Legislativa komentáře

Audit účetní závěrky nezbavuje účetní jednotku odpovědnosti za sestavenou účetní závěrku a údaje v ní uvedené. Auditor má povinnost si vyžádat od účetní jednotky prohlášení o odpovědnosti za účetní závěrku, v němž musí být obsaženo i ujištění, že mu byly poskytnuty veškeré informace, které se týkají účetní závěrky (resp. žádné nebyly zatajeny).

O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu, kterou projedná s řídícím orgánem auditované účetní jednotky. Její součástí je výrok, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s použitými právními předpisy a účetními standardy. Výrok může mít jednu z následujících forem:

• bez výhrad (účetní závěrka neobsahuje nesprávnosti),

• s výhradou (účetní závěrka obsahuje nevýznamné nesprávnosti),

• záporný výrok (účetní závěrka obsahuje významné nesprávnosti),

• odmítnutí výroku (auditor byl ve své práci omezen a není schopen se vyjádřit).

Termín provedení auditu není stanoven, lze jej však odvodit od dalších povinností účetní jednotky, zejména v souvislosti se zveřejňováním účetní závěrky nebo výroční zprávy.

5.2. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou

Termíny pro odevzdání daňového přiznání, kterým je zároveň termín pro úhradu splatné daně, jsou stanovené v § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů takto:

• U daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

• Jde-li o daňový subjekt, který podává daňové přiznání elektronicky a nepodá jej v tříměsíční lhůtě, podává daňové přiznání nejpozději do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

• Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání podává daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Povinnost auditu není nutné správci daně zvlášť oznamovat. Správce daně může ve výjimečných případech na žádost daňového subjektu prodloužit lhůtu pro podání přiznání. Účetní závěrka v rozsahu, ve kterém byla sestavena, je přílohou k daňovému přiznání.

5.3. Výroční zpráva

Účetní jednotky, které mají ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, sestavují povinně výroční zprávu. Tuto povinnost jim ukládá § 21 zákona o účetnictví. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Výroční zpráva podléhá auditu a účetní jednotka je povinna umožnit každému zájemci do ní nahlédnout.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění jejího účelu obsahovat finanční i nefinanční informace. Ve výroční zprávě je povinna účetní jednotka uvést nejméně tyto finanční a nefinanční informace: a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, d) o aktivitách v oblasti životního prostředí a pracovněprávních vztazích, e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí, f) případně další informace požadované zvláštními právními předpisy.

Nefinanční informace v těchto oblastech uvádějí pouze velké účetní jednotky (§ 32g zákona o účetnictví).

V případě, že účetní jednotka používá investiční nástroje, případně další obdobná aktiva a pasiva, musí uvést ve výroční zprávě také informace o

• cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty,

• cenových, úvěrových, likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.

Součástí výroční zprávy je účetní závěrka a připojená zpráva o auditu účetní závěrky. Přílohou výroční zprávy je i zpráva o vztazích mezi propojenými osobami v případě, že má účetní jednotka povinnost tuto zprávu vyhotovit v souladu s §§ 82–88 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

5.4. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

Propojené osoby podle zákona o obchodních korporacích (§ 82) jsou:

• ovládající a ovládaná osoba,

• ostatní osoby ovládané stejnou ovládající osobou.

Ovládající osoba je taková osoba

• která může přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv,

• která může prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob orgánů společnosti,

• která představuje více osob jednajících ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích práv,

• která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv, není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím.

Povinné informace:

• jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období,

• jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob,

• všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou,

• bylo-li poskytnuto ovládanou osobou plnění, jaké bylo poskytnuto protiplnění,

• u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda nevznikla ovládané osobě újma,

• zda byla újma uhrazena, nebo zda byla uzavřena smlouva o její úhradě.

Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi spojenými osobami, uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma, pokud vznikla. Má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které také obsahuje názor na vyrovnání újmy.

Každý společník má právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích, jsou-li v zprávě uvedeny informace o tom, že vznikla újma, která nebyla, nebo nebude vyrovnána, nebo jsou-li ve stanovisku kontrolního orgánu uvedeny ke zprávě o vztazích výhrady.