsku) a zbytek dne je vyhrazen zábavě nebo výletu. Hostitelská organizace či rodina jim na oplátku poskytne ubytování a stravu a ukáže jim to nejlepší z jejich domoviny. V Česku na workcampy vysílá například organizace INEX-SDA a Tamdem. Věkové složení je většinou od 14 do 30 let, ale pořádají se i seniorské. V databázi, kde jsou stovky projektů, trvajících týden až třeba dva měsíce, si může vybrat prakticky každý.

Ať už se rozhodnete vydat jakoukoli dobrovolnickou cestou, nebudete litovat. Přidanou hodnotou výjezdů tohoto typu je, že jste často ubytováni u místních obyvatel, a máte tak příležitost poznat lokální kulturu z první ruky, osvobozenou od turistického balastu. Ochutnat autentickou místní kuchyni, sblížit se s domorodci a dozvědět se informace, které vám průvodce na klasické prohlídce nepředá. Jako dobrovolníka, který se v jejich zemi či komunitě snaží nějak zapojit, vás navíc vnímají úplně jinak než jako pouhého návštěvníka.

05.12.19 14:30

TRAVEL AS A VOLUNTEER Travelling is no longer just a holiday in Egyptian resort with a travel agency or weekend trip in Paris. For those who want to do something both beneficial and fun and leave a positive impact, a wide variety of possibilites and places to be helpful at awaits.

Participate in the fulfillment of Sustainable development goals Student-led international youth organization AIESEC was founded within the UN shortly after WW2 in order to prevent potential misunderstandings in the future and to support intercultural dialogue.

Via the Global Volunteer program, young people can travel not only to the other side of the planet to Cambodian village, but also to the neighboring Germany to take part in fulfillment of Sustainable development goals within the volunteering internship. SDGs include for instance eradication of poverty and elimination of hunger, proper care of life below water as well as on the land, or quality education and less disparities between people .It’s up to you to choose whether you’d prefer to join in cleaning the waste-congested beach in Indonesia, engage in environmentally-based workshop aiming to educate the local community (so that such devastated beaches wouldn’t even occur in the first place), take care of ravaged Amazon forests or socially disadvantaged children in Moldova. AIESEC, organization of global scale, works as a conjunction between potential volunteers and small local NGOs seeking auxilliary force for their projects. It depends on your personal belief and on one of the many issues of today’s complex world that is troubling you the most. To offer a helping hand in its solving, in fact, has never been easier.

Teach children or take care of endangered animals Teaching languages (most frequently English as lingua franca of our time) has been a major trend amongst the volunteers – they come to village schools in Latin America, over Balkan countries up to South East Asia. Kids, who usually haven’t been farther than three villages from their home, are given a chance to get in touch with a foreigner and learn a lot from them. It goes beyond languages, though – such schools are also looking for someone who would do sports activites for the children or show them how to use modern technologies.

Members of the local communities cherish their volunteers very much and are not afraid to express their gratitude. You can also

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 106

contribute in protecting turtles at the Carribean Sea coast in Costa Rica or take part in program aimed at rescue of wildlife animals in Sri Lanka.

Broaden your horizons at workcamp As little kids, we spent our vacation at summer camps, developing our personalities or life-long friendships there. The traditional ones with tents and typical eating bowl called „ešus“ were gradually complemented by those of a dance, theater or IT nature. Everything has its evolution, and this is no different. Nowadays, you can also send your kids to the so-called workcamp, which is basically a summer camp adjusted to the current globalized, multicultural era. Youngsters can meet friends from foreign countries, acquire important soft skills and last but not least improve their language level. How does it look like at such volunteering stay? Workcamps are held all over the world, with their participants coming from all its corners. During the morning time, they are usually tasked with simple manual work (e.g. they clean the walking trail of municipality in southern Spain, cook and create leisure activities for children in Turkish orphanage or help the elderly couple paint the cabins in their summer resort in Estonia), while the rest of the day is for games or a trip. In return, host organization or family provide them with accommodation and food and share the best from their community with them. The age range is typically from 14 to 30 years, but you can also attend a senior-like one. Czech agencies focused on workcamps are for example INEX-SDA or Tamdem. In the database with hundreds of projects lasting from one week up to two months, everyone can find the right match.

Whichever volunteering journey you decide to embark on, you certainly won’t regret it. The added value of this type of holiday is the fact that you often stay with local residents, which gives you a chance to discover local culture from the genuine perspective, freed from the balast of tourism. Taste an authentic local cuisine, become close with the natives and get the information that you wouldn’t learn from a usual guide at a typical tour. On top of that, they will see you in a completely different light as a volunteer who is trying to engage somehow in their country or community than as a regular visitor.

05.12.19 14:31

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 107

05.12.19 14:31

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 108

05.12.19 14:31

NEKONEČNÝ ŽIVOT KÁVOVÝCH KAPSLÍ Pokud při pití kávy cítíte, jak se do vás vlévá nový život, zkuste i vy vrátit život kávové kapsli. Stačí ji po použití vrátit společnosti Nespresso, která pro dokonalou recyklaci hliníkových kávových kapslí vyvinula unikátní recyklační systém. Kapsle lze vracet značce pohodlně i prostřednictvím bezplatného kurýra, a proto si k myšlence recyklace stále hledá cestu více a více českých zákazníků.

Aby si porcovaná káva Nespresso uchovala co nejvyšší kvalitu a čerstvost, je zabalená v hliníkových kapslích. Hliník totiž představuje ideální obalový materiál, který chrání kávu před vlivem světla a vzduchu, takže udržuje její kvalitu a čerstvost na vysoké úrovni. Z pohledu udržitelnosti má navíc další velkou výhodu – může se donekonečna recyklovat, což je současně výhodnější než výroba nového materiálu. Aby se hliníková kapsle beze zbytku zužitkovala včetně kávové sedliny, přišlo Nespresso s propracovaným uzavřeným cirkulárním systémem. Do konce roku 2020 chce společnost svoje recyklační kapacity navýšit tak, aby dokázala zpracovat 100 % svých vyprodukovaných kapslí.

Využít kapsli do posledního detailu Uzavřený cirkulární systém funguje ve 44 zemích světa, v Česku od roku 2014. Pokud si svoji kávu Nespresso připravujete, můžete se do recyklace velice jednoduše zapojit. Ve chvíli, kdy dopijete šálek kávy, nevyhazujte kapsli do běžného odpadu. Odevzdejte ji na sběrné místo Nespresso nebo si domluvte bezplatného kurýra, který kapsle vyzvedne. Tím vaše role končí, o vše ostatní se již stará uzavřený cirkulární systém. Nespresso nashromážděné kapsle dopraví do recyklačního centra ve středních Čechách, kde se zpracují tak, aby z nich vznikla kvalitní hliníková drť. Z ní se poté vyrábějí nové hliníkové předměty. Použitím elektromagnetických vln se od hliníku oddělí kávová sedlina, která se zase na ekologické farmě u Poděbrad mění v hodnotné hnojivo pro místní pole. Každá složka kapslí Nespresso se tak využije do posledního detailu a tím se smysluplně uzavírá cesta kávy, po které nezbude žádný nevyužitý odpad.

Recyklací vznikla designová stěna i nožík Rybička K myšlence recyklace se prozatím připojuje okolo 30 % českých zákazníků, kteří si kávu Nespresso připravují. Proto se společnost snaží povědomí o recyklovatelnosti hliníku zvyšovat zajímavými projekty.

Nejnověji jde o interiér renovovaného butiku v Pařížské ulici, který zdobí stěna pokrytá designovými kazetami z recyklovaných kapslí.

Na první pohled stěna připomíná místa dobře známá každému, kdo kdy cestoval pražským metrem. Autor stěny, student UMPRUM Tomáš Rachunek, se totiž inspiroval ikonickým obložením stanic metra A, která už od sedmdesátých let patří k nadčasovým symbolům Prahy. Každá ze 77 hliníkových kazet na stěně v pražském butiku je vyrobena z 5,2 kg recyklovaných kapslí a každý, kdo si do butiku přijde pro prémiovou kávu, na vlastní oči vidí, že cesta hliníku může být díky recyklaci nekonečná.

Stěna však není jediným počinem, který značka na podporu recyklace uskutečnila. K loňským oslavám sta let od založení Československa se přidala výrobou vlastní nostalgické edice českého nožíku Rybička. Moderní a elegantně zpracovaný nožík z recyklovaných kávových kapslí si mohli zákazníci zakoupit v buticích a výtěžek z prodeje pak putoval Nadaci Terezy Maxové dětem. Řemeslně se na nožíku podílela česká nožířská společnost Mikov s. r. o. a moderní podobu rybičce vtiskla špičková designová skupina Olgoj Chorchoj. Ještě předtím mohla veřejnost obdivovat unikátní dráhové kolo Festka, plně funkční model zhotovený z karbonu a recyklovaného hliníku.

Až si budete příště vybírat, z jaké kapsle si připravíte šálek kávy Nespresso, vzpomeňte si, že vaše chvilka s kávou nemusí zbytečně zatěžovat životní prostředí. Díky vám mohou kapsle jednoduše a smysluplně získat novou hodnotu a nový život.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 109

05.12.19 14:31

NEVER-ENDING LIFE OF COFFEE CAPSULES If you feel, whenever you drink coffee, that a new life is pouring into your veins, join those who try to bring coffee capsules back to life. The only thing you need to do is to return it after its use to Nespresso. For perfect recycling of aluminium coffee capsules, this company has developed a unique recycling system. The capsules can be returned to this brand comfortably even via a free-of-charge messenger service, and therefore, more and more Czech customers are finding their way to the idea of recycling.

In order to maintain the highest possible quality and freshness, Nespresso coffee is packed in aluminium capsules. The reason is that aluminium is an ideal packaging material protecting coffee against impacts of light and air and keeping, therefore, its quality and freshness at a high level. Moreover, from the sustainability point of view, it has another great advantage – it can be recycled over and over again, which is also more advantageous than to produce a new material. In order to utilise the aluminium capsule fully, including coffee grounds, Nespresso introduced a sophisticated closed system of circulation. By the end of 2020 the company is planning to have its recycling capacities increased to be able to process 100% of its produced capsules.

Utilising the capsule utterly The closed circulation system works in 44 countries of the world; in Czechia since 2014. If you prepare your Nespresso coffee, you can join the recycling process easily. Once you finish your cup of coffee, don´t throw the capsule to the common waste bin. Take it to a Nespresso collection point or arrange the free messenger service that will collect the capsules. Here your role ends, as all the other things are secured by the closed circulation system. Nespresso will transport the collected capsules to the recycling centre in Central Bohemia where they are processed to become quality crushed aluminium. This material is then used in the production of new aluminium products. By application of electromagnetic waves aluminium is separated from coffee grounds which are then changed, by an organic farm near Poděbrady, into a valuable fertiliser for local fields. As a result of that, every part of Nespresso capsules is utilised utterly, closing thus the journey of coffee meaningfully without any unutilised waste left.

An original design wall and the Little Fish pocket knife as a result of recycling Currently, the recycling idea has been joined by approximately 30% of Czech customers who prepare their Nespresso coffee. Therefore, the company makes efforts to raise awareness of aluminium recyclability by interesting projects.

The most recent one is located in the street Pařížská in an interior of a renovated boutique with a wall which is bedecked with original design panels made from recycled capsules. At first sight, the wall resembles places well known to everybody who had ever travelled by the Prague underground. The author of the wall, Tomáš Rachunek, a student of the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague (UMPRUM), found an inspiration in the iconic panelling of A-line underground stations which had become one of the timeless symbols of Prague since the 1980s. Each of 77 aluminium panels on the wall of the Prague boutique is made from 5.2 kg of recycled capsules and whoever comes and has a premium coffee in the boutique can see with their own eyes that the journey of aluminium can be never-ending thanks to its recycling.

Nevertheless, the wall is not the only endeavour that the brand has made to support the recycling. Last year it joined the commemoration of 100 years from the establishment of Czechoslovakia by producing its own, nostalgic issue of the Czech small pocket knife Little Fish (Rybička). In boutiques customers could buy the modern and elegantly made pocket knife made from recycled coffee capsules and the proceeds from the sale were donated to children via Tereza Maxová Foundation. In terms of craftsmanship, Czech knife-producing company Mikov contributed to the pocket knife project and the top design group Olgoj Chorchoj gave the Little Fish a modern look. Still before that, the public could admire a unique track racing bicycle Festka, a fully operational model made of carbon and recycled aluminium.

Next time when you will be selecting which capsule to use to prepare your cup of Nespresso coffee, remember that your coffee time does not need to burden the environment unnecessarily. Thanks to you the capsules can get a new value and a new life easily and meaningfully.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 110

05.12.19 14:31

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 111

05.12.19 14:31

BASTION PRAGUE RESTAURANT Text: Roman Zvarič www.bastion-prague.cz Stálice na pražském gastronomickém nebi shlíží na hlavní město ze svahu nad Folimankou, kudy vede impozantní opevnění vybudované již za Karla IV. Tato poklidná část Prahy plná zeleně a parků je z centra vzdálená pouhých 10 minut chůze, přesto zůstává příjemně „neprovařená“.

Z restaurace, jejíž nadčasový industriální design získal 1. cenu Grand Prix české architektury, se otevírají dech beroucí výhledy na Vyšehrad, Nuselské údolí a Petřínské sady s ikonickou rozhlednou. Nevšední zážitky pro chuťové buňky hostů připravuje sehraný tým kuchařských mágů, kteří vyčarují lahodné sezonní menu české i mezinárodní kuchyně, čerstvé ryby, domácí těstoviny, křehké saláty a mnoho dalšího. Vinný lístek čítající přes stovku položek doplňuje bohatá nabídka prémiového alkoholu, nechybí asi profesionální someliér a barista.

Bastion Prague Restaurant je ideálním místem nejen k romantickému setkání ve dvou či večeři se skupinou přátel, ale také pro nejrůznější eventy. Tiskovou konferenci, prezentaci, školení, workshop, rodinnou či společenskou oslavu nebo třeba firemní večírek lze ve variabilních prostorách s neskutečným výhledem uspořádat až pro 500 osob. Součástí organizace eventů je také kompletní catering od coffee breaku, přes rauty či barbecue až po servírované galavečeře.

Mezi další služby pak patří zajištění ozvučení, osvětlení, projekce, živá hudba, DJ, degustace, květinová výzdoba, apod.

K restauraci patří kromě terasy i nádherná zahrada o rozloze 3000 m², která může posloužit při eventech všeho druhu včetně módních přehlídek. Jako stvořená je však zejména pro svatební obřady: na nejkrásnější den svého života strávený v unikátním prostředí s dokonalým servisem a fantastickou kuchyní, u hradeb, z nichž doslova dýchá historie a na dohled magického Vyšehradu, novomanželé zaručeně dlouho nezapomenou.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 112

05.12.19 14:31

BASTION PRAGUE RESTAURANT The “fixed star” in the Prague gastronomic sky looks down at the capital city from the slope above the Folimanka park where you can find an imposing fortification built already under the reign of Charles IV. This quiet quarter of Prague with lots of greenery and parks is situated only a 10-minute walk from the city centre, yet is not overcrowded by tourists.

The restaurant with a timeless industrial design

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 113

that won first prize in the Grand Prix competition of the Czech Chamber of Architects offers breathtaking views of Vyšehrad, the Nusle Valley and the Petřín Gardens with their iconic lookout tower. Extraordinary experiences for taste buds of the guests are prepared by a well-coordinated team of cooking magicians who can create delicious seasonal menus of Czech as well as international cuisines, prepare fresh fish, homemade pasta, crispy salads, and many more. The wine list comprised of over one hundred items is complemented by a rich offer of premium alcohol beverages. A professional sommelier and barista are not missing here either.

Bastion Prague Restaurant is an ideal place not only for a romantic date or for dinner with a group of friends, but also for various events. Press conferences, presentations, trainings, workshops, fa-

mily celebrations or business parties can be held in its variable premises with an unbelievable view for up to 500 people. Part of event organisation are also comprehensive catering services ranging from coffee breaks, receptions or BBQ to served gala dinners. Other services include sound or lighting system installation, provision of a projection screen, live music, DJ, preparation of tastings, floral decoration, and more.

Apart from a terrace, the restaurant also has a beautiful garden with area of 3000 m² which can be used for events of all kinds, including fashion shows. It is perfect particularly for wedding ceremonies: the most beautiful day in life spent at a unique place with perfect service and fantastic cuisine, by the walls that breathe history and with the magical Vyšehrad in sight will surely never be forgotten by newlyweds.

05.12.19 14:31

RAKOUSKÁ LYŽAŘSKÁ NEJ SKI DESTINATIONS AUSTRIA’S FINEST Text: Roman Zvarič Foto: Andre Schönherr, Wolfgang Zajc, Stubai Glacier, Pitztaler Gletscherbahn

Pro dovolenou na lyžích či snowboardu v našich zeměpisných šířkách a délkách je jasnou jedničkou dobře dostupné Rakousko s nepřeberným množstvím skiareálů a vynikající infrastrukturou. Jako inspiraci pro tuto zimu jsme vybrali to nejzajímavější z místních sjezdovek.

When it comes to hitting the mountains, Austria is a favoured destination by skiers and snowboarders alike. Its wide selection of slopes, impeccable infrastructure and close location are just some of the things that make it the long-standing first choice. For your inspiration this ski-son, we’ve gathered the highlights of what Austria’s peaks have to offer.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 114

05.12.19 14:31

Rakousko je zemí lyžování zaslíbenou. Většinu jeho území pokrývají hory, tři čtvrtě plochy země leží v nadmořské výšce přes 500 metrů a 62 % území tvoří Alpy. Zdejší lyžařská střediska se neustále modernizují, od přelomu tisíciletí provozovatelé do jejich úprav a rozšiřování investovali závratných sedm miliard eur.

A skier’s delight through and through, Austria is predominately mountainous. Three quarters of its area exceeds a height of 500 meters above sea level, and 62% of Austrian territory is covered by Alps.

Austrian ski complexes are under constant development, and over the course of the 21st century, its locations have received 7 billion euros towards their upkeep and development.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 115

05.12.19 14:31

NEJLEPŠÍ KULINÁŘSKÝ ZÁŽITEK Ski Amadé Pestrost gastronomické nabídky v největší rakouské lyžařské oblasti potvrzuje množství kulinářských akcí a iniciativ, například trasy Ski- a Weingenusshütten, nejvýše položený farmářský trh v Alpách nebo oblíbený Týden požitku na lyžích a u vína. Ten se letos koná již podesáté a v termínu 14.–21. března 2020 nabídne speciální balíčky ubytování se skipasem a různými degustacemi a ochutnávkami vín. Pro aktivní lyžaře je zde set snídaně/oběd/après-ski ve třech chatách na třech vrcholech nebo čtyřchodové menu ve čtyřech různých restauracích, mezi kterými se přejíždí na lyžích.

V Gasteinu, Grossarltalu a Hochkönigu lze povečeřet v kabině lanovky, v posledně zmíněném středisku navíc jezdí takzvané vinařské gondoly – uvnitř sedí některý z místních vinařů a cestou vzhůru můžete koštovat vzorky jeho nejlepších vín. www.skiamade.com/taste

Austria’s largest ski region has a lot to offer when it comes to culinary experiences. Boasting a plethora of gastronomic events, slopes such as Ski- and Weingenusshütten host the highest Farmer’s market in the Alps, as well as the popular Week of Skiing and Wine Experience. Held for the tenth year in a row, during the week of the 14th – 21st of March 2020, exclusive packages containing accommodation, ski-passes, and numerous Wine tastings are available. For passionate skiers a package consisting of breakfast, lunch, aprèsski in three chalets (located on different peaks) or a four-course meal in four different restaurants – each within skiing distance. Alternatively, have your dinner in a cable car in Gastein, Grossarltal, and Hochkönig, or experience a so-called gondola winery in Hochkönig where you can sample the local wines as you travel up to the mountain.

NEJVĚTŠÍ LEDOVCOVÝ SKI AREÁL Stubai

Stubaiský ledovec nabízí celkem 43 kilometrů širokých a přehledných sjezdovek, které se vinou na svazích pod vrcholem Schaufelspitze (3332 m). Středisko s hypermoderní infrastrukturou obsluhuje šestadvacet lanovek, které jsou v provozu až do června a rodiče bude zajímat, že děti do deseti let zde lyžují zdarma.

Nevšední atrakcí je Ice Grotto – tunel vyhloubený do ledovce u horní stanice lanovky Eisgrat, který zve na fascinující okružní trasu v hloubce asi 30 metrů pod povrchem. Kromě proslulého ledovce jsou v údolí Stubaital, jež obklopuje celkem 109 třítisícových vrcholů, další tři menší lyžařská střediska: Schlick 2000, Serlesbahn a Elferlift. www.stubaier-gletscher.com The Stubai glacier offers 43km of wide and clear ski course winding underneath the Schaufelspitze (3,332 m) peak. This ultra-modern ski complex is served by 26 cable cars that are in service as late asJune, and parents will be happy to know that children under 10 years old ski free of charge. Located beside the upper stop of the Eisgrat cable car is the Ice Grotto: a tunnel carved into the glacier thatoffers its visitors an incredible walk around its perimeter that descends 30 m below the surface. In addition to the aforementioned glacier, the valley of Stubaital boasts a total of 109 peaks exceeding 3 thousand metre height, and 3 other smaller ski complexes: Schlick 2000, Serlesbahn, and Elferlift.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 116

05.12.19 14:31

NEJZNÁMĚJŠÍ LYŽAŘSKÉ STŘEDISKO Sölden Mekka lyžařů z celého světa láká na dva ledovce, 144 kilometrů sjezdovek, tři vrcholy s nadmořskou výškou přes 3000 metrů a v posledních letech také na atrakce spojené se jménem Jamese Bonda. Nemalá část zatím posledního příběhu agenta 007 se totiž natáčela právě na zdejších sjezdovkách. Jako filmová psychiatrická klinika posloužila unikátní restaurace ICE Q (3048 metrů), architektonický skvost s celoprosklenými stěnami, který působí, jako by se vznášel ve vzduchu. A v těsné blízkosti restaurace u horní stanice lanovky Gaislachkogl vyrostlo Muzeum Jamese Bonda – samozřejmě nejvýše položené na světě. www.soelden.com Comprising of two glaciers, 144 km of slopes, 3 peaks with a height exceeding 3,000 metres above sea level, and James-Bond-themed attractions added in the last few years, Solden is the Mecca of skiers worldwide. The unique restaurant ICE Q (3048 m): an architectural masterpiece comprised of glass walls as iffloating in mid-airserved as a psychiatric clinic in the most recent James Bond adventure filmed on these slopes. Within close proximity of the restaurant, beside the upper station of the Gaislachkoglski lift, the highest James Bond museum is well worth a visit.

NEJDELŠÍ SJEZDOVKA Zell am Ziller Ničím nerušenou intenzivní lyžařskou rozkoš nabízí téměř desetikilometrový nonstop sjezd se závratným převýšením 1930 metrů v tyrolské Zillertal Areně.

Nejdelší rakouská sjezdovka přezdívaná HöhenFresser Tour (žrout nebo požírač výšek) vede z Übergangsjochu v nadmořské výšce 2500 metrů až k nástupní stanici lanovky v údolí a sklon krkolomné trati v nejčernějších místech dosahuje až 50 %. www.zillertalarena.com/arena A ten-kilometre stretch of undisturbed ski paradise with an elevation of 1,930 m can be found in the Tirolean Zillertal Arena. Austria’s longest ski slope nicknamed “HöhenFresser Tour” or “destroyer/slayer of heights” begins in Übergangsjoch at a height of 2,500 m above sea level and continues all the way down to the base of the cable lift in the valley. In some of its black trails, the angle of this daring descent reaches to almost 50%.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 117

05.12.19 14:31

NEJLUXUSNĚJŠÍ RESORT

NEJVĚTŠÍ LYŽAŘSKÁ OBLAST

Ischgl

Ski Amadé

Středisko, kde zimní sezonu tradičně zahajují megakoncerty prvoligových hvězd, jako jsou Elton John, Mariah Carey nebo Kylie Minogue, má nejvyšší koncentraci après-ski podniků na km2 v Alpách a dost možná i na celém světě. Koncentrují se hlavně u spodní stanice lanovky Silvrettabahn a dojezdů sjezdovek. Živá atmosféra zde panuje už od časného odpoledne, kdy se návštěvníci z mnoha zemí začínají družit a předvádějí obdivuhodné taneční kreace v přeskáčích. Resort vyhlášený bujarým nočním životem, kam jezdí lidé typu Paris Hilton, je propojený se sousedním švýcarským Samnaunem, kam se dá při lyžování odskočit na rychlý duty free nákup.

Po místních sjezdovkách se pohybují celníci, a pokud lyžujete s batohem, mohou vás zastavit a zajímat se o jeho obsah (ze Švýcarska se smí přivézt jedna lahev tvrdého, za případnou druhou se na místě platí drsná pokuta). www.ischgl.com

Ski Amadé sdružuje pět velkých lyžařských oblastí a na společný skipas nabízí stěží představitelných 760 kilometrů sjezdovek s 270 lanovkami.

Do lyžařského ráje jižně od Salzburku patří Schladming-Dachstein, Gastein, Grossarltal, Hochkönig a Salzburger Sportwelt. Ski Amadé je také pionýrem využívání moderních technologií při lyžování. Hitem zdejších půjčoven jsou datové brýle s GPS a softwarem pro navigaci po všech sjezdovkách. Dá se zvolit nejen jízda z bodu A do bodu B, ale také například trasa pouze po červených nebo třeba kolem nejhezčích vyhlídek. Kromě toho brýle upozorňují na zajímavosti v okolí, promítnou záznam z webkamery, aktuální informace o počasí, případně uzavřených sjezdovkách a při jízdě v okraji zorného pole zobrazují data jako rychlost či nadmořskou výšku. www.skiamade.com/taste

The most densely concentrated amount of après ski activities in the Alps, perhaps even in the world, this ski resort initiates its annual season with a concertdelivered by singers such as Elton John, Mariah Carey, and Kylie Minogue.

Find your niche apres ski place among the many located beside the lower station of the Silvrettabahn station or at the base of the slopes. The buzzing atmosphere can be felt as soon as the early afternoon, as visitors from all over the world begin their friendly exchanges and admirable dances in ski boots.

A ski resort known for its extraordinary night life and visited by celebrities such as Paris Hilton, is connected to the Swiss village of Samnaun, where you can stop by for a quick (and duty free) shop. It is probably for this reason that the local slopes are patrolled by customs officers, and if you are skiing with a rucksack, you may be inquired about its contents as you can only bring one bottle of hard alcohol from Switzerland (and possessing more than one can lead to being charged a large fee).

Austria’s largest ski region has a lot to offer when it comes to culinary experiences. Boasting a plethora of gastronomic events, slopes such as Ski- and Weingenusshütten host the highest Farmer’s market in the Alps, as well as the popular Week of Skiing and Wine Experience. Held for the tenth year in a row, during the week of the 14th – 21st of March 2020, exclusive packages containing accommodation, ski-passes, and numerous Wine tastings are available. For passionate skiers a package consisting of breakfast, lunch, après-ski in three chalets (located on different peaks) or a four-course meal in four different restaurants – each within skiing distance. Alternatively, have your dinner in a cable car in Gastein, Grossarltal, and Hochkönig, or experience a so-called gondola winery in Hochkönig where you can sample the local wines as you travel up to the mountain.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 118

05.12.19 14:31

VÁŠ SPECIALISTA NA LYŽAŘSKÉ ZÁJEZDY OD ROKU 1990 24 DESTINACÍ SKIPAS A DOPRAVA V CENĚ FRANCIE | ITÁLIE | RAKOUSKO | ŠVÝCARSKO VOJTĚŠSKÁ 8, 110 00 Praha 1 email: ck@betatour.cz tel: 224 214 403, 601 204 608, 777 292 524 www.betatour.cz Rider: Marek Macháček / Foto: Vítek Ludvík

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 119

05.12.19 14:31

NEJPRUDŠÍ (UPRAVOVANÁ) SJEZDOVKA Mayrhofen O proslulé černočerné sjezdovce Harakiri v Mayrhofenu se traduje, že je prudší než nájezd na skokanský můstek. Rovných 1500 metrů dlouhá trať se spouští z dvoutisícového vrcholu Knorren do údolí Horbergtal a její sklon dosahuje až 78 % (neboli 38°). Na úpravu Harakiri se používá speciální rolba s navijákem, která je při práci zavěšena na záchranném laně. Každý pátek od 13 do 15 hodin je zde připravený profesionální fotograf, aby zachytil umění lyžujících odvážlivců, a fotky jsou pak ke stažení na webu ski areálu.

Kdo sjezd přežije, může si jako památku na adrenalinový zážitek v obchodě se suvenýry pořídit tričko s nápisem I Survived Harakiri. Prodají ho jenom tomu, kdo slavnostně odpřisáhne, že sjezdovku skutečně pokořil.

As this straight 1500-metre trail swoops from the 2000 metre high Knorren peak to the Horbergtal valley, its descent reaches almost 78% (or 38 degrees), this famous Harakiri slope is rumoured to be steeper than a ski jumpramp. In order to carry out essential maintenance to the Harakiri slope, a special snow plough with a safety harness is deployed. Every Friday from 1-3pm a professional photographer takes to the slope in order to capture the brave skiers undertaking its descent. The photos can later be downloaded from the website, and those who survive the Harakiri can purchase a T-shirt with the words: I Survived Harakiri. However, those will only upon hearing the solemn proclamation of those who truly withstood this steep slope.

NEJVÝŠE POLOŽENÁ KAVÁRNA V RAKOUSKU

H P r m š n a n v

Pitztal O Rakousku se říká, že je zemí kaváren. Ta nejvýše položená, Cafe 3440, je situována na vrcholu pitztalského ledovce u horní stanice lanovky Wildspitzbahn. Futuristický podnik je designovou lahůdkou z trojice materiálů sklo/chrom/dřevo. Majestátní okolní pohoří lze obdivovat zevnitř přes celoprosklené obvodové stěny, nebo z venkovní terasy zavěšené nad volným prostorem, kde od pádu do bezedné propasti dělí jen tenké plexisklo. Servírují zde široko daleko vyhlášené zákusky, třeba dortík 3440 nebo jablečný štrúdl vydatně přelitý vanilkovým krémem, které vznikají o 600 metrů níže v pekárně u lanovky Gletscherexpress (2840 m). www.pitztal.com

T m ti o b c p o u

Austria’s cafes are of a great renown, and the highest one, Café 3440, is situated on the Piztal glacier just beside the top station of the Wildspitzbahn lift. The futuristic design is comprised of glass, wood, and chrome elements. The surrounding majestic mountains can be marvelled at from either its perimeter walls or the outdoor terrace whose thin glass wall is the only thing separating you and a bottomless trench below. Here you can enjoy a wide variety of refreshments, such as the 3440 cake or an apple strudel generously doused in custard, both made 600 metres below in the bakery beside the Gletscherexpress cable lift (2,840 m).

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 120

05.12.19 14:31

horský designový aparthotel v srdci Pece pod Sněžkou

Horský designový Aparthotel Svatý Vavřinec leží v srdci horského městečka Pece pod Sněžkou. Nabízí komfortní designové ubytování a řadí se do kategorie čtyřhvězdičkových hotelů. Každé z našich studií nebo apartmánů nabízí harmonii spojenou s designem, komfortem a pohodlím. Hýčkat se nechte v našem Krkonošském wellness centru. Pro Vaše děti máme dvě herny, jednu pro nejmenší a druhou pro teenagery. Pro Vás máme připravený golfový simulátor a řadu dalších aktivit. Vychutnejte si skvělé jídlo v naší restauraci, kde pro Vás náš šéfkuchař připravuje jídla na italském X-Oven grilu za použití mangrovníkového dřeva. Proměňujte s námi Vaše sny ve skutečnost.

The mountain design Aparthotel Svatý Vavřinec is situated in the heart of the mountain town of Pec pod Sněžkou. It offers comfortable design accommodation and ranks to a four-star hotel category. Each of our studios or apartments offers harmony associated with design, comfort and convenience. Let yourself be pampered in our Krkonoše wellness center. We have two playrooms for your children, one for the youngest and one for the teenagers. For adults we have prepared a golf simulator and many other activities. Enjoy and prepare food in our restaurant, where our chef prepares meals for you on the Italian X-Oven Grill using mangrove wood. Make your dreams, come true.

Aparthotel Svatý Vavřinec, Pec pod Sněžkou 355, 542 21 Tel.: +420 770 122 121, E-mail: hotel@svatyvavrinec.cz

www.svatyvavrinec.cz MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 121

05.12.19 14:31

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 122

05.12.19 14:31

ZAŠLÁ SLÁVA NABLÝSKANÉ OLYMPIÁDY Text: Matěj Pazourek Před pětatřiceti lety hostila nejprestižnější sportovní slavnost světa, o osm let později se stala obětí kruté války. O čem je řeč? O svého času nejstrmější a nejrychlejší bobové a sáňkařské dráze na světě!

Monumentální stavbu, připomínající obrovského betonového hada, najdete blízko bosenského hlavního města, na vrcholu hory Trebevic. Když v roce 1984 hostilo Sarajevo olympijské hry, mohlo bobistům a sáňkařům fandit až padesát tisíc lidí přímo na místě. Jen o pár let později se dráha stala ideálním místem pro srbské vojáky, kteří odsud měli ideální pozici pro odstřelování Sarajeva, které tu měli doslova jako na dlani. Aby na srbské dělostřelce nikdo nemohl, zaminovali okolní lesy, velké množství nevybuchlé munice zůstalo v přilehlých lesích dodnes. Krutá válka se otiskla do tváře celého města, na bobovce je hodně znát i v současnosti. Chátrající betonová stavba prorostlá mechy a lišejníky ukazuje smutný příběh zašlé slávy nablýskané olympiády. Nyní slouží jako obrovská galerie graffiti, amatérským bikerům k rychlostním závodům nebo jako turistická atrakce milovníků urbexu. Až budete v Bosně a Hercegovině, určitě návštěvu bobové dráhy nevynechte. Z nášlapných min strach mít nemusíte, v loňském roce otevřeli turistickou lanovku vedoucí ze Starého města až na vrchol hory, a dávají si tak velký pozor na dostatečné označování zaminovaných území. K tomu, abyste nepřišli k úhoně, vám postačí obyčejný rozum, který zavelí, že na houby se tady do lesa prostě nechodí.

FADED GLORY OF THE SHINY OLYMPICS 35 years ago, it hosted the most prestigious sports event in the world.

Eight years down the road, it fell victim of the cruel war. What are we talking about? The world’s fastest and steepest bobsled of its time.

The monumental construction that reminds a large concrete snake is located on top of Trebevic mountain, near Bosnian capital. When Sarajevo hosted the 1984 Olympics, up to fifty thousand fans cheered up the bob and sledge riders right on the spot. Only a few years later, the track became a perfect place for Serbian soldiers, who had a perfect position here to snipe Sarajevo. To prevent others from attacking them, the Serbian artillerymen put mines into the surrounding forests, with a large amount of unexploded ammunition remaining there till today. The cruel war took its part on the entire city, while the bobsled shows its scars even nowadays. The concrete construction in decay, grown through by moss and lichen, tells a sad story of the shiny Olympics’ faded glory. Currently, it serves for the purposes of huge graffiti gallery, of amateurish bikers to hold speed races or as a tourist attraction of urbex lovers. When in Bosnia and Herzegovina, definitely don’t miss the visit of this bobsled. You don’t have to be scared of land mines. Last year, they opened a tourist cableway leading from the Old Town up to the mountain peak, which indicates that they pay a great attention to identifying the areas with mines. In order to stay safe, simply use your common sense that will kindly suggest that you simply can’t go "picking up mushrooms" in local forests.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 123

05.12.19 14:31

NA VÍKEND DO IRSKA I TOHO SEVERNÍHO Text: Matěj Pazourek Vydejte se s námi navštívit zelený ostrov, na naše putování po středu a severu země vám bude stačit jeden prodloužený víkend. Čeká na vás dobré pivo, nádherná nespoutaná příroda, zajímavá města i trocha historie, která je v tomto případě všechno, ale rozhodně ne nudná.

WEEKEND IN IRELAND EVEN THE NORTHERN Visit a green island with us, it will only take one long weekend to wander around centre and north of the country.

Good beer, beautiful untamed nature, interesting towns as well as a bit of history, which is all but boring in this case.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 124

05.12.19 14:31

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 125

05.12.19 14:31

DUBLIN – THE TEMPLE BAR Zní to už trochu jako klišé, The Temple Bar najdete v každém turistickém průvodci, ale místní atmosféra je tak nakažlivá, že ho nemůžeme vynechat ani my. Bohatý výběr řemeslných piv za (na Irsko) přijatelnou cenu, ve společnosti tradičních irských hudebníků vás vtáhne do centra dění ani nebudete vědět jak. Ikonická hospoda funguje už od roku 1840 a jejich zahrádka je vyhlášená i mezi celebritami, tak proč si nedat jednoho Guinesse vedle Bona Voxe.

It may sound like a cliché, since you can read about The Temple Bar in every tourist guide, but its atmosphere is so contagious that we simply cannot exclude it from this list. Rich selection of craft beers for (in terms of Ireland) affordable prices accompanied by typical Irish musicians will have Irish vibe soaked into you in a heartbeat. The iconic pub has been in operation ever since 1840 and its garden is renowned even among celebrities, so don’t miss a chance to have one Guinness next to Bono Vox.

BELFAST – TITANIC MUSEUM

166 km, necelé 2 hodiny autem

Hlavní město Severního Irska nabízí velké množství památek různých architektonických stylů i pozůstatky po největších nábožensko-politických nepokojích. V místních loděnicích byl ale především postaven Titanic, symbol námořních katastrof. V muzeu se velmi interaktivní a zábavnou formou dozvíte, jak probíhala stavba, mrknete se do luxusních kajut i velmi skromných ubikací lidí, kteří na Titanicu pracovali. Na konci expozice budete jen stěží zatlačovat slzu, přesto byste si tenhle zážitek neměli nechat ujít.

The capital of the Northern Ireland offers numerous landmarks of various architectural styles and the remains of the biggest religious-political unrest. In local shipyards, the symbol of maritime catastrophes - Titanic, was constructed. In the museum, you can learn how the construction went, take a peek at luxurious cabins as well as very modest accommodation of Titanic staff. In a very interactive and fun way. At the end of the exposition, you will barely hide your tears, yet you shouldn’t miss out on this experience.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 126

05.12.19 14:31

PROVAZOVÝ MOST CARRICK-A-REDE 95 km, 1 hodina 15 minut autem Provazový most měří jen pár metrů, ale dech se vám bude tajit při každém krůčku.

A že ty krůčky budou opravdu maličké, most se třese s každým zafoukáním větru a pohled do třicetimetrové hloubky rozhodí i ty nejsilnější nátury. Most najdete v překrásném prostředí skal omývaných Atlantikem a zelených luk, kde vám budou dělat společnost volně se pasoucí ovce. Původně byl most využíván rybáři, kteří se potřebovali dostat na ostrůvek v Atlantiku kvůli lovu lososů. První most byl postaven už před 350 lety.

OBRŮV CHODNÍK 14 km, 20 minut autem

The rope bridge is only a few meters long, but you will be gasping your breath every little step. And those steps will be little, indeed, since the bridge is trembling with every wind blow and the glimpse down 30 meter-depth throws off even the ones of a carefree nature. The bridge is set in the stunning location with rocks washed by the Atlantic and green meadows with freely grazing sheep giving you a company. Originally, the bridge was used by fishermen to get to a little island in the Atlantic for salmon fishing. The first bridge was built as early as 350 years ago.

Úchvatný div přírody na svém putování po zeleném ostrově nemůžete vynechat. Ačkoli legenda praví, že byl chodník vytvořen kvůli souboji dvou znepřátelených obrů, realita je poněkud méně poetická. Obří čedičové sloupy vznikly vulkanickou činností, roztavená hornina vytvořila neuvěřitelně pravidelné šestiúhelníkové sloupy různých velikostí. Podívaná je to neskutečná! Sloupy jsou tvořeny ze tří částí, ta největší začíná hned u pobřeží, některé kameny jsou vysoké i šest metrů. Postupují směrem k oceánu a společně tvoří široký chodník, po kterém se můžete snadno projít a kochat se výhledem do nekonečného oceánu.

You cannot omit this stunning natural wonder during your journey around the green island.

Despite the legend suggests that the causeway was made for the fight of two rival giants, the reality is not quite that poetic. Big basaltic columns are of volcanic origin, a molten rock has created unbelievably regular hexagonal columns of various sizes. It is an incredible thing to watch! The columns are of three parts, the biggest one begins right by the coast, some stones are of up to 6 meters height. They are directed towards the ocean and they together make a wide “pavement”, that you can easily take a walk on and enjoy the view of an endless ocean.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 127

05.12.19 14:31

LONDONDERRY 70 km, 1 hodina autem O krvavé neděli už jste určitě slyšeli. 30. leden 1972 se do irských moderních dějin zapsal jako jeden z nejbolestivějších dní. Elitní britští výsadkáři tu v rámci poklidného protestního pochodu zastřelili 14 neozbrojených lidí, polovina z nich byla nezletilých. Vztahy mezi Irskem a Velkou Británií tady nadobro ochladly, což ve městě pocítíte na vlastní kůži i nyní. Místní městu neřeknou jinak než Derry, o název se vedou dlouholeté spory. Připomínky obětí masakru tu najdete na každém kroku, fasády domů slouží jako výstavní galerie graffiti umělců, kteří svými povedenými kresbami vzdávají hold nevinným obětem. Bude vás mrazit po celém těle.

You have certainly heard about the Bloody Sunday. 30th January of 1972 has become one of the most painful days of Irish modern history. During a peaceful protest, elite members of the British Army's Parachute Regiment shot 14 unarmed civilians, half of them was under-age. The relations between Ireland and the Great Britain have hence deteriorated, which is visible in town even now. The locals call it only as Derry and the name has been a matter of dispute for many years. The massacre’s victims are commemorated on every corner here, house facades serve as exhibition galleries for the artists paying tribute to the innocent victims via their work of art. You will have goose bumps all over your body.

BEN BULBEN 130 km, necelé 2 hodiny autem Zkrátka při našem putování nepřijdou ani milovníci pěší turistiky. Stolová hora Ben Bulben dominuje netknuté krajině a mýticky vystupuje z mraků. Příjemná nenáročná procházka vás na vrcholu odmění překrásným výhledem do zeleně, romantičtější místo na piknik nenajdete. Pokud jste spíše vyznavači adrenalinu, můžete si nachystat mačky a nesmeky a vydat se na horu po jižní straně. Severní raději vynechejte, bouře a vítr z Atlantského oceánu jsou velmi nebezpečné.

Even the walking enthusiasts will enjoy our journey. Ben Bulben, a table mountain, dominates over the pristine landscape and emerges from the clouds mythically. A nice, easy walk to the peak will treat you with a spectacular view of greenness. You wouldn’t get more romantic spot for picnic.

If you find yourselves rather as an adrenaline seekers, you can get your climbing tools ready and go on the mountain by its southern side. It's recommended to leave out the northern side, since the wind and storms coming from the Atlantic ocean are very dangerous.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 128

05.12.19 14:32

GALWAY – LATINSKÁ ČTVRŤ 155 km, lehce přes 2 hodiny autem

Malé město, které má ale hodně co nabídnout!

Středověké uličky si zamilujete během prvních pár kroků a co teprve Latinská čtvrť! Roztančené ulice plné veselých lidí, spousta restaurací a hospod, kde to prostě žije. Lidí tu zpívají, tančí a tleskají navzdory všudypřítomným výkyvům počasí. A když budete mít štěstí, třeba zrovna

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 129

natrefíte na místní festival ústřic. Věděli jste, že Irsko je největším vývozcem ústřic na světě?

Francie se může jít zahrabat!

A small town, yet with a lot to offer. You will fall in love with the medieval streets in a heartbeat, not to mention the Latin quarter. The streets

full of dance and shiny happy people, many restaurants and pubs with a lively atmosphere.

Despite ubiquitous weather swings, people sing, dance and clap around here. And if you get lucky, you may stumble upon the local Oyster festival. Did you know that Ireland is the world’s largest exporter of oysters? France can “go fish”.

05.12.19 14:32

VLAKEM NAPŘÍČ DVĚMA KONTINENTY V „JEDNOM“ ČASOVÉM PÁSMU Text: Matěj Pazourek

Některé sny se mohou zdát nesplnitelné.

Honza s Vláďou z projektu Beer With Travel vás ale přesvědčí, že pokud něco hodně chcete, všechno se dá splnit. Dva kamarády už odmalička spojovala láska k vlakům, která se stupňovala s každým dalším výletem. Proto nebylo divu, když se jednoho dne rozhodli projet Transsibiřskou magistrálu.

9288 km, 164 hodin ve vlaku, 2 kontinenty, 7 časových pásem – výzva, která si jasně říkala o pokoření. Vyrazte na cestu za dobrodružstvím i vy!

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 130

05.12.19 14:32

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 131

05.12.19 14:32

Nejdůležitější je rozhodnutí vyrazit, pak už jde všechno ráz na ráz. Důležitým krokem je bezpochyby vízum, o to můžete žádat přímo na ambasádě (připravte se ale na několikahodinovou frontu) nebo oslovte agenturu, která se na zařizování víz specializuje. Bude vás to stát asi o čtyři sta korun více, ale o spoustu vašeho drahocenného času méně. Dopředu se navíc dozvíte, jestli vízum dostanete, nebo nemáte šanci. Připravte se na to, že musíte mít zajištěno ubytování, cestovní pojištění a letenky. Budou po vás chtít i plán cesty, který ale můžete v průběhu měnit, nikdo ho totiž nekontroluje.

Začátek v Moskvě a konec ve Vladivostoku je v podstatě jasnou volbou (můžete se vydat i některou z navazujících železnic třeba do Mongolska). Zhruba za deset až dvacet dní je vízum připraveno.

Poledne, nebo sedm večer?

Podrobný plán cesty byste ale neměli podceňovat. Neexistuje totiž otevřená jízdenka, která by vás opravňovala vystupovat a nastupovat do vlaků, jak se vám zlíbí. Je tedy dobré vědět, kde a kdy chcete strávit třeba noc ve městě, kde vám bude stačit jen pár hodin a kde nestojí za to vůbec vystupovat. Pozor si dejte především na to, že ačkoli projedete sedm časových pásem, na jízdence bude vždy moskevský čas, podle kterého se řídí celá ruská železnice. Snadno se vám tak stane, že do Vladivostoku přijedete v poledne podle času na jízdence, reálně ale bude sedm večer. Například při navazujícím letu by chybný čas mohl způsobit menší komplikaci.

Vlaky tu také jezdí na minutu přesně, zapomeňte na čekání či zpoždění, na které jste zvyklí u nás, naopak si dávejte velký pozor na čas, až vylezete z vlaku koupit

třeba pirožky od bábušky za plotem nebo vyfotit lokomotivu.

Pět minut před odjezdem se zandávají schůdky a zavírají dveře, tak abyste jako Honza s Vláďou nebyli překvapeni, že stojíte na perónu jen v kraťasech, venku sněží a vám v hlavě prolétává, co tady uprostřed „ruské divočiny“ budete asi tak dělat. Nezbyde vám než se spolehnout na svou fyzičku a rychle naskočit zpět do rozjetého vlaku.

Plánovat, plánovat a zase plánovat Jízdenku na vlak můžete nechat osudu a pořídit si ji na místě, kluci, ač duší pankáči, tento způsob ovšem nedoporučují.

Vlaky bývají totiž na některých úsecích vyprodané. V předprodeji se opět nabízejí dvě možnosti. Můžete jít rovnou na stránky ruských železnic, které ale nejsou pro nerusky mluvící zrovna user friendly. Anglickou verzi sice obsahují, nicméně v angličtině tam mnoho nenaleznete. Ruské železnice prodávají jízdenky na vlak 59 dní před plánovaným odjezdem, stačí si tedy vypočítat den odjezdu minus 59 dní a rovnou víte, který den je pro nákup ideální. Neměli byste otálet z prostého důvodu, lepší místa jsou rychleji vyprodaná. Druhou variantou je opět agenturní přeprodej, kde jsou ceny zhruba o 30 % nadsazené. Ovšem pozor na to, tady si sice můžete koupit jízdenky klidně půl roku předem, ale agentura je reálně opět kupuje 59 dní před odjezdem přímo od železnice, a může se vám tak klidně stát, že na vás žádná místa nezbudou. Své peníze sice dostanete zpět, ale plánovaným vlakem neodjedete.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 132

05.12.19 14:32

směle dostojí. Kupátko pro dva s televizí, klimatizací, elektrickou zásuvkou nebo třeba pantoflíčky k posteli si v ničem nezadá s hotelovým pokojem. Rozdíl je samozřejmě také v sociálním zařízení, ale to především z toho důvodu, že ve třetí třídě se na toaletách vystřídá víc lidí než ve druhé. Nemyslete si ale, že ruský vlak rovná se špína, denně se tam vytírá a vysává, toalety jsou umývány klidně i pětkrát denně. Základním vybavením cestovatelů po Transsibiřské magistrále je bezpochyby instantní jídlo a čaj. Samovary tu denně chrlí litry horké vody, když se samovar zrovna rozbije, je to považováno za větší katastrofu než třeba vykolejení vlaku.

Bříza všude, kam se podíváš Při plánování cesty si určitě nechte pár dní na návštěvu Moskvy, Rudé náměstí vás ohromí nejen svou velikostí a majestátností. Celá trasa z východu na západ vede přes roztodivné přírodní scenerie, nepředstavujte si ale nějakou přehnanou romantiku.

Ural nejsou Alpy a vlaky projíždějí v nízké nadmořské výšce, příjemná panoramata si ale užijete do sytosti. Asi nejzajímavější je cesta kolem Bajkalu, krásou jezera budete ohromeni. Po zbytek cesty se připravte na stovky bezejmenných vesniček, a především na břízy – jsou všude, úplně všude! Přejedete jedny z největších řek světa i stovky malých potůčků. Z měst byste určitě neměli vynechat návštěvu Kazaně, středobodu Tatarstánu a Novosibirsk, největší město na Sibiři. Památník českých legionářů na Michajlovském hřbitově v Jekatěrinburgu nenechá chladným žádného milovníka válečné tematiky.

Dobrodružství na dosah Taky vás ruské dobrodružství nadchlo tolik jako mě? Pomalu začínám dávat dohromady plán cesty a začínám se těšit na zážitky, kterých transsibiřská magistrála jistě připraví nepočítaně. Celý výlet vyjde zhruba na 25 000 Kč, včetně jízdenek na vlaky, letenek do Moskvy a z Vladivostoku i ubytování v zajímavých městech na trati. Po vzoru kluků z Beer With Travel do toho nepočítám pivo, protože každý máme jiný splávek. Kdo ví, třeba se příště potkáme v jednom kupéčku.

Beer With Travel v ruském stylu Vláďa s Honzou měli nejdelší přejezd tři dny, na začátku se báli, jestli je reálné to vůbec v kuse vydržet, nyní už plánují, jak dají příště celou magistrálu na jeden zátah. Ve vlaku prostě ubíhá čas jinak, zvlášť když jste velcí milovníci piva, tak jako oni dva. Ačkoli je popíjení alkoholu ve vlaku i na nádražích zakázáno, pivo ve vlaku si málokdo odpustí, cesta pak prostě lépe utíká. Připravte se ale na to, že plechovku s pivem občas musíte ukrýt před nesmlouvavým pohledem vlakvedoucího.

Nemusíte se ale bát, že byste ve vlaku potkali namol opilé spolucestující, kluci byli až překvapení, že za celou dobu nepotkali jediného opilce. Ruská pověst dostala na frak!

Vlakem většinou cestují Rusové za rodinami nebo za prací.

Pokud budete mít štěstí jako kluci z Beer With Travel, třeba také narazíte na boxerský juniorský tým, který vyrazil dva dny vlakem na zápas, zaboxoval si, a pak jel zase dva dny zpátky.

V Rusku nic neobvyklého, tam funguje počítání vzdálenosti trochu jinak než u nás, kde jsme všichni otrávení jen z dvouhodinové cesty Brno–Praha.

Samovar, spása každého ruského vlaku Vlaky jsou rozdělené do tří tříd, rozdíly jsou celkem podstatné, hlavně co se týče soukromí. Nejlevnější třída je v otevřeném kupé, ve kterém nejsou dveře do chodby. Najdete tu čtyři lůžka a dvě navíc přes uličku, do vagonu se vejde 54 lidí.

Ve druhé třídě jedete v uzavřeném kupé pro čtyři lidi. Nejvyšší třída je tu označena pojmem „Lux“ a kupé svému označení

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 133

05.12.19 14:32

BY TRAIN ACROSS TWO CONTINENTS IN “ONE” TIME ZONE Some dreams can seem to be impossible to fulfil. However, Honza and Vláďa from the project Beer With Travel will persuade you that if you want something a lot, everything can be fulfilled. From their childhood these two friends have been connected by their love of trains, becoming greater after every trip. Therefore, no wonder that one day they decided to go and see the whole Trans-Siberian Railway. 9,288 km, 164 hours on the train, 2 continents, 7 time zones – a challenge which clearly asked for conquering.

Be also among those who set out for an adventurous journey!

The most important thing is the decision to hit the road and then everything goes really fast. An important step is undoubtedly the visa which you can apply for directly at the embassy (but be ready to wait in a several-hour queue) or contact an agency specialising in visa arrangement. It will cost you about four hundred crowns more, but it will save you a lot of precious time. Moreover, you will learn in advance whether you get the visa or have no chance. Be ready for the necessity of having accommodation, travel insurance and air tickets arranged. They will also require your itinerary which you can later change, because nobody checks it. The start in Moscow and the end in Vladivostok are basically clear choices (you can also continue with any of the connected railways, for example, to Mongolia). The visa is prepared after roughly ten to twenty days.

Noon, or rather 7 p.m.?

Nevertheless, you should not underrate a detailed planning of the travel.

The reason is that there is no open ticket that would authorise you to get on and off the trains as you like. It is, therefore, good to know where and when you want to spend, let’s say, a night at a town, where several hours will be enough and where it is not worth getting off at all. Most of all, pay attention to the fact that although you travel through seven time zones, the time written on the ticket will the Moscow time, as the whole Russian railways follows that time. Consequently, it happens easily that you arrive to Vladivostok at noon according to the time on the ticket, but in reality it will be 7 p.m. A wrong time could cause a relatively small complication, for instance, in case of a connection flight. The trains also arrive on time, to the minute, so forget about waiting or delays to which you are used to in our country; on the contrary, be very careful about the time when you get off the train to buy some pirogi from a babushka behind the fence or to take a photo of the locomotive. Five minutes before departure the steps retract and the door closes, so don’t be like Honza and Vláďa taken aback, standing on the platform, wearing shorts during a snowfall and thinking what to do here, in the middle of the “Russian wilderness”. You would be left with no other alternative but to rely on your fitness and quickly jump into the train already moving.

Plan, plan and plan again The train ticket arrangement can be left to its fate and you can buy it only

when on the spot, but the guys, although punkers in their soul, do not recommend this method. The reason is that train tickets are often sold out in certain regions. Again, two options are offered in the advance ticket sale.

You can open directly the websites of the Russian Railways which are not quite user friendly for non-Russian speakers. Although they have an English version, you won’t find much in English there. The Russian Railways sell train tickets 59 days before the planned departure, so it is only necessary to calculate the departure day minus 59 days and you know exactly which day is ideal for the purchase. You should not waste your time and purchase it for one simple reason: better seats are sold out more quickly. The second option is again the agency advance sale, where prices are roughly 30% higher. But be careful, although you can buy tickets even half a year in advance, in reality the agency buys them again 59 days before the departure directly from the Railways, so it can easily happen that no tickets will remain left for you.

Although you get your money back, you won’t depart by the planned train.

Beer With Travel in the Russian style The longest non-stop travel Vláďa and Honza took lasted three days and in the beginning they were afraid whether it is feasible to bear it at one go; now they already make plans to travel the whole Trans-Siberian Line at one go next time. The time when you are on the train passes simply in a different way, especially when you are big beer fans as both of them are. Although to drink alcohol on the train and in railway stations is prohibited, hardly anybody on the train skips a beer, because the journey passes better. But be ready to hide the beer can before the train conductor’s adamant look from time to time. But you need not be afraid of meeting completely drunk passengers on the train; the guys were even surprised not to see a single drunkard for the whole time there. The Russian reputation was ruined!

Train passengers are mostly Russians traveling to their families or work. If you are lucky like the guys from Beer With Travel, you might also encounter a junior boxing team who were travelling to a match for two days, scored and then for two days back again. Nothing unusual in Russia; the distance counts a bit differently there in comparison with our country where a mere two-hour travel between Brno and Prague annoys everybody.

Samovar, a lifesaver of every Russian train Trains are divided into three classes, where the differences are rather marked,

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 134

05.12.19 14:32

especially in terms of privacy. The cheapest class is in an open compartment with no doors to the aisle. You find four couchettes and two more across the aisle; the carriage capacity is 54 people. In the second class you travel in a closed compartment for four people. The class is described as “luxe” and the compartment compares favourably with its name. A small compartment for two people, with TV, air-conditioning, electric outlet or, for example, slippers, which is fully comparable with a hotel room.

Of course, the difference is also in social conveniences, but the main reason is that in the third class more people use the toilets than in the second one. But don’t think that a Russian train means dirt; the floor is wiped and hoovered daily and the toilets are cleaned even five times a day. The basic equipment of travellers on the Trans-Siberian Railway is undoubtedly instant food and tea. Every day samovars churn out litres of hot water and when a samovar has a defect, it is regarded as a bigger disaster than e.g. derailing of the train.

Birches everywhere you look When planning your journey reserve definitely several days for a visit of Moscow; the Red Square will astonish you by its size and grandness. The whole route from the East to the West runs through various natural sceneries, but don’t imagine some exaggerated romance. The Ural Mountains are not the Alps and the trains go in a low altitude, but you will have many opportunities to enjoy nice panoramas. Perhaps the most interesting part of the travel is around Lake Baikal – you will be astonished by the beauty of this lake. For the rest of the journey be ready for seeing hundreds of nameless villages and mainly birches – they are everywhere, completely everywhere! You will cross some of the world’s biggest rivers and hundreds of small streams. Regarding cities and towns, you should not miss the opportunity to visit Kazan, the centre of Tatarstan, and Novosibirsk, the largest city in Siberia. The Czech Legionaries’ memorial in the Mikhailov cemetery in Yekaterinburg will not leave any fan of war topics cold.

Adventure within reach Do you also feel a thrill from the Russian adventure as I do? I slowly start compiling an itinerary and begin to look forward to abundant experiences which the Trans-Siberian Railway will certainly prepare. The whole trip costs roughly CZK 25,000, including train tickets, air tickets to Moscow and from Vladivostok and accommodation in interesting cities en route. And like the guys from Beer With Travel, I do not count in beer, because different people, different consumption. Who knows, we may meet in one compartment next time.

Více informací o transsibiřské magistrále a cestování s pivem v ruce se nově dočtete i v knížce.

Koupíte na www.bwtbooks.com nebo www.beerwithtravel.com. Cena: 250 Kč Now you can also read more information about the Trans-Siberian Railway and travelling with beer in hand in a book.

Purchase at www.bwtbooks.com or www. beerwithtravel.com. Price: CZK 250

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 135

05.12.19 14:32

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 136

05.12.19 14:32

NA VÍKEND DO BUKUREŠTI?

ROZHODNĚ ANO! Text: Matěj Pazourek Rumunsko má pro nás stále nádech nebezpečné země, do které se na dovolenou nejezdí. Opak je ale pravdou, málokde najdete tak pohostinné a usměvavé lidi. Pokud si na rumunskou „divočinu“ ještě netroufáte, zkuste nejprve navštívit hlavní město, z Bukurešti totiž budete nadšení!

Nejlépe se do Bukurešti dostanete letadlem z okolních zemí, přímý let z Prahy sice v nabídce ČSA najdete, cena je však zbytečně vysoká. Proč si ale neprodloužit výlet prohlídkou Vídně nebo Milána? Z letiště v Bukurešti doporučujeme využít služby místních taxikářů, na letiště Otopeni jezdí městský autobus, ale bývá hodně přetížený a koupit si jízdenku je téměř nadlidský výkon. Ano, v Bukurešti je přímo na letišti jeden jediný automat na jízdenky MHD, ale většinou nefunguje, jak jsme se přesvědčili i my při každé své návštěvě. Pokud chcete podniknout dobrodružství v podobě koupě jízdenky v šedé budce od místní paní (ano, takhle se tady prodávají jízdenky po celém městě), vězte, že s eurem ani platební kartou tady nepochodíte, vlastně ani moc s angličtinou.

Na letišti je ale mnoho bankomatů a paní, ač neumí anglicky většinou ani slovo, přesně ví, že chcete jet do centra. Ceny v Bukurešti jsou velmi přívětivé, ubytování v příjemném hotelu v centru města pořídíte kolem 800 Kč na noc pro dva, komfortní byt se dvěma koupelnami od 1000 Kč.

Luxusní večeři s lahví dobrého rumunského vína pak do 500 Kč. Bukurešti se často přezdívá Berlín Východu, není divu, je totiž protkaný hipsterskými hotspoty. Kavárničky, pojízdné foodtrucky, pivotéky, vinotéky, ale i luxusní restaurace, všechno v dochozí vzdálenosti – ráj gurmánských cestovatelů. Až vás budou bolet nohy z celodenního objevování paradoxů mezi architektonickými krásami a postkomunistickými hrůznými budovami města, nebudete mít o zábavu nouzi. A až se budete vracet nočním městem a potkáte nějakého toho potkana, pochutnávajícího si na zbytcích z odpadkového koše, nebo místního toulavého psa, vzpomeňte si, že kolem Karlových lázní nebo Hlavního nádraží je o půlnoci situace podobná.

Romania still may seem like a dangerous country to us, not suitable for vacation. The very opposite is true, though - there are few places with such hospitable and smiling people. And if you don’t feel ready for the Romanian “wilderness” yet, try to visit the capital at first. You will be thrilled by Bucharest!

WEEKEND IN BUCHAREST?

HELL YEAH!

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 137

The best way to get to Bucharest is by plane from the surrounding countries. Although the direct flight from Prague is on Czech Airlines’ (ČSA) offer, the price is unreasonably high. Why not extend your trip with a little walk-around in Vienna or Milan, though? Once getting from Bucharest airport, we recommend using the service of local taxi drivers, since the available city bus is usually overcrowded and it’s nearly an impossible task to purchase a ticket. Yes, there is only one ticket machine at Bucharest airport, but usually out of service, as we have experienced during our multiple visits. If you want to get on an adventure in the form of buying a ticket from the lady in a grey booth (indeed, this is how they sell tickets all around the city), be prepared that the euros or credit card won’t be much useful, let alone English. There are many ATMs at the airport, though, and the lady, despite not knowing a single word in English, is certain you’re heading to the centre.

The prices in Bucharest are very pleasant. You’ll get the accommodation for two people in a nice hotel in the city centre around CZK 800, a comfortable apartment with two bathrooms for CZK 1000. The luxurious dinner with bottle of good Romanian wine costs up to CZK 500. Bucharest is often called “Berlin of the East” – no wonder, as it is interwoven by hipster hotspots. Little cafés, mobile food trucks, beer and wine shops, but also luxurious restaurants, all accessible by foot – the paradise of gourmet travellers. Once you get tired from all-day discovering of paradoxes between the city’s architectural beauties and post-communist horror buildings, you'll enjoy some fun. And when you'll be coming back to your hotel room through the night city and run into a stray dog or some rat enjoying the leftovers from the garbage bin, remember that this is what it looks like near Prague Main Railway Station or Karlovy lázně night club at the same day period.

05.12.19 14:32

PALÁC PARLAMENTU Druhou největší stavbu na světě nemůžete minout, obejít ji ze všech stran trvá téměř dvě hodiny! Nicolae Ceaușescu nechal v budově vybudovat atomový kryt a několik únikových tunelů, nutno podotknout, že k úniku před popravou mu to moc nepomohlo. Najdete tu mimo jiného tři tuny mramoru, 3500 tun křišťálu, 700 tun bronzu nebo čtvrt milionu metrů čtverečních koberců! To rozhodně musíte vidět!

You simply cannot miss the second largest building in the world. It takes nearly two hours to walk around it from all sides. Nicolae Ceaușescu had the nuclear fallout shelter and several escape tunnels built inside the building. It is worth mentioning that it didn’t much help him escape the execution. Among others, you’ll find there three tons of marble, 3500 tons of crystal, 700 tons of bronze or quarter million square meters of carpets. You definitely have to see this!

VÍTĚZNÝ OBLOUK Jasně, vítězný oblouk nebo nějakou jeho modifikaci najdete ve spoustě měst. Tento sedmadvacetimetrový neoklasicistní skvost je ale zdoben sochami slavných rumunských sochařů a každý rok se pod ním konají pompézní vojenské přehlídky.

Sure, a triumphal arch or some of its modifications is to be found in many cities. This 27-meter high neo-Classicist gem is decorated with the sculptures of famous Romanian sculptors, though. There are also pompous military parades every year.

PARK U JEZERA HERĂSTRĂU Kousek od Vítězného oblouku se nachází asi nejlepší místo pro relaxaci v Rumunsku, klidný park na břehu jezera s rozlohou 187 hektarů si zamilujete okamžitě. Fontány, sochy, různé altánky a skanzeny, obklopené udržovanými trávníky, na kterých si můžete v klidu odpočinout nebo třeba zahrát šachy.

Cestou domů doporučujeme projít přes Alej Michaela Jacksona, který zde má i (na místní poměry) malý památník.

A short distance from the Triumphal Arch, probably the best place to relax in Romania is located – the park on the lake’s shore in size of 187 hectares. You’ll fall in love with it immediately. Fountains, statues, various gazebos and open air museums, surrounded by well-maintained lawn, where you can take rest or play chess. On your way back, we recommend going through Michael Jackson Alley, who has a small (in local terms) monument here.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 138

05.12.19 14:32

FOOD HOOD Strada Șelari 4 Doslova hipsterský ráj najdete ve Food Hoodu, malý dvorek mezi obytnými domy je plný různých foodtrucků s výborným jídlem a drinky. Za velmi nehipsterské ceny, tady se bude líbit i šetřílkům!

Literally a hipster paradise is embodied in Food Hood. The small courtyard amongst residential buildings is filled with food trucks offering delicious food and drinks. As the prices are truly non-hipster, the „money-savers“ will like it here as well.

CARU’ CU BERE Strada Stavropoleos 5

PARTY

JÍDLO | FOOD BEAT OF ANGELS Șoseaua Pavel Dimitrievici Kiseleff 32 Spojení dobrého pití, hudby, tance a perfektní show ve stylu Las Vegas.

Tuhle party musíte zažít!

Fusion of good drinks, music, dance and perfect show in the style of Las Vegas. You gotta experience this party!

Tradiční rumunské jídlo s dokonalou atmosférou si vychutnáte právě tady. Historický, téměř kostelní interiér dokreslují pravidelné večery s rumunskými tanci, skvělé jídlo i místní pivo.

Right here, you’ll enjoy the traditional Romanian food with a perfect atmosphere. Historic, almost church-like interior is completed by regular Romanian dance evenings, great food and local beer.

DISTRIKT 42 Strada Sfantul Dumitru 3 Nejdesignovější restaurace v centru Starého města! Tady budete jak v Jiříkově vidění, ozubená kola na stěnách, trombóny ze stropu a na toaletu běžte s telefonem, tady chce fotku každý! Jídlo tu mimochodem taky stojí za to.

The most design restaurant in the centre of the Old Town!

You’ll feel like Alice in Wonderland – cogwheels on the wall, trombones hanging from the ceiling and don’t forget your phone when going to the toilet – everyone wants a pic here!

By the way, the food is also something here.

INTERBELIC VICTORIA Calea Victoriei 17 Koktejlový bar světového formátu v samém srdci Bukurešti, kde můžete protančit třeba celou noc.

Cocktail bar in the heart of Bucharest, where you can dance the night away.

PLAYER CLUB Montreal Square Pool party přímo v rumunském hlavním městě? Proč ne? Připravte se, že si maličko připlatíte, ale stojí to za to.

Pool party right in the capital of Romania? Why not? Be prepared to pay some extra money, but it’s definitely worth it.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 139

05.12.19 14:32

ISLE OF SKYE OSTROV Z JINÉHO SVĚTA Text: Roman Zvarič Magická krajina tajemných blat, středověkých hradů a geologických anomálií okouzlila nejen „běžné“ turisty, ale také mnohé režiséry včetně Ridleyho Scotta, který zde natáčel exteriéry svého Promethea.

Magical landscape of mysterious muds, Medieval castles and geological anomalies charmed not only the “common” tourists, but also many directors, including Ridley Scott, who took the exterior scenes of his Prometheus movie here.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 140

05.12.19 14:32

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 141

05.12.19 14:32

Ostrov často pokrývá hustá mlha, z níž vykukují jen bizarní zubaté vrcholky hor. Právě na mlhu odkazuje název Skye, který pochází z výrazu sky-a, jenž v jazyce původních místních obyvatel označoval ostrov mraků. Když se mléčný příkrov začne rozplývat, postupně se vynořují strmé skalní útesy s početnými zkamenělými otisky stop různých dinosaurů, zvlněné kopce, jezírka, rašeliniště a hluboké průrvy.

Pokud není v dohledu některá z hrstky pitoreskních rybářských vesniček nebo mohutný kamenný hrad, pak ostrov vypadá stejně jako ve střední době kamenné, kdy se zde usadili první lidé.

Isle of Skye je nejsevernější částí souostroví Vnitřních Hebrid a společně s jezerem Loch Ness a Edinburghem patří mezi tři nejnavštěvovanější destinace ve Skotsku. Na ostrově, který s pevninou spojuje most vybudovaný v roce 1995, je hustota osídlení pouhých šest obyvatel na kilometr čtvereční. Také díky tomu zůstává zdejší ikonická krajina uchována v původní podobě pro návštěvníky, kteří před letovisky a resorty se spoustou služeb preferují syrovou a nedotčenou přírodu, jaká nemá – alespoň v Evropě – obdoby.

Většina turistů se ubytuje v městečkách Portree, Dunvegan nebo Trotternish, kde jsou nejen útulné hospůdky a autentické restaurace, ale také desítky malých galerií, muzeí a řemeslných studií. Takto v „civilizaci“ se lze dozvědět mnohé o historii Isle of Skye – záhadných legendách, bojích znepřátelených

klanů nebo bitvách za Jakobitského povstání. Avšak hlavní zdejší atrakcí je fotogenická krajina a tu lze důkladně prozkoumat jedině při cestách po ostrově, nejlépe spojených s kempováním a pěšími túrami. Na nich se dá zahlédnout třeba orel skalní, jelen evropský, vydry, terejové nebo hejna lososů, která rejdí skoro v každé říčce.

Atraktivní je zejména poloostrov Trotternish s množstvím míst sopečného původu, kde působením lávových proudů a sesuvů půdy vznikly úchvatné surrealistické útvary. V těchto místech se tyčí k nebi bájná hora Storr (719 m), na jejímž úbočí stojí monumentální 55 m vysoká skalní věž nazvaná The Old Man of Storr. Právě ta dotváří atmosféru cizí planety v úvodní sekvenci zmíněného Promethea nebo mystické útočiště pohanské komunity ve snímku Rituál s Nicolasem Cagem. Otužilci ocení tůňky s křišťálově čistou vodou pod kouzelnými vodopády Glenbrittle.

Kromě ojedinělých přírodních úkazů jsou na ostrově k vidění také dechberoucí objekty vytvořené lidskou rukou, především hrady Duntulm, Knock nebo Dunsgiath, případně kostel Trumpan, kde v roce 1578 klan MacDonaldů upálil partu MacLeodů. Mnohem mladší, avšak neméně zajímavou stavbou je palírna Talisker. V jejím komplexu lze absolvovat exkurzi odhalující tajemství výroby lahodné whisky spojenou s vydatnou ochutnávkou a také pořídit nejlepší suvenýr z Isle of Skye.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 142

05.12.19 14:32

with lots of services. It is – at least in terms of Europe – unique.

Majority of tourists stay in Portree, Dunvegan or Trotternish, towns with not only cosy pubs and authentic restaurants, but also tens of small galleries, museums and craft studios.

Here in the “civilization”, you can learn a lot about Isle of Skye’s history – mysterious legends, feuds of rival clans or battles during the Jacobite risings. However, the photogenic landscape remains the main local attraction and can be thoroughly explored only by travelling around the island, best when combined with camping and hiking tours. You get to see for example the golden eagle, red deer, otters, gannets or flocks of salmons, almost in every stream.

Particularly attractive is the Trotternish peninsula with numerous places of volcanic origin, where the breath-taking surrealist objects were created via effects of lava stream and landslides. At this location, the mythical Storr mountain (719 m) is reaching the sky. On its

hillside, the monumental 55 meters-high rock tower entitled The Old Man of Storr is standing. And precisely this object completes the atmosphere of a foreign planet in the previously mentioned Prometheus or of a mystical shelter of Pagan community in The Wicker Man movie, starring Nicolas Cage. Hardy people will appreciate the natural pool with crystal clear water below the magical Glenbrittle waterfalls.

Besides unique natural wonders, the breath-taking objects made by humans are to be seen on the island as well – mainly the castles of Duntulm, Knock or Dunsgiath, but also the Trumpan church, which is known for the 1578 incident when the Clan MacDonald set it on fire when some members of its rival Clan MacLeod were inside. Much younger, yet no less interesting building is the Talisker distillery. In this complex, you can attend the excursion uncovering secrets of production of this delicious whisky, followed by its tasting.

Don’t forget to bring it home as it’s the best souvenir from Isle of Skye.

The island is often covered by a dense fog, with only bizarre mountain peaks visible. The title Skye refers to the fog itself, as ‘sky-a’ stands for the island of clouds in the original inhabitants’ language. When the milky island starts to melt, the steep rocky cliffs with numerous petrified imprints of various dinosaurs’ footsteps, undulated hills, little lakes, peat-bogs and deep gaps emerge gradually. If one of the few of picturesque fishing villages or a massive stone castle is not in sight, then the island looks the same as in the middle Stone Age, when the first people settled here.

Isle of Skye is the northernmost part of the Inner Hebrides archipelago and together with the Loch Ness lake and Edinburgh represents the three most visited destinations in Scotland. On this island, which is connected with the mainland by bridge built in 1995, the population density is mere six people per square kilometre. That is one of the reasons why the iconic local landscape retains its original appearance and that is to the liking of the visitors who prefer raw and pristine nature to resorts

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 143

05.12.19 14:32

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 144

05.12.19 14:32

OVERTURISMUS CO JE MOC, TO JE PŘÍLIŠ?

Text: Veronika Hozmanová Součástí veřejné debaty je čím dál tím více termín „overturismus“. Často slýcháme, že centra velkých měst už nepatří místním, nýbrž turistům. Pražské historické centrum se dokonce začalo připodobňovat ke skanzenu. Co si pod tím máme představit a je z této šlamastiky cesta ven?

Cestování, ať už levné, či nadstandardní, je nedílným atributem západního stylu života naší doby.

Zatímco v druhé polovině minulého století byla tato volnočasová aktivita téměř výsadou bohatých a po světě cestovalo kolem 25 milionů lidí ročně, v roce 2019 jejich počet dosáhl přibližně 1,4 miliardy.Není divu, díky možnosti extrémně levných letenek se s nízkonákladovou aerolinií může například do Říma podívat kdekdo a ani na cestu na opačnou stranu planety nemusí člověk šetřit měsíce, když ví, jak na to. Dostupná doprava ale není to jediné, co za tímto velkým třeskem stojí. Svůj podíl na tom má i rozmach ubytovacích služeb jako Booking.com či Airbnb.

Jakkoli to ale zní jako pohádka a známka pokroku, i tenhle fenomén má svou odvrácenou tvář.

V poslední době se čím dál častěji akcentují doprovodné jevy nadměrného cestování – přeplněné silnice a přístavy, pod náporem skomírající turistické atrakce či turisté, co se neumějí chovat.

A to je jen špička ledovce. Ucho turistického džbánu, se kterým se chodí pro vodu již dlouho a intenzivně, se už začíná docela natrhávat. Co dělají města pro to, aby turismus byl příjemný nejen pro cestovatele – návštěvníky, ale i pro samotné místní obyvatele – navštěvované?

OVERTOURISM ENOUGH IS ENOUGH? One term has been part of the public debate increasingly – overtourism. We often hear that centres of big cities no longer belong to the locals, but to the tourists. Prague city centre is being likened to “open air museum”. What is this fuss about and is there a way out?

Travelling, either cheap or above-standard, has become an indispensable feature of Western lifestyle of our time. Whilst this leisure activity was nearly a privilege of wealthy people in the second half of last century and the figure of people travelling around the world was approximately 25 million, their amount increased to approximately 1.4 billion in 2019. No wonder, thanks to the possibility to get extremely cheap flight tickets, with low-budget airlines almost everyone can explore for instance Rome. The journey to the other side of the planet can be feasible as well, if you’re familiar with the know-how.Affordable transportation is not the only factor behind this big bang, though, as the boom of accommodation services, such as Booking.com or Airbnb, took its part on it as well.

Even though it sounds like a fairytale and sign of progress, there is another side to this coin.

Lately, the side effects of excessive travelling - congested roads and ports, overpacked tourist attractions, or drunk and rude tourists - have been accentuated ever more. And that’s just a tip of the iceberg. What action the cities take in order for tourism to be pleasant not only for travellers – visitors, but also for local residents – visited? The pitcher has been going to the well of tourism so often and intensely, that it might get broken at last.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 145

05.12.19 14:32

DOPRAVNÍ STOPKA Přehršel restaurací, barů, tobogánů, atrakcí – zkrátka nekonečné množství zábavy pro děti i dospělé. To vše je obsaženo v balíčku typu dovolené, jež se rozmohla v tomto století a je stále cenově dostupnější – plavba na zámořské lodi. Co ale představuje sen pro jednoho, se rychle může stát noční můrou pro jiné.

Chorvatské přímořské město Dubrovník se poté, co jeho krásy přes televizní obrazovky (a následně i osobně) objevily davy fanoušků seriálu Hra o trůny, rozhodlo omezit počet výletních lodí kotvících v jeho přístavu. Podobně s náporem turistů chtějí bojovat i italské Benátky, jejichž obyvatelé si na návaly turistů z nich proudících stěžovali prostřednictvím demonstrací a také na ně uvalily restrikce.

Pařížská či římská radnice zase zakázaly vjezd vyhlídkových autobusů do centra města, aby nepřiživovaly již tak dlouho strávený čas v odpolední dopravní špičce a provoz byl více pod kontrolou.

Overflow of restaurants, bars, toboggans, attractions – endless amount of fun for both kids and adults. That is all included in one package of the holiday on cruise ship – the kind of vacation that has gained in popularity in this century and has been ever more affordable. However, what embodies a dream for one person, swiftly becomes a nightmare for others. After its charms have been discovered through TV screen (and later on with their own eyes) by hords of Game of Thrones’ fans, Croatian coastal town of Dubrovnik has decided to reduce a number of cruise ships allowed to its port. After numerous protests held by locals, Italy’s Venice adopted similar strategy in its fight against crowds of tourists flowing from the ships. City halls of Paris or Rome then forbade the sightseeing buses from entering to the city centre.

ZÁKAZ VSTUPU Alarmujícím příkladem toho, jak pohár turismu může přetéct, je slavná thajská pláž Maya Bay, kde se natáčel film Pláž s Leonardem DiCapriem. Po jeho obřím úspěchu se zde rozjel dlouhý „drogový“ cestovatelský večírek, který měl hodně hořký konec. Tato panensky krásná pláž musela minulý rok nastoupit na odvykací kúru od davů turistů. Šrámy utrpěly její flóra i fauna a celý ekosystém se nyní musí dát doslova do kupy. Prozatím jsou její brány uzavřeny do roku 2021.

Jiným radikálním způsobem se situaci rozhodli řešit na věčně turisty okupovaných Španělských schodech v Římě. Láká vás představa se zde v klidu usadit a užít si odpolední siestu s gelatem v ruce?

Od letošního srpna je něco takového bohužel zakázáno a požitkáři by za tento sladký prohřešek museli zaplatit pokutu až 400 eur. Nekompromisní Italové si své památky zkrátka váží a nedopustí, aby byla poničena.

The alarming example of how destructive the overtourism can be was drawn on famous Thai beach Maya Bay, where the movie titled Beach with Leonardo DiCaprio starring was filmed. After its huge success, a long “drug” party full of travellers had begun there, having had a truly bitter ending. The fauna and flora of this beautiful beach has been damaged by this pressure and has to recover. For now, its gates remain closed until 2021. As to always tourist-occupied Spanish Steps, they found another radical way how to cope with this in Rome. Are you tempted by the idea of chilling there while having a blast with gelato in your mouth? Sadly, such thing has been prohibited since this year’s August and the sitting sinners are fined up to 400 EUR. Strict Italians simply cherish their landmark and won’t let it get destructed.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 146

05.12.19 14:32

DO MĚSTA NA VSTUPENKU Překrásná horská vesnička v Rakousku Hallstatt a tuzemský klenot Český Krumlov. Autobusy, které do těchto populárních destinací každý víkend přivážejí bezpočet návštěvníků, musí nyní uhradit vstupní poplatek. Toto opatření má ulevit především dopravě. Podobnou cestou se plánují v budoucnu vydat i Benátky, kde se již delší dobu diskutuje o zavedení vstupného, které má být ve výši až 10 eur. Město tak chce odradit jednodenní návštěvníky, kteří se přiřítí na pár hodin jako tornádo a zanechají po sobě spoušť.

Stunning Austrian mountain village of Hallstatt and local beauty Český Krumlov.

Buses bringing countless visitors to these popular destinations every weekend are now charged with the entrance fee. This measure has been adopted for the sake of traffic. Venice City Hall is also planning to take this path in the future, since the discussions of establishment of entry fee up to 10 EUR have been held for a long time. By that, the city aims to repel the one-day visitors rushing through the city in a matter of few hours as a tornado, leaving nothing but havoc behind.

RESTRIKCE NA AIRBNB Ubytovací služba Airbnb a vše s ní spojené (rostoucí ceny bytů i rušení nočního klidu v obytných domech) je na černé listině rezidentů velkých měst už delší dobu.

I když není jedinou příčinou rapidního růstu nájmů, má na něm nemalý podíl. Tato situace netrápí jen Prahu, ale ve větším měřítku i například Berlín a Barcelonu, kde přílivy turistů v posledních letech znamenaly i odlivy místních. Německé hlavní město bylo v tomto ohledu nejrazantnější – ubytovací službu nejdříve v roce 2016 zakázalo úplně, postupně ji ale opět povolilo, ovšem za velmi omezených podmínek a po získání speciálního povolení. V Londýně je pak možné pronajmout svůj byt přes tuto platformu pouze na 90 nocí ročně.

Accommodation service Airbnb and everything linked to it (rising prices of apartments as well as noisy behaviour of guests during night time in residential buildings) has been on a big city inhabitants’ black list for quite long.

While it’s not the sole cause of rapid apartment price growth, it has played a significant role in it. Some cities, including Berlin and Barcelona, where the influx of tourists has led to outflux of residents in the recent years, have been affected by this crisis even more than Prague.

The German capital was the most strict in this regard – first, it banned the accommodation service completely in 2016, giving it a green light again recently, but under very limited conditions and after the lessors obtain a special permission. In London, it is possible to rent out a flat via this platform for merely 90 nights per year.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 147

05.12.19 14:32

ZA VŠÍM HLEDEJ INSTAGRAM Španělský boulevard La Rambla připomíná natřískané obchodní domy během „poklidného“ předvánočního času. Římská pýcha Fontana di Trevi je zase natolik obklíčena turisty, že vyfotit si ji tak, aby zůstala atraktivní i pro Instagram, vyžaduje buď schopnosti superhrdiny, nebo ochotu vstát brzo ráno. A s výčtem takových příkladů bychom mohli pokračovat donekonečna.

Pohled na turisty stojící dlouhé fronty jako na banány, jen aby si na svém instagramovém to-do listu odškrtli příslušnou pamětihodnost či turistickou atrakci, může sloužit jako symbolický obrázek dnešní doby, jehož je tato sociální síť tvůrcem.

Spanish boulevard La Rambla resembles an overpacked shopping mall during “peaceful” pre-Christmas time. Roman pride Fontana di Trevi is so surrounded by tourists that it’s nearly impossible to sustain its attractivity for Instagram unless you have powers of a superhero.And don’t even get us started with the count of other examples of such kind.

The picture of tourists waiting in long lines just to tick the respective monument or tourist attraction off their to-Instagram list may serve as a symbol of our times, this social network is a creator thereof.

Zdaleka jsme nevyjmenovali všechna opatření, která už byla zavedena. Vyhlídky jsou navíc takové, že zákazy a omezení budou pravděpodobně přibývat. Zároveň jsme ani nezmínili všechny symptomy, které overturismus má. Je ale důležité si uvědomit, že pro to, aby budoucnost cestovního ruchu byla jen zářná a únosná pro všechny strany, můžeme udělat něco i jako jednotlivci.

V navštěvované destinaci například být takovým turistou, kterého bychom chtěli potkat i u nás.

We have not by far named all restrictions that have been put in place. Furthermore, it seems that they are likely to grow in number. We also have not mentioned all symptoms of overtourism. But it’s key to realize that all of us can take part in achieving a bright future of tourism. For instance, we shall embrace the best version of ourselves as tourists in the visited destination - the ones we’d like to meet in our city as well.

Cestovní ruch jako takový samozřejmě zůstává a zůstane klíčovým, jelikož poskytuje obživu lidem v cílových destinacích a přispívá velkým procentem do státní kasy.

Nicméně vše má své hranice a pravidla, která se musí dodržovat, a u turistiky to platí dvakrát tolik.

The tourism per se will naturally remain crucial, since it serves as a source of livelihood for locals and contributes big time to the state economy. Everything has its boundaries and rules to follow, though, and in case of tourism it applies twice as much.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 148

05.12.19 14:32

DISKRÉTNÍ NIKOTIN DISCRETE NICOTINE

Předek všech tabákových produktů přichází ve zcela novém hávu.

Na český trh vstupují nikotinové sáčky LYFT.

The predecessor of all the tobacco products comes in an entirely new attire. Nicotine sachets LYFT enter the Czech market.

„Čtu v poslední době tak strašné věci o kouření, že jsem se tedy rozhodl přestat číst,“ prohlásil před lety Winston Churchill. Pro ty, kdo zvažují ještě radikálnější řešení než Sir Winston, je zde novinka bez kouře, zápachu, společenského stigma a především bez tabáku.

“Recently I have been reading such terrible things about smoking that I have decided to stop reading,” said Winston Churchill many years ago. For those who are considering an even more radical solution that that of Sir Winston there it a novelty without any smoke, bad smell, social stigma and above all without any tobacco.

Nikotinové sáčky LYFT představují atraktivní alternativu tradičních cigaret i přístrojů na vapování. Prošly zásadní proměnou, aby oslovily generaci moderních kuřáků. Na rozdíl od žvýkacího tabáku, jenž se při konzumaci promění v nevábnou lepkavou černou hmotu v koutku úst a zvyšuje produkci slin, se LYFT nežvýká. Stačí vložit diskrétní malý bílý sáček pod horní ret a následující půl hodinku nechat obsah postupně vstřebávat ústní sliznicí. Toť vše. Takto se dá „kouřit“ třeba na poradě, v kině i během zaoceánského letu.

Nicotine sachets LYFT represent an attractive alternative of traditional cigarettes and vaping systems. They underwent a radical change to attract the generation of modern smokers. Unlike chewing tobacco, which when consumed changes into an unattractive black matter in the mouth corner and stimulates saliva production, LYFT is not intended for chewing. The only thing one needs to do is to put a discretely small white sachet under the upper lip and allow half an hour for the content to be gradually absorbed by the mouth mucosa.

That’s it. In this way you can smoke during the work meeting, in the cinema or during a transoceanic flight.

Různé druhy sáčků LYFT obsahují různé množství nikotinu, dále vodu, eukalyptus, celulózová vlákna z borovice, aromatické látky a sladidla, ovšem žádný tabák. Mohou být neustále po ruce, jsou moderní, hipsterské, zároveň však navazují na dlouhou tradici žvýkacího tabáku z období dědů dnešních kuřáků.

Various types of LYFT sachets contain various amounts of nicotine plus water, eucalyptus, cellulose fibres from pine trees, aromas and sweeteners, but no tobacco. The can be permanently at hand, they are modern, hipster, but also follow up the long tradition of the chewing tobacco from the grandfathers of today’s smokers.

Sáčky LYFT od společnosti British American Tobacco jsou na českém trhu k dostání ve třech různých variantách příchutí, respektive pěti variantách s různým obsahem nikotinu: LYFT POLAR MINT (easy, medium), LYFT BERRY FROST (easy, medium) a LYFT ICE COOL (strong). Každý si tak může zvolit preferovanou intenzitu a příchuť.

Nenápadné krabičky LYFT s obsahem dvaceti sáčků stojí 99 Kč a jsou k dostání v síti obchodů s tabákovými potřebami.

LYFT sachets made by British American Tobacco are in the Czech market available in three different options depending on flavour or more precisely in five options with various nicotine content: LYFT POLAR MINT (easy, medium), LYFT BERRY FROST (easy, medium) and LYFT ICE COOL (strong). Everybody can thus choose their preferred intensity and flavour. The discrete packets of LYFT containing twenty sachets cost CZK 99 and are available in the tobacconist’s network.

www.golyft.cz.

www.golyft.cz.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 149

05.12.19 14:32

LA VIDA SE TRATA DE EXPERIENCIASA Text: David Radil Červen je ideální měsíc na cestování. Téměř letní počasí a dlouhé dny jsou skvělými ingrediencemi pro nové zážitky. Každoročně v tento čas vyrážíme na jih Evropy. Googlujeme si, kde se co děje, abychom měli kromě přísunu vitaminu D také kulturní a sportovní vyžití.

Máme rádi španělský temperament, jamón a Cavu, takže když na nás vyskočila informace, že se v Barceloně jede seriál Moto GP, byla cílová destinace jasná. Rezervace hotelu pres Booking.com na Diagonál Mar, zakoupení letenek přes Skyscanner, sbalit jedno palubní zavazadlo a za dva dny již sedíme v letadle a těšíme se na multikulturní život v Barceloně. Je čtvrtek lehce po poledni a my hladce přistáváme na El Pratu. Vyzvednutí zapůjčeného vozu a směr hotel. Ubytováni jsme v Marriottu na pokoji s popisem sea view. Máme to tři sta metrů na pláž, a tak jdeme načerpat tu nekonečnou energii, kterou moře a slunce vydávají… Slunce pomalu zapadá a my si na pláži vybíráme jednu z místních rybáren. Objednáváme si paellu a lahev Cavy. Třetí lahví vítáme pátek, a tak je nejvyšší čas jít spát…

June is an ideal month for travelling. The almost summertime weather and long days are great ingredients for new experiences. Every year in this time we set out for a trip to the south of Europe. We google places where something is happening to enjoy not only the intake of D-vitamin, but also cultural and sports activities.

We like the Spanish temperament, jamón and Cava, so when the information popped up that the serial MotoGP will soon take place in Barcelona, the destination was clear. Booking a hotel via Booking.com to Diagonal Mar, purchasing the air tickets via Skyscanner, packing one hand luggage and two days later we are already on board the plane, looking forward to multicultural life in Barcelona. It is Thursday, shortly after the noon and we land at El Prato smoothly. We stay in the Marriott in the room with a “sea view” description. The beach is three hundred metres from here, so we go to absorb the endless energy the sea and sun supply … The sun is slowly setting down and we have decided for one of the local fish restaurants on the beach. We offer paella and a bottle of Cava. With the third bottle we welcome Friday, so it is high time to go to bed …

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 150

05.12.19 14:32

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 151

05.12.19 14:33

Monster girls nás vítají s welcome drinkem v ruce a uvádějí nás do eventu plného zábavy, dobrého jídla, míchaných nápojů a spousty zajímavých lidí. Jezdci Moto GP, mediální partneři, byznysmeni, celebrity a nekonečné množství dívek v přiléhavých Monster dresech, které odvádějí pozornost všech demografických skupin. V dnešní době téměř nevídané, že je vše, jak má být, a grid girls budou stát na značkách při startu Velké ceny. Debaty o sexismu a hodnotách současného světa?

Kurva tohle je motorsport! Modelky a motorky k sobě na okruhu odjakživa patří! Celý večer nás bavil svým umem za mixákem DJ. Zkusili jsme se posadit na stroj Valentina, zahráli si beach volejbal, snědli pár kusů steaku a zapili to nespočtem cervezas.

Příjemný večer uzavíráme smaženou zmrzlinou a pro dnešek opouštíme okruh…

Probouzíme se do pátečního rána a jdeme na kontinentální snídani.

Také milujete ty stoly plné všeho, co hledáte marně ráno doma? Tady jsou dokonce i míchaná vejce ještě opravdu z vajec. Je 8.33 a v mailu mi přistává pozvánka na večerní party pořádanou společností Monster Energy, která bude přímo na okruhu.

Friday morning we wake up and go for a continental breakfast. Do you also love the tables full of everything you search for in vain when at home? Here they have even scrambled eggs made of real eggs. It is 8.33 and in my e-mail box I see a just delivered invitation to an evening party organised by Monster Energy, taking place directly at the Circuit.

Je sedmá večer, slunce ještě vysoko nad horizontem, a my vcházíme do Catalunského okruhu s jedinečnou atmosférou.

It is 7 p.m., the sun is still high above the horizon and we enter Circuit de Barcelona-Catalunya with a unique atmosphere.

Monster girls welcome us with a welcome drink in hand and show us to the event full of entertainment, good food, cocktails and lots of interesting people – MotoGP racers, media partners, businessmen, celebrities and a countless number of girls in tight-fitting Monster outfits who distract attention of all the demographic groups. Nowadays, it is almost rarely seen that everything is as it should be and grid girls will stand on their marks at the Grand Prix start. Debates about sexism and values of the present world? Fuck, this is motorsport! Models and motorbikes have always been a match on every racing circuit. A DJ behind the audio mixer was entertaining us artfully for the whole evening. We tested the seat of Valentino’s machine, played beach volleyball, ate several steaks and washed them down with many cervezas.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 152

05.12.19 14:33

We end the agreeable evening with fried ice cream and leave the Circuit at least for today …

Sobotní dopoledne trávíme v centru Barcelony. Dynamické město plné památek a originálních staveb od Gaudího až po současné architekty, kteří zde zanechají svoji stopu pro další generace. Působí přelidněně a budí dojem obrovské metropole, ale se svým milonem šesti sty tisíci obyvateli patří spíše k menším městům. Možná to dělá neustálý příval turistů, kterých je zde ročně více než v hlavním městě Madridu.

The centre of Barcelona is the place where we spent Saturday morning. A dynamic city full of historical monuments and authentic buildings by architects from Gaudí to contemporary ones who leave their footprint here for the next generations. The city seems to be overcrowded and gives an impression of a huge metropolis, but in terms of the population it is rather a small city with 1.6 million inhabitants. Maybe, it is because of the constant influx of tourists whose number per year is greater here than in the capital of Madrid.

Je zrovna úplněk a na pláži se ocitáme v průběhu rituálu několika set lidí oslavujících full moon. Najednou jsme součástí obrovské sekty, která hledí na měsíc vsedě na pláži za doprovodu mystické hudby. Mám pocit, že vnímám tu sílu měsíce a jeho odrazu skrze hladinu moře. Uvědomuji si v ten okamžik, že Země je kulatá. Takže vše, co uděláme, se nám vrátí, ale protože je Země hrbolatá, nevíme kdy a odkud…

Po naší „seanci“ jdeme na hotel a snažíme se přespat záři měsíce…

Right now it is a full moon and on the beach we are in the middle of several hundreds of people celebrating the full moon. Suddenly we are a part of a huge sect sitting on the beach and watching the full moon, accompanied by mystic music. I have an impression that I feel the strength of the moon and its reflection via the surface of the sea. At that moment we are aware of the Earth being round. So everything we do will come back to us again, but as the Earth is bumpy, we do not know when and from where…

After our “séance” we go to the hotel and try to fall asleep in the shining of the moon…

Každopádně je to multikulturní město, které pulzuje především po setmění. Den nám utekl jako Rathovi čekání na výzvu k nástupu a my jsme jak ve filmu Od soumraku do úsvitu přešli do tmy mezi všechny ty upíry, co chtějí čerstvou krev. Bary a restaurace se předhánějí, aby nás polapily do svých chapadel. Snaží se, ale nejsou vlezlí, takže když na ně nereagujeme, v klidu procházíme přes La Ramblu až zpět k moři na Barcelonetu, po které už to máme jen pár kilometrů na hotel.

Anyway, it is a multicultural city pulsating mostly after dark. The day passed as quickly as Rath’s waiting for the summons to commence (imprisonment) and we, like in the film From Dusk Till Dawn, entered the darkness to mingle with all the vampires who want fresh blood.

Bars and restaurants competed to grip us. They try hard, but without being pushy, so if we do not respond to them, we can easily walk by via La Rambla back to the sea to Barceloneta along which it is only a few kilometres back to the hotel.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 153

05.12.19 14:33

Máme neděli a čeká nás den na okruhu. Velká cena Katalánska a celý ten kolotoč okolo právě začíná. Máme pásky do paddocku, takže se ještě více dostáváme do synchronicity s celou událostí.

It is Sunday and a day on the racing circuit is ahead of us. The Grand Prix of Catalonia and all that hustle and bustle around it has just started.

We have bands for the paddock, so we get even more synchronised with the whole event.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 154

05.12.19 14:33

Je odstartováno a hned v úvodu padá Lorenzo a s sebou k zemi sráží Doviziosu, Viñalese, a hlavně modlu Rossiho, což se neobejde bez emocí jeho fanoušků, kteří na sobě mají vše, co marketing dokáže vymyslet s číslem 46. Marc Márquez si tak s přehledem a obrovským náskokem pojistil pozici lídra šampionátu.

The race is started and right at the start Lorenzo falls down, knocking down Doviziosa, Viñales, and mainly the icon Rossi, which could not be ignored by emotions of one of his fans who wear everything what marketing guys can come up with showing the number 46. Marc Márquez has, therefore, secured the championship leading position without difficulty and with a large margin.

Nakonec dojelo jen třináct jezdců. Náš Abraham se také podíval do kačírku hned v prvním kole, a tak dál nemohl promluvit do závodu, v kterém měl kvůli kolizi na špičce a dalšímu vývoji v závodě velkou šanci na body.

In the end only thirteen racers finished the race. Our Abraham also touched the pebbles right in the first lap, so he could not have a big say in this race where thanks to a collision among the leaders and further development of the race he had a great chance to get scores.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 155

05.12.19 14:33

Obrovský zážitek, strhující atmosféra, neskutečný rachot a stříkající emoce. Moto GP neztrácí nic na atraktivitě a nepodléhá globálním vlivům na sterilizaci. After party v Monster zóně a víkend zmizel spolu s úplňkem. Zůstáváme až do úterý, abychom nevymazali čerstvé zážitky. Oba dny se pohybujeme jen v rádiu hotelového bazénu na střeše a pláže.

A tremendous experience, a stirring atmosphere, incredible noise and outbursts of emotions. MotoGP does not lack attractiveness at all and does not buckle under global sterilisation pressures. After the party in the Monster zone the weekend vanished together with the full moon. We stay here until Tuesday not to override our fresh experiences. Both days we keep moving just in the radius of the hotel-roof swimming pool and the beach.

Každá legrace ale jednou končí, a tak vyrážíme směr letiště. Vracíme auto a usedáme do salonku na letišti. Lednice plná Monster Energy drinků nám připomíná závodní víkend, a tak si jeden symbolicky otevíráme před odletem domů… Bye bye, Barcelona.

But every fun has its ending and so we hit the road heading for the airport.

We return the car and sit down in the airport lounge. The fridge full of Monster Energy drinks reminds us of the racing weekend, so we open one symbolically before the flight home… bye bye, Barcelona.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 156

05.12.19 14:33

Ano. Řekli jsme triple shot.

To tě probere.

#MonsterEspresso www.monsterenergy.com MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 157

05.12.19 14:33

U SPORTOVNÍ FOTKY MĚ FASCINUJE RYCHLOST, MUSÍM BÝT VE STŘEHU V dnešní době si v podstatě každý může dovolit fotoaparát a stát se fotografem. Ve sportovní fotografii ale stále hraje dominantní roli připravenost fotografa. Libor Krsek (www.liborkrsek.com) nejen profesionálně fotí závody motorek a aut, ale také učí ostatní, jak dobrou fotku udělat, a hlavně jak ji poznat.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 158

05.12.19 14:33

I AM FASCINATED BY THE SPEED, I HAVE TO BE ON THE ALERT Everybody can afford a camera and become a photographer nowadays. In sports photography, however, the photographer's readiness still plays a dominant role. Libor Krsek (www.liborkrsek.com) not only does professionally shoot motorbike and car races, but he also teaches others how to make and especially how to recognize a good photo.

24h Epilog Brno MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 159

05.12.19 14:33

Highjump Hřiměždice Když jsem si prohlédla tvá alba na www.liborkrsek.com a sociálních sítích, nemohla jsem si nevšimnout, že v nich dominují rychlá auta a motorky. Máš k nim vztah jako fanoušek, nebo jsi dříve závodil?

Prvním impulzem bylo, že mě odmala bavily motorky i auta. Líbily se mi, ale jako kluk z paneláku jsem žádnou motorku neměl a záviděl jsem klukům ze třídy, co bydleli na vesnici a fichtlů měli plné stodoly.

Kompenzoval jsem si to koukání na pořady o předělávání a vylepšování motorek nebo aut. Taky jsem jezdil na horském kole a dělal adrenalinové sporty. Tady to nadšení pro všechno rychlé asi začalo.

Jak se liší sportovní fotografie od focení krajinek nebo portrétů?

Největší rozdíl je v tom, že neovlivníš, co máš a jak to vypadá před objektivem. Musíš to tak brát a poprat se s tím, jak nejlíp umíš.

Klíčové pro mne je se perfektně připravit. Shromažďuji si maximum informací předtím, než na focení jedu – zda už tam někdo fotil, jak vypadá trať a okolí… Udělám si plán focení, co chci vyfotit, jak by fotografie mohly vypadat. Samozřejmě záleží na tom, o jaké závody se jedná. Některé se jezdí po uzavřených okruzích, jiné v otevřené krajině nebo ve městech a mezi vesnicemi. Tím, že si zjistím hodně věcí dopředu, udělám pečlivou přípravu, pravděpodobnost ulovení dobré fotky se tak zvětšuje. No a pak do toho začnou zběsile létat závodní bestie kolem tebe a musíš je ulovit v nejkrásnější moment, kdy jim to nejvíc sluší. Netrefíš, máš smůlu. To je největší rozdíl mezi tím, když

někdo vyrazí s foťákem do přírody nebo do ateliéru. Musím umět rychle zareagovat.

Počítat i s tím, že se změní podmínky – třeba začne pršet nebo se stane něco na trati.

Je to hodně dynamické, dramatické, ale také se občas hodně čeká, když nejdou věci podle plánu. Posledním důležitým faktorem je mít skvělou techniku, bohužel hodně drahou, která tě nenechá ve štychu.

Kolik fotografií pořídíš během závodu?

Záleží na technice, jak brzy mám fotografie odevzdat a jakou mám chuť na experimentování. Z jednodenního focení se to může pohybovat od tisíce do tři tisíc fotek. Z toho vytipuji ty nejlepší. Upravuji jich maximálně padesát – zaleží na tom, zda odevzdávám materiály do tištěného, nebo on-line média nebo jaké má požadavky zákazník. Benefitem pro zákazníka je, že většinou dodávám i textový report z celé akce, takže nepotřebuje dalšího člověka, který například do časopisu musí napsat ještě článek.

Kterou akci bys označil za splnění snu?

Každá je vysněná a splněný sen. Jezdím převážně na ty, které opravdu chci fotit.

Materiály z vybraných závodů poté nabízím klientům, pokud nepřijde konkrétní požadavek na specifickou akci. Kdybych ale měl jednu vybrat, často se vracím k Tourist Trophy na Isle of Man. Je to závod motorek na normálních silnicích, kde se napětí a nervozita zaryje pod kůži, ale zároveň jsou všichni naprosto v pohodě a úžasně to funguje po lidské stránce. Tohle je esence pravého závodění, kterou jsem snad jinde

nezažil. S největší pravděpodobností je to kvůli nebezpečí, které tady číhá v každé zatáčce. Jede se na obyčejné, hodně často i rozbité, relativně úzké okresce. Nejsou tu žádné únikové zóny, ochranné prvky jsou minimální. Pokud se někomu nepovede najet správně do zatáčky nebo udělá sebemenší chybu, skončí v domě, ve stromě nebo se proletí několik desítek metrů z příkrého svahu. Neexistuje tu prostor pro chybu. Pokud ji uděláš, tvrdě za ni zaplatíš. Když ne životem, tak většinou vážným zraněním. Ve vzduchu je to cítit všude, jede se na krev. Každý ví, že se ze závodu nemusí vrátit.

Také focení učíš na vysoké škole. Co po studentech chceš, aby se naučili?

Dívám se na to globálně – tipy, triky a postupy, co se student naučí k fotografii, si může přenést do různých profesí.

Být dochvilný, dodržovat termíny, připravovat se. S fotkou je spojeno nadšení a to se snažím nezabít, ale podpořit.

Samozřejmě projdeme od základů řemesla až po trénink všech žánrů, se kterými se pak můžou potkat. Fotku beru jako proces. Není to jen cvak, ale vede k tomu posloupnost kroků, které zajistí, že fotka bude dobrá. Musí se tomu věnovat čas. Každý po kurzu pozná a ví, jak dobrou fotku udělat.

Pak nastupuje jejich vlastní focení a trénování. Bez toho se dobré fotky udělají jen náhodou.

#MENHOUSE

24h Spa-Francorchamps

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 160

05.12.19 14:33

Erzberg Rodeo

Vím, že neučíš jen studenty, ale děláš i zakázky pro velké firmy.

Fotím produktové, lifestylové fotky. Ale poslední dobou mne poptávají firmy, kde učím fotit jejich zaměstnance a poznávat dobré fotky, když si focení zadávají. Nebo jak zadání udělat a definovat, co je hlavní cíl a jak ho ideálně dosáhnout. Nedávno to byl například prodejce ojetých vozů. Překvapilo je, jak dobře to funguje. Fotky vypadají diametrálně jinak. Začalo chodit víc lidí a prodeje jim díky tomu vzrostly.

Fotíš i něco jiného? Nebo máš něco, co bys chtěl vyzkoušet?

Když si chci odpočinout, tak vyhledávám pomalé focení, třeba akty. U nich mám prostor na větší kontrolu: postavení scény, hledání ideální pozice modelky, správného osvětlení… U sportu musím být pořád ve střehu a být připravený na cokoli, tady jsem pánem já. Mám také dlouhý seznam focení s velkou produkcí, která začínám postupně realizovat. To mne v poslední době hodně zaměstnává a s klienty tak můžeme vymýšlet i zajímavé focení vedle kurzů, které mne také hodně baví.

Děkuji za rozhovor a dobré světlo, jak se přeje mezi fotografy!

Grand Prix Historique Monaco

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 161

05.12.19 14:33

MotoGP Catalunya

the class who lived in the village and had “fichtls” (small motorbikes from the 70th and 80th) full barns. I compensated it by watching the shows about rebuilding and improving motorbikes or cars in TV. I also did mountain biking and did adrenaline sports. Here, the enthusiasm for everything quick started, I guess.

What is difference between sport photography and landscapes or portraits?

The biggest difference is that you cannot affect what is in front of

I need to be quick. Count on the fact that the conditions could change - maybe it starts to rain or something happens on the track.

It's very dynamic, dramatic, but also sometimes there is a lot of waiting when things do not go as planned. The last important factor is to have a great equipment, unfortunately very expensive, which will not let you down.

How many pictures do you usually take during the race?

It depends on equipment, on time I have to submit photos and on

my appetite for experimentation.

It could be about one thousand to 3 thousand per one race day.

Then I pick up the best ones. It depends whether I send pictures to print or online or what the customer’s requirements. The benefit for the customer is that I usually also deliver a text report from the whole event, so he does not need another person who has to write an article.

Grand Prix Historique Monaco When I saw your portfolio on www.liborkrsek. com and social networks, I could not help but notice that fast cars and motorbikes dominated.

Do you have a relationship with them as a fan or have you raced before?

The first impulse was that I had enjoyed motorbikes and cars since I was young. I liked it, but as a kid from a block of flats I had no motorbike and I envied the boys from

Which event would you call a „dream come true“?

Each is a dream come true. I go mostly to those I really want to shoot. Then I offer materials to clients, unless there is a specific request for a specific event. But if I had to choose one, I often return to the Tourist Trophy on the Isle of Man Tourist Trophy

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 162

your lens and how it looks like.

You have to take it that way and fight as best you can. The key to me is to prepare perfectly. I gather as much information as I can before shooting - whether someone has already taken pictures there, how looks a circuit or its surroundings… I make a shooting plan, what I want to shoot, how the photos might look like.

Of course, it depends on the race.

Some are held on closed circuits, others on open countryside or in towns and villages. By research in advance, making a careful preparation, I increase the probability of catching a good still. And then the furious racing beasts start flying around you and you have to catch them at the most beautiful moment they look best. You miss, you are out of luck. This is the biggest difference between shooting landscape or portraits.

Isle of Man. It's a motorbike race on common roads, where tension and nervousness is embedding under your skin, but at the same time everyone is perfectly cool and everything is wonderfully human. This is the essence of true racing that I have never experienced elsewhere. Most likely it is because of the danger that lurks here in every turn. They race on ordinary, often broken relatively narrow street. There are no escape zones, security features are minimal. If someone fails to make a right turn or makes the slightest mistake, they end up in a house, in a tree, or fly a few dozen meters from a steep slope. There is no room for error. If you do it, you pay hard for it. If not by life, usually by serious injuries. You can smell it everywhere in the air.

Everyone knows they could not come back from the race.

05.12.19 14:33

111 Megawatt You also teach photography in college. What do you want students to learn?

I look at it globally - tips, tricks and procedures that a student learns about photography can transfer to different professions.

Be punctual, keep deadlines, prepare. Shooting is closely bonded with enthusiasm so I try not to kill but support it. Of course we go through basics of the craft to the training of all genres that they can meet. I take shooting as a process. It is not just a snapshot; it is a sequence of steps to ensure that the photo is good. Time must be devoted to this. Everyone after the course knows how it should look and knows how to take a good photo. Then they start their own photo shooting and training. Without that, good photos are only taken by accident.

I know that you do not only teach students, but also work for large companies?

I take product and life style photos. But lately, companies have been asking me to teach their employees how to shoot and get to know good photos when taking pictures. Or how to assign photo shoot, how to define the main goal and how to achieve it.

Recently, it was a used car dealer.

They were surprised at how well it worked. Photos look diametrically different. More people started paying a visits and sales grew.

Do you take pictures of something else or do you have something to try?

When I want to relax, I look for slow photoshoots e.g. nudes.

I have room for greater control there: setting the scene, finding the ideal position of the model, the right lighting... In sport photography I have to be always alert and ready for anything. Here I am the master. I also have a long list of big production shooting, which I am gradually realizing.

This has been very busy for me lately, so we can work together with clients on interesting photos alongside courses that I also enjoy a lot.

Thank you for interview and have a good light as desired among photographers!

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 163

05.12.19 14:33

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 164

05.12.19 14:33

TASMANIA Text: Šárka Pechová

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 165

05.12.19 14:33

Můj první výlet do Tasmánie byl docela dobrou náhodou. Nečekaných pár dní volna a na Skyscanneru levné letenky do Launcestonu. Tak jsem si město vygooglila – ukázalo se, že se jedná o městečko v Tasmánii, a začala láska na celý život.

Tassie, jak místní něžně svému ostrovnímu státu Austrálie říkají, je takový zmenšený Nový Zéland. Najdete tu hory se spoustou treků i prázdné bílé pláže vhodné pro surfování i koupání. Je tu také plno farem s malinami, levandulí, ale hlavně vinice! Jedna z nich patří dokonce českému vinaři. Josef Chromý emigroval před více než padesáti lety. Dnes jeho vína patří k nejoblíbenějších v Austrálii, získala čtrnáct pohárů a téměř dvě stovky medailí. Víno Josef Chromy Wines z Tasmánie na pultech poznáte, jmenuje se totiž Pepik.

Kromě toho je Tasmánie také známá nejlepšími ústřicemi na světě a skvělými sýry. Ideální jak na víkendový oddech, tak na několikatýdenní cestování. S pouhým půlmilionem obyvatel si tady užijete zasloužený klid.

Asi nejznámějším městem je tasmánské hlavní město Hobart, kde kromě kulinářských zážitků najdou své vyžití i milovníci umění.

Galerie MONA stojí za prohlédnutí. A pokud by vám chybělo trochu sportu, nad městem se tyčí hora Mt. Wellington, na kterou si můžete vyběhnout (nebo třeba vyjet autem, proč ne).

Večer rozhodně doporučuji strávit v místním přístavu Victoria Dock ve společnosti sklenky místního vína a těch nejčerstvějších rybích pochoutek. Za zmínku stojí také plno pubů, tradičních anglických hospod, občas i s živou hudbou, kde mimochodem většinou také skvěle vaří.

Na prozkoumávání ostrova rozhodně doporučuji pronajmout si auto a vyrazit zpátky do minulosti. Přírodní parky tady totiž připomínají obrazy Jana Buriana: kapradí o velikosti stromů, mokřady, že by jednoho nepřekvapilo, kdyby na něj bafl dinosaurus.

Ten tu tedy samozřejmě nežije, ale s místní faunou se tu určitě setkáte, hlavně v noci. Místní wallabies (takový menší a roztomilejší klokan), wombati (něco mezi medvídkem, prasátkem a koalou) a possumové jsou noční zvířata, která vyrážejí na pastvu okolo soumraku.

Přijdou vás pozdravit do stanu či k autu, bohužel i jedoucímu. Noční jízda v tasmánské divočině tak není moc příjemná (hlavně když je to auto z půjčovny a vy jste šetřili na pojištění.)

Jako v jiné době si budete připadat, pokud trochu odbočíte z hlavních turistických tras. Ve středu

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 166

05.12.19 14:34

a středozápadě Tasmánie máte možnost zajet do městeček, vesnic a usedlostí, kde to vypadá, jako by se tu za posledních padesát let nic nezměnilo…

Ono se tu totiž možná opravdu nic nezměnilo.

U benzínek tankují často stará auta a místo kaváren a moderních supermarketů tu najdete milkbary, kde i prodavačka vypadá jako vystřižená ze starého časopisu. Obchody (leckdy trochu bizarní) v malých vesničkách podél cest nabízejí často podivnou kombinaci kávy, pájů, háčkovaných deček a pár základních potravin a hygienických potřeb.

Zajímavý zážitek.

Východní (slunečnější) pobřeží, kam se stahuje plno Australanů na důchod, nabízí plno zajímavostí. Asi nejvíc jsem si užila brodění na ostrov v moři. Jmenuje se sice Diamond Island, ale spíš proto, jak se voda blyští, než že by tu byly drahokamy. Co se tu ale pozorovat určitě dá, jsou tučňáci! Buď na výletě lodí, nebo přímo ve volné přírodě.

Za návštěvu určitě stojí i nedaleký národní park Freycinet s fotogenickou Wineglass bay. Najdete tu

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 167

také několik kempů a pár hor na vylezení. A také sanatorium pro nemocné tasmánské čerty.

na masakr se změnily zákony ve zbrojení celé Austrálie.

Pokud máte rádi tajemno a nevadí vám poněkud ponuřejší část historie, i pro vás se tu něco najde.

Nedaleko Hobartu je pevnost Port Arthur, která je zapsaná v dědictví UNESCO. Nic pro jemné nátury.

Tasmánie totiž byla původně trestaneckou kolonií a Port Arthur je bývalé vězení. Ledacos, co se tady dělo, si asi ani dnes neumíme představit. Lidé byli například zavíráni na samotku. Ovšem ne na den či týden, ale na celé roky – sedm, čtrnáct i jednadvacet let! Asi není divu, že většina z nich nepřežila nebo že se tu zbláznili.

Milovníky hor potěší Cradle Mountain. Tady se dá jít několikadenní trek s přespáním v horských chatkách. Je ale velmi oblíbený, a tak je často už i na rok dopředu rezervovaný. Než nazujete pohorky, určitě si zkontrolujte dostupnost. Ale i pro jedno či dvoudenní výlety je Cradle Mountain skvělá. Nejvyšší hora Tasmánie, Ben Lomond, je o stovku metrů nižší než naše Sněžka a najdete tu poněkud historicky vyhlížející, ale prý stále funkční sjezdovky a horské chaty jako ze Sněženek a machrů.

Port Arthur je jedním z nejstrašidelnějších míst Austrálie. Pokud se nebojíte, vyrazte na noční prohlídku Ghost Tour, co se tam přesně děje, to vám já nepovím. :) Na poklidu vám asi nepřidá ani to, že v polovině devadesátých let se tady odehrál největší australský masakr, při kterém osmadvacetiletý střelec zabil pětatřicet lidí a další desítky zranil. V reakci

Do Tasmánie se můžete vypravit celoročně. V létě okolo Vánoc je tady ale plno turistů, kteří sem prchají z přehřátého Sydney. Zima je tady podobná té evropské, snad jen o něco méně sněhu.

Výlety do hor i podél moře je ideální podniknout na podzim a na jaře.

Do Tasmánie se dostanete nejlépe letadlem ze Sydney, Melbourne či Brisbane, dobrodruhové se mohou plavit i na trajektu z jižního pobřeží Austrálie.

05.12.19 14:34

In the evening I absolutely recommend visiting local harbour Victoria Dock and indulge in some gorgeous local wine and the freshest seafood. It is also worth mentioning all the pubs that Hobart has to offer, with their great food and live music events.

Exploring the Island is best in a vehicle: rent one, and the time travel can begin!

The national parks look like Jan Burian´s paintings: fern in the size of trees, wetlands, where one won´t be really surprised to meet a dinosaur. Not that they live here anymore, but you will definitely have the opportunity for encounter local fauna, especially after dusk. Local wallabies (a smaller and cuter version of a kangaroo), wombats (something in between a pig, bear and a koala) and possums are nocturnal.

They will come to see your tent or car … unfortunately even the moving one. Therefore, a night ride in Tasmanian wilderness is not really recommended – especially if at your car rental you tried to save money on insurance.

If you leave the main tourist road, you won´t get rid of the feeling of being in a different decade. In the centre and West of Tasmania, off the beaten track, you will visit little towns and villages where it seems nothing has changed for the past fifty years.

At petrol stations you will spot all the old cars, instead all the hipster cafes and modern supermarkets you will mind milk bars, where even the shop assistant looks like from an old magazine.

Shop along the road offer a slightly bizarre combinations of filter coffee, pies, knitted blankets, few basic groceries and toiletry supplies. Interesting experience.

The East (sunnier) coast is popular amongst Australia´s retirees and offers a lot of places of interest. My absolute fav was a stroll in the ocean to Diamond Island. I think the name comes from the glittering water, rather that the gemstones. But what you can find here (if not diamonds) are penguins! Either on a boat tour, or in the wild.

Worth a visit is the Freycinet national park with is photogenic Wineglass Bay. You can find few camps and several mountains to scale. There is also a sanatorium for sick Tasmanian Devils.

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 168

05.12.19 14:34

old shooter killed 35 people here and wounded dozens. In the reaction to the massacre Australian gun laws were changed.

Mountain lovers will adore Cradle Mountain. You can choose a multiday track, sleeping in mountain huts. It is very popular though, so make sure you reserve your spot well in advance.

But Cradle mountain also offers lots oneor two-days hikes. The highest mountain of Tasmania, Ben Lomond, tops our Snezka for about 100 metres. You can find here oldish looking (but apparently still func-

tional) ski slopes and lifts and mountain huts like from Snezenky a Machri.

Tassie is great for year-round visits. In summer, around Christmas time, there is, however, a lot of Aussies escaping the overheated Sydney. Winer here is like ours, maybe with less snow. The best time to go for hikes to the mountains or around the coast is spring and autumn.

Tasmania is reachable by air from Sydney, Melbourne or Brisbane. Adventurers will opt for a ferry from South Australia.

If you like your portion of spookiness and you won´t mind the darker side of Tasmanian history, there is something for you as well. Not far from Hobart you can visit the famous Port Arthur, an UNESCO Heritage listed prison. Nothing for the faint hearted.

Tasmania was originally a convict colony, and Port Artur is where the prisoners were shipped to. Some of the things we can´t probably even imagine. For example, people were sentenced to isolation, not days or weeks, but whole years – seven, fourteen or even twenty-one years! It doesn´t come as a surprise that many didn´t survive or went crazy here.

Port Arthur is one of the scariest places of Australia. If you are not scared, join the night Ghost tour.

I won´t be able to tell you what happens there.

Port Arthur has also made the news in mid-nineties when a massacre took place here. A 28-year

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 169

05.12.19 14:34

Text: Šárka Pechová

ULURU

RUDÉ CENTRUM AUSTRÁLIE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 170

Vedro. Tak velké, že vás pálí se i nadechnout, sotva vystoupíte z letadla. Sucho a rudý písek všude…Vítejte v australském Outbacku. I přes drsné podmínky sem každoročně zavítá plno turistů. Láká je třísetmetrový tajemný monolit Uluru. Už odpradávna se tady setkávají původní obyvatelé Austrálie a pořádají tu rituály a obřady. Některé dodnes a některé tajně. Jsou určeny jen zasvěceným členům komunity. Tajná je také část legend a příběhů spojených s Uluru. Smí se vyprávět jen na určeném místě. Od 26. října letošního roku není možné na Uluru lézt. Ostatně, lidé z kmene Anangu, kteří o monolit Uluru a nedaleké pohoří Kata-Tjuta pečují, si to nepřáli nikdy. Nejen že jsou turisté neuctiví, nečistotní (močení znečišťuje vzácné zdroje pitné vody), mnozí ale navíc také padají a ne vždycky to přežívají. Nejznámější pohled na monolit je při východu a západu slunce. Romantika, když si odmyslíte komáry a miliardu turistů pořizujících si selfie. Dá se jim vyhnout: vyjet na velbloudech a rovnou v buši posnídat.

Uluru je také jedno z nejlepších míst k pozorování noční oblohy. Výhodou je, že si tady k tomu můžete dát pod širým nebem i grilovaného klokana, krokodýla či párek ze pštrosa.

05.12.19 14:34

THE RED CENTRE OF AUSTRALIA Heat so strong that it is difficult even to breathe that hits you as soon as you leave the airplane, red soil and drought…welcome to the magical Australian Outback. Despite the tough conditions, this place attracts hundreds of thousands of tourists every year. They are drawn to an orange monolith that reaches 300 above the surface – Uluru. This has been a meeting place for Australia´s First People for tens of thousands of years. Sacred rituals and celebrations took place here. Some of them are being held up to today, some of them are secret. Only chosen members of the community have access to those. Secret is also part of the stories and legends that surround Uluru. They are to be told only at a certain place.

On October 26th the ban on climbing Uluru came to effect – finally.

The traditional owners, the Anangu People, have been asking tourists for many years not to climb the rock. Not only that many of the climbers were disrespectful, untidy (urinating there and polluting the precious sources of water), but they also sometimes tent to fall down, not always surviving these accidents. The most famous sight of the monolith is during the sunrise and sunset. Ultimate romantic experience, if you manage to disregard the mosquitos and dozens of selfie-taking tourists. You can avoid them, however (the tourists, not sure about the mosquitos): take a camel ride to the bush and take your brekkie in the bush! Uluru is also one of the best spots for observing the night sky. The advantage of this place is that you can gaze on the stars whilst enjoying a grilled kangaroo, crocodile or an emu sausage under the open sky.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 171

05.12.19 14:34

Be You… aneb buď zkrátka sama sebou Sama na sobě jsem poznala, že krása začíná u přirozené pleti, o kterou je třeba pečovat stejně jako o duši.

Hledala jsem způsoby, jak pleť vyživit, zregenerovat i jak zkorigovat její drobné nedostatky a počínající vrásky.

Objevila jsem a vyzkoušela účinky mezoterapie. Díky ní má pleť přímo rozkvetla.

Následně jsem doplnila péči o svou pleť kosmetickými ošetřeními a přípravky francouzské značky GERnétic, která má úžasné účinky a jednoduše si ji zamilujete. Speciální ošetření si mohou užít nejen dámy, ale i pánové.

Vhodná kombinace ošetření v různých ročních obdobích vám pomůže udržet vaši pleť zdravou, rozzářenou a mladě vyhlížející. mezoterapie

kosmetika GERnétic SkinBooster (aplikace kyseliny hyaluronové) Vcarbon Systém inteligentní oxygenoterapie lash lifting & botox řas laminace obočí Přijďte se poradit a nechte svou pleť rozzářit!

Těším se na vás

Ivana Cachová | StudiJO zdravé krásy | Jagellonska 18, Praha 3 | tel.: 728 088 890 | @ivanacachova

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 172

05.12.19 14:34

„Ivanka má opravdu zlaté ruce a rozmazlila mě i mou pleť nejen zlatou maskou. Procedura byla relaxační a velmi, až zenově příjemná. Obličej viditelně hladší a vypnutější, jemnější. A nejlepší recenze? Že se díky mému dopoledni krásy na kosmetice u Ivanky vydařilo mé odpolední rande!“ Jana U. „Nenavštěvuji tento salón tak dlouho, ale …Ivanku jsem poznala na cvičení. Chvíli jsem poslouchala cizí povídání a zjistila, že má kosmetické studio a já právě hledala novou kosmetičku. Ivanku jsem oslovila a ona mi hned nabídla služby svého kosmetického salonu. Upozorňuji, že jsem „bojsa“ a i úprava obočí je pro mě utrpení. Domluvily jsme termín a já šla rovnou na mezoterapii. Prostředí nádherné, přístup Ivanky velmi příjemný a výsledek famózní. Děkuji Ivanko a vám kdo nevíte jako já kam na kosmetiku, mohu toto kosmetické studio určitě doporučit. „ Ilona H. „Zaměřeno na krásu. Díky Ivaně za její péči, při které pleť dýchá a duše se tetelí. Přemýšlela jsem, jak to popsat.

Už vím: nemůžu se na sebe vynadívat “ Hana B. „O mezoterapii mi bylo řečeno, že je to tak strašně bolestivé, že je lepší si raději hned předplatit 3-4 kůry, abych už nemohla vycouvat. Něco na tom asi bude, ale nakonec byl strach větší než bolest a navíc mám poprvé pocit, že mi někdo vážně chce pomoct a přistupuje k mým nedostatkům velmi konkrétně. Za to Ivance velký dík, těším se na příště! Se zase zasmějeme :).

Btw. mám za sebou 2 ze 4 kůr a redukce akné je značná.“ Radka S. „Používám skvělou kosmetiku GERnétic, kterou mi Ivanka doporučila přímo pro mou pleť. A nejen to, těším se na další laminaci mého neposlušného obočí, plánujeme údržbu pleti pro zimní období a před létem zopakujeme mezoterapii pro můj mladší vzhled . Stala jsem se na jejích šikovných ručičkách tak trochu závislá.“ Petra B. „V rukou paní Ivanky se budete cítit jako princezny a ze salónu budete odcházet jako znovuzrozené.

Návštěvu doporučuji každé ženě všemi deseti!“ Barbora P. „Velmi krásné a příjemné místo se skvělou Ivankou a její péči. Vím, že se sem budu vždycky ráda vracet a vřele doporučuji všem ženám nejen pro rozzářený pocit pleti, ale i pro to, že si na sebe udělají čas s přidanou hodnotou krásy opravdu to stojí za to.“ Hana H.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 173

05.12.19 14:34

MARIA SPA ENSANA HEALTH SPA HOTEL Maria Spa Ensana Health Spa Hotel | Goethovo náměstí 1 | 353 43 Mariánské Lázně Lázeňský resort Maria Spa se nachází přímo v centru lázeňské části Mariánských Lázní. Své jméno, stejně jako celé lázeňské město, získal po pramenu, který v něm přímo vyvěrá. Hotel je součástí komplexu Nové Lázně & Centrální Lázně a je zaměřený na využití přírodních zdrojů. Právě zde se poprvé v Evropě a možná i na světě začalo léčit účinky přírodní rašeliny (historický název Moorbad – Slatinné lázně).

Vedle mnoha léčebných procedur a unikátního vývěru přírodního CO2 Mariina plynu nadchne hosty resortu Maria Spa i jeho luxusní ubytování.

Maria Spa resort is located right in the centre of the spa area of Marianské Lázně. The resort, as well as the whole spa town, are named after the spring that arises in this area. The hotel is part of the Nové Lázně & Centrální Lázně complex and is focused on the use of natural resources. It was here for the first time in Europe and perhaps in the world when the effects of natural peat began to be used in treatment (the historical name is the Moorbad Peat Spa).

In addition to the many medical procedures and Maria’s Gas, the unique source of natural CO2, guests at the Maria Spa resort will also be delighted

K dispozici je 36 komfortních pokojů pro náročné klienty od kategorie Maria Superior, Maria Superior de luxe.

Lázeňská léčba v resortu Maria Spa je obsáhlá. Vyniká v ní zejména originální Mariino plynové jezírko s přírodním Mariiným plynem CO2 a oxygenoterapií (omlazovací metoda MUDr. Knáry). Ozdravný účinek rašeliny je zde možné využít ve formě koupele, masáže a zábalů. Prospěšné jsou rovněž inhalace a pitná kúra Mariina pramene (vlastní minerální pramen Nová Marie) a celá řada wellness procedur.

by its luxurious accommodation. There are 36 comfortable rooms for exacting guests, ranging from the Maria Superior to the Maria Superior de luxe categories.

Spa treatment at the Maria Spa resort is comprehensive. Of special significance are the original Maria’s Gas pond of natural Maria’s Gas, CO2, and the oxygen therapy rejuvenation method by MUDr Knára. The healing effect of peat can be used here in the form of baths, massages and wraps. The inhalation and drinking cure of Maria’s Spring (from its own Nová Marie mineral spring) and a wide range of wellness treatments are also beneficial.

www.ensanahotels.com

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 174

05.12.19 14:34

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 175

05.12.19 14:34

NOVÉ LÁZNĚ S PUNCEM SLAVNÉ HISTORIE Nové lázně Ensana Health Spa Hotel | Reitenbergerova 53/2 | 353 01 Mariánské Lázně Mariánské Lázně lákají hosty nejen léčebnými kúrami, ale i překrásným prostředím. S bujarou přírodou a okrasnými parky se tu snoubí vzletná architektura konce 19. stol. Učaruje vám i Ensana Health Spa Hotel Nové Lázně – vedle luxusního ubytování i maximální dostupnou ozdravnou péčí v největším historicky unikátním komplexu zasvěceném lázeňské léčbě.

Po nedávné náročné rekonstrukci byla honosná stavba propojena s dalšími kolem stojícími budovami a vznikl pětihvězdičkový komplex, který je připraven uspokojit i ty nejnáročnější hosty. Připraveno je zde 225 kompletně vybavených luxusních pokojů s free Wi-Fi připojením. Vynikající zdejší kuchyň mohou hosté

Marianské Lázně attracts guests for healing treatments as well as for its beautiful surroundings. The ornate late 19th-century architecture is combined with lush greenery and ornamental parks. In addition to luxurious accommodation, guests will also be enchanted by the Nové Lázně Ensana Health Spa Hotel and its maximum available curative care in the largest historically unique complex dedicated to spa treatment.

After recent extensive renovation, the splendid building was connected with other buildings in the vicinity, creating a 5-star complex, able to satisfy even the most exacting guests. The complex comprises 225 fully furnished luxury rooms with free WiFi connection. The superb local cuisine can be savoured

ocenit kupříkladu v restauraci Royal (Nové Lázně). Pohodlně dostupná je ale i restaurace Goethe v Centrálních Lázních, lobby bary a Vídeňská kavárna. Skutečným skvostem Nových Lázní je ale největší historicky originální komplex, určený k lázeňské léčbě, nazvaný Royal Spa Centrum. Díky němu se můžete i dnes nechat unášet nezapomenutelnou atmosférou Římských lázní s původními interiéry, kde se procházeli i význační panovníci své doby. V historických interiérech naleznete dva původní bazény a bazén s protiproudem, whirlpool, saunu (90 °C), sanarium (60 °C), parní lázeň (85 °C), Kneippovu terapii, relaxační místnost k odpočinku, ale i královskou kabinu Edwarda VII. anebo Císařskou kabinu rakouského monarchy Franze Josefa I. Habsburského.

by guests at the Royal Restaurant (Nové Lázně). The Goethe Restaurant in the Central Spa, the lobby bars and the Vienna Café are also easily accessible.

However, the real jewel of Nové Lázně is the Royal Spa Centre – a vast historically original complex intended for spa treatment. Thanks to it, even to this day guests are enchanted by the unforgettable atmosphere of the Roman Baths with original interiors, around which significant rulers of their time strolled. The historical interiors contain two original pools and a counterflow pool, a whirlpool, sauna (90 °C), sanarium (60 °C), steam bath (85 °C), Kneipp Therapy, a relaxation room, as well as the Edward VII Royal Booth, and the Imperial Booth of Austrian Emperor Franz Joseph I of Habsburg.

www.ensanahotels.com

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 176

05.12.19 14:34

HOĎTE ÚKLID ZA HLAVU Úklid, už jen to slovo ve většině z nás vyvolává představu několikahodinové ztráty času, kdy se potíme při vysávání a následném vytírání všech podlah. V tu chvíli bychom byli vděčni za malou garsonku, kde máme za minutku uklizeno. Víte ale, že na trhu je robotický vysavač iRobot i7, který za vás bude vysávat klidně každý den? Zbaví vaši domácnost prachu, chlupů od mazlíčků a drobků z večerního hodování s rodinou. Vy se můžete v klidu dívat na oblíbené pořady a bez starostí si užívat své rodiny a blízkých. Čekáte večer návštěvu, vaše kuchyňská podlaha vypadá po včerejším kulinaření jako po výbuchu a vy se zdržíte v práci? Není nic jednoduššího než cestou z práce zadat robotovi pokyn, aby začal uklízet.

V aplikaci iRobot HOME stisknete tlačítko CLEAN a máte jistotu, že po návratu domu bude vaše podlaha krásně čistá a po drobečcích ani památka. Aplikace je také v českém jazyce, takže se nemusíte bát, že byste si s Roombou neporozuměli.

Postará se o váš úklid i sám o sebe Roomba je již natolik chytrý robůtek, že mu nehrozí pád ze schodů. Sám si pomocí senzorů zmapuje prostor a pozná, když se blíží schody. Ani volně položené kabely ho nemohou ohrozit. Je vybaven funkcí ANTITANGLE, která brání zamotání kabelů či zaseknutí třásní od koberců.

Jakmile začne cítit, že mu docházejí síly, sám se dojede dobít a pokraču-

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 177

je v práci tam, kde předtím skončil, dokud není s úklidem spokojen. To samé platí, když se naplní jeho sběrný koš. Přes aplikaci vám dá vědět, že je potřeba koš vysypat, a po stisknutí tlačítka CLEAN bude opět v úklidu pokračovat.

A v čem je ještě Roomba jedinečný? Patentovaný třístupňový čisticí systém AeroForce zajišťuje daleko vyšší úroveň úklidu díky „vakuovému“ efektu. Stejně tak je patentovaná i navigace iAdapt, díky které Roomba rozpozná překážky a jednotlivé druhy nábytku. Podle toho prostor vyhodnotí a zvolí nejlepší způsob úklidu.

Dokonalá dvojka Milovníci Star Wars jistě znají nerozlučnou dvojici robotů, kteří při sobě drželi v dobrém i zlém. Takového parťáka může mít i Roomba i7. Perfektně si totiž rozumí s robotickým mopem Braava Jet m6.

Společnost iRobot vytvořila k dokonalému úklidu dva roboty protože, jeden, který by uměl vše, nikdy neodvede 100% efektivní práci. Díky technologii Imprint Link spolu roboti komunikují a vyrážejí uklízet synchronizovaně, jeden po druhém. Nejprve Roomba místnost důkladně vysaje, a jakmile zajede do dokovací stanice, vyráží Braava vytírat.

Nerozluční parťáci!

Roombu i7 zakoupíte u všech partnerů a na oficiálních stránkách www.iRobot.cz za 21 999 Kč.

05.12.19 14:34

#MadeandCrafted

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 178

05.12.19 14:34

#MadeandCrafted

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 179

05.12.19 14:34

#MadeandCrafted

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 180

05.12.19 14:34

MODERNÍ BYDLENÍ S ÚCHVATNÝMI VÝHLEDY 76 BYTOVÝCH JEDNOTEK DOKONČENÍ I.Q. 2020 Praha 5 - Košíře

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 181

DISPOZICE 1 + KK - 4 + KK ZAHRADY UVNITŘ VNITROBLOKU www.victoriakosire.cz

05.12.19 14:34

#MadeandCrafted

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 182

05.12.19 14:34

Avantgard

www.avantgarderestaurant.cz

AVANTGARDE RESTAURANT, EVROPSKÁ 17, 160 00 PRAHA 6

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 183 Avantgarde MENHOUSE 250x297.indd 1

05.12.19 14:34 8.11.2019 10:55:28

SIERRA LEONE DIAMANT ZÁPADNÍ AFRIKY Text: Šárka Pechová

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 184

05.12.19 14:34

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 185

05.12.19 14:34

Země, která hrála jednu z hlavních rolí ve filmu Krvavý Diamant, asi není první destinací, která vás napadne, když plánujete dovolenou. Lidem se nejčastěji vybaví spíše zákeřná ebola a také krutá desetiletá válka, po které zbyly v zemi tisíce lidí s usekanými končetinami…

Ano, i tohle je její součástí. Sierra Leone je ale také překrásná, drsná tropická krajina, pobřeží lemované liduprázdnými plážemi, tropické pralesy, impozantní hory tyčící se hned nad hlavním městem a opravdická a autentická kultura a kulturní dědictví.

Samuel, náš statný místní průvodce, nám donesl večeři na pláž. Ten den chycenou rybu, kterou jeho pomocníci ugrilovali. Přidali domácí hranolky z chlebovníku a salát ze zeleniny z nedalekého trhu.

Samuel už turisty znal, a tak věděl, po čem touží: nevím, jak to ve vesnici téměř bez elektřiny dokázal, ale každý večer pro nás bylo připravené studené pivo.

A jako při každé večeři si k nám na chvíli sedl a vyprávěl nám. O svém životě, o tom, jak se vypravil na nedaleký ostrov. Na pláži ve vesnici Bureh, kde jsme trávili týden volna, žádní jiní turisté kromě nás tehdy nebyli. Ale vrátí se, věřil Samuel. (Trochu nás při příští návštěvě sobecky zklamalo, že měl pravdu.)

Do Sierry Leone jsem se vypravila s tehdejším přítelem na pozvání známého, který tu

založil organizaci pomáhající postiženým lidem. On sám, rodilý Sierraleoňan, prodělal v dětství obrnu, kvůli které ochrnul na obě nohy a pohybuje se o berlích.

Měl štěstí. Byl adoptovaný do Británie, kde vystudoval doktorát a rozjel úspěšně kariéru v oblasti IT. Když ale po smrti paní Dorothy Springer zjistil, že mu tahle žena naprosto anonymně a nezištně financovala vzdělání, rozhodl se do Sierry Leone vrátit a pomoci místním lidem.

Hendikepovaných je v téhle chudé zemi bohužel hodně. Část jich má na svědomí válka, část úrazy, obrna a další nemoci. Náš známý Abs tu založil organizaci, která dává hendikepovaným lidem IT vzdělání, a umožňuje jim tak získat kvalifikovanou práci. Zní to jednoduše, ale věřte tomu, že to tak snadné není – ostatně s Absem jsme tři měsíce bydleli. Elektrika, tekoucí voda, pračka… to tady rozhodně není pro většinu lidí samozřejmost. Přidejte ještě vedro, malárii, časté dopravní zácpy ve městě… a musí vám být jasné, že uspět tady rozhodně není snadné. Člověk, než se vůbec dostane do práce, je úplně vyřízený. Přesto (anebo právě proto?) jsem snad nikde jinde nepotkala tolik talentovaných a houževnatých lidí, jako právě tady. Místní dokážou

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 186

05.12.19 14:34

opravit a zužitkovat naprosto všechno, potkala jsem krejčí, kteří šili šaty jako pro princezny, potkala jsem lidi, kteří, ačkoli sami měli málo, pomáhali, komu mohli, ale i důvtipné podnikatele, kteří začali otevírat první hotely, hostely i pohoštění pro turisty.

Vypravit se do Sierry Leone na dovolenou bylo v sedmdesátých letech v Západní Evropě poměrně běžné. Země není od Evropy daleko a časový posun je tu minimální. Problematická vláda a následná revoluce, která vyústila v občanskou válku, přerušily na čas proud turistů. Když jsem ale v zemi naposled byla (musím však upozornit, že to bylo před vypuknutím eboly), místní věřili, že se sem turisté zase brzy vrátí.

A turistů přibývat bude. Kromě nových hotelů se také vylepšuje i základní infrastruktura, přibývají lety z Evropy i turistické atrakce.

Po hotelových barech a návštěvě místních diskoték podél pláže ve Freetownu (kde budete zaručeně nejhorší tanečník) za návštěvu určitě stojí Chimpanzee Sanctuary. V kopcích nad hlavním městem si dva nadšenci v podstatě z ničeho vydupali záchrannou stanici pro šimpanze. Ti se tady zotavují ze zajetí a někteří se postupně připravují na vypuštění do volné přírody. Vy tady můžete přespat v pohodlných, tradičně stylově zařízených eko bungalovech.

I když jejich úplně první chráněnec, šimpanz Bruno, utekl a místní s ním snad dodnes straší neposlušné děti.

Jedna z hlavních cest vede podél pobřeží, které lemují téměř liduprázdné pláže – barvu si vyberte. Je libo bílý písek? Pak je tady Number Two River, žlutý písek a Bureh Beach… anebo Black Johnson s černým pískem.

Výlet do vnitrozemí je zajímavý, ale cesty v době, kdy jsem Sierru Leone navštívila, nebyly v nejlepším stavu. Do asi sto kilometrů vzdáleného Makenie se dojede po zpevněné silnici, ale do dalších měst je to už o něco horší.

V období dešťů se některé prašné silnice zatopí a jsou úplně neprůjezdné.

Zajímavostí je ostrov s minihrošíky – Tiwai Island. Já jsem ale žádného neviděla: je to prý poměrně plaché noční zvířátko.

Výprava do Sierry Leone je hlavně velké dobrodružství. Opravdová, drsná Afrika: Sweet Salone nebo Mama Salone, jak říkají místní.

A jak je to s těmi diamanty? Ano, těží se tu, ale své doly si každý těžař pečlivě střeží a jen tak někomu je neukáže, a s nákupem a vývozem pozor. Bez certifikátu je to na vězení. V době, kdy jsem tam byla, se v místních novinách probíral skandál nějakého Čecha.

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 187

05.12.19 14:34

Sierra Leone, the country portrayed in the film Blood Diamond, is probably not the first destination that springs to your mind when planning holiday. People usually imagine the terrifying Ebola and a cruel, ten years long war that left behind thousands of amputees…

Yes, this is also part of the country. But Sierra Leone also offers stunning raw tropical countryside, coast lined by empty beaches, mighty mountains rising above the capital, Freetown and real, authentic nature as well as rich cultural heritage.

Samuel, our sturdy local guide, has brought our dinner to the beach. He was serving a freshly caught fish, grilled by his assistants. They have added home-made breadfruit chips and salad made from vegetables from a local market. Samuel knew tourists well, so he knew, what they crave. I have no idea, how he managed in a village with pretty much no electricity, but every day he has presented us with freshly cooled beer.

As every dinner, he has joined us. He was telling us stories from his life, how he went to a nearby island. On the beautiful beach at Bureh village, there were no other tourists apart from us. But they will come back, Samuel believed. (Selfishly we were a bit disappointed to find out during our next visit that he was right.)

I went to Sierra Leone with my partner at that time, following an invitation from his friend Abs. Abs has founded an NGO, helping disabled people.

He, himself a Sierra Leonean, had suffered polio

when he was a kid, that has left him paralysed. He had to use crutches to move around. He was lucky though. He was adopted to the UK, where he had obtained his PhD and started a successful IT career. Only after the death of Mrs Dorothy Springer he found out that this lady had anonymously funded his education. Touched by this, he has returned to Sierra Leone to help local people.

Unfortunately, there is lot of disabled people in this country. In some of the cases the war is the reason, but there are also many accidents, let alone diseases, such as polio. Our friend, Abs, has founded an organisation here that provides IT education to disabled people, giving them the opportunity to gain skilled employment. Sounds easy, but trust me, it is not so simple. We have experienced it firsthand, living with Abs and his family for three months.

Electricity, running water, washing machine… that is not a common thing for everyone in Sierra Leone. Add the humid heat, malaria and constant traffic jams in the city…and it is pretty clear that to succeed here is not a piece of cake. Only just to get to work is quite exhausting. But despite that (or maybe because of that?) I have never met so many talented and hardworking people as here.

Locals can repair or make absolutely anything.

I have met tailors sewing princess like dresses, people, who themselves had empty pockets, yet were

#MENHOUSE

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 188

05.12.19 14:35

helping others, but also savvy businessman, who were opening first hotels, hostels and refreshment stations for tourists.

To go to Sierra Leone for holiday was fairly standard in Europe in the seventies. The country is not that war from Europe and the time difference is small. Problematic government followed up by revolution that lead to a ten-year war has interrupted the tourism. However, during my last visit (and I have to say that this was before the Ebola epidemy), the locals were full of hope that the tourists will return.

antee you will be the worst dancer), the next stop should be a Chimpanzee Sanctuary. Located in the hills rising just above Freetown, two enthusiasts have founded a rescue centre for Chimpanzees here. Chimps are recovering from their life in captivity, some of them are preparing to be released to the wilderness again. Even though the first protegee of the sanctuary, Bruno, has escaped and he is still used to scare little kids. You can spend a rejuvenating night here, away from the hustle and bustle of busy Freetown, sleeping in stylish eco cabins.

And they will. Apart from emerging new hotels, also the infrastructure is developing, flights from Europe are more frequent now and new tourist attractions are appearing.

One of the main trips you should take, is alongside the coast with stunning, yet mostly empty beaches.

You can choose, which colour you feel like. Fancy white sand? Then go to River No2., yellow sand will be at Bureh Beach, or there is Black Johnson with black sand…

After exploring beach bars and dancing the night away at local discos in Freetown (where I can guar-

The trip inland is very interesting, however at the time when I have visited, the roads were not

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 189

the best. (this may have changed since). You won´t have much problems reaching Makenie by a paved road, but more remote places are harder to reach. During the rainy season the unpaved roads get too muddy and taking them is risky.

Worth visiting is Tiwai Island with its mini hippos. I haven´t seen any though, as they are very timid nocturnal animal.

A trip to Sierra Leone is definitely an ultimate adventure. Real, true Africa” Sweet Salone, or Mama Salone, how locals call it.

And how is it with the diamonds? Sure, they are mined here, but every miner keeps his place to himself. And careful with purchasing end exporting them. During my visit there was a scandal of a Czech national being arrested for some diamond related trouble.

05.12.19 14:35

MENHOUSE LOUNGE Hledáte místo pro firemní event, představení nového produktu nebo projekce úspěchu vaší společnosti? Nebo se chcete po práci odreagovat s přáteli u baru, dát si drink, shishu a nechat se vést na vlně chill out? Také si u nás můžete užít v zahraničí již tak proslulé Aperitivo, kdy před svou noční jízdou u nás lehce popijete, naladíte se, a hurá do víru velkoměsta.

Sledujte naše instagramy @menhouse.eu a @menhouse_magazine, a vždy budete v obraze, co se u nás děje.

Každopádně středy hrajeme poker! Přidáte se?

Těšíme se na vás kdykoli i přes den, třeba se jen podívat a ochutnat lahodnou kávu Nespresso.

David

Kontakt: +420 602 311 087

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 190

05.12.19 14:35

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 191

05.12.19 14:35

ŘEDITEL Ing. Zbyšek Serafín MENHOUSE LOUNGE David Radil +420 602 311 087 GRAFIKA Nikol Klepáčková WEB REDAKTOR Veronika Pincová OBCHODNÍ ODDĚLENÍ Antonín Radil +420 604 388 143 KOREKTURY Tereza Ladová Soňa Čapková MK ČR E 21043, ISSN 1805-787X @menhouse_magazin @menhouse.eu

ČASOPIS MENHOUSE VYDÁNÍ Č. 23, VII. ROČNÍK, CENA: 200 Kč FOTOGRAFIE

© Dreamstime.com - Marius Godoi, Mihocphoto, Denis Martynov, Gutescu Eduard, Diana Carapuço, Elena Osorgina, Dan Grytsku, Ingus Kruklitis, Adam Wasilewski, Viktor Bondar, Lukasz Janyst, Peek Creative Collective, Antonello Proietti, Fotokon, Shaiith, Martin Molcan, Simon Taylor, Daniela Hofrajtrová, janbe, Freesurf69, Vadim Nefedov, Luis Leamus, Smellme, Letloose78, Stephan Scherhag, Martin Valigursky, Joyfull, Lifeontheside, Rostislav Glinsky, Englishinbsas, Petr Zamecnik, Juan Moyano, Jessamine, Artushfoto, Rafael Ben Ari, Fosna13, Pouria Zoughi, Alexander Cimbal, Michael Evans, Sin Chong Tong, John White, Tony Rogers, Laszlo Konya, Roberto Nencini, Barry Mayes, Alfredo Ottonello, Thevirex, Harold Stiver, Pablo Hidalgo, Scott Biales, Jocrebbin, Ondrej Herold, Francesco Scatena, VanderWolfImages, Ericlaudonien, Robert Mokronowski, Thomasamm, Andrea La Corte, Martinmates, David Ribeiro, Tikhonova Vera, Michael Sheridan, Irina Kononova, Jaturun Phuengphuttharak, Asafta, Arseniy Rogov, Paop, Tanialerro, Radub85, Rodrigolab, Dndavis, Weltreisendertj, Mr.siwabud Veerapaisarn,Peter Zurek, Anusorn Sutapan, Ongchangwei, Pixattitude, Phuongphoto, Thomas Jurkowski, Mihai Andritoiu, Dmitry Islentyev, Lazyllama, Elena Odareeva, Marchello74

NEXUS MULTIMEDIA s.r.o. | Soukenická 1196/11, 110 00 Praha 1 | IČ: 26199351, DIČ: CZ26199351 | T: +420 604 250 451 | M: info@menhouse.eu

MENHOUSE_02/2019_new_2020.indd 192

05.12.19 14:35

Mezinárodní hudební festival Prague Proms

James Newton Howard & Český národní symfonický orchestr 7. 7. 2020

pragueproms.cz