N ÁVRAT V ČASE Každá historická doba či místo po sobě zanechává svůj otisk. Ať už kulturní či společenský. Hmotný či abstraktní. Nesmazatelným způsobem se vrývá do životů nejedné generace. Takový odkaz si vybudoval i pražský Mánes. - Text: Veronika Hozmanová Ve třicátých letech minulého století se mezi významnými osobnostmi veřejného života našel málokdo, jehož kroky by pravidelně nemířily na Masarykovo nábřeží na místo bývalých Šítkovských mlýnů. Ať už šlo o politiky, herce, spisovatele či básníky. Historie Mánesu si však prošla „zemětřesením“ a kleštěmi komunistického režimu. Po zhruba 80 letech se do něj své úsilí rozhodli vložit noví nadšenci, a vrátit mu tak zašlou slávu. O jeho znovuotevření a rozvíjení zajetého konceptu se postarala společnost Mánes Group. Po rozsáhlé rekonstrukci byl Mánes před dvěma lety opět zpřístupněn veřejnosti. A cíle, které si jeho současní provozovatelé kladou, jsou vysoké. „Chceme navázat na slavnou historii budovy tak, aby se opět stala skutečným domem umění a oblíbeným a uznávaným centrem kulturního a společenského života,“ zasvěcuje nás Jan Vrba, místopředseda představenstva společnosti.
Lounge Bar Mánes
136 #MENHOUSE
Zauzená kachní prsa Můžete si vybrat, v jaké části Mánesu strávíte čas. Nabízí se Art Restaurant s českofrancouzskými pokrmy ve spodní části, Lounge Bar Mánes či v přední části objektu situované Art Café s vlastními zákusky jako třeba vynikající bezlepkový Mánes Cake. „Pracujeme s co nejčerstvějšími surovinami a snažíme se našim návštevníkům zprostředkovat ten nejlepší gastronomický zážitek. Čtenářům Menhouse bych z menu doporučil Zauzená kachní prsa, nebo také žemlovku na česko-francouzský způsob,“ poodkrývá nám pokličku kuchyně Mánesu šéfkuchař Jaroslav Zahálka. Za stoly restaurace sedávají turisté, významné osobnosti, místní, co do Mánesu chodí pravidelně či do něj zavítali poprvé, ale tu vskutku unikátní společnost vám vytvoří pamětníci, kteří přichází s úmyslem zavzpomínat na staré časy a možná se do nich i na malý okamžik vrátit. Někteří nostalgii podléhají natolik, že pro číšníky není dvakrát ojedinělým jevem přijímat rezervace s charakterem „tam jako kdysi“. „V brzké době nás čeká jedna výjimečná událost. Starší manželský pár se zde rozhodl uspořádat výročí své svatby. Bude se sedět u stejného stolu jako při svatební hostině, podávat téměř totožné jídlo a kdo ví, jakým dalším způsobem se do minulosti budou chtít přenést,“ říká s úsměvem pan Vrba.