PROPADL JSEM FEEDRU by CARPMAX

OBSAH Úvod Co je vlastně feeder Základní vybavení Vše v jednom futrále Feeder na malých vodách Feeder na zapomenutých tůních Feeder ve městě Feeder na přehradě Feeder na malých řekách Feeder v zimě Tradiční nástrahy Vlastní výroba krmení Method feeder Chov mastných červů Závěr

03 04 06 07 08 11 14 15 20 23 27 30 36 38 43

ÚVOD Jsem moc rád, že se k Vám dostala tato útlá knížka zaměřená na feeder, který jako takový získává na oblibě. Tato knížka je zaměřena zejména na začátečníky a pro ty, kteří po feedru pokukují. Podíváme se spolu na základní informace o vybavení. A to velmi stručně, protože takových knih a článků je po internetu spousta. Naopak se zaměřím na konkrétní možnosti feedru, možnost vlastní výroby krmení a případně i chov mastných červů. Tato publikace je od samotného začátku vedena jako free tedy zdarma. Je možné ji libovolně šířit. Může být i dobrou pomůckou pro rybářské kroužky. To každopádně je na každém z Vás. Přeji si aby se Vám knížka líbila a byla přínosem pro server www.feederweb.eu. Přeje autor

CO JE VLASTNĚ FEEDER Popis techniky je nejlépe popsán na otevřeně volné wikipedii. Proto pro přesnost cituji přímo ji. Feeder (čti „fídr“) je moderní rybolovná technika, která se v České republice rozšiřuje teprve od konce 90. let 20. století. Svou povahou vychází z položené. Feeder se dělí na: picker, feeder light, feeder medium, feeder heavy. V indikaci záběru je největší rozdíl feederu oproti klasické položené. Nepoužívají se zde žádné přídavné indikátory (čihátka, swingery atd.). Tuto funkci zastává velmi jemná špička feederového prutu, která se podle pohybů vlasce ohýbá a vibruje. Díky tomuto systému lze odhalit i drobné a opatrné záběry, které by při použití klasických metod nebyly vůbec rozpoznatelné. Feederové špičky jsou výměnné a mají různou tuhost pro použití v různých podmínkách, zejména podle síly proudu. Označují se obvykle číslem, které udává, při jaké zátěži (v uncích) se špička ohne do pravého úhlu. Jejich konec bývá natřen reflexní barvou pro lepší viditelnost jemných pohybů. Způsob lovu: postavení feederového prutu při lovu na tekoucích vodách. Feederem lze lovit jak na stojatých vodách, tak i na řekách a potocích. Podobně jako u položené leží při lovu feederem nástraha na dně, případně se nad ním vznáší. K přidržení nástrahy zde slouží klasická olověná zátěž nebo krmítko, které mimoto plní i druhý účel — svým obsahem láká ryby do blízkosti háčku s nástrahou. Při lovu je vlasec zcela napnutý a měl by s prutem svírat úhel přibližně 90-110°, aby se jeho pohyby v co největší míře přenášely 4

na pohyb špičky prutu. Na tekoucích vodách se navíc prut staví vysoko (někdy až téměř kolmo), aby byla ponořena co nejmenší část vlasce a nepůsobil na něj tlak vody. Druhy lovených ryb: feeder je univerzální rybolovná technika, lze tedy pomocí ní chytat téměř všechny druhy ryb žijící v České republice. Vzhledem ke svojí citlivosti se však nejvíce využívá pro lov menších a středních ryb, a to zejména kaprovitých. Dá se použít i na lov velkých dravých ryb(štik).Pro tyto ryby to však není klasický feeder ale speciální heavy feeder který je konstruován na větší zatížení.

www.wikipedie.cz

ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ Vybavení na feeder může být velmi prosté, ale stejně tak i velmi bohaté. Je to jen na samotném rybáři jako variantu si zvolí. Ano může si koupit nejdražší prut, ale velmi dobře si zachytá s prutem z nižší střední třídy. To samotné platí i o navijácích a většině dalšího vybavení. I když je pohodlné mít závodní bednu, ale pokud se chci přemisťovat na více místech nebo pokud je to k vodě dál, tak čím méně toho potáhnu tím lépe. Takže volím lehčí vybavení. Ovšem za předpokladu, že auto budu mít za zadkem, tak si mohu vzít nějaké to kilo vybavení navíc. Ač je feeder velmi univerzální, tak zpravidla většina rybářů loví na svých blízkých vodách. Ať jsem upřímný, tak většinu toho odchytám na vzdálenost max. 30km a to většinou i méně. Ano mám tu výhodu, že mám v okolí něco málo rybníků, přehradu a pár pěkný řek. A podle toho volím své vybavení. A to se týče samozřejmě hlavně prutů … pokud hledáte konkrétní porovnání, tak doporučuji články Milana Tychlera, které detailně se věnují výběru vhodného vybavení na konkrétní vody. Základní informace získáte samozřejmě i v této knížce. Co rybář to jiný názor. A stejně tak to bude i při feedrové technice. Nejde jen o volbu vhodné návnady, nástrahy či strategie lovu, ale třeba i jen postavení prutů. Někdo je raději staví k zemi někdo naopak do výšky … oba nachytají. Nic co se zde dočtete není dogma. Vám může vycházet nějaký postup lépe. Doporučuji i dále si nastudovat z volných zdrojů i další informace a to nejen o vybavení. Studium a praktické zkoušky u vody z vás udělají mistry v oboru.

VŠE V JEDNOM FUTRÁLE Ačkoliv rád chytám ryby různými metodami, tak ne všechny jsou zrovna lehké. Při opravdové kaprařině se rybář docela slušně zapotí než si k vodě nanosí jen minimum vybavení. Rád mám i přivlač, která je opravdu nalehko, ale i plavanou i feeder se mě podařilo zredukovat do jednoho pouzdra tedy futrálu. Našel jsem ho náhodou … měl jsem starší dvoukomorový futrál co jsem nosíval na ryby ještě někdy když jsem byl ve škole. Ale nakonec se hodil. A díky tomu jsem také přišel na to že toho opravdu tolik nepotřebuji. A proto bych Vám rád nabídnul svůj seznam co vše je nejnutnější na pohodlné, ale lehké chytání s feedrem. Seznam věcí do futrálu: Prut/y Naviják/y Vidličky Náhradní vlasce, háčky, krmítka a další drobotinu co se vejde do krabičky od zmrzliny. Skládací direktorské křeslo (krásně zapadne do jedné komory) Do dalších kapes se vejdou věci jako fotoaparát, mobil, doklady, klíče a cokoliv z osobních potřeb … Větší kapsy pohodlně pojmou návnady i nástrahy. Vejde se i podběráková tyč i podběrák samotný A v rukou, které ,máme volné je ideální místo na vědro na míchání krmení Naprosto ideální na rychlé vycházky. Vše si jde připravit předem a poté jen vyrazit k vodě. Ničím se nezdržovat, nepřijít zpocení a úplně hotový a pak si připravovat nářadí na rybaření.

FEEDER NA MALÝCH VODÁCH Malých vod je zpravidla jako máku. Od sebemenší kaluže, kterou někde používají i hasiči jako zdroj vody, tak po malé řeky či potoky. Zpravidla všude žiji ryby a je možné tam jít rybařit. Malý revír si každý představuje jinak, ale i hektarový rybníček ne dostatečně malý aby byl považován za malý revír. V předchozím článku jsem se zmiňoval o zapomenutých vodách, které zpravidla bývají extrémně chudé na potravu a je na nic minimální rybářský tlak. O se o malých revírech říci nedá. Samozřejmě mohou být i výjimky, ale z vlastní zkušenosti si dovolím tvrdit, že malý rybník na vsi je obsypán rybáři jak mršina mouchami. A tak ryby na takových vodách jsou zvyklé na hluk, krmení, poprask okolo vody a samozřejmě i různé nástrahy a návnady. Zatím co hladová ryba vezme zavděk čímkoliv co se dostane do vody, tak na malých stojákách ryby velmi dobře znají nástrahy a tak ty starší a zkušenější si dají zajisté pozor před snadnou nástrahou.

V tomto krátkém článku se nechci zmiňovat o montážích, prutech a vybavení obecně, ale spíše bych se zmínil o návnadách a nástrahách, které v tomto případě znamenají ESO v rukávě. Návnady: i na malém kačáku se mlžete setkat top návnadami. Nebude vám ani divné, že uvidíte kvalitní komerční krmení. Důvod je jeden a celkem jasný … odlišit se. Pokud víte, že místní rybáři pouze vnadí šrotem se strouhánkou, tak sáhnete po nějakém komerčním krmení ( a nebo třeba vlastním … o tom až někdy příště). Většina rybářů bohužel vnadí více než je bezprostředně nutné a kolikrát díky nekvalitnímu krmení určitý kus vody zabijí tím, že se na dně jejich krmení kazí a ryby místo toho aby lákalo spíše odpuzuje. Není vždy nutné vnadit obrovským množstvím krmení. Je lepší si sehnat či udělat vysoce lákavé krmení do kterého zakomponujete i hrubé částice a ryby tak udržíte na svém krmném místo o něco déle. Ve finále to musí vždy znamenat, že ryby dají vždy přednosti vám než kolegovi po pravici či levici.

Nástrahy: co jsem psal v předchozím odstavci platí i o návnadě. Musí být hodně atraktivní a pro rybu neodolatelná. Je celkem jedno jestli se jedná o dipované miniboilies na vlase nebo lisovaný rohlík zaktraktivněný třeba česnekovou pastou. Volba vhodné nástrahy je na vaší úvaze, ale musí to být něco čemu ryby dají přednost před obyčejnou kukuřicí z plechovky nebo červem. A co když je to úplně jinak. Zažil jsem také situaci, kdy jsem dorazil k malému rybníčku. Místní rybáři již lovili. Zkusil jsem svou svoji obvyklou strategii a ukázalo se, že ne vždy platí to co funguje všude jinde. Zde všichni lovili na stejnou nástrahu i návnadu. Žádná odlišnosti. I technika lovu byla jak přes kopírák … ale co bylo důležité, že měli záběry, které i proměnili v zajímavé ryby. A já si upřímně moc neškrtnul. Pracoval jsem tak, že když nefunguje tohle bude fungovat něco jiného, ale ono ne. Tak to šlo dokola. Mohl bych samozřejmě zvolit stejné nástrahy a návnady. Bohužel ne vždy ten nejlepší nápad přijde ve správnou dobu. Určitě je na místě vyzkoušet jakoukoliv vodní plochu. Kolikrát se stene, že budete překvapeni co se skrývá v sotva půlhektarovém kačáku. 10

FEEDER NA ZAPOMENUTÝCH VODÁCH Feeder jako technika je úžasná a mohu s plným svědomím říct, že jde použít na ulovení jakékoliv ryby. Ať se jedná o ryby kaprovité, ale i dravce či úhoře. Dokonce i na moři při lovu z přístavu musí skutečně fungovat. Každopádně tenhle drobný článek je na téma zapomenuté louže. Jde o takové vody, že nejenže nepatří do svazového či soukromého režimu, ale i jejich vznik je zajímavý.

Je opravdu zajímavé jak vznikne zajímavá voda o rozměrech většího bazénu, ale i celkem zajímavě zarybněná. Vznik lze přičíst na vrub velké vodě, která zarybnila malou dutinu v lese a s jakým štěstím, že původní dutinou vedlo koryto lesního pramínku. Po časech se celá nádrž uzavřela a zůstala jako pozůstatek jakéhosi dřívějšího spojení s dnes již skoro kilometr vzdálenou nádrží. Dokonce i na internetových mapách je takových drobná nádrž vidět. Ovšem co je pro každého rybáře zajímavé, že je zarybněna. 11

Je to skutečný divoký svět. Prakticky tam nikdo nechytá. Prochází zde jen několik houbařů. To je pravděpodobně vše. Ryby jsou zde skutečně plaché i když nádrž má rozlohu možná dobrých 40x15 metru, tak ryby zde není jednoduché přesvědčit k záběru. Vesměs se ve vodě vyskytují ryby co se dokáží lépe přizpůsobit těžkým podmínkám. Najdeme tady plotičky, karásky, líny a okouny. Jiný druh jsem zatím nepozoroval ani neulovil. Rybolov je v mnoha ohledech spíše lovem a rybář zde spíše vypadá jako indián, který ze své skrýše čeká na svou kořist. Pří lovu na takové panenské vodě je třeba dodržovat několik pravidel a budete úspěšní. Jak jsem již naznačil první pravidlem je zachování maximální tichosti. Zdejší ryby nejsou zvyklá na ruch automobilů. Jednou za uherský rok zde projede lesní nakladač či tažní koně s kmeny stromů. Ticho a dobré maskování je zde nejdůležitější. Druhým, ale návazným pravidlem je, že velmi nedoporučuji používání krmítka. Bohatě postačí zátěž o 10-20g, která udělá lepší práci než plně naložené krmítko. Krmení je ideální doplňovat pomocí krmných koulí velikosti pingpongového míčku. Ryby se tak méně plaší a vzhledem k tomu, že takovéto přírodní rybníčky jsou poměrně malé, tak netrvá dlouho co návnadu i nástrahu najdou. O co složitější máme techniku a strategii lovu, tak o to jednodušší je výběr nástrah a návnad. Vesměs postačí jakákoliv návnada či nástraha. Prostě to co máte po ruce co zbylo z poslední vycházky. 12

Žádná věda. Pokud jde o nástrahy, tak ano i zde používám co mám, protože ryby na takových zpravidla chudých vodách nejsou vybíravé a opravdu se jim zavděčíte jakoukoliv nástrahou. Ale pokud mám tu možnost, tak lovím na přírodní nástrahy jako třeba masné červy nebo žížaly. Ale určitě je možné vyzkoušet cokoliv. Tento článeček nebyl plánovaný jako čtení na celé odpoledne. Ani bych řekl to není nutné. Využijeme veškeré znalosti co z feederu máme. Nic se v případně zapomenutých louží nemění. Ačkoliv lov na takových vodách je prostě nádhera. A vždy plný očekávání, tak velikost lovených ryb nebývá nijak mimořádná. Pokud se zde nějaký druh přemnoží a dravci nestíhají jeho regulaci, tak je možné lovit rybu za rybou trpasličí velikosti. Jak sem se již zmiňoval jde o vody převážně na potravu chudé a ani rybáři je nedokrmují. Takže nejde říci zda jde o vyvážený biotop nebo o ekologickou katastrofu. Každopádně takových jezírek a rybníčků je, že se nedají ani spočítat. Zvláštností je, že mnoha z nich jsou i ryby. Mohli se tam dostat velkou vodou či lidskou aktivitou. Ne všechny tyto louže vydrží léta. Mnoho z nich bez kvalitního přítoku vyschne do několika let a ty co mají kvalitní přítok, tak za nějaký čas budou zanešené sedimentem a pak již málo kdo vzpomene, že tam nějaké jezírko bylo. Taková rybařina se mě osobně líbí a trochu vzpomínám na pionýrské časy, kdy ještě bylo co objevovat a ono svým způsobem stále je. 13

FEEDER VE MĚSTĚ Dnešní doba je hektická a každý z nás máme málo času. Na několikadenní výpravy není čas, občas i odjet na vzdálenější revír začíná být problém, ale pokud máme štěstí, tak i ve velkém či malém městě je nějaká stojatá voda, kterou provozuje ČRS nebo i řeka či říčka. Pokud z nějakého důvodu nemůžeme navštívit svůj oblíbený revír, tak nezbývá vzít za vděk ten co máme takřka u nosu. Urban fishing je dnes populární pojem a v mnoha ohledech je více či méně spojený s kaprařinou, kde tento pojem začíná být populární. Ale v žádném případně nejde o novinku. Lovit ryby ve velkým městech bylo běžné a velice populární, ale postupem doby co se zvláště ve městech výrazně znečišťovala voda a i chování lidí se k sobě také zhoršovalo. Ano jisté nebezpečí vždy číhá na rybáře všude, tak i při městském rybaření. Každopádně jde o velmi zajímavou disciplínu a co se týče množství a velikosti ryb i mnohdy zajímavou. Ne všude budou velké ryby a ne vždy i velké množství, ale pokud mám chuť jít na ryby, tak i málo stačí k mému uspokojení. Ačkoliv si při rybaření ve městě zpravidla neužijeme přírody, tak pod vodou byť zpravidla i v regulované řece najdeme obdobná místa jako v přírodních podmínkách. Obecně platí i velmi podobné technické postupy. I vybavení nemusíme výrazně měnit. 14

Snad jen místo vidliček je někdy nutné vzít zavděk stojanem a ten postavit na beton. Ryby z center měst nejsou plaché a jsou zvyklé na hluk či případně i vodní provoz a tak z pravidla nebývají podrážděné nahazováním krmítka či krmných koulí do vody. To považuji za jednu z hlavních výhod, že ostražitost městských ryb je tímto snížena. Ale ne vždy je snadné ryby přelstít. Ač strategie lovu je obdobná jako na přírodních lokalitách, tak mnohdy odpadky ve vodě znamenají ztrátu ryb. Bohužel většinou odpadky na dně fungují jako zajímavé místo, kde ryby mohou mít i svá stanoviště. Co se týče výběru krmení a nástrah, tak se domnívám, že ryby ve městech nemají nějaké výrazně jiné požadavky. Ostatně říční ryby bývají stěhovavá a jsou schopné cestovat od jezu k jezu i několik kilometrů, takže mohou z města pryč. Na stojatých vodách, které jsou v centrum měst platí stejná pravidla jako na rybníku někde u cesty. Ryby znají hluk, údery do vodní hladiny a samozřejmě i případně odpadky. To se moc neliší (ostatně ani pravé přírodě si člověk kvůli odpadkům připadá spíše jako ve městě ) od městských revírů. Byť neplatí samozřejmě toto tvrzení o všech znám i jeden revír, který je v podhradí a tak samozřejmě je krásně čisto. Nakonec vždy je to o rybách. Není mnoho revírů, kde ryby nejsou, tedy ne že neberou ale že nejsou … ryb není třeba mnoho, ale jsou a dají se i ulovit. A to už je na nás na rybářích … 15

FEEDER NA PŘEHRADĚ Většina z nás když přijde k přehradě a podívá se na tu dálavu, tak hned mu musí proběhnout hlavou jak tady budu chytat. Pravda je, že ryby se drží v úživnějších částech přehrady a to je zpravidla u břehu. Neplatí vždy že v dálce jsou louky zelenější a ryby větší. Kolikrát nám třeba i opravdu velké ryby doslova jezdí pod nohama a rybáři loví v dálce. S lovem na přehradách jsem dostal školu na své nejbližší přehradě a to na ÚN Rozkoš. Je velmi rozlehlá, poměrně mělká a zásadní vliv na chování ryb má vítr. Nerad bych to co zde napíši paušalizoval, ale v mnoha případech platí zde uvedené informace i na větších rybníkách. V zásadě bych rozdělil úspěšnost na velké vodě na tyto body: směr a síla větru, zakrmení lovného místa, vlastní krmení, nástrahy, konečná montáž a rozpoznání záběru.

Směr a síla větru: Na velké vodě je více než důležité sledovat směr větru. Protože kam fouká vítr, tak jdou i ryby. A to všech velikostí včetně dravců. Důvodem je fakt, že vítr vytváří vlny, které sebou berou i částečky potravy. Je neuvěřitelné peklo sedět u vody, která se ani nehne. V případě, že se vám stane třeba v létě, že je hladina jako olej. Běžte se raději věnovat koupání než rybaření a vyčkejte si na změnu. Zpravidla se nepohne ani špička.

Zakrmení lovného místa: je poměrně důležitým faktorem na velké vodě. Je celkem jedno jestli krmení do vody dostanete krmítkem, prakem či krmnou lopatkou. Vše závisí na možnostech, které nám pro samotné zakrmení vyhovují. Ale je na místě dobré říci, že je dobré do krmné směsi přidat i hrubší částice jako jsou pelety , upravené luštěniny, řepku či cokoliv co ryby udrží na místě. Ryby z přehrady jsou spíše nomádi. Plavou spolu v hejnech 17

a zdrží se tam kde najdou něco dobrého. Pokud takové hejno najede do rozkrmeného místa, tak rázem člověk nestíhá zdolávat ryby a nahazovat. Pokud jde o to co nejdéle či nejlépe si zachytat, tak je důležité neustále doplňovat krmení. Opatrně aby se ryby nepolekaly, ale je to záruka, že ryby na krmném místě zůstanou. Vlastní krmení: Pod pojmem vlastní krmení se skrývá domácí výroba krmné směsi. Ne vždy chci chytat na komerční směs a tak si připravím vlastní (o tom jiný článek). Důležité je aby směs obsahovala hrubší částice. Na přehradách bývá rozmanité složení rybí obsádky a tak to co vyhovuje plotičkám bude nezajímavé pro kapra a naopak. Rád krmení stavím tak aby bylo kypré, voňavé a ve vodě udělalo zákal, ale zároveň aby po vyplavení krmení v blízkosti háčku něco málo zůstalo.

Cejn velký bývá tradičním úlovkem feedrařů

Nástrahy: Nástrahy na přehradách bych řekl nejsou největším problémem úspěšnosti. Co jsem měl možnost vyzkoušet, tak pokud ryby berou, tak berou takřka na vše. Zkoušel jsem kombinovat pečivo, kukuřici i masné červy a neměl jsem pocit, že by rybám něco dělalo problém. Pokud dostanete ryby na zakrmené místo, tak se rozežerou a sežerou vše co jde. Konečná montáž: O montážích bych se rád také rozepsal v jiném článku, ale na přehradách mě osobně vyhovovala ta nejednoduší montáž ze všech. A to pevný páternoster. Lze jej upravovat podle podmínek. Když ryby berou lze návazec vedoucí k háčku zkrátit a naopak. Je to montáž, která jde udělat přímo na kmenovém vlasci a je ho hotová v mžiku. Rozpoznání záběru: Rozpoznání záběru zpravidla není problém. Pohyb špičky značí záběr. Ovšem i to se stává, že je silný vítr a vlny rozhoupaní špičku nahoru a dolu. Pravda je, že je to složitější, ale dobře vytrénované oči poznají záběry bezpečně, ovšem vyžaduje to více úsilí. Co dodat na závěr. Rybaření na přehradách je úžasné a na „mé Rozkoši“ jsem rád. Věřím tomu, že to je ideální voda pro sportovního rybáře. Pravděpodobně velké rekordy již na feeder nenachytáme, ale co je pravda, tak si úžasně zachytáme. Vždy jezdím spokojený a rád se na svou přehradu vracím. 19

FEEDER NA MALÝCH ŘEKÁCH

Je to asi časem. Když jsem lovíval pstruhy na Metuji byla to i v létě silná a krásná řeka. Dnes je to již říčka … ale to spíše na vzpomenutí krásných časů okolo „mých“ řek. Ostatně i nadále tyto řeky a zajisté i jiné další nabízejí krásná místa na rybaření. Hluboké tůně, protiproudy či vracáky. Ne každé z míst je v hodné pro feeder, ale tůně či vodní překážky bývají jistotou úlovku. Velkého či malého je pro mě celkem lhostejné. Rád bych přidal do článku několik bodů jak úspěšně lovit na malých řekách. Výběr místa Místo pro rybaření považuji za alfu a omegu veškerého snažení. Na rozdíl od velkých vod kde rád chytám není nutné ryby na zakrmené místo příliš lákat. Předpokladem je, že místo kde 20

chceme lovit pravděpodobně ryby ukrývá. Tudíž tam jsou (buď je vidíme, minule tam ryby byly, nebo je to jen osobní předtucha úspěchu). Jak jsem se již zmiňoval výše, tak ideální jsou hlubší tůně či překážky ve vodě kde je nějaká pravděpodobnost, že se tam objeví přirozená potrava. Zajímavá místa se najdou nad i pod jezem. I za mostním pilířem se dají ulovit krásné ryby a tak se dají najít dobrá místa po proudu řeky docela často. Horší je to na zregulované řece, kde ze břehu se špatně poznává dobré místo. Takovým místům je lepší se vyhnout … ale třeba někdo má jiné zkušenosti (budu rád za příspěvek v komentářích). Vhodné krmení Krmení na řeku je odlišné než na stojatou vodu. Směs musí být tužší a těžší. I při síle proudu je nutné aby nějaký čas přečkala na říčním dně a pomalým rozpouštěním lákala k nástraze ryby. Ideálním pomocníkem pro vytvoření těžké a hutné směsi je hlína … jako surovina do krmení (v tomto duchu doporučuji podívat se na předchozí článek na feederwebu o míchání domácích krmítkových směsí. Pohyb Jako jeden ze zásadních bodů zmiňuji pohyb terénem a ostražitost. Oproti rušným částem řeky zpravidla lovím v 21

„panenské“ přírodě kde si ryby v poklidu žijí svůj život. Pomalý pohyb, střízlivé oblečení a zachování absolutního ticha při lovu je nezbytnosti. Mnoho takových divokých tůní ukrývá velké a staré cejny jako lopaty, kteří v žádném případně nemají náladu na hlučného rybáře. Mnohdy stačí pouze stín postavy a ryby jsou pryč a trvá velmi dlouho, než se vrátí. Vybavení Pro lov na takových vodách si bohatě vystačím s feedrem typu medium, ale raději variantou light. Ač někdy ryby překvapí, tak spíše se jejich velikost pohybuje v rámci zavedených průměrů. Vzhledem k tomu, že lovím na pomezí pstruhových a mimopstruhové vody, tak oproti běžným rybám cejnového pásma jsou častým úlovkem pstruzi (duhový). Jak jsem psal ryby i jejich velikost mohou překvapit a tak právě na Metuji je nebo lépe řečeno bylo možné ulovit i Hlavatky podunajské (příbuzní legendárního tajmena). Takže i malá řeka může překvapit. Obecně si vystačíte s běžným prutem, navijákem i vlascem. Miluji lov na vodách, kde za celý den s těží potkáte živou duši a to tom lov na malých řekách je. V žádném případě nejde o to naplnit vezírky vrchovatě. Takový potenciál malé řeky nemají a ani bych snad nechtěl aby měli. Je krásné s jakou skladbou rybí obsádky se setkáte. Nebude se jednat jen a pouze o kapry, cejny a plotice. Obsádka je divoká a ryb se zde vyskytuje mnoho a to i do druhového zastoupení. Pokud máte podobnou vodu téměř za humny běžte ji vyzkoušet tam kam nikdo nechodí. Při troše štěstí objevíte nové tůně či přírodní překážky a splníte si tak své dětské sny … lovit ryby v divočině.

FEEDER V ZIMĚ Jak jsem již psal v předchozích článcích, tak feeder je naprosto univerzální technika lovu ryb. A to platí jak univerzálnost na typu vody, druhu ryby, ale i počasí a tak není výjimkou si jít „zafídrovat“ v zimě pokud počasí dovolí. Letošní počátek roku je poměrně mírný a na mnoha místech jsou rozmrzlé jak stojaté, tak i tekoucí vody. Není nad to sebrat chuť a popadnout nádobíčko a vyrazit k vodě.

U vody nás s největší pravděpodobností překvapí ten klid. Žádní vodáci, žádní cyklisté, po turistech také ani slechu … ideální období jak si jít odpočinout k vodě po hektickém týdni v práci. Letos oproti jiným rokům se můžeme rozhodnout jestli navštívíme nějaký rybník nebo řeku. Osobně volím řeku a to z 23

toho důvodu, že ryby bývají aktivnější a tak je větší pravděpodobnost úlovku. V tomto článku nebudu opakovat to, co si na webu můžete najít v jiných tématech, ale spíše bych se zaměřil na rozdíl jaký je při lovu v zimně a v teplejších částech roku. V prvé řadě je třeba se vžít do ryby, která ve studené vodě není příliš aktivní. A díky tomu je třeba přizpůsobit techniku lovu, ale i množství návnad a velikost nástrah. Mnoho zkušených matadorů zběhlých ve feederu nedají dopustit na masné červy. Masný červ není špatnou nástrahou pro žádné období, ale je třeba si přiznat, že ani červ ve studené vodě nebude příliš skotačit a tak je v podstatě jedno jestli použijete červy živé či usmrcené. V tomto ohledu je na místě použít i na/uložené kukly, které je možné mít v zásobě po delší dobu (o tom již jiný článek). Osobně rád oproti červům sázím na drobné rostlinné nástrahy typu naklíčené pšenice, fermentované kukuřice či neodolatelnému dobře ochucenému těstu. Rybu je potřeba zaujmout a ideálně vhodnou nástrahou, která je spíše poddimenzovaná než v teplých obdobích roku. Pokud jdu v zimě k vodě tak neočekávám záběry od větších ryb, ale spíše od drobotiny jako je plotice, menší cejni a nenasytní tloušti. A to vše spíše menších velikostí. 24

Ovšem v tomto období není vhodné si hrát na závody, ale je příjemné chytit cokoliv co má šupinu. A od toho se odvíjí i vhodná strategie. Nepočítám s tím, že u vody vydržím půl dne. Jde o záležitost na pár hodin. V podstatě je to o volbě místa, vhodné strategie a pokud se nedaří, tak není ideální období na experimenty jako v létě. O volbě drobnějších nástrah jsem se již zmínil a teď je na místě se obecně zmínit i o návnadách. Vzhledem k okolnímu klidu si myslím a zatím se dařilo, že není účelem ryby překrmovat, ale spíše na sebe jen upozornit, že se něco děje. Toto upozornění by mělo přijít co nejblíže stanoviště, kde očekáváme úlovek. Neočekávám, že ryby budou po proudu hledat něco dobrého na chuť. To samé platí i o stojaté vodě, ale tam je již spíše náhoda najít rybí stanoviště. Případně letargicky proplouvající hejno. Tudíž je to spíše o citu k vodě a základních informacích kde ryby hledat.

Pokud jde o samotnou návnadu, tak v tomto případě se pokouším ať již z vlastních surovin či koupené komerčních směsí namíchat co nejatraktivnější směs, která ryby musí zaujmout. To si myslím já ryby ne vždy se mnou souhlasí. Volím jen drobně namleté suroviny, žádné pelety, žádný partikl. Jen moučky a strouhánky. A to pokud možno i se záměrou hlíny. Jde opravu jen a pouze o to upozornit ryby že mají prostřeno. Není úmyslem je nakrmit. Díky zpomalenému metabolismu by nám poděkovali a vrátila se naše potencionální kořist zpět na své zimní stanoviště. A to rozhodně by nemělo být naším úmyslem. Náčiní použité pro zimní lov je třeba odlehčit. Já rád používám pokud podmínky tomu dovolí light feeder po celý rok a to i v zimním obdobím. Mnohdy jsem limitován, ale zatím mě s feedrem nenapadlo nahazovat až za obzor obrovská krmítka. Vhodnější je použít winklepicker, který je na takový lov ideální. Ale ne všichni co se věnují feedru „bokem“ mají doma veškeré alternativní pruty. A tak i silnější špičky záběr zasignalizují, leč je třeba dávat větší pozor. Je na místě i zeslabit návazce na naprostou únosnost. Jak jsem se již zmiňoval výše tak neočekávám rekordní úlovky a tak si dovolím používat návazce 0,10 -0,12mm. I kmenový vlasec by měl být zeslaben kvůli průtažnosti v návazci. Takto jemný návazec má nosnost opravdu nevelkou, ale je velkým pomocníkem. Když se již zmiňuji o zeslabování vlasců a udice, tak osobně jsem za to, že používám místo krmítka pouze zátěž a nástrahu po malých porcích házím přímo na místo kde mám nástrahu. Pravda ne vždy jde tuto radu praktikovat mnohdy záleží na síle proudu, ale na stojaté vodě není vždy reálné se přesně trefit. A o přesnosti je lov v zimě především. Pokud něco není možné je na místě vymyslet to tak aby „TO“ šlo. A o tom je rybaření obecně a u feederu to platí na sto procent také. 26

TRADIČNÍ NÁSTRAHY V tomto článku bych se rád zaměřil na ne již tak často používané, ale přesto úspěšné nástrahy, které lze použít na feeder. Dnešní doba je uspěchaná a kde kdo volí nejlépe a nejrychleji dostupné nástrahy. Ať již jde o feederovou klasiku jako je masný červ, kukuřice z plechovky či továrně vyráběné těsto. Když zavzpomínám na své rybářské začátky, tak jsem úspěšně používal jiné nástrahy a po delší době jsem se k nim i vrátil. Jsou dostupné, dají se modifikovat dle potřeb a můžeme jich mít neomezeně bez ohledu na roční období či stav peněženky. Jednotlivé nástrahy bych rozdělil do několika kategorií, které sice nevyjadřují jejich úspěšnost, ale kategorii nástrah samo o sobě. Pečivo: bylo a snad i nadále bude základem tradičních nástrah na položenou, tak i na samotný feeder. Ať se jedná o chleba nebo drobné pečivo jako jsou housky, rohlíky atd. Máme zde možnost nastražit samostatné pečivo na háček nebo z něj vyrobit úspěšné těstíčko či případně můžeme bíle pečivo napařovat, lisovat i sušit. Výsledek bude vždy stát za to. A je celkem jedno jestli si připravíme efektivní a tradiční pařený rohlík a nebo moderní rohlíkové boiles. Možnosti a fantazie jsou nekonečné a ryby vždy rozumnou variantu nástrahy úspěšně přijmou. 27

Luštěniny/obilí: nejsou jen kukuřice z plechovky, ale úspěšné jsou i vařené fazole, hrách či přímo kukuřice. I u luštěnin platí to samé co i u pečiva. Jde různě upravovat. Ať jde o samotné vaření s tím, že přidáme úspěšné aroma či ochucovadlo. Nebo můžeme nechat luštěniny po přidání cukru zkvasit kde si vytvoří své osobité aroma. Nejenže budou atraktivní pro ryby, tak díky kvašení se i konzervují a tak není problém si připravit více nástrah bez obav z jejich zkažení. Když jsem se zmínil i o obilí, tak považuji za velmi zajímavou variantu pšenici, která je také možná uvařit a případně i zkvasit, ale úspěšná je i naklíčená. Chce to čas, ale výsledky přinese.

Hmyz/červy: hmyzu je na celé planetě nejvíce druhů a ne všechny se využívají jako nástrahy. Učebnicové nástrahy jsou mouční a mastní červy. Žížaly a dešťovky jsou kategorií samu od sebe. Co teprve patentky a další drobní červíci. Možností je stále mnoho. Jsou známé úlovky na kobylky, slimáky i pijavice. I zde se 28

otevírají nové možnosti. Vše je jen o zkoušení a improvizaci. A díky tomu i rybaření získává zvláštní nádech. Červy samozřejmě nejde vařit nebo lisovat, ale je možné je ochutit. Ať již chemickou esencí či přírodní jako je česnek, chilli, koření nebo jen cukr či sůl.

Zde výše uvedené nástrahy určitě nejsou všechny možné. Možnost nastražit na háček cokoliv co je úspěšné je možností asi nekonečno. Lze užít i nástrahy naprosto umělé, které jsou dipované s příchutí čehokoliv. Ale o tom tento krátký článek být neměl. Měl být spíše připomínkou toho co kdysi fungovalo a stále je úspěšné. Není nutné vždy kupovat nástrahy v obchodě, ale mnohdy je máme před očima a s trochou snahy a času z ní uděláme úspěšnou nástrahu …

VÝROBA KRMENÍ PRO FEEDER

Krmná směs je zásadním článkem při lovu na feeder, ale i zde může rybář využít možnosti nakoupit komerční směs. A nebo se rozhodne pro vlastní výrobu. Stane se i situace kdy není možné si koupit krmnou směs v obchodě. Ať již z důvodu, že nemáme obchod v místě bydliště nebo je svátek či cokoliv co nám brání v možnosti pořízení „profi“ krmení. Ovšem vlastní výroba má i své výhody. Jednak přesně více co do takové směsi dáváme a co jak funguje a díky tomu si můžeme krmení upravit dle cílové ryby, počasí a nebo revíru kde budeme lovit. V neposlední řadě je zajímavým plusem i cena (i když ne vždy: může se stát, že při použití kvalitních surovin nám přijde směs dráž než v obchodě … ovšem i to můžeme regulovat). Míchání vlastního krmení je trochu alchymie, ale vždy je třeba pamatovat, co chceme vyrobit a tak je dobré se podívat na faktory či spíše prakticky, které je třeba dodržet. 30

Krmná směs má ryby přilákat a ne je nakrmit Ač se jedná o směs KRMNOU, tak není dobré býti tím hodným strýčkem, který vytvoří hutnou a těžce stravitelnou směs. Z toho důvodu je nutné vybírat suroviny lehké na strávení, případně jejich stravitelnost upravit. Pražením surovin se mění nejen jejich stravitelnost, ale třeba i lepivost. To vše je důležité mít na paměti. Ideální je lehká a kyprá směs, která se z krmítka sama snadno a rychle vyplavuje (k tomu bych snad i dodal fakt, že jsem u vody viděl rybáře lovící tradiční položenou kdy nabijí krmítko a po době je stahují a v krmítku mají stále svou směs … není pak divu, že na takový beton ryby neberou).

Musí být pevná, ale i kyprá Tento bod se více méně vrací k předchozímu. Ať již použijeme krmítko či krmné koule, tak není dobré posílat do vody krmné 31

koule, které se nerozpadají a nebo naopak, že se rozpadají již za letu. To jsou mnohdy časté chyby, které nevytvářejí efektivní podmínky pro lov. Důležité je také pamatovat na to, že pokud lovíme na mělké stojaté vodě je ideální pokud se směs či obsah krmítka rozbije ihned po dopadu na hladinu. Ovšem v proudné řece je třeba aby při stejné situaci se dostalo krmení až na dno a odtud lákalo ryby. To vše lze upravit složením. Nulová energetická hodnota a přeci jen úspěch Zde je důležité připomenout, že je velmi dobré přidávat do krmné směsi přesátou hlínu. Ač hlína je sama o sobě nestravitelná, tak je to pro ryby skvělí indikátor, že se ve vodě něco děje. Pokud se hlína odplavuje z krmného místa, tak vytváří oblak, který je samozřejmě doplněný i vůní samotného krmení, takže krmné místo je nejen cítit, ale i vidět. Na mnoha převážně stojatých revírech je signálem pro ryby zvíření sedimentu na dne. Zpravidla tak dělají kapři, kteří přerývají dno a hledají potravu a při této činnosti se zvedá oblak hlíny, bahna … prostě sedimentu a láká další ryby k hostině. V některých článcích a knihách jsem četl, že není jedno jakou hlínu použijete. Někdo používá japonskou drcenou akadamu, někdo sází na antuku, rašelinu a kdoví co ještě. Osobně si hlínu opatřuji na zahradě z krtičin. Jednak je hlína nádherně kyprá a kamení prostá a při sběru udělám i nějakou práci navíc.

Selekce surovinami V tomto bodě je na místě se zmínit, že určitá směs je směsí spíše na plotice, jiná na cejny a úplně jiná na kapry. V tomto ohledu selekci nevyhledávám a to z toho důvodu, že jsem rád, když ryby které lovím jsou více druhu. Pokud mé nástrahy atakují převážně menší ryby, tak zvětším velikost nástrahy a mám do jistí míry klid. Pokud na krmném místě mám pouze kapry, tak je dobré vynechat partikl, pelety či hrubší částice a kapři brzy odplují. V tomto ohledu je selekce spíše o selském rozumu než nad uvažováním, kterou surovinu ze směsi vynechat . Partikl a pelety Ovšem pokud chceme lovit větší a velké ryby, tak je na místě použití partiklu či drobných pelet. V případě lovu opravdu velkých ryb je dobré krmnou směs vůbec nepoužívat a krmit pouze hrubými částicemi a peletami. Vhodné suroviny Nemám sil abych vyjmenoval vše co lze do krmné směsi použít ať jde o šroty, moučky, drtě, rozmočené granule či pelety. Jde o to zkoušet a experimentovat co funguje. Díky tomu si každý může vytvořit svou vlastní účinnou směs, která předčí veškeré komerční. 33

Příroda nebo chemie Tu bych ráz zmínil, že můžeme použít chemické esence, případně i přírodní extrakty či tekuté potravy. Ale je možné použít i suroviny jako jsou ovocné nápoje v prášku (šumák, tang … ) jde o poměrně levné a účinné ochucovadla směsí. Určitě je zajímavou složkou samotný cukr či dokonce sůl. Není nad to použít i koření z kuchyně. Ať jde o funkční česnek, ale může to být anýz, badyán, skořice, perníkové koření či co vás napadne. Vše je jen o samotném zkoušení co lépe u vody funguje. Pár receptů pro inspiraci: Levná směs na stojatou vodu Sladká strouhánka (vánočka, mazanec, piškoty … ) Kukuřičný a pšeničný šrot (jako plnivo) Přesátá klína (z krtičince) Mleté psí granule Mletá řepka Pšeničné klíčky Sušené mléko A do hotové směsi mražená nebo sterilovaná kukuřice. Levná směs na tekoucí vodu Šrot kukuřičný nebo pšeničný (případně mix) Rozmočený a propasírovaný chléb Ovesné vločky Přesátá hlína Vařené kroupy či rýže Sušené mléko Koření dle vlastního uvážení

Záměrně neudávám množství surovin. Nejsem zastánce přesného odvažování. Vím co chci vyrobit a podle toho postupuji a po několika omylech při zkoušení vím čeho přidat či ubrat. To už bude na vás … účelem tohoto článku není instantní recept na skvělou směs. Jde spíše o to najít cestu a jistotu ve vlastní výrobě. Co dodat na závěr? Co mě osobně motivuje je že mám radost z každé ryby ulovenou na svoji vlastní směs případně i nástrahu. Je to naprosto jiný pocit a trochu se tím tak snažím „bojovat“ proti konzumní společnosti. Ono nakoupit pytlíky s krmením přidat vodu případně prosít nepovažuji za velké umění. Pravda je, že čas, který strávíte přípravou krmení vám může chybět u vody … proto třeba míchám suché směsi více než potřebuju a díky tomu se nemusím zdržovat. Je to na každém jak se k tomu postaví, ale jakmile začnete bude se vám těžko vracet k barevným pytlíkům v rybářských speciálkách.

METHOD FEEDER Ne mnoho věcí spojuje dvě rybářské disciplíny jako v tomto případě method feeder. Stejný pojem se používá jak při lovu kaprů (kaprařině), tak i u feedreové techniky. V obou případech se se používá krmítko, cíleně lovenou rybou bývá kapr a nástraha se dost často podává na vlasovém přívěsu. Když dnes vidím reklamní časopisy předních anglických výrobců nástrah a na jejich stránkách prezentují bakule methodmixu nabalených na krmítku a háček s nástrahou ukrytý v method mixu. Stačí zavřít oči a zavzpomínat na mé rybářské začátky, kdy okolní rybáři přesně takové „návnady“ odhazovali v dáli. Jen snad s tím rozdílem, že místo kvalitních surovin byl základem krmné směsi kukuřičný šrot a řepka. V počátcích kaprařské pionýrské komunity bylo jen a jedině možné lovit na boilies a vzdát se krmítka. Je to k nevíře, ale po ne mnoho letech se opět vracíme k osvědčeným technikám. Ale vzhledem k tomu, že jste na webu o feedru, tak se k němu vrátím. Method mix je pro nás feedraře krmítková směs. Nic jiného, ale jsou zde rozdíly. Ať jde o složení, hrubost, tak i typ krmítka či druh nástrahy. Běžně bývá samotný method mix tvořen nadipovanými peletami, kterými je možné snadno naplnit krmítko.

Method mix po kaprařsku TIP na jednoduchou směs typu methodmix 0,5kg základního krmení na feeder (neutrální aroma i chuť) 1kg oblíbené boilies směsi (domácí nebo komerční) 200g mletých halibut pelet 300g praženého mletého konopí 200g pražených ovesných vloček 200g strouhanky (ideálně z vánočky) 6mm pelety (halibut nebo pstruží pelety) Method feeder /mix či jak tuto vylepšenou techniku pojmenujeme není všelék. Je to jen další varianta jak se při feedru zaměřit cíleně na konkrétní rybu a díky vele jemné technice ji i ulovit. Velmi dobře funguje na soukromích vodách na velké ryby., které je radost lovit na feeder.

CHOV MASNÝCH ČERVŮ Chov masných červů si mohou dovolit jen skalní zastánci Petrova cechu. Ne že by technologie chovu byla složitá, ale jde o velmi nepříjemné záležitosti, kterým by se mnoha ostatním mohl obrátit žaludek naruby. Pro běžného rybáře nejsou tyto nástrahy tolik atraktivní jako běžně dostupné nástrahy rostlinného původu. Celý problém bych shrnul do dvou bodů. Jedním z nich je dostupnost, která není vždy stoprocentní (pozn. Pokud se nepletu, tak je mi znám jen jeden internetový obchod, který dodává larvy do 24 hodin). Cena je druhý problém. Červy pokud s nimi chceme i vnadit je dobré kupovat na litry a částka kterou za ně utratíme není optimální pro běžného rybáře (cena se pohybuje okolo 170 korun za jeden litr!).

Larvy Ač to nemusí být na první pohled patrné, tak rozeznáváme několik druhů masných červů, kteří se od sebe odlišují převážně velikostí. Rád bych se v tomto odstavci jen zběžně zmínil o stádiích kterým musí červ projít aby se mohl dále rozmnožovat. Dělení larev Larvy rozeznáváme jak jsem již poznamenal výše podle toho jaká moucha „masařka“ vajíčko snesla a dle tohoto dělení pro rybáře jsou atraktivní dva druhy nám běžně dostupných masařek.

a) modrá masařka – Jde již na první pohled o většího a robustnějšího létavce a proto i larvy této masařky bude větší. Průměrná velikost larev se pohybuje okolo dvou centimetrů. Larvy modré masařky jsou ideální díky své velikosti pro použití jako nástraha a samozřejmě i jako kvalitní návnada. b) zelená masařka – Larvy zelené masařky jsou oproti předchozímu typu drobnější. Řádově jsou menší 1/3 až 1/2 než larvy modré masařky. Právě kvůli malé velikosti je v mnoha případech obtížné je použít jako nástrahu, ale vyloučeno to není. Jako výhodnější se jeví použití larev zelené masařky jako návnady, kde její drobná velikost není na obtíž. 39

Technologie chovu Chov jako takový není vůbec složitý. V podstatě se proces děje bez našeho přímého přičinění a to je samozřejmě dobře. Celý chov lze rozdělit do několika fází, kterými musí proces projít aby se ve výsledku objevila atraktivní larva. 1) Výběr místa kde červy budeme chovat : V tomto bodu budeme narážet na „lidskou neochotu“ mít vedle sebe souseda co pěstuje masné červy. V tomto ohledu nelze se sousedem nic jiného než souhlasit. I pro nás samotné není zápach z kazícího se masa příjemný. Proto volíme taková místa, kam lidská noha normálně nevstoupí. Pro tyto účely jsou ideální různé nepěstěné louky, kde o hmyz není nouze. 2) Čím červy krmit : na tuto otázku je odpověď snadná. Červy chováme zejména na mase a to může být z různých druhů živočichů(vepřové, ovčí, hovězí maso či srdce; kuřecí nebo holubí maso, ale i na mase ryb) 3) Barvení červů : Na barvení červů použijeme netoxické barvivo. Pro naše účely bohatě postačí potravinářské barvivo nebo barvivo do boilies. Kde pigmenty použitého barviva obarví kůži našich larev. Barvu přidáváme podle požadovaného odstínu. 4) Aromatizování červů : I v tomto případě můžeme použít tekutá aromata do boilies. Ovšem musíme kontrolovat dávku(příliš vysoká dávka by mohla ryby odpuzovat – stejně jako u boilies). Podobný účinek mají i sypké atraktory. Pokud nepožadujeme výrazné aroma, tak si bez problému vystačíme s vanilkovým pudinkem.

Technické zabezpečení pro samotný chov Pod technickým zabezpečením chovu si můžeme představit jakékoliv pomůcky, které po použijeme pro chov. V našem případě si budeme muset vytvořit jednoduchou líheň. To co zde předkládám není jediné správné řešení, každý si může líneň upravit dle své fantazie nebo podmínek ve kterých bude červy chovat. Musím uznat, že mě v mnoha ohledech inspiroval provedením takového chovu jako používají kolegové v Maďarsku nebo v Anglii. Pro představu vám může pomoci tento nákres jednoduché líhně. V nádobě 1 je umístěno „maso“ pro dospělé mouchy, které do něho nakladou své vajíčka a následně larvy maso konzumují. Mezi nádobou 1 a 2 je síto, které funguje jako dělící rozhraní mezi dvěma nádobami. V nádobě 2 jsou skladovány larvy které se již přestali krmit. Proto je tato nádoba vystlána jemnými pilinami nebo směsí otrub s cukrem. U šipek jsou naznačena dvířka, kterými vkládáme čerstvé maso do líhně a dvířka kterými odebíráme připravené červy k dalšímu skladování nebo k přímému použití. 41

Princip chovu(tj. schematický obrázek): celé zařízení na chov červů je ve své podstatě jednoduché, protože vychází z přírodních zákonů. Kde v první nádobě je umístěno maso. V první nádobě je díra o průměru cca 7 cm, kterou se slétávají mouchy z blízkého okolí aby nakladly na maso vajíčka. Poté co se z vajíček vylíhnou larvy, začnou konzumovat předložené maso. Poté co přestanou vyhledávat potravu, tak odpadávají na selekční síto. Odtud již putují do druhé nádoby, která je naplněna výše popsaným podkladem, kde se larvy dočišťují. Odtud je již pravidelně odebíráme, k dalším procesům jako je barvení – aromatizování. Skladování a péče o larvy: Pokud předpokládáte, že červy spotřebujete v blízké budoucnosti, tak nejideálnějším prostředkem je umístit červy do otrub, kde se ještě dodatečně pročistí. Pro dlouhodobější skladování červů se nejlépe hodí lednička. Pokud není nazbyt, tak i rodinná. Kde v ideálním případě larvy skladujeme při teplotě přibližně 5 ºC. Při takové teplotě se larvy vyvíjejí daleko pomaleji, než při teplotě pokojové. Pokud larvy ukládáme do rodinné lednice a nechceme riskovat konflikty s ostatními členy domácnosti, tak červy uzavíráme do plastové krabičky, která ovšem musí mít průduchy. Zde jsem chtěl nastínit teorii chovu masných červů, kteří jsou především určeny pro rybářské účely. Chovat červy po teoretické stránce není obtížné. Naopak v praxi přicházíme na problémy, které se ne vždy jen týkají vlastního chovu. A proto se vždy pokud možno vyhýbáme konfliktům. Nechováme červy ve sklepě, na půdě nebo před domem na zahradě. Tím nebudeme pobuřovat sousedy ani vlastní rodinu. Po hojné letní produkci, přichází čas kdy ani mouchy nelétají proto si část larev necháváme bokem a počkáme až se přemění v kukly. 42

ZÁVĚR Co dodat na závěr. Díky této drobné knížce jste mohli nahlédnout do základu feedrové techniky, podívat se jak se ryby loví, na co se loví a jakým způsobem se připravuje krmení. Feeder není pro ty co chtějí hodiny čekat na záběr. Tato technika je přesně pravým opakem. Je pro ty co chtějí chytat hodně ryb a je jím v podstatě jedno jaké ryby to jsou. Feeder patří mezi techniky, které osloví jak zkušené rybářské matador, tak i začátečníky, kteří se o rybaření teprve zajímají. Můžete lovit jak drobné plotice, ale i divoké parmy a co teprve velké kapry. Feeder je univerzální technika i na lov dravců. Proto kdo se o rybaření zajímá, tak s jedním prutem udělá velkou díru do světa. Úspěšný lov přeje autor