GeoBusiness 4+5/2009 by Springwinter, s.r.o.

 Geocaching – zábava nejen pro děti

geobusiness Nezávislé zpravodajství o geoinformatice, již od roku 2002

4+5/2009

Jak se dělá...

Laserové skenování duben + květen 2009

www.geobusiness.cz

Martin Tunka: SuperGIS územního plánování?

Mise #4: Jak Vodafone využívá geoinformace?

www.geobusiness.cz ČR: 65 Kč / SR: 109 SK / 3.62 € (předplatné ČR: 43,50 Kč / SK: 1.975 €) Europe: € 6.90 | World: US$8.99

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

13. ročník semináře

Územní plánování a GIS

10. – 12. června 2009, Hrotovice

Z programu: Územně plánovací praxe s geoinformačními technologiemi. Celoživotní vzdělávání v GI. Certifikovaný kurz: přehled a využití existujících webových služeb geoinformační infrastruktury pro územně plánovací praxi a efektivní výkon veřejné správy. Portál veřejné správy ČR, důvěryhodné geoportály, aktuální služby KN. Včetně praktického procvičení. Analýzy nákladů a výnosů GIS ve světle multiplikativního využití informací veřejného sektoru. Aternativy a varianty v plánovací praxi. 3D virtuální realita. GIS v procesu posuzování vlivů na ŽP, EIA, SEA. GIS jako nástroj sledování vývoje území, investičních harmonogramů, regionálního rozvoje, krizového řízení. Proč temporální analýza. Kde začíná outsourcing a co by naopak měl znát kmenový zaměstnanec, GIS ne-specialista, avšak vybavený GIS software. Inovativní produkty z ﬁ rem. Použitelné poznatky z evropských projektů a strukturálních fondů. Specializovaná sekce: strategická investice Dukovany-Dalešice v horizontu pěti desetiletí jako komplexní příklad pozitivní konstruktivní územně plánovací praxe a politického konsensu napříč režimy a staletími. Ukázky pozapomenuté plánovací dokumentace z minulého století. Vyzvané referáty, pohled projektanta, urbanisty, ekologa, ochrany obyvatelstva, municipalit, obyvatele z blízkého okolí, širšího regionu, zahraniční vztahy, energetická politika a strategie v koordinaci s regionálním rozvojem, obnovou venkova, municipální investiční politikou. Exkurze s výkladem pro odbornou veřejnost do jaderné elektrárny Dukovany (z bezpečnostních důvodů nutná předregistrace) a na vodní dílo s přečerpávací elektrárnou Dalešice.

Seminář pořádá Česká asociace pro geoinformace ve dnech 10. – 12. června 2009 v Hrotovicích.

Přihlašte se na www.cagi.cz/upgis

Mediální partner

srozumitelně o geoinformatice v praxi

geobusiness duben+květen 2009 8. ROČNÍK / ČÍSLO 4+5

ilu na oBÁlce: archiv Geodis Brno, foto na oBÁlce: Miloslav JanČÍk

foto na tÉto stranĚ shora: 1x archiv, 3x Miloslav JanČÍk

Téma

24 Kraje a ÚAP aktuální přehled situace zpracování územně analytických podkladů v jednotlivých krajích České republiky. 35 Jak začít s geocachingem? zábava pro děti i dospělé, která si získává stále větší popularitu. 3 Nevinná procházka, která změnila geosféru Jak vzniknul geocaching? Příběh Jeremy irishe. 3 Lovcem iksů a ypsilonů zkusili jsme geocaching na vlastní kůži. Po přečtení reportáže ze soutěže Geokačer 2009 budete chtít začít také hledat „kešky“.

Databáze v kartografii. Kartografická škola v Lehnici trendy v kartografii ve spojení s geoinformatikou zaznamenal v Polsku Jaromír kolejka.

Radar

05 Radar aktuality z domova a zahraničí. rozděleno na projekty, hardware a software, 06 Kalendář akcí rozděleno na Čr+sr a zahraničí. víme, jaké akce se budou konat v letošním roce a roce příštím. 0 Kraje jako na dlani každý měsíc novinky z regionů České republiky.

Seriál

Leoš Svoboda: Intergraph je výjimečný v lidech s novým generálním ředitelem intergraph cs po sto dnech ve funkci. 30 Martin Tunka: SuperGIS územního plánování? Hluboký omyl s ředitelem odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj Čr o současnosti územního plánování.

42 Laserové skenování 3. díl seriálu Jak se co dělá... tentokrát nás zajímalo, jak se dělá a jak se dá využít v praxi laserové skenování. 45 Ve světě milimetrů Jaké jsou výhody a nevýhody metody laserového skenování? 46 Mise #4: Na frekvenci 00/ 00 MHz Pronikli jsme do sídla mobilního operátora vodafone, abychom zjistili detaily využívání Gisů v telekomunikační praxi.

36 Jeremy Irish: Jednou bude každá keš dobrodružnou hrou

Tipy a triky

Rozhovory

o minulosti, dětských nemocech i budoucnosti geocachingu se zakladatelem této hry.

Reportáže

4 Mapujeme svět s Google na Přírodovědecké fakultě univerzity karlovy v Praze se konala pro studenty přednáška o mapování světa. 4 Geoaplikácia roka 200 výsledky prvního ročníku soutěže, uspořádané slovenskou asociáciou pre geoinformatiku. 6 Seminář uživatelů Idrisi v Brně se sešli čeští a slovenští příznivci geoinformačního software idrisi. www.geobusiness.cz

Kraje jako na dlani: zpravodajství z regionů ČR (str. 10)

4 Jak na formát GeoTIFF tvorba Geotiffu s potřebnými parametry není jednoduchou záležitostí.

Lovcem iksů a ypsilonů (str. 39) také vy můžete začít s geocachingem.

Mise #4: Na frekvenci 00/ 00 MHz ve ve Vodafone (str. 46)

Hádanka

50 Republika ze vzduchu **** šumí v Plzni. doplňte místo, které jsme pro vás vybrali do dalšího dílu oblíbeného seriálu. Jak se co dělá: Laserové skenování v praxi (str. 42) geobusiness je nezávislý časopis, který nestranně informuje o dění v geoinformatice a v řadě dalších oborů jako je gPs, katastr nemovitostí,

Máte aktualitu, námět na reportáž nebo zajímavý rozhovor? Volejte nebo pište SMS: 775 239 478.

kartograﬁe či fotogrammetrie a dPz. duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

ÚvodnÍk

Územní plány Vážené čtenářky, milí čtenáři, výtisk GeoBusinessu, který právě čtete, je věnován územnímu plánování. Před více než dvěma lety vstoupil v platnost nový stavební zákon, který definoval tvorbu územně analytických podkladů. V této době by obce s rozšířenou působností a kraje měly mít všechny ÚAP hotové. Dali jsme proto příležitost všem krajským úřadům, aby se zhodnotily dosavadní období vzniku ÚAP. Zároveň se nám podařilo udělat rozhovor s Martinem Tunkou, ředitelem odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ČR a spoluautorem nového stavebního zákona. V druhém rozhovoru jsme se setkali s Leošem Svobodou a vyzpovídali jej po 100 dnech v jeho nové funkci generálního ředitele firmy Intergraph CS. Díky kontaktu jednoho z našich čtenářů se nám podařilo dostat do Vodafone. Zjistili jsme pro vás, jaké geoinformační technologie používá a jak funguje telekomunikační operátor, aby pro vás zajistil kvalitní signál. Máte-li námět na další reportáž ze zajímavého provozu v praxi, určitě se nám ozvěte. Na závěr jen opět připomenu, že máte k dispozici celý archiv předchozích sedmi ročníků GEOinformace a GeoBusiness. Věnovali jsme jej všem čtenářům zcela zdarma. Celkem je to 1293 stran textu od roku 2002. PDF jednotlivých čísel si můžete prolistovat a posléze třeba také stáhnout ze stránky www.geobusiness.cz/archiv. Pokud se vám GeoBusiness líbí, podpořte jej tím, že si jej předplatíte. Za ty peníze (pouhých 437 Kč ročně za 10 čísel) to určitě stojí. Adresa je www.geobusiness.cz/predplatne (která vás přesměruje přímo na stránku s objednávkovým formulářem). S pozdravem „Geoinformatice zdar a sílu“ i v době krize, Josef Hnojil, šéfredaktor a vydavatel časopisu

FAQ – ptáte se nás:

Odpovědi na otázky... • Jakým způsobem vybíráte zprávy do rubriky Aktuality? • Měl/a bych zájem napsat pro GeoBusiness článek/případovou studii. Jak mám postupovat? Jak by měl být článek dlouhý? • Existuje studentské předplatné GeoBusinessu? • Rádi bychom v GeoBusinessu inzerovali své služby a řešení. Kde najdeme mediální plán a inzertní podmínky pro GeoBusiness? ... na tyto a celou řadu dalších otázek si můžete přečíst odpovědi na www.springwinter.cz

Výzva čtenářům K 20. výročí česko - slovenské geoinformatiky hledáme podkladové materiály (fotograﬁe, videozáznamy, sborníky, hardware, screenshoty ze software apod.) a pamětníky/pamětnice, kteří jsou ochotni se podělit o své zážitky s ostatními čtenáři. Máte doma či v kanceláři schované archivní materiály? A jste ochotni je ukázat ostatním geoinformatikům? Ozvěte se, prosím, na telefonní číslo +420 775 239 478 nebo pošlete e-mail na josef.hnojil@geobusiness.cz 4 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

GeoBusiness ...srozumitelně o geoinformatice v praxi měsíčník o geoinformatice v praxi 8. ročník, vydání duben+květen 2009 (číslo 4+5/2009) www.geobusiness.cz, e-mail: redakce@geobusiness.cz Redakce Šéfredaktor: Josef Hnojil (e-mail: josef.hnojil@geobusiness.cz, mobil: 775 239 478, skype: jhnojil) Redakce: Miloslav Jančík, Jaroslav Burian Redakční spolupráce: Roman Ožana, Alena Vondráková, Jakub Miřijovský, Jan Heisig, Miloš René Výroba Grafika a sazba: redakce Adresa redakce Springwinter, s. r. o., Rybalkova 29, 101 00 Praha 10 tel./fax: 251 565 572 mobil: 775 239 478, 603 787 118 e-mail: redakce@geobusiness.cz Vydavatel Springwinter, s. r. o., Brtnická 1169/9, 101 00 Praha 10 Tištěná a internetová inzerce Josef Hnojil (tel.: 775 239 478, josef.hnojil@geobusiness.cz, skype: jhnojil) Radek Petr (tel.: 603 787 118, redakce@zememeric.cz, skype: radekpetr) Ceník inzerce najdete na www.springwinter.cz Předplatné, nové objednávky  přes web www.predplatne.cz  emailem na geobusiness@predplatne.cz na Slovensku objednávejte na www.predplatne.sk Distribuce a doručování předplatného A.L.L. production s.r.o., Areál VGP - Budova D1, F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice Registrace ISSN 1802-4521 Evidence MK ČR E 18118 Periodicita: V roce 2009 vyjde 10 čísel. Náklad tohoto čísla: 2 500 kusů Uzávěrka čísla: 1. května 2009 Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny. Autorská práva k časopisu a navazujícím elektronickým publikacím vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoliv způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. Přetisk, přepracování, překlad do jiného jazyka a jiné užití díla nebo jeho části, jakož i zařazení díla do jiného díla (souborného, spojení s dílem jiným, zařazení do jakékoliv formy elektronické publikace ap.) bez písemného souhlasu vydavatele jsou zakázány. + Právní režim autorských děl nabídnutých redakci se řídí autorským zákonem č. 35/1965 Sb. a vyhláškou MK ČR č. 55/1978 Sb. (výjimky z povinnosti sjednávat písemně smlouvy o šíření literárních a jiných děl). + Rukopisy redakce nevrací. V případě přijetí díla k uveřejnění redakce autora o této skutečnosti uvědomí. Tím nabývá vydavatel výhradní práva k šíření přijatého díla časopiseckou formou včetně možnosti zveřejnění na webových stránkách časopisu, vydání na CD/DVD nebo jiným způsobem v elektronické podobě. + Autorská odměna bude poskytnuta jednorázově do pěti týdnů po prvním uveřejnění příspěvku, ve výši určené interním sazebníkem a zahrne i odměnu za případné vydání díla v elektronické podobě. Po uplynutí jednoho roku od prvního vydání příspěvku je autor oprávněn jej uveřejnit i jinde bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.

Časopisy vydavatelství springwinter, s.r.o. geobusiness, zeměměřič, kompendium geoinformatiky. obsahy časopisů jsou součástí monitoringu médií, provozovaného společností newton Media.

Prosíme, recyklujte: Abychom k vám časopis dopravili v neporušeném stavu, balíme jej do igelitového obalu. Prosíme, abyste obal vyhazovali do nádob, určených pro sběr plastů.

RADAR

Aktuality z domova i ze světa RADAR ... VŽDY POSKYTUJE SKVĚLÝ SERVIS

ilu: archiv

ArcPad Studio a datová sada Tele Atlas Premium Europe StreetMap. Od verze 8.0 se ArcPad stává produktem s rozšířenou podporou, jejíž součástí je automatické získání nových verzí a technická podpora produktu.

Nový Geoportál ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální oznámil uvedení zkušebního provozu Geoportálu ČÚZK v nové grafické podobě a s novými funkcemi. Geoportál ČÚZK je přístupovým místem k mapovým produktům a službám celého rezortu. Uživatel nyní může významnou část dat ČÚZK prohlížet přímo v prostředí webové mapové aplikace. Stěžejní inovací oproti původní nabídce služeb geoportálu je však zprovoznění metadatového portálu. Jsou poskytovány metadatové záznamy o geodatech a službách rezortu ve formě katalogové služby OGC CS-W 2.0.2. Služba umožňuje klientům vyhledat a získat metadatové záznamy o produktech a vyhledávat v nich podle dotazovatelných položek, které definují prováděcí pravidla INSPIRE. Geoportál poskytuje vlastní klientské rozhraní pro vyhledávání v metadatech poskytovaných touto službou. www.geobusiness.cz

ESRI ArcPad .0 na trhu Společnost ESRI uvádí na trh novou verzi produktu ArcPad 8.0. Provedené editace mohou být nyní synchronizované přímo pomocí komponent ArcGIS Server. Poslední verze produktu ArcPad verze 8.0 přináší novou podobu uživatelského rozhraní. Aplikace ArcPad nainstalovaná v přístroji, který má možnost připojení na internet, může nyní synchronizovat provedené editace s hlavní geodatabází přímo prostřednictvím služeb ArcGIS Serveru. Mobilní uživatelé mohou díky této novince sdílet navzájem data rychleji a vyhnou se zároveň původní nutnosti provedení synchronizace v kanceláři. Novou podobu uživatelského rozhraní představují nové ikony a nástrojové lišty, které šetří plochu displeje oproti předchozí verzi. Součástí základního balíku ArcPad 8.0 je rovněž software pro uživatelské úpravy

Nová navigační data Společnost CEDA představila nový produkt s názvem Nadstavba NAV, který je určen zejména pro navigační přístroje. Tato nadstavba vznikla aktualizací a rozšířením původního StreetNet + NAV o rychlostní omezení, informace o jízdních pruzích a směrové informace. Nadstavba NAV již není balíček produktů spojený se zakoupením StreetNetu, nyní lze každý produkt zakoupit samostatně. Nové rozšíření datové sady StreetNet přidává informace, které umožňují modelování reálnějšího pohybu po síti. Jde zejména o dopravní omezení a směrové informace (řazení do jízdních pruhů, směrové tabule). Nadstavbou se StreetNet posunuje do kategorie plnohodnotných navigačních databází pro „turn by turn“ navigaci, tj. navigaci z adresy na adresu. Nový plugin pro 3D na webu Společnost Google představila experimentální zásuvný modul pro webové prohlížeče. Plugin by měl do webového prostředí přinést kvalitní 3D grafi ku. Software implementuje nové otevřené API, které se nazývá O3D. Rozhraní umožňuje manipu-

lovat s 3D grafi kou pomocí jednoduchého JavaScriptu. Zdrojový kód rozšíření je distribuován pod BSD licencí a je možné jej zkompilovat pod MS Windows, Mac OS X a 32bitovým Linuxem. Nová verzia programu Gisplan 2 Spoločnosť Gista vydala novú rýchlejšiu verziu geografického informačného systému Gisplan. Systém je určený na zefektívnenie využívania priestorových informácií v rámci správy územia alebo majetku. Svoje uplatnenie si môže nájsť pri riadení mesta, regiónu, podniku alebo správe nehnuteľností. Nová verzia Gisplanu 2 prináša predovšetkým výrazné zrýchlenie pri zobrazovaní mapového výstupu a pri pohybe v mape. Zároveň poskytuje kvalitnejšie zobrazovanie mapového výstupu využitím technológie AGG. Má nové grafické prostredie a webové rozhranie pre administráciu. Ponúka tiež sadu rozšírení o špecializované nástroje, možnosť definície špecializovaných mapových symbolov, vizualizácie štatistických informácií v priestore pomocou grafov alebo možnosť tvorby pokročilých GIS analýz. Gisplan 2 umožňuje priame pripojenie na systém z viacerých komerčných aj open source GIS softvérov (napríklad ESRI ArcGIS, Manifold, TopoL, Cadcorp SIS, OpenJump, Kosmo GIS, QGIS či uDIG). Zároveň využitím technológie Safe Software FME je možné k nemu pripojiť aj väčšinu ostatných

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

radar konference, semináře, školení, kongresy, uzávěrky soutěží a výběrových řízení

Chybí v kalendáři vaše akce? Pište na redakce@geobusiness.cz. Zveřejnění v kalendáři je zdarma. Informace o akcích jsou platné k datu vydání časopisu.

2009 - ČR a SR

červen 6 10. – 12. 6. / Územní plánování a GIS / Hrotovice / cagi.cz 10. – 11. 6. / 50 let geograﬁe na UP v Olomouci / Olomouc 23. 6. / Edukační programy pro vysoké školy / Ostrava / http://gis.vsb.cz srpen 8 13. – 16. 8. / EUGEO 2009, Second International Congress on the Geography of Europe / Bratislava září 9 7. – 8. 9. / GeoForum cs 2009/ Brno / www.intergraph.cz 10. – 11. 9. / Geograﬁcké aspekty středoevropského prostoru / Masarykova univerzita, Brno 15. – 18. 9. / 11th International Conference: Geoecological Problems of High Mountains / Tatranská Lomnica, Slovensko 17. – 18. 9. / 12. Setkání uživatelů T-MAPY / Špindlerův Mlýn / www.tmapy.cz 17. – 18. 9. / 17. celostátní konference o územním

2009 - svět

plánování a stavebním řádu / Znojmo / www.uur.cz 29. 9. / Student GIS Projekt 2009 – 5. studentská konference / Olomouc / www.arcdata.cz 29. – 30. 9. / DGI CEE - GIS Defence & Security Strategies For Central & Eastern Europe / Praha /

www.dgicee.com 30. 9. – 2. 10. / 18. Kartograﬁcká konference / Olomouc / www.18kk.upol.cz říjen 10 9. – 10. 10. / Regionální geograﬁe: Ano či ne a jak? (seminář o výuce regionální geografie na školách) 21. – 22. 10. / 18. konference GIS ESRI v ČR / Praha / www.arcdata.cz listopad 11 18. 11. / Den GIS/ celý svět / www.gisday.com listopad / Seminár GIS v archeológii / SAGI, www.sagi.sk listopad / Implementácia INSPIRE v podmienkach SR / Bratislava / www.sagi.sk leden 24. – 27. 1. / GIS Ostrava 2010 / Ostrava / http://gis.vsb.cz/gis2010

International Conference – Geography, Knowledge and Society / Manchester, Velká Británie / www.rgs.org/ac2009

červen 11. – 12. 6. / 2009 FME International User Conference / Whistler, Kanada / www.fmeuc.com 15. – 18. 6. / Intergraph 2009 / Washington D. C., USA / www.intergraph2009.com 15. – 19. 6. / 9th International Multidisciplinary

září 22. – 24. 9. / INTERGEO 2009 / Karlsruhe, SRN / intergeo.de 23. – 24. 9. / AGI GeoCommunity 2009 / Stratfordupon-Avon, Velká Británie / www.agi.org.uk

15. – 19. 6. / GSDI 11 World Conference / Rotterdam, Nizozemí / téma: Spatial Data Infrastructure Convergence: Building SDI Bridges to Address Global Challenges / www.gsdi.org/gsdi11

Geospatial Software (FOSS4G) Conference 2009 / Sydney, Austrálie / 2009.foss4g.org

Scientiﬁc Geo-Conference and Expo SGEM 2009 / Sofija, Bulharsko

24. – 26. 6. / UDMS 2009 27th Urban Data Management Symposium / Ljubljana, Slovinsko / www.udms.net červenec 7. – 10. 7. / GI_Forum 2009 / Salzburg, Rakousko / www.gi-forum.org 13. – 17. 7. / ESRI Users‘ Conference / San Diego, USA / www.esri.com/uc 27. – 31. 7. / GeoWeb 2009 / Vancouver / geowebconference.org/ srpen 26. – 29. 8. / Royal Geographical Society Annual

6 GeoBusiness | bŘezen duben +2009 květen (4+5/2009)

říjen 9. – 12. 9. / Digital Earth / Peking, Čína / www.isde6.org 20. - 23. 10. / Free and Open Source

prosinec 1. - 3. 12. / Earth from Space – The Most Eﬀective Solutions / Moskva, Rusko / www. transparentworld.ru/conference/2009/en/

Uveřejňování informací o akcích v kalendáři geobusinessu je zdarma. Pořádáte konferenci, seminář, výstavu? nebo víte o akci, která v kalendáři zatím není? Pište na adresu redakce@geobusiness.cz.

Poznámka k používání kalendáře: Údaje šedivou barvou zatím nebyly upřesněny pořadatelem.

KALENDÁŘ

ilu: 1x archiv, 1x czech coal services

radar

GIS softvérov. Umožňuje tiež obojstranné prepojenia so systémami tretích strán a podporuje možnosti importu, exportu a poskytovania služieb na báze štandardizovaných protokolov OGC. Systém je možné využívať vo forme maphostingu. Spoločnosť Gista tiež sprístupnila demo novej verzie webovej aplikácie Gisplan 2 na svojom webe. Fúze BERIT a BERIT services do Asseco Dne 1. května 2009 došlo k fúzi společnosti BERIT a její dceřiné firmy BERIT services s mateřskou společností Asseco Czech Republic. Obě se tímto krokem staly samostatnou divizí společnosti Asseco. V jejím čele zůstane bývalý generální ředitel firmy BERIT Radek

Levíček. Zahraniční dceřiné společnosti BERIT GmbH a BERIT AG si zachovaly svá jména a byly převedeny jako 100% dceřiné společnosti na Asseco Czech Republic. Právní účinky této fúze byly ve stejný den zapsány do příslušných obchodních rejstříků. Jan Přerovský, generální ředitel Asseco Czech Republic k fúzi prohlásil: „Tento krok je završením postupného procesu transformace, který je plně v souladu se současnými aktivitami naší firmy. Sloučení se společností BERIT posílí naši spolupráci se zákazníky a zároveň povede k rozšíření současné nabídky služeb o produkty z oblasti geografických (produkt LIDS) a provoznětechnických informačních systémů (produkt TOMS), ve kterých firma BERIT patřila

mezi významné tuzemské dodavatele.“ Společnost BERIT je na českém trhu známa rovněž jako dodavatel systémů pro správu majetku. Vedle ČR dosud působila prostřednictvím dceřiných společností a partnerské sítě také v Německu, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Polsku, Rakousku, na Slovensku a v dalších zemích. Pro zákazníky firmy BERIT přinese fúze rozšíření služeb o produkty skupiny Asseco v ČR v oblasti komplexních informačních systémů, podpory rozhodování, řízení firemního obsahu, podnikové infrastruktury a čipových karet. HSI pro Czech Coal Services Společnost HSI, dodavatel komplexních IT řešení

s využitím geoinformací, uzavřela s Czech Coal Services smlouvu o implementaci a užívání informačního systému pro podporu facility managementu. Tento krok je pokračováním spolupráce zahájené již v roce 2003, kdy HSI pro tehdejší Mosteckou uhelnou společnost (MUS) realizovala geoinformační systém, jehož údržbu a následný rozvoj zajišťuje dodnes. V roce 2009, kdy se MUS rozdělila na tři společnosti (Czech Coal Services, Vršanská uhelná a Litvínovská uhelná) a stala se tak součástí Czech Coal Group, vznikla díky plánované reorganizaci potřeba podpořit správu rozsáhlého majetku společnosti zavedením informačního systému a pomocí tohoto nástroje provést i pasportizaci majetku.

inzerce

www.geobusiness.cz

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

Czech Coal Services, která do současné doby provozuje systém GIS od HSI, se rozhodla implementovat systém AMI od HSI jako komplexní řešení pro správu majetku zejména proto, že využívá stejné základní prostředí systému jako již implementovaný GIS. Realizace projektu byla zahájena v březnu letošního roku analytickou etapou, po níž by měla začít v červnu 2009 vlastní implementace systému. Očekávány jsou nemalé úspory spočívající primárně v efektivním využití dříve implementovaných softwarových komponent, následně pak v efektivním řízení při správě majetku.

ne vstřícné prostředí pro děti a netradiční aktivní ekoagroturistiku ve stylu: poznej a zažij! Jde o možnost žít v energeticky pasivním domě, na ekologické biofarmě, projet se na koni, poznat tradice našich předků, vyzkoušet výrobu vlastních bioproduktů. Cílem společnosti Welleco je pomáhat vracet život do krajiny a obnovovat její společenskou hodnotu. Welleco se zaměří na spolupráci se společnostmi, které chtějí pokrokově, rozumně a efektivně investovat do svých aktivit, oceňují nápaditost, originalitu a citlivý soulad s přírodou.

Welleco dceřinou společností Sitewellu Společnost Sitewell oznámila vznik dceřiné společnosti Welleco, která se bude zaměřovat na projekty pro přívětivou krajinu a vytváření míst pro trvale udržitelný život a setkávání lidí. Welleco připravuje vzdělávací centrum pro firmy – areál využívající přírodní zdroje a ekologickou architekturu. Projekt oživí 37 hektarů krajiny v přírodním parku Melechov v Posázaví. Centrum Dvůr Loukov umožní firmám pořádat vzdělávací aktivity šité „na míru“ formou zážitkové pedagogiky. Oslovit chce i rodiny, kterým nabíd-

Národný projekt Elektronické služby katastra nehnuteľnosti – ZB GIS Portál geoinformatika.sk uviedol, že Ministerstvo financií Slovenskej republiky ako sprostredkovateľský orgán pod riadiacim orgánom pre operačný program Informatizácie spoločnosti vyhlásilo výzvu na národný projekt: Elektronické služby katastra nehnuteľnosti – ZB GIS. V rámci tejto výzvy na národný projekt môže žiadateľ o nenávratný finančný príspevok predložiť žiadosť o nenávratný finančný príspevokv rámci Operačného programu Informatizácia spoločnosti (ďalej „OPIS“).

GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

Ciele projektu sú vytvorenie a aktualizácia referenčných zdrojových údajov národnej infraštruktúry priestorových údajov, sprístupnenie referenčných údajov a informácií Základnej bázy údajov pre geografický informačný systém (ZB GIS) prostredníctvom elektronických služieb a zabezpečenie ich aktuálnosti, efektívna integrácia priestorových údajov ISVS iných povinných osôb prostredníctvom elektronických služieb do celkovej architektúry eGovernmentu, t.j. poskytovanie údajov ZB GIS prostredníctvom elektronických služieb iným modulom ISVS a efektívne využívanie zdieľaných elektronických služieb poskytovaných inými modulmi ISVS. Dĺžka realizácie projektu, na ktorý sa vzťahuje žiadosť o NFP, je maximálne 36 mesiacov. Dátum začatia a ukončenia realizácie projektu bude stanovený v zmluve o poskytnutí NFP. Celková maximálna indikatívna čiastka vyčlenená v rámci relevantného opatrenia na túto výzvu predstavuje 9 460 266 € (285 mil. Sk) vrátane DPH. Dátum uzávierky výzvy je 7. august 2009. Canon představuje nové velkoformátové tiskárny Společnost Canon Europe

uvedla na trh čtyři nové velkoformátové tiskárny: Canon imagePROGRAF iPF650 a iPF655 s šířkou 24“ (A1), Canon imagePROGRAF iPF750 a iPF755 z kategorie 36“ (A0). Tiskárny jsou určeny zejména uživatelům CAD a GIS systémů. Tiskárny imagePROGRAF iPF650 a iPF655 vytisknou stránku formátu A1 za 30 sekund. Podobně rychlé jsou i velkoformátové tiskárny Canon imagePROGRAF iPF750 a iPF755, které vytisknou stránku o velikosti A0 za 48 sekund. Uvedení těchto produktů představuje pro společnost Canon významnou událost, tržní podíl Canonu se v segmentu CAD velkoformátových tiskáren formátu A1 a A0 za poslední dva roky v Evropě neustále zvyšuje (z 16,1 % v roce 2007 na 18,6 % v roce 2008). Portfolio Canonu zahrnuje v této třídě již celkem sedm modelů. Tiskárny disponují vlastností Canon Hot Swap, která umožňuje výměnu inkoustových kazet za provozu bez přerušení tisku. Dalšími vlastnostmi jsou nezávislé odřezávání potištěného materiálu a gigabitové síťové připojení umožňující rychlou výměnu dat. Nové tiskárny vynikají přesností a kvalitou tisku se silou čáry od 0,02 mm a přesností tisku +/- 0,1 %. Novinkou je rovněž použití nového magenta

ilu: 2x archiv

radar

radar Poprvé je u tohoto netbooku k dispozici záruka Next Business Day pro opravy do druhého pracovního dne na místě u zákazníka. Zákazníci si sami mohou určit servisní místo.

HP-GL/2 včetně nastavení barevných palet a snadno se integrují do stávajících systémů a softwarů používaných v CAD/GIS prostředí, což zajišťuje hladký přechod od starších zařízení k tiskárnám nové generace. Nízkonákladový netbook od Dellu Společnost Dell oznámila zahájení prodeje a rozšíření své řady netbooků Inspiron Mini v ČR o nízkonákladový model Dell Inspiron Mini 10v s 10.1“ širokouhlým LCD displejem. Zájemci si mohou vybrat z šesti barev, klávesnice dosahuje 92 % plné velikosti a k dispozici je multidotykový touchpad. Díky němu lze aplikace ovládat gesty více prstů, jak je v současnosti běžné například u řady mobilních telefonů nebo tabletů.

MISYS-VIEW verze 9 Počátkem března společnost GEPRO uveřejnila novou verzi bezplatné grafické prohlížečky MISYS-VIEW. Oproti předchozí verzi byla rozšířena mimo jiné o funkce Snímek mapy, Selekce vrstev, Hledání prvků a Zobrazení popisu elementů. Součástí instalace jsou nově také technologické tabulky technologií DEBO (definiční body parcel a budov), ORMAPA (orientační mapa parcel), GEPLAN (výkresy geometrických plánů, měřických a vytyčovacích náčrtů), UPLAN (územní plány) a ZE (výkresy map dřívějších pozemkových evidencí). • — z tiskových zpráv připravila redakce

foto: 1x canon, 1x dell, 1x archiv redakce

inkoustu, jehož výsledkem je širší barevný prostor červených barev. Pro bezproblémovou obsluhu je k dispozici program eMaintenance, který sleduje provoz tiskárny, její výkon, životnost jednotlivých dílů a nutnost případné objednávky spotřebního materiálu. Novinkou je nástroj pro přesnou kontrolu provozních nákladů, pomocí něhož můžete u zařízení vybavených pevným diskem sledovat detailně náklady posledních 10 tisíc úloh včetně výpočtu ceny tisku s možností nastavení přesné ceny spotřebního materiálu. Součástí nového designu je jednoduchý koš na výtisky umožňující automatické stohování více než 20 stránek o velikosti A1 nebo A0, bez zásahu obsluhy. Tiskárny jsou kompatibilní s jazykem

Velkoformát Xerox 6279 JinBay Multifunkční tiskárna JinBay nabízí tisk, kopírování a skenování technických a architektonických návrhů, elektrických schémat a výkresů s přesným zobrazením detailů. Tiskárna je určena pro komerční poskytovatele tisku, architektonická studia nebo strojírenské a stavební firmy. Rychlostí tisku sedm nebo devět stran formátu A1+ za minutu se tento model řadí mezi nejproduktivnější zařízení ve třídě střední produkce. Tisk a skenování v rozlišení 600 × 600 dpi se vyznačuje ostrými a přesnými detaily. Zařízení pracuje až se čtyřmi rolemi papíru o návinu až 200 metrů, nebo lze provozovat dva automatické zásobníky na archy až do formátu A2+ s kapacitou 2x 525 listů. Integrovaný barevný skener nabízí doplňkové funkce, jako například potlačení pozadí. Je možné zvolit si různé typy konfigurací včetně modelů určených pouze pro tisk nebo pro tisk a kopíro-

vání. Skenovat lze i přímo do emailových schránek chráněných heslem, na FTP servery nebo na vzdálené tiskárny. Funkce TotalAccxes pro 24bitové barevné skenování umožňuje zpracování barevných dokumentů a jejich uložení nebo tisk na libovolné síťové tiskárně. Přímo lze skenovat do formátů PDF, JPEG, DGN, DXF, PCX, EPS. Nastavování i ovládání celého systému zajišťuje velký barevný dotykový panel.

www.geobusiness.cz

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

Kraje jako na dlani

Krajský úřad Moravsko slezského kraje pořídil územně analytické podklady kraje jako územně plánovací podklad pro celé území kraje. Podklady obsahují všechny údaje o území, které jsou podstatné pro zpracování územně plánovací dokumentace kraje, tj. například údaje o technické a dopravní infrastruktuře, chráněných přírodních územích, kulturních a civilizačních hodnotách území, demografických podmínkách. Součástí územně analytických podkladů je dále vymezení záměrů na provedení změn v území a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Dokument má textovou a grafickou část. V mapových schématech jsou přehledně znázorněny některé jevy v území, jako je například přírůstek/úbytek zastavěných ploch, index vývoje počtu obyvatel podle obcí, dostupnost dopravní infrastruktury atd. Zastupitelstvo kraje projednalo územně analytické podklady na svém zasedání, konaném dne 22. dubna 2009. Jsou zveřejněny na webu http://verejna-sprava. kr-moravskoslezsky.cz.

Projekt byl spolufinancován z prostředků EU, Evropského fondu pro regionální rozvoj (922 tisíc Kč), státního rozpočtu ČR (162 tisíc Kč) a rozpočtu Moravskoslezského kraje (přes 1 milion Kč) prostřednictvím Integrovaného operačního programu.

Občané a tvorba strategických dokumentů

Občané Moravskoslezského kraje dostali příležitost aktivně se zapojit do přípravy strategických rozvojových materiálů prostřednictvím anket. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vypracování dokumentu Strategie rozvoje kraje na léta 2009-2016, tedy o materiál, který definuje život v kraji na dlouhou dobu, považovali jsme za správné dát šanci a prostor obyvatelům, aby se vyjádřili,“ uvedl Marian Lebiedzik, náměstek hejtmana pro regionální rozvoj. Vypracování Strategie rozvoje kraje na období 2009 až 2016 zajišťuje pro kraj Agentura pro regionální rozvoj ve spolupráci se společnostmi RPIC-ViP a BERMAN GROUP - služby ekonomického rozvoje.

10 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

Anketu mohli občané vyplňovat do poloviny května. Na webu budou vedle výsledků anket zveřejněny také výsledky analýz klíčových ukazatelů konkurenceschopnosti a rovněž konečná podoba rozvojové strategie kraje.

Kraj podporuje vědu a výzkum

Moravskoslezský kraj rozhodl o poskytnutí dotace ve výši 19,4 milionu Kč na přípravu projektů, které vznikají ve spolupráci tří univerzit a Fakultní nemocnice v Ostravě a které budou předloženy v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. VŠBTU, Ostravská univerzita, Slezská univerzita a Fakultní nemocnice připravují pro podání v rámci uvedeného programu 11 projektů v celkové hodnotě 8,1 miliard korun. Mimo projekt IT4 Innovations, jehož výsledkem by mělo být vybudování Centra excelence informačních technologií zaměřeného na superpočítačové simulace pro průmysl, bezpečnostní rizika a medicínu, budou připraveny a předloženy například projekty výstavby nové fakulty elektrotechni-

ky a informatiky VŠB-TU, Lékařské fakulty Ostravské univerzity či Spojeného interdisciplinárního centra biomedicíny.

Územní plány na webu

Moravskoslezský kraj dokončil projekt s názvem „Zpřístupnění územně plánovací dokumentace prostřednictvím webových technologií“ a předal datové sady zástupcům měst a obcí v kraji. Celkový rozpočet byl cca 310 tisíc euro. Projekt byl zahájen v srpnu 2007 a v průběhu dubna 2009 je ve zkušebním provozu. Ukončení projektu je plánováno na konec června 2009. Nejobsáhlejší částí projektu bylo skenování a transformace téměř 28 tisíc výkresů územně plánovacích dokumentací a jejich změn a 70 tisíc stran textu obecně závazných vyhlášek, případně opatření obecné povahy. Na územní plány lze nahlížet komplexně v návaznosti na územní plány okolních obcí prostřednictvím bezešvé mapy a také detailně prostřednictvím územních plánů jednotlivých obcí.

ilU: 2x archiv

Moravskoslezský kraj ÚAP pro celý kraj

radar

Kraj Vysočina Oživení parků

Celkem šest vytipovaných parků ve vlastnictví kraje se dočká do dvou let revitalizace za evropské finance. Projekt bude řešit ošetření, případně obnovu nelesní zeleně. Procesem ozdravení projde park Domova důchodců Proseč-Obořiště, park ÚSP Těchobuz, park Domova pro seniory Mitrov, park ÚSP Křižanov, park Dětského domova Nová Ves u Chotěboře a park Dětského domova Budkov. Žádost o evropské peníze na revitalizace parků bude zpracována a předložena v letošním roce. Samotné práce budou podle harmonogramu prováděny v roce 2010.

Statistický portál bezpečnosti

Ve spolupráci s krajským ředitelstvím Policie ČR kraj Vysočina zpřístupnil analytické údaje o vývoji kriminality v kraji. Vedle podrobné-

ho vývoje kriminality v kraji si mohou zájemci srovnat situaci na Vysočině s ostatními kraji. Stránka obsahuje informace například o počtu dopravních nehod a přehled financí vynakládaných krajem na oblast bezpečnosti. Údaje poskytnuté Policií ČR byly přínosem pro zpracování analýzy kriminality, která se stala základem pro sestavení koncepce prevence kriminality kraje Vysočina na období 2009 až 2011. Vzhledem k tomu, že údaje o kriminalitě bude třeba ročně analyzovat v souvislosti se zpracováním ročních programů prevence kriminality, vznikla myšlenka získané údaje o kriminalitě pravidelně doplňovat, rozšiřovat a časové řady poskytnout veřejnosti. Statistický portál bezpečnosti je součástí Analytických a statistických služeb kraje Vysočina – http://analytika.kr-vysocina.cz, sekce krajského webu, ve které kraj zpřístupňuje

data z různých oblastí veřejného zájmu.

Pardubický kraj Podpora volnočasových a kulturních projektů

Pardubický kraj přislíbil podporu volnočasovým a kulturním projektům z regionu. Finanční prostředky získali žadatelé, kteří úspěšně prošli grantovými řízeními v oblasti sportu a volnočasových aktivit a v oblasti kultury a památkové péče. Grantové řízení v oblasti kultury a památkové péče bylo členěno do čtyř podprogramů. Největší objem 13,5 milionu Kč byl rozdělen na podporu vlastníků a na příspěvky podle památkového zákona na opravy kulturních památek. Celkem bylo rozděleno 17,2 milionu korun mezi 264 z celkových 471 žadatelů. V případě grantového řízení v oblasti sportu a volnočasových aktivit bylo podprogramů dokonce

osm, nejvíce 5,35 milionu Kč bylo uvolněno na výstavbu, rekonstrukce a opravy sportovních zařízení. V řízení bylo úspěšných 331 projektů z celkových 604, mezi které byla rozdělena částka 8,4 milionu korun.

Královéhradecký kraj Miliony na ochranu životního prostředí

Celkem 8,5 milionu korun by měl Královéhradecký kraj letos rozdělit mezi žadatele o granty z oblasti životního prostředí a zemědělství. Finance budou využity například na projekty nakládání s komunálními odpady či protipovodňová opatření. Návrh na rozdělení finanční podpory v oblasti životního prostředí projednali krajští radní, ještě ho musí odsouhlasit zastupitelstvo. V letošním roce se žadatelé ucházeli o finance v těchto programech: nakládání s komunálními odpady, biologicky rozložitelný-

inzerce

www.geobusiness.cz

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

Kraje jako na dlani

Finance z EU pro centra vzdělávání

Více než sto milionů korun by mělo přijít z Evropské unie na projekty krajských center odborného vzdělávání. Díky nim získají studenti vyšších odborných a středních škol kvalitnější podmínky pro výuku, centra budou sloužit i k dálkovému studiu a programům celoživotního vzdělávání. Krajští zastupitelé včera schválili spolufinancování projektů čtyř vzdělávacích center, na které Brusel dotace poskytne. Školy díky financím získají nové vybavení pro výuku. Vzdělávat se v nich budou moci i žáci a studenti z ostatních středních škol v Královéhradeckém kraji. Rozšíření programů výuky celoživotního vzdělávání pomůže dodat na trh práce například nedostatkové strojírenské profese a školám pomůže v příštích letech zmírnit očekávaný pokles žáků, kteří budou do středních škol přicházet. Špičkově vybavených vzdělávacích center by mělo v kraji do roku 2013 tímto způsobem fungovat šest. Královéhradecký kraj chce celkem na projekty vzdělávacích center získat z Evrop-

ské unie zhruba čtvrt miliardy korun.

Jihočeský kraj Turisté ve vojenském újezdu v Boleticích

Jihočeský kraj by mohl část území Vojenského újezdu Boletice převzít pod svou správu. Podle slov hejtmana kraje Jiřího Zimoly je armáda připravena diskutovat o tři roky starém memorandu, ve kterém je mimo jiné zmíněna možnost vybudovat v lokalitě Špičák lyžařský areál. S tímto záměrem přišlo minulé politické vedení kraje. Současná politická reprezentace tento návrh bere jako jednu z možných variant a navrhuje také další možnosti využití části vojenského újezdu pro tzv. měkkou turistiku. Již v sou-

12 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

časné době však mohou Boletice využívat turisté. Od května je jim vojenský újezd přístupný o víkendech a státních svátcích. Je tu přístupných 60 kilometrů cyklotras a 23 kilometrů tras pro pěší. Tento rok bylo zprovozněno deset nových odpočívadel a přibyly odpadkové koše. Na dodržování návštěvního řádu ve vojenském újezdu dohlíží vojenská policie.

Karlovarský kraj Plánování cyklovýletů na webu

Karlovarský kraj připravil pro příznivce cyklistiky novinku. Jedná se o internetovou aplikaci na stránkách krajského úřadu, která umožňuje plánování trasy včetně parametrů jako je

obtížnost nebo zajímavosti v okolí. Webová aplikace umožňuje zadání trasy pomocí bodů na trase. Stačí si kliknutím do mapy nebo zadáním textu vybrat cíl výletu a přímo na webové stránce aplikace vypočítá cestu. Dále je možné při vyhledávání vynechat nebezpečné úseky, kde dochází ke střetu cyklistů s motoristy, obtížně sjízdné úseky a podobně. Podél vyhledané trasy je možné vyhledávat další zájmové body, například odpočinková místa nebo pohostinství, informační mapy zobrazující nejbližší okolí, infocentra, přírodní a kulturní zajímavosti, nebo i plánované akce. Podkladem pro aplikaci je krajský geoinformační systém. Aplikace vytvoří podrobný itinerář včetně všech doplňujících informací, umožňuje také zobrazit si výškový profil cesty. Náročným cyklistům, kteří využívají na cestách navigační přístroje s GPS, je k dispozici export dat do souboru. Aplikaci naleznete na adrese http://mapy.krkarlovarsky.cz/cyklotrasy/.

Liberecký kraj Nový dopravní systém IDOL

Liberecký kraj spustil nový integrovaný dopravní systém, který má od poloviny roku 2009 umožnit cestovat na jeden doklad různými veřejnými dopravními prostředky a zároveň sjednotí tarify v městské, příměstské a vlakové dopravě. Výhody plynoucí z IDOLu mohou čerpat jen držitelé krajské karty Opuscard. Liberecký kraj IDOL oficiálně spustí 1. července, zku-

ilU: 2x archiv

mi odpady a čistírenskými kaly; protipovodňová ochrana, ochrana přírody a krajiny; využití biomasy jako obnovitelného zdroje energie; rozvoj středisek ekologické/environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty; environmentální a ekologická výchova, vzdělávání a osvěta dětí, mládeže, pedagogických pracovníků a veřejnosti a praktická péče o přírodní prostředí.

radar

šebně i s novými cenami se začne testovat již 18. května na Českodubsku, v Turnově a v Liberci. Kraj si chce mimo jiné vyzkoušet, zda podle předpokladů funguje zúčtování jízdného od různých dopravců. S IDOLem se mohou nyní lidé v Liberci seznámit každý den od 10 do 18 hodin v terminálu MHD v centru města. K dispozici je zde tramvaj, kde si mohou nový systém vyzkoušet a odborníci jim zodpoví jejich otázky.

foto: 1x archiv, 1x jana plšková

Ústecký kraj Labská cyklostezka z prostředků ROP

Dobudování Labské cyklostezky, jež v budoucnu spojí Hamburk s Vídní, bude realizováno ve třech etapách. První z nich bude financována z evropských financí, tj. z regionálního operačního programu NUTS II Severozápad. Labská stezka číslo 2 je mezinárodní cyklistická trasa nadregionálního významu a je jedinou trasou první třídy procházející územím Ústeckého kraje. Celková délka cyklostezky na území kraje činí 96,5 km, přičemž dokončeno v požadovaných parametrech je přibližně 50 kilometrů. Zbývající část

www.geobusiness.cz

cyklotrasy zatím tyto parametry nemá a je připravována pro realizaci ve třech základních etapách. Cílem projektu je rozvoj kvality dopravní obslužnosti a dopravního propojení regionálních center osídlení, jejich spádových oblastí a sousedních regionů. Realizací projektu chce Ústecký kraj zajistit nejen dobudování této páteřní nadregionální cyklostezky, ale rovněž zvýšit podíl cyklistické dopravy v regionu jako formy udržitelné dopravy a zajistit zvýšení bezpečnosti cyklistů využívajících stezku. Ústecký kraj je nositelem projektu a tedy žadatelem, koordinátorem a investorem stavby. Projekt připravil a realizuje odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Ústeckého kraje. Celkové náklady předloženého projektu jsou 72 miliony Kč. Podíl fondů EU na financování je 85 procent, státní rozpočet přispívá 7,5 procenty a spoluúčast ve výši 7,5 procent poskytlo město Ústí nad Labem.

Zlínský kraj Projektové řízení pro středoškolské pedagogy

Zlínský kraj zahájil pro-

jekt vzdělávání středoškolských pedagogů v projektovém řízení. Nový vzdělávací program pro 170 pedagogických pracovníků je umožněn díky grantovému projektu „Vzdělávání pedagogů středních škol ve Zlínském kraji v projektovém řízení“, financovanému z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt je zaměřen na získání a rozvoj klíčových přenositelných kompetencí a dovedností pedagogických pracovníků v přípravě projektů a projektovém řízení. Jeho součástí je podpora zavedení nového nepovinného předmětu Projektové řízení na středních školách ve Zlínském kraji. Jednou z klíčových aktivit je vytvoření tří nových akreditovaných vzdělávacích programů, ve kterých budou pedagogové vyškoleni v oblasti přípravy a řízení projektů. Na podporu jejich vzdělávání a zavádění nového předmětu projektového řízení budou mimo jiné zřízena čtyři multimediální výuková centra. Získané znalosti a dovednosti v projektovém řízení mohou být důležité při zavádění změn ve vzdělávacím procesu ve školách. Jejich uplatnění

společně s výukou předmětu povede ke zvýšení prestiže a atraktivity vzdělávací nabídky zúčastněných škol.

Projekt pro kvalitní veřejnou dopravu

Ve Zlínském kraji je připravován projekt s názvem „Komplexní odbavovací řídící a informační systém veřejné hromadné dopravy“, který má vést ke zvýšení kvality veřejné dopravy v regionu. „Základní části projektu zahrnují modernizaci odbavovacích zařízení a doplnění informačních systémů na přestupních uzlech a ve vozidlech veřejné dopravy. Cílem je také zkvalitnění řízení reálného provozu a minimalizace dopadů případného zpoždění spojů. Projekt připravila společnost Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje ve spolupráci s odbory dopravy a strategického rozvoje krajského úřadu. Při schválení záměru projektu je předpoklad realizace v letech 2010 až 2011 s využitím finančních prostředků z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava. • — z informací na webech a z tiskového servisu krajských úřadů připravila redakce

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

radar / reportáž

Mapujeme svět s Google Na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se 9. dubna 2009 uskutečnila přednáška GeoGoogle. Hlavním přednášejícím byl Jaroslav Bengl, manažer curyšského vývojového centra společnosti Google, který má na starosti vývoj mapového serveru Google Maps. V úvodu představil novinky Google Maps se zaměřením na technologii Google Maps API. Byla podrobně představena funkcionalita a uživatelská ovladatelnost této mapové aplikace. Přednášku zpestřily atraktivní ukázky některých mapových tvůrců, jako například cenová mapa piva. Zmínka padla také o panoramatických mapách měst, jejichž tvorba a pub-

likování vyvolaly v mnoha zemích vášnivé diskuze. V další části pan Bengl poodhalil koncepci organizování a ukládání prostorových dat ve firmě Google. Posluchači měli jedinečnou šanci dozvědět se podrobnosti o technologii Map Reduce či principy vytváření tzv. mapových kachliček (MapTiles). Tyto technologie slouží k optimalizaci prostorových dat pro masivně paralelní zpracování. Zmíněny byly také postupy indexování geografických dat. Významná část přednášky byla věnována problematice sběru globálních topografických dat a možnostem zapojení se do tvorby map rozvojového světa, kde jsou povětšinou aktuální mapové podklady nedostupné. Byla předvedena technologie

Google Map Maker, pomocí které může kdokoliv osobně přispět ke zmapování světa. Firma Google nedávno uskutečnila podrobné mapování Keni. Závěrečná a patrně nejvíce atraktivní část patřila prezentaci novinek Google Earth 5.0. Pozornosti se těšily hlavně 3D mapy oceánského dna či staré letecké či

satelitní snímky atraktivních světových lokalit. O velkém zájmu o přednášku svědčí účast více než sto posluchačů a četné dotazy v závěrečné diskuzi, například jak Google financuje rozvoj svých projektů. • — Přemysl Štych, PřF UK v Praze

Slovenská asociácia pre geoinformatiku (SAGI) usporiadala 1. ročník súťaže Geoaplikácia roka. Cieľom súťaže bolo prezentovať, zviditeľniť a propagovať projekty, ktoré používajú geografické, resp. priestorové dáta a informácie, geoinformačné a geokomunikačné technológie súvisiace so správou územia, zlepšovaním elektronických služieb verejnosti a prispievajú k rozvoju a budovaniu Národnej infraštruktúry priestorových informácií v rámci SR. Boli vyhlásené dve súťažné kategórie: Kategória A – Geoaplikácia pre modernú verejnú správu, kategória B – Geoaplikácia pre cestovný ruch a turistiku. V rámci kategórie A boli prihlásené 4 projekty. Do kategórie B bohužiaľ nebol prihlásený žiadny projekt. Projekty

Výsledky súťaže – Kategória A: 1. miesto: GIS Žilinský samosprávny kraj (Žilinský samosprávny kraj, CORINEX GROUP) 2. miesto: WebGISPortál Banská Bystrica (Útvar hlavného architekta mesta Banská Bystrica, SWAGIS) 3. miesto: GIS portál informačného systému samosprávy (Mestský úrad Levice, CORA GEO)

hodnotila odborná porota na základe kritérií definovaných v pravidlách súťaže a nad jej regulárnosťou dohliadal čestný výbor. Stručné predstavenie nominovaných geoaplikácií sa uskutočnilo 18. novembra 2008 na kongrese ITAPA 2008. Formou krátkych prezentácií geoaplikácie prezentovali Luboš Ternovszky (Mestský úrad Levice), Matej Fekiač (Útvar hlavného architekta mesta Banská Bystrica) a Martin Šimák (Žilinský samosprávny kraj). Slávnostné vyhláse-

14 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

nie výsledkov a odovzdanie vecnej ceny a diplomu za prvé miesto sa uskutočnilo na gala večierku v Park Inn Hotel Danube v Bratislave za účasti poslancov Národnej rady SR, primátorov miest a obcí a ďalších významných hostí. Vecnú cenu a diplom za 1. miesto pre Žilinský samosprávny kraj odovzdali Ján Tuček a Róbert Fencík, zástupcovia predsedníctva SAGI. Prvý ročník súťaže Geoaplikácia roka môžeme hodnotiť z viacerých pohľadov pozitívne. Samozrejme sa našli aj nedo-

statky, ktoré bude nutné do budúcna odstrániť. Súťaž sa dostala do povedomia odbornej geoinformačnej verejnosti (verejná správa, komerčná sféra), slávnostné vyhlásenie výsledkov sa uskutočnilo v rámci najreprezentatívnejšej akcie roka v Slovenskej republike. SAGI pripravuje spolu so sesterskými asociáciami medzinárodnú súťaž Geoapplication of the Year 2009 v rámci regiónu vyšegrádských krajín. • — Miloslav Ofúkaný, Róbert Fencík, SAGI

foto: přemysl štych (geogoogle), miloslav ofúkaný (geoaplikácia)

Geoaplikácia roka 2008

Nadpis Gisat se zaměřil na opuštěnou půdu

Krátké zprávy Krátké zprávy Forestry

forest mapping & inventories, change dete

Kontrola ion, damage analyses, forest mapping inventories, change detection, damag zemědělských dotací

forest mapping & inventorie Gisat zvítězil ve veřejné analyses, soutěži vyhlášené change detect ion, damage analyses, fore Státním zemědělským intervenčním fon-change detect... mapping & inventories, dem pro realizaci kontroly zemědělských GISAT has long experience with management of international cooperation as well as good understanding of dotací pomocí dálkového průzkumu Země Forestry specific agricultural and environmental situation in the CEE countries having been the leader or taking a part forestrozhodnutí mapping & inventories, change dete v letech 2009 až 2012. Toto tak in various international projects within ESA and EU/PHARE framework. In particular, GISAT experts have ion, damage analyses, forest mapping umožní been involved for more than a decade in European land cover mapping (CORINE Land Cover navázat programme)na dlouhodobou spoluinventories, change detection, damag and various LC/LU applications including land accounting and indicator development. 1997-2000, Ukázka klasifikace opuštěné půdy (vlevo klasifi kace tříd OP,data vpravo míra příslušnosti k OP) práci seIn státní správouanalyses, v oblasti využití forest mapping & inventorie GISAT was a leader of EEA PHARE Topic Link on Land Cover. Since 2001, GISATdružicových is the member of EEA detect a ion, damage analyses, fore snímků prochange podporu kontEuropean Topic Centre on Terrestrial Environment. mapping & inventories, change detect... Koncem roku 2008 Gisat dokončil pro- biodiversitu v území a vést k degradaci rolu zemědělských aktivit.

propagace společnosti gisat

ilU: archiv gisat

GISAT has long experience with management of international cooperation as well as good understanding of

jekt REAL řešený za podpory evropskékrajiny obecně. Přes řadu lokálních stuspecific agricultural and environmental situation in the CEE countries having been the leader or taking a part Seznam ho programu EUPRO a MŠMT ČR.international dii zde chybí informace o celNové akvizice in various projects withinzákladní ESA and EU/PHARE framework. In particular, GISAT experts have forest mapping & inventories been involved forkové more than a decadea indynamice European landvývoje cover mapping (CORINE Land programme) Cílem projektu byl výzkum aktuálních rozloze oblastí PCICover Geomatics change detect ion various LC/LU data applications including land accounting and indicator development. In 1997-2000, analyses, možností využití družicových and snímků s opuštěnou půdou. PCI Geomatics ohlásila damage převzetí dvou orest mapping & inventories GISAT was a leader of EEA PHARE Topic Link on Land Cover. Since 2001, GISAT is the member of EEA pro identifikaci a monitoring opuštěné Prioritním objektem zájmu byla propartnerských společností.change TGISdetection TechnoEuropean Topic Centre on Terrestrial Environment. půdy za pomoci progresivních metod blematika identifikace opuštěné zemělogies se specializuje na vývoj damageřešení analyses,pro zpracování dat DPZ – objektově orien- dělské půdy, nicméně použité postupy on-line komunikaci a interaktivní výmětovaného klasifikačního přístupuNadpis v pro- lze aplikovat i pro opuštěnou půdu v přínu geoprostorových datTabulka prostřednictvím GISAT has long experience with management of international cooperation as well aswebových good understanding of středí DEFINIENS. městských průmyslových a obchodních „geoinformačních“ tab 1 konferencí. položka agricultural and environmental in theelds). CEE countries having been the leader or taking a part Hlavní příčinou existence specific areálů areálech (tzv. situation brownfi Hlavním GeoConference představuje aplitab 2unikátní položka within ESA and EU/PHARE framework. In particular, GISAT experts have opuštěné zemědělské půdy v ČRinjevarious mar-international cílemprojects projektu byla především tvorba kaci vhodnou pro širokoutabškálu uživatelů 3 položka been involved for more than a decade in European land cover mapping (CORINE Land Cover programme) ginalizace mnoha zemědělskýchand oblastí znalostní databáze zaměřená na opušvyžadujících online propojení geotab 4 svých položka various LC/LU data applications including land accounting and indicator development. In 1997-2000, v důsledku zásadních strukturálních těnou s obsahem databází. Geospace Inc. GISAT was a leader of EEApůdu PHARE Topic Link on Land defi Cover.novaným Since 2001, GISATprostorových is the member of EEA European Centre on Terrestrial Environment.GISAT long experience with management of změn v zemědělství po roce 1990. Ná-Topic odlišnými strategiemi pro jejíhasidentifi vyvíjí software FeatureObjeX, který patří Forestry international cooperation as well as good understanding of specific agricultural and environmental situation in růst výrazně extensivního využívání luk kaci - spektrální, texturální, temporální do kategorie programů zaměřených na the CEE countries having been the leader or taking a part in various international projects within ESA and a pastvin vedl i k nárůstu podílu půdy a kontextuální. Dalšími výstupy jsou pak automatickou extrakci obrazových prvků EU/PHARE framework. In particular, GISAT experts have been involved for more than a decade in European považované za „neproduktivní“ land a tudíž návrh klasifi báze proand odlišení jed-data applications využívajících objektově orientocover mapping (CORINE Landkační Cover programme) various LC/LU includingtechniku land forest mapping & inventories, change dete dlouhodobě neobdělávané, ať už accounting z důvo- and indicator notlivých typů Inopuštěné půdywas a plošná klasifi obrazových dat. analyses, forest mapping & in development. 1997-2000, GISAT a leader of EEAvané PHARE Topickace Link on ion, damage Land Cover. Since 2001, GISAT the member of EEA European Topic Centre on Terrestrial Environment.. dů ekonomických či vlastnických. Tento klasifi kace isvybraných pilotních území. Forestry international cooperation as well as good understanding of specific agricultural and environmental situation in trend je evidentní zejména v oblastech Dosažené výsledky jsou základem dal7. rámcový program EU the CEE countries having been the leader or taking a part in various international projects within ESA and s nízkou kvalitou půdy či jiným EU/PHARE přírod- framework. ších Inplánovaných aktivit Gisatu v této Od začátku letošního roku je Gisat zapoparticular, GISAT experts have been involved for more than a decade in European ním omezením. Kromě sociálních a ekooblasti a Land takéCover příspěvkem do various celkového jen do několika celoevropských projektů land cover mapping (CORINE programme) and LC/LU data applications including land forest mapping & inventories, change dete nomických dopadů může mít opuštěná rozvoje GMESInslužeb v GISAT oblasti nancovaných prostředků 7. rámcového accounting and indicator development. 1997-2000, was mapoa leader of EEAfiPHARE Topic Linkzon ion, damage analyses, forest mapping & in Land Cover. Since 2001, GISAT is the member of EEA European Topic Centre on Terrestrial Environment.e zemědělské půda také nežádoucí vliv na vání a sledování krajiny.  programu EU. Jedná se agricultural o projekty, které and environmental situation member of EEA European Topic Centre on Terrestrial Environment.

jsou zaměřeny na podporu the CEEdalšího countries rozhaving been the leade or taking vyvíjených a part in various internationa voje geoinformačních služeb projects ESA and EU/PHAR v rámci programu GMES. Gisat within je členem framework. In particular, GISAT expert Od března letošního roku jeKromě všem na marketingových základě leteckých i družicových ste- zprostředkovat evropských řešitelských týmů ve třech standardních a prodejních informací Vám můžeme naše praktické have been involved for more agricultur zájemcům k dispozici nová verze reodvojic. Automatizaci těchto postupů pěti tématických oblastí: rady proa zkušenosti, získané během dlouholetého používání uvedených programů v zrámci řadyprioritních komerčně i and environmental situation in the CE projektů. To dohromady záruku, vyrovže Vaše finance mapování budou nákupem těchto gramu Geomatica. Verze 10.2 výzkumně přinášíorientovaných (sběr vlícovacích bodů,vytváří blokové a monitorování krajiny (projekt countries having been the leader or taking u nás využity opravdu efektivně. Při výběru Vám poradíme, co by Vašim potřebám mohlo nejlépe part inavarious international projects zásadní zjednodušení modulárnínástrojů struknání, generace ortofot a tvorba ortoGeoland-2), krizová reakce humanitární vyhovovat a hlavně Vám budeme k dispozici při zavádění zakoupeného programu do užívání.Kromě tury tohoto programu, který standardních je nyní marketingových mozaiky)a prodejních zajišťujeinformací samostatný modul pomoc (projekt SAFER) a podpora bezpečVám můžeme zprostředkovat naše praktické rady a nabízen ve dvou základních sestavách Ortho Production Toolkit. nostní politiky (projekt G-MOSAIC). Gisat s.r.o., zkušenosti, získané během dlouholetého používání uvedených programů v rámci řady komerčně i výzkumně Charkovská 7, 101 00 Praha 10 zahrnujících kompletní škálu orientovaných funkcí projektů. Nová verze vytváří 10.2záruku, je spojena i s další Gisatnástrojů tak účastí v těchto prestižních To dohromady že Vaše finance budou nákupem těchto u nás Tel/Fax: +420 271741935/36 využity opravdu efektivně. Při výběru Vám poradíme, co by Vašim potřebám mohlo nejlépe vyhovovat a pro vizualizaci, zpracování a analýzu atraktivní změnou, kterou je výrazné projektech potvrdil svoji pozici jednoho www.gisat.cz,gisat@isat.cz Vám budeme k dispozici při zavádění zakoupeného programu do užívání. leteckých a družicových snímkůhlavně (včetně snížení pořizovací ceny programu (v příz vedoucích evropských dodavatelů georadarových a hyperspektrálních dat). padě základní sestavy o více než poloviinformačních služeb založených na techwww.geobusiness.cz GeoBusiness I 2/ Uživateli je také k dispozici PCI nu). Ani současní uživatelé nepřijdou nologii dálkového průzkumu Země. Visual Modeler, profesionální a uživa- zkrátka, snížení cen se týká i poplatků -----------------------------------------------------------

Geomatica verzeNadpis 10.2

telsky přívětivé prostředí pro tvorbu vlastních výpočetních modelů. Rozšiřující fotogrammetrické moduly OrthoEngine jsou zaměřeny na ortorektifikaci a mozaikování snímků a zahrnují také nástroje pro generaci výškového modelu www.geobusiness.cz

za podporu a současně jakýkoliv upgrade na verzi 10.2 přináší uživateli podstatné rozšíření dosavadní funkčnosti každé jednotlivé sestavy (díky zahrnutí dříve samostatných modulů do obou základních sestav). 

Gisat

Charkovská 7, 101 00 Praha 10 tel./fax: + 420 271 741 935 (36) e-mail: gisat@gisat.cz www.gisat.cz

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

radar / reportáž

Jubilejní 10. seminář uživatelů GIS Idrisi se konal 3. dubna 2009 na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU v Brně.

eminář zahájil Martin Klimánek svým referátem, věnovaným nejvýraznějším novinkám v poslední verzi Idrisi 16 Taiga. Těmi jsou vertikální nástroj Earth Trends Modeler (ETM) a nové moduly pro segmentovou klasifikaci. Klimánek zmínil nové funkce nástroje Land Change Modeler (LCM), změny u některých klasifikačních algoritmů a nové importní knihovny. Andrea Majlingová z Technické univerzity ve Zvolenu poté detailně představila nástroj ETM, který slouží pro analýzu časových řad snímků, například NASA Terra and Aqua satellites, NASA/ JAXA TRMM, a obsahuje moduly pro vytěžování dat, analýzu trendů a determinaci variability. ETM je primárně zaměřen zejména na změny klimatu a dynamiku ekosystémů. Dále umožňuje animace časoprostorových řad, analýzu variability napříč časovými měřítky a analýzu dlouhodobých trendů (linearita, monotónnost, míra trendu) a to i ve vztahu k sezónním projevům (například fenologická pozorování). ETM obsahuje rovněž nástroje pro interpolaci chybějících dat, nástroje pro odstranění sezónnosti a šumu a nástroje validační a testovací. ETM se věnuje nový blog Earth System Trends (www.earthsystemtrends.org) na stránkách Clark Labs. V dalším příspěvku se Lucie Misáková (MZLU Brno) věnovala

modulům pro segmentaci a objektovou klasifikaci obrazu. Nová verze Idrisi disponuje modulem pro vícepásmovou segmentaci obrazu, jejíž výsledky jsou klasifikovány pomocí pravidla majority. Tato klasifikace podává lepší výsledky než tradiční klasifikace tzv. po pixelech, avšak Idrisi nevytváří topologii objektů a nelze tedy pracovat s okolím a sousedskými vztahy. V posledním příspěvku o novinkách Aleš Tippner (MZLU Brno) popsal postup převodu rastrových dat pomocí nově implementované knihovny GDAL. Upozornil též na úskalí, které při tomto procesu uživatel musí řešit, zejména ve vztahu k souřadnicovým systémům. Na závěr dopoledního programu vystoupil Róbert Smreček (TU Zvolen), který mluvil o využití modulů Idrisi pro zpracování hyperspektrálních dat. Popsal moduly pro neřízené a řízené klasifikace a předvedl ukázky klasifikací. Testoval vliv velikosti trénovacích ploch, snížení zakmenění a prosvětlené plochy v lesních porostech s důrazem na dřevinu dub a vliv zastoupení jiných dřevin. Cílem by mělo být klasifikování druhové skladby porostů. Po obědě se uskutečnil blok přednášek workshopu „Geoinformatika ve výuce“, který byl součástí semináře.

16 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

Ján Tuček (TU Zvolen) posluchače provedl historií výuky geoinformatiky na domovské univerzitě od prvních studentů akademického roku 1993/94 až po současnost a nový dvouletý magisterský obor „Geoinformačné a mapovacie techniky v lesnictve“, který je akreditován ve studijních plánech lesnictví. Pavel Sedlák prezentoval Univerzitu Pardubice jako nového člena komunity Idrisi, i když tamní výuka GIS probíhá hlavně na produktech ESRI. Sedlák představil (převážně ekonomické) obory, pro které zajišťují výuku GIS a e-learningovou podporu v prostředí LMS Moodle, která využívá systém Idrisi. Další příspěvek byl věnován využití GIS a DPZ technologií pro precizní zemědělství. Vojtěch Lukas (MZLU Brno) seznámil posluchače se sylabem a metodami předmětu vyučovaného na Agronomické fakultě MZLU v Brně od roku 2005. Výuku GIS a DPZ na Univerzitě Palackého v Olomouci prezentoval Vilém Pechanec. Katedra nyní disponuje nově vybavenými učebnami z grantových prostředků, kde je vyučována řada předmětů specializovaných podle daného studijního programu. V rámci prezentace pro veřejnost se katedra podílí na výuce posluchačů univerzity třetího věku a také na výuce zábavnou formou pro děti prvního stupně základních škol. Blok byl zakončen Martinem Klimánkem, který přítomné seznámil s historií ústavu Geoinformačních

technologií LDF MZLU v Brně a s vývojem vyučovaných předmětů od akademického roku 1990/91 až po současnost. Připomněl, že ústav, tehdy jako geodetický, byl v roce 1919 jednou ze zakládajících kateder fakulty, která letos slaví 90. výročí svého založení. Následující příspěvky byly věnovány praktickému využití Idrisi pro nejrůznější projekty. Blok otevřel Petr Douda (MZLU Brno), který srovnával dva různé přístupy k algoritmu TIN pro tvorbu digitálních modelů terénu v Idrisi a v ESRI ArcGIS Desktop. Neuronové sítě v Idrisi pro mapování vývojových fází lesa použil Kamil Král a kolektiv (VUKOZ). Štěpán Malach (MZLU Brno) seznámil přítomné se svými zkušenosti s nástrojem LCM. Na území Biosférické rezervace Dolní Morava provedl časovou analýzu změn a pokusil se ji i predikovat. Při předpovědích se však objevovala řada problémů, na které Malach upozornil a nabídl možnosti řešení. Závěrečný příspěvek semináře přednesl Tomáš Mikita (MZLU Brno), který se věnoval optimalizaci návrhu cyklostezky pomocí frikčních povrchů. Porovnával Idrisi a ArcInfo 9.3, přičemž v obou případech dospěl k téměř identickým výsledkům. Ján Tuček pozval přítomné na příští ročník setkání, který bude organizovat Technická univerzita ve Zvolenu. Pořadatelé se také zavázali sestavit z příspěvků semináře sborník, který bude vydán po letošních letních prázdninách. • — Lucie Misáková, Martin Klimánek, Ústav geoinformačních technologií, LDF MZLU v Brně

foto: archiv m. klimánka

Seminář uživatelů Idrisi

radar / reportáž

Databáze v kartografii 18. kartografická škola v Lehnici

foto: autor

ravidelné vzdělávací setkání polských kartografů se už potřetí zabývalo problematikou využití geodatabází v kartografické tvorbě. Už na první škole v roce 1985 se hovořilo o shromažďování a zpracování informací pro kartografické účely. V roce 1993 na 8. škole se naopak projednávala tvorba kartografických informačních systémů. Novinky na letošní 18. kartografické škole si přišlo vyslechnout kolem 150 odborníků a studentů z Polska a hosté z ČR a Litvy. První den setkání Jednání kartografické školy otevřela Wiesława Żyszkowska z Wroclawské univerzity přehledem aktivit, které vedly k vyhlášení tématu letošní kartografické školy. Mezi nimi hraje www.geobusiness.cz

důležitou roli skutečnost, že všeobecně je nyní na internetu dostupných mnoho prostorových datových zdrojů, ze kterých je možné konstruovat tematické i jiné mapy. To sice ještě neznamená, že když má někdo přístup k takovým datovým zdrojům a disponuje vhodnou zpracovatelskou technologií či GIS, budou jeho výsledky kvalitními mapami. Jiným problémem je využití zdrojů o různé rozlišovací úrovni. Vlastní jednání školy bylo rozděleno do čtyř tematických sekcí, byť oficiální členění nebylo deklarováno. V první části vystoupil Tadeusz Chrobak z krakovské Akademie GórniczoHutnicze. Pojednal možnosti vizualizace stejných geodat pro různé úrovně podrobnosti LoD (Level of Details) z tzv. MRDB (multiresoluti-

on/multipresentation data base). Především pro potřeby konstrukce topografických map různých měřítek je v Polsku postupně prosazována koncepce tvorby MRDB a s ní spojených automatizovaných postupů generalizace. O situaci v implementaci zásad INSPIRE v Polsku pohovořila Elżbieta Bielecka z varšavského Institutu geodézie a kartografie. Současná situace se vyznačuje značnou rozmanitostí a neúplností dat uložených v databázích. Prozatím pouze Státní registr geografických názvů jako jediný splňuje aktuální kritéria. Před polskými odborníky nyní stojí cíl sladění direktivy EU s domácím zákonodárstvím, a to do poloviny května 2009. Zdánlivě nepatřičně vzhledem k tématu školy vystoupila Lucyna Szaniawska z Národní knihovny ve Varšavě. Přiblížila obsah Ptolemaiovy Geografie jako unikátního katalogizačního díla tehdejší úrovně poznání světa shromažďující polohové a atributové (v dnešním jazyce GIS) údaje o více než osmi tisících lokalitách, doprovázené mapou světa a 64 regionálními mapami. Na tomto díle stavěla geografická a kartografická věda až do velkých námořních objevů v 15. století. Robert Olszewski z Polytechniky Varšava přiblížil problematiku INSPIRE s ohledem za doporučená polská referenční geodata a existující pokryvné tematické podklady. Dariusz Gotlib ze stejného pracoviště doložil výhody paralelního budování dvou základních geodatabází v Polsku, a sice Bazy

Danych Topograficznych (TBD) a Bazy Danych Ogólnogeograficznych (BDO) pro civilní účely a vojenské topografické geodatabáze VMap sladěné s potřebami NATO. Jistým problémem zůstává integrace geodat. Zde se polští geoinformatici snaží aplikovat koncept digitálního modelu krajiny (DLM) a digitálního kartografického modelu (DCM). Tato druhá dichotomie databázové politiky našich severních sousedů se odráží v topografické mapě měřítka 1 : 10 000. Její verze TOPO je sestavována podle DLM, zatímco verze KARTO podle DCM. A navíc topomapy v soustavě VMap jsou metodickým kompromisem mezi DLM a DCM. Joanna Bac-Bronowicz z Přírodovědecké univerzity ve Wroclawi se zaměřila na další disponibilní geodatabáze v Polsku – zemědělský evidenční systém LPIS a evidenci pozemků a domů (EGiB). Data importovaná z těchto geodatabází kombinovala s podklady z TBD a navrhovala vylepšení TBD z uvedených databází. Algimantas Česnulevičius z Pedagogické univerzity v litevském Vilniusu demonstroval obsah a současný stav národního Kartografického informačního systému (CIS). Jeho budování v Litvě dal do souvislostí s odlišnostmi vývoje digitální kartografie ve světě a tehdejším SSSR. Ačkoliv současný stav upotřebitelných geodatabází v Litvě není zdaleka uspokojující, státní instituce (geologická služba, plánovací ústav, lesnický ústav a GIS centrum) ve spolupráci se soukromými společnostmi (například HNIT-BALTIC)

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

kompletují síť informačních systémů opírajících se o existující geodatabáze. Druhý den školy Ačkoliv většina druhého dne školy byla věnována atraktivní exkurzi do Huti miedzi v Legnici s pozorováním celého výrobního cyklu čiré mědi a bitevnímu Legnickému poli (1241 s Mongoly) či nedalekému Přírodnímu parku Cholmy, na zdravém vzduchu odpočatí účastníci se nijak nebránili až do noci prodlouženému pokračování vzdělávacích přednášek. Beata Medyńska-Gulij z Univerzity A. Mickiewicze z Poznaně si vzala k prezentaci problematiku tematické kartografie z hlediska efektivního kombinování topografického podkladu a vlastní tematické nadstavby, obojí se opírající o příslušné geodatabáze. Na příkladě map hluku (1990, 2005) provedla vizualizaci dat v šesti verzích pro různé skupiny uživatelů, pokaždé nad topografickým podkladem různé složitosti. Vzhledem k současné výrazné převaze tvorby map od neprofesionálních kartografů se ukazuje, že z hlediska čitelnosti, věcné a estetické kvality a respektování zásad mapové tvorby zůstává dohled profesionála nezbytným. Vít Voženílek z Univerzity Palackého v Olomouci seznámil přítomné s aktuál-

ní situací v atlasové tvorbě, která je zásadně ovlivněna velkou dynamikou prostředí, razantním zapojením informačních technologií a pojímáním atlasu jako geoinformačního projektu. Provedl klasifikaci moderních map (ve vztahu k výpočetní technice) a regionálních atlasů (podle šíře obsahu a vztahu ke geodatabázím). Teoretická východiska dokumentoval na nedávno dokončeném atlase Hranicka na Moravě. Ve společném příspěvku Beaty Konopské a Dariusze Gotliba (za PPWK Varšava) byly deklarovány výhody využití databází v kartografické firmě. Kartografická vydavatelství musí vždy zohledňovat poměr náklady versus výsledek, a proto se různě přiklánějí k použití technologií DTP, CAD nebo GIS. PPWK svou kartografickou tvorbu v rámci série Copernicus opírá o technologii ESRI ArcGIS napojenou na databázi typu DLM a autorské programové komponenty Navigo. Vlastní databázi porovnává vydavatelství z řady hledisek, mimo jiné z hlediska rychlé aktualizace dat, zálohování výstupů, ceny a také komunikace s uživateli (například s místními znalci). Tomasz Nowacki z Varšavské univerzity pak závěrem jednacího dne předvedl výsledky experimentování s internetovými mapami na bázi Google Maps API.

18 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

Závěrečný den Jednání závěrečného dne školy bylo zaměřeno na výklad procedur využití existujících veřejných či rezortních geodatabází pro rozmanité potřeby praxe. Jaromír Kolejka ve společném příspěvku s Hanou Svatoňovou a Jiřím Žaloudkem ukázal postupy využití a účelové interpretace dostupných geodat v podpoře jednotlivých etap krizového řízení, od operační fáze po dlouhodobé zmírňování následků události a prevenci. Dorota Borowicz z Wroclavské univerzity přiblížila možnosti disponibilních polských geodatabází DBO (s rozlišením odpovídajícím měřítku 1 : 250 000) a BDO (1 : 1 000 000) pro tvorbu všeobecně geografických map, silničních map, vlastivědných map a map průmyslu. Spoluautor příspěvku Jan Krupski poté s ohledem na sérii norem kvality ISO 19100, 101, 102 a dalších dokládal různou míru pečlivosti vrstevnicového znázornění reliéfu. Z jeho poznatků vyplývá zdůvodnění výběru odlišného výškového rozestupu vrstevnic (v mapě 1 : 200 000) v různě morfologicky členitém terénu (v plochém do 6o sklonu po 20 metrech, nad 6o po 40 m a v nadmořských výškách nad 500 metrů všude po 80 m). Vizuálně však hustota takových vrstevnic může vést k chybnému chápání reliéfu, což je nepochybně na závadu celé prezentované myšlence. Představitel Ústavu meliorací a zelených ploch ve Falentách Janusz Ostrowski důkladně představil obsáhlou databázi mateřského ústavu, založenou na ohromném množství více než tisíc odebraných a vyhodnocených půdních vzorků. Jejich účelové zpracování umožnilo sestavení více než čtyř

stovek tematických půdních map: půdně typologických, melioračních, ohrožení půd, celkové a sezónní produktivity půd, vodní kapacity, dostupné vláhy, filtrační schopnosti, emisí N2, půdního sorpčního komplexu a řady dalších v měřítku 1 : 2 500 000 pro celé území Polska. Netradiční vyhodnocení databáze školního úřadu města Wroclawi pak předvedla Jadwiga Brzuchowska z vratislavské polytechniky na příkladu série map dojížďky do gymnázií na území města (spádové oblasti, doba dojíždění, optimální trasy, sítě dojížďky a další). Evidentně se ukázalo, že školní objekty jsou téměř standardně lokalizovány v přestárlém centru města mimo koncentrace školou povinných dětí. Jejich přemístění je však nemyslitelné kvůli extrémním výdajům a časové proměnlivosti místa bydlení dotčených skupin dětí. Nelze neobdivovat entuziasmus polských kolegů kartografů a geoinformatiků nezbytný k zorganizování a provedení kartografické školy, ale také ohromný zájem odborné i studentské veřejnosti. V podstatě byla v plénu zastoupena každá polská vysoká škola, která má co do činění s mapovou tvorbou a všechny polské profesionální kartografické firmy a státní organizace. Na rozdíl od kartografických konferencí, kde čas je každému referujícímu přísně na krátko vymezen, zde jednotliví lektoři disponovali prostorem cca jedné hodiny dostačujícím k hlubokému vysvětlení problému, což skutečně odpovídalo pojímání tohoto setkání jakožto „kartografické školy“. • — Jaromír Kolejka, Masarykova univerzita v Brně

ilu: archiv redakce

radar / reportáž

rozhovor

Leoš Svoboda: Intergraph je výjimečný v lidech

foto: miloslav jančík

Leoš Svoboda se stal novým generálním ředitelem společnosti Intergraph CS počátkem ledna 2009. Setkali jsme se po 100 dnech v jeho nové funkci, abychom zjistili, co je ve firmě nového. V roli generálního ředitele jste tři měsíce, jak se změnila vaše pozice? Byl to přirozený vývoj? V Intergraphu se mi za těch 18 let, co v něm pracuji, dostalo tolik příležitostí jako snad v deseti firmách dohromady. Začínal jsem ve vývoji software, poté byla potřeba technického marketingu, což mě zajímalo a bavilo a věnoval jsem se mu v dalších letech www.geobusiness.cz

včetně řízení technického týmu. Před třinácti lety jsem se přestěhoval do USA, kde se v centrále Intergraphu formoval globální marketingový tým a byla snaha, aby byly zastoupeny různé světové regiony. Takto vznikla mezinárodní komunita. Po několika letech mi dal Intergraph příležitost v oblasti dopravy. V tomto úzce zaměřeném segmentu, který je zároveň

jednou z klíčových oblastí, kde Intergraph dodává svá řešení, jsem působil několik let a v té souvislosti jsem se posunul i do obchodu a komunikace s hlavními zákazníky Intergraphu ve Spojených státech, především státními ministerstvy dopravy. Po čtyřech letech jsem se vracel do Evropy a objevila se nová příležitost pracovat v globálním marketingovém týmu, nově řízeném z Evropy. Měl jsem několik možností, ze kterých jsem si vybral rozvoj sítě partnerů. V roce 2001 jsme založili nový partnerský program, původně byl určen pouze pro Evropu, ale rozběhnul se úspěšně a postupně

jej pobočky Intergraphu převzaly po celém světě. V této funkci jsem dělal šest let až do roku 2007. Navíc jsem byl v roce 2004 vybrán do našeho týmu pro Evropskou unii, který buduje vztahy a vyhledává příležitosti vznikající přímo z Evropské komise a souvisejících institucí. Následně po změně vedení v Intergraphu CS na konci roku 2007 mi byla nabídnuta pozice obchodního ředitele pro region dvanácti zemí jihovýchodní Evropy. Koncem roku 2008 jsem dostal nabídku na pozici generálního ředitele. Během toho roku jsem se na řízení pobočky podílel s dalšími

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

rozhovor kolegy, takže to byl přirozený vývoj spíše než nenadálá změna. Byl to proces několika let, kdy jsem dostával zajímavé příležitosti, zajímavé i vzhledem k osmnácti letům, co firmu znám. Prošel jsem si vlastně všechna oddělení, snad jen s výjimkou údržby hardware, to je asi jediná oblast, se kterou jsem za ta léta nezískal zkušenosti.

Změnil se Intergraph za ty roky, co jej znáte? Intergraph se naprosto změnil, tedy v linii našich činností. Na druhé straně se vůbec nezměnila základní myšlenka, se kterou firma vznikla před čtyřiceti lety v USA – vztah k zákazníkům a naše snaha řešit jejich problémy zůstaly stejné. Za posledních 18 let jsme se při změnách informatiky a požadavků zákazníků dokázali vyvíjet tak, abychom dokázali přidávat hodnotu, řešit složitější problémy. Před lety byly hlavním byznysem v IT dodávky počítačů a základních softwarových balíků. Dnes jsou to integrace systémů a třeba webové služ-

Leoš Svoboda společně s Jakubem Svatým, technickým ředitelem Intergraph CS a Martinem Trávníčkem, obchodním ředitelem české pobočky firmy

by. Intergraph se vyvinul z pozice dodavatele „krabic“ na začátku devadesátých let do speciální geoinformační konzultační praxe s výhodou vlastní otevřené technologie Jak se změnili zákazníci? U zákazníků došlo k zásadním změnám. S vývojem informatiky většina našich zákazníků sleduje světové trendy a řada z nich je, jak se říká, „early adopters“. Koho byste jmenoval? Pokud mám mluvit o inovátorech a uživatelích, kteří jsou vepředu, musím se zmínit o dlouholeté spolupráci se Zeměměřickým úřadem. V devadesátých letech se především pořizovala data a v této etapě jsme měli zásadní úlohu přípravy celého řešení systému na vznik ZABAGED. Poté se potřeba zákazníka posunula kvůli zákonným požadavkům i požadavkům ostatních institucí veřejné správy a komerčních uživatelů do oblasti, kdy už je co sdílet. Podíleli jsme se na počátku, kdy se musel udělat obsah, a nyní se podílíme, jak efektivně a účinně se obsah sdílí. To jsou geoportály, ať

20 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

už se na ně díváme v souvislosti s INSPIRE, kdy není hlavním cílem sdílení s dalšími uživateli, ale cílem je sloučení dat služeb z jednotlivých zemí vůči Evropské komisi. Současně se myšlenka sdílení dat uplatňuje i u těchto běžných geoportálů, které by nemusely vzniknout jen kvůli INSPIRE, ale vznikly pro to, že je to nejlevnější a nejefektivnější způsob poskytnutí služby, po které je poptávka. Tedy poskytovat data nejrůznějším uživatelským skupinám, od veřejné správy přes komerční sektor až po občany. Podíváme-li se do současnosti, tak se dosavadní Geoportál Zeměměřického úřadu právě stal oficiálním Geoportálem ČÚZK, což je pro mě důkazem kvality spolupráce mezi zákazníkem a Intergraphem. Kdybych to měl shrnout do jedné věty – podařilo se nám ve spolupráci se zákazníkem vytvořit hodnotu, která v čase roste. Co dnes zákazníci chtějí? Každá firma dnes nabízí, že dodá projekty včas a v souladu s rozpočtem. V čem

je podle vás Intergraph výjimečný? Jsme výjimeční v lidech, protože máme schopnost zaměstnávat nejlepší lidi na trhu. Tito lidé přinášejí hodnotu, kterou zákazník ocení nad rámec boxů, sítí a železa. Ocení naše lidi, což je linka po celou historii Intergraphu osmnáct let u nás i čtyřicet let ve světě. Experti, to byla vždy naše speciální přidaná hodnota. Jak si vybíráte zaměstnance? Na doporučení. Od zákazníků i našich současných zaměstnanců máme celou řadu kontaktů na univerzitách nebo např. v projektech Evropské unie, kde se dostáváme mezi lidi a můžeme si vytipovat posily, co nám vytvoří zmíněnou hodnotu. Jak se liší oněch čtrnáct zemí, za které jste jako Intergraph CS obchodně zodpovědní? Liší se podobně, jako se před dvaceti lety lišily Spojené státy americké od České republiky. Souvisí to s členstvím v Evropské unii. Odstupy mezi státy, které už vstou-

foto: miloslav jančík

Jak jste se vlastně dostal do Intergraphu? V podstatě náhodou. V polovině roce 1990 mě zaujal inzerát v novinách, odpověděl jsem na něj a nastoupil do akciové společnosti Algo, která tehdy v ČSFR zastupovala Intergraph. Algo se jako dceřiná firma Pragoprojektu zaměřila na CAD a GIS systémy. Nastupoval jsem do ní jako vývojář software, během studií vodohospodářského oboru na Stavební fakultě ČVUT jsem se vývojem software zabýval a ke studiu si jím přivydělával, shodou okolností v oblasti počítačové grafiky. Následně v květnu 1991 vzniklo oficiální zastoupení Intergraphu stála ještě v ČSFR a já do něj vzápětí nastoupil.

rozhovor pily do Evropské unie, jsou v řádu let. Pak jsou tu kandidátské země a tyto země nemají technologický odstup větší než pět let. Například v Jugoslávii bývala vyspělá mapová služba. Po jejím rozpadu byla situace ovlivněna tím, že řada institucí zůstala v Srbsku, ale nemyslím si, že odstup je zde větší než patnáct let i u zemí, které s geoinformatikou teprve začínají. Vývoj je velice rychlý a nemyslím si, že srovnání kroku bude trvat patnáct let.

foto: 1x archiv intergraph cs; 1x Alina Pintelie

Jaké jsou jejich potřeby? Nejsou fundamentální třeba v tom smyslu, že v Kosovu každých čtyři až šest hodin vypnou elektřinu. Spousta objektů má tudíž vlastní naftové generátory, aby mohly fungovat dál. Je možná těžké si představit, že využívají geoinformační technologie, ale skutečně tomu tak je. Jejich potřeba vychází právě z řešení fundamentálních problémů. Jedním příkladem může být nastavení fungující tržní ekonomiky, která úzce souvisí s vlastnictvím a to je potřeba zaznamenávat do katastru nemovitostí. Celek pak vytvoří základní předpoklad, aby fungovaly tržní vztahy a do země přišli investoři. Jak se daří tyto katastry vytvářet? V jedné ze zemí, kterou máme na starosti, jsem byl překvapený, že změna vlastníka už proběhne v řádu týdnů. Je to jedna z velkých motivací nasazování geoinformačních systémů – tedy základní mapování, katastrální mapování a další oblastí jsou inženýrské sítě kvůli základní infrastruktuře či bezpečnostní služby, kdy bezpečnost je v celé řadě zemí regionu jednou z hlavních podmínek rozvoje. K tomu směřují i dotační a stabilizační programy. www.geobusiness.cz

Kolik je v těchto státech firem, zabývajících se geoinformatikou? V jihovýchodní Evropě jsou desítky firem, které se zabývají geoinformatikou a řekl bych, že se blíží stovce, přičemž mnohé z nich mají desítky a výjimečně až stovky zaměstnanců. V těchto zemích je historicky solidní vzdělanost, především v oblasti technického vzdělání jako je geodézie či informatika. Je tam řada univerzit vyučujících geoinformatiku. Česká republika i české firmy tam mají obecně velice dobré jméno. Potkávám se tam se zástupci dalších našich firem z oblasti geoinformatiky, které tam rozvíjejí byznys, mají tam pobočky, zaměstnávají místní lidi, pomáhají k rozvoji regionu a bez výjimky tam mají dobrou reputaci. Zmínil jste projekty. Jak se vyvíjejí požadavky na firmy a zákazníky? Interně se posiluje účetní sledování a kontrola projektů a je též stále přísněji kontrolována transparentnost obchodu z hlediska zákonů Spojených států navíc k zákonům lokálním. Jako stoprocentně vlastněná pobočka americké korporace podléháme globálním interním auditům a musíme splňovat americké účetní předpisy navíc k těm našim či legislativu jako je US Export regulation monitorující dodávky licencí a jejich použití vzhledem k možnému zneužití. Nebo tzv. Foreign Corrupt Practices Act, který se týká všech amerických firem podnikajících v zahraničí. V Intergraphu rovněž vnímáme zásadní vliv Evropské unie, kde je vedle odbornosti a splnění cílů projektů důležité umět spolupracovat v mezinárodním týmu. Pro projektové účely se vytvářejí konsorcia společností se zastoupením minimálně pat-

 V roce 1994 Leoš Svoboda oznamoval uvedení pracovních stanic TD na český trh (v té době Intergraph ještě vyráběl počítače).  Na konferenci uživatelů Lumea Geospatiala 2008 v Rumunsku.

nácti až dvaceti zemí ze všech segmentů – státního, edukačního, komerčního, dodavatelů dat a koncových uživatelů. Tady se našim zákazníkům nabízí obrovská příležitost pro získání financování projektů. V geoinformatice je to evropská směrnice INSPIRE, na národních úrovních zákon, který vytváří trh v 27 zemích současně (a nejen v těch členských, protože dosah je značně šiřší), což se doposud v geoinformatice nestalo. To je velká změna. U zákazníků proto nezůstáváme jen u technického řešení, ale snažíme se jim pomoci se zapojením se do evropských struktur a příležitostí. Letos to jsou čtyři roky, co jsme se jako Intergraph Europe přímo zapojili do formování INSPIRE a vytvoři-

li jsme speciální skupinu (pro odborníky SDIC), která od roku 2004 sleduje vývoj INSPIRE a přispívá k němu. To přináší jinak nezískatelné zkušenosti našim expertům a obratem tím přidáváme zákazníkům další znalostní, v podstatě neúčtovatelnou hodnotu k dodávce software a integraci systémů. Na kolika globálních projektech se Intergraph podílí? Pojďme zůstat u Evropské unie, protože její vliv sahá i za její hranice. Byl jsem nedávno v Makedonii na konferenci věnované prostorových datovým infrastrukturám. Možná byste si myslel, že je to země, kde teprve začínají sbírat data. Přitom to byla mezinárodní konference se sto dvaceti účastníky. Tématem byla implementace INSPIRE

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

rozhovor

Jaký je reálný dopad výsledků evropských projektů? Připadá mi, že poté co projekt skončí, výsledky jsou odevzda né a další peníze nejsou, tak aktivity s projektem spojené skončí. To je jeden pohled. Vedle toho se lidé zapojení v projektu stávají zkušenějšími, setkají se s jinými tržními segmenty, lidmi z jiných zemí. V podstatě je to networking. Bez projektu by k tomu nedošlo? Asi by nebyl důvod. Kdybyste řešil lokální projekt ve Francii, asi byste neměl důvod přizvat firmu například z Litvy. Takže projekty mají nějaký dopad? Osobně mám z projektů dobrý pocit v tom, že sbližují evropské země a dochází k výměně know-how. Že si ověříme, že jsme víceméně stejní lidé po celé Evropě. To možná vidím jako hlavní přínos projektů, protože jak jste říkal, tak se v Evropě nedaří výzkumné projekty dotahovat do komerčních úspěchů, nebo aspoň jsem si toho nestačil všimnout. INSPIRE je snad výjimka a bude ovliv-

ňovat ekonomiku a vytvoří lepší přístup ke sdíleným datům a pomůže vytvořit lepší administrativu. Jedním z cílů lisabonské strategie je budování vědomostní společnosti – tady je příležitost zapojit také geoinformatiku. Díky datům, která budou k dispozici, budou vznikat nové aplikace, objeví se nové pracovní příležitosti a firmy, vzniknou nové segmenty ekonomiky a tím pádem celá Evropa ekonomicky poroste. Kdybyste měl jmeno vat jeden ze současných projektů… ...nejspíš bych zmínil megaprojekt Humboldt v rámci GMES (Global Monitoring for Environment and Security), který je zaměřený na životní prostředí i oblast bezpečnosti. Humboldt je zaměřený na harmonizaci dat z pohledu monitorování těchto oblastí. Co si pod harmonizací dat mám představit? Přibližně posledních třicet let v geoinformatice a předchozí tisíce let v mapování se vlastně neustále harmonizují a slaďují data. Ať už se tak děje na papíru nebo pomocí digitálních map, neustále se snažíme slaďovat data, přicházejících z různých zdrojů v různé kvalitě, s různým stupněm znalosti původu, s různým obsahem dat včetně jejich atributů. Představte si, že máte pět různých datových zdrojů, z nichž každý je aktuální a spolehlivý v okamžiku svého vzniku. Každá data vznikají za nějakým účelem na základě zadání a všechny zdroje mohou být kvalitní. Sladěním chceme docílit, aby také výsledek po spojení dat byl kvalitní. Musíme přitom vědět, k jakému výsledku se jejich spojením dostaneme. A z pohledu institucí se můžeme díky harmoniza-

22 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

 Předání cen nejlepším obchodním partnerům na celosvětové konferenci GeoSpatial World 2004 v Miami.  Momentka z konference Digital Earth 2008 v Brně.

ci dostat ke spolehlivějším a aktuálnějším datům než bychom dokázali sami vytvořit či posbírat. Jak vnímáte současnou geoinformatiku? Kam směřuje? Myslím si, že se dostala do stavu, kdy se těžko definuje, co je to geoinformatika. V Intergraphu jsme už před patnácti lety říkali, že GIS by měl být součástí IT. Naším cílem bylo a je řešit geoinformatiku jako jednu z komponent informatiky – nedělat z GIS separátní oblast. To se postupně uskutečňuje nikoliv zásluhou jedné firmy, ale díky tomu, že geoinformace je důležitá v podnikových systémech a důležitá je také v našem životě. Podívejme se například na navigační přístroje. Geoinformatika se rozšířila do běžného života.

Není to konec speciali zovaných geoinformač ních firem? To může být konec firem, které nerespektují, že tato situace vznikla. Kdo nerespektuje, že geoinformatika je dnes součástí běžných informačních systémů, tak nemůže pokračovat jako geoinformační firma. Díky tomu, že se geoinformatika stala součástí těchto systémů, vznikla větší poptávka po datech, jejich kvalitě, přístupnosti či jejich sdílení. To vytváří úplně novou příležitost, která tu před pěti lety nebyla. To je čistě geoinformační příležitost, založená ovšem na standardních IT architekturách či databázových systémech, ale zároveň je tu potřeba znalostí, kterými běžné IT firmy nedisponují. Nejsou schopny posta-

foto: 2x archiv intergraph

v Makedonii, v zemi, která nyní nemá žádný faktický důvod tuto směrnici implementovat, protože není ani kandidátskou zemí na vstup do EU. Přesto je myšlenka sdílení dat natolik silná, že i mimo Unii je směrnice INSPIRE považována téměř za zákon. Intergraph se v současnosti účastní přibližně deseti projektů financovaných z prostředků Evropské komise. Všechny souvisí nějakým způsobem nejen s geoinformatikou a INSPIRE, ale také s oblastí bezpečnostních služeb.

rozhovor

Darování licencí software Intergraphu na Technické fakultě Čačak v Srbsku v únoru 2009 doprovázela tisková konference.

foto: archiv intergraph

vit dostatečně velký kvalitní tým a udržet jej. Díky tomu je spousta práce a příležitostí pro geoinformační firmy, pouze je situace jiná než před pěti lety. Zaznamenal jsem řadu nových firem, nabíze jích služby, které před tím nabízely firmy jako Intergraph nebo jeho tradiční konkurenti. Teď ale přicházejí se srovna telným řešením. Nehrají si přitom na souřadni ce a přesnost, ale doda jí něco s hezkou mapou a zákazník na to slyší. Nezkoušeli jste s nimi udělat společný projekt? Prosté zobrazování map není naše přidaná hodnota. Každý den sice naše systémy publikují miliony map, ale pro uživatele to není hlavní důvod pořídit si takový systém. Hodnota je ve správě, údržbě a sdílení dat a poskytování služeb a jejich dalším použití při rozhodování. Bavíme-li se o tom, co dělají firmy jako Google nebo Microsoft, jsou schopné masivně publikovat mapy se spoustou údajů, což je příležitost pro geoinformační firmy. Pro ty, které poskytují systémy pro údržbu, tvorbu, aktualizaci dat. A je vlastně jedno, na jaké platformě se tato data zobrazují. V případě www.geobusiness.cz

webových mapových služeb je nejdůležitější právě efektivní údržba dat na straně poskytovatele. Dodáváte také řeše ní pro oblast inženýr ských sítí a telekomu nikací. Kdo je v těchto segmentech největším inovátorem? V inženýrských sítích nastala nová situace vstupem globálních firem na nové lokální trhy spolu s privatizací distribučních společností a deregulací. Všichni správci inženýrských sítí se musejí chovat ekonomicky, efektivně řídit svůj provoz a být ziskoví. Provozovatelé inženýrských sítí se každý den a každou hodinu dívají na svoji ziskovost a efektivnost poskytování služeb svým zákazníkům. Efektivita provozních systémů roste s kvalitou dostupných geoinformací. V nových zemích EU, kde je existence dat zatím nízká, jsou situace, kdy firmy vůbec neví, kdo odebírá jejich elektřinu nebo plyn. Neznají stovky a tisíce černých přípojek ke své síti. V takových případech nejde o to mít mapu pro výjezdové jednotky, které opravují či plánují nové odbočky a výstavbu sítě. To je pro ně vize, protože těmto firmám „utíka-

jí“ peníze a ony neví kam. Základní potřebou v těchto zemích je tedy zejména zmapování odběrů. Zásadním projektem v oblasti inženýrských sítí je pro Intergraph CS realizace systému pro energetický koncern E.ON v pěti zemích – Česku, Slovensku, Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. Oficiálně kontrakt začal v roce 2007 smlouvami, garantujícími koncernu desetiletou podporu našich produktů a postupnou integraci systémů souvisejících s geoinformatikou v rámci dceřiných firem koncernu E.ON ve zmíněných zemích. Těchto pět zemí není náhoda, vychází z předchozí spolupráce s pobočkami a jednotkami E.ON v Německu a dalších zemích. Říkáte deset let. To je hrozně dlouhá doba. Tak daleko nikdo v geo informatice nemůže pře ci vidět… Následujících deset let se určitě bude dodávat elektřina a plyn, to víme. Deset let se určitě bude používat IT k tomu, aby se elektřina a plyn dodávaly lépe a ziskověji. Rovněž víme, že deset let bude důležitá geoinformace a podle vývoje posledních dvaceti let bude její hodnota stále vyšší. To jsou tři fakta, o kterých nemusíme diskutovat. Je ovšem důležité, že E.ON a další velké firmy v oblasti inženýrských sítí chtějí spolupracovat s někým, kdo je schopen definovat strategii rozvoje pro budoucnost a je schopen vytvářet takové systémy, aby během následujících deseti let plnily měnící se požadavky na trhu v této dané oblasti. Úvodní projekty jsou v rámci jednoho roku či dvou let. Rámcová smlouva znamená svazek s firmou, která vidí do budoucna a přináší

nejlepší hodnotu. Je to důvěra zákazníka v to, že naše firma má vizi a tu je připravena společně se zákazníkem naplňovat. Zmínil jste také bezpeč nostní systémy… Koncem osmdesátých let se Intergraph v USA zaměřil vedle oblasti vojenství také na „public safety“. V té době se ve vojenství používaly geoinformační systémy pro mapování a kartografii. Minimálně se objevily v online operačním řízení. Rozhodně v té době vojáci neběhali s GPS přístroji na rameni a velící důstojník nesledoval, kde má jednotku rozmístěnou a podle toho nasadil bezpilotní letadla. Naopak v oblasti public safety, nebo chcete-li v bezpečnostních službách, se již tehdy řídily operace v reálném čase a to především v oblasti tísňového volání. Už dávno předtím fungovaly tísňové linky a a dispečerské řízení. Počítačové technologie byly nezbytné pro zkvalitnění těchto procesů. Intergraph tehdy před dvaceti lety začal jako první v tomto segmentu nabízet ve Spojených státech — a vzápětí celosvětově — dispečerské systémy s integrovaným mapovým zobrazením. Hlavními hodnotami v tomto odvětví jsou integrace s komunikačními systémy, integrace s telefonním systémem, se systémem bezdrátového vysílání, později se systémem mobilních sítí. Nově je to integrace senzorových dat či videosignálu v souvislosti s ochranou kritické infrastruktury. Pro tuto oblast rovněž poskytujeme business intelligence systémy pro vyhodnocování a analýzy dlouhodobě sbíraných dat ať už pro prevenci kriminality či nehodovosti. • — ptal se Josef Hnojil

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

téma / ÚZEMNí plánování

Kraje a ÚAP

Aktuální přehled situace zpracování územně analytických podkladů v jednotlivých krajích České republiky

Hotová ÚAP Většina obcí s rozšířenou působností v ČR má za sebou úspěšný proces pořizování ÚAP, kraje dokončují krajská ÚAP. Krajům a ORP přinesly ÚAP mnoho nových povinností. Díky nim je celá Česká republika pokryta poměrně jedinečnými,

ale bohužel nejednotnými a různě kvalitními databázemi, případně distribučními webovými nebo desktopovými řešeními. Rovněž kvalita a podrobnost SWOT analýz prováděných v rámci rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) je různorodá. Kraje obecně spatřují dobrý počin, který však částečně neodráží skutečný stav procesů v oblasti tvorby ÚAP. Na úrovni ORP i krajů chybí jednoznačná metodika a výsledné ÚAP jsou tudíž různorodé. Až na několik výjimek pořídily ÚAP všechny obce s rozšířenou působnosti a můžeme tedy zhodnotit, že se jednotlivé obce s novým stavebním zákonem vypořádala relativně dobře. Údiv však může vzbuzovat situace, kdy některá ORP i přes zákonnou povinnost svá ÚAP nedodala včas. Pokud však v zákonu nejsou sankce,

24 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

neexistuje ani přímý tlak na ORP termíny dodržet. Palčivým problémem je personální zabezpečení celého procesu pořizování ÚAP. „Na některých ORP je sice dostatek lidí, ale tito lidé nejsou odborně schopni tyto činnosti vykonávat. Veřejná správa funguje bohužel tak, že namísto zaplacení odborníků raději platí tabulkové pracovníky a odborníky musí najímat externě a platit jim několikanásobně více než by jim mohla platit přímo v zaměstnaneckém poměru,“ uvedl Tomáš Vaško z Libereckého kraje. ÚAP přinesla obcím téměř nutnost zapojit se do grantových soutěží. Podle slov Hany Mazurové z Olomouckého kraje bylo v termínu a s pomocí dotací IOP (Integrovaného operačního programu) odevzdáno 12 ÚAP obcí. „Vzájemná komunikace a výměna zkušeností

mezi jednotlivými zpracovateli ÚAP na obcích s rozšířenou působností je na dobré úrovni. Za nedostatečně propracované považujeme metodické vedení a celkový cíl, ke kterému ÚAP směřují. Ve využití dotačních titulů chybí posloupnost, kdy na podklad získáváte peníze v momentě, kdy jste již získali peníze na nadstavby,“ uvedla dále Mazurová. ÚAP v příštím desetiletí Je velmi těžké určit, jak se bude vyvíjet budoucnost ÚAP. Klíčovým hybatelem by mohlo být dokončení digitální katastrální mapy na území celé ČR a následně také implementace směrnice INSPIRE. Radek Boček z Jihočeského kraje vidí situaci v příštích letech následovně: „Budoucnost vidím jako nutnost pokračovat v procesu pořizování ÚAP. Myšlenka kontinuálního sledování úze-

ilu: archiv

řed více než dvěma lety začal platit nový stavební zákon (183/2006 Sb.) a společně s ním vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Tyto právní normy uložily krajům a obcím nemalé sousto, a to zpracovávat tzv. územně analytické podklady (ÚAP), které mají sloužit jako podklad pro tvorbu územních plánů a mají usnadnit celý proces územního plánování. V současnosti mají všechny obce s rozšířenou působností (ORP) své ÚAP zpracovány, práce na ÚAP krajů se finišují. Vzhledem k podílu množství soukromých firem na tvorbě ÚAP a vzhledem k tomu, že nebylo centrálně uloženo, jak ÚAP z geoinformačního pohledu zpracovávat, jsou výsledky a přístupy v jednotlivých krajích velmi různorodé. Na mnoha důležitých krocích, včetně nezbytné standardizace se však shodnou všechny kraje z celé republiky. Položili jsme proto zástupcům všech krajských úřadů několik otázek, abychom přinesli srovnání jak si jednotlivé kraje v procesu pořizování ÚAP stojí a jaké vidí další možnosti rozvoje.

téma / ÚZEMNí plánování

ilu. archiv

mí a sběru exaktních dat je správná a nezbytná a v tom to patří autorům nového sta vebního zákona velký dík. Bez standardizace datových zdrojů pro celou ČR bude ale jejich další využití problema tické a jejich hodnota je tím devalvována.“ Na něj navazuje Jaroslav Pospíšil ze Zlínského kraje, který hodnotí mapové pod klady. „Vše, co se momentál ně děje bez existence digitál ního mapového podkladu, je jen polotovarem, který bude muset být stejně v budoucnu nahrazen něčím na kvalita tivně vyšší úrovni,“ komen tuje situaci Pospíšil. Lucie Panušová a Jitka Macková z Královéhradec kého kraje spojují zvyšování kvality ÚAP s jednotlivými aktualizacemi. „Rezervy jsou především zřejmé v oblasti práce s digitálními podkla dy, ve zkušenostech pracov níků jednotlivých ORP, kte ří jsou odpovědní za pořízení ÚAP, resp. jejich organizační zabezpečení,“ uvádí zaměst nankyně Královéhradeckého kraje. Týmové práce se dotý ká odpověď Václava Vitnera ze Středočeského kraje. „Myslíme, že v horizontu nej bližších let bude třeba dopl nit databázi ÚAP v místech, kde dosud data z nejrůzněj ších důvodů chybí. V delším časovém horizontu by mělo dojít ke sjednocení dato vých modelů GIS a stabiliza ci odborných pracovníků GIS

www.geobusiness.cz

v týmech územních plánova čů,“ popisuje Vitner. Vitner dále zmiňuje pro blematiku měřítka mapo vých výstupů: „Z našeho hlediska pořizovatele kraj ské ÚPD máme pocit, že nový stavební zákon má více negativ než pozitiv. Měřítko zásad územního rozvoje (1 : 100 000) nutně způsobuje

ního hlediska. „ÚAP se snad stanou nejvýznamnějším podkladem pro zpracová ní územních plánů a zásad územního rozvoje, aby se časem výdaje za dodatečné průzkumy a rozbory mohly ještě více minimalizovat.“ S respektem ale pozitiv ními vizemi popisují situa ci Dagmar Saktorová a Ervín

„V rámci možností prostě lepší data územně analytických podkladů než dnes existují, mít nelze.“ poměrně velkou schématič nost grafického výstupu. „První ÚAP (obcí i kraje) ukázaly především nerov noměrnost mezi sídly ORP, která nevycházela pou ze z RURÚ. Tato nerovno měrnost se odráží, a pokud se nepodaří nastavit jed notnou formu ÚAP, tak se také odrážet bude, v kvali tě zpracovaných projektů. Na druhou stranu výhledo vě můžeme říci, že dospěje me k jednomu ze zásadních účelů ÚAP. Tím je porovnání oblastí a obcí na základě stej ných kritérií,“ odpověděla na otázku o budoucnosti ÚAP Hana Mazurová z Olomouc kého kraje. Martina Stuchlíková z Par dubického kraje pohlíží na problematiku také z finanč

Severa z Moravskoslezské ho kraje. „Dost dobře ne lze předjímat další vývoj. Doufáme v určité sjedno cení metodiky a ve zlepše ní na straně poskytovatelů údajů. V souvislosti s akti vitami Ministerstva vnitra ČR můžeme očekávat pře sun části činností spojených s pořizování ÚAP do souhrnu činností spojených s budo váním Digitální mapy veřej né správy. Je velmi prav děpodobné, že v kontextu budování této služby dojde k vytvoření standardů dato vých modelů i kartografic kých znaků. Nepřímo tedy můžeme očekávat také vznik odvozených standardů v ÚAP.“ Návaznost na jiné části veřejné správy než je územní plánování komentuje Tomáš Vaško z Libereckého kra je: „Po zkvalitnění ÚAP by mělo být nalezeno smyslu plné využití zejména jejich tematických databází GIS i pro jiné než územně pláno vací potřeby veřejné správy. Všeobecně je velice udivující, že veřejná správa v některých agendách nerozhoduje dle aktuálních poznatků o území z ÚAP, ale dle starých územ

ně plánovacích dokumentací (starých někdy i 25 let).“ Optimistickou vizi má Pavlína Komešťíková z Ústí nad Labem. „Mohlo by do jít k pochopení důležitosti ÚAP a GIS a tudíž ve výsled ku k personálnímu posílení o odborníky na úřadu.“ Metodiky sjednocení V problematice sjednocování územně plánovací dokumen tace a vytvoření jednotné metodiky pro tvorbu územ ních plánů a územně analy tických podkladů jsou kraje zajedno. Většinou se sho dují na tom, že pro zavede ní metodiky je nejvyšší čas. Aktuální situaci řeší pořizo váním nebo častěji nákupem vlastních metodických doku mentů, které by se o sjedno cení měly postarat. Zavedení metodik do praxe ovšem není pouze otázkou nákupu vhod ného produktu, ale dlouho dobým procesem, který musí někdo řídit a kontrolovat. „Jedna metodika pro ÚAP a územní plány pro celou republiku by byla optimál ním stavem, ale bohužel pravděpodobně nedosažitel ným bez legislativního ukot vení,“ uvedl Jaroslav Pospíšil ze Zlínského kraje. „Přitom ve Zlínském kraji jednotná metodika funguje ke spoko jenosti všech zúčastněných,“ dále dodal. „Jednotná metodika již měla existovat a to povinně respektovaná. V kraji meto diku máme, nemáme nástroj jak si vynutit její dodržová ní, proto zde není jednotný datový model. Pracně tedy data sjednocujeme na kraj ské úrovni, spokojen být nemohu,“ popsal situaci za Jihočeský kraj Radek Boček. Z Karlovarského kra je potom ústy Vlastimila Veselého zaznívá názor, že pro zpracování metodi ky nastane vhodný čas, až všechny kraje své ÚAP poří

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

téma / ÚZEMNí plánování dí. „MMR poté může zhod notit zpracované ÚAP a sta novit metodiku,“ uvedl Veselý. Odlišně vidí situaci Ervín Severa a Dagmar Saktorová z Moravskoslezského kra je. „Vhodný čas na jednot nou metodiku nastal už před lety, kdy se formoval text nového stavebního zákona. Standardizace bude do pro středí ÚAP implementová na během budování Digitální mapy veřejné správy. Zde je vidět, že projekt je vnímán striktně v pojetí informač ních technologií, v rámci kte rých je na rozdíl od územ ního plánování v tradičním pojetí naprosto samozřejmé pracovat se standardy.“ Obdobně vnímá stav také Miroslava Stoukalová z kraje Vysočina. „Pro sjed nocení ÚAP a ÚPD na celém území ČR je již spíše pozdě. Ideální pro jednotnou meto diku se zdála být doba zhru ba před dvěma lety při zavá dění nového stavebního zákona do praxe.“ „Veškeré metodiky k tvor bě ÚAP a ÚPD by mělo pri márně tvořit zejména Ministerstvo pro místní roz voj ČR nebo Ústav územní ho rozvoje. Je žádoucí, aby kraje na těchto dokumen tech spolupracovaly, ale určitě by neměly být nuce ny suplovat činnost MMR a vytvářet, či dokonce naku povat metodiky od soukro mých firem (včetně dato vých modelů),“ uvádí Tomáš Vaško z Libereckého kra je a jedním dechem dodá vá: „Otázkou ovšem zůstává, jak moc předurčovat řešení v ÚPP a ÚPD, aby nebyly ze zpracovávání předem vylu čováni dobří projektanti bez dostatečného technologic kého zázemí a bylo umožně no projektantům používat dostatečnou míru kreativi ty, která je pro zpracovávání ÚPD a ÚPP rozhodně zapo třebí, ale u pracovníků GIS

u pořizovatelů způsobuje při implementaci dokumentů do GIS záchvaty šílenství.“ ORP a kvalita pořízených ÚAP S ohledem na rozdílnou kva litu dat, neexistenci jednot né metodiky a na množství soukromých subjektů, kte ré se do procesu tvorby ÚAP v rámci státu zapojily, jsou výsledky velmi různorodé a často také neporovnatelné. Nelze mezi sebou srovnávat ORP, které mají pouze 5 obcí, s ORP, kde je obcí 50 nebo i více. Nelze, resp. není logic ké a vhodné provádět přes

tu ÚAP Lucie Panušová a Jit ka Macková z Královéhra deckého kraje: „Odevzdané ÚAP ORP nelze jednoznač ně ohodnotit z hlediska kva lity, jejich kvalita je různoro dá. Samozřejmě není možné absolutně porovnat „kvalitu“ jednotlivých ÚAP obcí mezi sebou, už jen kvůli skuteč nosti, že v případě patnác ti ORP Královéhradeckého kraje jsou to charaktero vě (krajinně, ekonomic ky, demograficky…) napros to odlišná území. Vzhledem k tomu, že jde o první poří zení ÚAP a v minulos ti tato agenda neexistova

„Pro sjednocení ÚAP a ÚPD na celém území Česka je již spíše pozdě. Ideální pro jednotnou metodiku se zdála být doba zhruba před dvěma lety při zavádění nového stavebního zákona do praxe.“ né analýzy nad nepřesnými daty, což je často případ již hotových ÚAP. „V rámci možností pros tě lepší data ÚAP než dnes existují, mít nelze,“ uve dl Jaroslav Pospíšil. O krok dál se bude možné posu nout ve chvíli, kdy bude na celém území ČR k dis pozici digitální katastrál ní mapa. Vzhledem k nee xistující metodice hodnotí Vlastimil Veselý z Karlovar ského kraje, Václav Vitner ze Středočeského kraje nebo Radek Boček z Jihočeské ho kraje ÚAP jako velmi rozdílné co se kvality týče. Boček dále dodává: „Lze na jít velice různorodé ÚAP, od výborných až po nedo dělané a mizerné. Nicméně snaha pracovníků na úřa dech územního plánování je vylepšovat a doplňovat a to vidím jako ještě větší plus než vlastní ÚAP.“ Opatrně a s odborným nadhledem hodnotí kvali

26 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

la, můžeme pořízené ÚAP považovat za relativně kvalitní.“ „Otázkou je, jak si tuto kvalitu nadefinujeme,“ uvá dí Tomáš Vaško z Liberec kého kraje a dále dodává: „Domnívám se, že kvalita ÚAP obcí se dá zjednodušeně chápat jako nepřímá úměra k výši finančních prostředků, které musí obec vynaložit na pořízení doplňkových prů zkumů a rozborů. Aneb čím horší ÚAP obcí úřady územ ního plánování pořídí, tím více financí obce vynaloží, aby jim úřady územního plá nování mohly následně for mulovat zadání ÚP. Nikdo rozumný neočekával, že prv ní ÚAP budou dokonalé. Kvalita se bude jistě postup ně zlepšovat, ale dnes si něk teré dokumentace ÚAP obcí bohužel „hrají“ na něco, co nejsou.“ „Žádné ÚAP ORP nejsou vysloveně špatné, někte ré jsou přínosné a podnět

né, záleží hlavně na přístupu zpracovatele. Některé ÚAP ORP mají perfektně zpraco vanou digitální databázi, ale vlastní výstup v podobě roz boru udržitelného rozvoje už takové kvality nevykazuje, jinde je tomu naopak. Do kvality se zásadním způsobem promítl nedo statek věcných standar dů v oblasti obsahu i dat ÚAP a zejména nedopraco vaná metodologie pro tvor bu takového informačního systému o území,“ uved li za Moravskoslezský kraj Dagmar Saktorová a Ervín Severa. Martina Stuchlíková z Pardubického kraje upo zorňuje při zmínce o kvali tě ÚAP také časové hledisko. „Kvalita byla také ovlivně na termínem zahájení prací na jednotlivých ÚAP, a pro to se výsledky mnohdy velmi liší,“ uvedla. Na podobný pro blém upozorňuje také Hana Mazurová z Olomouckého kraje. „Kvalita zpracovaných ÚAP se liší dle zpracovate le a také dle podle času, který zpracovatel dostal v souvis losti s dotačními tituly IOP.“ „Můžeme říci, že větší zpra covatelé kladli důraz na jed notné objektivní metodic ké zpracování (bez něhož by zpracování více ORP nebylo reálné),“ uvedla dále Mazurová. „ÚAP ORP v kraji Vysočina jsou velice různorodá. Pro 15 ORP v našem kraji jsme napočítali 9 různých dodava telů části ÚAP a z toho 2 ORP zpracovávali ÚAP vlastní mi úředníky. Na kvalitě ÚAP se také „podepsala“ velikost území. ORP s 90 obcemi měly oproti těm, co mají obcí tři cet, rozdílné výchozí posta vení při tvorbě ÚAP,“ zhod notila situaci v kraji Vysočina Miroslava Stloukalová. Za ORP Ústí nad Labem uvedla Pavlína Komešíková, že kvalita ÚAP je úměr ná času, který byl k dispo

téma / ÚZEMNí plánování

ilu. 2x archiv autora

zici a možnostem technic kého vybavení a finančního zabezpečení. „Jelikož bylo nutné dodržet stanovený ter mín, je úspěch, že jsou první ÚAP pořízeny,“ uvedla dále Komešíková. Kdo zpracovával ÚAP? Do procesu pořizování ÚAP se zapojilo velké množství soukromých společnos tí, z nichž některé se dříve v oblasti územního pláno vání nepohybovaly. Není se však čemu divit, protože ÚAP přinesly obrovské možnos ti při tvorbě datových mode lů, sběru, správě a distribuci dat, při tvorbě extenzí exis tujících programů, při imple mentaci webových řeše ní, prostorových analýzách nebo finálních vizualizacích. Většina krajů je tudíž pokry ta různorodými výsledky, z nichž značná část je sjedno cena alespoň na úrovni dato vých modelů. Některé obce s rozšířenou působností se na zpracování podílely poměr ně výrazně, převládal ovšem způsob zakázek externím společnostem. „ORP se do práce na ÚAP zapojovaly v rozdílné míře, od 75% zpracování vlastní mi silami až po zadání fir mě. Krajský úřad si podklady zpracoval sám, vlastní RURÚ potom zadal externímu dodavateli (EKOTOXA), opo nenturu výsledku proveděl celý úřad a místní experti,“ www.geobusiness.cz

komentoval situaci v Jiho českém kraji Radek Boček. Všechny ORP Karlovarské ho kraje dle slov Vlastimila Veselého využily při tvorbě ÚAP externích služeb. „Celé ÚAP kraje zpracovávají pra covníci krajského úřadu, pouze část SWOT analýzy byla zpracována dodavatel sky,“ dodal Veselý. Rovněž v Olomouckém kraji byly ÚAP ORP zpra covány externím dodavate lem s menší mírou zapojení pracovníků úřadů. „Krajský úřad se do zpracování ÚAP obcí zapojil jako jeden z nej významnějších zpracovatelů nadregionálních dat,“ zhod notila situaci v kraji Hana Mazurová. Krajský úřad Královéhra deckého kraje se také významnou měrou podílel na plošném sběru některých dat. „Při tvorbě ÚAP využila většina úřadů ORP ve větší či menší míře služeb externích dodavatelů, pouze dva úřa dy královéhradeckých ORP vytvořily své ÚAP prostřed nictvím svých zaměstnanců. Krajské ÚAP jsou majorit ně tvořeny pracovníky kraj ského úřadu, RURÚ si nechal kraj zpracovat subdodavate lem,“ popsaly situaci Lucie Panušová a Jitka Macková. V sousedním Pardubickém kraji si celé ÚAP pro svůj správní obvod ORP zpra covaly Pardubice a Chru dim. Ostatní ORP se podíle

ly především sběrem dat od poskytovatelů, zajištěním podkladů pro RURÚ a kon zultacemi se zpracovatelem. „Pardubický kraj zajišťo val pro ÚAP kraje sběr dat od poskytovatelů, vytvořil digitální tematickou databá zi jevů dle datového mode lu, zajistil podklady pro RURÚ, zpracoval vlastními silami výkres limitů využi tí území a výkres záměrů na provedení změn v území,“ komentovala situaci Martina Stuchlíková. „V Moravskoslezském kra ji se do tvorby ÚAP nejvíce zapojil úřad územního plá nování města Kopřivnice, který ÚAP pořídil bez pomo ci projektanta. Ostatní úřa dy přistupovaly k problema tice různě. Téměř všude mají kvůli ÚAP nové zaměstnan ce, většinou specialisty na GIS bez zkoušky odborné způsobilosti pro územní plá nování,“ uvedli Ervín Severa a Dagmar Saktorová. Ojedinělý přístup zvolil Zlínský kraj, kde byla datová základna ÚAP i RURÚ zpra covány stejnou zpracovatel skou firmou. Výsledná data i závěrečné RURÚ jsou tudíž mezi sebou vzájemně porov natelné. „Ve Zlínském kra ji se do procesů tvorby svých ÚAP aktivně zapojily jed notlivé ORP, především při zjišťování jevů, které doplňu jí průzkumy území,“ zhodno til situaci ve Zlínském kraji

Jaroslav Pospíšil. „ÚAP ORP byly většinou pořízené díky IOP exter ně, i když jedno ORP si kom pletovalo tuto dokumentaci z mnoha externě zpraco vaných částí samo, což je bohužel zejména na texto vé části zřetelně vidět. První dokumentace ÚAP kra je projednaná v srpnu 2008 byla zpracována komplet ně externě zejména z dat vzniklých při pořizování ÚP VÚC a ZÚR,“ uvedl Tomáš Vaško z Libereckého kraje. Pro zpracování nyní pořizo vané druhé dokumentace se kraj chystá zaujmout již jinou strategii. „Tato dokumentace bude vytvořena již z tematic ké databáze ÚAP, spravova né krajským úřadem z úda jů o území od poskytovatelů údajů. Textovou a grafickou část podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území zpracuje krajský úřad a zpra cování textové a grafické čás ti rozboru udržitelného roz voje území plánujeme zadat externě,“ dodal dále Vaško. Ve Středočeském kra ji byly ÚAP ORP zpracová ny převážně firmami (napří klad GEPRO, GEOREAL, IKP Consulting Engineers, DHV, IRI, GEFOS, T-MAPY a další). „Úřady územního plánování samy vytvářely své ÚAP jen výjimečně, pře vážně z důvodu pracovní ho vytížení,“ popsal situaci v kraji Václav Vitner.

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

téma / ÚZEMNí plánování

Geoinformatik nebo urbanista Všichni oslovení zástupci krajských úřadů se shodu jí na tom, že v jednotlivých ORP je nedostatek kvalifi kovaných lidí pro pořizová ní ÚAP. Logicky není možné v tak krátké době po začát ku pořizování ÚAP obsadit všechna pracovní místa na všech ORP lidmi s dostateč ným vzděláním v oboru geo informatika a územní pláno vání. Neexistuje mnoho lidí, kteří disponují znalostmi v obou oborech a pokud už existují, pak často dají před nost práci ve firmě, kde je vyšší finanční ohodnocení. Většina ORP Olomouckého kraje vykazu je nedostatek kvalifikova ných pracovníků i pracovní ků na ÚAP vůbec. „ÚAP by ve většině ORP měli zpracová vat dva lidé, v našem kraji se tak děje pouze v jedné ORP. Nejlepší by byla kombinace pracovníka GIS a urbanisty,“ popsala situaci v Olomouc kém kraji Hana Mazurová. V Libereckém kraji je situ ace s kvalifikovanými pra covníky v jednotlivých ORP velice rozdílná a situace je uspokojivá v 50 procentech ORP. Ministerstvo pro míst ní rozvoj přitom předpoklá dalo na ÚAP vznik dvou až tří pracovních míst v jed notlivých ORP. „Ideální se nám jeví vzdělání v oblasti geografie či geoinformatiky

v kombinaci s praxí v územ ním plánování. Pouze čis té urbanistické vzdělání na agendy ÚAP zřejmě nestačí. Nejde totiž o neustálou sprá vu dat v GIS, ale o komplex ní multidisciplinární pohled na celé území ORP s ohle dem na širší vztahy a vaz by,“ komentoval požadavky na ideální pracovníky Tomáš Vaško. Na zajímavou skuteč nost upozorňuje Radek Boček z Jihočeského kraje. Podle něj je již situace rela tivně uspokojivá, i když ne jde o „hotové profesionály“. „Vidím snahu se učit, zlepšo vat se, což je z dlouhodobého hlediska pro veřejnou sprá vu lepší než kdyby na půl roku najala za velké peníze „hotové profíky“ a pak nebyl nikdo, kdo by jejich (snad) dokonalou práci uměl udržo vat a využívat,“ dodal Boček. Velmi dobrá je situace ve Zlínském kraji. „Všechny ORP ve Zlínském kraji mají každý jednoho pracovníka, který má na starosti agendu ÚAP. Obecně je výhodnější, když jde o geoinformatika, který se vždy dokáže územní plánování doučit. Obráceně to nefunguje, klasický územ ní plánovač není schopen kvalitní data ÚAP pořizovat a udržovat,“ uvedl Jaroslav Pospíšil. Martina Stuchlíková z Pardubického kraje popsa la situaci následovně: „Na jednotlivých ORP není dostatek kvalifikovaných lidí pro pořizování ÚAP. Jeden

28 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

člověk často zajišťuje poři zování ÚP i ÚAP. Tito pra covníci neovládají dosta tečně software zakoupený pro pořizování a aktualiza ci ÚAP. Mělo by jít o geoin formatika se znalostí územ ního plánování nebo člověka vzdělaného v územním plá nování s absolvováním něko lika kurzů pro práci s geoda ty. Rozhodujícím faktorem je však zájem o obor a ochota se dále vzdělávat.“ Také v Karlovarském kraji se ORP potýkají s nedostat kem kvalifikovaných osob. „Určitě by mělo jít o oso bu znající územní plánovaní včetně znalosti geoinforma tiky. Problém je však skuteč nost, že zaměstnanci nemají dostatek času se problema tice věnovat, protože mají na starosti další agendy,“ zhod notil situaci na Karlovarsku Vlastimil Veselý. Rovněž Václav Vitner ze Středočeského kraje zmi ňuje důležitost obou dru hů kvalifikace. „V počáteční fázi tvorby ÚAP se nám jeví jako důležitější geoinforma tik, neboť se musí celý sys tém ÚAP správně a funkčně založit, což je práce technič tějšího charakteru.“ Podle názoru Miroslavy Stloukalové z kraje Vysočina je nejlepší spolupráce geo informatika s územním plá novačem. „Tak to také na úřadech pořizovatelů fun guje, ale dostatek kvalifiko vaných pořizovatelů ÚAP není. Komfort je již to, že na úřadě územního plánování

je jeden člověk, který nemá na starosti nic jiného než ÚAP. Ve většině případů však tito úředníci mají mnoho jiné pořizovatelské činnos ti,“ hodnotila kriticky situaci v kraji Stloukalová. Názory pracovníků vět šiny krajů potvrdila z pra xe z ORP Ústí nad Labem Pavlína Komešíková. „Obecně není dostatek kva lifikovaných pracovníků. Jejich kvalifikace by měla být jak pro geoinformati ku pro zabezpečení datové ho skladu, konverzi, digita lizaci, vektorizaci dat, jejich export a import, tvorbu metadat a prostorové analý zy, tak zároveň pro územní plánování.“ Bariéry pro kvalitní ÚAP Jako jeden z velkých problé mů spatřují zástupci krajů v absenci kvalitního mapo vého podkladu, ke kterému by měly být ÚAP vztaženy. Často je také zmiňová na špatná kvalita a obsah poskytovaných dat, nejed notné datové modely nebo chybějící metodické vedení ze strany Ministerstva pro místní rozvoj ČR. „Nejednotná metodika při pořizování, nedostatečně konkretizovaná forma výstu pu, nevyhovující legislativ ní rámec pro poskytovate le dat (například neexistující sankce ve stavebním záko ně pro poskytovatele dat, kteří nesplní svou zákon nou povinnost, neuspokojivě definovaná forma poskyto vaných dat), to všechno jsou pro nás výrazné slabiny sou časných ÚAP,“ uvedly Lucie Panušová a Jitka Macková z Královéhradeckého kraje. O slabých možnostech dal šího využití ÚAP se zmiňu je Hana Mazurová z Olo mouckého kraje. „Bariérou je určitě nejednoznačný postoj k metodě zpracová ní, neochota úřadů do nejis tého projektu vkládat lidský

ilu. archiv autora

V kraji Vysočina se potom podle slov Miroslavy Stloukalové na tvorbě ÚAP podíleli úředníci úřadů územního plánování za spo lupráce informatiků z oddě lení GIS. Úřady si části ÚAP, někde více, jinde v men ší míře, zadávaly. „Některé ORP zpracovávaly ÚAP samy. Byly to spíše menší ORP a bohužel tím pominul jejich nárok na dotace,“ zmí nila stinnou stránku samo statnosti Stloukalová.

foto: archiv cagi

téma / ÚZEMNí plánování potenciál nebo nemožnost využití sesbíraných dat v šir ší podobě (nejen pro územní plánování).“ O špatné nebo přesně ji nedostatečné spolupráci mezi pořizovatelem a posky tovateli hovoří Pavlína Komeštíková z ORP Ústí nad Labem a přidávají se k ní rovněž Dagmar Saktorová a Ervín Severa z Moravsko slezského kraje. „Problém je především s příliš obecnou metodologií pro celý proces pořizování ÚAP. Dále je pro blém se vstupními daty, kte rá nejsou v digitální podobě, neobsahují metadata, nejsou aktuální, nejsou zasílána poskytovatelem automatic ky a nejsou poskytovatelem verifikována.“ Podobný názor zaznívá i z úst Tomáše Vaška z Libe reckého kraje: „Velkým pro blémem je neschopnost centrálních poskytovate lů zpracovávat a poskyto vat nové skutečnosti v úze mí. Pokud pořizovatelé ÚAP nechtějí čekat rok či dva až jim centrální poskytovatel něco zapracuje a zašle, musejí si sami generovat data z růz ných rozhodnutí, vyhlášek a nařízení. Obecně někte ří poskytovatelé údajů mají tendenci poskytnout úda je o území pouze jednorá zově a odmítají pochopit, že potřebujeme i následné zasí lání aktualizací. Na druhou stranu, když dostaneme kaž dý měsíc novou síť technic ké infrastruktury v CAD bez vyznačení provedených změn, je to zbytečně často.“ Další bariérou je podle Vaška jednoznačně absence kva litní vektorové katastrální mapy od ČÚZK, nedostateč né údaje o území a absen ce jednotného datového modelu. O slabém zapojení něk terých subjektů hovoří Miroslava Stloukalová z kra je Vysočina. „Velkou roli při zadání ÚP a změny ÚP hra www.geobusiness.cz

Načerpat zkušenosti můžete také na odborných setkáních jako je například seminář Územní plánování a GIS, pořádaný každoročně Českou asociací pro geoinformace.

jí přání zastupitelstva obce, majitelů pozemků, případ ných investorů. Mnozí z nich se však do procesu pořizo vání ÚAP vůbec nezapoji li a jejich záměry, často ani limity a hodnoty v ÚAP ne jsou. Největší bariérou při těch „úvodních“ ÚAP bylo zapojení, nebo spíše neza pojení jednotlivých obcí do tvorby ÚAP. Pořizovatelé ÚAP sice každou obec obesla li s promyšleně sestaveným formulářem, ale v řadě přípa dů to byla marná práce. V pří padě ORP s 80 či 90 obcemi to není vůbec snadné.“ Vyřeší vše Digitální mapa veřejné správy? Digitální mapa veřejné sprá vy (DMVS) by mohla do ÚAP přinést čerstvou krev, ale také mnoho rizik. Měl by být mapový produkt, který sjed notí ortofotomapy, technic ké mapy měst, účelové kata strální mapy a především kvalitní digitální katastrální mapy do jednotného mapo vého podkladu použitelného v celé veřejné správě. Zatím je tento projekt v počát cích, ale kraje v něm začína jí spatřovat možnou cestu vývoje dalších ÚAP a pohlíží na něj vesměs pozitivně. Nezapomínají však na kri tickou stránku věci a napří klad Martina Stuchlíková z Pardubického kraje hod

notí DMVS také jako vel mi časově, finančně a per sonálně náročný projekt. Riziko spatřuje také Radek Boček z Jihočeského kraje. „Projekt vnímám pozitivně, ale obávám se, že jde o další velký projekt, který se s vel kou pompou rozběhne a poté nedotáhne. ÚAP by měly být včleněny do DMVS jako její nedílná součást. “ Jedno z významných pozi tiv uvádějí Lucie Panušová a Jitka Macková z Králové hradeckého kraje. „Také my vnímáme DMVS pozitiv ně. Pokud bude projekt zpracován kvalitně, pů jde o možnost sjednocení postupu pořízení a aktuali zace vybraných částí datové složky ÚAP.“ Na zajímavou skuteč nost „boje“ mezi odborní ky a politiky upozorňuje Hana Mazurová z Olomouc kého kraje. „Z informací mě dostupných se domnívám, že DMVS by měla být pilotním projektem IOP, kde by byla podpořena legislativou a také vybavením na ORP a násled ně by do ní mohly být vloženy informace shromážděné v rámci tvorby ÚAP. Opačný postup, ve kterém se dnes nacházíme, bohužel vzbu zuje (čemuž se nedivím) nechuť úřadů a pracovníků na nich k větší aktivitě, kte rá by nemusela přinést žáda

né ovoce. Tento postup také neposkytuje dostatečnou záruku úspěchu ani pro pra covníky, kteří by projekt měli obhajovat u politického vede ní,“ uvedla Mazurová. Tomáš Vaško z Liberecké ho kraje problematiku DMVS vidí zejména z pohledu kata strálních map. „Bohužel se ukazuje, že stále přetrvá vá základní problém geod at v ČR, kterým je absence kvalitní vektorové katastrál ní mapy vytvořené a spra vované ČÚZK. Obávám se, že bude větší část proinves tována kraji na její vytvoře ní nebo vytvoření její dočas né náhrady. Nicméně většina krajů chce dosud z peněz na DMVS vytvořit i geoportál na ÚAP. DMVS tedy znamená pro ÚAP příležitost v oblasti zpracování vektorové katast rální mapy (základní či plno hodnotné vlastnické) a dále v oblasti vybudovat kvalitní softwarovou a hardwarovou infrastrukturu GIS.“ V podobném duchu hod notí situaci rovněž Dagmar Saktorová a Ervín Severa z Moravskoslezského kra je a dodávají: „Vzhledem k tomu, že půjde o řeše ní v oblasti IT, bude koneč ně vytvořen předpoklad pro vznik standardů v oblas ti obsahu a struktury infor mací, kartografického vyjá dření a datových modelů. Prostřednictvím DMVS bude zajištěn kontinuální sběr informací o území a koncen trace dat na krajích, čímž lze snížit pracnost a náklady na pořizování ÚAP. Vlastní portál ÚAP zjednoduší sběr a redistribuci dat o stavu úze mí a umožní zpřístupnit tato data veřejnosti.“ Teprve čas ukáže, jak se ÚAP budou vyvíjet v dalších měsících a letech. Je zřejmé, že je to nová a relativně málo prozkoumaná oblast, ve kte ré se dočkáme mnoha změn a překvapení. • — Jaroslav Burian

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

rozhovor

Martin Tunka: SuperGIS územního plánování? Hluboký omyl

Většina obcí s rozšířenou působností (ORP) v ČR má za sebou úspěšný proces pořizování územně analytických podkladů (ÚAP), kraje začínají finišovat s krajskými ÚAP. Jak byste zhodnotil poslední dva roky od zavedení nového stavebního zákona? Jsou to roky adaptace na

nové právní předpisy sta vebního práva se vším, co to provází. Obecná zkušenost z různých států je, že adap tace na jakoukoliv novou právní úpravu trvá tři až pět let. Předpokládané příno sy i neočekávané problémy se budou projevovat postup ně a proto je předčasné v té to chvíli vynášet generální hodnocení. Nutná je trpěli

30 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

vost, přesné vyhodnocování zkušeností i příčin problémů – zda jsou v předpisech nebo v jejich provádění, zda vyplý vají z podmínek jednotlivých úřadů nebo třeba z očeká vání splnitelných úpravami jiných předpisů. Právní úprava územ ně analytických podkla dů vychází z předpokladu dodržování platných před

pisů, které není možné zpo chybňovat, například že vlastníci staveb mají doku mentaci jejich skutečného provedení, jak je uloženo už několik desetiletí, že veřejná správa má doklady o vzniku všech omezení v území, která tradičně uplatňuje ve svých vyjádřeních apod. Po počá teční nervozitě v roce 2007, která vyvolávala množství

foto: miloslav jančík

Územně analytické podklady zaměstnávaly a stále zaměstnávají územní plánovače a urbanisty, především však nedaly spát všem 205 obcím s rozšířenou působností. Jaké potíže provázely jejich pořizování a proč zatím všechny obce své podklady nedodaly, vysvětlil GeoBusinessu Martin Tunka, ředitel odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.

rozhovor

foto: archiv mmr ČR

otázek a nejasností, došlo k uklidnění a k hledání vhodných postupů k poří zení ÚAP. Je zřejmé, že na právní úpravu analýz úze mí pro účely územního plá nování byla zralá doba a že byla obecně pozitivně při jata. Ministerstvo pro míst ní rozvoj (MMR) i jednotli vé kraje uskutečnily mnoho pracovních jednání, semi nářů a konzultací pro úřady územního plánování a kromě navýšení státního příspěv ku obcím se povedlo prosadit v Integrovaném operačním programu (IOP) příspěvky na zpracování ÚAP. Jakou vidíte budoucnost ÚAP v nejbližších letech i v delším časového horizontu, například deseti let? Je co zlepšovat? S povinností trvale pořizo vat a aktualizovat ÚAP zís kalo 205 úřadů obcí s roz šířenou působností (úřady územního plánování – ÚÚP) zcela novou úlohu soustav ně sledovat a vyhodnoco vat stav území a tím přestaly být pouhými administráto ry pořizování územně plá novací dokumentace obcí. Zvládnout tuto novou roli je náročnější pro úřady, které neměly předchůdce v okres ních úřadech. Zodpovědnost za trvalé sledování a vyhod nocování stavu území totiž tuto jeho „správu“ nelze pře nášet na externí dodavate le. Bylo by to popřením úče lu ÚAP obcí, ani ji za ÚÚP nemohou suplovat kraj ské úřady. Pro ty pořizo vání ÚAP krajů tak zásad ní novinkou není, již dříve pořizovaly územně tech nické podklady a průzku my a rozbory při pořizová ní územních plánů velkých územních celků. Pro maxi mální přínos ÚAP, tedy aby ÚAP obcí a ÚAP krajů neob sahovaly totéž, ale navzá jem se doplňovaly, je zásadní www.geobusiness.cz

Z veřejného projednání politiky územního rozvoje v Brně v září 2008

spolupráce krajských úřadů s úřady územního plánování. Přestože ÚAP vychá zí z dlouhodobé tradice (průzkumy a rozbory úze mí povinné při pořizová ní územně plánovací doku mentace, pořizování územně technických podkladů), zce la nová je soustavnost ana lýz celého území ČR ve dvou odlišných podrobnostech — jejich pravidelná a trvalá aktualizace každé dva roky, zavedení povinnosti mno ha subjektů, stojících mimo územní plánování, poskyto vat vstupní údaje pro zpra cování ÚAP a v neposled ní řadě, oproti předcházející praxi, standardizace postu pů i výstupů těchto analýz. Zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvo je území, 1. etapy pořizová ní ÚAP, je velkou inventu rou nejrůznějších představ, očekávání a iluzí o reálném stavu informací o území. Odkrývá skutečný stav pod mínek pro územní analýzy i pro vznik „informační spo lečnosti“. Tato významná, i když z hlediska účelu ÚAP vedlejší zjištění, neukazují na problémy ÚAP, respekti ve na dokonalost či nedoko nalost jejich právní úpravy. Pro její rozsah i podrob nost byly limitující napří klad podmínky pořizovate lů i uživatelů ÚAP (vybavení všech potřebnou technikou). Pomocí předpisů nebylo

možné uložit to, co by neby lo reálně splnitelné napří klad z důvodů neexistují cích mapových podkladů stejnorodé kvality pro celé území, které by ve své digi tální formě garantovaly sou místnost zobrazení zjiště ných skutečností s digitální formou státního mapového díla. Požadavky na způsob poskytování a zveřejňová ní ÚAP také musí vycházet z možností nejméně vybave ného pořizovatele, respekti ve uživatele a podobně. Podmínky pro zpracová vání a užívání ÚAP pomo cí výkonných informačních technologií veřejná sprá va postupně vytváří teprve nyní v souvislosti s e-govern mentem. Jejich řešení bude nejednoduché, náročné na čas i peníze – viz například práce na INSPIRE a záměr na vytvoření Digitální mapy veřejné správy (DMVS). Zkvalitnění vnějších rám ců pro územně plánovací činnost přispěje i k její větší efektivnosti, čekání na tato zlepšení však nemůže územ ně plánovací činnosti blo kovat. Průzkumy územního plánování se musely a musí provádět s ohledem na reál ně existující podmínky veřejné správy, k jejich zlep šování přispívají ÚAP právě zjištěním skutečného stavu těchto podmínek. V současnosti je nejdů ležitějším krokem vyhod

nocení kvality zpracova ných ÚAP obcí a ÚAP krajů a vyhodnocení problémů, které se při jejich pořizování ukázaly. Kvalita ÚAP obcí je už nyní prověřována v praxi tím, jak jsou využitelné pro zpracování územních plá nů obcí. IOP umožnil úřadům územního plánování nechat si zpracovat podklady pro ÚAP na objednávku – exter ně. Smysl ÚAP však spočí vá v soustavné činnosti ÚÚP a tuto činnost za ně nemůže trvale vykonávat sjednaná firma. Smysl IOP byl napo moci ve vytvoření nástro je (ÚAP), nastává učení jak tento nástroj co nejlé pe využívat v činnosti ÚÚP i stavebních úřadů, jak jej dál zkvalitňovat. Další pravidelné aktua lizace ÚAP a jejich porov nání umožní postihnout trendy změn v území, trva le sledovat stav „pacienta“ a jeho vývoj v podrobnosti, potřebné nejen pro územní plánování. Zkvalitňování ÚAP v dal ších aktualizačních cyklech včetně soustavného doplňo vání údajů o území a zlepšo vání jejich vypovídací kvali ty, podmíněné lepší kvalitou mapových podkladů, by mělo přispět k úspoře veřej ných prostředků, vynaklá daných na zjišťování již zjiš těného a dostupného v ÚAP. Jsem přesvědčen, že ÚAP v budoucnosti poskytnou základ pro řadu analýz pro váděných nyní „autonomně“ jednotlivými složkami veřej né správy. Palčivým a často diskutovaným problémem v územním plánování je tvorba metodiky, která by sjednotila územně plánovací dokumentace (ÚPD) na celém území. Nepřišel právě nyní ten vhodný čas, když jsou k dispozici sesbíraná

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

rozhovor vy, jejíž vznik v souvislosti se zákonem o registrech inicio valo Ministerstvo vnitra ČR, mnohému napomůže.

Při přednášce na semináři Územní plánování a GIS v červnu 2007

la stavebního zákona, kte rá tento termín posunula do konce roku 2015. To zname ná, že do té doby se budou stále používat „stará“ ÚPD obcí s různorodým obsahem. Některé kraje dotují obcím pořízení územních plánů za podmínky, že budou zpra covány v krajem stanove né digitální formě a dato vém modelu. Použití tohoto požadavku pro všechny obce bez výjimky je vzhledem k vyvolaným nákladům dis kutabilní. Problematičnost tohoto požadavku je zřej má zejména u malých obcí bez významného územního rozvoje, u kterých může být podíl nákladů na GIS zpraco vání z celkové ceny územní ho plánu značný. Jako je nezbytné roz lišovat právně závaznou instrukci (ÚPD) od právně nezávazného podkladu pro její zpracování, tj. zjišťování a analýz stavu území (ÚAP), stejně tak je nutné rozlišovat problematiku případného sjednocení digitální formy jejich vyjádření od otázky digitální formy zpracová ní ÚAP. V debatách, které nerozli šují tyto dva rozdílné přípa dy, zaznívají názory, že sjed nocující metodikou by měl být jen jakýsi technologic ký návod pro digitální formu územně plánovací činnosti, resp. pro superGIS územní ho plánování. Při povrchním pohledu zvenčí, například

32 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

očima jiné disciplíny, se může územní plánování jevit jako celek „superGIS“, pra cující s vlastními daty. To je však hluboký omyl, neboť územní plánování vždy pra covalo především s externí mi podklady od subjektů na ÚP nezávislých. A z těchto podkladů jen některé mají naději transformovat se do formy digitálních geod at; řada důležitých podkla dových údajů je vyjádřena negraficky, pomocí slov. Ale i u těch nadějných, tj. geo grafických, resp. mapových údajů se územní plánová ní musí spokojit s takovými, jaké jsou, neboť mapové pod klady ÚP vznikaly v nestej ném čase a k nestejným úče lům. Například podzemní inženýrské sítě se zaměřova ly a zaměřují podle finanč ních možností a potřeb jejich vlastníků; některé vel mi přesně a nezávisle, jiné v závislosti na nadzemních stavbách a například kana lizace či vodovody mnoha obcí nejsou zaměřeny vůbec. A to zde ani nezmiňuji trans formaci těchto map nejrůz nějšího původu a přesnos ti do digitální formy. Nebo skutečnost, že ani význam né a k tomu určené státní instituce nemají na zmapo vání mnoha věcí (napří klad památkových) a jejich digitální vyjádření dosta tek finančních prostředků. Není však vyloučeno, že tzv. Digitální mapa veřejné sprá

Právě vytvořené ÚAP jsou často velmi různorodé z pohledu digitálního i odborného zpracování. Budou ze strany MMR podnikány nějaké kroky k sestavení metodických pokynů pro digitální zpracování a pro tvorbu rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ)? Vedle řady školících akcí o metodice pořizování ÚAP a konzultačních dnů, které v letech 2007 až 2008 orga nizovalo přímo MMR v Pra ze i v mnoha městech po celé republice, byla založe na stálá webová strán ka „Metodické návody“ na adrese www.uur.cz. Digitální forma zpracování ÚAP není stavebním zákonem naříze na – viz výše zmíněné limi tující vybavení všech pořizo vatelů a uživatelů potřebnou technikou. V současné době zpracovávají pro MMR dva odborné týmy analý zu poskytování a zveřejnění ÚAP obcí a analýzu způso bů zpracování RURÚ. Cílem je vymezit standard garan tující naplnění účelu ÚAP. Po projednání těchto prací a „doladění“ jejich výsledků by měly tyto „garantované standardy“ sloužit ÚÚP při aktualizacích ÚAP obcí jako vodítko k použití vhodných přístupů. Z krajských úřadů často zní, že na jednotlivých ORP nejsou dostatečně kvalifikovaní lidé, zejména z pohledu geoinformační gramotnosti. Pracovat s GIS se člověk nenaučí na jednom školení. Napadá vás, jak řešit tento stav v příštích letech? Dostatek kvalifikova

foto: archiv redakce

data v digitální podobě pro celé území ČR? Jde o dvě témata – stan dardizace vstupů územně plánovací činnosti a stan dardizace jejich výstupů. Standardizovat vstupy je a ještě bude velmi nároč né, možnosti a výsledky této standardizace nejsou ale rozhodující pro standardiza ce výstupů. Územně plánovací doku mentace je instrukcí pro roz hodování o změnách území, není a nemůže být popisem jeho stavu, i když na zákla dě jeho znalosti je zpraco vána. Dlouhodobě, téměř dvacet let, probíhaly debaty o sjednocení obsahu výkresů této závazné instrukce, její ho vyjádření ve výkresech. Používání nových digitál ních technologií zpracová ní a zobrazování geogra fických dat rozšířilo tuto debatu o téma sjednocení digitální formy grafiky ÚPD. Sjednocení obsahu územ ních plánů (druhů vymezo vaných ploch) bylo prove deno zejména vyhláškou č. 501/2006 Sb., „o obecných požadavcích na využívá ní území“ spolu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., „o územ ně analytických podkladech, územně plánovací doku mentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“. Prosazení tohoto jednot ného obsahového standar du výkresů územních plánů je dlouhodobá věc. Zhruba 4000 obcí má územně plá novací dokumentaci vytvo řenou za často velmi rozdíl ných požadavků na jejich zpracování podle předpisů z roku 1976, novel v letech 1990 a 1998. Tyto dokumen ty nejde jednoduše převést do jedné formy vyjádření bez přehodnocení jejich obsa hu. Proto byl pro nahraze ní „staré“ ÚPD obcí stano ven jako termín rok 2012. Z obavy, že to řada obcí nestihne, byla přijata nove

rozhovor ných lidí ve veřejné správě, obzvláště v oborech, které jsou lépe odměňovány v sou kromém sektoru, je obec ný problém, jehož řešení je v kompetenci příslušných ministerstev. Ministerstvo práce a sociálních věcí zod povídá za Katalog prací, kte rý upravuje mzdy ve veřej né správě, jeho úpravu MMR iniciovalo s ohledem na náročnost územně pláno vací činnosti i činnost na stavebních úřadech, výsle dek je ale závislý na mnoha okolnostech. Správa ÚAP je trvalou čin ností územního plánovače (schopného analyzovat stav území a navrhovat zastupi telstvům potřebná opatření, například zda pořídit územní plán, připravit podklady pro rozhodnutí o vhodné vari antě, zda současně pořizovat regulační plán), pro kterou má zásadní význam podpo ra správce informací, vstu pujících a využívaných při územně plánovací činnosti ÚÚP. Zmiňovaná geoinfor mační gramotnost pracov níků úřadů obcí s rozšířenou působností je rozhodující pro provozování informač ních systémů úřadu obce, jeho kvalita může významně napomáhat i územnímu plá nování. Informatizace veřej né správy je v kompetenci Ministerstva vnitra a v závis losti na jejím dosaženém sta vu lze předpokládat novelu ustanovení předpisů sta vebního práva, které pro zatím digitální formu ÚAP nenařizují a ani nařizovat nemohou. Zůstaňme ještě jednou u odborné kvalifikace. Proč je v současné době vykonání zkouška zvláštní odborné způsobilosti (ZZOZ) umožněno pouze lidem s urbanistickým vzděláním? Mnoho geografických kateder přitom v mnoha www.geobusiness.cz

oblastech připraví své absolventy minimálně na stejné odborné úrovni. Je potřeba rozlišit získání osvědčení zvláštní odbor né způsobilosti (ZOZ) pod le zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků ve znění pozdějších přepisů, od splnění kvalifikačních požadavků vzdělání a praxe

dě vykonávána (alespoň jed ním) kvalifikovaným pracov níkem, pod jehož vedením se na této činnosti podíle jí další pracovníci s osvěd čením ZOZ a s potřebnými odbornými znalostmi napří klad GIS, oboru geografie apod. Z profilů výuky na geo grafických fakultách vyso kých škol je zřejmé, že jejich absolventi nemají vzdělá ní pro obor územní plánová

Novela stavebního zákona obsahuje návrh na změnu § 24, podrobněji rozebírající požadavky na vzdělání. pro územně plánovací čin nost podle § 24 stavebního zákona. K získání osvědčení ZOZ příslušný zákon nesta novuje požadavky na vzdě lání zmiňované v otázce. Jiná věc je splnění kvalifi kačních požadavků vzdělání a praxe pro územně plánova cí činnost. Pro ni je nutnou podmínkou nejen osvědče ní ZOZ, ale alespoň vysoko školské vzdělání se staveb ním zaměřením a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (§ 24 odst. 3 písm. c) stavebního záko na). Z požadovaného vzdě lání uděluje ministerstvo výjimku podle § 195 staveb ního zákona v případě proka zatelné kvality práce na úse ku územního plánování. Ze znění § 24 odst. 1 stavební ho zákona, kdy „krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánova cí činnost úředníky, splňují cími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánova cí činnosti“, nevyplývá, že tyto požadavky musí splňo vat všichni pracovníci úřa du. Účelem této právní úpra vy je, aby bylo zaručeno, že odborná územně plánovací činnost je na příslušném úřa

ní, které by zahrnovalo výu ku všech potřebných znalostí a souvislostí. Jak je možné, že některé obce s rozšířenou působností i přes zákonnou povinnost ÚAP nepořídily? Z dosavadních zjištění vyplývá, že pouze jeden jediný magistrát není scho pen sdělit, kdy jeho úřad územního plánování pořídí ÚAP pro celé správní obvod obce s rozšířenou působnos tí. Několika dalším obcím se sice nezdařilo splnit termín prosinec 2008, ale ty je, sice se zpožděním, právě dokon čují. V závěru loňského roku žádný z krajských úřadů neinformoval o nutnosti při jmout opatření pro případ, že by jimi řízené úřady územ ního plánování nemohly splnit povinnost pořídit ÚAP. Otázka, jak je možné, že nejsou plněny povinnos ti stanovené zákony, je na místě, nezbytné je zjištění a rozbor příčin konkrétního případu, potřebná opatření však mohou být řešena až ve spolupráci příslušnými insti tucemi – krajským úřadem, případně s Ministerstvem vnitra ČR.

Jaký vliv bude mít zavedení směrnice INSPIRE na pořizování ÚAP? Část jevů z ÚAP je shodná s tím, co by mělo být pořizováno v rámci INSPIRE. Nebylo by účelné obě iniciativy provázat? Účel této evropské směrni ci, vyjádřený v jejím názvu – INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe – poskytuje celoevrop ský rámec pro řešení dlou hodobé potřeby vytvořit obecně respektovaná pra vidla, vedoucí ke stejnoro dosti geodat. Už v době pří pravy nového stavebního zákona o totéž usilovala ini ciativa sdružení Nemoforum s názvem Národní geoi nformační infrastruktu ra. V České republice bude směrnice INSPIRE trans ponována novelou záko na č. 123/1998 Sb., o prá vu na informace o životním prostředí, za jejíž přípra vu odpovídá Ministerstvo životního prostředí. K tomu doporučuji navštívit webo vé stránky inspire.gov.cz. Vedle obecných pravidel při náší směrnice i pojem „geo portál INSPIRE“, jehožpři bližně tři desítky témat není ovšem možné zamě ňovat se 118 jevy dle přílo hy vyhlášky č. 500/2006 Sb. Zásadně se totiž liší svým účelem. To, co je dostateč né a nezbytné minimum pro sdílení geodat vztahujících se k otázkám životního pro středí v rámci EU, nemůže ani v jednotlivostech posta čovat pro postižení územ ních souvislostí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Do jaké míry jsou vůbec ÚAP ojedinělým počinem? Jak je tato problematika řešena v jiných státech? Požadavek na zjišťová ní stavu a možností území

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

Přehled stavu územního plánování v ČR je na http://portal.uur.cz/ nastroje-uzemniho-planovani-v-ceske-republice/upp-pur-upd.asp

je tradiční součástí evrop ského pojetí územního plá nování, byl uplatněn už v tzv. Aténské chartě ve třicátých letech minulého století. Pojetí územně analytických pod kladů vychází z tradice české ho územního plánování a je logickým vyústěním dosa vadního vývoje, který zahr noval povinné průzkumy

a rozbory území jako součást pořízení územně plánova cí dokumentace a zpraco vání územně technických podkladů. Odpověď na otázku, jak je tato problematika řešena v jiných státech, přesahuje možnosti tohoto rozhovoru. Obecně mohu konstatovat, že přístup k vyhodnocová

ní stavu a možností území je podmíněn pojetím územ ního plánování v té kte ré zemi. Jednotlivé národní úpravy územního plánová ní evropských zemí se znač ně liší v termínech i v při řazování jejich významu. Proto Evropská komise zpra covala dokument s názvem Kompendium Evropské unie o systémech, politikách a zásadách územního pláno vání, poskytující srovnávací přehled plánovacích systémů 15 členských států Evropské unie. Tato publikace, vydaná v roce 2000 Ústavem územ ního rozvoje ve spoluprá ci s odborem územního plá nování MMR, je dostupná na stránkách ústavu. Podrobné srovnání práv ních úprav analýz stavu úze mí pro účely územního plá nování v různých zemích k dispozici není.

Co nového přinese připravovaná novela stavebního zákona? Text navrhované novely sta vební zákona je přístupný na webových stránkách MMR, v březnu až dubnu proběhlo vnější připomínkové řízení. Novela obsahuje návrh na změnu § 24, kde podrob něji rozebírají požadavky na vysokoškolské vzdělání (územní plánování, urbanis mus, architektura, stavebním, městské inženýrství, geodé zie, geografie, demografie, právo nebo krajinné inženýr ství) a požadovanou praxi ve veřejné správě zkracuje ze tří let na 18 měsíců. Návrh novely nemění ustanovení týkající se ÚAP, pouze obsahuje zmoc nění k vydání prováděcího předpisu, upravujícího obsah o pasporty údajů o území. • — ptali se Jaroslav Burian a Miloslav Jančík

inzerce

Rozhovory jsou nyní online.

www.geobusiness.cz/archiv

34 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

ilU. archiv

rozhovor

téma / geocaching

Jak začít s geocachingem?

ilu. redakce

Velmi pravděpodobně jste se už se slovem geocaching setkali. Již před třemi lety jste si o této zábavě mohli přečíst v GeoBusinessu a psalo se o něm snad ve všech médiích od Reflexu až po Cosmopolitan. Zaregistrovaných hledačů je u nás bezmála osmadvacet tisíc, přitom ještě před čtyřmi lety to bylo pouhých 123 nadšenců. Další budou jistě přibývat. Ukážeme vám, jak se mezi „geokačery“ můžete zapojit. Jde to i bez přístroje Geocaching je hra založená na globálním polohovém sys tému GPS. Na jedné straně je někým ukrytá schránka, jejíž souřadnice jsou zveřej něny na geocaching.com. Na druhé straně je nadšenec, který si souřadnice nasou ká do svého GPS přístroje a vyrazí schránku najít. Umísťování schránek se řídí pravidly a jedno z nich doporučuje, že schránka má být ukryta poblíž zají mavých či nějak výjimeč ných bodů. Při jejich odlovu se díky tomu dostanete na zajímavá místa, která byste jinak nenavštívili. Stojíte-li nyní před otáz kou, zda má smysl vydávat ne zcela zanedbatelnou část ku za přístroj pro turistic kou navigaci, můžete hledat i bez přístroje. Prvním kro kem je bezplatná registra ce na geocaching.com, díky níž si zajistíte přístup ke schránkám z celého světa. Vyhledejte si, zda se poblíž vaší plánované procházky nachází nějaká cache (keš, tj. schránka). Z popisu okolí ji můžete zkusit najít i bez pří stroje. Pokud to s hledáním budete myslet vážně, nevy hnete se do budoucna inves tici do přístroje. Máte-li ve svém okolí nějakého zkuše ného „geokačera“, vyražte www.geobusiness.cz

s ním na „lov“ a nechte si vše ukázat. Když přístroj, tak jaký? Cest k GPS přijímači je něko lik. Nejjednodušším způ sobem je koupit si některou z outdoorových navigací, kte ré mají v sobě vše, co bys te při hledání mohli potře bovat. Navíc mají odolnější stavbu a materiál pro ostřej ší zacházení v drsnějších podmínkách. Zkuste se zeptat ve svém okolí – mezi lidmi jsou totiž tisíce přístrojů z reklamní akce Bédy Trávníčka, který před pár lety ke kolu rozdá val nemapovou navigaci od Garminu zdarma. Další možností jsou mobil ní telefony. Ty nejmoderněj ší už ve výbavě mají citlivý přijímač GPS signálu, jedi nou slabinou jsou zatím bate rie, takže několikahodino vý pochod v nepřehledném terénu nemusí dopadnout šťastně. Když budete k bate riii při hledání trochu ohle duplní, po úspěšném odlovu skrýše si ještě zavoláte domů. Dalším řešením je možnost použít GPS modul a ten syn chronizovat s telefonem či PDA pomocí technologie Bluetooth. Na běžně používa né platformy PDA je k dispo zici celá řada aplikací pro geo caching, navíc většina z nich

Počet keší v republice aneb Kde si Češi nejvíc hrají? 46 - 99 100 - 149 150 - 199 200 - 249 více než 250

100 km

i zdarma. S jejich pomocí je jednoduché nejen schrán ku nalézt, ale také mít pře hled o všech svých nálezech nebo přímo v terénu vyhledá vat, kde v okolí se nějaké další zajímavé skrýše nalézají. Většina populace má spo jený pojem navigace s přísav kou na předním skle automo bilu. Je tedy možné takovou navigaci použít i pro geo caching? Spíše ne. Přístroje pro automobily jsou obvykle uzavřené a většinou neumož ňují vkládat vlastní souřad nice, natož instalovat další software. Od filmu po barel Samotná schránka může být různých rozměrů, od těch nejmenších velikosti krabič ky od kinofilmu až po obří velikosti barelu. Po úspěš ném nalezení v každé najde te logbook, sešitek, do které ho zapíšete svou návštěvu, a také spoustu dalších před mětů. Z nich si můžete jeden libovolný vzít na památku, ovšem pouze v případě, že do něj zase jiný vložíte. Nic ovšem není jedno duché, jak by se mohlo zdát – schránek je totiž několik typů. Vedle těch klasických existují například schrán ky typu multicache, k jejichž odlovení potřebujete často nalézt několik dílčích schrá

nek s jednotlivými nápově dami. Dalším běžným typem jsou schránky typu mystery, kde se k souřadnicím skrýše musíte dostat luštěním rébu sů a hlavolamů. Typů schrá nek je celá řada a každý si jistě najde typ, který mu vyhovu je nejvíce. Hrdinou videohry Pokud jste dočetli až sem a stále ještě neodběhli „ulo vit“ svou první schránku, možná si říkáte, že to pře ci nemůže být zábavné. Možná vás přesvědčí nová hra s názvem WhereIGo. Má v sobě podle tvůrců z firmy Groundspeak spojovat tech nologii GPS a dobrodružství, která známe z videoher, jenže to vše v reálném světě s vámi v hlavní roli. Do GPS přístroje je potře ba nahrát jen WherIGo car tridge, tedy předem vytvo řenou hru. Pak už musíte reagovat na pokyny, které vám bude váš přístroj zobra zovat podle toho, jak se bude te v terénu vymezeném hrou pohybovat. Podle splnění či nesplnění úkolů hrou více či méně úspěšně prochází te k cíli. Hra je u nás zatím v počátcích, hotových dobro družství je pouze pár desítek. Ale přesto – chcete se stát hrdinou své vlastní video hry? • — Miloslav Jančík

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

téma / geocaching

Jeremy Irish: Jednou bude každá keš dobrodružnou hrou

O minulosti, dětských nemocech i budoucnosti geocachingu se zakladatelem této hry, která si celosvětově za poslední roky získala obrovskou popularitu Až se zase jednou vydáte do našich krásných lesů se svou ruční navigací, vybavení touhou odlovit nějakou zapeklitou schránku, může se vám poštěstit zajímavé setkání. Možná se totiž u schránky potkáte s usměvavým cizincem středního věku, který bude s potěšením sledovat, jak vás hledání baví. V takovém případě se nenechte znervóznit, to si jen muž, který stál u zrodu geocachingu — a dnes jeho neoficiální král — Jeremy Irish splnil své přání podívat se do České republiky. Možná si na to shledání ale ještě pár let počkáte, teprve až hledání schránek propadnou i jeho děti. Už teď se ale můžete dozvědět, jak bude geocaching možná vypadat za deset let. Jeremy Irish se o své postřehy podělil v exkluzivním rozhovoru pro GeoBusiness.

Jeremy Irish u památeční tabule odkazující na historicky první schránku geocachingu, umístěnou Davidem Ulmerem.

Pro vás začal geocaching jednoduchým výletem za první schránkou. Myslel jste si tehdy po jejím nalezení, že jste našel něco, co by vám mohlo změnit život? Upřímně řečeno ne. Myslel jsem si jen, že když jsem zažil příšerný výlet, a přes to stálo za to najít na vrcho

lu kopce malou krabičku, že by si to mohli myslet i jiní. Takže asi jsem jen přemýšlel o tom, jak by bylo dobré tuto aktivitu sdílet s ostatními, ale vůbec ne o důsledcích, jaké by mělo vytvoření webu o tomto koníčku. Už tehdy jste tušil, že by se z toho mohla stát zábava pro celý svět?

36 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

Geocaching ve vašich rukách je stále zábavou pro kohokoliv a především zdarma. Nikdy vás nenapadlo vydat se cestou maximálních výdělků? Vždy tu je rovnováha mezi užíváním zdarma a place ným přístupem. Na jednu stranu musíme tyto aktivi ty podporovat a to přináší náklady, takže potřebujeme formy příjmu, které budou pokrývat náklady na udržo vání webu geocaching.com a budování nových funk cí. Na druhou stranu chce me zpřístupnit tuto akti

vitu tolika lidem, jak jen je možné, bez vytváření pří liš mnoha překážek ke vstu pu. Vždy je potřeba si koupit GPS zařízení, takže mini malizování dalších nákladů je důležité. Přesto se ozývají i hlasy, že Groundspeak postavil byznys na něčem, co vzniklo mezi nadšenci spontánně a patřilo všem. Za těch časů prý došlo i na žaloby. Jak na tuto dobu vzpomínáte? Zatím neprobíhají žádné právní spory, o kterých bych věděl. Ale fanoušky, kteří si myslí, že geocaching patří všem, musím říct – nejsem mnich ani vládní subjekt, takže vedle nákladů na pro voz stránek musím z něče ho živit rodinu. Jak jste řekl v předchozí otázce, v mých rukou zůstala tato aktivita zábavou pro všechny a devět let provozování této činnosti mluví samo za sebe.

foto: archiv j. irishe

Myslím, že spousta nad šenců moderních technolo gií jako jsem já přemýšlela, jak využít drahé přístroje ke hledání schránek ukrytých v lesích. Co jsem ale nečekal, byl široký zájem účastníků a organizací, což pomohlo zformovat lokální geokače ry a prostředí, kde se mohli dělit o své zážitky.

téma / geocaching Můžete dát fanouškům záruku, že geocaching bude i v budoucnu nadále zdarma? Určitě nemáme v plánu vzít uživatelům to, co je dnes zdarma. To by prostě nedáva lo smysl. Záruka, že tato akti vita bude i nadále zdarma, by byla stejně vágní jako tvrze ní Googlu, že jeho mantrou je „Nebuď zlý“. Je to subjektivní lakmusový test. Znamená to, že aplikace Geocaching iPho ne by měla být zdarma? Měli bychom rozdávat GPS zaří zení těm, kteří se je nemohou dovolit? Je zde určitě hrani ce mezi tím, co je zdarma a co zpoplatněné, ale lidé ji kreslí na různých místech. Geocaching se za necelých devět let rozšířil po celém světě. Mají jednotlivé země či kontinenty své místní zvláštnosti? Nebo je geocaching globální zábava, která je stejná všude? Podíváme-li se na typy geokeší, zdá se, že Evropané mají multicache raději v mno hem větší míře než my ve Spojených státech. Také se keše přizpůsobují různým klimatům. V severozápadním Pacifiku, kde žiju, je hodně vysoká vlhkost a husté zeleně pro ukrytí schránky, zatím co v Novém Mexiku uvidíte spoustu kamenných mohy lek. Také někteří další domi nantní geokačeři mají sklon nastavovat trendy pro uklá dání geokeší ve svých regio nech. Stejně tak kultura hraje při umísťování keší svoji roli, takže se více snažíme mít přehledy místních expertů z listingů keší na webu. Máte vůbec čas či nástroje k tomu, abyste sledoval rozvoj geocachingu například v České republice? Pokud máte na mysli, zda budu mít čas se osobně podí vat do České republiky a najít www.geobusiness.cz

skrýše, tak v to doufám! Mým dvěma dětem je v součas nosti šest týdnů a tři roky, takže doufám, že bude větší příležitost podívat se s geo cachingem ven až budou star ší. Česká republika je určitě cíl na vrcholu mého seznamu.

své zkušenosti, tak budou více propojeny i keše, takže očekávám, že v určitém oka mžiku, kdy budete v příro dě na výletě, uvidíte ostatní geokačery a budete mít mož nost připojit se k nim a jejich lovení.

Murphyho zákony pro geocaching o Baterky dojdou vždycky 100 metrů před cílem. o Cache je vždy na druhé straně zdi, potoka... o Vyrazíte-li na kešku v kraťasech a sandálech, určitě se budete brodit kopřivami. o Nenajdeš-li cache během prvních 10 minut, nenajdeš ji vůbec. Nebo ji po hodině najdeš na místě, kde jsi hledal poprvé právě před hodinou.

Mezitím máme samozřejmě místní recenzenty, kteří nás informují o místním růstu v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Pozorujete v souvislosti s geocachingem nějaké negativní prvky? Napadá mě – třeba konkrétně v České republice dochází ke svévolnému vymezování teritorií některými skupinami, do kterých mohou umísťovat nové cache jen oni a nikdo jiný. Jak taková aktivita ros te, vždy s ní rostou i boles ti a problémové děti. Naším cílem je pokusit se udělat tuto činnost tak otevřenou jak jen je možné, ale musíme se spo lehnout na místní organiza ce a recenzenty v nastavení podmínek v jejich oblastech. První organizace geocachin gu například zmobilizovala zrušení zákazu umísťování geokeší do národních parků. Geocaching je velmi mladý, nemá ani deset let. Dá se odhadnout, jak bude vypadat třeba za deset let? Určitě se stane více mobilní. V současnosti je to vidět tře ba na iPhone. A stejně jako více sdílíme a propojujeme

Zdroj: http://wiki.geocaching.cz

Navíc se vzrůstající rych lostí, vlastnostmi a život ností baterií mobilních telefonů budete schopni s médii zachytit více zážit ků. V současné době se lov zužuje na sledování šipky, ale vidím budoucnost, kde každá keš bude samostatnou dobro družnou hrou. Budou nastaveny limity umísťování schránek? Teď je sice nastavena minimální vzdálenost, ale přece nemůže být keší nekonečně mnoho… Já nevím. Asi se o to bude me muset starat, až to se to stane! Ve svém profilu na geocaching.com máte přes 300 ulovených schránek. Jak byste se charakterizoval jako geokačer? Nechtěl bych se označo vat jako extrémní geokačer. Když jsem byl v roce 2004 aktivnější, dělal jsem dlou hé výlety na severozápadě USA, a i když jsem si zapsal jen jeden nebo dva logy za víkend, obnášelo to vzdále nost více než deset mil a míli převýšení. Teď mám tenden ci jít lovit občas s dalšími geo kačery nebo příležitostně na procházce s rodinou.

Je mezi vašimi úlovky nějaký výjimečný či nezapomenutelný? Můj výlet do Německa byl obzvláště památný pro geo caching, stejně jako hledá ní schránky nedaleko nulté ho poledníku u anglického Greenwiche. Také se rád ve vzpomínkách vracím k jed nomu ze svých prvních úlov ků, což byly staré vojenské bunkry ve Fort Warden ve státě Washington a další keš blízko sedla Deception, kde jsme museli čekat na odliv, abychom se dostali na malý ostrůvek. Kromě skutečných schrá nek jsem vždy v úžasu, když se potkám na lovu s jiným geokačerem. Také mě vzru šuje pohled na naše webo vé stránky, když zobrazu jí pohled na nějaké jedinečné místo na planetě. To skuteč ně ukazuje, jak jsme všichni propojení. Lovíte i v současnosti? Ano! Obvykle jsem v tom spontánní, i když rád plánu ji delší výlety spojené s nale zením schránky a krásným výhledem. V poslední době byla uvedena další hra WhereIGo, s jakými ohlasy? Přijde mi to jako úžasný nápad… WhereIGo je koncept, na kte rém jsme pracovali od roku 2002, ale až rok 2008 byl rokem, kdy začal být k dispo zici na platformách Garmin Colorado, Oregon a Nüvi 500. Zkušenosti, které zazname nala komunita WhereIGo, byly zkrátka úžasné a doufá me, že s novými platformami jako je iPhone umožní lidem zažít více dobrodružství v přírodě. Naučili jsme se při vytváření této hry hodně a doufám, že využijeme zís kané zkušenosti ve prospěch tvůrců i hráčů. • — ptal se Miloslav Jančík

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

téma / geocaching

eremy Irish nebyl ven ku téměř tři roky, když se rozhodl jít na procház ku. Jeho krátký malý výlet se změnil v celosvětovou hon bu za pokladem, známou jako geocaching, a inspi roval vznik malé firmy Groundspeak, v níž Jeremy a dvanáct zaměstnanců vytvořili a spravují webové stránky geocaching.com pro více než 30 tisíc členů. Irish vyrůstal ve stá tě Virginia, kam se vrá til po svém působení v US Airforce. Je autorem počí tačového kódu pro General Electric, ale brzy byl una vený z východního pobřeží USA, které přirovnává k ochucenému ledu z kalíšku ledové tříště: „Jakmile vysa jete všechnu příchuť, zbude vám jen nudný led.“ Zváben radami microsof tových „guru“ se Irish pře stěhoval v roce 1998 i se svou snoubenkou do státu Washington a záhy pracoval pro dot com společnost, kte rá byla odsouzena k nezda ru: prodávala pánské oděvy. Asi po dvou letech tvr dé práce si Irish uvědomil, že jeho denní program jíz dy rovnou z garáže doma do garáže v práci a pozdě večer zpět znamenal, že mohl dýchat čerstvý vzduch jen o víkendech, a i tehdy se jen zřídka dostal ven do přírody. „Normálně,“ řekl Irish, „bych hrál doma video hry a kynul bych každou minutou.“ Osudový výlet přišel v roce 2000. Vášnivý GPS uživatel jménem David Ulmer schoval plechov ku fazolí v kbelíku v oko lí Portlandu ve státě Oregon a zveřejnil souřadnice onli

ne. Mike Teague ji našel a nález opět zveřejnil. V tu dobu byl Irish plně v zaje tí svých přesunů do práce a zpět a náhodou si přečetl Teagueho zprávu. Přihlásil se na web a našel souřadnice pro další schránku skrytou v blízkosti svého domova. Hned popadl láhev s vodou, dobré boty a zamířil ke dveřím. „Byl to jeden z nejhorších výletů, jaký jsem kdy zažil,“ vzpomíná Irish. Trasa ved la přes obrovský kopec, úpl ně holý. Rychle vypotřebo val svou jedinou láhev na vodu a na přímém slunci měl brzy spálenou kůži na tvá ři a krku. Irish zdolal kopec vyčerpaný a znechucený. Pak byl ale překvapen, když objev ukryté lepenkové kra bice o rozměrech 3x5 pal ců, obsahující znepokojivě starou láhev džusu značky Sunny Delight a několik dal ších náhodných předmětů, zcela změnil jeho špatnou náladu. „Byl jsem nadšený. Užaslý, že jsem nalezl tako vou věc,“ přiznal Irish. Našel taky nápis na zdi (zřejmě zprávu o doby

38 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

tí schránky) a kontakto val Mikea Teague. Společně založili první verzi serve ru geocaching.com, který je i nadále webovou strán kou, kam uživatelé mohou umístit souřadnice cache (schránky), jež byla ukryta a nalézt souřadnice schrá nek, které chtějí jít hledat. Pár měsíců poté co začali, měl Teague závažné technic ké potíže se svým interneto vým providerem a Irish web oficiálně převzal. O dva roky později začal Irish prodávat trička a zís kávat předplatitele na webo vých stránkách. Nakonec mohl opustit své zaměstná ní a pracovat na plný úva zek pro vlastní společnost Groundspeak. Ta sídlí v Seattlu ve státě Washington a zaměstnává dvanáct lidí v malé kancelá ři, kde je často navštěvu jí geokačeři, kteří přichá zejí na pár slov a nosí týmu koblihy z pekařství přes ulici. Irish bere tyto neo hlášené návštěvy vyrov naně a v pohodě, která se odráží v samotné kancelá ři Groundspeaku. V budově

nejsou téměř žádné dveře, což omezuje dilbertovskou klaustrofobii známou z vět šiny pracovišť. Z úspěchu geocachingu je Jeremy Irish, zdá se, trochu na rozpacích. Co začalo jed noduchým výletem do lesa, rozšířilo se po celém světě, ale místo zpeněžení úspě chu předraženými cenami a poplatky za služby www. geocaching.com nabízí jen omezený počet prodávaných produktů a přístup k většině funkcí z webových stránek zdarma. Irish nechává na uživa telích internetu, aby urči li jeho úspěch, což je strate gie, která se pro geocaching osvědčila, a doufá, že se osvědčí i v případě nejno vější snahy Groundspeaku – hry WhereIGo, která kombi nuje používání mobilu a GPS technologie se starými, na textu založenými dobro družnými hrami z konce osmdesátých a začátku deva desátých let 20. století. Irish je nadšen ze svého nejnověj šího projektu a budoucnosti online her. „Místo přemýšle ní o 3D grafice,“ říká, „musí te myslet na to, že se máte rozhlédnout na obě strany než přejdete ulici.“ Stejně jako geocaching, který přišel bez reklamy a fanfár, plánuje Irish spus tit své další weby zvolna a nechat šíření informací volný průběh. Je těžké říci, stanou-li se tyto nové strán ky celosvětovou záležitostí, jakou zažil Geocaching, ale Irish reaguje na očekávání pokrčením ramen. „Pokud to dobře schováme,“ řekl, „budou to hledat.“ • — podle Jamese Rolanda upravil Miloslav Jančík

foto: archiv redakce

Nevinná procházka, která změnila geosféru

téma / geocaching

Lovcem iksů a ypsilonů Rozhodnutí zkusit si na vlastní kůži geocaching, o kterém všichni mluví, padlo takřka okamžitě. Geokačer je soutěž určená primárně pro středoškoláky, ale geocaching nedělá rozdíly podle věku. A vůbec není těžké propadnout jeho neodoiatelnému kouzlu ve školce či v důchodu.

d pořadatelů se šířila už od prosince nepříliš přesná informace, že hra za čne někdy na přelomu úno ra a března. Chvílemi se mi dařilo držet tuto informa ci na zřeteli, jindy jsem ji až příliš ochotně zapomínal. A když se mi právě v oka mžiku hlubokého zapomně ní uprostřed hlučné společ nosti jedné čtvrteční noci rozsvítil mobil a na něm email s informacemi o prv ní schránce, projelo mnou mnohem větší zamraze ní než bych čekal. Nejradši bych onu hlučnou společnost nechal za zády a nejkratší cestou se ke schránce ještě v noci vydal.

 Nenápadná schránka šikovně skrytá do profilované nohy lavičky

foto: 2x autor

 Redaktorský tým geocachingu doslova propadl a pro hledání schránek dokázal nadchnout i své okolí.

Č. 1 – Územák Ráno ale bylo moudřejší večera, dokonce hned něko lika večerů, takže k první schránce doráží náš dvou členný tým až po pěti dnech. Na rozjezd to bylo něco leh čího, vyhledat ji bylo mož né i bez GPS přístroje, stači lo si souřadnice zobrazit na mapách Google nebo serve ru Mapy.cz a zapamatovat si orientační body v okolí. Na předměstí Olomouce s kulisami panelového síd liště bylo nutné prokličko vat „minovým“ polem psích „dárků“ a uniknout zvěda vým pohledům jejich páneč ků. Samotná schránka byla schována jen aby se neřeklo, i naše neznalé oči ji našly na první pohled. V přiloženém www.geobusiness.cz

zápisníku už bylo moře popsaných stran, očekávání ostatních týmů, kterých se v Olomouckém kraji přihlá silo přes šedesát, asi bylo ješ tě mnohem větší než naše. Do schránky jste měli při spět nějakým předmětem a jiný si z něj zase vzít, takže jsme vinou našeho zpo ždění měli docela na výběr. Z několika propisek, jedné korunové mince a uzávěrů od piva Litovel to nakonec vyhrálo ořezávátko. Cesta zpátky opět přes „minové“ pole nabrala za soumraku na zajímavos ti, ale celkem nám bylo jas né, že první kolo bylo pouze zahřívací a mělo nás připra vit na kola další.

Č.2 – Oplatková Po první jednoduché keši jsme si hned na té dru hé vylámali zuby. Každá schránka má ve hře Geo kačer přiřazeno nějaké téma a tentokrát to byly lázně. V obsáhlém návodu dostali soutěžící spoustu informací o lázeňství v České republice s důrazem na region střední Moravy. Zároveň šlo o keš typu Mystery, při které je potře ba se k finálním souřadnicím ukryté schránky dostat přes rébus či šifru. V tomto přípa dě šlo o kvíz, kdy po správ ném uhádnutí každé otázky získal soutěžící jedno číslo chybějící v souřadnicích. Test měl být jednoduchý a možná

pro někoho i jednoduchý byl, ale v našem případě na stře doškolské otázky nestači ly ani dva promované mozky. Pojďme však popořadě… Doplněné souřadnice jsme si zobrazili přes mapy na Googlu – odkazovaly nás k vesničce Čelechovice na Hané poblíž Přírodního par ku Kosíř. Nedaleko jsou láz ně Slatinice, to by moh lo být ono. Jedeme! Trochu naše přesvědčení podkopá vala nápověda, kterou jsme si při naší nejistotě potupně museli pomoct a která hovo řila o „trubkách u řeky“. Na Kosíři sice žádné řeky nejsou, ale přesto jedeme! Zpětné vzpomínky zveda jí koutky úst a atakují bráni

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

téma / geocaching

Při hledání multicache je potřeba obejít několik dílčích schránek, přečíst si pokyny a podle nich teprve objevit skrytý poklad.

Úkol zněl jasně: najít schránku a opsat kontrolní kód. Dvojí výlet za stejnou schránkou byl dostatečným ponaučením.

ci, když jsme po tříkilomet rové procházce rozbahněnou cestou a ledovým větrem došli na „to místo“ a v kaž dé skulině jsme viděli hleda nou schránku, která přitom byla dobrých čtyřicet kilo metrů úplně jinde. Podrobně jsme si ovšem prohlédli míst ní včelín, jehož majitelem je člověk se svůdným jmé nem Stanislav Rozkoš, pode zřelou opuštěnou chatku s ještě podezřelejší babetou zaparkovanou u ní, přičemž jsme převraceli i naskláda né dřevo a prohlédli i udír nu, schránka nebyla ani na nouzové přistávací dráze nedaleko. Výsledek? Totální neúspěch. Na svou obra nu může náš tým uvést snad jen to, že při hledání odpo vědí na kvízové otázky čer pal z takových zdrojů jako je Český statistický úřad, které se ovšem rozcházely s odpo věďmi organizátorů. Pěkně vyfoukaný výlet tedy skon čil neslavně, druhou keš jsme ani po několikanásobné revi zi našich odpovědí nedoká zali na rozdíl od minimálně patnácti jiných týmů najít.

hovala možná dvě. Náměstí Osvobození a pak mož ná ještě s trochou fantazie Masarykovo, to je ale záro veň centrálním náměstím, takže se tam jen těžko dala čekat nějaká „odlehlá část“. Naštěstí není Uničov tak velký, abychom s trochou intuice nedokázali náměstí Osvobození nalézt. Už z dál ky vidíme jeho odlehlou část i s lavičkou a musím přiznat, že ten pohled ve mně pood kryl duši kluka hledající ho zakopaný poklad. Kolem se bezstarostně procházeli pejskaři bez nejmenší potu chy o tom, že chodí kolem taj né schránky. Zkoušíme lavičku. Černé železné nohy profilované do písmene U a na nich dřevěné příčky na sezení. Mezi příč kami ani pod nimi nic není, zbývají tedy nohy. První nic, druhá nic, třetí nic, počkat… nebo ne? V černém profilova né noze plné stínů jsme čer nou trubičku na první pohled přehlédli. Teď už ji máme před sebou. Deset centimet rů dlouhá trubička s vrškem od plastové lahve, ke které jsou černou elektrikářskou páskou připevněny magne ty, aby držela na železné noze lavičky. V ní jsou souřadni ce k cílové schránce, která by měla být nedaleko… Stačilo projít parkem a na jeho kon ci nás nápověda přesvěd čuje, že jsme na správném místě. Neohroženě pročesá

40 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

váme podezřelé křoví a až po důkladném vylepšení našeho oděvu nalézáme ten správ ný keř a v něm schránku. Rychle pár fotek se spokoje ným čtyřnožcem, který neví proč mají pánečci takovou radost ze schránky, o které přece věděl celou dobu. Ještě se zapsat do logbooku, vzít si něco na památku a zároveň poklad o něco obohatit, opsat si kontrolní kód a s padají cím soumrakem necháváme Uničov za zády. Před námi už schránku navštívila více než dvacít ka týmů, některé jsou přímo z Uničova, takže to měly kou sek. Pošramocené sebevědo mí je zase pevné. Č.4 — Rozvojová Se závěrem čtvrtého týdne se zvyšovalo napětí v očeká vání, kam nás organizátoři Geokačera pošlou. Bohužel čtvrtý víkend zůstala emai lová schránka prázdná. Nikde ovšem nebylo řečeno, že každý týden musí být sou těžní kolo. Další týden jsme se dočkali. Tématem čtvrté schrán ky byla rozvojová pomoc, takže jsme se prodírali ter míny jako je extrémní chudo ba, humanitární pomoc nebo země třetího světa. Opět šlo o cache typu mystery, takže týmy musely nejprve vyluštit osm kvízových otázek, které jim poté prozradily souřad nice schránky.

foto: 2x autor

Č.3 — Sudety Konce týdne zřejmě budou nervózní – uběhlo sedm dní a v pátek večer opět při chází email s další schrán kou. Tentokrát jsou téma tem Sudety a vše, co k nim patří. Na dvou stranách je docela poutavě popsána

stručná historie od osídlo vání pohraničí Němci až po Benešovy dekrety a násled ný odsun. Vzhledem k tomu, že Geokačer se poutá k met ropoli Hané a Olomouckému kraji, půjde zřejmě o hranici Protektorátu Čechy a Mora va, která se v některých mís tech přiblížila Olomouci na dvacet kilometrů. Schránka je tentokrát typu multi, tedy k jejímu vyřešení budeme muset obejít jednu či více díl čích keší. V prvním kroku se pod le nápovědy vydává me do městečka, jež mělo za Protektorátu název Mährisch Neustadt, na náměstí, na kterém sídlila místní buňka NSDAP, a kte ré má mít svým názvem sou vislost s druhou světovou válkou a Sudetami. Na něm má být v odlehlé části lavič ka. A dál? Dál už nic. Dál už nezbývá než hledat. Mährisch Neustadt neby lo Nové Město na Moravě, jak hádal jeden z týmů, nýbrž Uničov. Jednoho slunečného odpoledne nasedá náš tým do vozu a vydává se vstříc napravení své pošramoce né reputace. Z toho důvodu rozšiřujeme náš dvoučlenný tým o postaršího čtyřnohé ho gentlemana s dokonalým čichem, slyšícího na jméno Gen. V Uničově bylo náměs tí hned několik, ale svým názvem se k Sudetům vzta

Tentokrát otázky i souřad nice do sebe zapadaly a odka zovaly na novou kaskádo vou zástavbu v západní části Olomouce, což by mělo odpo vídat informacím z návodu, podle nichž mělo být místo v ostrém protikladu se slumy. Tedy luxusní velkoryse poja té bydlení versus chudinské přeplněné příbytky postave né z kde čeho. Nezbývalo než si správnost našich domně nek potvrdit na místě. Souřadnice zcela přes ně odkazovaly na roh jed noho z nových domů, ten ovšem byl nasměrován na malé prostranství s hřištěm, odpolední dobou plné dětí. Nedbaje dohlížejících mami nek i kolemjdoucích vrace jících se z práce, pročesáva li jsme očima krátce střižený trávník, nízké jehličnany i kačírek plný kamenů, jež lemoval dům. Cé bylo správ ně. V kačírku plném světlých oblázků byl i jeden tmavý kámen velikosti lidské dlaně. Na první pohled zřejmě gra nit, na ten druhý ale… jak to, že je z jedné strany tak plo chý? A proč je na něm kovové dno? Aha! Opatrně a s potla čeným nadšením schrán ku sbalit a prohlédnout si ji o dvacet metrů dále, kde už nejsme vystaveni případ ným pohledům zvědavců. Uvnitř „kamene“ bylo kovo vé válcové pouzdro, ukrýva jící logbook. Jsme jedenác tým týmem, který schránku nalezl. Přestože ve hře pořa dí o ničem nerozhoduje a řada týmů je z jiných měst, posun o dobrých dvacet pří ček nahoru nás potěšil. Tentokrát se do schránky nic nedává ani nebere, je na to příliš malá, takže jen musí me opsat kontrolní kód. Po patřičné dokumentaci vše vracíme na původní mís to, jak „kámen“ byl při našem příchodu a čtvrtou schránku si můžeme pomyslně odškrt nout. Zase byla úplně jiná než ty předchozí a už dopředu se www.geobusiness.cz

Počty keší a hráčů v České republice 12000

8730 11279

ak tivní hráči dostupné keše

10000 8000 6000 4000

347 1132

2000 0 3/21

09 20 3/ 9 0 20 1/ 8 0 20 7/ 8 0 20 1/ 07 20 7/ 7 0 20 1/ 6 0 20 7/ 6 0 20 1/ 5 0 20 7/ 5 0 20 1/ 4 0 20 7/ 4 0 20 1/ 3 0 20 7/ 3 0 20 1/

ilU. redakce

téma / geocaching

Zdroj: http://wiki.geocaching.cz

těšíme, s čím organizátoři Geokačera přijdou u té příští. Č.5 — Zámecká Jaké další dobrodružství jsme zažili? Překvapení při šlo v páté etapě. Ke schrán ce jsme dostali souřadni ce, které nás přímo odkázaly na zámek v Přerově a místní muzeum. Součástí etapy byl totiž historický kvíz s pat nácti otázkami, jejichž odpo vědi se měly skrývat v expo zicích muzea. Zámek i Horní náměstí, na kterém stojí, jsou tím nej krásnějším, co může Přerov ze své zástavby nabídnout, takže nám v teplém dubno vém odpoledni nabízí svou přívětivou tvář. Stejně tak zaměstnanec muzea, které mu se při vyslovení tajné ho hesla Geokačer roztáhly koutky a okamžitě sáhl pro tenkou publikaci, jež nám měla podle instrukcí pomoci při luštění kvízu. Dál ovšem musíme sami, postupně po všech expo zicích, z nichž velká část je věnována Janu Ámosi Komenskému, který v Pře rově strávil plodná léta své ho života. Od třídy vyba vené z jeho časů putujeme časem do škamen z obdo bí Rakouska-Uherska až do nedávné historie bývalé ho režimu. Vzpomínka na vlastní dětská léta je doko nalá – od pionýrských šátků

a dobových ilustrací abecedy přes tehdejší učebnice až po Leninovo heslo Učit se, učit se, učit se. Kvíz není těžký, ale hlavně baví a spíš měl při mět k návštěvě muzea, které, přiznejme si to, by asi většina účastníků hry (včetně autora článku) nikdy nenavštívila. S vyluštěným kvízem míří me za báječným výhledem na vrchol věže a poté už nezbý vá než se v pokladně poch lubit vyluštěným kvízem. Odměnou je nám schrán ka, opsání kontrolního kódu a zápis do logbooku. Č.6 – Observatoř Šesté a pro redakční tým GeoBusinessu i posled ní dobrodružství z dílny Geokačera bylo spíše odde chové. Keš byla klasické ho typu, nemuseli jsme si lámat hlavy ani obcházet díl čí schránky, souřadnice jsme dostali naservírované přímo v listingu, informacích, kte ré v určený okamžik přijdou všem soutěžícím. Tématem byla astronomie a přede vším hvězdárny, samozřejmě s důrazem na region střed ní Moravy. V okolí Olomouce, kde se Geokačer odehrává, stávaly v minulosti dvě hvěz dárny, přičemž ta větší z nich musela v roce 2000 ustoupit dálničnímu obchvatu. Šestá schránka se skrývá poblíž té zbývající, jež svou velikostí netrumfne snad

ani unimobuňku a nachá zí se ve dvanáct kilometrů vzdáleném Lošově. Samotná hvězdárna stojí na men ším kopci stranou od zástav by a ve větrném, ale sluneč ném odpoledni nás k ní vede prašná polní cesta. Náš tým rozšířili dva mudlové, tedy nezasvěcení, jež nejsou do hledání nijak zaangažovaní, ale projevili o něj zájem. Není vůbec nudné sledovat, jak si dva geoinformačními i jiný mi technologiemi neposkvr nění dospělí lidé hledají ke geocachingu cestu a natěše ně jim svítí oči. Jejich nadše né pátrání v okolí hvězdárny slaví úspěch už po pár vte řinách, kdy nalézají schrán ku oficiální hry geocachin gu, která se na tomto místě rovněž nachází. Záhy už ale z nepatrné terénní nerovnos ti vytahujeme správnou keš a zjišťujeme, že za týden, kte rý nám trvalo, než jsme si na schránku našli čas, ji už nav štívilo přesně dvacet středo školských týmů. Ještě tedy opsat kontrol ní kód, zapsat se do logbooku, vybrat si předmět na památ ku a zároveň do schrán ky umístit na výměnu jiný a zase skrýš uvést do původ ního stavu. Pěknou hodino vou procházkou po okolí si zpříjemňujeme již tak doko nalé odpoledne. Přesně to je potenciál, kte rý v sobě geocaching pod le mého názoru pro našince má. Vždyť snad téměř všich ni z nás se více či méně pravi delně vydáváme odpočinout si od stresů všedních dnů do přírody. Geocaching nás do ní ochotně táhne za ruku a vodí nás za ni přes místa, která bychom možná minu li nepovšimnuté. Navíc ten pocit z nalezení ukrytého pokladu se nedá ničím nahra dit. Nechte onou rukou sevřít a pozvat do tajů hledání iksů a ypsilonů, tedy souřadnic ukrývajících poklady. • — Miloslav Jančík

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

seriál / Jak se co dělá...

Laserové skenování

Každý den našich životů je plný činností, ovšem jen málokdy máme čas se zamyslet nad základními věcmi a činnostmi, které nás obklopují. Ve třetím dílu seriálu Jak se co dělá vám vysvětlíme principy laserového skenování. Průvodcem nám byl Miloš Tejkal ze společnosti GEODIS Brno.

2: Filtrace dat Po naskenování v terénu přichází zpracování na výkonných počítačích, dalším krokem je filtrace dat. Skener pořídí obrovské množství bodů, tak zvaná mračna, a mezi nimi i takové, které nejsou žádoucí. Ať už z důvodu působení přímého slunečního světla, hmyzu a ptáků pohybujících se mezi skenerem a skenovaným objektem či odrazem od prachu nebo srážek. Filtrace probíhá pomocí souborů předem definovaných výpočtů, které se provádějí na naměřených datech. Filtrují se body s nízkou intenzitou odrazu od lesklých povrchů, protože většina paprsku jde pryč, nebo například i od čer ného asfaltu, který naopak značně pohlcuje. Pokud body nesplňují požadavky na míru reflektivity, jsou z měření jed noduše vyloučeny. V místech, která jsou blízko skeneru, se body filtrují, aby nebyly příliš husté. Na skeneru je totiž nastaveno úhlové rozlišení, které podléhá vzdálenosti skenovaného objektu. Skener má stanovený rozsah, kdy výrobce garantuje přesnost, často jeden až osmdesát metrů. Příliš blízké body jsou nevyužitelné, pouze zvyšují objem dat. Podobně jsou odfiltrovány také body, jež jsou příliš daleko. 3: Transformace dat do jednotného systému Po úspěšné filtraci je nutné data transformovat do jednotného souřadnicového systému. To je možné realizovat především pomocí vlícovacích bodů. V lokalitě jsou ještě před vlastním skenováním rozmístěny terče, které geodeti zaměří totální sta nicí a dodají seznamy souřadnic vlícovacích bodů. Následně se prostorovou transformací upraví naměřená mračna z jednoho souřadnicového systému do jednotného, a to buď do státního S-JTSK nebo některého z místních systémů. 42 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

foto: miloslav jančík, ilu: 3x archiv geodis brno

1: Pořízení dat Na začátku zakázky je požadavek zákazníka a prvním krokem v jeho realizaci je poří zení dat. Po příjezdu na lokalitu je nutné vybrat vhodná místa, ze kterých bude objekt skenován, aby byl postupně pokryt ze všech stran včetně toho nejposlednějšího tem ného zákoutí. Další podmínkou je, aby se laserový paprsek pokud možno od zájmové plochy odrážel kolmo, tedy aby se neskenovalo pod ostrým úhlem, protože tím dochází k deformaci stopy paprsku. V takovém případě netvoří stopa na objektu kruh, ale elip su, a tím dochází ke ztrátě přesnosti. Celý skener umístěný na stabilní trojnožce se pomalu pohybuje v horizontálním směru a zároveň vysílá paprsek ve směru vertikálním. Díky tomu zaznamená veškeré své okolí. Součástí systému je notebook, do kterého se data po realizaci každého ske nu uloží. Počet míst, ze kterých se skenuje, vychází ze složitosti objektu. Na jednoduchou fasádu jedné strany domu postačí několik skenů, na složitý zámek jich může být i více než padesát. Ať je objekt jakkoliv složitý, vždy je nutné všechna data pečlivě zálohovat, v případě jejich ztráty by přišly nazmar i týdny úmorné práce v terénu.

SERIÁL / JAK SE CO DĚLÁ... 4: Export dat do formátu, který načítá další zpracovací software Data laserového skenování slouží v tomto případě jako podklad pro tvorbu přesných vektorových třírozměrných modelů budov. V tomto kroku jsou data zatím nezpracovaná, ale odfiltrovaná. Teď je nutné převést je do formátu, který je vhodný pro další zpracování. Většinou je řešením formát ASCII, který se posléze načte do software pro 3D vektorizaci. Takovým je například program Bentley MicroStation s nadstavbou, jež umožňuje načítat laserové body.

5a: Vektorizace Dalším krokem je vektorizace zaměřených bodů v prostředí 3D. Bodová mračna jsou analyzována a získávají se z nich takové tvary jako jsou hrany oken nebo ty nejjemnější detaily fasády. Jde o velice časově i uživatelsky náročnou část, veškeré linie vektorového modelu totiž musí být kresleny ručně. V mračnu se navíc musejí vyhledávat ty správné body, které vektorizo vané tvary definují. Zpracovatel má před sebou kromě analyzovaných dat otevřenou také fotografii daného objektu, rovněž pořízenou v terénu a s její pomocí vektorizuje jednotlivé tvary. Velký důraz je samozřejmě kladen na přesnost, samotný proces vektorizace tedy může v případě složitějších objektů trvat i několik měsíců.

ilU: 4x archiv geodis brno

5b: Meshování Data se nemusejí jen vektorizovat, jinou formou jejich zpracování je tzv. meshování, jehož výsledkem jsou trojúhelníkové modely. Meshování je tedy výpočet trojúhelníkové sítě z bodového mračna. Každý bod v prostoru má vždy souřadnice x, y a z. Po meshování přibu de informace o tom, který vrchol se kterým se spojí a který se vypustí. Při obrovském množství zaměřených bodů totiž není možné spojit všechny, a to z důvodu náročnosti na uložení takových dat, navíc takový model by byl zbytečně detailní.

www.geobusiness.cz

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

seriál / Jak se co dělá... 6: Kontrola dat a předání zakázky Po skončení zpracování dat je potřeba výsledek zkontrolovat ze všech možných úhlů a pří padné nedostatky odstranit. Výsledek je doplněn o popisné údaje, které jsou typické pro geodetická měření, a vytištěn zákazníkovi. Ten samozřejmě získá vedle papírové verze i digi tální verzi na příslušném nosiči, vše doplněné o technickou zprávu a ostatní náležitosti.

ilu: 8x archiv geodis brno

7: Další formy výstupů Klasický vektorový 3D model ovšem nemusí být jedinou formou výstupu. Možných výstupů je k dispozici celá řada. Vektorový model může být opatřen reálnou texturou získanou z fotografií. Takový model přináší vysokou míru shody s realitou, ruku v ruce ovšem kráčí i vyšší finanční nároky. Další formou výstupu je převedení různě vypuklých tvarů do roviny kartografic kým zobrazením. Tedy takovým způsobem, že je možné na nich po překreslení provádět měření. Výsledek náročného procesu se nazývá TrueOrthofoto.

44 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

SERIÁL / JAK SE CO DĚLÁ...

Ve světě milimetrů

ilU: archiv geodis brno

echnologie laserového skenování má, alespoň u nás, celkem nový, moh li bychom říct ještě neza schlý rodný list. Řadí se bezesporu k nejčerstvějším metodám pořizování pro storových dat a své využi tí nachází tam, kde je potře ba jejich rychlé pořízení s důrazem na vysokou přes nost. Ta dokáže v případě potřeby i umně balancovat na uzounké hranici jednoho milimetru. Princip pořizování dat laserovým skenerem vychází z toho, že rozlišova cí schopnost je ve vztahu ke vzdálenosti skenovaného objektu. Současné fázové komerční skenery dosahují při vzdále nosti do pětadvaceti metrů od objek tu na neblyštivých površích s dobrou reflektivitou přesnost nižší než jeden milimetr a to je v realitě jen těžko měři telná hodnota. „Samozřejmě při trans formacích naměřených bodů se v RMS chybách pohybujeme třeba v pěti mili metrech, ale s přesností degradovanou tímto geodetickým měřením se smi řujeme a nijak to nevadí,“ vysvětluje pozadí přesnosti laserového skenová ní Miloš Tejkal ze společnosti GEODIS Brno a pokračuje: „Když zaměřujete ocelové potrubí a zasvítí sluníčko, tak se na jedné straně roztáhne, na druhé ne a pracujete v řádech centimetrů. Čili tyto přesnosti jsou víc než dostatečné. Na stavbě jsou údaje zajímavé od cen timetru či dvou, což v našem případě dosahujeme.“ Skenování v terénu může ztěžovat celá řada vnějších faktorů. Základem jsou ideální optické podmínky, protože sněhové vločky i dešťové kapky odráže jí laserový paprsek. Vždy je nutné ske novat objekt z více míst, aby byly pokry ty všechny stěny zájmového objektu. To může obnášet desítky i stovky ske nů. Celý proces je pak odvislý od toho, v jakém terénu objekt stojí. „Pokud jsme na ulici, kde je dlažba a nemusíte šla pat v blátě, pak se objekt skenuje dobře a rychle. Při skenování spodních stran mostů nebo u prudkých náspů či v mís tech po terénních úpravách, kde povrch může být rozbahněný a plný kaluží, se www.geobusiness.cz

pohybujeme mnohem pomaleji, protože měřická aparatura se musí rozebírat. Klopýtnutí s aparaturou v blátě se roz hodně nevyplatí,“ vysvětlil Miloš Tejkal. Pro pořízení dat jednoduché fasády či archeologické vykopávky o rozměru několika čtverečních metrů stačí něko lik skenovacích míst. Tomu také odpo vídá nižší objem dat a kratší doba jejich zpracování, která se může pohybovat v řádu několika dnů. Opačným přípa dem jsou rozsáhlé objekty se složitý mi fasádami nebo jiným náročným reli éfem k vyhodnocení. Takový projekt může zaměstnat několik lidí i na pět šest měsíců. Velmi pracná ruční vek torizace klade nároky rovněž na zpra covatele. „Co skener za den naskenuje, to může jeden člověk i měsíc vektori zovat,“ přiznává Miloš Tejkal a vyjme novává předpoklady, které by neměl takový zaměstnanec postrádat ve své výbavě. „Určitě musí získat nějakou zkušenost. Vědět, jak se v bodovém mračně pohybovat a co v něm vidět. Skenery mají určité nedostatky, jejichž vlivem vznikají data částečně defor movaná a operátor potom musí vidět, jak je to správně. Není to žádná věda, je to různé zaoblování ostrých rohů, což je následkem fyzikálních vlastnos tí laserového paprsku a velikosti sto py. Člověk, který data vektorizuje, s tím musí počítat a musí to dělat tak, jak by to ve skutečnosti udělal geodet, který by objekt zaměřoval klasickou metodou.“ Pozemní laserové skenování není jen záležitostí fasád budov. Často bývá využito i při tvorbě podkladů pro podni kové informační systémy. Příkladem je 3D model potrubí, které je následně jed nodušeji spravováno. Klasickou meto

dou by potrubí bylo možné zaměřit jen za cenu vysokých nákladů, vynaložených na terénní práce. Další možností využití je archeologie a snadná doku mentace vykopávek. V České republice je celá řada loka lit, kde jen stačí doslova kop nout do země a můžete si být jisti, že narazíte na pozůstat ky minulých dob. Zároveň se zájmem o novou zástavbu v posledních letech je potře ba taková místa rychle zdokumento vat před tím, než na nich vyrostou nové budovy. V takovém případě stačí místo několika dnů práce geodetů je pár skenů. Využití technologie laserového ske nování je výhodné také v obtížně pří stupných prostorech jako jsou jeskyně či složité sklepní systémy. V takovýchto nepravidelných objektech by šlo jen velmi složitě zaměřit všechny drob né nerovnosti a následně provést tako vé výpočty jako je plocha zdí pro pří padný výpočet množství betonu na nástřik a podobně. Využití laserové ho skenování je tedy mnohem výhod nější. „Je lepší, když si takové prosto ry „otisknete“ do 3D, pro další práci donesete do kanceláře a děláte to, co by v terénu jinak dělal geodet s výtyčkou a totální stanicí. Z dat je snadné vytvo řit si různé řezy, pohledy a udělat růz né analýzy. Projektant jednoduše zjistí objem prostoru a může do něj projekto vat různá zařízení či vypočítat náklady na případné sanování. To jsou položky, které se pohybují v řádu milionů korun, takže nějakých deset až sto tisíc korun za pořízení dokumentace z toho pohle du není moc,“ vysvětluje Miloš Tejkal. Lasercanning tedy v tomto případě slouží k tomu, aby se získala dokona lá představa o prostorových poměrech složitějšího objektu. Kromě toho skener skenuje aktivním paprskem, takže může pracovat v úplné tmě, což například u totální stanice není možné. „Pro řadu případů je velmi výhodné mít na místě měření připravený automatický spínač, který se jen zapíná a vypíná a za chvil ku je měření hotové. Není příliš dobré tři dny měřit ve vlhku a špíně,“ směje se Miloš Tejkal. • — Miloslav Jančík duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

MISE / na návštěvě

Mise #4: Na frekvenci 900/1800 MHz

když může vypadat srovnávání pří chodu mobilních operátorů s ukonče ním sovětské okupace lehce přitažené za vlasy, je jisté, že mobilní telefony mnoha lidem výrazně ovlivnily život. Ještě před deseti lety jsme teprve objevovali prv ní neforemné hranaté přístroje, nedbale zastrčené za opaskem, dnes jsou pro vět šinu z nás běžnou výbavou podobně jako klíče od bytu. Budování a správa mobilních sítí se neobejde bez prostorových analýz a nástrojů geoinformačních systémů. Na další misi se proto GeoBusiness vydal do základny společnosti Vodafone, jed né z trojice mobilních operátorů půso bících v ČR. A že je tato základna tedy přísně střežená… Tvrdý konkurenční boj mezi teleko munikačními firmami s sebou nese jistá bezpečnostní pravidla a přísně střežená výrobní tajemství. To se ostatně dalo čekat. Co to však přesně obnáší, jsem předem neodhadnul. Z foyer centrály Vodafone na Vinohradské ulici v Praze na vás ze všech stran shlíží dobře zná mé červené logo společnosti, to největ ší nad pohovkou s trochou fantazie při hrává myšlenky o rudém slunci svítícím na planetu Vodafone. U recepce si mě vyzvedl Lukáš Kropík z tiskového oddě lení, v tu chvíli jsem ještě netušil, že mě až do konce návštěvy nespustí z očí. Vodafone se kolem sebe snaží svědo mitě šířit mediální obraz společnos ti plné pohody a kamarádských vztahů, že to není jen Potěmkinova vesnice, je vidět hned po pár krocích, kde si v pol strovaných výklencích v poklidu polehá 46 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

vají zaměstnanci a vyřizují si s úsměvem telefonní hovory. To už k nám přisedá Jan Votrubec, první muž geoinformati ky u české pobočky Vodafone. Spolehlivá síť je základ Společnost Vodafone se u nás objevi la v roce 2005, dříve se tento nejmlad ší český operátor jmenoval Oskar a ještě předtím Český mobil. Jména se měnila, ale lidé, alespoň v něk terých případech, zůstávali. To plati lo i pro Jana Votrubce. „U Vodafone pracuji od prosince roku 1999, což je vlastně počátek používání GIS ve firmě. Původně to byl Český mobil, patřící něko lika Kanaďanům a ti měli jakžtakž přehled o něčem jako je třeba Jan Votrubec má v české pobočce společnosti Vodafone na starosti MapInfo. Postupem vše, co souvisí s geoinformatikou a jejím nasazení v praxi. času už nestačilo, firmy se upřel na kvalitu a nabídku hlavně pro rastrové analýzy, a tak jsme přešli na ArcGIS, Erdas, ER Mapper služeb. Už to přešlo do stavu, kdy se a další,“ vzpomíná. začaly posilovat stavy oddělení, které se Na počátku směřovalo veškeré úsilí orientují na nabízení služeb, kombina operátora ke zbudování kvalitní a fun cí a superkombinací tarifů a všeho další ho. Inženýrská a podpůrná oddělení se gující sítě, která musela splňovat stup v současné době soustředí na udržování ňující se požadavky Českého telekomu kvality a na počítání kapacity pro různé nikačního úřadu (ČTÚ). „Před deseti akce. Například aby nedošlo k přetížení, lety to byla doba sítě,“ přikyvuje Jan Votrubec a vzpomíná: „Jediné, co se když se něco nabídne zadarmo. To je řešilo, bylo splnění kvality a pokry naše současná role,“ vysvětlil specialista tí, abychom prošli u ČTÚ. Museli jsme z oddělení podpory. v etapách splnit procenta pokrytí popu lace a k tomu mít maximálně nějaké Když se řekne GIS oddělení… procento spadlých hovorů a stejně tak Vodafone zaměstnává více než dva i blokovaných hovorů. ČTÚ má měří tisíce lidí, tedy pořádný kolos. Nabízí cí vozy pro vyhodnocování kvality se otázka, jak silným geoinformač a pokrytí signálem. Hlavní náplň v tu ním zázemím vládne. „Více méně jsem dobu tedy byla reportovat pokrytí a kva tu sám,“ přiznává trochu překvapi litu pro ČTÚ a paralelně další týmy plá vě Jan Votrubec a dodává: „Před rokem novačů optimalizovaly sítě, což ostatně či dvěma přišel kolega Petr Eiben, kte dělají také v současnosti.“ rý se této problematice částečně věnu je. U nás totiž není člověk, který by dělal Zvyšovat procento pokrytí populace pouze GIS. Přirovnal bych to k situaci, ovšem nelze donekonečna, pak tedy při cházejí ke slovu jiné úlohy. „V okamžiku, když umíte německy, ale pro to, abys kdy se dosáhne nějakého procenta te tu mohl pracovat, musíte umět ještě populace, tak už nejde jít dále a zájem něco dalšího, abyste němčinu využil.“

foto: 2x autor

Češi a Slováci si prožili v nedávné minulosti dvě revoluce. Po té sametové v listopadu 1989 začala na konci dvacátého století revoluce mobilní. Nešlo při ní o životy, ani se neprolévala krev studentů, přesto nám také měnila životy.

MISE / na návštěvě Cedulku na dveřích s názvem „Oddělení GIS“ by chom ve Vodafone hledali marně, stejně jako bychom tu nenašli typické geoinformač ní doupě plné kabelů, moni torů, nezdařených velkofor mátových tisků a svérázného humoru. Ve společnosti Vodafone totiž šíří myšlen ku otevřeného pracovního prostoru a navíc se většina analýz zpracovává v oddělení podpory. „Oddělení GIS jako takové nemáme, ale máme oddělení podpory, které zpracovává veškeré analýzy pro ostatní oddělení a podpo ruje rovněž plánovací a mar ketingové oddělení.“ vysvět lil Jan Votrubec. Příkazy shora? Jen doporučení… V dnešním globalizovaném světě vládnou ve světě tele komunikací silné nadnárod ní společnosti. Při příchodu na nový trh je obvyklé nasa zení postupů i metod bez chybně fungujících v ostat ních zemích. Platí to také pro geoinformační politiku Vodafone napříč celým svě tem? „Řekl bych, že to je půl na půl. Vždy jdeme efektiv nější cestou, takže když je lepší udělat si to po svém, tak to není problém. Na druhou stranu máme dobré zkuše nosti s Vodafone Německo, kde je přece jen síla GIS spe cialistů jiná, takže od nich jsme se přiučili spoustu věcí a používáme některé nad stavby, které si vytvoři li,“ vysvětlil Jan Votrubec a dodal: „Navíc máme systém takzvaných „teamroomů“. To znamená, že každý člověk své profese vidí do určité komu nity lidí a ti se baví o své pro blematice. Díky tomu jsem informovaný o novinkách a mohu sdílet spoustu zna lostí.“ Nic podobného za éry Oskara nefungovalo, teh dy byl jeden člověk a ten byl odkázaný sám na sebe. To s sebou mohlo nést nevý www.geobusiness.cz

hody v podobě nemožnosti konzultace se zahraničními kolegy, ale na druhou stranu také volnější ruce při hledá ní řešení. „Rozhodně to není o příkazech a rozkazech. Ve chvíli, kdy potřebujeme něco udělat, navrhnu možnos ti řešení včetně jeho výhod a nevýhod. Finální rozhod nutí se pak dělají na základě analýz,“ dodal Votrubec. Rozsypaný čaj a šíření signálu mezi budovami Přestože speciální geoin formační komando není ve výbavě Vodafone, nezname ná to, že se ve firmě nástroje GIS nepoužívají. Více než čtyřicítka plánovačů pracuje s geodaty téměř každý den.

to způsobem můžeme zjistit hardwarový problém, inter ferenční hrany a podob ně. MapInfo tedy používá me hlavně pro drivetesty,“ vysvětlil plánovač Martin Roubíček. „Vše se více méně sou středí okolo dat, která jsme postupem času koupili od fir my GEODIS Brno. Je to digi tální model terénu, na zakáz ku jsme si nechali zpracovat clutterová data, což je něco jako landuse, ale z radiového pohledu. Clutter se tomu říká proto, že výsledek připomí ná „rozsypaný čaj“. Přibližně před čtyřmi lety se objevily chytřejší nástroje na predikci pokrytí, takže jsme si moh li dovolit koupit 3D mode

Geoinformační úlohy v telekomunikacích » m ěřící vozy sbírají informace o síle a kvalitě signálu » v ýpočet rastrových dat pokrytí, sílu signálu, či možnosti rušení » nástroje pro optimalizaci lokalit s využitím naměřených bodových i vypočítaných rastrových dat » analýzy na základě vnímavosti zákazníka » analýzy na základě naměřených hodnot na jednotlivých BTS

„Jakmile se objeví nějaká nová „bétéeska“ (BTS - Base Transceiver Station, tedy vysílač – pozn. red.), musejí ji plánovači optimalizovat, aby nerušila provoz ostatních vysílačů. Dalším úkolem plá novačů je sbírat od zákazní ků informace o problémech a následně na dané místo vyjet. Na to všechno potřebu jí geodata,“ vyjmenoval Jan Votrubec. Hlavní činností plánovačů jsou ovšem tzv. drivetesty, ve kterých se pomocí lokalizo vaného telefonu měří inten zita signálu. „Náplní naší práce je plánování a optima lizace sítě pro vysílače 2G a 3G. Ke speciálnímu soft ware je připojený telefon, tím děláme drivetest v ulicích a program MapInfo použí váme na zobrazování a post processing informací. To nám dává informaci o polo ze a chybách na jednotli vých vysílačích, takže tím

ly budov ve větších městech, abychom mohli lépe prediko vat šíření signálu,“ vyjmeno val Jan Votrubec. Plánovači ke své práci využívají topografické mapy, ortofotomapy i 3D model pro vizualizace, zda je konkrétní místo „vidět“. Tato data jsou rovněž využita v plánova cím software, který na jejich základě společně s matema tickým modelem šíření sig nálu vypočítá předpoklad, s jakou pravděpodobnos tí by dané místo mělo být pokryto. Zbraň do první linie? Rychlý webserver Plánovači nejsou jedinými uživateli geodat. Jako pra covní nástroj jsou v každo denním nasazení u tak zvaných „frontlinerů“ při řešení problémů zákazníků. „Geodata včetně topogra fických se vlastně používají v celé firmě. Máme tu webo

vý server, který byl původ ně postavený na MapInfo MapXtreme. Na tomto nástroji se řešily stížnos ti od zákazníků, a násled ně se informace dostala až k plánovači, který pro blém řešil. To byl takzvaný Coverage Locator,“ vzpomí ná Jan Votrubec na nedáv nou historii. „Před dvěma lety jsme změnili server na webový server NaviGate od české společnosti Position. Funkčně stačí našim požadavkům a je několika násobně levnější. Používá jej více méně celá firma, zejmé na operátoři na zákaznic kých linkách.“ Nespokojený zákaz ník tedy zavolá operátoro vi, že se v místě jeho výsky tu nenalézá signál. Operátor už v tu chvíli vyhledává loka litu na webovém serveru a s pomocí několika tematic kých map rychle zjistí, zda je v daném místě pokrytí, popř. zda nedošlo k nějaké poruše. Vedle topografických map je součástí také vrstva s pozi cemi BTS (kterou si mimo chodem všichni operátoři bedlivě střeží), mikrovln ná spojení mezi jednotlivý mi BTS a vymezené regiony dle příslušnosti jednotli vých plánovačů, aby se mohli operátoři v případě poruchy obrátit přímo na konkrétní zodpovědnou osobu. Jednodušší verzi webové ho serveru může používat široká veřejnost. Zákazník se na veřejném webovém serve ru dozví očekávané a hleda né informace o pokrytí sig nálem GSM/GPRS a EDGE, o nejbližších místech pro dobytí kreditu či specia lizovaných zákaznických centrech. Předpoklad × realita Přesná vstupní data a kva litní matematický model se svou predikcí jsou jedna věc, druhá věc je skutečný stav v terénu. K porovnávání se

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

MISE / na návštěvě

Program Atol, ve kterém se dá předpovídat přímo nad geodaty šíření signálu v terénu.

Webový server NaviGate slouží jako prostředí pro plánování oprav a návrhy optimalizace telekomunikační sítě.

používají měřící vozy. „Ta nejdůležitější místa se měří pravidelně, každý měsíc se vyhotovují takové lokality jako jsou největší města nebo nejfrekventovanější silnice. Měřící vozy máme v současnosti tři, jsou to klasické dodávky, ve kterých se kvůli přemíře hardware a software téměř nepo hnete. Na střeše má řadu antén, s pomocí kterých měří všechny tři operátory a porovnává jejich kvalitu. Ve zprávách pro vedení firmy je vidět, kde jsme horší nebo kde jsme se naopak zlepšili. Na základě toho je možné reagovat,“ vysvětlil speci alista z oddělení podpory. K porovnání matematic kých predikcí a skutečnosti slouží hodnoty změřené RF skenery, které zaznamená vají polohu a sílu přijatého signálu. Ten se sbírá přes celé spektrum nebo jen ve vybraných kanálových rozsazích. Z takových měření se počítají statistická vyhodnocení, bodové mapy, popřípadě rastrové vrstvy a následně se porovnávají v čase či mezi operátory.

vysvětlil specialista odděle ní podpory. Má dlouhá řada tolika různých programů nějaký neznámý důvod? „Bohužel nestačí jeden jediný pro gram, takže se v průbě hu doby nakupovaly další, abychom mohli v rozum ném čase splnit analý zy. Více méně se pohybuje me na pomezí Pitney Bowes MapInfo, ESRI ArcGIS, ERDAS IMAGINE, ERDAS ER Mapper,“ poznamenal Jan Votrubec.

48 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

Data z různých zdrojů Výhradního dodavate le vstupních dat Vodafone nemá, tuto úlohu rozděli lo mezi trojici společnos tí. „Topografická data doda la firma Position, digitální model terénu i 3D modely budov dodal GEODIS Brno, stejně jako clutterová data. Na nich jsou vidět různé typy zástavby, bere se v úva hu šířka rozestupu mezi budovami. To nám posky tuje informace o hustotě zástavby či jejím výškovém charakteru,“ vysvětlil Jan Votrubec. Dalším dodavatelem je CS Map jako český distri butor produktu MapInfo. „Více méně jsme spokoje ni se všemi dodavateli. Nad geoinformačními nástroji používáme různé nadstavby a nástroje, například mate

matický model, který počí tá predikci pokrytí. Vše síd lí na osmi počítačích, čtyři procesory na každém stroji, takže je to docela dobře dis tribuované, pokud potře bujeme provést analýzu pro celou republiku.“ Dobře utajená budoucnost Po éře překotného budo vání sítě a několika letech její optimalizace zažívají mobilní sítě v České repub lice novou éru. „Vzhledem k výstavbě 3G sítě se vše dělá znovu od začátku, ale s lepšími postupy,“ těší Jana Votrubce. Na další podrob nosti si ale budeme muset všichni ještě počkat. „Je pravda, že v tuto chvíli k tomu nemůžeme více sdě lit, protože probíhají jednání ohledně sdílení sítí,“ odmítl s omluvným úsměvem mou zvědavost Lukáš Kropík z tiskového oddělení. „Rozhodně nenastala situace, abychom už neby li potřeba. Stále je potře ba dělat nejrůznější prosto rové analýzy,“ směje se Jan Votrubec. „Vždy se obje ví nějaká novinka. Teď je to síť 3G, za chvíli se bude pře mýšlet o něčem lepším,“ naznačil tím při loučení, že návštěva GeoBusinessu ve firmě Vodafone nemusela být poslední. • — Miloslav Jančík

ilu: 2x archiv vodafone ČR

Až na dno kaňonů Zmíněné MapInfo je základ ním nástrojem pro pláno vače, není však jediným softwarem, který ve Vodafo ne používají. „Máme jednu licenci ESRI ArcGIS, které

využíváme zejména pro analýzy. ArcGIS beru jako prostředí, ve kterém si může člověk dodělat něco dalšího. Pitney Bowes MapInfo tu máme tuším šestačtyřicet licencí a vnímám jej jako ideální jednoduchý nástroj, skvělý pro plánovače,“ vysvětlil Jan Votrubec. Dalšími nástroji, které ve Vodafone našly své úto čiště, jsou produkty ERDAS pro rastrové analýzy většího rozsahu a na výrobu „traffic“ map. „Sbíráme data z vysí lačů, která patří k dominan ci určitého sektoru. Chceme oprostit tabulkovou infor maci k jednomu sektoru (transmitteru) a dát ji na informaci k druhu zástavby. Také používáme ERDAS ER Mapper a speciální software pro telekomunikace, které slouží jako plánovací nástro je. Dřív se používal software Planet, teď používáme Atol, ve kterém přímo nad geoda ty predikujeme šíření signá lu,“ prozradil Jan Votrubec. Dalším zajímavým řeše ním je nasazení software Inertial Explorer od spo lečnosti NovAtel, kte rý nabízí spojení přístroje GPS s inerčním systémem. „Máme zapojený optic ký gyroskop k přístro ji GPS, abychom v takzva ných městských kaňonech, tedy v husté zástavbě, moh li měřit s vyšší přesností,“

tIPY A TRIKY

Jak na formát GeoTIFF E

xport hotového mapové ho projektu do formátu GeoTIFF je zdánlivě snad ným požadavkem. Tvorba GeoTIFFu s potřebnými parametry ovšem není v pro středí ESRI ArcGIS jednodu chou záležitostí. Požadavek na výsledný soubor je přitom velice snad ný. Mapa sestavená v prostře dí ArcGIS může být využita například jako jedna z ras trových podkladových vrs tev pro mapový server. Aby byla data načtena správně, je nutné mapový projekt expor tovat do rastrového formá tu, který zachovává souřadni ce, tedy například do formátu GeoTIFF. Možnosti exportu v programu ArcGIS Program ArcGIS umožňuje dvě varianty tvorby TIFFu, který bude obsahovat infor mace o souřadnicích. Obě se nacházejí v možnostech exportu v prostředí dato vého náhledu. První

varianta (obr. 1) vytvoří po zatrhnutí položky Write Word File kromě souboru ve formátu .tif také další soubor s příponou .tfw, ve kterém jsou uloženy všechny potřeb né informace pro správné zobrazení rastrového sou boru. Oba soubory jsou při exportu pojmenovány shod ně. Pokud soubor nazveme mapa.tif, vytvoří se k němu automaticky soubor mapa. tfw. Takto exportovanou dvojici souborů sice můžeme načítat v jakémkoliv jiném GIS programu ve správných souřadnicích, avšak nejde o GeoTIFF v pravém slova smyslu. Ten je v prostředí ArcGIS vytvářen při zatržení položky Write Geo TIFF Tags (obr. 2) a informace o souřad nicích jsou zaznamenávány

přímo do jednoho exportova ného souboru.

Problematický export Obě možnosti exportu umí exportovat pouze to, co je momentálně na obrazov ce, a neumožňují pracovat s měřítkem exportované mapy. Pokud chceme expor tovat mapu většího rozsahu (například pro obec s rozší řenou působností nebo kraj), musíme nejprve zobrazit celý rozsah území (změnit měřítko) a teprve potom spustit export. Exportovaná mapa pokrývá celé území, avšak nikoliv v detailech původního měřítka, nýbrž pouze v detailech, které byly zobrazeny na obrazovce (obr. 3). Problém nastane v přípa dě, kdy je mapa připravena pro tisk ve větším měřítku, například 1 : 25 000 a na větší formát (napří klad A1) než je

ilu: 5x autor

www.geobusiness.cz

velikost našeho monitoru. Výřezy na obr. 4 ukazují rozdíly v podrobnosti mezi mapou v původním měřítku (1 : 25 000) a mapou exporto vanou ve změněném měřítku 1 : 150 000.

Co umí export z Layoutu Uživatele, kteří program ArcGIS znají, jistě napadne, že v prostředí layoutu je při exportu zohledňována sou časně velikost papíru a nasta vené měřítko a výsledný rastr by tedy měl být exportován ve správném rozlišení. To je sice pravda, nicméně v prostředí layoutu již není možné expor tovat formát TIFF společně se souřadnicemi, ale pouze jako obyčejný TIFF, a proto ani toto řešení není dostačující. Řešení Jedno z možných řešení problému s GeoTIFFem může být následující: 1. P řepněte se do prostře dí Layoutu, ve kterém odstraňte všechny nad bytečné prvky (popisky, tiráž, směrovku, atd.). 2. Zkontrolujte správné nastavení formátu papíru a měřítka. 3. Proveďte export mapy do formátu TIFF. 4. Načtěte v prostředí View exportovaný TIFF. 5. Podle původních dat proveďte rektifikaci načteného TIFFu. 6. Rektifikovaný TIFF exportujte do formátu GeoTIFF. • — Jaroslav Burian

Obr. 1 – Tvorba souboru .tfw Obr. 2 – Tvorba GeoTIFFu Obr. 3 – Mapa exportovaná po přiblížení na celý rozsah území Obr. 4a, 4b – Rozdíl v podrobnosti původního detailního měřítka 1 : 25 000 (obr. 4a) a změněného měřítka 1 : 150 000 (obr. 4b) duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

republika ze vzduchu

**** šumí v Plzni

Hádanka č. 3

Z dostupných pramenů víme, že místní městská rada již v roce 1870 vyjednávala o prodeji pozemků na výstavbu věznice. Vlastní výstavba byla zahájena v roce 1873 podle tzv. paprskovitého plánu, který vyprojektoval anglický stavitel Jiří Ansle. Komplex tvoří pravidelný osmihran, kde sedm křídel jsou žaláře, osmé je kostelní budova. Vězení je určeno pro 1000 vězňů a jeho cena byla asi 2 700 000 zlatých. Výstavba byla dokončena po pěti letech a 15. července 1878 přijelo do vězení prvních 43 odsouzených, se kterými se počítalo pro dokončovací práce. Prvním ředitelem byl nadporučík dělostřelectva v záloze Julius Schnabel, kte rý stál v čele věznice 17 let. Věznice měla svoji pekárnu, prádelnu, tři studny a také svůj hřbitov, který se používal do roku 1923. Zajímavostí při stavbě bylo, že dělníci při kopání studny narazili na silnou vrstvu uhlí. Věznice sloužila i k věznění politických vězňů za Rakouska-Uherska i po roce 1948 (21. června 1949 zde byl popraven generál Heliodor Píka), ale i v době normalizace po roce 1969, později zde pobývali často odpůrci režimu (Václav Havel, Pavel Wonka a další). Víte, která věznice je na snímku? • Svoji odpověď si můžete ověřit na adrese www.geobusiness.cz/hadanka — redakce propagace

Možnosti objednání dat Technické informace o barevné ortofotomapě ČR Data z malých prostorů a informační náhledy bezešvě pokrývá celou ČR, v plném rozlišení jsou na webových stránkách snímkování a zpracování dat proběhlo v obdobích: http://www.geodis.cz/www/www_data 1. snímkování v letech 2002–2003, Data pro větší území lze získat přímo. Kon- 2. snímkování v letech 2004-2006, taktní údaje na obchodní oddělení jsou 3. snímkování od roku 2007 do současnosti tel.: +420 538 702 040 velikost pixelu ortofotomapy je 20 cm, fax: +420 538 702 061 data jsou georeferencována v souřadnicovém systému JTSK, www.geodis.cz (stránky „fotogrammetrie“) standardní grafický formát je TIF (popř. jiný), e-mail: geodis@geodis.cz členění dat je do souborů podle kladu SM 1 : 2 000. 50 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)

www.geobusiness.cz

duben + květen (4+5/2009) | GeoBusiness

52 GeoBusiness | duben + květen (4+5/2009)