ŽIVOTNÍ STYL

✓ Sladká jídla jako sušenky, cukrovinky, sladké nápoje nebo pečivo z bílé pšeničné mouky obsahují „prázdné kalorie“. Mají nejen vyšší obsah cukru, ale také neobsahují žádné potřebné živiny. Jsou to zkrátka zbytečné kalorie navíc.

OBLÍBENÉ KOMPLEXNÍ SACHARIDY: RÝŽE

Zdroj polysacharidů oblíbený u sportovců a jedna z nejvíce konzumovaných potravin na světě. Původně se pěstovala v Thajsku, Indii a Číně, dnes už se pěstuje v mnoha dalších zemích světa (Vietnam, Thajsko, Brazílie). Její plody obsahují tzv. obilky. Obilky jsou právě zdrojem sacharidů, tuků, bílkovin, vláknin, minerálů atd. Rýže neobsahuje lepek a je jedním z nejméně alergenních jídel.

Rýže se dělí podle stupně omletí na: neloupanou, pololoupanou (rýže natural nebo celozrnná) a loupanou (bílá rýže). Díky speciálním technologickým postupům získáme rýži parboiled (působením horké vody nebo páry pod tlakem na neoloupanou obilku, následné usušení a omletí). Vynikající je i rýže basmati a jasmínová rýže. Basmati je jedna z nejkvalitnějších odrůd rýží. Pěstuje se na úpatí Himaláje (Indie, Pákistán) a vyznačuje se jemnou oříškovou vůní. Výhodou rýže basmati je kratší tepelná úprava. Jasmínová rýže je chutí podobná basmati rýži, ale je více lepivá, proto se hodí na přípravu rizota nebo sushi rýže.

Důležitou roli hraje samotná příprava a vaření rýže. Doporučená doba tepelné úpravy rýže se pohybuje mezi 15 až 20 minutami. Pokud máte rádi rozvařenou rýži, dávejte si ji raději až po tréninku (obsahuje vyšší GI).

Bílá, nebo hnědá rýže? Je to jedno, barva rýže nehraje z hlediska nutriční výživy žádnou roli.

BRAMBORY

Brambora je vlastně jedlá kořenová hlíza. Pozor, nadzemní část brambory (plod) je jedovatá, proto se konzumuje jen hlíza brambory. Brambory se pěstovaly původně v severní části Jižní Ameriky (andské státy jako Kolumbie, Peru, Bolívie). V roce 1492 Kryštof Kolumbus při dobytí Nového světa objevil brambory a přivezl je do Evropy, větší oblibu a proslulost si však brambory získaly však až v 16. století, kdy španělští conquistadoři (dobyvatelé Nového světa) přivezli do Evropy různé exotické plodiny – mezi nimi opět brambory. Dnes jsou brambory neodmyslitelnou součástí našeho jídelníčku.

V době našich praprababiček se v zimě nejvíc konzumovaly právě brambory. Proč? Brambory obsahují značné množství vitamínu C (na 100 g brambor připadne 20 mg vitamínu C, což činí 33 % denní spotřeby); jejich konzumace v mrazivých zimních obdobích byla tedy zdraví prospěšná. Díky moderním technologiím a globalizaci můžeme dnes brambory v zimě doplňovat téměř čímkoli.

Brambory jsou taktéž zdrojem vitamínu B, draslíku a sodíku. A mají ještě jednu výhodu – neobsahují lepek. U redukčních diet jsou oblíbené, protože po tepelné úpravě obsahují méně sacharidů než těstoviny, a navíc výborně zasytí žaludek.

V ČR se prodávají i sladké brambory čili batáty. Nejčastěji se setkáte se žlutými nebo fialovými batáty. Z nutričního hlediska jsou hodnotnější než klasické brambory. Jejich dalším bonusem je i to, že mají sladší chuť, takže jejich využití v kuchyni může být mnohem pestřejší. TEPELNÁ ÚPRAVA BRAMBOR: Pro zachování živin je dobré vařit brambory ve slupce. Oloupané brambory ztrácejí při vaření více živin. Pro urychlení doby vaření je dobré vodu osolit a oloupané brambory dát až do vroucí vody. Vařené brambory mají vyšší sytící efekt než pečené brambory. U sportovců jsou pečené brambory bez tuku oblíbené, a to kvůli chuti. Při vaření brambor se objeví bílá pěna, která signalizuje vyplavující se škrob. Čím rychleji uvaříte brambory, tím více minerálů a vitamínů vám v nich zůstane. Příště: těstoviny, pečivo a ovesné vločky.

Barevná typologieTEXT: Lenka Hejlová / FOTO: pexels.com

Kontrastní jaro Světlé léto Tmavý podzim Chladná zima

Teplé jaro

Světlé jaro Chladné léto Teplý podzim Tmavá zima

Tlumené světlé léto Tlumený světlý podzim Tlumená tmavá zima

Tlumené jaro Tlumené tmavé léto Tlumený tmavý podzim Kontrastní zima