Lika karlovac cz by Croatian National Tourist Board

chorvatsko

Lika – Karlovac

li-ka

Ozalj

Festival pohádek

Karlovac Duga Resa Bosiljevo Generalski Stol Vrbovsko

Krnjak

Ogulin

Josipdol

Slunj Klenovica Jezerane Brinje

Senj

Saborsko

Letinac

Rakovica Grabovac

Dabar Sv. Juraj Biljevine

Podum

Lukovo

Prozor Krasno

Kuterevo

Starigrad

Sinac

Vrhovine

Prijeboj

Goljak

Rab

Lipovo Polje Kosinjski Bakovac

Jablanac

Borje

D. Kosinj

Korenica

G. Kosinj

Vrpile

Bakovac

Krbava

St. Novalja Novalja

Smiljan

Cesarica

Budak Donji Lapac

Karlobag Kolan

Ljubovo

Klanac

Prizna

Trnovac

Metajna

Udbina

Bilaj

Medak

Pag Gorica

Lovinac Sv. Rok

Povljana Rtina

Starigrad

Festival pohádek

Lika – Karlovac

Od Evropy

chorvatsko

Lika – Karlovac

li-ka

Ozalj

Festival pohádek

Karlovac Duga Resa Bosiljevo Generalski Stol Vrbovsko

Krnjak

Ogulin

Josipdol

Slunj Klenovica Jezerane Brinje

Senj

Saborsko

Letinac

Rakovica Grabovac

Dabar Sv. Juraj Biljevine

Podum

Lukovo

Prozor Krasno

Kuterevo

Starigrad

Sinac

Vrhovine

Prijeboj

Goljak

Rab

Lipovo Polje Kosinjski Bakovac

Jablanac

Borje

D. Kosinj

Korenica

G. Kosinj

Vrpile

Bakovac

Krbava

St. Novalja Novalja

Smiljan

Cesarica

Budak Donji Lapac

Karlobag Kolan

Ljubovo

Klanac

Prizna

Trnovac

Metajna

Udbina

Bilaj

Medak

Pag Gorica

Lovinac Sv. Rok

Povljana Rtina

Starigrad

Festival pohádek

Lika – Karlovac

Od Evropy

Lun

Starigrad

Novalja

pa g

Sveti Juraj

Senj

Caska

Stara Novalja

Jablanac

li-ka

Novalja

Caska

Prizna

Karlobag

Krasno

Smiljan

Plaški

simonovića

Smiljan

Otočac

Tounj

Perušić

Plaški

Josipdol

Oštarije

Bosiljevo

Ribnik

stapina

Tounj

Josipdol

Oštarije

Otočac

Baške Oštarije

Kuterevo

Ribnik

Bosiljevo

Baške Oštarije

Brinje

Ogulin

kiza

Kuterevo

Brinje

sokolac

lilium

Ogulin

đulin ponor

Krasno

velebitica

degenia

stijene

samarske

bijele i

veliki kozjak

lukina jama

Sveti Juraj

Senj

nehaj

alpinum

Stara Novalja

Starigrad

chorvatsko

li-ka

leontopodium

Jablanac

chorvatsko

Gospić

Perušić

Slunj

Saborsko

Lički Osik

Vrhovine

zir

Krnjak

Lovinac

Korenica

Cetingrad

Vojnić

Lovinac

Korenica

Cetingrad

Rakovica

rastoke

Barilović

jezera

novigrad

Vojnić

Rakovica

rastoke

Draganić

Krnjak

Barilović

Draganić

plitvička

Karlovac

Duga Resa

Ozalj

grede

tulove

Lički Osik

Generalski Stol

Netretić

Gospić

Slunj

Saborsko

dubovac

Karlovac

Duga Resa

Vrhovine

croatica

iris

Generalski Stol

Netretić

Ozalj

Udbina

Donji Lapac

1. Mezinárodní festival folkloru, www.ka-mff.org 2. Autocross, www.ribnicka-dolina.com 3. Vinckovo, www.tz-dugaresa.hr 4. Městské muzeum Karlovac, www.gmk.hr 5. Dny piva, www.danipiva.com 6. Rybolov, www.tzkz.hr 7. Historia viva www.karlovac-touristinfo.hr 8. Karlovac most wanted, www.promenada-klub.hr 9. Šlechtické trhy Dubovac, www.karlovac-touristinfo.hr 10. Cyklopohádka, www.tz-grada-ogulina.hr 11. Bicykliáda Tři jezera, www.babaroge.hr www.karlovac-touristinfo.hr 12. Dny zelí, www.ogulin.hr www.aktivni-odmor.com 13. Dny medu, www.ogulin.hr 14. Čluny na Mrežnici, www.tzkz.hr 15. Rafting, www.kanuking-avantura.hr 16. Foto safari, www.tzkz.hr 17. Naučná botanická stezka, www.tz-grada-ogulina.hr 18. Ogulinský festival pohádek, www.tz-grada-ogulina.hr 19. Dětské dílny, www.tz-grada-ogulina.hr 20. Veslování na jezeře Sabljace, www.tz-grada-ogulina.hr 21. Prohlídka, www.lickosenjska.com 22. Svadba v Raztokách, www.slunj-rastoke.com 23. Lyžování, www.tzkz.hr 24. Plachtění, www.tz-senj.hr 25. Sambastico, www.tz-senj.hr 26. Sáňkování, www.tzkz.hr 27. Lovectví, www.tzkz.hr 28. Ochutnávka sýrů Slunj, www.tzkz.hr 29. Festival severojadranských sborů (klap), www.senj.hr 30. Uskocké dny, www.tz-senj.hr 31. Pálenka „rakie“, www.tzkz.hr 32. Maškary, www.rakovica.hr 33. Festival Winnetouland, www.rakovica.hr 34. Rybářská veselice ve Sv.Jurji, www.tz-senj.h 35. Výstup na Závižan, www.tz-senj.hr 36. Letiště Otočac, www.otocac.hr 37. Střelectví, www.tzkz.hr 38. Dny léčivých bylin Karlovacké župy, www.rakovica.hr 39. Jezdecký maraton, www.rakovica.hr 40. Rybolov Starigrad, www.tzkz.hr 41. Velebitská botanická zahrada, www.np-sjeverni-velebit.hr 42. Ekologicko-etnický trh, www.tz-otocac.hr 43. Sportovní rybolov na Gacce, www.gacka.hr 44. Plitvický maraton, www.tzplitvice.hr 45. Naučná stezka Stari grad, www.rakovica.hr 46. Kuterevka, www.tz-otocac.hr 47. Lov divokých prasat, www.lovac.info 48. Lunjská oliviáda, www.tz-novalja.hr 49. Surfař, www.tz-senj.hr 50. Premužićeva stezka, www.pp-velebit.hr 51. Útočiště medvíďat, www.kuterevo-medvjedi.hr 52. Rosijeva koliba, www.np-sjeverni-velebit.hr 53. Veslováni na jezeře Krušćica, www.lickosenjska.com www.tz-grada-ogulina.hr 54. Podzim v Lice, www.tz-gospic.hr 55. Speleologie, www.lickosenjska.com 56. Výstava pažské ovce a sýrů, www.tz-novalja.hr 57. Vzpomínkové centrum Nikola Tesla, www.mcnikolatesla.hr 58. Lické výtvarné anále, gospic-online.com 59. Lický med, www.lickosenjska.com 60. Potápění, www.tz-novalja.hr 61. Zrće, www.zrce.hr 62. Hotel Velebno, Baške Oštarije, www.tz-karlobag.hr 63. Muzeum Liky, gospic-online.com 64. Lické brambory, www.lovinac.hr 65. Pláže, www.tz-novalja.hr 66. Gospické hudební léto, gospic-online.com 67. Dny bikerů, www.tz-gospic.hr 68. Horolezectví, www.np-sjeverni-velebit.hr 69. Volné lezení, www.paklenica.hr 70. Lovectví, www.lickosenjska.com 71. Trh lických produktů, www.gracac.hr

www.pp-velebit.hr

75. Štekavac (Haliaeetus albicilla),

74. Sladkovodní ryby, www.lickosenjska.com

Donji Lapac

73. Tulovy stěny, www.pp-velebit.hr

www.pp-velebit.hr

72. Had „poskok“ (Vipera ammodytes),

71. Zir, www.lickosenjska.com

70. Mirila, www.rivijera-paklenica.hr

69. Simonovića Stapina, www.plsavez.hr

68. Pažská krajka, www.pag-tourism.hr

67. Sanpjero (Zeus faber), www.tz-novalja.hr

66. Jehličnaté lesy, www.hrsume.hr

www.speleologija.hr

65. Netopýři (Chrioptera),

64. Gospić, www.tz-gospic.hr

www.tz-gospic.hr

63. Rodný dům Ante Starčević,

62. Baške Oštarije, www.tz-gospic.hr

61. Klášter sv. Josefa, www.tz-karlobag.hr

60. Antická naleziště, www.amzd.hr

59. Lički Osik, www.tz-gospic.hr

www.pp-grabovaca.hr

58. Jeskynní park Grabovača,

57. Kiza, www.plsavez.hr

hirc.botanic.hr

56. Velebitská degenie (Degenija Velibitica),

55. Caska, www.tz-novalja.hr

54. Novaljský relikviář, www.tz-novalja.hr

53. Japodská náušnice, www.min-kulture.hr

52. Kosinjský most, www.lickosenjska.com

51. Člověčí rybka, www.speleologija.hr

50. Veliký Kozjak, www.pp-velebit.hr

49. Mořská rezervace, www.tz-novalja.hr

48. Lun, www.lun.hr

47. Lunjská oliva, www.lun.hr

46. Plješevické lesy, www.plsavez.hr

45. Plitvická jezera, np-plitvicka-jezera.hr

44. Lická ovce „pramenka“, www.hpa.hr

43. Gacka, www.gacka.hr

42. Kosinjský misál, tz-perusic.hr

41. Svatyně Matky boží, www.krasno.hr

www.speleologija.hr/lukinajama

40. Lukina jeskyně,

www.tz-senj.hr

39. Slávka (Mytilus galloprovincialis),

38. Otočac, www.tz-otocac.hr

37. Japodská čepice, www.udbina.com

www.tz-senj.hr/planinarski-dom-zavizan

36. Zavižan,

35. Drežnik, www.tzkz.hr

34. Lický dům, www.lickosenjska.com

33. Kosatec (Iris), mojcvijet.hr

32. Pstruh (Salmo trutta), www.gacka.hr

31. Senjská katedrála, www.tz-senj.hr

30. Baraćevy jeskyně, www.baraceve-spilje.hr

29. Medvěd (Ursus arctos), www.brinje.hr

28. Sokolac, www.brinje.hr

27. Nehaj, www.tz-senj.hr

www.tz-senj.hr

26. Srdela (Sardina pilchardus),

25. Cetingrad, www.cetingrad.org

24. Rastoke, www.tz-slunj.hr

23. Slunj, www.tz-slunj.hr

22. Plaški, www.plaski-lika.com

21. Lilie (Lilium), mojcvijet.hr

20. Vlk (Canis lupus), www.life-vuk.hr

19. Protěž (Leontopodium alpinum),

www.np-sjeverni-velebit.hr

18. Rys (Lynx lynx),

17. Čisté řeky, www.tzkz.hr

16. Tounjský sýr, volimsir.com

15. Tounj, www.tounj.hr

14. Ogulin, www.tz-grada-ogulina.hr

13. Bílé a samarské skály, www.tzkz.hr

12. Novigrad, www.udruga-kameleon.hr

11. Đulina propast, www.tz-grada-ogulina.hr

10. Barilović, www.opcina-barilovic.hr

9. Bosiljevo, www.bosiljevo.hr

8. Karlovac, www.karlovac-touristinfo.hr

7. Duga Resa, www.tz-dugaresa.hr

6. Dubovac, www.dubovac.info

5. Netretić, www.netretic.hr

4. Ribnik, www.ribnicka-dolina.com

3. Munjara, www.ozalj-tz.hr

www.vinari-vocari-ozalj.hr

2. Ozaljsko-vivodinská vinná cesta,

1. Středověké město Ozalj, www.ozalj.hr

Lun

Starigrad

Novalja

pa g

Sveti Juraj

Senj

Caska

Stara Novalja

Jablanac

li-ka

Novalja

Caska

Prizna

Karlobag

Krasno

Smiljan

Plaški

simonovića

Smiljan

Otočac

Tounj

Perušić

Plaški

Josipdol

Oštarije

Bosiljevo

Ribnik

stapina

Tounj

Josipdol

Oštarije

Otočac

Baške Oštarije

Kuterevo

Ribnik

Bosiljevo

Baške Oštarije

Brinje

Ogulin

kiza

Kuterevo

Brinje

sokolac

lilium

Ogulin

đulin ponor

Krasno

velebitica

degenia

stijene

samarske

bijele i

veliki kozjak

lukina jama

Sveti Juraj

Senj

nehaj

alpinum

Stara Novalja

Starigrad

chorvatsko

li-ka

leontopodium

Jablanac

chorvatsko

Gospić

Perušić

Slunj

Saborsko

Lički Osik

Vrhovine

zir

Krnjak

Lovinac

Korenica

Cetingrad

Vojnić

Lovinac

Korenica

Cetingrad

Rakovica

rastoke

Barilović

jezera

novigrad

Vojnić

Rakovica

rastoke

Draganić

Krnjak

Barilović

Draganić

plitvička

Karlovac

Duga Resa

Ozalj

grede

tulove

Lički Osik

Generalski Stol

Netretić

Gospić

Slunj

Saborsko

dubovac

Karlovac

Duga Resa

Vrhovine

croatica

iris

Generalski Stol

Netretić

Ozalj

Udbina

Donji Lapac

www.pp-velebit.hr

75. Štekavac (Haliaeetus albicilla),

74. Sladkovodní ryby, www.lickosenjska.com

Donji Lapac

73. Tulovy stěny, www.pp-velebit.hr

www.pp-velebit.hr

72. Had „poskok“ (Vipera ammodytes),

71. Zir, www.lickosenjska.com

70. Mirila, www.rivijera-paklenica.hr

69. Simonovića Stapina, www.plsavez.hr

68. Pažská krajka, www.pag-tourism.hr

67. Sanpjero (Zeus faber), www.tz-novalja.hr

66. Jehličnaté lesy, www.hrsume.hr

www.speleologija.hr

65. Netopýři (Chrioptera),

64. Gospić, www.tz-gospic.hr

www.tz-gospic.hr

63. Rodný dům Ante Starčević,

62. Baške Oštarije, www.tz-gospic.hr

61. Klášter sv. Josefa, www.tz-karlobag.hr

60. Antická naleziště, www.amzd.hr

59. Lički Osik, www.tz-gospic.hr

www.pp-grabovaca.hr

58. Jeskynní park Grabovača,

57. Kiza, www.plsavez.hr

hirc.botanic.hr

56. Velebitská degenie (Degenija Velibitica),

55. Caska, www.tz-novalja.hr

54. Novaljský relikviář, www.tz-novalja.hr

53. Japodská náušnice, www.min-kulture.hr

52. Kosinjský most, www.lickosenjska.com

51. Člověčí rybka, www.speleologija.hr

50. Veliký Kozjak, www.pp-velebit.hr

49. Mořská rezervace, www.tz-novalja.hr

48. Lun, www.lun.hr

47. Lunjská oliva, www.lun.hr

46. Plješevické lesy, www.plsavez.hr

45. Plitvická jezera, np-plitvicka-jezera.hr

44. Lická ovce „pramenka“, www.hpa.hr

43. Gacka, www.gacka.hr

42. Kosinjský misál, tz-perusic.hr

41. Svatyně Matky boží, www.krasno.hr

www.speleologija.hr/lukinajama

40. Lukina jeskyně,

www.tz-senj.hr

39. Slávka (Mytilus galloprovincialis),

38. Otočac, www.tz-otocac.hr

37. Japodská čepice, www.udbina.com

www.tz-senj.hr/planinarski-dom-zavizan

36. Zavižan,

35. Drežnik, www.tzkz.hr

34. Lický dům, www.lickosenjska.com

33. Kosatec (Iris), mojcvijet.hr

32. Pstruh (Salmo trutta), www.gacka.hr

31. Senjská katedrála, www.tz-senj.hr

30. Baraćevy jeskyně, www.baraceve-spilje.hr

29. Medvěd (Ursus arctos), www.brinje.hr

28. Sokolac, www.brinje.hr

27. Nehaj, www.tz-senj.hr

www.tz-senj.hr

26. Srdela (Sardina pilchardus),

25. Cetingrad, www.cetingrad.org

24. Rastoke, www.tz-slunj.hr

23. Slunj, www.tz-slunj.hr

22. Plaški, www.plaski-lika.com

21. Lilie (Lilium), mojcvijet.hr

20. Vlk (Canis lupus), www.life-vuk.hr

19. Protěž (Leontopodium alpinum),

www.np-sjeverni-velebit.hr

18. Rys (Lynx lynx),

17. Čisté řeky, www.tzkz.hr

16. Tounjský sýr, volimsir.com

15. Tounj, www.tounj.hr

14. Ogulin, www.tz-grada-ogulina.hr

13. Bílé a samarské skály, www.tzkz.hr

12. Novigrad, www.udruga-kameleon.hr

11. Đulina propast, www.tz-grada-ogulina.hr

10. Barilović, www.opcina-barilovic.hr

9. Bosiljevo, www.bosiljevo.hr

8. Karlovac, www.karlovac-touristinfo.hr

7. Duga Resa, www.tz-dugaresa.hr

6. Dubovac, www.dubovac.info

5. Netretić, www.netretic.hr

4. Ribnik, www.ribnicka-dolina.com

3. Munjara, www.ozalj-tz.hr

www.vinari-vocari-ozalj.hr

2. Ozaljsko-vivodinská vinná cesta,

1. Středověké město Ozalj, www.ozalj.hr

po Středozemí

Kolik obdivuhodný je z jedné strany pohled na daleké moře, tolik z druhé strany překvapují dolomity, strmé prohlubně, propasti, temné soutěsky, hluboké lesy… Dragutin Hirc (1853. – 1921.) přírodovědec, horolezec a cestopisec.

Li-Ka

Kontinuální osídlováni Prastaré město

Cesta na Jadran Champion of Globetrotter

Město Drežnik Pevnost

Hranice řiší Panonské a alpské ozdoby

Ribnik Tvorba jazyku

Nejhezčí hory, nejčistší moře Hory a moře radosti

Dubovac Známé tržiště

Bohatství tyrkysových jezer

Prvotni příroda Prostor trvalé přitažlivosti

2 14

Můj domov

Lika Země vlků

Krasový skvost Vodní svět

Winnetou a orel Foto lovec medvědů

Evropský prales Černý les

Zlatá levice Fair Play Trophy

Hajdučki kukovi

Město-muzeum Zrcadlo kultury

Uskoci Na Nehaju

Ideální renesanční město Říční hvězda

Brána podzemí Đulina láska

Světová rezervace biosféry Krásné místo

Na turecké hranici Vojenská hranice

Born a Lika Vládce blesků

Rakovická vzpoura Povstání

Lun Divoký olivovník

Přístup Jeskynní pevnosti

Mořská pěna Bouře zážitků

Pažský a lický sýr Ovce

Kámen s nápisem

Masopust a maškary Senjské karnevaly

Japodové Život na vodě

UFO Pažský trojúhelník

Hlaholské hnízdo Národní písmo

Novaljské pláže U tří moří

Svědek gramotnosti Město Frankopanů

Zrće Dnem i nocí

Lické brambory, ogulinské zelí Rodinné společenství

Dream Waters

118

Zátoka Zavratnica

Tyrkysové řeky Řeka s nejkrásnějším pramenem

120

Bílé a Samarské skály Kouzelně krásné

Jaro v Ozlju Ideální akvarel

122

Voňavý smil Různokvěté rostliny

Zelená údolí Čtyři řeky

124

Rastoke Víliny vlasy

Otočac Uprostřed řeky

126

Klek Uspaný obr

Duga Resa Zahradní město

128

Kuterevo Medvídci a tamburice

Gospić Vodonoska Marta

130

Krasno Podivuhodný květ

Baške Oštarije a Karlobag Kněz a válečník 132

Velkolepý rekreační park

Kultovní místa Oltář přírody

134

Cyklistika a rafting Cycling with Soul

Ogulin Kolébka pohádky

136

Horolezectví a potápění Tracking with Heart

100

Festival pohádek

138

Světové dědictví

102

Chráněná krajinná oblast Přebytek půvabu

139

Kredity

140 104

Plitvická jezera Pod vodopádem perel

Seznam zastupitelství Chrovatského turistického sdružení

106

Samograd Palác z perel

108

Baračevy jeskyně Pohodně ve dvoranách

110

Štirovača Les všemožných zázraků

112

Cisa a Novalja Potopené město

114

Bohorodička Svatá Marie

116

Od mysu Kijca do zátoky Mandalina Křišťálově průzračné

Li-Ka

Lika-Karlovac nejmladší, desátý turistický region Chorvatska vznikl spojením dvou žup, Karlovacké a Licko-senjské, které dopravně a geostrategicky spojují sever a jih Chorvatska. Region hraničí s dvěmi sousedními zeměmi, Slovinskem a Bosnou a Hercegovinou a dotýká se i se třech chorvatských regionů: Středního Chorvatska, Kvarneru a Dalmácie-Zadaru.

Cesta na Jadran

Champion of Globetrotter Ljeto na Lujzijani – Léto na Lujzijaně Prilišće i Netretić, červen www.lujzijana.com Gradski muzej Karlovac Městské muzeum Karlovac www.gmk.hr

Historia viva oživování známých osobností z karlovackých dějin Karlovac www.historia-viva.hr

Tímto prostorem prochází cesty, které od prehistorie spojují střední Evropu s pobřežím Jadranu a Středozemním mořem. Pravděpodobně i to povzbudilo karlovacké výzkumníky Mirka a Stjepana Seljany, aby se vydali do světa. Bratři Seljanové podnikali po roce 1899 významné geomorfologické a etnografické průzkumy po Africe a Jižní Americe a Mirko se před odchodem na ostatní kontinenty proslavil rychlou chůzí, když v roce 1898 přešel za sto dnů trasu od Sankt Petěrburgu do Paříže a získal titul Champion of Globetrotter.

Krásy řek Karlovacké župy – Kupy, Korany, Mrežnice a Dobry, zalesněnost pohoří Veliké a Malé Kapely, zelený porost krasu, tranzitní poloha a bohaté historické dědictví jsou trvalými hodnotami a základem místního hospodářství. Čtyři řeky nabízí v každém ročním období jinou atmosféru, kterou návštěvník zažije při procházce po jejich březích, jízdě na kole, letním koupání, rybolovu nebo návštěvě nedalekých jeskyní a milovníci dobrodružství si mohou vyzkoušet rafting a kanoing. Lesy nabízejí možnost foto safari, ale i pravého lovu různé zvěře. Oblast Karlovacké župy je od pradávna nejdůležitějším tranzitním územím mezi severním Chorvatskem a přímořím. Tak se i město Karlovac od samého založení v roce 1579

stává strategickým, hospodářským a dopravním centrem hraničářského i civilního Chorvatska a důležitým dopravním uzlem. Vedle historických cest Karoliny (Karlovac-Bakar, stavěné 1726 -1733), Jozefiny (Karlovac-Senj, 1775-1779), Lujzijany (Karlovac-Rijeka, 1805-1813) a Rudolfiny (Ogulin-Novi Vinodolski, 1874), Karlovac i župa v současnosti získávají moderní dálnici, která spojuje podunajské země s Jaderským mořem. Čtyři řeky mezinárodní etno & jazz festival Karlovac, červen, červenec www.tzkz.hr

Hranice říší

Panonské a alpské ozdoby Župská přehlídka původního folkloru Ogulin, začátkem června www.ogulin.hr Výstavba karlovacké tvrze zahájena 13. července 1579

Generál Ivan Ferenberg byl prvním velitelem Karlovce Ferenbergův pramen, vodní čerpací stanice na Borlinu, pojmenovaná podle prvního velitele města.

Bouřlivou historii připomíná veliké množství opevnění. Stará města, tvrze, stopy uprchlíků v jeskyních… dodnes svědčí o tom, že zde po staletí hraničily dvě veliké říše, Habsburská a Osmanská.

Ples milenia oslava narozenin města

Dlouholetá válčení měla velmi špatný vliv na rozvoj, obzvláště industrializaci, proto je tato oblast dodnes řídce obydlena. Přesto pro dnešní generaci zůstaly zachovány přírodní hodnoty a tradiční způsob života. Na prostoru Karlovacké župy se spojují přírodní rysy alpské, panonské a krasové oblasti. O tom spojení svědčí i bohaté etnologické dědictví. Lidové kroje Pokuplja jsou přechodem mezi panonskou přezdobeností a alpskou jednoduchostí zdobení, která má vlastní míru elegance. Pokupské rohaté čepce a krajka “jalba”, vypovídají o vlivu středověké lidové i dvorní kultury, obzvláště pěstované v knížecí rodině Frankopanů. Ostatní část župy etnograficky připadá dinarickému areálu a kroje jsou možná vytvářené i

pod vlivem prehistorické japodské kultury. Muzea Karlovce, Ogulinu a Ozlju občas vystavují i několik století staré kroje, jejichž jednotlivé detaily ženy dodnes rády nosí. Na přechodné rysy tohoto kraje poukazuje i tradiční architektura. Časté jsou domy staršího typu na kopci i v údolí, stavěné ze dřeva nebo kamene, lépe řečeno z jednoho i druhého materiálu, podle toho co v dané oblasti bylo dostupné.

Nejhezčí hory a nejčistější moře.

Málokde je člověk současně tak přivržený horám i moři a ony tak hluboce vtisknuté do jeho nitra jako v Licko-senjské župě.

Veslování na Lice regata na řece Lice Perušić, květen http://tz-perusic.hr

Lické výtvarné anále Výstava obrazů Muzeum Liky, Gospić, říjen – listopad – prosinec www.gospic-online.com

Hory a moře radosti

Nejhezčí chorvatské pohoří Velebit, a nejčistější část moře s Pagem

Gospické hudební léto koncerty vážné hudby Gospić, červen – červenec www.gospic-online.com

Jak jinak by to i mohlo být na prostoru, kde se podél 150 kilometrů dynamicky prolínají největší a nejkrásnější pohoří Velebit a nejčistší část moře s Pagem, jedním z nejčlenitějších jadranských ostrovů. S obrovsky přitažlivou silou Velebitu a moře, dávnověká spojitost zdejších lidí a přírody je výsledkem i zvláštní energie, která obíhá horskou a středozemní ekologickou soustavou ve spleti krasu, slunce a bóry. Západní kontinentální část župy podle přírodních rysů připadá horskému Chorvatsku a celý tento prostor má charakteristiku porostlého krasu, v jehož krajině se střídají rozmanitě zelené tóny lesů a luk doplněné modří povrchových vod, zatímco

krasové podzemí, obzvlášť ve střední části, oplývá speleologickými objekty.

Dynamické prolínání pohoří s mořem

Gacka v současnosti získává zpět svoji idntitu

Prvotní příroda

Prostor trvalé přitažlivosti Eko-etno trh med, sýr, léčivé byliny, rakije, marmelády Otočac, červenec www.tz-otocac.hr

Mýtické území chorvatských hor vždy fascinuje

Dynamický pejzáž je zvláštním znamením tohoto prostoru

Premužićeva stezka přístup do srdce Velebitu bez velikých výstupů www.pp-velebit.hr

Okouzleni procházíme stezkou pod hřebeny, nad propastí, přes loučky a údolíčka, přes kamenné mosty, můstky a ochozy, kolem teprve vzrostlých smrků a nesetlelých pařezů mlčky, abychom nenarušily ticho kolem nás. Dr. Ante Rukavina (1928. – 1994.) veterinář, horolezec a milovník Velebitu.

Za dávných časů pouze nejstatečnější obchodníci a pastevci měli odvahu klestit cesty mezi skalními stěnami. První kvalitnější cesty byly vyznačeny v XVIII. století, odkdy posiluje hospodářská a kulturní výměna mezi dvěma, dříve téměř zcela rozdělenými světy. I dnes, kdy je výstavbou tunelu sv. Roka útroba Velebitu konečně probita, s úctou vzpomínáme na sněhem pokrytá a bórou bičovaná horská sedla: Vratniku, Velikého Alanu, Ontarijských vrat, Malého Alanu a Prezidu. Přesto mnohá tajemství Velebitu by nikdy obyčejným návštěvníkům nebyla dostupná, kdyby nebylo milovníků přírodyhorolezců a vědců, kteří upravili a označili četné horské cesty a stezky, z nichž nejznámější je šedesát kilometrů dlouhá

Premužićeva stezka (budovaná 1930 -1933), která umožňuje každému dosáhnout vrcholů tohoto mýtického pohoří, projít výšiny vykreslené v překrásných krasových tvarech, od nejmenších útvarů po nejvyšší skalní trámoví, kotlinky, věže a kamenné sloupy. Tato stezka spojuje člověka s původní divočinou a člověk, který tudy prochází, se stává přítelem hor a hory přítelem člověka. Pojmenovaná je podle projektanta, lesního inženýra Ante Premužiće (1889-1979), ještě jednoho milovníka Velebitu.

Hory, moře, jezera a řeky, to je Licko-senjská župa

Premužićeva stezka prochází vrcholky severního a středního velebitu

Můj domov

Ó, pohleďte na její krásu, vy hvězdy udivené, To je můj domov, můj je domov! Silvije Strahimir Kranjčević (1865. – 1908.) chorvatský básník

Krasový skvost

Šestnáct co jezer, co nádrží, třicítka větších i menších vodopádů, čtyři potoky, jedna řeka, množství kopců a pahorků s něžnými dolinami a hrůzostrašnými propastmi, pralesy a bujná zeleň a kromě všeho i pitná voda jakou by i Bozi pili, krášlí toto perpetum mobile vodního světa.

Vodní svět Plitvický maratón Plitvická jezera, červen www.np-plitvicka-jezera.hr www.tzplitvice.hr Orchideje - 55 druhů, tři druhy masožravých rostlin Popsáno kolem 1400 rostlinných druhů, z čehož 72 endemických

Lesní pokrývku tvoří buk, jedle, smrk, javor, jasan, borovice a jiné stromy Velké množství savců - medvěd, rys, vlk, divoká kočka, srna, jelen, divoké prase, jezevec, bílá kuna, kuna lesní, vydra…

Adolf Veber Tkalčević (1825. – 1889.) záhřebský kanovník, jazykovědec, spisovatel a politik

V Chorvatsku je veliké množství krásných vod, klidných i tekoucích, pomalých i divokých, velikých i malých, povrchových i podzemních, ale Plitvická jezera jsou jedinečná. Málokde je vliv vody tak výrazný jako v této části dinarického krasu, kde ve velkolepém procesu tvoření i ničení tvaruje povrch i podzemí vápencového podloží. Nejzářivějším příkladem této tvůrčí symbiózy kamene a vody v krasu jsou nepochybně Plitvická jezera, nejstarší chorvatský národní park a přírodní památka na seznamu světového přírodního dědictví UNESCA.

Vědeckým výzkumem potvrzena přítomnost 321 druhů motýlů, 2 druhy raků, sedm druhů ryb, 12 druhů obojživelníků, 13 druhů plazů, 157 druhů ptáků, 20 druhů netopýrů….

Evropský prales

Mozaikovitě se na malých plochách mohou vidět všechny vývojové fáze evropského pralesa: jeho nejlepší období, období stárnutí, období rozpadu a omlazování a nakonec období mladého lesa. Jsou zde jedle i smrky, které přesahují výšku 50 metrů.

Černý les Klepina duliba smrkový a bukový prales Zvláštní rezervace lesní vegetace Štirovača

Čorkovo údolí nejhezčí prales Dinarid: buk, jedle, smrk Zvláštní rezervace lesní vegetace

V tomto regionu se nacházejí dva pralesy. Jeden prales je v Klepině dulibi a druhý v Čorkově údolí. Klepina duliba je známá chladnou vodou štirovackého pramene a osobitá čerstvým horským vzduchem a bohatstvím rostlinného a živočišného světa. Prales Čorkovo údolí v Národním parku Plitvická jezera je jedním z nejhezčích a nejzachovalejších pralesů na prostoru Dinarid, který se rozvíjel bez většího vlivu člověka. Prostírá se na 84 hektarech a tvoří ho smíšený bukovo-jedlový dinárský les. (E.5.2.1.As. Omphalodo-Fagetum Ht. 1950). Vyznačuje se osobitým krasovým reliéfem, ve kterém se nachází kotlinky, příkopy, srázy i kamenné bloky. Prales představuje školu přírodní dokonalosti se zcela stabilní

a trvalou lesní ekologickou soustavou. Zvláštní rezervací lesní vegetace byl prohlášen v roce 1965.

Lické brambory, ogulinské zelí

Rodinné společenství Dny zelí festival ogulinského kyselého zelí Ogulin, září www.ogulin.hr

Srub, dřevěné stavení, které má kvůli nerovnému terénu kamennou podezdívku

Podzim v Lice tradice, zvyky a jídlo Gospić, říjen www.tz-gospic.hr

V dnešní době převahy města a jeho atomizovaného odcizeného způsobu života, relaxace v Licko-senjské a Karlovacké župě s lidmi, kteří pěstují a zachovávají tradiční hodnoty, působí jako návrat do klidné, dobré a uvolňující minulosti.

Zimní pohádka Ogulin, prosinec www.tz-grada-ogulina.hr

Lické brambory na nejlepší cestě k trendu; kvalitou jsou bez konkurence v celém Chorvatsku Lická rakije – slivovice se v přiměřeném množství může považovat za pomocný léčebný prostředek

Tento dojem doplňují i tradiční předměty, které zde nejsou pouze muzejními exponáty, ale lidé je každodenně používají. A zatímco jsou lidové kroje a tradice ve většině západních zemí dávno zapomenuty, zde jsou charakteristické přikrývky, tlusté vlněné punčochy mošny a brašničky dodnes přítomné a zdá se, že se na ně usmívá i světlá budoucnost. Jsou důležitými detaily obrazu venkovské idyly, bezesporu základního rysu budoucího licko-karlovackého turizmu. Při pouhém pohledu na domácí potraviny – brambory, zelí, polentu, uzené maso, sýr, med, domácí rakiji – je jasné, do jaké míry jsou tyto produkty součástí silné regionální identity, která se v době neosobní globální konfekce stává stále důležitějším

činitelem přitažlivosti. Zvláštnost místních specialit se zakládá především na ekologické čistotě a způsobu přípravy, které se přenáší z pokolení na pokolení. Díky tomu se lické brambory a ogulinské kyselé zelí staly dalekoznámým lickým trendem.

Město-muzeum

Zrcadlo kultury Festival severojadranských klap (sborů) Senj, červenec www.senj.hr

Senj je nejstarším městem v severní části chorvatského Jadranu

Vrstevnatý historický rozvoj tohoto regionu je nejvýraznější v Senji, přímořském městě-muzeu, významném národně kulturním ohnisku již od středověku.

Umístěný na úpatí Velebitu, Senj je největším městem mezi Rijekou a Zadarem a možná i nejstarší přímořské město mezi Istrií a Dalmácií. Senj, zrcadlo kultury severního Jadranu, dal naší vlasti mnohé význačné osobnosti a zvlášť impozantní je seznam literátů. Ze Senje pochází veliká chorvatská literární jména: nejvýznamnější chorvatský básník realizmu Silvie Strahimir Kranjčević (1865-1908), romanopisec a novelista Vjenceslav Novak (1859-1905), spisovatel a novinář Milutin Cihlar Nehajev (1880-1931) a spisovatel, historik a jazykovědec Pavao Ritter Vitezović (1652-1713).

Mnozí spisovatelé umístili děj svých děl do města Senje

Ideální renesanční město

Říční hvězda Oslava narozenin města Karlovce kulturní, zábavné a sportovní akce Karlovac, 13. července www.karlovac.hr Karlstadt festival Karlovac, červen – červenec www.karlovac-touristinfo.hr

Jarní promenády květinový trh, promenádní koncerty, tradiční výrobky, fiakry Karlovac, duben – květen www.karlovac-touristinfo.hr

V povodí Korany, Kupy, Mrežnice a Dobry je v XVI. století vybudováno ideální renesanční město ve tvaru šesticípé hvězdy. I fortifikačně i urbánně je Karlovac perlou italské stavební školy, kterou angažovala Válečná rada v Grazu. Prostor uvnitř mohutných bastionů a hradeb byl rozčleněný do 24 pravidelných bloků. V centru města se nacházela kasárna s muničním skladem, katolický i pravoslavný kostel.

Hvězda, půdorys pevnosti

Karlovac byl založen jako tvrz v XVI. stol.

Karolině, Lujzijaně a Jozefině odváží do terstského, rijeckého, bakarského a senjského přístavu. Karlovac se stává ohniskem městského života a kultury a tím se světu otevírají i krásy celého regionu. V průběhu těchto významných změn baron Nikola Vranyczany zakládá v Karlovci roku 1854 Karlovacký pivovar, který dodnes vyrábí Karlovacké pivo, známé a oblíbené i mimo hranice Chorvatska.

Jakov Šašel, Panorama Karlovca, 1874.

Kvůli obraně před tureckými nájezdy byla na majetku Zrinských pod starým městem Dubovcem zahájena 13. července 1579 výstavba veliké pevnosti. Stavbu vedl známý stavitel Martin Gambon. Jméno Karlovac (Carlstadt) město dostalo na počest zakladatele, rakouského arcivévody Karla Habsburského. Historický osud Karlovce byl určen podvojností jeho prostoru: zde se současně vytvářely hranice a křižovatky cest, vodních i pozemních. Již v prvních desetiletích XVIII. století a zvlášť poté, co byli Turci zahnáni z Korany dále na východ, se město šíří mimo hradby. Otevírá se i takzvaná Obilní magistrála: v Karlovci se panonské obilí dovezené po Sávě a Koraně překládá z obilných lodí na koňské povozy a po cestách

Světová rezervace biosféry

Krásné místo Výstupy ze stezky vede několik výstupů na Gromovaču, Crikvenu, Šatorinu Horské objekty PD (Horská chata) Zavižan, PK Alan, Rossijeva koliba

Pohled ze Závižanu ve směru Kvarnerských ostrovů

Lika-Karlovac, vynikající kvalita vody a osobitá svěžest horského vzduchu

Výstup na Zavižan bicykliáda Senj – Zavižan, červen www.tz-senj.hr

Co je to za krásné místo mezi malebnými skalnatými masivy…. uprostřed tolika kamenných tvarů, obelisků všeho druhu, věží a věžiček a oblých balvanů odraných větry a zubatých od blesků!

Dr. Ante Rukavina (1928. – 1994.) veterinář, horolezec a milovník Velebitu

Příroda zde spojila jednotlivé krásy a atrakce v jedinečnou mozaiku, nejkrásnější horskou ekologickou soustavu v Chorvatsku a zcela jistě i jednu z nejhezčích na světě – pohoří Velebit. V dotyku moře s kontinentem se v jeho floře a fauně nacházejí kromě rysů Dinarid, kterým připadá, také rysy středozemního, alpského a i panonsko-peripanonského prostoru. Proto se nelze divit, že UNESCO Velebit pro geomorfologickou výjimečnost a biologickou rozmanitost zařadil do svého seznamu a celý prohlásil Světovou rezervací biosféry. A skutečně, kamkoliv se podíváte, uvidíte hrdé vrcholy, bílé vápencové skály, kotliny a prohlubně, narazíte na hluboké propasti a jeskyně, objevíte rostliny, které jste ještě nikdy neviděli…

Bohatství rostlinného a živočišného světa krášlí Štirovaču

Jehličnatý komplex Štirovačkého pralesa

Born a Lika

Vládce blesků Vzpomínkové centrum Nikola Tesla věda, umění, turizmus Smiljan www.mcnikolatesla.hr

Lický rodný kraj Nikoly Tesly

Vzpomínkové centrum Nikola Tesla

Když jako dítě pozoroval blesky, jak sjíždí po skalách Velebitu, Nikola Tesla hluboko v sobě rozvíjel myšlenku, jakým způsobem by se dala přírodní energie využít pro dobro lidí. Myšlenka, která mu pro výboj několika milionů voltů co vyrobil a zahlušující doprovodné hřmění, které bylo slyšet dvacítku kilometrů daleko od jeho laboratoře v Colorado Springs, jednoho dne přinese přezdívku „vládce blesků“.

I v Evropě jsou ještě kraje, kde si člověk připadá velmi maličkým v poměru s nezkrotitelnou silou přírody, ještě jsou oblasti, kde sníh, led, bóra, hory a divočina rozhodují o osudu člověka, který se je musí naučit respektovat, aby přežil. Kontrast hor a krasových polí, nepřehledných lesů a holých vápencových srázů, modře bórou protkaného moře a bělost členitého kamenitého pobřeží ostrova Pagu, to je skica Lickosenjské župy. Možná právě toto okolí a úzká spojitost zdejších lidí s přírodou, byly rozhodující pro zrození Nikoly Tesly – světového génia, vědce a vynálezce více než 700 patentů především z oblasti elektromagnetizmu, narozeného v roce

1856 v malé vsi Smiljanu na úpatí Velebitu, nejkrásnějšího chorvatského pohoří.

Nikola Tesla, synonymum velikých elektrotechnických objevů Z pozůstalosti lického chlapce, vědeckého vizionáře

Multimediální centrum prezentuje Teslův život a objevy

Dokumentární materiál, doposud většinou nezveřejněný

Teslova výzkumná stanice v Colorado Springs (ve zmenšeném měřítku) 1899-1900

Lun

Divoký olivovník Lunské olivové slavnosti pořad zasvěcený olivám a olivovému oleji květen www.tz-novalja.hr

Na ostrově Pagu najdeme výjimečný olivový olej, získaný z malých plodů ojedinělých divokých olivovníků z Lunu, místa na konci úzkého, jako jehla protaženého severozápadního cípu ostrova. Kolem půldruhého tisíce stromů původního divokého olivovníku na téměř dvaceti pěti hektarech staletých olivových hájů, se zelená navzdory tomuto kamenitému ostrovu.

Cesta olivovými háji procházka, při které se užívá v kořenech z biblických časů www.tz-novalja.hr

Kolem 1500 stromů vynikajících velikostí a fantastickými tvary

Architektura přírodních tvarů: směs dřeva a kamene

Oblast divokých olivovníků na Lunu je chráněna jako rezervace od roku 1963

Divoký olivovník – Olea oleaster – dosahuje výšky až osmi metrů. Lokalita lunských, nebo jak místní říkají, lunjských olivových hájů je pro botanické a estetické hodnoty chráněna již více než čtyřicet let jako botanická rezervace, jediná toho druhu na Jadranu. Lun je velikou vzácností i ve světovém rámci. Kromě Řecka a Izraele nikde jinde neexistují takové násady divokých olivovníků a lunská má prvenství pro koncentraci stromů a jejich stáří. Nepochybné hodnoty tohoto prostředí jsou ve velké míře zachovalá autentičnost stavebnictví a krajiny, tradiční způsob života především nabídka zdravé domácí stravy. V krásách tohoto podnebí budete užívat nejen od května do září, ale i ve zbylé části

roku a to i tehdy, kdy příroda předvádí svoji moc divokou bórou nebo těžkými jižními větry. Lunské olivovníky obvykle nerodí velké množství plodů, ale zato je olej výjimečné kvality. Nejstarší stromy byly zasazeny již před 1500 léty, ta skutečnost svědčí o tradici pěstování oliv na Pagu a kde je tradice, tu je bezpochyby i kvalita.

Tisíce stromů na dvacítce hektarech země

Plody oliv, čerstvé i upravené různými způsoby, jsou důležitou součástí jídla

Dřevo tohoto olivovníku se používalo k výrobě nábytku a řezbářství

Mořská pěna

Bouře zážitků

Pravá bouře zážitků očekává každého, kdo přijde do tohoto kraje a rozhodne se zůstat několik dnů. Dynamická krajina a nejrůznější výzvy se dají srovnat se silou bóry, větru, který jako žádný jiný čistí ovzduší.

Horské auto závody Karlobag, květen www.tz-karlobag.hr

Moto setkání Senj, červen www.tz-senj.hr

Senjské letní hry Senj, červen www.tz-senj.hr

Nehaj-tvrz, strážkyně Senje, Velebitský průliv a ostrov Krk

Sambastico festival samby Senj, červenec www.tz-senj.hr

Fascinující jsou zimní obrazy zpěněného moře a ledem okovaného senjského nábřeží, jehož zamrzlý maják připomíná hrdé senjské uskoky, válečníky, kteří se při nočních hlídkách museli řetězem připoutávat k nezničitelným stěnám nepokořené Nehaj-tvrze, aby je bóra neodnesla. Zcela jiná situace je v létě. Tehdy bóra jen občas nažene vlny k pobřeží a přináší doušek svěžesti do podvelebitských osad a povzbuzuje četné turisty, milovníky této krajiny, aby se probrali z dřímoty a věnovali aktivnímu odpočinku, pro který je na podvelebitském přímoří velké množství příležitostí, od horolezectví, cyklistiky a výletů podél pobřeží nebo na zalesněnou severní stranu, po návštěvy nedalekých ostrovů.

Zamaskované postavy v každé uličce

Kámen s nápisem

Na cestě z Kosinja do Štirovače se prochází kolem vodního pramene na Begovači. Tisíc šest set metrů dále po cestě, třicet kroků vlevo, stojí pět metrů vysoká a sedm metrů široká skála, na které je vyklesán latinský nápis oznamující, že tu kdysi byla hranice mezi pradávnými kmeny Ortoplinců a Parentinců. Liburnské Ortoplince zmiňují antičtí spisovatelé Ptolomeus a Plinius a jejich území se zřejmě prostíralo od tohoto hraničního kamene směrem na západ až k moři.

Parentinci, o kterých se ví pouze na základě tohoto nápisu, pravděpodobně žili na východ od pramene Begovače, kolem dolního povodí Liky a možná jejich hlavním sídlištěm byl Kosinj Gornji.

Japodové

Život na vodě

Japodská kultura byla velmi živá a bohatá

Japodové, ilyrské plemeno, osidlovalo území Gacky

Advent v Otočci vánoční kouzlo v údolí Gacky Otočac, prosinec www.otocac.hr

Ateliér Janja Gora místo pátrání po ztraceném japodském pokladu www.janjagora.com

Hliněná válečná jízda Kolapijanci, sbírka mohyl Městské muzeum Karlovac gradski-muzej-karlovac www.gmk.hr www.mdc.hr/karlovac

Dny Gacky Otočac, červen – červenec www.tz-otocac.hr

Jazyk Japodů, národa, který zde žil před třemi tisíci léty, zůstal téměř neznámý; jedinou stopou o něm jsou náhrobní nápisy (tafonymy), římské seznamy japodských osad a zaznamenaná japodská jména okolních řek. Podle těchto nedostatečných údajů se zdá, že původní japodský jazyk byl přechodným tvarem mezi jazykem Panonců a jižnějších, čistokrevných Ilyrů.

Japodové (lat. lapodes, řecky lapydoi) jsou ilyrská plemena, která žila na území mezi řekami Kupou (antická Colapis) a Unou (Oeneus) a mezi Velebitem (Mons Baebius) a Vinodolem (Valdevinum). V jejich již značně rozvité společnosti byli nejdůležitější horníci, kováři, sedláci, pastýři a válečníci. Je známo, že chovali dobytek i drobné zvířectvo, a z rostlinných kultur pěstovali obilniny a luštěniny. Jejich náhrdelníky z kovu a jantaru, spirálovité a trojhranné přívěsky jsou atraktivní dodnes. Vzhledem k tomu, že japodský rodný kraj byl bohatý horskými lesy, selská obydlí byla především dřevěná a tak se z nich prakticky nic nezachovalo. Kamenné domy se stavěly pouze ve městech, která se většinou

nacházela na vrcholcích kopců a měla až 3000 obyvatel. Hlavní a největší japodská města byla: hlavní město Metulum u Josipdolu, Monetium (hradiště Humac) u Brinje, Avendo (Latica) u Kompolje, Arupium (Vital) u Lického Prozoru a mnohá jiná. Dosud je mezi Kupou a Unou objeveno asi osmdesát jejich hradišť. Méně jsou známí Kolapijané, plemeno, které v železném období osidlovalo Pokuplje a po němž jsme v Chorvatsku zdědili jedinečnou malou armádu hliněných jezdeckých idolů.

Zelené louky a řeka opálové barvy

Kouzlo přírody, do které se člověk harmonicky začlenil

Jantarové a skleněné šperky, kultura zpracování mědi

Hlaholské hnízdo

Národní písmo Městské muzeum Senj v goticko-renesančním paláci ze XIV. – XV. stol. www.tz-senj.hr

Od XII. stol. hlaholice – písmo, které pravděpodobně vzniklo ještě v IX. stol. pro potřebu pokřesťanštění Slovanů – existuje již jen na území Chorvatska a zvlášť rozvité je v senjské oblasti. V Senji fungovala i hlaholská tiskárna, založená kolem roku 1494, která byla jednou z prvních tiskáren v celé jihovýchodní Evropě.

Senjské koncertní večery slavnost vážné hudby Senj, červenec – srpen www.tz-senj.hr

Senjská deska sbírka hlaholice a hlaholského tiskařství www.tz-senj.hr

Kosinjská tiskárna vydala v roce 1483 první knihu v chorvatském jazyce

Senj je známý hlaholicí, písmu z IX. stol.

Románská katedrála Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v roce 1169

Na základě povolení papeže Inocenta IV. z roku 1248, mohl senjský biskup jako jediný v katolickém světě používat hlaholici a slovanský jazyk při liturgii. To bylo nové povzbuzení pro rozvoj hlaholského písma během XIV. a XV. století. Vytrvalý boj o zachování hlaholice senjští hlaholité okorunovali založením hlaholské tiskárny, jedné z nejdůležitějších chorvatských kulturních institucí XV. století. Hlaholice se totiž mohla jako živé písmo zachovat pouze pokud sledovala dosahy latinky a proto necelých třicet let po vydání Gutenbergovy Bible, naši hlaholité v roce 1483 vydali první tištěnou knihu v hlaholici a v roce 1494 založili i významnou senjskou tiskárnu. O zakořenění hlaholice v Senji

a okolí svědčí i hlaholský nápis na kameni, odhalený v roce 1964 při rekonstrukci Nehaj-tvrze, zřejmě inventář starého kostelíka, objeveného v základech tvrze, protože tzv. Senjská deska je pravděpodobně stejně stará jako Bašćanská.

Hlaholské písmo v Senji a okolí pečlivě střežili mniši

Muzejní sbírky hlaholice a hlaholského tiskařství

Hlaholice byla v Senji národním písmem

Svědek gramotnosti

Město Frankopanů Frankopanské letní večery zábavná akce Ogulin, červen www.radio-ogulin.hr

Kamenný most přes řeku Dobru na Karolinské cestě, XVIII. století

Zříceniny kdysi významného starého města Novigradu

Cyklopohádka jízda na kolech Trasou báje Ogulin, červen www.tz-grada-ogulina.hr www.babaroge.hr

Pevnosti, zámky a pozůstatky starých hradišť jsou svědky jak gramotnosti tak i kultury této oblasti. Obzvlášť období, kdy byla rodina Frankopanů na vrcholu moci a slávy. Modruš byl v XV. století důležitým centrem chorvatské gramotnosti a hlaholice a v XVII. století ráz chorvatské kultuře dodává „Ozaljský kruh“.

Kníže Bernardin Frankopan (1453-1529), pán Modruše a stavitel Ogulinu, je jedním z šlechticů, kteří organizovali obranu Chorvatska v době nejtěžších tureckých nájezdů. Ve známém „Hovoru pro Chorvatsko“ (Oratio pro Croatia) žádá v roce 1522 od papeže Hadriána VI. o pomoc evropských sil a v tomtéž roce se obrací se stejným požadavkem na německý sněm v Norimberku. Ozaljský kruh představují řeholník a lexikograf Ivan Belostenec, básnířka hraběnka Ana Katarina Zrinská roz. Frankopan (Bosiljevo kolem 1625), její manžel hrabě Petar Zrinský, bán a vojevůdce a Anin nevlastní bratr Fran Krsto Frankopan (Bosiljevo 1643), šlechtic, válečník a básník, oba chorvatští bohatýři jako

spiklenci v roce 1671 popraveni ve Vídeňském Novém Městě. Robustní zříceniny starých měst jako je Modruš, Slunj nebo Cetingrad vítají návštěvníka, který projíždí historickými cestami. Právě v rekonstrukci, pouhých deset kilometrů od Dubovce, se na staré Karolinské cestě nachází ještě jedno frankopanské město, Novigrad na Dobri. Nedaleko něho je i dobře zachovalý kamenný most, vrstevník historické cesty. V roce 1783 šlechtici Patačići zde hostí císaře Josefa II., který objížděl pohraniční oblasti císařství.

Bájná krajina pahorků a tvrzí

Zalesněné zelené kopce nad řekou Dobrou

Stará Církevní ves s farním kostelem, starou školou a obecním úřadem

Kontinuální osidlování

Prastaré město Středověké město Ozalj přestavěné na palác v XVIII. stol. www.ozalj.hr Domovské muzeum umístěné v paláci www.ozalj.hr

Sokolac , staré město u Brinje

Prastaré město Ozalj, později zařazené mezi 100 nejvýznamnějších archeologických nalezišť Chorvatska, je jedním z nejpůsobivějších svědectví kontinuálního osidlování.

Z vrstevnaté výstavby je nutné vyčlenit vstupní věž, kterou dal postavit Juraj Zrinský a do které se vchází přes pradávný, do roku 1821 zvedací most. Nikola Šubić Zrinský (15081566), který padl v hrdinské obraně Sigetu při pochodu sultána Sulejmana I. na Vídeň, je stavitelem Paláce přímo nad ozaljským útesem, v němž se spojuje gotická a renesanční stylistika a grafity v interiéru svědčí o houževnatosti hlaholice. Vzorně zařízená románská obranná věž, nazývaná také Babonić-věž, se opírá o barokované severní křídlo. První zápisy jména Drežnik se datují z XII. stol. a pozemky starochorvatské farnosti Drežnik a župa Drežnik jako feudální panství jsou zmiňovány v mnohých dokumentech od XIII. do XV. století.

Staré město Drežnik je vybudováno koncem XV. století kvůli strategickým potřebám. Během XVI. a XVII. stol. je tato oblast pod tureckou nadvládou a v poslední veliké protiturecké válce v roce 1788 je město osvobozeno a stává se součástí Vojenské hranice.

Středověké město Ozalj bylo v XVIII. stol. přestavěné na zámek

První zápisy jména Drežnik se datují z XII. stol.

Město Drežnik

Pevnost Naučná stezka Staré město (Stari grad) Na 2000 m dlouhé stezce kaňonem řeky Korany od Drežniku do Autokepmu Korana se návštěvníci seznámí s rostlinným a živočišným světem a s geologickou strukturou kaňonu. www.rakovica.hr

Jezdecký maratón jezdeckými stezkami rakovického a plitvického kraje a okolních prostranství Rakovica, červen www.rakovica.hr www.jelovklanac.com

Středověké město Drežnik na skále nad strmým kaňonem řeky Korany je zmiňováno ve starých zdrojích již v roce 1185. Byl majetkem různých pánů, Nelepićů, Gisingovaců, Babonićů a od roku 1321 knížat Krčkých, pozdějších Frankopanů, kteří ho dodatečně opevnili, ale v roce 1592 stejně padl pod nadvládu Turků. V poslední protiturecké bitvě 1788 po dvoudenním obléhání a silné dělostřelbě rakouských císařských jednotek byl osvobozen a zařazen do Vojenské hranice.

Umístěné na severním břehu Korany, město bylo článkem řetězce fortifikací pro obranu proti Turkům, kordonu, podle čeho tato oblast i dostala jméno Kordun. Staré město má nepravidelný, čtvercový tvar a kamenné hradby s dvěma čtyřúhelnými a jednou okrouhlou věží, která se nachází na severní straně. Když pominulo turecké nebezpečí, pevnost rychle ztrácí důležitost a propadá, ale z obnovené drežničké věže budou mít návštěvníci pohled na okolí stejný, jako kdysi její vojenské posádky. Dnešní Drežnik je maličká osada a dobré místo pro odpočinek na cestě z kontinentálního do přímořského Chorvatska. Kromě skvělé nabídky jídel, mezi nimiž vynikají rybí speciality a zvěřina, okolí a přírodní krásy

poskytují specifický zážitek a tak zůstane milovníkům klidu, relaxace, dlouhých procházek a čistého vzduchu trvalou vzpomínkou.

Dny léčivých bylin Karlovacké župy Výstavně-prodejní akce Rakovica, září www.rakovica.hr

Modruš byl v XV. století důležitým centrem chorvatské gramotnosti a hlaholice

Ribnik

Tvorba jazyku Motocross závody v Ribniku www.ribnicka-dolina.com

Jako vzácný příklad opevněné budovy v nížině stojí Ribnik, se stále viditelným ochranným vodním příkopem (později rybníkem), který se zavodňoval z potoka Obrha. Nedaleko Ribniku se narodil teolog, jazykovědec a politický myslitel Juraj Križanić, jehož přáním bylo vytvořit jazyk srozumitelný všem Slovanům.

Jeden z prvních přímluvčích panslovanské ideje, Juraj Križanić (1618 -1683) věřil, že je rozkol mezi křesťany škodlivý pro slovanský svět. Doufal, že by se Slované s pomocí Ruska mohli osvobodit od tureckého jařma a německého nebezpečí a pozvednout jako veliký národ. S tou myšlenkou i odjel do Ruska, kde byl místo podpory vyhnán na 15 let na Sibiř, ale nepodlehl malomyslnosti a bavil se psaním. Psal o specifické směsici různých slovanských jazyků v jazyce, který sám vymyslel tak, aby byl srozumitelný všem Slovanům a napsal i gramatiku toho jazyku, ve které se zrcadlí i ideje ozaljského literárního kruhu. Ve svém nejvýznamnějším díle Politice a

jiných pracích, vyložil četné výrazně pokrokové ekonomické a politické myšlenky. Po návratu z Ruska se zastavil v Polsku. Padl v řadách polského vojska při obraně Vídně proti tureckému obležení.

V malém podvodním údolí, kdysi s hlubokým příkopy kolem pevných hradeb

Staré město Ribnik, „vodní“ hrad u strategicky důležité obchodní cesty

Dubovac

Známé tržiště Šlechtické tržiště Dubovac Středověký jarmark: tradiční řemesla, prezentace umění a dovednosti XVI. stol. – střelectví, lidové tance, bubeníci, knoflíkáři, oživené dějiny Ušlechtilého kraje Dubovackého Staré město Dubovac, Karlovac květen – červen www.karlovac-touristinfo.hr www.dubovac.info

Karlovac most wanted mezinárodní soutěž v breakdanc Karlovac, květen www.promenada-klub.hr

Na kopci u řeky Kupy se nad městem Karlovacem tyčí hradiště Dubovac, jedna z nejhezčích a nejzachovalejších památek chorvatského feudálního stavitelství. Dubovac býval i známým tržištěm, kde se obchodovalo především s mořskou solí, pokupským a i slavonským obilím.

Opevněné město vyrostlo na místě prehistorické akropole. Byly zde nalezeny pozůstatky sídlišť od mladší doby kamenné až po dobu bronzovou (třetí až první tisíciletí před naším letopočtem). Předpokládá se, že Dubovac byl jedním z nejdůležitějších středisek Kolapianů, národa, který na území dnešního Pokuplja dosáhl v prvním tisíciletí před naším letopočtem poměrně vysoké úrovně kulturního rozvoje. Z pozůstatků jeho osad vznikla mohyla, na které byla ve XII. století postavena kruhová věž dubovacké obecní správy. Proto je i samotný pahorek a nejen hradiště na něm významné památkové dědictví. Dubovac v XV. století získává stavbou hradeb, čtvercové obranné věže (dnes široko daleko nejlepší vyhlídka)

a tří kruhových věží, ráz renesanční pevnosti. Majiteli byli slavonští šlechtici Sudarové, Frankopané, Zrínští a Gašpar Šubić Peranský. Od roku 1671 do příchodu Francouzů v roce 1809, byli majiteli města karlovačtí generálové a v roce 1837 ho odkoupil hrabě Laval Nugent a obnovil v duchu romanismu (cimbuří na věžích a hradbách). Město se znovu obnovovalo od roku 1952 do roku 1963 (architektka Greta Jurišić) podle plánu M. Stiera z roku 1657 a grafickému nákresu z konce XVIII. století.

Bohatství tyrkysových jezer

Světoznámá Plitvická jezera, nejstarší chorvatský národní park a jediný z našich národních parků na seznamu světového přírodního dědictví UNESCA, jsou nejlepší ukázkou složení krasové hydrografie na světě. Zde nám příroda názorně předvádí vznik krápníkových útvarů, přes jejichž bariéry co dělí 16 kaskádovitě položených jezer, se z jednoho do druhého přelévá tyrkysová voda. Vrcholem tohoto přírodního souladu je vodopád potoka Plitvice, jehož vody kolmým pádem z téměř 80 metrů, tvarují údolí řeky Korany.

Lika

Země vlků Mezinárodní svaz pro zachování přírody (IUCN) Vlci jsou na Červeném seznamu chorvatských savců

Podle jednoho výkladu, jméno Lika pochází z řeckého slova „likos“, což znamená vlk. A vlk jménem Lik, který vyrostl u ekologa Pavla Balenoviće, je první evropskou ukázkou, že s XXI. stoletím nastává doba, která mění vztah civilizace a divočiny, člověka a zvířete. Proto není divu, že dokumentárním filmem „Vlk a člověk“, v němž odhaluje intimní citový život těchto představitelů divočiny, Davis Wallace (BBC), získává světovou veřejnost.

Jméno Lika pochází od řeckého slova likos, což znamená vlk

Vytí vlků ve velebitské vánici

Vlci jsou stále přítomní v oblasti Liky

Teprve s příchodem třetího tisíciletí znovu objevujeme, že zvěř se dá ochočit přátelstvím a nejen to. Film BBC odhaluje potlačený charakter vlka, který probuzený může být přátelský. Není to pouze instinkt, ale velkou roli hraje i vlčí inteligence: ve velebitské vánici, sněžné bezvýchodné situaci, Lik podobně jako ovčácký pes, přebírá roli vůdce a odvádí Balenoviće zavátými horskými stezkami do bezpečného cíle. Balenović dokazuje, že je možné zvěř ochočit „důvěrným partnerstvím“. Důvěrné partnerství je uskutečnitelné a nutné k dosažení nových forem soužití člověka s přírodou, takových, které zaručují zachování Modré planety a

udržitelný rozvoj lidské společnosti, vzkazují lický vlk Lika a jeho člověčí přítel.

Balenović a Lik, důvěrné partnerství

V Chorvatsku žije od 180 do 230 vlčích jedinců

Vlci jsou na seznamu ohrožených druhů

Winnetou a orel

Foto lovec medvědů Azyl pro medvíďata založený v roce 2002 s cílem záchrany medvědích sirotků Kuterevo www.kuterevo-medvjedi.hr

Pro naši dobu ojedinělý jev Pavla Balenoviće, který našel společnou řeč s vlky, stejně jako otevření azylu pro opuštěná medvíďata v podvelebitské vsi Kuterevu, jsou příklady vzbuzující naději, že člověk a příroda si jednoho dne upřímně podají ruku.

Dny medu výstavně-prodejní akce Ogulin, prosinec www.ogulin.hr

Biotop medvědů dává příležitost rozvoji ekoturizmu

Hnědý medvěd, vysoká zvěř lického bezcestí

Draví ptáci nejlépe načrtávají surovou přitažlivost pohoří – Velebitu, Malé a Veliké Kapely a Ličké Plješivice, které nám připomínají pradávné zákony přírody, v níž je nutné být rozhodný, vytrvalý a silný aby se mohlo obstát. Každý živočišný druh zde má jasně určené místo v potravinovém řetězci, vytvářejíc tak jedinou správnou rovnováhu, tu přirozenou. Proto v dnešní době ekologicky osvícení návštěvníci se stále častěji vydávají s fotoaparátem na lov vysoké zvěře lického bezcestí – tmavého medvěda, vlka, divokého prasete, lišky, divoké kočky, rysa, nebo na představitele plazů, ostrého poskoka, hrdého vládce

kamenitého krasu a dravých ptáků jako jsou orel a sokol. Tímto způsobem přenechávají přírodě, aby impresivní fauně tohoto prostranství vládla podle svých, přírodních zákonů.

Fascinující pejzáže se střídají v malých vzdálenostech

Horské oblasti kde žijí medvědi, vlci a rysové

Zlatá levice

Fair Play Trophy Mezinárodní festival folkloru Karlovac, červenec www.ka-mff.org Mezinárodní etno-jazz festival Karlovac, červen – červenec www.karlovac-touristinfo.hr

Bicykliáda Tři jezera Ogulin, červen www.babaroge.hr www.tz-grada-ogulina.hr

Zlatá levice, mistr světa (1979) a třikrát mistr Evropy ve hře mužských párů a vicemistr světa 1975 v konkurenci jednotlivců, Antun Stipančić Tova, vítěz Fair Play Trophy R. Bergmann, byl světoobčanem.

Budou si ho pamatovat generace stolních tenistů všech kontinentů, generace, které hrály s ním i proti němu a nebo užívaly v jeho mistrovských kouscích u zeleného stolu. Vynikajícími sportovními výsledky Tova zanechal nesmazatelnou stopu a stal se součástí chorvatské i světové sportovní historie i své Duge Resy, městečka známého textilní výrobou. Duga Resa s okolím je oblastí neobvykle přitažlivé krásy, na přechodu z jehličnatých lesů Gorskog kotaru do krasových formací s hluboko vrytými, bujně zarostlými dolinami a prostrannými loukami v povodí řeky Mrežnice. Nedaleký kopec Vinica (321 m), umožňuje příjemnou chůzi (promenáda Tušmer) nebo jízdu na kole, jak po lehkých horských stezkách, tak podél

modrozelené krasavice Mrežnice, která barvou, čistou vodou, vápencovými bariérami, kaskádami, peřejemi a vodopády přitahuje plavce, rybáře a všechny ostatní milovníky řek.

Hajdučki kukovi (Hajducké boky)

Chráněnou krajinnou oblast Hajducké a Rožanske kukove tvoří vysoké skalní masivy a hluboké kotliny. Rožanská skupina je o něco větší a přístupnější než těžko průchodný ostrý kras sousedních Hajduckých kukova, protože její západní stranou prochází známá Premužićeva stezka, mistrovské dílo starých kamenických mistrů. Kukove rozděluje vysoké horské sedlo Lubenovačké brány. Do některých částí Chráněné krajinné oblasti ještě nevstoupila lidská noha, což jí dodává kouzlo čehosi neznámého a tajemného. Tento specifický reliéf

výrazného krasu vytváří jednu z nejneprůchodnějších oblastí Velebitu. Kukovi byly bezpečným úkrytem hajduků, slavných zbojníků, oslavovaných v epických lidových písních a podle nich jsou i pojmenovány.

Uskoci

Tvrz Nehaj uskokům sloužila jako vojenská pevnost a místo, z kterého bránili město Senj a připravovali útoky a Osmany a Benátčany.

Na Nehaju Uskocká formace vystupuje v různých kulturních akcích Senj www.tz-senj.hr

Uskocké dny akce oživených dějin Senj, červenec www.tz-senj.hr

Jako andělská podoba strážce Koruna korunuje čelo tvoje Tam kde se slavný Nehaj, Nad tebou nachýlil! S. S. Kranjčević z básně Senju-gradu (Městu Senji)

Uskocká tvrz legendární Nehaj

Uskoci z tohoto místa napadali Osmany a Benátčany

Uskoci byli vojensky organizované sdružení, vytvořené uprchlíky z chorvatských, hercegovských a bosenských oblastí, které padly do rukou Osmanů. Osmanská válečná tažení na Liku a Chorvatské přímoří obzvlášť zesílila v první polovině XVI. století. Tehdy kraj kolem Senje zcela zpustnul a samotné město se stalo útočištěm uprchlíků z okupovaných území. Z uprchlíků se vytváří vojenské formace, známí senjští uskoci, kteří již začátkem XVII. stol. úspěšně brání Senj a způsobují těžké ztráty jak Osmanům, tak i Benátčanům při jejich tažení na chorvatské kraje pod rakouskou vládou. Pro potřeby obrany byla na kopci Trbušnjak v roce 1558 pod dohledem kapitána a generála chorvatské Vojenské hranice, Ivana Len-

koviće, dokončena výstavba tvrze Nehaj a do ní umístěna uskocká posádka. Pro hrdinský odpor mnohokrát silnějšímu nepříteli, tito stateční bojovníci vstoupili do dějin a jako legenda i do národních písní. V současné době je ve tvrzi Nehaj několik stálých výstav a jedna z nich je věnována i uskokům. Mimo senjské městské hradby se kdysi nacházely kostely a ještě nějaké objekty. V době budování tvrze Nehaj, byly všechny tyto stavby zbořeny a materiál použit k výstavbě tvrze.

Tvrz Nehaj byla postavena na kopci Trbušnjak v roce 1558

Brána podzemí

Đulina láska Đulina propast a jeskyně Medvedica podzemní jeskynní soustava www.speleologija.hr/DjulaMedvedica Domovské muzeum města Ogulinu nejbohatší sbírka horolezectví a alpinistiky v Chorvatsku ve Frankopanské tvrzi www.ogulin.hr/grad/muzej.htm www.ogulin-uciliste.hr

Dny chorvatské slavice Ilme de Murské kulturní akce na památku operní zpěvačky Ogulin, únor www.ogulin-uciliste.hr

Đulina propast v Ogulinu, do které se ponořuje řeka Dobra, aby se po několika kilometrech znovu vynořila na povrch, je pojmenována, podle ústního podání ze XVI. stol. po nešťastné dívce Đule neboli Zulejce ze šlechtické rodiny Gušićů. Đula skočila do propasti, když se doslechla, že v boji s Osmany zahynul mladý krajišký kapitán, kterého milovala bez ohledu na odpor svých rodičů, protože byl chudého původu.

Den města Ogulinu četné události Ogulin, 14. září www.ogulin.hr

Ze světa bájí pochází většina místních jmen

Některá místní jména pocházejí z bájí a legend

Đulina propast se nachází uprostřed Ogulinu a je zakončením malebného kaňonu řeky Dobry, která se ponořuje do země pod 40 metrů vysokou skálou. Propast je zároveň největším vchodem do soustavy jeskyní Đulin ponor – Medvedica (neboli Đula – Medvedica), nejdelší speleologické soustavy v Chorvatsku, s celkovou horizontální délkou chodby přes 16 km. Ogulin je jediným městem v Chorvatsku a mezi vzácnými na světě, které je postavené doslova nad jeskynními dvoranami a chodbami bohatými vodou a vápencovými ozdobami. Nejdelší jeskynní chodba prochází pod hlavní ogulinskou ulicí (ulice Bernardina Frankopana). Vstupní části soustavy, Đula, Medvedica a Badanj se nachází uprostřed města a známé jsou

již po staletí. Ogulinské podzemí vždy přitahovalo pozornost jeho obyvatel a povzbuzovalo fantazii. Đulinu propast a Medvědici zmiňovali ve svých dílech mnozí chorvatští i zahraniční přírodovědci, obzvlášť od XIX. století, ale nevcházeli hlouběji do jejich vnitrozemí. První průzkumy provedli geologové Josip Poljak (1926) a Mirko Malez (1956 - 1957).

Speleologové dávají jména jeskynním prostorům a výzdobě

Ogulin byl postaven nad jeskynními dvoranami

Na turecké hranici

Vojenská hranice Muzeum sbírky výzbroje vlastenecké války Karlovac – Turanj www.ka-net.net/muzej/muzej.html Veslařská regata jezero Sabljaci Ogulin, září www.vsz.hr

Bicykliáda Ogulinskými stezkami Ogulin, září www.babaroge.hr na Petrově hoře www.tz-grada-ogulina.hr

Vojenská hranice je název speciálně organizovaného pohraničního území Chorvatska, které kvůli obraně před tureckými nájezdy začal zřizovat již král Matyáš Korvinský (vládl 1443 -1490), a v období Habsburské monarchie přerostlo v ohromnou válečnou provincii, podřízenou císařské válečné radě a tím, kromě menší části, vyjmuté z moci bána a chorvatského sněmu.

V období od XVI. do začátku XIX. století Vojenská hranice byla rozdělena na několik generálských oblastí. Karlovacký generalát zaujímal veliké prostranství mezi řekou Kupou a mořem, tak zvanou Chorvatskou hranici, ke které se v roce 1712 připojuje nově osvobozená Lika a Krbava. Po zřízení moderní vojenské formace polovinou XVIII. století, se Karlovacký generalát rozděluje na Lický (Gospić), Otočký, Ogulinský a Slunjský pluk. Hraničáři, jejichž hlavním úkolem byla obrana a válčení, měli výsadní práva na rozdíl od selského obyvatelstva. Vojenská hranice byla znovu začleněna do chorvatského politického systému teprve v roce 1881, dlouho poté co pominulo turecké nebezpečí. 65

Rakovická vzpoura

Povstání Dny okresu Rakovica Turisticko-zábavná akce Rakovica, srpen www.rakovica.hr

V rakovickém kraji vzplanulo 7. října 1871 pod vedením lidového tribuna Eugena Kvaternika, Ante Rakijaše a Rade Čuiće ozbrojené povstání, známé jako Rakovická vzpoura.

Byla to reakce na Chorvatsko-uherskou smlouvu z roku 1868, kterou byly zklamány naděje chorvatského národa, že v rámci Habsburské monarchie bude mít zajištěnou samosprávu a celistvost. Vzpoury se zúčastnili i Chorvaté i Srbové tohoto kraje. V malém místě Rakovici, v zájezdním hostinci Plitvice, byl zřízen generální štáb národní chorvatské armády a zde Dočasná chorvatská národní vláda vydala první prohlášení. Povstání bylo brzy potlačeno a vůdci pobiti, ale Rakovická vzpoura se hluboce vryla do povědomí lidu a posílila touhu po samostatném chorvatském státu. Vzhledem k tomu, že se Rakovica nachází u severního vstupu do Národního parku Plitvická jezera, svými ubytovacími kapacitami (kempy, hotel,

penziony, malé rodinné restaurace s ubytováním, soukromé ubytování) a nabídkou aktivního odpočinku (cyklostezky, naučná stezka, jezdectví, jeskyně, mlýnice; off road, paintball, střelectví…), spadá mezi turisticky nejdynamičtější obce v této části Chorvatska.

Přístup

Jeskynní pevnosti Dny sýru srpen, Rakovica www.rakovica.hr

V Chorvatsku bylo dosud nalezeno více než 50 opevněných jeskyní, výjimečně zajímavých pozůstatků evropských dějin. Nejvíce jeskyní upravených k obraně, kolem třiceti, se nachází na karlovackém území.

OPG Novković výroba ochutnávka sýrů www.tzkz.hr/hr/gastro/opg-novkovic

Lidé tohoto kraje byli dobrými válečníky

Všechny jeskyně pravděpodobně nebyly objevené

Největší počet opevněných jeskyní a polojeskyní je umístěn v soutěskách horních toků Korany a Mrežnice. Pravděpodobně nebyly ani všechny nalezeny, nebo po hradbách nezůstaly žádné stopy a jsou případy, že se takové někdejší jeskyně propadly. Jeskynní pevnosti jsou podivuhodným příkladem stavitelského umění a němí svědci boje obyčejných lidí těchto prostranství, sedláků a vojáků, kteří se v nich skrývali při boji proti nepřátelům. Nepřítelem, před kterým se národ skrýval, byli především cizí dobyvatelé, ale často i zpupná domácí šlechta a důstojnictvo. V historických zdrojích jsou tyto jeskyně zmiňovány zřídkakdy, což je pochopitelné, protože lidé jejich polohu tak snadno neprozrazovali. Jeskyně sloužily jako

útočiště uprchlíkům, ale zároveň to byly i pravé malé pevnosti. Ke vchodům do některých se dá dojít velmi snadno, zatímco u jiných je přístup ukrytý, nebo se nachází vysoko na skalách.

Sýry z karlovacké oblasti jsou vynikající kvality

Pohled na krajinu je obdivuhodný i v současnosti

Pažský a lický sýr

Pokud o některém chorvatském kraji můžeme říci, že nějaké domácí zvíře určilo lidský osud, dělíce s ním dobré i zlé, pak je to oblast Liky, jejíž obyvatelé existovali díky soužití pastýře a jeho věrné družky – odolné ovce pramenky.

Ovce

Výstava pažské ovce a sýru gastronomicko-hospodářská výstava a degustace známého sýru Novalja, první víkend v červenci www.tz-novalja.hr

Pažské ovce spásají rozmanitý porost, nasáklý mořskou solí

Dny sýru Karlovacké župy výstavně-prodejní akce Rakovice, srpen www.rakovica.hr

Žijíc v nouzi a využívajíc všeho, co mu skoupá příroda dávala, lický a velebitský pastýř se nejvíce spoléhal na stáda ovcí. Z ovčí vlny a kůže vyráběl oblečení, masem se stravoval, z mléka dělal daleko známé sýry, jako jsou krasnarský, velebitský a sýr škripavac, jehož jméno pochází od zvuku, který je slyšet při každém zakousnutí a nesmíme zapomenout ani na „basu“ – ojedinělý lický produkt z ovčího mléka. Na ostrově Pagu najdeme stejný obraz. Pohled na stáda ovcí v kamenitém kraji stále vyvolává otázku, jak je možné, že v takové pustině mohou existovat, vzdorujíc nárazům bóry a žáru slunce, které by v létě chtělo vysušit i poslední kapku vody a spálit i nejmenší stéblo trávy. Nejen že člověk i ovce v této nouzi obstáli, ale

jakoby se Pážani a Ličani předháněli v umění žití v kamenitém krasu, kladouce nám věčnou otázku, zdali je lepší pažský nebo lický sýr, jestli je chutnější lické nebo pažské jehněčí.

Osobitost sýru z ostrova dodává mléko pažské ovce

Krasnarský sýr, výherce mnoha zlatých medailí za kvalitu v Chorvatsku i zahraničí

Škripavac, uzený a jiný vynikající tounjský sýr a ostatní lické sýry

Masopust a maškary

Senjské karnevaly

Přijď do Senje, je hymna letního karnevalu

Mezinárodní senjský letní karneval četné kulturní a estrádní události Senj, srpen www.tz-senj.hr

Mesopust – maškarní plesy Senj, leden – únor www.tz-senj.hr

Mačkare –maškary v Rakovici www.rakovica.hr

Gospičký karneval přehlídka masopustních obyčejů Gospić, únor www.tz-gospic.com

Šest dní letního šílenství začíná v pondělí jízdami v kariole, přenášením rybářských kašet (přepravek), vody v putnách a jinými hrami, pokračuje maškarním turnajem v košíkové, maškarní moto-alkou, nošením praporu za doprovodu městské muziky a v pátek představováním mezinárodních karnevalových skupin a končí v sobotu velikým karnevalovým průvodem od tvrze Nehaj do Velike place (Velkého náměstí), na kterém veselice trvá až do rána.

Každoročně v období masopustu se v Senji od první soboty po Novém roce do úterka před Popeleční středou, pořádají maškarní plesy i obdoba plesů pouze pro děti. Zvlášť zajímavé je Masopustní úterý, kdy městem prochází karnevalový průvod. Aby hosté co nejvíce užívali v tomto prostředí, organizuje se již od roku 1967 několikadenní Letní karneval, nejstarší událost tohoto druhu v Chorvatsku, který začíná druhý víkend v srpnu. Zatímco se v Senji zachovává masopust, v Rakovici lidé odjakživa chodí za maškary. Maskované skupiny obchází osady, pohostinské objekty, rozveselují hosty zpěvem a tancem a hospodář je obdaruje vejci, slaninou, rakijí a v současnosti i penězi. Tento zvyk se pěstuje v celém kordunském kraji.

Heslem senjského leního karnevalu je Karneval běží, co kdo chytí, ať drží

Karnevalové události trvají čtyři dny

Nejstarší událost tohoto druhu v Chorvatsku

UFO

Pažský trojúhelník Novaljské kulturní léto Novalja, červen – září www.tz-novalja.hr

Novaljské kulturní léto začíná před Dnem města Novalje

Pouhých několik kilometrů od Novalje se nachází na kameni otisk velikosti 32x32x22 m, známý jako „Pažský trojúhelník“. Je to oblast jakéhosi tajemného kultu prehistorického člověka, otisk NLO (UFO), obojí nebo něco jiného – všechny tyto teze mají své zastánce a někteří tvrdí, že nad Pagem vídali i „neznámé létající objekty“ (unidentified flying objects).

Město Novalja je umístěné v klidném zálivu severozápadní části ostrova Pagu. Vzhledem k tomu, že je na trase ze severního na jižní Jadran, je Novalja přístavem četných jachtařů, kteří zde, kromě jiného, mohou natankovat pohonné hmoty. Má velmi dobré spojení s pevninou: trajekty na lince z Prizny na pevnině do Žigljena na ostrově Pagu v sezoně vozí nepřetržitě ve dne i v noci a v ostatní části roku až třináctkrát denně. Na ostrov se lze dostat i přes Pažský most v jižní části. Četné denní autobusové linky spojují Novalju téměř s celým Chorvatskem a rychlá lodní katamaránová linka ji spojuje s Lošinjem, Rábem a Rijekou a v létě i se Silbou a Suskem. Letiště Zemunik – Zadar je vzdálené od Novalje asi 80 km, nebo hodinu jízdy. 75

Novaljské pláže

U tří moří

Novalja má své krásné pláže dokonce u tří moří: nejdříve na straně Kvarneriće, obrácené k ostrovům Lošinji a Cresu – pláž Straško, pak v oblasti Stare Novalje v hluboké zátoce Trinćel – pláž Planjku a konečně v severozápadní části Pažského zálivu – pláže Casku a Ručicu a nejznámější mezi novaljskými plážemi – Zrče.

Kromě nich je tu i řada menších, ale také jedinečných a nesmí se zapomenout ani na východní polovinu ostrova, protože se jeho dvě části, rozdělené mezi dvě župy, vzájemně doplňují a zušlechťují. Přístup pláži Caska je většinou písčitý a vstup do moře oblázkový. Nachází se na místě někdejšího římského města, jehož pozůstatky můžete vidět nedaleko pláže a na mořském dnu, které se velmi strmě spouští do velké hloubky. Planjka je překrásná, teplá a mělká pláž, pokrytá jemným pískem, ideální pro malé děti. Disponuje pohostinskou nabídkou a různými sportovně-rekreačními obsahy. Již od roku 2004 na ní vlaje Modrá vlajka stejně jako i na 1,5 km dlouhé a o něco kamenitější pláži Straško, která se nachází v

zátoce na otevřené moře. Ta pláž je velmi oblíbená, protože je obklopena překrásným borovicovým lesem a má hodně stínu. Sveti duh (Svatý duch) je písečně-oblázková pláž, jejíž půlka je určena nudistům a Ručica je neodhalená písečná pláž, do které se dojde přes malebný úsek zvaný Kanjon. Je kombinací čistého průzračného moře a překrásné měsíční pejzáže. Nejhezčí a nejatraktivnější pláží je prostranný oblázkový povrch Zrča, pod jejíž Modrou vlajku se vejde několik tisíc lidí.

Zrće

Dnem i nocí Zrće dlouhá oblázková pláž nedaleko Novalje www.tz-novalja.hr www.zrce.hr www.otok-pag.net

V letních měsících destinace „bláznivé zábavy“

Oblíbené cílové místo mladých chtivých zábavy

Na Zrču, hlavním epicentru letních párty v této části Evropy, se mluví nejrůznějšími jazyky a nejčastěji jazykem pohybu. Mladí se ze všech světových stran slévají na dlouhou písečnou pláž a ostrovu, který od pradávna absorbujíc sílu větru a slunce, sám vyzařuje velikou energií, dodávají svůj rytmus.

Na jednom místě ostrova Pagu nedaleko Novalje, se před desítkou let začalo dít něco zcela nečekaného na prostoru, jehož klid v létě ruší pouze píseň cvrčků a zalívání vln – dlouhá písečná pláž místo v rytmu přílivu a odlivu se začala pohupovat podle inspirace DJ house a trance hudby. Na hromadné letní párty na Zrću mnozí zpočátku pohlíželi s podezřením, ale Novalja se – protože na jejích plážích je místo pro každého – rychle stala symbolem mládežnického zábavného turizmu. Každým novým rokem na Zrće přijíždí stále více lidí ze stále většího počtu zemí. Vše začalo s domácí mládeží a potom globální síť způsobila nájezd Němců, Britů, Italů, Rusů…Dnes je Zrće polygonem nejznámějších světových DJ a nevyhnutel-

nou destinací milovníků jejich umění z celého světa. Dnem i nocí, nocí i dnem, při neustálých změnách dynamiky, ve 24 hodinovém rytmu, neexistuje bod začátku, jedině je známo, že šílené after beach party začíná ve dvě po půlnoci.

Hudební programy mezinárodního charakteru

Dream Waters

Prostor krasu nejvíce zušlechťují panensky čisté a průzračné řeky a potoky. Hra kamene a vody, bílé a zelené, pozemního a podzemního odtékání, ponořování a nového vyvěrávání, to je veselý tanec života ve všech jeho pozemních i podzemních tvarech, rozdílný v každém ročním období, ale vždy vzrušující a povzbudivý.

Tyrkysové řeky

Řeka s nejkrásnějším pramenem Slunjské léto sportovně-rekreační události Slunj, červenec – srpen www.slunj.hr

Rastraft sportovně-hudební akce Slunj, duben www.rastraft.com

Vápencová bariera, pod kterou řeka Korana ožívá, je jednou z nejznámějších lokalit Plitvických jezer. O Koraně se říká, že je řekou s nejkrásnějším pramenem. Pramen Slunjčice se nachází v hlubokém kaňonu, je okrouhlého tvaru s vodou tmavě tyrkysové barvy a hloubkou do 25 metrů.

Dny města Slunje sportovně-hudební akce Slunj, červenec – srpen www.slunj.hr

Pramen Slunjčice vyvěrá u vsi Slušnice a tak jezero nazývají i Slušnickým jezerem a Slunjčici i Slušnicí. Slunjčice je pokračováním ponorné Ličke Jasenice, která se ztrácí v podzemí asi patnáct kilometrů jihozápadně od Slunje a vyvěrá jako Slunjčice šest kilometrů jižněji. Slunjčica protéká kaňonem a v několika místech i přes krápníkové bariery. V Rastokách se Slunjčice „stáčí“ a vlévá do Korany, druhé krasavice, která se klikatí od Plitvických jezer do Slunje tokem dlouhým asi třicet kilometrů. Od pramene k ústí do řeky Kupy v Karlovci je dlouhá 144 km. Mrežnice, levý přítok řeky Korany, je vhodná k plavbě člunem stejně jako pro rafting a v létě si mnozí užívají koupání v její průzračné vodě. Řeka

Una, stále ještě neodhalená vápencová krasavice, která se na východě dotýká Liky, vyvěrá impresivním pramenem z útroby skalních stěn v nedaleké severní části Zadarské župy.

Jaro v Ozlju

Ideální akvarel Ozaljsko-vivodinská vinná cesta vinohradnická podoblast Plešivica www.vinari-vocari-ozalj.hr Kaštaniáda na Vučjaku a Kamanju pořádá se bez ohledu na počasí Vučjak a Kamanje, říjen www.kamanje.hr

Chorvatská krajka Jalba na seznamu Ministerstva kultury jako chráněné nemateriální dědictví. Oživování zaniklé techniky výroby krajky – paličkování Trg kraj Ozlju www.poukz.hr

Slava Raškaj, narozena v Ozlju v roce 1877, je jednou z nejvýznamnějších osobností chorvatského malířství přelomu XIX. a XX. století. Významná je svojí originalitou výběru motivů, zvláště originalitou svého malířského ducha a používáním vzácné techniky v malířství té doby: akvarelu a pastelu…Její akvarely, přeludné a lehké, jsou příkladem ideálního akvarelu. Matko Peić

Její měkké krajinomalby z okolí Ozlju s folkloristickým rysem jsou možná prvními toho druhu v Chorvatsku. Obrazy, vlastně portréty selských obydlí, jsou neobyčejně živé a jedinečné. Jarní krajinomalby ozaljského kraje jsou víc, než obyčejné obrázky. Během let 1898 a 1899 nejvíce času tráví doma v Ozlju, a při toulkách přírodou tvoří krajinomalby, naplněné přeludným ovzduším. Uzavřena do svého světa ticha, nadaná velikým talentem, dokázala stvořit vlastní malířský výraz a zcela ovládnout techniku akvarelu. Kolem roku 1900 nastává série nezapomenutelných obrazů Bílé lekníny a její nejcennější díla: Strom ve sněhu, Předjaří, Zimní krajina, Jaro v Ozlju…

Hlubokým citem a upřímnou malířskou zpovědí dosáhla čisté, dětinsky naivní interpretace všeho kolem sebe. Světem Slavy Raškaj je tichá Kupa, vrboví na jejích březích, ostřice i jilm, duboví i květiny, bílý leknín i lesíky, stejně jako malé dřevěné domky co se stulili na příkrém břehu a přes které prochází dech jara, žár léta, rujnost podzimu a bílá pokrývka zimy.

Zelená údolí

Koncem XVIII. století prožíval Karlovac, stavěný v zelených údolích čtyř řek pod starým městem Dubovcem, první a polovinou XIX. století druhé zlaté období.

Čtyři řeky

Foginovo koupaliště je tradičním letním shromaždištěm

Centrální městské náměstí s františkánským klášterem a kostelem Nejsvětější Trojice

Prvomájová bicykliáda na kole ke zdraví Karlovac, 1. května www.karlovac.hr

Dny piva „pátá řeka“, která protéká Karlovacem Karlovac, srpen – září www.karlovac-touristinfo.hr

Svatojánský oheň pálení ohně v centru města Karlovac, 23. června www.karlovac-touristinfo.hr

Karlovacká výtvarná setkání galerie Vjekoslav Karas Karlovac, Den města www.gmk.hr

S karlovackým hospodářským blahobytem vzrůstá i měšťanská třída. Obchodníci obilím obvykle lidového původu, se svojí ekonomickou mocí vyrovnávají šlechtě. Noví zbohatlíci ve spojení s vlasteneckou aristokracií také touží po politické a kulturní afirmaci svého lidu a své (Krásné naší!) vlasti, a tak je Karlovac jedním z vedoucích středisek národního obrození, které se ozývá prostřednictvím politických spisů hraběte Janka Draškoviće, malířství Vjekoslava Karase, písně Prvního chorvatského pěveckého spolku Zora, obětavé práce „Ilyrského společenského čtení“, deníků Dragojle Jarnević, veršů Ivana Mažuraniće… Staré cesty se částečně staly městskými ulicemi a krásné biedermayer

a historické paláce jsou dodnes domovem Karlovčanů a významných institucí. Zachovalé jsou i četné vojenské budovy, které se od barokního období dále stávají monumentálními.

Osobitostí Karlovce jsou čtyři řeky, které protékají městem

Otočac

Uprostřed řeky Eko-etno akce výstavně-prodejní trh Otočac, červenec www.tz-otocac.hr

Otočac vděčí za své jméno a existenci říčnímu ostrovu. Až do XVIII. století byl totiž umístěný na přírodním ostrůvku uprostřed řeky Gacky. Ostrov byl kvůli obraně opevněný hradbami a věžemi. Přístupný byl pouze člunem přes vodu. Tím pádem by nedobytelný a ve své dlouhé historii Otočac nikdy nebyl dobyt.

Sportovní rybolov na Gacce kurzy rybolovu, chytání na mušku Gacka, od začátku dubna do konce září www.gacka.hr

Neapolský král daruje pozemky i město knížeti Krčkom (1300)

Otočské biskupství založil v roce 1460 papež Pius II.

Otočac papežskou listinou získává status města

Úplným kontrastem surovosti a nehostinnosti Velebitu je plodná a krotká krajina Gackého pole, opravdová venkovská idyla, s vodami na nichž žijí hejna hus a kachen. V jihovýchodní části Gackého pole se nachází devět krasových pramenů, jedinečných Vrila Gacke, kterými voda vyvěrá z podzemí na povrch a poté se slévá do toku křišťálově čisté a rychlé ponorné řeky Gacky, známé proslulými pstruhy, kteří zde vyrůstají až pětkrát rychleji než v ostatních řekách krasového prostoru. Kromě toho, že je památkou krasové hydrografie, tato část Gackého pole, protkaná meandrovými toky, je zároveň i etnografickým rájem. Ve vodních mlýnicích

kolem Majerova a Velikého a Malého Tonkovićeva pramene se dodnes mele prvotřídní obilí a v tloucích se v průzračné svěží vodě vypírají různobarevné tkaniny.

Otočac se nachází v Gackém údolí

Jedna z nejstarších osad s chorvatským obyvatelstvem

Duga Resa

Zahradní město Léto na Mrežnici rekreace: plavání, cyklistika podél pobřeží Duga Resa, červenec – září www.tz-dugaresa.hr

Milovníky umění stále více ovládá stavitelské dědictví Duge Rese: zde již v roce 1884 byla zakreslena koncepce tak zvaného zahradního města s dělnickými domy a tak „přádelna a tkalcovna“ určovala míru nejen hospodářského, ale i soukromého a společenského života.

Zima: Vincekovo tradiční události Duga Resa, 22. ledna www.tz-dugaresa.hr

Podzim v Duge Rese zábavná akce Duga Resa, říjen www.tz-dugaresa.hr

Koupání v Mrežnici je zvláštním požitkem

Munjara (Bleskovka), jejíž exteriér v roce 1908 vytvořil Herman Bolle

Architektonické dědictví průmyslového města XIX. stol.

Samotné město se rozvilo díky výstavbě textilní továrny. Do té doby existovaly pouze okolní vesnice a od roku 1884 se formuje malé průmyslové městečko. Dělnické osady Kasar a Inzl, úřednická budova, nemocnice, jesle a mateřská školka, budova veliké a malé vily jsou ukázky zachovalého architektonického dědictví průmyslového města XIX. století. Stavitelské dědictví je doplněno ozaljskou elektrárnou, tak zvanou munjarou,(bleskovkou), kterou v roce 1908 dali postavit sousedé Karlovčané. Její velmi romantický exteriér vytvořil známý Herman Bollé. Malíř a grafik Dugoresan Miroslav Šutej je autorem jednoho z nejosobitějších opusů moderního chorvatského umění. Jeho díla se nacházejí jak ve

sbírkách záhřebského a rijeckého muzea moderního umění, tak i ve vedoucích světových galeriích a muzeích jako jsou Galerie Tate v Londýně a Muzeum moderního umění v New Yorku.

Letní pobyt u řeky – starodávný zvyk

Barvou a čistou vodou Mrežnica přitahuje milovníky říčních sportů

Gospić

Vodonoska Marta Vzpomínkový dům dr. Ante Starčeviće v jeho rodné vsi Velikom Žitniku svědčí o životu významného chorvatského politika a bojovníka za nezávislé a civilní Chorvatsko Bužim Pouhých 10 km od Gospiće se nachází pozůstatky středověkého města

Gospić je od roku 1699 správním a kulturním centrem lického prostoru

Gospicko-senjské biskupství má sídlo v Gospići

Muzeum Liky atraktivní sbírky zbraní a nábytku www.tz-gospic.hr/kultura/detaljnije/ muzej_like_gospic e-mail: muzej-like@gs.t-com.hr Sídlo Přírodního parku Velebit Kaniža Gospićka 4b, 53000 Gospić www.pp-velebit.hr

Centrum Gospiće od roku 1893 zdobí bronzová socha Vodonosky Marty, dílo Roberta Frangeše-Mihanoviće, odhalená na počest otevření městského vodovodu, čímž byla dokončena konverze středověkého sídliště a turecké kasaby na moderní provinční město.

Přes Liku od pradávna vedla jedna větev tzv. jantarové cesty, a v antické době tudy procházela cesta od Siscie na Salonu, polovinou XVIII. stol. moderní cesta Terezijana spojuje Gospić s Karlobagem a první vlak projel Gospićem v roce 1921. Na znamení moderní doby bylo v gospickém lesoparku Jasikovac v roce 1900 zřízeno tenisové hřiště, první v této části Evropy. Po vyhnání Osmanů z Liky v roce 1699 se Gospić stává sídlem Lického pluku a správním i kulturním centrem lického prostoru. Kromě mnohých staveb určených správě, osvětě a vojsku, byla během XVIII. stol. postavena i katedrála Zvěstování Panny Marie (vybudovaná v létech 1781 – 1783). Na jejím průčelí byl později na památku bitvy, která se

odehrála v roce 1809 u Gospiće mezi francouzskými silami pod vedením maršála Marmonta a krajišniky připevněn bronzový reliéf, také dílo Frangeše-Mihanoviće. Z ostatních starých budov vyniká budova Muzea Liky s nejkompletnější sbírkou dinarské tradiční kultury v Chorvatsku, Vysoké školy pedagogické (1869), Župy Licko-senjské (1894), stará vodní mlýnice Murkovićův mlýn na Novčici a rodný dům známého chorvatského malíře Miroslava Kraljeviće.

Vánoční a Novoroční svátky městu dodávají osobitou přitažlivost

Baške Oštarije a Karlobag

Kněz a válečník Kapucínský klášter v Karlobagu s vzácnými uměleckými obrazy, farní kostel sv. Josefa z roku 1713 a kostel Blažené Panny Marie sedmibolestné, mezi lidem známější jako Kalvárie.

Karlobag byl pojmenován podle arcivévody Karla II.

Střední Velebit se prošeřuje až do Baška Oštarijí na cestě Karlobag – Gospić

Nad Karlobagem Se nachází středověké tvrze - Fortice a pozůstatky kostela sv. Karla Boromejského, postavené v roce 1615.

V Karlobagu se narodil Marko Mesić (1640 – 1713), chorvatský kněz a válečník, který v roce 1689 podnítil Ličany k povstání za konečné osvobození od osmanské nadvlády.

V překrásné velebitské krajině, pouhých 18 km od Gospiće v nadmořské výšce 1000 m se nachází Baške Oštarije, destinace pro ty co si považují bohatství flory a fauny, horolezectví a alpinizmu a v zimě lyžování a zimních sportů. Dole u moře, jen 15 minut pomalé jízdy autem, leží Karlobag, město, které se nachází na všech starých zeměpisných mapách již od antického období. Římské Vegium, poté Scrissa a Bag bylo v roce 1525 při tureckém nájezdu zpustošeno a spáleno a v roce 1580 je poprvé zmiňováno pod jménem Karlobag podle arcivévody Karla II. (1540 – 1590), který měl zásluhu na jeho obnovení.

Pro turisty bylo v roce 1920 zřízeno městské koupaliště. Jako centrum jižní části Velebitského přímoří v délce 42 km, je Karlobag s okolními místy – Ribaricí, Cesaricí, Lukovim Šugarjem, Barić Dragom a Baškir Ośtarijama –pro svoji netknutou přírodu, čisté moře a spojení s horami obzvlášť atraktivní turistickou destinací.

Na úpatí skal jsou markantní údolí

Bílé vápencové skály se prošiřují směrem na jihovýchod

Kultovní místa

Oltář přírody Impresivní reliéfní tvary a bohatství flory, jedinečné ukázky vegetace a vzácné ukázky fauny. Vrcholy a skály, prameny a vřídla, moře, voda a kámen…

Pro Chorvatsko jsou to nejen místa fascinace neobyčejnými pejzáži, ale některá z kultovních míst chorvatského národa

Věz, že musíš být silného a smělého srdce, protože hrozné a podivné věci s mými nosníky uvidíš, mezi něž vejít snadné je, ale pak ven na světlo vyjít je obtížné a náročné…A vyšli jsme do hor, velmi kamenitých a strmých. I sotva prošli provláčejíc se hustým propleteným porostem, došli k otvoru jednoho přístřešku, a uvnitř široká jeskyně…Jdouc napřed mocný vítr na nás udeřil…Neboj se! Ten vítr, abys věděl, z pekelné brány vychází, která se jen píď od nás nachází…to je on, vítr který se mezi vámi bórou nazývá. Petar Zoranić Hory

V rezervacích najdeme téměř všechny krasové útvary

Přitažlivou stránkou tohoto regionu je specifická kombinace dynamického reliéfu a krasových ekologických soustav horské a středozemní přírody, spojených intenzivním oběhem energie uvnitř složité krasové laboratoře. Jedním z kultovních míst co probouzí emoce a povzbuzují k přemýšlení, je především Velebit. Velebit je nejen nejhezčím chorvatským pohořím, ale i svatou horou chorvatského národa. V prvním chorvatském románu – Hory -, který napsal Petr Zoranić v roce 1536, víla Zorice posílá „pastíře Zorana“ do hor, kde se nachází bylina, která vyléčí jeho bolest z neopětované lásky. V horách, kterými ho vedou četné jiné víly, chránící ho od „zvěře“, přichází k „Pekelné bráně“ – Paklenici a pastýři

kromě jiného vyprávějí báji o vzniku Velebitu. Po četných jiných událostech se mu zdá o víle Latince, Kadeljce, Crkinji a Hrvatici, z nichž první tři drží zlatá jablka, symbol literárního díla, a víla Hrvatica si stěžuje, že je ochuzena. Tímto spojením hrdinova duševního stavu s překrásnou přírodou došlo k osvícení a potřebě kulturního obrození.

Tyto oblasti připadají k nejlepším krasovým krajinám světa

Divoká zvířata jsou špičkovou ozdobou této krajiny

Ogulin

Kolébka pohádky

Výjimečná cesta pohádky sjednocuje krásu krajiny a imaginaci slavné spisovatelky, povzbuzuje k pátrání, rozpaluje fantazii a zve k aktivitě. Advent v Ogulinu Ogulin, prosinac www.ogulin.hr

Ogulin se stal kolébkou pohádky

Ogulin je koncem jara nejoblíbenějším cílovým místem dětí

Ivaniny úžasné příběhy co pochází z jejího rodného kraje, jsou dnes známou světovou kulturní hodnotou, protože v četných překladech vyvolávají nadšení u dětí v celém světě a neustále inspirují nová díla ve všech formách uměleckého výrazu.

Z Ogulinu pocházejí první silné dojmy, na které si pamatuji… vzpomínám si na zvláštní vzrušení, které ve mně vyvolalo neobyčejné okolí a místní kroje. Zvláštní a nápadné tvary Kleku a romantičnost Dobry poskytovaly mé fantazii tolik potravy, že jsem dlouho do noci v hlavě převracela nejpodivnější obrazy a fantastické možnosti: co všechno se odehrává v hluboké noci kolem Kleku. Ivana Brlić Mažuranić

Příběhy dávných časů, slavné dílo Ivany Brlić Mažuranić jsou inspirovány vzpomínkami na rodný Ogulin. Spisovatelka s výjimečnou fantazií, Ivana Brlić Mažuranić, pochází ze známé intelektuální měšťanské rodiny Mažuranićů: její otec Vladimír Mažuranić, spisovatel, právník a historik, babička Alexandra Mažuranić byla sestrou lingvisty Dimitrije Demetra a jejím dědečkem byl Ivan Mažuranić, slavný politik, chorvatský bán a básník. Tak získala vynikající vzdělání včetně znalosti cizích jazyků. Ivana motivy svých pohádek, napsaných později ve Slavonském Brodu, kde žila a tvořila, nacházela ve vzpomínkách na rodný Ogulin a jeho okolí. Díky těmto skvostům chorvatské i světové lite-

ratury se v Ogulinu, jako kolébce pohádky, každým rokem v červnu pořádá mezinárodní Ogulinský festival pohádky (OGFB) a na děti i dospělé během celého roku čekají kreativní dílny svobodné fantazie a rozvíjení uměleckého nadání. Ogulinský festival pohádek, červen www.ogfb.hr

Zábava, při které se malé děti i hodně naučí

Uvolňování fantazie a rozvíjení uměleckého nadání

Festival pohádek

100

V této oblasti vytváří příroda svou rozmanitostí, krásou a osobitostí pravou pohádkovou přehlídku. Kouzelné výjevy se řadí, jeden za druhým a neví se, který na návštěvníka udělal větší dojem. Takové prostředí, plné mýtů a legend, fascinujících přírodních tvarů a naplněného žití muselo být rodištěm spisovatele, který to vše obejme svým srdcem a přetvoří v pohádku. Není proto náhoda, že se v Ogulinu narodila Ivana Brlić Mažuranić, (1874 - 1938), spisovatelka,

která napsala nejkrásnější stránky chorvatské dětské literatury. Její Příběhy dávných časů, jak sama zapsala, byly inspirovány vzpomínkami na romantičnost toku řeky Dobry, prazvláštní a divoké tvary Kleku, lidový kroj a obyčeje. Sílu jejího slova můžete i dnes zažít v Ogulinu – kolébce pohádky! Skutečně její postavy Kosjenka, Regoč, Stribor, Jaglenac, Rutvica, Palunko, Vjest, Potjeh, Malik Tintilinić, Svarožič, Bjesomar… ještě obývají horské skalní stěny, lesy, jeskyně, řeky, jezera a

zříceniny pravěkých měst, rozsutých v této části Chorvatska. Ivanin dům pohádek v Ogulinu je multimediální kulturní centrum, spojené s jinými městy v zemi i zahraničí, která pěstují lásku k pohádkám.

101

Chráněná krajinná oblast

Přebytek půvabu Smrky ze Škribinih zátok se ukázaly jako dobrý materiál pro výrobu houslí, možná proto, že rostly v místech, kde v zimních nocích větry pořádají „nejdivočejší“ koncerty.

Skály (kukovi) jako by se spájely a každou chvíli předváděly novými tvary, jako kdyby se v této říši kamenné spleti četla historie tisíců bór a bouří a smrky, co rostou ze skalních puklin, byly svědky života. Jejich stíny po kopcích přispívají půvabu, jako by ho bez toho bylo málo. Ante Rukavina 1979.

Velebitská degenija je přísně chráněným druhem

Půvab na všechny strany

Obrovské skalní masivy s bílými vápencovými vrcholy

102

Ve střední části pohoří Veliké Kapely na hranici Karlovacké a Primorsko-goranské župy, se nacházejí Bílé a Samarské skály, jejichž oblast je pro výjimečné krasové fenomény, prohlášena Chráněnou krajinnou oblastí, jedním ze dvou takto chráněných prostorů v Chorvatsku. Druhou chráněnou oblastí jsou Hajdučki a Rožanski kukovi v Národním parku Severní Velebit. V těchto rezervacích jsou rozvity prakticky všechny krasové tvary, od nejmenších útvarů, příkopů, údolin, kotlinek, skal, věží, trámů po hluboké propasti. Množstvím, rozmanitostí a krásou tato území spadají mezi nejkrásnější krasová území světa. Tady, kde ticho jedlových, smrkových a bukových lesů občas narušuje křik zvěře nebo

třepot ptačích křídel, stejně děsí i hluboké neprozkoumané kotliny. Do některé z nich ještě lidská noha nevstoupila. Pod dramatickým povrchem se ukrývá velebný svět podzemní krasové morfologie. Hluboké velebitské propasti jsou světoznámé. Soustava propastí Lukina jama – Trojama hluboká 1392 m, je jednou z nejhlubších na světě. Patkov gušt je podle délky vertikály, (553 m), ve světě na druhém místě. Jeskyně Velebitu má zase na světě nejdelší vnitřní vertikálu (513 m) a jeskyně Meduza je hned za ní.

Skály (kukovi) jsou oddělené hlubokými kotlinami a propastmi

103

Plitvická jezera

Pod vodopádem perel Zlatna jezičnica (Ligularia sibirica) se nachází na Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených příbuzných druhů a Národní park Plitvická jezera je jediným nalezištěm tohoto druhu nejen v Chorvatsku, ale i dále na prostoru jihovýchodní Evropy.

Masožravé rostliny: okruglolisna rosika (Drosera rotundifolia) a tustica kukcolovka (Pinguicula vulgaris) jsou na Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených příbuzných druhů. Mala mješinka (Utricularia minor) je velmi vzácná vodní masožravá rostlina.

Tato nádherná voda stvořila samu sebe. Ukládáním vápence do mechu již po tisíciletí buduje přehrady, aby se před nimi mohla hromadit a pak je přeskakovat ne jednou, ale v kaskádách, přepadávajíc hned z větší, hned z menší výšky hladkými peřejemi nebo jako vysoký graciézní vodopád.

Gospina papučica (Cypripedium calceolus) – nejkrásnější evropská orchidej!

Osudové „ano“ si na tomto krásném místě řekli mnohé šťastné páry!

Národní park byl prohlášen v roce 1949

Vodopády a kaskády spojují jezera

Světové přírodní dědictví (UNESCO) od 1979.

104

Plitvická jezera jsou v každém ročním období jiná – plná květů na jaře, bujně zelená v létě, na podzim prskají ohňostrojem zeleného, žlutého a červeného listí všech odstínů a v zimě se zahalují ledem a sněžnou přikrývkou. Ale po celou dobu jejich vody budují svoje vápencové skokanské můstky složitými fyzikálně-chemickými a biologickými procesy. Srážky absorbují kysličník uhličitý a prosakováním skrz zem vzniká kyselina uhličitá, která rozpouští vápenec, rozstřikem vody na slapech uvolňuje kysličník uhličitý a nerozpustný vápencový karbonát a ten se hromadí na mechovinách a alkách. Přestože je tento fenomén již z větší části prozkoumán, Plitvická jezera ukrývají ještě mnohá tajemství a jsou výzvou pro

vědce i vědu. Mezi pohořím Ličke Plješevice a Male Kapele se umístilo 16 větších a řada menších jezer, zásobovaných vodou horských říček a potoků. Dělí se na dvě skupiny, Gornja – Horní (Prošćanské jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki a Mali Jovinovac, zvaný také V. a M. jezero, Galova, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget a Kozjak) a Donja – Dolní jezera (Milanovac, Gavranovac, Kaluderovac a Novakovića brod). Prošćansko jezero a Kozjak jsou největší a zároveň nejhlubší (37 a 46 m), hloubka ostatních většinou nepřesahuje 15 m. Na konci se vody těchto krásných jezer slučují a 78 metrů vysokým Velikým vodopádem potoku Plitvice, největším a nejhezčím v Chorvatsku, vytváří řeku Koranu, která se probíjí kaňonem směrem na sever.

Jezera se dělí na Gornja-Horní a Donja-Dolní

Travertinové sedimenty se vytváří z pleistocénu

Nejnavštěvovanější chorvatský národní park

105

Samograd

Kdyby bylo možné vpustit do jeskyně sluneční paprsek, aby ozářil tyto kouzelné prostory, Samograd by se proměnil v perlový palác, jako vílou stvořený.

Palác z perel Návštěvy jeskyní v jarní, letní a podzimní sezoně

Samograd, největší a nejpřitažlivější jeskyně na Grabovači

106

Jeskynní park Grabovača www.pp-grabovaca.hr

Dragutin Hirc (1853-1921) přírodovědec, horolezec a cestopisec.

Samograd, což znamená „sám stvořený“, „sám postavený“, je největší a nejpřitažlivější jeskyně na východních svazích kopce Grabovače, výjimečného tím, že se na jeho malé lokalitě nachází dokonce šest jeskyní a jedna propast. Samogradskou jeskyni zdobí bohatství stalaktitů, stalagmitů, krápníkových sloupů a dva krápníkové mosty. Vchod se nachází v 675 metrech nadmořské výšky, leží v elipsovité kotlince a má tvar užší chodby, která se rozšiřuje ve velikou dvoranu a na jejím konci opět sužuje. Přístup není těžký a postupování osvětlenou jeskyní po kamenných schodech a stezkách je jednoduché pro všechny generace.

Přírodovědec Dragutin Hirc popsal i toto území

Samograd, „sám stvořený“, „sám postavený“

Ozdoby v jeskyni ale i mimo ni

107

Baračevy jeskyně

Pochodně ve dvoranách Jeskyně Vrlovka u Kamanje nalezeno různé prehistorické a římské nářadí, úlomky hrnčířských výrobků a římské mince císaře Claudia II. Gotického, (vládl 268 - 270) www.kamanje.hr

Veliká jeskynní soustava paleontologické a archeologické nálezy, podzemní živočišný svět www.baraceve-spilje.hr

Baračevy jeskyně jsou na topografických mapách zakreslené již v roce 1699 a pro návštěvníky otevřené v roce 1882. V té době se panstvo z Karlovce k jeskyním vozilo v kočárech a průvodci je jeskyněmi provázeli za světla pochodní. Baračevy jeskyně organizované turistické návštěvy Baračevých jeskyní

Gajina jeskyně Archeologické naleziště z období Japodů a místo pro sportovní výstupy a odpočinek. www.rakovica.hr

Tři jeskyně, Horní, Dolní a Nová

Vchody do všech tří jeskyní na severní straně

Baraćevy jeskyně se nacházejí asi 6 km od Rakovice

108

Východně od Rakovice se nacházejí Baračevy jeskyně – Gornja (Horní), Donja (Dolní) a Nova. Tato jeskynní soustava je dlouhá 12 km a pro návštěvníky jsou upravené dvorany a štoly Horní jeskyně. Autorem prvního záznamu o těchto jeskyních Die Wassernoth im Karst, vydaného v roce 1874, byl I. T. Bunek a zvláštní pozornost paleontologickým a archeologickým průzkumům jeskyní věnuje profesor Mijo Kišpatić, který je popisuje v roce 1885 ve Viestniku Chorvatské archeologické společnosti a i ve své knize Obrázky z geologie. Jeho iniciativou a přáním, aby se co nejlépe zachovalo toto cenné naleziště, byl již v roce 1892 založen Výbor pro průzkum a úpravu Baračevých jeskyní.

Živý svět Baraćevých jeskyní

Výlet do Baračevých jeskyní popisuje Josip šl. Sugh 1898

Paleontologické a archeologické průzkumy provádí Mijo Kišpatić

109

Štirovača

Les všemožných zázraků Muzeum lesnictví v jedné ze tří nejstarších lesních správ v Chorvatsku Krasno www.tz-senj.hr

Štirovača horská akce shromažďování a družení PD Šumar, koncem června www.pdsumar.hr

Nejrozšířenějším lesním společenstvím horského vegetačního pásma je bukový les

Bukovo-jedlové lesy v nadmořské výšce nad 800 m

110

Kempování v Mrkvišti horské túry, horolezectví a družení PD Zavižan Senj, koncem července www.hpd.zavizan.com

Miluji tvé divotvorné víly, děti tvého důmyslného žertu, plachá údolí rodné Liky, vysoké duby, topoly i plošiny…. Danilo Medić (1844-1879) chorvatský spisovatel

Svou jižní částí Národní park Severní Velebit obchvacuje i část horského údolí Štirovače, známého velikými a zachovalými jehličnatými lesy a osobitého svým čerstvým horským vzduchem a bohatstvím rostlinného i živočišného světa. Štirovača je jednou z vzácných lokalit Parku s pramenem pitné vody a několika potůčky, které zavlažují okolní vlhké louky. V minulosti byla Štirovača výjimečně živým místem, obzvlášť v teplých letních měsících. Byla tu pila, restaurace, obydlí, ve kterých žili pastevci se svými rodinami, dělníci polesí a pily a dodnes zůstala oblíbeným výletním místem lokálních obyvatel a příjemným místem pro odpočinek hostů.

Spolupráce institucí a jednotlivců v pozorování živého světa

Lesní prostředí vhodné pro velký počet zvířat

Velebitské veliké jehličnaté lesy

111

Cisa a Novalja

Potopené město Novaljské kulturní léto Novalja, červen - září www.tz-novalja.hr Městské muzeum Novalja archeologická, podvodně archeologická, etno, umělecká a sbírka fotografií www.muzej.novalja.hr

Cissa byla největším římským sídlištěm na ostrově Pagu. Pozůstatky tohoto města, podle legendy zničeného a potopeného během zemětřesení ve IV. století, se dnes mohou vidět na písečném a oblázkovém dně pláže Caska.

Talijanova buža – Italova díra antický podzemní vodovod dlouhý 1050 m www.otok-pag.net

Na písečném dně je vidět pozůstatky potonutého města

Amfora, pozůstatky nákladu z potopené antické lodi

Jméno Novalja pochází z latinského slova novalia – přístav

112

Z období římského města Cissy (I. stol. před Kristem) zůstal kilometr dlouhý podzemní vodovod, probitý skrz skálu, který zásoboval Cissu i jeho přístav Novalju, jehož jméno pochází od latinského slova novalia - přístav. Městské muzeum Novalja, postavené nad vchodem do antického vodovodu, svými atraktivními sbírkami dokumentuje všechna historická období. Bezpočet je římských nálezů na pevnině i v moři, jako jsou pozůstatky villa rustica – rustikálních vil s mozaikami apod., nebo pozůstatky nákladu potopené antické lodi na mořském dně. Po zkáze Cissy se Novalja v V. století rozvila ve veliké sídliště, o čemž svědčí i pozůstatky třech velebných ranně křesťanských bazilik.

Ryby byly základem kuchyně tohoto kraje již v antickém období

Talijanova buža, kilometr dlouhý podzemní vodovod

Římské nálezy na pevnině i v moři jsou četné

113

Bohorodička

Svatá Marie

Nejstarší známé zjevení Bohorodičky na východním pobřeží Jadranu se nachází v novaljském relikviáři. Její postava s rukama rozšířenýma k modlitbě vznikla stovku let před Efezským koncilem roku 431 a poté se mnohé kostely podél jadranského pobřeží zasvěcují Panně Marii.

Novaljský relikviář Jeden z nejhezčích relikviářů ranně křesťanského období

Novaljský relikviář z V. století

Kate Novaljka

Kostelík sv. Antonína v novaljském poli

114

Ostrov Pag byl osídlený již v mladším paleolitu. V posledních stoletích starověku ho obydlují Liburnové, jejichž zbořená hradiště jsou na pahorcích viditelná dodnes. Po pádu Západní římské říše roku 476, v době velikých stěhování, ostrov obsazují různé národy a v VII. století ho osidlují Chorvati, jejichž hlavním sídlištěm byla Keša (jméno pochází od staré Cissy). V souboji Rabu a Zadaru o nadvládu nad ostrovem ve XII. století Keša zaniká a vedoucí úlohu přebírá město Pag. V roce 2010 vyvolal senzaci nález nejstarších chorvatských bronzových šperků (IX. – XI. st.), v dětském hrobě poblíž kostela s. Jiří.

V obdobích velkých stěhování ostrov obsazují mnohé národy

Ranně křesťanský relikviář je uložen v Archeologickém muzeu v Zadaru

115

Od mysu Kijca do zátoky Mandalina

Křišťálově průzračné Plachetnicová regata Senj, červenec www.tz-senj.hr

Křišťálově průzračné je moře v této části Jadranu

Bóra je osobitostí senjské oblasti

116

Rybářské veselice Senj a Sv. Juraj, červenec www.tz-senj.hr

Kolem města Senje, jehož kdysi slavné uskocké a později obchodní námořnictvo dnes představuje Plachtařský klub Senj, jsou menší přímořské osady Bunica, Kalić, Sveti Juraj, Lukovo Otočko, Donja Klada, Starigrad, Jablanac, Stinica, Prizna, Cesarica, městečko Karlobag, Lukovo Šugarje a Barič Draga. Moře je tu křišťálově průzračné.

Úzké přímořské pásmo Licko-senjské župy pod Velebitem co se v délce 118 km táhne od mysu Kijce severně od Senje až k zátoce Mandalina jižně od městečka Barić Drage, je jednou z nejpůsobivějších částí celé chorvatské riviéry. I když jsou méně známá, protože turistická sezona v podhůří je kratší, stará rybářská městečka poskytují klid a mír, radost z plavání, procházky horskými cestami nebo horolezectví. Odtud je velmi snadné změnit prostředí: na nedalekých ostrovech vládne pravá letní atmosféra chorvatského Jadranu a v horách se nabízejí rozkvetlé pastviny, lesní chládek a překrásné potoky a říčky.

Menší přímořské osady jsou velmi malebné

Změna prostředí je velmi jednoduchá

Jedna z nejpůsobivějších částí celé chorvatské riviéry

Stará rybářská městečka poskytují klid a mír

117

Zátoka

Zavratnica

Zavratnica – od roku 1964 chráněná krajina

118

Zavratnica, jedna z nejkouzelnějších zátok velebitského přímoří, začátkem XX. století, kdy se buduje horní stezka s vyhlídkou a pěšina kolem moře, se stává skrytým letoviskem vídeňské a pražské elity.

Atraktivní, 900 m dlouhá, do velebitské skály ponořená úzká zátoka se podobá norským fjordům. Její šířka se pohybuje od 50 do 150 m, a kaňon se zvedá do výšky 100 m. Od Jablance je vzdálená pouhých 15 minut chůze podél moře. Do zátoky se dá dojít ze vsi Zavratnice, písečnou stezkou od vyhlídky směrem k moři. Zavratnica vznikla tektonickými pohyby, které rozlomily karbonátové skály a poté kaňon prohloubily vody Velebitu. Vzhledem k tomu, že jadranské pobřeží pomalu tone, tak se i kaňon Zavratnice postupně spustil do moře. Kouzelné přitažlivosti Zavratnice nemohl odolat ani známý spisovatel Vjenceslav Novak, který zde nacházel inspiraci pro svá díla.

Zavratnica od roku 1981 součást Přírodního parku Velebit

Skryté letovisko vídeňské a pražské elity začátkem XX. stol.

119

Bílé a Samarské skály

Kouzelně krásné Bílé a samarské skály ojedinělý geomorfologický krasový fenomén www.tz-grada-ogulina.hr www.tz-senj.hr

Bílé a Samarské skály jsou jedinečné svojí krásou, s ničím nesrovnatelné a ničemu podobné. Krása jejich surové a pradávné přírody neodolatelně přitahuje. Příroda zde vytvořila labyrint krasových útvarů, četné vysoké svislé skály a hluboké neprůchodné kotliny a strže s věčným sněhem na jejich dně.

Vihoraški put (Vihoraška cesta) spojuje Bílé a Samarské skály Zahrady malé mýtiny bohaté florou

Bílé a Samarské skály dostaly jméno podle svislých bílých skal

Les je ve vrchových částech netknutý

Bílé a Samarské skály poskytují výjimečný estetický zážitek

120

Bílé a Samarské skály jsou součástí pohoří Velika Kapela. Na počátku oba hřebeny vytvářely jednolitý horský masiv, ale později tektonické síly tento celek rozdrobily na mnoho menších částí, které pod atmosférickým a chemickým vlivem získaly dnešní obdivuhodné tvary. Podle asociací které vyvolávaly, byly tyto tvary pojmenovány: Palác (Dvorac), Človíček (Čovuljak), Žralok (Morski pas), Amfiteátr, Pyramida, Věžní zámek, Prsty…Pro svoji krásu a vzácné endemické rostlinné druhy byly Bílé a Samarské skály v roce 1985 prohlášené chráněnou krajinnou oblastí. Díky nepřístupnosti byly skály izolované a málo známé a tak jejich přírodní vlastnosti zůstaly zachovány. Cestu do Bílých skal jako první

objevili lesníci, kteří 28. července 1899 sledovali medvědí stopu a našli průchod naoko neprůchodným územím.

První botanik, který zdolal Bílé skály, byl Dragutin Hirc 28. července 1899.

Krasové dílo přírody poskytuje stále nové zážitky a nový detail

Skály vyrůstají z neprůchodných kotlin a strží s věčným sněhem na dně

121

Voňavý smil

Různokvěté rostliny Velebitská botanická zahrada Národní park Severní Velebit www.np-sjeverni-velebit.hr Meteorologická stanice Zavižan nejvýše položená meteorologická stanice v Chorvatsku

Floristicky výjimečně různorodá oblast

Horské louky a pastviny jsou důležité k zachování biologické různorodosti

122

Velebite, vílinské stěnoví Miluji tvůj voňavý smil. Tvých údolí rostliny různokvěté, i povýšenost tvých skal. Štíhlé jedle, nazdobené větve… Danilo Medić 1873. Velebitu

123

Různorodost životního prostředí příznivě ovlivňovala vývoj osobité flory

Sbírání a determinace jednotlivých druhů ve spolupráci s institucemi, sdruženími i jednotlivci

Na území Velebitu je zaznamenáno více než 1850 rostlinných druhů a poddruhů a mezi nimi je dokonce asi osmdesát endemických a nejznámější jsou velebitská degenija, chorvatská sibireja a chorvatská guštarka, velebitský hřebíček a Kaitabelův pakujac. Proto celé pohoří dostalo status Parku přírody, v jehož rámci jsou prohlášeny dva národní parky. Na jižních svazích se nachází Národní park Paklenica a na severních Národní park Severní Velebit. V Parku přírody Velebit jsou zvlášť chráněné přírodní celky Chráněná krajinná oblast Hajdučki a Rožanski kukovi, Rezervace lesní vegetace Štirovača a Velebitská botanická zahrada na Zavižanu a chráněné jsou i četné jednotlivé přírodní fenomény.

Rastoke

Okouzlující a velkolepý je obraz řeky Slunjčice. Tento bájný svět nabízí vápencové přehrady, perlově orosenou mechovinu, nesčetné blýskající vodopády a roztančené peřeje a v místě, kde se Slunjčice vlévá do Korany až deset metrů vysoké vodopády, z nichž nejhezčí je Veliký buk, Hrvoje a Víliny vlasy.

Víliny vlasy Prvomájové svátky vzrušující události na Koraně a Mrežnici Rastoke, květen www.mirjana-rastoke.com

Pod rastockou střechou svátek tradičního domácího jídla Rastoke, během roku www.slunj-rastoke.com

Svatba na Rastokách na pozemku rodiny Holjevac Rastoke, během roku www.slunj-rastoke.com

Rastokám se říká i Malé Plitvice

Kouzelný velkolepý obrázek

124

Rastoke okouzlují svými slapy, vodopády, peřejemi, ostrůvky, potoky, zelení, vegetací, pohádkovými obytnými domky a mlýnicemi. Samotný název osady říká, že se tady roztéká a přelívá voda. Slapy Slunjčice jsou zde bohatě rozvětvené. S více než dvaceti slapy a vodopády se Slunjčica roztéká do mnoha ramen, přelévá mezi domy a mlýnicemi, protéká pod dřevěnými můstky, hned mírné jezírko a hned bouřlivá a šustivá, prýští a vypařuje se. V čisté vodě pod maličkými mosty plují pstruzi. Raztokám říkají i Malé Plitvice, protože slapy, průzračnost vody, vůně a svěžest, jsou skutečným předdvořím nejznámějšího a nejstaršího chorvatského národního parku.

Slunjčice hlučí a šustí, prýští a mizí

Raztoke jsou nazvané podle vody, která se zde roztáčí a přelévá

125

Klek

V celém Chorvatsku není hory, kterou by se lidová fantazie tolik zabývala, jako je Klek. Podle ústního podání je Klek sídlem čarodějnic, které se téměř staly symbolem Kleku a Ogulinu. Při pohledu z dálky vypadá jako uspaný obr, jehož nohy jsou Klečice a horní skála hlava.

Uspaný obr Naučná botanická stezka poznávání rostlinných společenství a endemických druhů Klek www.aktivni-odmor.com www.tz-grada-ogulina.hr HOC Bjelolasica Chorvatské olympijské centrum www.bjelolasica.hr

Klek, výrazná hora na východním okraji masivu Velike Kapele

126

Čarodějnice, víly a čarodějníci festival, skládání zkoušek v letu na koštěti animace pro všechny generace Klek, červen www.ng-junior.com www.tz-grada-ogulina.hr

Klek má tvar 3 - 4 km dlouhého hřbetu ve směru severozápad -jihovýchod, který je od úpatí až po tepnu pokryt lesním porostem, zatímco kolem úpatí hory se prostírají rozlehlé louky s bohatou jarní florou. Klek je jednou z našich nejznámějších hor, jak pro zajímavost vzhledu, tak i pro 200 m vysokou skálu, která přitahuje horolezce. Je to lesnatý hřeben dlouhý téměř 4 km, z kterého se zvedá ohromný skalnatý masiv na jednom a dvě kamenné hlavy, Klečice, na jeho druhém konci. Připadá masivu Veliké Kapele. Okouzlen krásou Kleku, Johannes Frischauf, profesor matematiky z Grazu, v roce 1874 inicioval založení horolezeckého spolku v Chorvatsku. Na památku začátku organizovaného

horolezectví u nás se Klek nachází ve znaku Chorvatského horolezeckého svazu.

Geologická naučná stezka Klek poznávání geologického dědictví chráněného území přírody-významného pejzáže Kleku www.karlovac-nature.hr www.tz-grada-ogulina.hr

Oslava horolezeckého nového roku Klek, první víkend po Novém roce www.plsavez.hr www.tz-grada-ogulina.hr

Oton Postružnik, Klek, 1929.

Klekova jihovýchodní skalní stěna, první škola chorvatských horolezců

Kouzelný Klek, uspaný obr

127

Kuterevo

Medvídci a tamburice Útočiště pro mladé medvědy Kuterevo záchrana pro medvídky, kteří zůstali bez matky www.kuterevo-medvjedi.hr

Medvídci kteří zůstali bez matky nachází útočiště v Kuterevu

128

Dvě horské osady, Krasno v Parku přírody Velebit na 800 a Kuterevo na 559 metrech nadmořské výšky, dnes zná celé Chorvatsko.

Kuterevo, osada na svazích severního Velebitu, je od dávna známá tesaři, kteří prodávají své soudky, bukary a židle i na vzdálených trzích v Dalmácii. Především jsou dobrými výrobci tamburic dangubice nebo samice, které se také říká kuterevka. Jako zruční tesaři někdy zhotovují dlouhá vesla pro mořské bárky. V současnosti Kuterevo mnozí znají podle zmiňovaného útočiště medvídků, kteří kvůli strádání nebo jinému důvodu zůstali bez mateřské péče medvědice. Turisti, kteří přicházejí užívat v klidu, tak přece jen nejsou v úplné divočině, ale ona je pouhých několik set metrů dále a vždy mohou odpovědět na její volání.

Výrobci tamburice známé jako kuterevka

Volontéři různých znalostí a povolání jsou stálými návštěvníky Kutereva

129

Krasno

Podivuhodný květ Krasnarský sýr ztělesňuje velebitská prostranství a píli lických pastevců Krasno www.tz-senj.hr Antonja v Krasnu obnovování zvyků a Lická olympiáda Krasno, 13. června www.tz-senj.hr

Krasno se umístilo pod Nadžak-tepnou, Senjskou a Švičkou tepnou

Krasnarský sýr se vyrábí z kravího i ovčího mléka

130

Panna Marie krasnarská svatyně, kterou navštěvují věřící z celého Chorvatska Krasno, 15. srpna www.tz-senj.hr

Legenda vypráví, že dětští pastýři spatřili podivuhodný květ, který měl uprostřed tvář Bohorodičky. Utrhli ho a odnesli do vsi, ale ráno ho zase našli na stejném místě. To se několikrát opakovalo a poté Krasňané postavili kapličku Matce Boží, jejíž oltář se nachází právě na místě, kde rostl květ. Do svatyně kdysi přicházeli při příležitosti srpnových Mariánských svátků (5. a 15.8.) poutníci ze západní Bosny, Kordunu, Liky a Krbavy a dnes přicházejí z celého Chorvatska i světa.

Krasno je idylická horská vesnice, umístěná v údolí v 800 metrech nadmořské výšky, pod Nadžak-žilou a Senjskou a Švičkou žilou. Tvoří ji 14 vísek, umístěných v okrajových částech Krasnog pole, malebného údolí dlouhého 7 km, ze všech stran obklopeného zalesněnými stráněmi a kopci. Tradiční činností tohoto kraje je lesnictví a Krasno se může pochlubit první lesní správou v Chorvatsku, založenou v dávném roce 1725. Původem oslavy 240. výročí založení lesní správy bylo ve vesnici otevřeno i první muzeum lesnictví, které nám připomíná, že s lesy je potřeba hospodařit rozumně. Díky dlouholeté zkušenosti, tradičním receptům a domácímu mléku, místní sýrárna vyrábí vyni-

kající kravský i ovčí sýr. Krasno je i sídlem Správy NP Severní Velebit.

Podivuhodný květ podle legendy našli dětští pastýři nad Krasnem

131

Velkolepý rekreační park

132

Na území turistické oblasti Lika-Karlovac se nabízejí výjimečné podmínky pro aktivní dovolenou. Jsou zde zastoupeny četné příhodnosti pro sport a rekreaci všech generací a kondiční vybavení. Od klidných procházek na čistém lesním vzduchu, obohaceném horským ozonem nebo mořským aerosolem, po horské přiměřeně těžké túry a alpinistické extrémně těžké výkony. Od organizovaných turistických návštěv jeskyní po speleologická spouštění do ještě neprozkoumaných propastí nebo ponoření do malých i velikých hloubek podmoří.

Od letního osvěžení v průzračných řekách, jezerech nebo na jadranských plážích po jízdu kajakem či kanoí, plachtění a rafting. Lov a rybolov nabízejí ve všech částech regionu. Zimní sporty jsou jednou z hlavních předností a cyklistika se stále více stává ochrannou známkou aktivní dovolené v oblasti Liky a Karlovce.

133

Cyklistika a rafting

Cycling with Soul Chorvatské olympijské centrum Bjelolasica, umístěné v Jasenku www.bjelolasica.hr Bike&Bed Stovka ubytovacích objektů, které splňují Bike&Bed kriteria www.bicikl.hr www.tzkz.hr

Horská turistika, pěšiny, naučné stezky, nordická chůzehodanje

134

Cykloturistika 11 župských cyklistických tras v celkové délce přes 700 km Cykloturistické mapy, signalizace, možnost pronájmu kola, cyklistické servisy cikloturizam.tzkz.hr

Jízdní kolo se po příchodu do Chorvatska rychle stalo miláčkem místního obyvatelstva, později ho většinou vystřídal automobil. Dnes nová síť dálnic osvobozuje státní a lokální silnice od motorového provozu a umožňuje bezpečnou jízdu na kolech. Po cestě lze v selských domácnostech kromě úsměvu na uvítanou dostat nejen pitnou vodu, ale i domácí jídlo. Skutečně, Karlovacká župa nabízí nezapomenutelné víkend-jízdy a aktivní odpočinek.

Je zážitkem jezdit po cyklistických trasách Karlovacké župy, vstřebávat krásy přírody a přijímat pohostinnost obyvatelstva. Fyzicky nenáročná jízda po lokálních cestách, které sledují toky průzračných řek, je určena nejen „svátečním“ cyklistům, ale i opravdovým milovníkům přírody, zatímco jsou horské stezky, které čerpají poslední atom síly, výzvou pro ty, kteří kladou na sebe i své kolo vyšší požadavky. Každá trasa nabízí jiný zážitek, doplněný výjimečným výběrem jídla přijatelných cen. Lokální speciality při pohledu na slapy nebo klidné jezero, bohatství dějin okořeněných legendami, Bike&Bed ubytování, cyklistický hotel, servis a obchod s cyklistickými potřebami – vše, co jeden cyklista může potřebovat!

Teplice Lešće, umístěné přímo u řeky Dobry www.toplice-lesce.com

Ubytování www.tzkz.hr/cgi-bin/smjestaj/ smjestaj_trazilica.asp

Turistické centrum Petrova hora www.muljava.hr Turistické centrum Mirjana, Rastoke www.mirjana-rastoke.com SrCe Priroda, selské hospodářství Srakovčić priroda.hotelkorana.hr

135

Horolezectví a potápění

Tracking with Heart Zvlaštni nabidka Alpinistika, kanoing, návštěva jeskyní a propastí, lov a rybolov www.lickosenjska.com www.bk-barkan.spaces.live.com www.pp-velebit.hr/turponuda www.np-plitvicka-jezera.hr www.tzplitvice.hr www.rizvancity.com

136

www.hpdzeljeznicar.hr www.quad-klub-otocac.hr www.gacka.hr www.kkk-gacka-otocac.hr www.sru-lika-gospic.com www.krpan-lov.com

Různorodý prostor a dynamická krajina Licko-senjské župy, od kontinentálního zázemí a hor do mořského pobřeží a ostrovů, umožňují bavit se různými aktivitami.

Treking, cyklistika a horolezectví jsou pouze některé z aktivit, které se nabízí na pevnině a potápění, plachtění, surfování a podvodní rybolov na moři. Hlavní přednost této oblasti je široká škála rekreačních aktivit v kontinentální i přímořské části. Od rekreační chůze a horolezectví po alpinistiku, od plavání, přes surfování, potápění a podvodního rybolovu po plachtění na veliké plachetnici. A především možnost jejich denní a týdenní kombinace, což je také určitým uznáváním tradice, protože obyvatelstvo pod Velebitem bylo odjakživa spojeno s mořem i horami.

Svatá hora (1752 m) v jihovýchodním cípu Velebitu, kde začíná Zadarský region

137

Světové dědictví Horský masiv Velebitu v rámci programu Člověk a biosféra, (M & b) v roce 1978 UNESCO zařadilo do Mezinárodní sítě rezervací biosféry. NP Plitvická jezera byl v roce 1979 zařazen na Seznam světového přírodního dědictví. NP Severní Velebit je na seznamu deseti nejvýznamnějších lesních oblastí ve Středozemí v rámci programu World Wilkdlife Funda

138

Dar na zemi.

Nakladatel Chorvatské turistické sdružení Za nakladatele mr. sc. Niko Bulić, ředitel Redaktorka Slavija Jačan Obratov Asistentka redaktorky Iva Puđak Redaktorský výbor Dina Begić (předsedkyně), Ivan Radošević, Tihana Bakarić, Marijana Biondić, Tatjana Peranić-Samardžija, Ankica Puškarić, Maja Šikić a Mira Spoljarić

Fotografie Mario Romulić a Dražen Stojčić (krajiny, podmoří, život,), Aleksandar Gospić (Přímoří a Velebit, úvodní stránka), Goran Sekula (Gacka), Stipe Surać (krajina, Novalja, život), Ivo Pervan (krajina, život, Lika), Mario Hlača, Ante Zubović a Romeo Ibrišević (krajina, Pag, Velebit), Boris Krstinić a Krunoslav Rac (vegetace, flora a fauna), Filip Trezner, Igor Čepurkovski a Robert Fajt (karlovacká koupaliště a akce), Goran Šafarek (podvodní svět), Davor Rostuhar (rafting, kajak, kanoe), Saša Pjanić (Senj), Zvonimir Tanocki (Modruš, Karlovac), Šime Strikoman (fotografie tisíciletí, Karlovac, Ogulin), Goran Vranić (reprodukce). Design Bojan Sivački

Recenze prof. dr. Dane Pejnović

Jazykové varianty Goran Šoša a Leo Vinković

Koncepce Milan Sivački

Ilustrace Vančo Rebac

Redaktor Mario Rebac

Produkce Shm

Na textech spolupracovali Miroslav Ambruš Kiš, dr. sc. Vuk Tvrtko Opačić, (zeměpisné oddělení Přírodovědecko-matematické fakulty v Záhřebu), Milan Kranjčević (Župní komora Otočac), Igor Čulig (Městské muzeum Karlovac), Goran Majetić, Irena Glavičić a Svjetlana LupretObradović (NP Severní Velebit), Dalibor Dabo (TZ Novalja).

Tisk Národní noviny, Záhřeb

Lektorka Katarina Cvijanović Překlady Marija Jakuš (italsky), Karin Gazarek (německy), Asiatis, Paris (francouzsky),Tihana Šurbek (slovinski), Rajka Kuhar (anglicky), Mira Horváth (maďarsky), Helena Jajac (česky).

Náklad Chorvatské turistické sdružení 2012 Chorvatské turistické sdružení Iblerov trg 10/IV, 10000 Záhřeb, Chorvatsko Telefon: 385 1 46 99 333, telefax: 385 1 45 57 827 info@htz.hr www.chorvatsko.hr

Tato publikace se dělí zdarma.

139

hrvatska turistička zajednica

chorvatské turistické sdružení, 110

narodowy ośrodek informacji

kroatische zentrale für tourismus,

Iblerov trg 10/IV, p.p. 251

00 Praha 1, Krakovská 25,

turystycznej republiki chorwacji,

8004 Zürich, Badenerstr. 332,

10000 Zagreb, Hrvatska

Česká Republika

00-695 Warszawa,

Switzerland

T +385 1 46 99 333,

T +420 2 2221 1812,

ul. Nowogrodzka 50, Polska

T +41 43 336 2030,

F +385 1 455 7827

F +420 2 2221 0793

T +48 22 828 51 93,

T+41 43 336 2031,

E info@htz.hr

E info@htz.cz

F +48 22 828 51 90

T +41 43 336 2032,

www.hrvatska.hr

http://cz.croatia.hr

E info@chorwacja.home.pl

T +41 43 336 2034,

http://pl.croatia.hr

F +41 43 336 2039, http://ch.croatia.hr

www.facebook.com/croatia.hr

140

www.youtube.com/croatia

chorvátske turistické združenie,

issuu.com/croatia.hr

821 09 Bratislava, Trenčianska 5,

kroatiska turistbyrån,

Slovenská Republika,

11135 Stockholm, Kungsgatan 24,

kroatische zentrale für tourismus,

T +421 2 55 562 054,

Sverige

oficina nacional de turismo de

Liechtensteinstraße 22 a, 1/1/7

T +421 2 55 415 415

T +46 8 53 482 080, +46 8 5348 2081,

croacia, 28001 Madrid, Calle Claudio

A- 1090 Wien, Österreich,

F +421 2 55 422 619

F +46 8 20 24 60

Coello 22, esc.B,1°C, España

T +43 1 585 38 84,

E infohtz@chello.sk

E croinfo@telia.com

T +3491 781 5514,

F +43 1 585 38 84 20

http://sk.croatia.hr

http://se.croatia.hr

F +3491 431 8443

horvát idegenforgalmi közösség,

kroatisch nationaal bureau voor

www.visitacroacia.es

E info@visitkroatien.ch

E office@kroatien.at http://at.croatia.hr

E info@visitacroacia.es 1054 Budapest, Akademia u. 1,

toerisme,

kroatische zentrale für tourismus,

Magyarország

1081 GG Amsterdam, Nijenburg 2F,

クロアチア政府観光局

60313 Frankfurt/M, Hochstrasse 43,

T+36 1 267 55 88,

Netherlands

Ark Hills Executive Tower N613,

Deutschland

F +36 1 267 55 99,

T +31 20 661 64 22,

Akasaka 1-14-5, Minato-ku,

T +49 69 23 85 350,

E info@htz.hu

F +31 20 661 64 27

Tokyo 107-0052

F +49 69 23 85 35 20

http://hu.croatia.hr

E kroatie-info@planet.nl

T +81 03 6234 0711,

http://nl.croatia.hr

F +81 03 6234 0712

E info@visitkroatien.de http://de.croatia.hr

office national croate de tourisme,

E info@visitcroatia.jp

75116 Paris, 48, avenue Victor Hugo,

office national croate

kroatische zentrale für tourismus,

France

du tourisme,

80469 München, Rumfordstrasse 7,

T +33 1 45 00 99 55,

1000 Bruxelles, Vieille Halle aux Blés

Deutschland

T +33 1 45 00 99 57

38, Belgique

T +49 89 22 33 44,

F +33 1 45 00 99 56

T +32 2 55 018 88,

F +49 89 22 33 77

E croatie.ot@wanadoo.hr

F + 32 255 018 83

E kroatien-tourismus@t-online.de

http://fr.croatia.hr

E info@visitcroatia.be

http://de.croatia.hr

http://be.croatia.hr croatian national tourist office,

ente nazionale croato per

London W6 9ER, 2 Lanchesters,

хорватское туристическое

il turismo,

162-164 Fulham Palace Road,

сообщество,

20122 Milano, Piazzetta Pattari 1/3,

United Kingdom

123610 Moscow, Krasnopresnenskaya

Italia

T +44 208 563 79 79,

nab. 12, office 1502, Russia

T +39 02 86 45 44 97,

F +44 208 563 26 16

T +7 495 258 15 07,

F +39 02 86 45 45 74

E info@croatia-london.co.uk

F +7 495 258 15 93

E info@enteturismocroato.it

http://gb.croatia.hr

E htzmoskva@mail.ru

http://it.croatia.hr

http://ru.croatia.hr croatian national tourist office,

ente nazionale croato per il

New York 10118, 350 Fifth Avenue,

hrvaška turistična skupnost,

turismo,

Suite 4003, U.S.A.

1000 Ljubljana, Gosposvetska 2,

Via Lucullo 3, 00187 Roma, Italia

T +1 212 279 8674,

Slovenija

T +39 06 32 11 0396,

T + 1 212 279 8672,

T 386 1 23 07 400,

F +39 06 32 11 1462

toll-free: 800 829 4416

F 386 1 23 07 404,

E officeroma@enteturismocroato.it

F + 1 212 279 8683

E hrinfo@siol.net

E cntony@earthlink.net

http://si.croatia.hr

http://it.croatia.hr

http://us.croatia.hr

www. visitcroatia.jp

Lun

Starigrad

Novalja

pa g

Sveti Juraj

Senj

Caska

Stara Novalja

Jablanac

li-ka

Novalja

Caska

Prizna

Karlobag

Krasno

Smiljan

Plaški

simonovića

Smiljan

Otočac

Tounj

Perušić

Plaški

Josipdol

Oštarije

Bosiljevo

Ribnik

stapina

Tounj

Josipdol

Oštarije

Otočac

Baške Oštarije

Kuterevo

Ribnik

Bosiljevo

Baške Oštarije

Brinje

Ogulin

kiza

Kuterevo

Brinje

sokolac

lilium

Ogulin

đulin ponor

Krasno

velebitica

degenia

stijene

samarske

bijele i

veliki kozjak

lukina jama

Sveti Juraj

Senj

nehaj

alpinum

Stara Novalja

Starigrad

chorvatsko

li-ka

leontopodium

Jablanac

chorvatsko

Gospić

Perušić

Slunj

Saborsko

Lički Osik

Vrhovine

zir

Krnjak

Lovinac

Korenica

Cetingrad

Vojnić

Lovinac

Korenica

Cetingrad

Rakovica

rastoke

Barilović

jezera

novigrad

Vojnić

Rakovica

rastoke

Draganić

Krnjak

Barilović

Draganić

plitvička

Karlovac

Duga Resa

Ozalj

grede

tulove

Lički Osik

Generalski Stol

Netretić

Gospić

Slunj

Saborsko

dubovac

Karlovac

Duga Resa

Vrhovine

croatica

iris

Generalski Stol

Netretić

Ozalj

Udbina

Donji Lapac

www.pp-velebit.hr

75. Štekavac (Haliaeetus albicilla),

74. Sladkovodní ryby, www.lickosenjska.com

Donji Lapac

73. Tulovy stěny, www.pp-velebit.hr

www.pp-velebit.hr

72. Had „poskok“ (Vipera ammodytes),

71. Zir, www.lickosenjska.com

70. Mirila, www.rivijera-paklenica.hr

69. Simonovića Stapina, www.plsavez.hr

68. Pažská krajka, www.pag-tourism.hr

67. Sanpjero (Zeus faber), www.tz-novalja.hr

66. Jehličnaté lesy, www.hrsume.hr

www.speleologija.hr

65. Netopýři (Chrioptera),

64. Gospić, www.tz-gospic.hr

www.tz-gospic.hr

63. Rodný dům Ante Starčević,

62. Baške Oštarije, www.tz-gospic.hr

61. Klášter sv. Josefa, www.tz-karlobag.hr

60. Antická naleziště, www.amzd.hr

59. Lički Osik, www.tz-gospic.hr

www.pp-grabovaca.hr

58. Jeskynní park Grabovača,

57. Kiza, www.plsavez.hr

hirc.botanic.hr

56. Velebitská degenie (Degenija Velibitica),

55. Caska, www.tz-novalja.hr

54. Novaljský relikviář, www.tz-novalja.hr

53. Japodská náušnice, www.min-kulture.hr

52. Kosinjský most, www.lickosenjska.com

51. Člověčí rybka, www.speleologija.hr

50. Veliký Kozjak, www.pp-velebit.hr

49. Mořská rezervace, www.tz-novalja.hr

48. Lun, www.lun.hr

47. Lunjská oliva, www.lun.hr

46. Plješevické lesy, www.plsavez.hr

45. Plitvická jezera, np-plitvicka-jezera.hr

44. Lická ovce „pramenka“, www.hpa.hr

43. Gacka, www.gacka.hr

42. Kosinjský misál, tz-perusic.hr

41. Svatyně Matky boží, www.krasno.hr

www.speleologija.hr/lukinajama

40. Lukina jeskyně,

www.tz-senj.hr

39. Slávka (Mytilus galloprovincialis),

38. Otočac, www.tz-otocac.hr

37. Japodská čepice, www.udbina.com

www.tz-senj.hr/planinarski-dom-zavizan

36. Zavižan,

35. Drežnik, www.tzkz.hr

34. Lický dům, www.lickosenjska.com

33. Kosatec (Iris), mojcvijet.hr

32. Pstruh (Salmo trutta), www.gacka.hr

31. Senjská katedrála, www.tz-senj.hr

30. Baraćevy jeskyně, www.baraceve-spilje.hr

29. Medvěd (Ursus arctos), www.brinje.hr

28. Sokolac, www.brinje.hr

27. Nehaj, www.tz-senj.hr

www.tz-senj.hr

26. Srdela (Sardina pilchardus),

25. Cetingrad, www.cetingrad.org

24. Rastoke, www.tz-slunj.hr

23. Slunj, www.tz-slunj.hr

22. Plaški, www.plaski-lika.com

21. Lilie (Lilium), mojcvijet.hr

20. Vlk (Canis lupus), www.life-vuk.hr

19. Protěž (Leontopodium alpinum),

www.np-sjeverni-velebit.hr

18. Rys (Lynx lynx),

17. Čisté řeky, www.tzkz.hr

16. Tounjský sýr, volimsir.com

15. Tounj, www.tounj.hr

14. Ogulin, www.tz-grada-ogulina.hr

13. Bílé a samarské skály, www.tzkz.hr

12. Novigrad, www.udruga-kameleon.hr

11. Đulina propast, www.tz-grada-ogulina.hr

10. Barilović, www.opcina-barilovic.hr

9. Bosiljevo, www.bosiljevo.hr

8. Karlovac, www.karlovac-touristinfo.hr

7. Duga Resa, www.tz-dugaresa.hr

6. Dubovac, www.dubovac.info

5. Netretić, www.netretic.hr

4. Ribnik, www.ribnicka-dolina.com

3. Munjara, www.ozalj-tz.hr

www.vinari-vocari-ozalj.hr

2. Ozaljsko-vivodinská vinná cesta,

1. Středověké město Ozalj, www.ozalj.hr

Lun

Starigrad

Novalja

pa g

Sveti Juraj

Senj

Caska

Stara Novalja

Jablanac

li-ka

Novalja

Caska

Prizna

Karlobag

Krasno

Smiljan

Plaški

simonovića

Smiljan

Otočac

Tounj

Perušić

Plaški

Josipdol

Oštarije

Bosiljevo

Ribnik

stapina

Tounj

Josipdol

Oštarije

Otočac

Baške Oštarije

Kuterevo

Ribnik

Bosiljevo

Baške Oštarije

Brinje

Ogulin

kiza

Kuterevo

Brinje

sokolac

lilium

Ogulin

đulin ponor

Krasno

velebitica

degenia

stijene

samarske

bijele i

veliki kozjak

lukina jama

Sveti Juraj

Senj

nehaj

alpinum

Stara Novalja

Starigrad

chorvatsko

li-ka

leontopodium

Jablanac

chorvatsko

Gospić

Perušić

Slunj

Saborsko

Lički Osik

Vrhovine

zir

Krnjak

Lovinac

Korenica

Cetingrad

Vojnić

Lovinac

Korenica

Cetingrad

Rakovica

rastoke

Barilović

jezera

novigrad

Vojnić

Rakovica

rastoke

Draganić

Krnjak

Barilović

Draganić

plitvička

Karlovac

Duga Resa

Ozalj

grede

tulove

Lički Osik

Generalski Stol

Netretić

Gospić

Slunj

Saborsko

dubovac

Karlovac

Duga Resa

Vrhovine

croatica

iris

Generalski Stol

Netretić

Ozalj

Udbina

Donji Lapac

www.pp-velebit.hr

75. Štekavac (Haliaeetus albicilla),

74. Sladkovodní ryby, www.lickosenjska.com

Donji Lapac

73. Tulovy stěny, www.pp-velebit.hr

www.pp-velebit.hr

72. Had „poskok“ (Vipera ammodytes),

71. Zir, www.lickosenjska.com

70. Mirila, www.rivijera-paklenica.hr

69. Simonovića Stapina, www.plsavez.hr

68. Pažská krajka, www.pag-tourism.hr

67. Sanpjero (Zeus faber), www.tz-novalja.hr

66. Jehličnaté lesy, www.hrsume.hr

www.speleologija.hr

65. Netopýři (Chrioptera),

64. Gospić, www.tz-gospic.hr

www.tz-gospic.hr

63. Rodný dům Ante Starčević,

62. Baške Oštarije, www.tz-gospic.hr

61. Klášter sv. Josefa, www.tz-karlobag.hr

60. Antická naleziště, www.amzd.hr

59. Lički Osik, www.tz-gospic.hr

www.pp-grabovaca.hr

58. Jeskynní park Grabovača,

57. Kiza, www.plsavez.hr

hirc.botanic.hr

56. Velebitská degenie (Degenija Velibitica),

55. Caska, www.tz-novalja.hr

54. Novaljský relikviář, www.tz-novalja.hr

53. Japodská náušnice, www.min-kulture.hr

52. Kosinjský most, www.lickosenjska.com

51. Člověčí rybka, www.speleologija.hr

50. Veliký Kozjak, www.pp-velebit.hr

49. Mořská rezervace, www.tz-novalja.hr

48. Lun, www.lun.hr

47. Lunjská oliva, www.lun.hr

46. Plješevické lesy, www.plsavez.hr

45. Plitvická jezera, np-plitvicka-jezera.hr

44. Lická ovce „pramenka“, www.hpa.hr

43. Gacka, www.gacka.hr

42. Kosinjský misál, tz-perusic.hr

41. Svatyně Matky boží, www.krasno.hr

www.speleologija.hr/lukinajama

40. Lukina jeskyně,

www.tz-senj.hr

39. Slávka (Mytilus galloprovincialis),

38. Otočac, www.tz-otocac.hr

37. Japodská čepice, www.udbina.com

www.tz-senj.hr/planinarski-dom-zavizan

36. Zavižan,

35. Drežnik, www.tzkz.hr

34. Lický dům, www.lickosenjska.com

33. Kosatec (Iris), mojcvijet.hr

32. Pstruh (Salmo trutta), www.gacka.hr

31. Senjská katedrála, www.tz-senj.hr

30. Baraćevy jeskyně, www.baraceve-spilje.hr

29. Medvěd (Ursus arctos), www.brinje.hr

28. Sokolac, www.brinje.hr

27. Nehaj, www.tz-senj.hr

www.tz-senj.hr

26. Srdela (Sardina pilchardus),

25. Cetingrad, www.cetingrad.org

24. Rastoke, www.tz-slunj.hr

23. Slunj, www.tz-slunj.hr

22. Plaški, www.plaski-lika.com

21. Lilie (Lilium), mojcvijet.hr

20. Vlk (Canis lupus), www.life-vuk.hr

19. Protěž (Leontopodium alpinum),

www.np-sjeverni-velebit.hr

18. Rys (Lynx lynx),

17. Čisté řeky, www.tzkz.hr

16. Tounjský sýr, volimsir.com

15. Tounj, www.tounj.hr

14. Ogulin, www.tz-grada-ogulina.hr

13. Bílé a samarské skály, www.tzkz.hr

12. Novigrad, www.udruga-kameleon.hr

11. Đulina propast, www.tz-grada-ogulina.hr

10. Barilović, www.opcina-barilovic.hr

9. Bosiljevo, www.bosiljevo.hr

8. Karlovac, www.karlovac-touristinfo.hr

7. Duga Resa, www.tz-dugaresa.hr

6. Dubovac, www.dubovac.info

5. Netretić, www.netretic.hr

4. Ribnik, www.ribnicka-dolina.com

3. Munjara, www.ozalj-tz.hr

www.vinari-vocari-ozalj.hr

2. Ozaljsko-vivodinská vinná cesta,

1. Středověké město Ozalj, www.ozalj.hr

chorvatsko

Lika – Karlovac

li-ka

Ozalj

Festival pohádek

Karlovac Duga Resa Bosiljevo Generalski Stol Vrbovsko

Krnjak

Ogulin

Josipdol

Slunj Klenovica Jezerane Brinje

Senj

Saborsko

Letinac

Rakovica Grabovac

Dabar Sv. Juraj Biljevine

Podum

Lukovo

Prozor Krasno

Kuterevo

Starigrad

Sinac

Vrhovine

Prijeboj

Goljak

Rab

Lipovo Polje Kosinjski Bakovac

Jablanac

Borje

D. Kosinj

Korenica

G. Kosinj

Vrpile

Bakovac

Krbava

St. Novalja Novalja

Smiljan

Cesarica

Budak Donji Lapac

Karlobag Kolan

Ljubovo

Klanac

Prizna

Trnovac

Metajna

Udbina

Bilaj

Medak

Pag Gorica

Lovinac Sv. Rok

Povljana Rtina

Starigrad

Festival pohádek

Lika – Karlovac

Od Evropy

chorvatsko

Lika – Karlovac

li-ka

Ozalj

Festival pohádek

Karlovac Duga Resa Bosiljevo Generalski Stol Vrbovsko

Krnjak

Ogulin

Josipdol

Slunj Klenovica Jezerane Brinje

Senj

Saborsko

Letinac

Rakovica Grabovac

Dabar Sv. Juraj Biljevine

Podum

Lukovo

Prozor Krasno

Kuterevo

Starigrad

Sinac

Vrhovine

Prijeboj

Goljak

Rab

Lipovo Polje Kosinjski Bakovac

Jablanac

Borje

D. Kosinj

Korenica

G. Kosinj

Vrpile

Bakovac

Krbava

St. Novalja Novalja

Smiljan

Cesarica

Budak Donji Lapac

Karlobag Kolan

Ljubovo

Klanac

Prizna

Trnovac

Metajna

Udbina

Bilaj

Medak

Pag Gorica

Lovinac Sv. Rok

Povljana Rtina

Starigrad

Festival pohádek

Lika – Karlovac

Od Evropy