3 minute read
Legislativa komentáře
Next Article
Platí základní rozvahová rovnice:
AKTIVA CELKEM (netto) = PASIVA CELKEM
4.2. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)
Výkaz zisku a ztráty podává informace o efektivnosti činnosti účetní jednotka za vykazované účetní období a lze ho sestavovat v druhovém nebo účelovém členění nákladů a výnosů. Podává utříděný přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření v požadovaném členění. Může být sestaven v plném nebo ve zkráceném rozsahu (Tabulka 3).
Dále platí následující pravidla (platí pro výkaz zisku a ztráty jak v druhovém a účelovém členění, tak v plném i zkráceném rozsahu):
• podrobnější členění položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání;
• položky označené arabskou číslicí mohou být sloučeny v případě, že nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace; v tom případě pak sloučené položky musí být uvedeny jednotlivě v příloze;
• každá z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky za bezprostředně předcházející účetní období;
Tabulka 3 Výkaz zisku a ztráty v plném a ve zkráceném rozsahu
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu
Výkaz zahrnuje všechny položky ve stanoveném pořadí uvedené v příloze č. 2 nebo 3 Vyhlášky
Sestavují ho
– všechny obchodní společnosti bez ohledu na kategorii a bez ohledu na povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, – ostatní velké a střední účetní jednotky, z malých a mikro ty se zákonnou povinností auditu
Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu
Výkaz zahrnuje pouze položky uvedené v příloze č. 2 nebo 3 Vyhlášky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky.
Mohou ho sestavovat malé a mikro účetní jednotky, které nejsou obchodní společností a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Legislativa komentáře
• v případě, že informace uváděné za minulé účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost a tato úprava se popíše v příloze, stejně jako případné ponechání nesrovnatelných informací s odůvodněním;
• účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období a účetní jednotky v úpadku, za minulé účetní období údaje neuvádějí;
• položky v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí;
• položky se uvádějí v peněžních jednotkách české měny v celých tisících Kč.
4.3. Přehled o peněžních tocích
Tento výkaz podává informaci o tom, jaký je stav peněžních prostředků na počátku a na konci účetního období a jak se jednotlivé činnosti účetní jednotky podílely na přítoku (či odčerpání) peněžních prostředků. Výkaz je důležitou doplňkovou informací k výkazu zisku a ztráty, neboť
Tabulka 4 Rozsah rozvahy a výkazu zisku a ztráty obchodních společností podle kategorií
VýkazyRozvahaVýkaz zisku a ztráty
KategoriePlný rozsahZkrácený rozsahPlný rozsahZkrácený rozsah
Mikro bez auditu–anoano–s auditemano–ano–
Malá bez auditu–anoano–s auditemano–ano–
Střední ano–ano–
Velká ano–ano–
Rozvaha Výsledovka
AktivaPasiva
Vlastní kapitál
– základní kapitál
Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření
Stálá aktiva
– dlouhodobý NM
– dlouhodobý HM
– dlouhodobý FM
Oběžná aktiva
– zásoby
– pohledávky
– dohadné účty
– finanční majetek
– kapitálové fondy
– fondy ze zisku
– VH minulých let
– VH běžného období
– Rozhodnuto o zálohách na podíl na zisku
Cizí zdroje
– rezervy
– dlouhodobé závazky
– krátkodobé závazky
– dohadné účty
Časové rozlišeníČasové rozlišení
Výsledek hospodaření před zdaněním
Daň z příjmů splatná
Daň z příjmů odložená
Výsledek hospodaření po zdanění
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
Výsledek hospodaření za účetní období
Čistý obrat za účetní období vykazovaný zisk ještě nemusí znamenat dostatek peněžních prostředků, a naopak vykazovaná ztráta jejich nedostatek. Povinně ho sestavují velké a střední účetní jednotky, pro malé a mikro účetní jednotky není povinný, mohou ho však sestavovat dobrovolně. Pro uživatele účetních informací je důležitým zdrojem informací o finančním hospodaření účetní jednotky, Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích upravují § 40–43 vyhlášky
Tabulka 6 Struktura přehledu o peněžních tocích
Přehled o peněžních tocích č. 500/2002 Sb. Položky v jednotlivých částech přehledu ukazuje Český účetní standard č. 023.
Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu (účtová skupina 22) a případně peníze na cestě (účtová skupina 26). Do peněžních prostředků mohou být zahrnuty i peněžní ekvivalenty, kterými se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků (např. dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu). V příloze účetní jednotka uvede, co zahrnuje do peněžních prostředků a případně co do peněžních ekvivalentů.
Přehled o peněžních tocích má následující strukturu:
• peněžní toky z provozní činnosti,
• peněžní toky z investiční činnosti
• peněžní toky z finanční činnosti (lépe z financování).
Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti, které nelze zahrnout mezi investiční činnost nebo financování.
Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.
P.Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období
A***Čistý peněžní tok z provozní činnosti
B***Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
C***Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
F.Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků (A+B+C) = R - P
R.Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období