Informace ze zasedání Národní účetní rady ve druhém pololetí roku 2022

Po skončení letních prázdnin proběhla čtyři zasedání Národní účetní rady. Programem těchto zasedání byly jak návrhy interpretací, tak připomínky k novému zákonu o účetnictví. V druhém pololetí roku

2022 pracovala Národní účetní rada na těchto interpretacích:

PNI 65 – Vykazování zaměstnaneckých požitků

Na základě připomínek z vnitřního připomínkového řízení došlo k úpravě textu interpretace.

Ve vazbě na tuto interpretaci dochází také k aktualizaci interpretace I-8 Sociální fond a účtování o fondech tvořených ze zisku.

PNI 68 – Vykazování kryptoměn v účetnictví

Národní účetní rada vyčkává na návrh řešení IASB (Výbor pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví).

PNI 74 – Emisní povolenky

Interpretace byla předložena do vnitřního připomínkového řízení.

PNI 75 – Vykazování cenin

U této intepretace zbývá vypořádat připomínky z vnitřního připomínkového řízení a interpretaci následně předložit do vnějšího připomínkového řízení.

PNI 77 – Zahajovací rozvaha

Interpretace řeší problematiku zahajovací rozvahy při přeměnách, a to v následujících oblastech:

• Možnost vykázání aktiv a dluhů, které nejsou zachyceny v konečných rozvahách

• Zohlednění událostí po rozvahovém dni

• Sjednocení účetních metod

• Sjednocení limitů pro zatřídění dlouhodobého majetku

• Komentář k zahajovací rozvaze

Zatím je tato problematika diskutována na zasedáních NÚR a nebyla dosud projednána ve vnitřním připomínkovém řízení.

I-48 Ocenění aktiv a závazků při operacích se závodem nebo jeho částí Na konci října skončilo vnější připomínkové řízení k návrhu této interpretace (NI-68) a vzhledem k tomu, že autoři interpretace neobdrželi žádné připomínky, byla tato interpretace na lednovém jednání NÚR schválena a již je zveřejněna. Interpretace se zabývá problematikou goodwillu a oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a souvisejícím oceněním aktiv a dluhů při operacích se závodem. NÚR skrz interpretaci doporučuje, aby při operacích se závodem nebo jeho částí bylo použito ocenění vedoucí ke vzniku goodwillu, tj. individuální ocenění aktiv a závazků reálnou hodnotou. A pouze, pokud náklady na získání reálného ocenění jednotlivých složek obchodního závodu převyšují přínos takové informace, použije se metoda oceňovacího rozdílu.

Dále byla aktualizovaná interpretace I-16 Účtování úplatně nabytého samostatného věcného břemene. Původní interpretace upravovala řešení vedoucí k vykazování nabytého věcného břemene jako nehmotný majetek s ohledem na