Nicanor Parra, Jiné básně by Éditions Fra

Nicanor Parra Jiné básně

†† †† †††† ††††† † ††††† †† †††††† †††

Světová poezie

fra1

Nicanor Parra Jiné básně

2 Světová poezie

fra

Nicanor Parra (1914–2018) byl chilský básník, matematik a fyzik. Jeho poezie, nebo spíš antipoezie, měla mimořádný vliv na jihoamerickou literaturu druhé poloviny dvacátého století. Podle řady spisovatelů a kritiků jeden z nejvýznamnějších básníků moderní doby. Držitel mnoha ocenění, na která reagoval ironickými děkovnými projevy ve verších. Od sbírky Básně a antibásně (Poemas y antipomeas, 1954) napsal nezaměnitelným rukopisem řadu dalších knih včetně osobitého překladu Shakespearova Krále Leara.

fra1

Nicanor Parra Jiné básně

Nicanor Parra Jiné básně Vybral a přeložil Petr Zavadil

fra5

Dílo publikované v rámci Programu ILAN na podporu překladové literatury, vedeného pod záštitou Kulturního odboru Ministerstva zahraničních věcí Chile.

Světová poezie

Nicanor Parra Jiné básně Ze španělských originálů Obras completas & algo † (Galaxia Gutenberg/Círculo de lectores, Barcelona 2006, 2011) vybral a přeložil Petr Zavadil Redakce Anežka Charvátová Vydalo Fra, Šafaříkova 15, 12000 Praha 2, www.fra.cz, roku 2018 jako svou 161. publikaci Vytiskla Tiskárna VS, Praha Vydání první Czech edition © Éditions Fra, 2018 Copyright © Nicanor Parra, 2018 Selection & translation © Petr Zavadil, 2018 ISBN 978-80-7521-022-7

6 AB021

Obsah Autoportrét 11 Epitaf 13 Upozornění čtenáři 14 Hlavolam 16 Krajina 17 Zápisky z cest 18 Madrigal 19 Poutník 20 Slova pro Tomáse Laga 22 Vzpomínky z mládí 24 Tunel 26 Past 29 Desky 32 Samomluva Jedince 34 Změny jmen 38 Upozornění 39 Na hřbitově 40 Mumie 41 Cesta peklem 42 Výčepy 45 Skladby 46 Napadají mě zářivé myšlenky Volné verše 50 Psí život 52 Přilepil se mi jazyk na patro Pohřební projev 57 Manifest 60 Návrat 65 Pozor 66 Akácie 67 Chronos 68

Špatné vzpomínky 69 Velikonoční beránek 70 Je zima 71 Pussykatten 73 Na penzi 74 Listina nezávislosti 75 Saranguaco 76 Otče náš 77 Kolik je hodin 78 Pomoc! 79 Těkavé myšlenky 80 Žena 81 Zoologická zahrada 86 Sigmund Freud 88 Telegramy 92 Skvrny na zdi 95 Ponchartrain causeway 96 Jeden muž 97 Odvolávám vše, co jsem řekl 99 Jak už jsem vám říkal 100 Tohle určitě musí být hřbitov 102 Ať žije Stalin 103 Mouchy na lejnech 104 Byli přesně takoví, jací byli 105 Probouzím se za úsvitu 106 Nejsem žádný sentimentální stařík 107 Moderní doba 108 Individuum se špatnou minulostí 109 Píseň o kolování klobouku 110 Splněná mise 113 Odpočívej v pokoji 116 4 sonety Apokalypsy 117 Být či nebýt 121 8

Imaginární muž 123 Pod postelí 124 Zpěv první 125 Poznámka o lekci antipoezie Totální nula 127 Být či nebýt 128 Vzkříšení 129 Dělal jsem všechno 130 Poslední báseň 131

126

Autoportrét Jenom pohleďte, chlapci, ten jazyk prožraný od rakoviny: jsem profesor na zapadlém lyceu, při učení jsem přišel o hlasivky. (Ať tak anebo onak, dělá to týdně čtyřicet hodin dřiny.) Jak se vám líbí má zfackovaná tvář? Jeden by z toho hned byl lítostivý! A co mi řeknete na nos, leptaný vápnem z téhle ponižující křídy? Co se týče očí, jak na cizího ze tří metrů na vlastní matku civím. Co to s nimi mám? – Nic. Při vyučování jsem si je zničil: špatné světlo, slunce, chabý měsíc a jeho jedové sliny. A proč tohle všechno? Abych si vydělal na podlé skývy, tvrdé jako šosákův obličej, šmakující a vonící po krvi. Když máme umírat jako zvířata, tak proč jsme se rodili jako lidi! Občas, pod tíhou té spousty práce, vidím ve vzduchu divné tvary, slyším šílené pobíhání, zločinecké rozhovory a smíchy. Pohleďte na mé ruce a na řídké vlasy, které mi zbyly, na tyhle mrtvolně pobledlé tváře, 11

na černé vrásky, ty pekelné vrypy! A přitom jsem býval stejný jako vy, mladý, krmený krásnými ideály, snil jsem o tom, jak slévám měď a brousím diamant, aby se blyštil: a tady mě dnes máte, za katedrou v nepohodlné židli, oblbnutého jednolitým šumem pěti set hodin týdenní dřiny.

Epitaf Byl spíše střední postavy, hlas neměl ani silný, ani tenký, nejstarší syn učitele na základce a doma šijící skromné švadlenky; miloval dobré jídlo, i když byl hubený od narození; přepadlé kostnaté tváře, uši poněkud odstáté od lebky; měl hranatý obličej, oči se v něm do dvou škvír uzavřely, nos nakřivo jako mulatský boxer, ústa jak aztécký bůh při oběti, a to všechno zalité ironickými a zrádnými světly, ani moc chytrý, ani zcela hloupý, prostě jsem byl, co jsem byl: směska z octa a jedlého oleje, plátek andělsko-zvířecí tlačenky!

Upozornění čtenáři Autor nezodpovídá za potíže, které může způsobit jeho psaní: třeba i sobě navzdory, musí být čtenář nakonec spokojený. Copak se Sabelius, kromě teologie i dokonalý znalec humoru, který postavil na hlavu dogma Nejsvětější Trojice, musel někdy zodpovídat ze svého kacířství? A pokud ano, jakým způsobem! Jak potřeštěně! Na základě takové spousty protikladů! Podle odborníků by se tahle kniha neměla vydávat: vůbec se v ní nevyskytuje slovo duha, ještě méně pak slovo bolest a slovo ověnčený. Je tu však plno stolů a židlí, rakví!, kancelářských potřeb!, a to mě naplňuje hrdostí, protože nebe se podle mě rozpadá na padrť. Smrtelníci, kteří četli Wittgensteinův Tractatus, si můžou vykračovat s nosem nahoru, protože to dílo se dost těžko shání: ale Vídeňský kroužek se rozpadl před lety, jeho členové se vytratili beze stop a já jsem se rozhodl vyhlásit válku všem cavalieri della luna. 14

Samozřejmě, má poezie může být bezvýchodná: „Smích v této knize je nucený!“ budou tvrdit mí odpůrci. „Jeho slzy jsou umělé!“ „Místo vzdychání se na těch stránkách zívá.“ „Vzteká se jako kojenec.“ „Autor se vyjadřuje kýcháním.“ Je to tak: vyzývám vás ke spálení lodí, hodlám si po vzoru Féničanů vytvořit vlastní abecedu. „Nač teda obtěžovat publikum?“ zeptají se přátelé čtenáři. „Pokud sám autor zlehčuje své psaní, co se od něho dá očekávat?“ Pozor, já nic nezlehčuju, naopak, pyšním se svým pohledem, chlubím se svým omezením, vynáším své výtvory do nebes. Aristofanovi ptáci pohřbívali mrtvoly svých otců ve vlastních hlavách (každý pták byl malý létající hřbitov). Podle mého názoru přišel čas ten obřad modernizovat, a tak pohřbívám svá pera do hlav pánů čtenářů!

Hlavolam Nikomu nedávám právo. Uctívám jakýsi kus hadru. Nosím hroby z místa na místo. Nosím hroby z místa na místo. Nikomu nedávám právo. Jsem směšný typ pod paprsky slunce pohroma výčepů. Umírám vzteky. Není mi pomoci. Vlastní vlasy mě obviňují na příležitostném oltáři stroje neodpouštějí. Směju se za nějakou židlí na tváři mám nános much. Neumím se pořádně vyjádřit vyjádřit s ohledem na co. Zakoktávám se nohou se dotýkám jakéhosi zárodku. K čemu jsou tyhle žaludky? Kdo stvořil tenhle mišmaš? Nejlepší je dělat pitomce. Říkám to a myslím ono. 16

Krajina Vidíte tu lidskou nohu visící z měsíce jako strom rostoucí směrem dolů tu hrůznou nohu vlající do prázdna sotva ozářenou paprskem měsíce a vzduchem zapomnění!

Zápisky z cest Dlouhá léta jsem se zdržoval daleko od svého místa. Cestoval jsem, vyměňoval si dojmy při rozhovorech, vyspával jsem; jenže výjevy prožité v dřívějších dobách mi tanuly v paměti. Při tancování jsem myslel na absurdní věci: myslel jsem na salát spatřený o den dřív, když jsem procházel kolem kuchyně, myslel jsem na spoustu fantastických věcí spojených s mou rodinou; a mezitím už loď vplula do řeky, prorážela si cestu hejnem medúz. Ty fotografické výjevy mi škodily na duchu, vedly mě k tomu, abych se zavíral do kajuty; nutil jsem se do jídla, bouřil se sám proti sobě, neustále jsem na palubě představoval nebezpečí, jelikož ze mě každou chvíli mohl vypadnout nějaký nesmysl.

Madrigal Jednou v noci se stanu milionářem díky triku, který mi umožní ustálit obrazy v dutém zrcadle. Nebo ve vypouklém. Mám pocit, že úspěch bude naprostý, až dokážu vynalézt rakev s dvojitým dnem, která umožní mrtvole vylézt na onom světě. Už jsem se dost namakal v tomhle absurdním dostihu, kde se žokeji vyhazují ze sedla a padají mezi diváky. Takže je správné, abych zkusil vytvořit něco, co mi umožní pohodlně žít nebo co mi umožní aspoň umřít. Jsem si jistý, že se mi třesou nohy, zdá se mi, že mi vypadávají zuby a že přicházím pozdě na čísi pohřeb.

Poutník Pozor, dámy a pánové, dávejte chvíli pozor: otočte na okamžik hlavy na tuhle stranu republiky, zapomeňte na jednu noc na své osobní starosti, rozkoš a bolest můžou pro jednou počkat za dveřmi: jakýsi hlas je slyšet z téhle strany republiky. Pozor, dámy a pánové! Dávejte chvíli pozor! Jedna duše, která byla po léta stlačená v jakési sexuální a intelektuální propasti a díky nosu se chabě se krmila vzduchem, má přání, abyste jí naslouchali. Přeju si získat informace o několika věcech, potřebuju trochu světla, zahrada je plná much, nacházím se v katastrofálním mentálním stavu, uvažuju po svém; zatímco říkám tyhle věci, vidím kolo opřené o zeď, vidím most a automobil mizící mezi budovami. Vy se češete, to je pravda, vy chodíte pěšky zahradami, pod kůží máte ještě jednu, jinou kůži, vy máte sedmý smysl, který vám umožňuje bezděčně chodit dovnitř a ven.

Éditions Fra 001 Thomas Ernest Hulme, Modlitba

049 László Darvasi, Nejsmutnější kapela

002

050 051 052 053 054 055 056 057 058

003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 027 028 029 030 031 032 033 034 035 036 037 038 039 040 041 042 043 044 045 046 047 048

za úsměv luny Richard Caddel, Slova straky /The Magpie Words Imagisté Vítr z Narragansettu One Stop Stories Vladimír Sadek, Židovská mystika Kang Čol-hwan, Pierre Rigoulot, Pchjongjangská akvária Joyce Mansour, Výkřiky Eugénio de Andrade, Svrchovanost José Ángel Valente, V kořenech světla ryby Alena Nádvorníková, Anebo ne /Ou bien non Helen Lawsonová, Odvaha za úsvitu /Courage at Daybreak Raúl Rivero, Důkazy spojení Antologie nové české literatury 1995–2004 Elizabeth Bishopová, Umění ztrácet Ernest F. Fenollosa, Ezra Pound, Čínský písemný znak jako básnické médium Petr Mikeš, Jen slova/Just Words Petr Borkovec, Vnitrozemí Roland Barthes, Světlá komora Tomáš Pospiszyl, Srovnávací studie Ernst Jandl, Friederike Mayröckerová, Experimentální hry Petr Král, Arco a jiné prózy Jurij Odarčenko, Verše do alba Muhammad Šukrí, Nahý chleba Jan Jařab, Šíleně pomalá revoluce Antologie současné lotyšské poezie Guillermo Rosales, Boarding home Catherine Ébert-Zeminová, Bludný kruh Jano Pavlík Viola Fischerová, Předkonec Blanca Varela, Křídla na konci všeho Erich Fried, Milostné básně Shitao, Malířské rozpravy Mnicha Okurky Petr Měrka, Telekristus a Mentál Zápisky z mrtvého ostrova Bytosti schopné zemřít Jonáš Hájek, Suť Viola Fischerová, Písečné dítě Yasmina Reza, Zoufalství Richard Caddel, Psaní v temnotě /Writing in the Dark Polona Glavanová, Noc v Evropě Andrés Sánchez Robayna, V těle světa Michal Witkowski, Chlípnice Jerzy Pilch, U strážnýho anděla Emanuel Mandler, Poslední Branibor a jiné příběhy František Kautman, Alternativy Giuseppe Culicchia, Kolo, kolo mlýnský Orhan Pamuk, Nový život

059 060 061 062 063 064 065 066 067 068 069 070 071 072 073 074 075 076 077 078 080 081 083 085 086 088 090 091 092 093 094 095 096 097 098 099 101 102 103 104 106 107 108

na světě Yasmina Reza, Adam Haberberg Dorota Masłowska, Královnina šavle Jean-Claude Izzo, Totální chaos Zafer Şenocak, V novém světě Guy Viarre, Bílé předání Sławomir Mrožek, Kohout, Lišák a já John Berger, O pohledu Fotostrojka Georges Didi-Huberman, Ninfa moderna Jakub Řehák, Světla mezi prkny Petr Borkovec, Berlínský sešit /Zápisky ze Saint-Nazaire Szilárd Borbély, Berlin-Hamlet Václav Durych, Černé tečky Ladislav Šerý, Laserová romance 2 Vladimír Sadek, Židovská mystika Fra Blank. Reader Cena Jindřicha Chalupeckého 2006 Martin Kubát, Je večer, vypusťte čerta! Atík Rahímí, Tisíc domů snu a hrůzy Carlos Victoria, Stíny na pláži Dario Fo, Polomyšín Médium kurátor Karel Císař, Věci, o kterých s nikým nemluvím Ladislav Šerý, Laserová romance 3 Václav Benda, Noční kádrový dotazník a jiné boje C. B. Levensonová, Buddhismus David Voda, Sněhy a další Viola Fischerová, Domek na vinici Chez Erik. Kuchařka Fra Carlos A. Aguilera, Teorie o čínské duši Róbert Gál, Na křídlech/Agnomie Bohumil Nuska, Malé příběhy Tahar Ben Jelloun, Poslední přítel Antonio Gamoneda, Tohle světlo Jonáš Hájek, Vlastivěda Dorota Masłowská, Dva ubohý Rumuni, co uměj polsky Tašo Andjelkovski, Mirny Lidia Amejko, Známé příběhy Liāna Langa, Sešit antén Vilém Flusser, Za filosofii fotografie Sylva Fischerová, Pasáž Ernesto Santana, El Carnaval y los Muertos Kamil Bouška, Oheň po slavnosti Karel Urianek, Beránek Petr Měrka, Fantasmagorie televize Viktor Špaček, Co drží Nizozemí Serhij Žadan, Big Mac Andrzej Bart, Továrna na mucholapky Krisztina Tóthová, Čárový kód Pier Paolo Passolini, Zuřivý vzdor Antologie současné polské poezie Jean-Claude Izzo, Chourmo

109 Frédéric Beigbeder, Povídky psané 110 111 113 114 115 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 134 136 137 138 139 140 141 142

pod vlivem extáze Viola Fischerová, Hrana Ahmel Echevarría, Días de Entrenamiento Michal Witkowski, Královna Barbara Roland Barthes, Říše znaků Martin Kubát, Čistka Sławomir Mrożek, Ti, co mě nesou Veronika Bendová, Nonstop Eufrat Ivana Myšková, Nícení Ondřej Buddeus, rorýsy Petr Borkovec, Milostné básně Roland Barthes o Rolandu Barthesovi Cédric Demangeot, Slota Jakub Řehák, Past na Brigitu Jean-Philippe Toussaint, Koupelna Guillermo Cabrera Infante, Tři truchliví tygři tento chléb přežvykovat, psacími písmeny Jana Šrámková, Zázemí Jan Frolík, Útěcha z ornitologie Martina Blažeková, Lom Šest slovenských básníků Juliana Sokolová, My house will have a roof/Môj dom bude mať strechu Frank Correa, Larga es la noche Ángel Santiesteban Prats, El verano en que Dios dormía Kateřina Rudčenková, Chůze po dunách Ondřej Lipár, Komponent Samanta Schweblin, Ptáci v ústech Alena Kotzmannová Rafani Petr Borkovec, Zlodějíček

Éditions Fra Šafaříkova 15, Praha 2

143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176

Kristina Láníková, Pomlčka v těle Krisztina Tóthová, Akvárium Sylwia Chutnik, Kapesní atlas žen Álvaro Enrigue, Podchlazení Abel Arcos, 9550: una posible interpretación del azul Luboš Svoboda, Vypadáme, že máváme Petr Maděra, Filtrační papíry Lukáš Horák, Amensch Kde i mrtví pochodují Petr Král, Město je náš les Alžběta Michalová, Zřetelně nevyprávíš nil, úvod Alda Merini, Nepřibližuj se ke mně, poezie Miloslav Topinka, Probouzení Ladislav Šerý, Nikdy nebylo líp Pomlčky v těle Petr Borkovec, Wernisch Nicanor Parra, Jiné básně Jurij Andruchovyč, Moskoviada Adéla Knapová, Nemožnost nuly Julio Jiménez, Un mundo tan blanco Zuzana Lazarová, Železná košile Nonardo Perea, Los amores ejemplares Kamil Bouška, Hemisféry Hroby v povětří. Poezie Bukoviny Bernard Noël, Výřezy z těla Adéla Knapová, Slabikář Robert Krumphanzl, Sen s výčitkami Jakub Řehák, Dny plné usínání Abel Fernández-Larrea, Shlemiel Petr Borkovec, Lido di Dante Petr Borkovec, Rozvláčná vyjádření radosti Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

facebook.com/editionsfra www.fra.cz

Nicanor Parra (1914–2018) nikdy není tam, kde se na něj čeká. Fyzik, který se pustil do psaní básní. Básník, který vymyslel antibásně. Antibásník vyrábějící z tácků angažované artefakty. Levičák popíjející uprostřed studené války horký čaj v Bílém domě s Pat Nixonovou. Veličina potměšile píšící už jenom děkovné řeči. Pro Cervan tesovu cenu ale místo sebe poslal vnuka a svůj psací stroj. Ten věčný náskok nebyl zadarmo. Za hravou ironií prosvítal jeden z největších skeptiků absurdní doby. Bílé vlasy jako by mu i ve sto letech vstávaly na hlavě zelektrizované hrůzou. Příšernost kusu cibule zahlédnutého u večeře.

fra.cz

DPC 179 Kč

nil, úvod Váno Krueger, Poslední Leninův Polibek Alda Merini, Nepřibližuj se ke mně, poezie Bernard Noël, Výřezy z těla Hroby v povětří. Poezie Bukoviny Robert Krumphanzl, Sen s výčitkami Jakub Řehák, Dny plné usínání Miloslav Topinka, Probouzení Petr Borkovec, Wernisch Připravujeme

fra

tento chléb přežvykovat, psacími písmeny

fra.cz

DPC 179 Kč