SWISSmag č. 24 – jaro/léto 2021 by SNOW media

SWISS

ŠVÝCARSKO SLOVEM I OBRAZEM

CENA 100 Kč | JARO–LÉTO 2021

Parní pýcha Lucernu Švýcarský národní park

Tremola, © Switzerland Tourism/Nico Schaerer

To nejlepší ze Švýcarska.

Grand Tour of Switzerland: 1 643 km dlouhý okruh od břehů jezer lemovaných palmami až po blyštivé ledovce, od středověkých měst po moderní kosmopolitní města. Procestujete 15 oblastí, které se liší charakterem přírody i tradicemi, architekturou i gastronomií, projedete všechny jazykové oblasti, vyšplháte do pěti průsmyků nad 2 000 m n. m., pokocháte se pohledem na 22 jezer a poznáte 12 švýcarských míst zapsaných na seznam přírodního nebo kulturního dědictví UNESCO. MojeSvycarsko.com/GrandTour

SWISS MADE

V údolí Haslital u Meiringenu si řeka Aare za tisíce let prořezala cestu v tvrdém vápencovém prahu. Soutěska se tyčí až 200 metrů nad hladinou řeky, v nejužším místě je však široká pouhý jeden metr. První návštěvníci se nad řekou prošli již před 137 lety, a to i díky místním, kteří se tehdy na výstavbu dřevěných chodníků a skalních galerií skládali. Obec Willigen dostala od Bernu povolení pro zpřístupnění soutěsky v roce 1887 a v první polovině 20. století vedla ke vchodu do soutěsky dokonce tramvajová trať.

SWISSmag

Aareschlucht

FOTO: DEPOSITPHOTOS

(ks)

OBSAH

SWISSmag

SWISS INTERVIEW

nterview s Philippem Guexem Nový švýcarský velvyslanec v Praze

Basilej

Curych

Lucern

SWISS KULTURA

Bern

estovní deník barokních a renesančních mistrů

Montreux Visp

20 R

Ženeva Zermatt

SWISS TOUR

ajští hoteliéři Legendy švýcarského pohostinství

SWISS TÉMA

arní pýcha Lucernu Po stopách paroplavby na Lucernském jezeře

SWISS TOUR

výcarský národní park Gigantická laboratoř pod širým nebem

Chur

Davos

Svatý Mořic

10...............Interview s Philippem Guexem, švýcarským velvyslancem v Praze 12...............„Byl mi to dlužný čert chodit tam za ty hory…“ 16...............Ve znamení Českého lva 18...............Lucernský kruh podle Pavla Krbálka 20...............Po stopách rajských hoteliérů 26...............Parní pýcha Lucernu 34...............Galerie novinek v železničním ráji 40...............Martigny plné bernardýnů, likérů a dobrého umění 44...............Švýcarský národní park 50...............Zaostřeno na Matterhorn 52...............Spaly jsme na úpatí Matterhornu 56...............Kořeny kytkožroutství 59...............30 let HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika 68...............Stránky HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika 80...............Stránky HSSR Obchodná komora Švajčiarsko – Slovenská republika

Lugano

SWISS GOURMET

ořeny kytkožroutství Vysoká gastronomie roste na loukách

EDITORIAL

SWISSmag

Svět je na rozcestí. Zásah do zažitého blahobytu všechny zaskočil a dosáhl významu historického milníku, po němž už svět nebude nikdy takový, jaký byl před tím. Porovnání obrazu krizového života v Česku a ve Švýcarsku je pozoruhodné. Dvě podobné země, jedna s minimálními omezeními dokáže procházet krizí elegantně a s dobrým výsledkem, zatímco ta druhá přes dlouhodobá a bolestivá uzamčení boj s pandemií prohrává. Visí tady otázka: co způsobuje takový rozdíl? Existuje jistě vícero hypotéz. Zmiňují se sociální odlišnosti. Nebo třeba míra racionality společnosti a její schopnost pružně reago-

vat. Jistě ano. Při hledání důvodů se ale vynořují i hlubší prapříčiny – takže zde jeden takový alternativní náhled na věc. Na počátku stojí předpoklad, že společnost je cosi jako velká rodina a podle rodinného principu také funguje. Děti jsou čisté kopie svých rodičů a mimoděk po nich přebírají koncepty chování, emoce, gesta i konkrétní slova. Často sám u těch svých zděšeně zachycuji, jak proti mně používají mé vlastní (právě ty špatné) výchovné praktiky, přebírají moje strategie a pózy… Tu optiku, kterou pro svět my jako rodiče používáme, absorbují a do značné míry navěky zdědí. Tak, jak jejich rodiče přistupují ke svým rodičům, budou v budoucnu přistupovat i ony k nám. Jsme jim vzorem nejen v tom dobrém, ale úplně ve všem. A často se nestačíme divit, jak hluboko pod kůži dohlédnou… Když má dítě agresivního otce, uteče od něj. Když matka moc žvaní, zacpe si potomek uši a víc její slova neposlouchá. Když rodič slepě obviňuje, dítě zatrpkne a ztratí k němu důvěru. Když máma s tátou lžou či zamlčují pravdu, děti jim tímtéž oplácejí. Nebo když rodiče upřednostňují kariéru, sklidí od dětí lhostejnost… Každá chyba rodičů se do dětí otiskne a častokrát putuje od generace ke generaci. Přistoupíme-li na uvedený předpoklad, pak odpověď na onu visící otázku je možná jednodušší, než se zdá: Vše určují vztahy v rodině, vzájemná důvěra a vůle kooperovat, nikoho neopomíjet. Jak to (ne)funguje v nejužší, tak to bude (ne)fungovat i v nejširší rodině – společnosti. A je zřejmé, že v těsnějším a vlídnějším rodinném kruhu přestojíme všechny krize snáze a s menšími ztrátami. Švýcaři dokázali, že jejich rodina je soudržná a odolná. A my Češi? Což si příště vybírat členy své nejširší rodiny, své volené zástupce podle toho, jak se osvědčili jako rodiče? Je totiž jisté, že jací jsou k vlastním dětem, takoví budou i k nám, občanům. A budou chápat, že občané jim vrací, co do nich právě oni zaseli.

Petr Socha

PARTNEŘI:

generated at BeQRious.com

REDAKCE SWISSMAG, ROČNÍK XIII. ŠÉFREDAKTOR PETR SOCHA PETR.SOCHA@SNOW.CZ ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA KATEŘINA SOCHOVÁ KATERINA.SOCHOVA@SNOW.CZ

REDAKČNÍ RADA ALENA KOUKALOVÁ, PETR SOCHA, RADEK HOLUB, KATEŘINA SOCHOVÁ GRAFIKA PETR ANTONÍČEK, MARKÉTA ANTONÍČKOVÁ

INZERCE TEL.: 775 610 757 INZERCE@SNOW.CZ DISTRIBUCE A PŘEDPLATNÉ ANDREA ROSENBAUMOVÁ PREDPLATNE@SNOW.CZ KOREKTURY A PŘEKLADY JAN HÁJEK, KATEŘINA SOCHOVÁ

VYDAVATEL SLIM MEDIA S.R.O., HUSITSKÁ 344/63, PRAHA 3 IČ 27175511 CENA VÝTISKU: 100 KČ MK ČR E19254 ISSN: 1804-2104 SWISSMAG VYCHÁZÍ 2X ROČNĚ

TOTO ČÍSLO VYŠLO 11. 3. 2021. DALŠÍ VYJDE NA PODZIM 2021. COVER FOTO: © SGV ©SLIM MEDIA S.R.O. člen HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

PŘEDPLATNÉ: www.swissmag.cz/predplatne ELEKTRONICKÉ PŘEDPLATNÉ:

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Přes sto let je ustaven Švýcarský národní park, unikátní přírodní oblast, která po celou dobu své existence drží statut bezzásahové zóny, kde se nesmí utrhnout kytička ani odnést popadané dřevo. Navštivte gigantickou laboratoř přírodních procesů, prozatím jen v časopisu na straně 44

ECHO Eiger Express – nejmodernější lanovka světa? Na sklonku roku 2020 se otevřela poslední lanovka projektu V-Bahn, která kompletně změnila dopravní poměry v oblasti pod nejvýše položeným nádražím Evropy, Jungfraujochem. Eiger Express obsahuje snad všechny nejnovější technologie v lanovkové branži, aniž by ale nectil jedinečnost krajiny a přísná kritéria na trvalou udržitelnost. Například kabiny lanovky jsou černé, aby co nejméně rušily zvěř a narušovaly ráz krajiny. U první lanovky revolučního projektu V-Bahn, vedoucí na Männlichen, se zachovaly patky sloupů staré lanovky, jelikož je osídlil hmyz a jiní tvorové. Nekácel se les, naopak se rostliny vysazovaly, nebo se rekultivoval tok řeky, aby vznikly tůně pro ropuchy. Šetrné hospodaření s energií snad ani netřeba zmiňovat. A dojmy z návštěvy? Zcela nová liga! Terminál spojující obě lanovkové větve, rozcházející se různým směrem (odtud ono V v názvu projektu), připomíná nejvíc moderní mezinárodní letiště. Jen odletíte lanovkou… Jungfrau navázalo na dlouhou technickou tradici a opět patří mezi světové technické premianty.

Syntetický led z Lucernu dobývá svět

FOTO: WIKIPEDIA

SWISSmag

FOTO: JUNGFRAU TOURISM

Připravili: Petr Socha, Ferdinand Ferro

FOTO: GLICERINK.COM

Bruslení je fenomén nejen v Evropě, ovšem má jeden silný hendikep: krátkou zimní sezonu a geografickou omezenost. Lucernská společnost Glice proto vyvinula a vyrábí led syntetický, který se postupně probíjí nejen do kluzišť na celém světě – vrcholným milníkem společnosti bylo otevření největšího kluziště světa v Mexico City v roce 2019. Syntetický led je navíc ekologický, o to víc, že výrobce se zavázal za každý vyrobený panel vysadit jeden strom. Oproti přírodnímu ledu poskytuje skluz pomalejší o pouhé jedno až dvě procenta, takže ho začaly využívat i hokejové týmy. Dožijeme se doby, kdy zcela nahradí pevné skupenství vody?

Na soutěsku Aare rychleji Pokud se chcete vydat k soutěsce řeky Aare, je dnes potřeba nasednout v Meiringenu na regionální spoj do Innertkirchenu. Od ledna 2021 ale přebírá správu této tratě společnost Zentralbahn, která chce úsek napojit na svou síť z Interlakenu, a eliminovat tak potřebu přestupovat v Meiringenu. Tím se zvýší komfort pro cestující. S realizací se počítá ve střednědobém horizontu a znalci očekávají, že výsledek bude turistickou bombou. Máme se na co těšit.

FOTO: DEPOSITPHOTOS

Láska padá z nebe

FOTO: CST.CH

FOTO: NETFLIX

Švýcarsko tvoří velmi často kulisy asijským filmovým tvůrcům. U jezera Lungern ve středním Švýcarsku vznikl i jihokorejský dramatický seriál Crash Landing on You, který v Asii sklidil značný úspěch. Popisuje příběh Jihokorejky, jež byla při paraglidingu zaváta do Severní Koreje, kde se jí ujal tamní armádní důstojník. Pikantní tečkou je, že oba hlavní protagonisté, Son Ye-jin a Hyun Bin, korejské top celebrity, se do sebe během natáčení ve Švýcarsku zamilovali. Může si snad Lungernsee přát ještě větší reklamu? Seriál můžete zhlédnout na Netflixu s českými titulky pod názvem Láska padá z nebe.

Monte Rosa Hütte s novými bateriemi

FOTO: SIEMENS.CZ

Horská chata Bergkristall, která se nachází v nadmořské výšce 2 883 metrů v masivu Monte Rosa ve Walliských Alpách, je energeticky soběstačná již od svého otevření roku 2010. Ovšem původní olověné baterie se začaly kriticky blížit konci své životnosti. Nové řešení přinesla společnost Siemens, která navrhla výměnu 48 starých baterií o celkové hmotnosti 8,6 tun za 14 baterií lithium-fosforečnan železitých. Pouhých 2,7 tun baterií nabízí větší využitelnou kapacitu, a tedy vyšší energetickou bezpečnost budovy. Horská chata budoucnosti, jak se chatě přezdívá, se tak posunula zase o další roky dopředu.

Revoluce v nákladní dopravě Konec náklaďáků a dodávek. To je jedním z cílů megalomanského projektu, který má nákladní dopravu ve Švýcarsku přesunout do podzemí. Systém šest metrů širokých tunelů se potáhne od Bodamského k Ženevskému jezeru s logistickými uzly v Basileji, Lucernu a Thunu. Tunely budou proudit autonomní elektrická vozidla maximální rychlostí 40 kilometrů za hodinu, které budou zásobovat zbožím nejen prodejny, ale i soukromé osoby. První část komplexu by se měla začít budovat v roce 2026 a celý gigantický systém s předpokládanými náklady 33 miliard švýcarských franků by měl být dokončen za 24 let.

INTERVIEW

SWISSmag

Text: Barbara John

Interview

s Philippem Guexem, švýcarským velvyslancem v Praze Od září 2020 máme v Praze nového švýcarského velvyslance. V důsledku restrikcí koronavirové pandemie se dosud nenaskytla příležitost se s ním setkat osobně.

ožádali jsme proto Jeho Excelenci, pana velvyslance Philippa Guexe, o rozhovor, v němž bychom jej chtěli blíže představit našim čtenářům. Jeho osobu, jeho úlohu a jak vidí vztahy mezi Švýcarskem a Českou republikou.

Region kolem Fribourgu zaujme svou nádhernou přírodou. Máme tu hory, které nejsou příliš vysoké, je to takzvané předhůří Alp. Vrcholy dosahují výšky do 2 000 metrů a jsou zalesněné, krásně zelené, ne jako Alpy, které jsou převážně šedivé a jimž dominují holé skály. Zdejší úrodné krajině vděčíme za to, že se u nás v kantonu Fribourg vyrábí světově proslulý sýr Gruyère. Fribourg má také nejmladší populaci ve Švýcarsku, což jistě přispívá k hospodářské dynamice, kterou kanton již mnoho let zažívá. Díky univerzitnímu a technologickému parku v centru města i geografické poloze na německo-francouzském jazykovém pomezí je vyhledávaným místem pro mladé lidi.

Přicházíte z Bělehradu, ze Srbska. To znamená, že již máte zkušenosti také se slovanskými zeměmi a slovanským jazykem. Rozumíte již alespoň částečně češtině? Slovanské jazyky jsou pro nás Západoevropany velmi vzdálené a je obtížné se jim naučit. I když jsem se snažil, zůstala moje srbština na rudimentární úrovni a asi mi ani nepomůže k porozumění českému jazyku.

Co je vlastně úlohou velvyslance? Jaká je Vaše mise? Všichni diplomaté mají stejný úkol: zajistit, aby vztahy mezi domovskou a hostitelskou zemí byly dobré a fungovaly. Naším úkolem je rovněž se zasazovat o Švýcarsko, a to jak na politické, tak i ekonomické, sociální a kulturní úrovni. Pro podporu švýcarských zájmů máme k dispozici takzvané softpowerové nástroje. Jako nástroj k inzerci své země je mají k dispozici samozřejmě všichni diplomaté na světě. Naštěstí jsou naše švýcarské softpowerové nástroje nesmírně silné, jsme stabilní, neutrální země, nemáme za sebou koloniální minulost, jsme sídlem mezinárodního Červeného kříže, jsme proslulí naší výzkumnou prací, v zemi máme přední světové univerzity, máme pověst finančního centra a švýcarský frank se řadí mezi sedm předních světových měn. FOTO: MARTIN PROCHÁZKA

Pane velvyslanče, v průběhu Vaší 30leté kariéry diplomata jste vždy působil v Evropě. Bylo Vaším osobním přáním působit také v Praze? Je pravdou, že ve své kariéře jsem již dosáhl úrovně, kdy mám větší šance si další destinaci nejen přát, ale také ji získat. Praha, respektive Česká republika, stála na mém seznamu přání každopádně na úplně nejvyšších pozicích a jsem velmi šťasten, že jsem byl na tuto pozici vybrán. Od Prahy mám také jistá očekávání. Ve svém volném čase se rád zabývám historií a uměním, zejména současným, a asi vám nemusím zdůrazňovat, že z tohoto pohledu je Praha top destinace, je městem, které snese srovnání s hlavními městy jako Paříž, Londýn, Vídeň, Berlín a Řím.

Vaší mateřštinou je francouzština. Povězte nám tedy, odkud pocházíte. Vyrostl jsem a školu jsem navštěvoval ve frankofonním Švýcarsku, přesněji řečeno ve Fribourgu, ale část mé rodiny pochází také z okolí Ženevského jezera, z Lausanne. Mou mateřštinou je francouzština, ale hovořím také německy.

Hovoříme-li o ekonomice a obchodních vztazích mezi oběma zeměmi, zajímalo by nás, jak si představujete spolupráci se švýcarskými firmami majícími svá zastoupení v Česku. Koneckonců zde působí kolem 120 švýcarských společností. Za prvé chci zdůraznit, že budou-li zástupci švýcarských firem kdykoliv potřebovat radu či pomoc, jsou jim mé dveře vždy otevřené. Na druhé straně se budu při svých návštěvách regionů a jejich zástupců aktivně snažit oslovovat jednotlivé společnosti. V České

republice máme velké a významné firmy jako ABB, Bühler, Roche, Novartis, Schindler, Laufen, Nestlé, Rieter, abych jmenoval alespoň některé. Zajímá mne, jak v této zemi fungují a jaké jsou jejich hlavní cíle. V této souvislosti můžeme také zmínit spolupráci s HST Obchodní komorou Švýcarsko – Česká republika. Ano, zajisté. Naše spolupráce je velmi důležitá a snažíme se ji koordinovat. Zmiňoval jsem velké švýcarské společnosti, ale samozřejmě jsme zde i pro malé a střední firmy a svoji roli vidíme v podpoře a rozšiřování jejich snah a aktivit v České republice, nalézaní nových obchodních partnerů, otevírání dveří při

vou dohodu, o které Švýcarsko vyjednává s Bruselem a jež se týká stanovení podmínek přístupu na trhy EU. Jakmile bude tato institucionální rámcová dohoda přijata, začne přesunutí druhé miliardy na podporu soudržnosti pro nové země EU, protože uvolnění těchto prostředků bylo již švýcarským parlamentem schváleno. Program druhého příspěvku novým členským zemím EU je nedílnou součástí švýcarsko-evropské politiky. Švýcarsko sdílí snahy EU o hospodářskou a sociální jednotu a za účelem vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi finančně podpoří projekty ve 13 zemích, které do EU přistoupily po roce 2004. Na projekty v České republice má být vyčleněno 70 milionů CHF (65 mil. eur). Nyní probíhá diskuse o tom, které projekty ke kterým tématům by měly být podporovány. V této souvislosti bych chtěl zmínit, že v diskusích nejde ani tak o peníze, ale o přátelství a solidaritu mezi oběma zeměmi. FOTO: MZV ČR

A konkrétně Česká republika? Jak zde chcete působit především? Tady v České republice vidím svůj úkol především v udržování vztahů mezi Švýcarskem a Českou republikou jako zemí EU. Během své kariéry jsem byl v různých hlavních městech EU, v Paříži, Lucemburku, Londýně, Bruselu a nyní v Praze. Během mé třicetileté kariéry bylo jedním z hlavních politických cílů švýcarských diplomatů vždy to, aby švýcarská politika vůči EU byla viditelná, aby ji členské státy vnímaly a aby jí rozuměly. Naše dvoustranné dohody s Českou republikou se formálně koncipují v Bruselu na úrovni EU, to znamená, že vyjednáváme s EU, ale dohody nakonec přijímají členské státy. Česká republika proto hraje důležitou roli. Mým hlavním úkolem je udržovat dobré vztahy mezi Švýcarskem a Českou republikou jako členskou zemí EU. Pro prosperitu a bezpečnost Švýcarska jsou EU i NATO zcela zásadní, jsou to dva nejdůležitější pilíře stability v Evropě. Dalšími úkoly jsou především podpora ekonomických vazeb mezi oběma zeměmi, obchod zbožím a službami, švýcarské investice v České republice nebo naopak české investice ve Švýcarsku a další ekonomické aktivity včetně cestovního ruchu. Stručně řečeno, jde o propagaci Švýcarska jako místa pro podnikání v rámci Evropy, ale i celého světa.

komunikaci s lokálními úřady apod. Toto jsou úkoly v rámci úzké spolupráce mezi obchodní komorou a velvyslanectvím. Je to důležitá mise, kterou společně plníme. Dalším tématem, o kterém se chceme zmínit, je pokračovaní švýcarského programu finanční pomoci. V letech 2007–2017 byly české rozvojové projekty v různých regionech podpořeny finanční částkou přesahující 100 milionů CHF. Nyní se diskutuje o druhém příspěvku. Jaká je aktuální situace a kdy jej může Česká republika očekávat? Navýšení částky bylo v zásadě uznáno, nicméně rozhodnutí je přijímáno v závislosti na bilaterálních vztazích mezi Švýcarskem a EU. Mám na mysli institucionální rámco-

Přátelství mezi našimi dvěma zeměmi je dalším klíčovým slovem. Po roce 1968 emigrovaly do Švýcarska tisíce Čechů a našly tam nový domov. Někteří se vrátili zpět a jsou dokonce dvojími občany. Dnes v Česku žije celkem 1 600 Švýcarů. Jak vnímáte tuto švýcarskou menšinu? Popravdě řečeno, v důsledku současné pandemické situace jsem bohužel ještě neměl možnost se se švýcarskou menšinou v České republice potkat. Vím, že mnoho z nich má dvojí občanství. Každopádně už teď hovoříme o oslavě 1. srpna 2021, kterou bych rád uspořádal v zahradě rezidence velvyslanectví. Pravděpodobně to bude i moje první velké a reálné setkání se Švýcary v České republice. Pane velvyslanče, i my se těšíme na tato osobní setkání a do té doby Vám přejeme mnoho krásných zážitků v naší zemi. Velmi Vám děkujeme za rozhovor.

KULTURA

SWISSmag

Text a foto: Jana Zapletalová

„Byl mi to dlužný čert chodit tam za ty hory…“ O cestování umělců a uměleckých řemeslníků od jihošvýcarských jezer v renesanci a baroku na Moravu a do Čech

Mapa Nicolaese Visschera z roku 1684 zachycuje oblast dnešního Švýcarska

době, kdy Prahu a Curych propojuje denně několik letů, které zdolávají vzdálenost za necelou hodinu, si zřejmě stěží dokážeme představit, že by někdo dřív mohl se stejnou samozřejmostí, s níž cestujeme my letadly, chodit tuto trasu pěšky. A přesto tisíce švýcarských umělců a uměleckých řemeslníků křižovaly Evropu za obživou. Jak taková cesta v renesanci a baroku trvala dlouho a jak byla náročná? Kudy chodili a jak často se mohli vracet domů?

Ďábelský most na trase Gotthardským průsmykem v podání Johanna Jakoba Scheuchzera, 1712

Pro migraci umělců a uměleckých řemeslníků od jihošvýcarských jezer v době renesance a baroka do Čech a na Moravu, o nichž jsme psali v minulém čísle, byla příznačná vysoká mobilita. Nouze a tvrdé přírodní podmínky chudého rodného kraje jezer a hor naučily obyvatele dnešní oblasti kolem Luganského jezera zdolávat přírodní omezení do té míry, že někteří umělci a umělečtí řemeslníci v 16. a 17. století brázdili Evropu takřka bez geografických limitů a překonávali vzdálenosti, které by pro obyvatele jiných území, v nichž bylo snazší živobytí, byly zdolatelné obtížně. Od cest do Petrohradu, Kodaně, Krakova, Prahy, Vídně, Londýna až po Lisabon, Palermo a stovky dalších měst nejen v Evropě. Opouštěli své manželky, rodiče, děti a další

příbuzné a vydávali se za nejistou prací na dlouhé a nebezpečné cesty s vědomím, že se nemusí sami vrátit, nebo že si v mezičase vezme Pán Bůh k sobě jejich blízké… Museli se dokázat sbalit na cestu s nevídanou úsporností, neboť každá drobnost se na vlastním hřbetu notně pronesla. A přesto po desítkách a stovkách odcházeli do cizích zemí stavět a zdobit bohatým mecenášům jejich rezidence, kostely, kláštery a jiné stavby a dodnes v metropolích i malých obcích většiny regionů Evropy můžeme obdivovat jejich talent, vynalézavost a zručnost na řadě uměleckých památek. Aniž bychom si mnohdy vůbec uvědomovali, co všechno za strasti a oběti stálo za jejich díly, jimiž se Evropa dodnes může pyšnit.

Cestovní album blíže neznámého umělce z rodu Castelli v Melide, které měří několik centimentů a ukazuje na úspornost tohoto cestovního deníku, druhá polovina 17. století. Soukromý majetek

Vydávali se za nejistou prací na dlouhé a nebezpečné cesty s vědomím, že se nemusí sami vrátit, nebo že si v mezičase vezme Pán Bůh k sobě jejich blízké. Ďábelský most, nejkritičtější místo na trase Gotthardským průsmykem, na grafickém listu z roku 1780

Umělci v alpských průsmycích

Cestování a způsoby dopravy v rámci různých oblastí Evropy hrály v životech umělců a uměleckých řemeslníků v raném novověku velmi významnou roli. Podepisovaly se jak na životech konkrétních mistrů a jejich rodin, tak rovněž ovlivňovaly doby realizace zakázek, pracovní sezónu a období jejich pobytu mimo domov. Ticino ze severu izolují vysoké hřebeny Alp a jejich zdolání dodnes umožňuje jen několik málo průsmyků. Každý umělec či mistr, který neodcházel pracovat z rodné země směrem na jih, byl konfrontován s tímto horským masivem a musel podstoupit často mnohokráte za život tuto náročnou a mnohdy nebezpečnou cestu, o níž nás zpravují zejména od 17. století dochované dopisy umělců.

Nejslavnější z průsmyků spojujících Ticino se Záalpím, Gotthardský průsmyk, představoval jedno z nejdůležitějších spojení přes Alpy. Využívali ho umělci a umělečtí řemeslníci, kteří putovali do oblasti centrálního Švýcarska, do dnešního Německa, Francie, Dánska, Holandska či Velké Británie. Tato cesta byla nejkratší, avšak nejnebezpečnější cestou na sever. Na trase se nacházelo několik obtížných úseků jako rokle Piottino či Biaschina a zejména nechvalně proslulý Ďáblův most klenoucí se přes rokli Schöllenen s dravou řekou Reuss. Gotthardský průsmyk byl schůdný pouze pro pěší a muly, a neumožňoval tedy průjezd vozů, povozů a transport větších nákladů.

Pro umělce, kteří mířili z Ticina do Vídně, na Moravu či do Čech byly však určující jiné komunikační cesty protínající alpské masivy než průsmyky Svatého Gottharda, Lucomagno a Svatého Bernardina. Nejčastější trasa vedla přes jezero Como, Chiavennu, údolí Bregaglia (Bergell) k průsmyku Maloggia (Maloja), údolím Engadin přes Sv. Mořic až do Innsbrucku. Pár kilometrů za Innsbruckem se bylo možné nalodit a pokračovat po řece Inn až do jeho přítoku k Dunaji v Pasově. Z Pasova se cesta větvila podle toho, do které konkrétní lokality měl umělec namířeno. Mohl pokračovat buď po Dunaji do Vídně, anebo dojít do Čech, na Moravu či jiných oblastí v dnešním Německu, Rakousku, Slovensku či Polsku.

KULTURA

SWISSmag

Pracovní sezóna. Jak často se vracívali domů?

Často se mylně traduje, že se umělci vracívali ze střední Evropy vždy na zimu domů. Ve skutečnosti se jim to dařilo jen jednou za dva až čtyři roky. Výjimkou však nebylo, když musel umělec pobýt i více let mimo domov. Ti chudí si totiž nemohli dovolit nepracovat a vynaložit část výdělku na cestu. Movití a vytížení umělci, kteří řídili velké stavební hutě či kolektivy, zase nemohli riskovat, že ztratí přízeň mecenáše nebo jim v mezičase přebere zakázku někdo jiný. Když už se mistrům podařilo ze střední Evropy vrátit do jejich domoviny, obvykle zůstávali několik zimních měsíců, kdy se za Alpami stavělo omezeně a kvůli zimě

Vozem, na koni či pěšky?

Cestovalo se za všech povětrnostních okolností. Nářků a bědování nad prodělanými útrapami při putování nalezneme v dopisech mužů bezpočet. Například kamenický mistr Gian Pietro Fossati z obce Arzo, známého švýcarského těžiště krásného mramoru, napsal v roce 1687 v dopise domů: „Bídně jsem trpěl v lese takovou zimou, jakou jsem v životě nezažil; a v noci lilo, že mě spasilo jen Boží milosrdenství, abych všechnu tu vodu dobře strávil.“ Pocestní bývali vystaveni nejen útrapám přírody a počasí, ale rovněž rozličným nástrahám v podobě lupičů, žoldnéřů nebo válek. Z korespondence rovněž vyplývá, že někteří umělci bývali nuceni se vydávat na cesty choří. Stonat si totiž chudý

Nově nalezený účetní deník štukatéra Giovanniho Domenica Luccheseho, 1648–1670, soukromá sbírka

bylo obtížné malovat a modelovat štuky. Na sever za prací se pak obvykle vracívali v průběhu března, aby stihli začátek nové pracovní sezóny. Tyto návratové rytmy často odrážejí matriky pokřtěných. Naprostá většina dětí bývala počata v období prosince, ledna a února. Až na výjimky ponechávali umělci své manželky v domovině, kde ženy zastávaly veškerou péči o rodinu a hospodářství. Ještě v první polovině 20. století, kdy migrace ticinských mistrů přetrvávala, byť v odlišné podobě a do jiných regionů, bylo běžné, že otec dítko počal při svém zimním pobytu doma, ale poprvé je viděl až s odstupem několika let při svém dalším návratu.

většinou ti movitější, kteří si mohli dovolit tento způsob dopravy, anebo to byli nemohoucí, kteří již nebyli schopni se pro stáří či nemoc dostat domů jinak. Příkladem dobře situovaného umělce byl vytížený a žádaný císařský malíř Carpoforo Tencalla. Ani ten se však nezdráhal jít kus cesty pěšky, když si to situace žádala. Podle dopisu švýcarského notáře Andrey Antoniniho olomouckému biskupovi z ledna 1670 měl malíř v úmyslu použít pro zdolání trasy Vídeň – Kroměříž nějakého kočáru zajišťujícího dopravu mezi Vídní a Olomoucí s tím, že vysedne ve Vyškově. Odtamtud, pakliže mu biskup nezajistí dopravu do Kroměříže, se chtěl vydat pěšky. Vzdálenost mezi oběma biskupskými městy činí přibližně 35 kilometrů, tj. sedm hodin

Obdoba barokního pasu na cestu Baldassarru Fontanovi a Paolu Baruciovi ze 4. listopadu 1688 z Moravy do Švýcarska

umělec či řemeslník nemohl dovolit. Mnozí štukatéři museli již dva či tři týdny po pádu z lešení opět šplhat se stěží srostlými kostmi ke klenbám, aby neumřeli v mezičase hlady. Jak napsal štukatér Giovanni Antonio Oldelli 18. května 1708 z Münstru: „Je špatné, když se člověk v těchto krajích roznemůže, protože Němci (mezi ně tito umělci počítali i obyvatele našich krajů) jsou bezcitní jako Turci. Když člověk onemocní, je třeba, aby se rychle uzdravil, anebo rychle umřel.“ Na sjízdných úsecích alpských cest, a především následně ve střední Evropě sloužily v době 16.–18. století jako dopravní prostředky povozy, poštovní vozy a koně. Někdy mistři těchto možností využívali. Byli to

chůze. Z jiné zprávy se dozvídáme, že když Carpoforo pracoval na výzdobě pasovského dómu, poskytl mu opat z Kremsmünsteru na cestu dva koně. V té době měl malíř 61 let. Známe rovněž další příběhy umělců. Například výše zmíněný štukatér Giovanni Antonio Oldelli, který trávil svá léta od roku 1725 povětšinou v Praze či někde v Čechách či na Moravě, si s pomyšlením na zpáteční cestu z Prahy do Meride zakoupil v červenci 1731 za 80 zlatých v Praze koně. Tehdy měl čtyřicet let. Vzápětí však zjistil, že zvíře trpí dušností. Přeprodal proto koně se ztrátou dál a cestu domů odložil. Bratr mu vzápětí do Prahy odepsal, aby se příště, jak bude

kupovat koně, nenechal natáhnout a aby se ujistil, že kůň nemá víc jak sedm let, aby zvládl cestu a mohl ho v Meride znovu prodat. Doma totiž koně nepotřebují, neboť v tomto roce není dostatek sena, a jednoho velmi dobrého, na kterém přijel z „Německa“ jistý Mola, už mají. Četnost cest a zvolený způsob dopravy ovlivňoval nejvíce vedle ekonomických možností fyzický stav putujícího umělce, jeho stáří, nemoc, výkyvy počasí či válečné konflikty. Ceny za dopravu povozem, koňmo nebo splavení po řece či jezeře bývaly příliš vysoké, než aby si je mohli běžní mistři dovolit. Vedle koňů se vesměs tedy využívalo prostředku, který byl ekonomicky nejméně náročný – vlastních nohou.

jemuž vděčíme za podobu mnoha moravských zámků, paláců a kostelů. Z císařské metropole muži vyrazili 3. prosince 1656, patrně v naději, že zvládnou dorazit na Boží hod. To se jim podařilo, neboť šťastně docestovali domů o štědrovečerní noci, jistě k radosti a překvapení svých rodin, které je patrně v daném období čekaly, ale netušily, v který den a ve kterou hodinu navrátilci šťastně zabouchají na dveře svých domovů. Cest nebyli ušetřeni ani mladí adepti uměleckých profesí, jak dokládá případ Luccheseho, který vzal s sebou za prvními zkušenostmi do Záalpí svého osmiletého synka. Cestu od Luganského jezera do Vídně zvládli navzdory nízkému věku chlapce za pouhých patnáct dní. Jeli však v červenci, nikoli v době zasněžených cest v zimě za krátkých dnů.

Barokní dopis jednoho z umělců zaslaný z Vídně domů, 1764

Jak dlouho taková cesta trvala?

Zachované dopisy mistrů nebo jiné archivní dokumenty dávají možnost v některých případech dopočítat, kolik dní taková cesta vyžadovala. Mistři cestovali denně okolo deseti hodin a za den urazili podle okolností až 50 km. Z nedávno nalezeného účetního deníku štukatéra Giovanniho Domenica Luccheseho se dozvídáme o pěti jeho cestách mezi rodným Melide a Vídní v letech 1648–1663. Jelikož tento štukatér a bratr slavného císařského architekta Filiberta Luccheseho patřil k bohatým, mohl si dovolit cestovat koňmo. Zdolání zhruba osmi set kilometrů mu zabralo v rozmezí 22–26 dní. Jednou se Lucchese vracel na Vánoce domů se svým sousedem a spolupracovníkem, významným architektem Giovannim Pietrem Tencallou,

lepším, definoval jako „proklatou cestu plnou deště a bahna, které jen lidská bytost dokáže snést“. Jiné svědectví dokládá dopis jeho krajana Damiana Pozziho, který v Záalpí nenašel práci. Ve svém listu domů napsal 10. července 1690: „Podnikl jsem zbytečnou cestu a byl mi to dlužný čert chodit tam za ty hory…“.

Jak vypadali barokní předchůdci cestovních pasů?

Umělci a řemeslníci z Ticina a okolních oblastí si nechávali, bylo-li to možné, psát svými zaměstnavateli na cestu dobrozdání, která byla již ve své době nazývána pasy – litterae securi passus. Tyto dokumenty sloužily k prokázání totožnosti a měly dosvědčit provozovatelům nocleháren a krčem počestnost a bezúhonnost

Letní sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů v Kroměříži, dnes na seznamu památek UNESCO. Bohaté štuky jsou dílem švýcarských umělců

Disponujeme i řadou dalších příkladů o trvání cest. Úsek z Mendrisia do Salcburku, který byl hlavním tahem z Ticina do Čech a který měří přibližně 540 km, urazili ticinští mistři v průměru za 16 dní. U cest částečně realizovaných po Innu a Dunaji záležela rychlost cesty na proudu, větru a rovněž na skutečnosti, zda mistr platil za plavbu penězi, anebo svou prací – většinou naskladňováním a vyskladňováním zboží – což přinášelo další zdržení na cestě. Tuto cestu podstoupil v tuhé zimě kamenický mistr Gian Pietro Fossati, který se 1. listopadu 1687 vydal z Meride přes Como a Chiavennu do Salcburku. Vzdálenost 450 km urazil navzdory zimě, sněhu a nemožnosti svést se kus cesty po vodě za čtrnáct dní. Svou cestu, která evidentně nepatřila k těm

jejich držitelů. Umělci, umělečtí řemeslníci a zedníci z dnešního Ticina a přilehlých oblastí bývali velmi mobilní, pohybovali se po celé Evropě a pružně podle poptávky migrovali. Jak lze vidět na řadě příkladů, někteří umělci mívali rozdělaných i několik zakázek v často od sebe stovky kilometrů vzdálených lokalitách, do kterých zajížděli realizovat svá díla podle toho, jak pokračovala výstavba a návazné práce. Navzdory tomu lze vysledovat, že muži z některých rodů a vesnic se preferovali navracet po celá desetiletí do stejných regionů, neboť díky tomu vytvářeli v dané lokalitě společenské sítě a sociální struktury, které jim pomáhaly rozvíjet strategie k získávání zakázek a v komunitě překlenout hubená období nedostatku či nemoci.

INTERVIEW

SWISSmag

Text: Barbara John

Ve znamení Českého lva Na podzim loňského roku vyšla ve Švýcarsku kniha s názvem „Ve znamení Českého lva“ (À l’enseigne du Lion de Bohême). Autor knihy, Denis Dumoulin, švýcarský historik z Fribourgu, v ní formou antologie sestavil nejpůsobivější příklady historických a kulturních podobností mezi Českou republikou a Švýcarskem.

FOTO: BARBARA JOHN

Nad knihou o česko-švýcarských poutech

Denis Dumoulin

panem Dumoulinem jsem se setkala ve Wallisu, kde žije a až do svého důchodu vyučoval historii na gymnáziu v Sionu.

Bylo vždy vaším snem zkoumat, co mají obě země společného? Nebo jak to vlastně všechno začalo? Upřímně řečeno, celé to byla náhoda. Jednoho krásného dne jsem se procházel Celetnou ulicí v Praze. Narazil jsem přitom na knihkupectví, které dnes již neexistuje, a objevil jsem knihu o Švabinském napsanou ve francouzštině. To jméno mi nic neříkalo, ale knihu napsal jistý William Ritter, a ten už mi byl povědomý. Je to švýcarský autor a novinář, byl přítelem Gustava Mahlera, napsal první biografii o Smetanovi ve francouzském jazyce a vůbec to byl velký psavec. Jeho archiv ve Švýcarské národní knihovně v Bernu je dlouhý 30 metrů! Mají tam od něj také 25 000 dopisů. Ty bych stěží někdy přečetl. V Praze od něj ale existuje 12 dopisů a já jsem měl možnost si je prostudovat. Začal jsem tak postupně objevovat souvislosti a paralely mezi oběma zeměmi, jejich hudebníky, umělci a spisovateli. Věděl jsem, že Rilke byl v Praze, dozvěděl jsem se ale, že Kafka pobýval také ve Švýcarsku.

Znamená to tedy, že jste prováděl především v archivech pečlivé rešerše, abyste mohl sepsat 19 kapitol návštěv? Celá řada popisovaných událostí a příběhů je již zdokumentována, existují ale i skutečnosti, které jsem objevil na základě mého vlastního výzkumu. Například cesta Otty z Nostic v 17. století: navštívil jsem Nosticovo muzeum a jeho ředitel mi poskytl deník Otty z Nostic. Bylo to neuvěřitelné. Mohl jsem si přečíst jeho cestopisy, např. popis Bernu, kde uvádí, jak je pro obyvatele praktické, že se mohou procházet pod klenbami domů a přitom pohodlně v suchu nakupovat. Navštívil jste všechna místa, o kterých v knize píšete? Bylo-li to možné, bylo pro mne velmi důležité navštívit všechna popisovaná místa. Například když jsem psal o Šumavě, architektuře a o „Švýcárnách“. Navštívil jsem Červený Dvůr mezi Volary a Českým Krumlovem. Dnes je v zámku psychiatrická léčebna, ale svého času nechal majitel v parku postavit pavilon s kravami. On a jeho vznešení hosté pak před ním v pohodlných křeslech sedávali, popíjeli mléko a přihlíželi, jak tam krávy chovají.

Tato švýcarská móda je v Čechách jedinečná a naprosto fascinující. Švýcárny neboli alpská farmářská architektura ve švýcarském stylu je poměrně běžná v celé střední Evropě, především v Polsku, ve Slezsku a ve Slovinsku. Jedna je včetně švýcarské vlajky k vidění také na Pradědu v Jeseníkách. To si člověk prostě nemůže nechat ujít. Anebo příběh Petra Königa. On a jeho nevlastní bratr byli dobrodruzi a většinu svého života strávili na bojištích třicetileté války. Peter König byl ve Fribourgu známou osobností, protože zde koupil hotel, v němž dnes sídlí muzeum umění a historie. Když jsem navštívil výstavu uspořádanou o něm ve Fribourgu, poznal jsem na obrázcích město Slavonice a Maříž. Samozřejmě jsem to ihned začal zkoumat blíže a zjistil jsem, že König koupil tamní zámek a v Maříži pobýval 7 let. Mimochodem, jeho původní příjmení bylo Rey. Aby působil důležitě, poněmčil si své příjmení na König. Jako majitel zámku v Maříži si říkal Král. Vidím, že máte co vyprávět. Kniha by určitě vzbudila zájem i u našich čtenářů. Proč existuje pouze její francouzské vydání? Původně jsem chtěl knihu napsat pro Švýcary a pro české emigranty, kteří jsou stále ještě ve Švýcarsku. Chtěl jsem napsat knihu jako dárek pro ty, kteří mi přiblížili Čechy a Českou republiku. Neměl to být komerční projekt, takže jsem nechal vytisknout pouze 200 exemplářů. Fakt, že se kniha setkává se zájmem především v České republice, mě nesmírně těší. Nikdy jsem si nepomyslel, že bych mohl vydat její českou verzi. Byl by to nový projekt a já bych musel najít způsob a finanční prostředky pro její překlad. Neboť pouhý souhrn knihy v českém jazyce by nebyl řešením. Každá z 19 kapitol je natolik komplexní, že pokud by se měl její obsah omezit na jednu stránku, ztratí se hodně faktografických informací… Jaké jsou první odezvy na knihu? Existují dvě skupiny čtenářů: na jedné straně jsou moji přátelé, kteří můj projekt sledovali

Kniha Ve znamení Českého lva je zatím k dispozici ve francouzštině, ale možná přijde i vydání české

Svá bádání jste již završil, znamená to snad, že všechna spojení mezi oběma zeměmi jsou v „À l’enseigne du Lion de Bohême“ tedy sepsána? Ne, a toho jsem litoval nejvíc. Musel jsem toho hodně vynechat. Musel jsem vybírat. Nemohl jsem zmínit spoustu jedinečných epizod. O českém lékaři, který založil 1. porodní oddělení v bernské nemocnici. O celé řadě vědců nebo profesorů. Univerzita Karlova měla švýcarského rektora. Český rektor naopak působil na univerzitě v Basileji atd. O architektech a umělcích z Ticina by bylo možné sepsat samostatnou knihu. Mnoho z nich tehdy opustilo svou vlast pro naprostou chudobu, kvůli přežití. Vydávali se do střední Evropy a až do Ruska nebo opačným směrem do Ameriky a stavěli velké budovy, zámky, tvořili sochy. Co bylo pro vás osobně největším objevem? Když jsem v Praze objevil hrob jednoho z ticinských architektů. Věděl jsem, že je pohřben v některém pražském klášteře,

ale neměl jsem tušení, ve kterém. Jednoho dne jsem byl pozván na svatbu v kostele sv. Tomáše. Procházel jsem se tam a po pár metrech jsem narazil na jeho náhrobní kámen. To bylo skvělé. Samozřejmě přicházela i zklamání. Sledujete stopy, najednou se ztratíte a materiál nemůžete použít. Nebo mám špatné vzpomínky na město Krupka. S mým švýcarským autem jsme stáli těsně před zámkem. Bohužel na zákazu stání, jak jsme zjistili později. Už po pěti minutách jsme dostali pokutu.

Ale celkově to byl nesmírně napínavý projekt. Jako učitel jsem do té doby postrádal možnost něco zkoumat. Nemůžete učit a bádat současně. Teprve po odchodu do důchodu se mi otevřela možnost cestovat, navštěvovat zajímavá místa, navazovat nové kontakty a hovořit se spoustou lidí. Doufejme tedy, že se nám brzy do rukou dostane české vydání Vaší knihy a budeme se moci stejně jako Vy vydat po švýcarsko-českých stopách v našich zemích. www.lionboheme.com FOTO: KNIHOVNA LA CHAUX-DE-FONDS

po celých deset let. Ti mě každopádně chválí a knihou jsou téměř nekriticky nadšení. Hodnotila ji ale i skupina odborníků. Mám štěstí, že znám uznávané odborníky a historiky, kteří přednášejí na univerzitách ve Fribourgu a Ženevě a kterým jsem ji mohl poskytnout. Ti mou knihu četli kriticky a shledali ji jako cennou. To mě ujistilo, že jsem odvedl pečlivou práci. A je pravda, že všechno, co popisuji, existuje, nic jsem si nevymyslel.

William Ritter: Katedrála Sv. Víta v Praze 1905

SWISSmag

Lucernský kruh Text: Jiří Kamen

podle Pavla Krbálka

akladatelství Bucher v Lucernu se stalo po roce 1968 literárním přístavem nejen pro Jiřího Grušu, ale také pro Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímu, Edu Kriseovou a další české spisovatele, které tehdejší pražský režim nechoval v lásce. Ze švýcarského města na břehu jezera se knihy autorů, jejichž díla v rodné zemi nesměla vycházet, dostávaly ke čtenářům nejen doma, ale i v dalších zemích.

FOTO: JIŘÍ KAMEN

O švýcarském Lucernu mluvil spisovatel Jiří Gruša jako o přístavu české literatury: „Lucern byl náhoda, či ještě lépe cosi, čemu se dnes módně říká bifurkace: místo, kde se kmen stromu, proud řeky či směr vůbec větví a pokračuje jinudy a jinak. Já jsem se tam dostal k nakladateli…“

Bez sochaře Pavla Krbálka by se nic nestalo

Lucernský kruh, jehož členy byli Švýcaři i Češi žijící ve Švýcarsku, se nejen staral o vydávání knih, ale i morálně a také materiálně podporoval české spisovatele. Podle svědectví Bruna Leutholda, tehdy předsedy kantonální vlády v Nidwaldenu a zároveň jedné z hlavních postav Kruhu, stál u zrodu Lucernského kruhu sochař Pavel Krbálek. Pavel Krbálek v kavárně

Pomyslný přístav našli ve městě na břehu Lucernského jezera mnozí čeští literáti

Na otázku, jak se seznámil s Pavlem Krbálkem, mi Bruno Leuthold odpověděl: „To se musíme vrátit do roku 1968, kdy byla ruskými vojsky a jejich spojenci okupovaná Praha. Tehdy velká část kulturní elity uprchla, a mezi těmi uprchlíky byl i Pavel Krbálek. Město Lucern dalo v rámci své humanitární pomoci Pavlu Krbálkovi k dispozici ateliér na tehdy ještě romantickém ostrově Reussinsel. Já jsem tehdy vyučoval na umělecko-průmyslové škole v Lucernu. A Pavel Krbálek, sochař a umělecký kovář, tam nastoupil jako pedagog.“ Pavla Krbálka, u kterého jsem se s Leutholdem sešel, jsem se zeptal, jakou událost si vybaví on z doby, kdy se seznámil Brunem Leutholdem. „Když jsem poprvé Bruna navštívil, půjčil mi kladivo, stoupl jsem si ke kovadlině a do večera jsem tam pracoval,“ odpověděl Krbálek. „A ten samý den jsem dostal klíč od dílny,

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

KULTURA

Sýry a šampaňské

„Ta první setkání s Pavlem Krbálkem, Pavlem Kohoutem a Jürgenem Braunschweigerem byla pro mě něčím fascinujícím… Ale brzy jsme pochopili, že čeští autoři mají opravdu velké problémy s politickou i životní situací, a tak jsme se rozhodli zajet přímo do Prahy,“ vysvětloval Bruno Leuthold. „Vyšlo to. Jürgen a já jsme se tam vypravili. Vypadalo to jak nějaké setkání spolku spiklenců: v Praze na nás čekali Kohout, Klíma, Vaculík, Kliment… Jedna návštěva Prahy následovala druhou. V průběhu let jich byla padesátka! Převáželi jsme hlavně knihy, rukopisy. Pokaždé to bylo dobrodružství: někdy jsme cestovali legálně, jindy ilegálně – nebo pololegálně, využívalo se všech možností, které se tehdy naskýtaly. Zase tak jednoduché to nebylo, nejméně šestkrát jsem byl zadržen na letišti a neuvěřitelně ‚pečlivě‘ prohlížen. Výhodou tehdejších časů bylo, že byli všichni k zastižení, pořád byli doma. Pořádali jsme také nejrůznější oslavy: sýrové a vinařské. Přijel jsem tehdy do Prahy se 27 druhy sýrů a 17 lahvemi Bordeaux. Vůbec nechápu, že se nám to mohlo podařit… Nejdůležitější bylo to, že ti umělci neměli možnost pracovat, nedostávali žádné tantiémy, tak jsme je včetně honorářů vozili my, nebyly to žádné velké sumy, ale přece něco k přežití,“ uzavřel své vyprávění Bruno Leuthold. A já jsem mu a Krbálkovi slíbil, že o Lucernském kruhu natočím rozhlasový pořad.

Praha, březen 1996, Václav Havel

FOTO: JIŘÍ KAMEN

abych tam mohl kdykoli přijít, a v dílně mi Bruno přidělil skříňku a šuplík.“ Na samém počátku Lucernského kruhu bylo přátelství dvou uměleckých kovářů, Krbálka a Leutholda. Pak přišla Leutholdova návštěva u Krbálka v ateliéru. Leuthold se tam potkal s Pavlem Kohoutem a Jelenou Mašínovou. Následovalo poslední šťastné setkání: Pavel Krbálek, opět!, seznámil Bruno Leutholda s lucernským nakladatelem Jürgenem Braunschweigerem a jeho paní Liz. Braunschweigera zaujaly události v Československu v osmašedesátém, zajímal se o českou literaturu a hodlal se seznámit s jejími reprezentanty a napsat o nich. Postupně se pak přidávali další lidé. A sochař Pavel Krbálek mohl ustoupit do pozadí, splnil svou misi: dal dohromady klíčové postavy Lucernského kruhu, který by bez jeho iniciativy nevznikl. Jádro Lucernského kruhu tvořili: Bruno Leuthold, Jürgen Braunschweiger a jeho paní Liz a Pavel Kohout s Jelenou Mašínovou. To oni dali do pohybu běh událostí.

Motto: Rád vzpomínám na doby, kdy jsme byli sice pronásledováni, ale zároveň krásně svobodní, navíc neobtěžkáni žádnými veřejnými funkcemi. K těm dobám, naší spolupráci i našim večírkům neodmyslitelně patřili i manželé Braunschweigerovi. Pro nezávislou českou kulturu udělali hodně a my bychom na to neměli zapomenout.

Smích v mlze

Této švýcarské pomoci českým spisovatelům je věnovaný sborník Praha–Lucern. Sborník sestavený ze vzpomínek českých a švýcarských účastníků na budování „lucernského přístavu české literatury v letech nesvobody“ vyšel v roce 1996. Padesát let po sovětské invazi v roce 2008 jsem se v Lucernu a Stansu setkal s Brunem Luetholdem, Liz Braunschweigerovou a Pavlem Krbálkem, jejichž vzpomínky tvořily podstatnou část rozhlasového dokumentu Lucernský kruh o švýcarském dobrodružství české literatury v období normalizace. Ve Stansu jsme vyjeli lanovkou na Stanserhorn na oběd ve vyhlídkové restauraci Radorama. Žádné krajinné výjevy jsem z oken restaurace, která se pomalu otáčela, neviděl, v husté mlze nebylo na krok vidět, ale místní horská jídla – jako předkrm tam podávají domácí chleba Emmer, pak přinesli místní specialitu, klobásu plněnou masem a jablky – stála za to. Ostatně gastronomie neodmyslitelně patřila k pražským podnikům Lucernského kruhu. A humor. Pamětnická vzpomínání u stolu ve vyhlídkové restauraci potopené v mlze často prostupoval smích. V Praze jsem pak vyprávění Pavla Krbálka a jeho švýcarských přátel doplnil poznámkami Pavla Kohouta a Alexandra Klimenta. Řada zásadních českých knih, které v německých překladech vydalo lucernské nakladatelství Bucher, se dostala do Evropy, kde našla čtenáře a překladatele a brzy vyšla v nových překladech. Z těch původně lucernských knih vybírám jen některé: Jiří Gruša: Dotazník; Alexander Kliment: Nuda; Ivan Klíma: Milenci na jednu noc; Pavel Kohout: Katyně; Ludvík Vaculík: Český snář. Lucern a také Stans se tak staly důležitými body na mapě české literatury. A když Pavel Krbálek v roce 2015 zemřel, Český rozhlas Vltava připomenul jeho odkaz české kultuře reprízou dokumentu Lucernský kruh. Krbálkova Niké na břehu Lucernského jezera

FOTO: KULM HOTEL

SWISSmag

FOTO: KULM HOTEL

TOUR

Text: Ferdinand Ferro

Po stopách

rajských hoteliérů Svatý Mořic, Zermatt, Lucernské jezero. To jsou tři z nejoblíbenějších švýcarských cílů – a zároveň tři z milníků ikonického švýcarského hoteliérství. Jak se rodil světově obdivovaný pohostinský byznys? 20

FOTO: KULM HOTEL

istorka o zrození zimní turistiky ve švýcarských Alpách je už docela „provařená“, přesto ji pro osvěžení paměti připomeňme hned na úvod. Právě někde tady, ve druhé půli 19. století ve Svatém Mořici, se totiž zrodilo něco, co dnes obdivuje celý svět: švýcarská hoteliérská tradice. Švýcarsko tehdy nebylo tou nablýskanou bohatou krajinou jako dnes, právě naopak. Býval to chudý kraj plný zrádných hor. Ovšem ty hory byly (a jsou) zároveň krásné, vlastně fascinující. První na to přišli zámožní Angličané, kteří jezdili do Alp na léto. Nejprve odpočívat (převážně na východ Švýcarska), poté i dobývat vrcholy (převážně do dnešního Wallisu, nabitého čtyřtisícovými horami).

A právě na sklonku jednoho takového letního odpočívání uzavřel slavnou sázku se svými anglickými hosty jejich svatomořický pan domácí Johannes Badrutt. Řekl jim: „Proč tady vlastně nezůstanete i přes zimu? Zasněžené hory jsou tak krásné, slunce u nás svítí celou zimu, tohle na ostrovech jistě nemáte. Budete nadšeni, za to vám ručím! Jak? Kdybyste náhodou nebyli spokojeni, uhradím vaše náklady.“ Jelikož slunce (a vlastně ani sníh) na ostrovech v prosinci (ani v lednu, ba ani v únoru) skutečně neměli, pan Badrutt Angličanům za zimní výpravu do Engadinu platit nemusel. Právě naopak. Velmi rádi zaplatili oni a ještě doma na sklonku šedivé anglické zimy parádně opálení povyprávěli svým movitým přátelům, kterak je to slunné

Švýcarsko v zimě úžasné. To se psal rok 1864. Od těch dob je Švýcarsko nejen vyhledávanou letní atrakcí, ale také populárním zimním cílem. Jelikož Švýcaři ctí tradice, ve Svatém Mořici dodnes opečovávají někdejší Badruttovo sídlo – dokonce tam uchovávají i jeho byteček a kancelář v jednom. Pozor přitom na zmatení pojmů: bylo by marné hledat kořeny zimního turismu v gigantickém hotelu jménem Badrutt, ve Svatém Mořici je třeba zajít ještě o pár ulic výš, k hotelu Kulm – ten stojí přímo pod tamější šikmou věží. Dnes ten podnik sice patří rodině řeckých rejdařů, ovšem právě tady byla uzavřena památná sázka, právě tady visí Badruttův portrét, právě tady kdysi úřadoval za malým okénkem v pravém křídle honosné budovy.

TOUR

FOTO: HOTEL MONTE ROSA

FOTO: YDO SOL IMAGES

SWISSmag 22

Když Seiler v roce 1891 umíral, vedl v Zermattu impérium čítající 7 hotelů s tisícovkou lůžek. Měl zásadní zásluhy o právě otevřenou železniční trať z Vispu do Zermattu i o pracovní místa pro zástupy chudých walliských horalů. Seilerovo horské impérium

Příští zastávka: Zermatt. Už přes 90 let, od roku 1930, spojuje Svatý Mořic s Zermattem legendární Ledovcový expres, přímý rychlík, jemuž cesta po dobrodružných alpských úzkokolejkách zabere celý pracovní den – tedy 8 hodin. Ale ještě daleko déle než slavný vlak spojují obě střediska dějiny turistiky ve Švýcarsku. Zrovna v době, kdy na opačném konci Švýcarska objevovali první Angličané kouzlo zimní alpské turistiky, dobývali jiní Angličané dobrodružnějšího ražení přes léto walliské vrcholy. Včetně toho nejslavnějšího, který dnes zdobí kdejakou čokoládu. Ano, řeč je o bájném Matterhornu.

Pozor, tahle skála se špičkou 4 478 metrů nad mořem není nejvyšší ve Švýcarsku, ale kdo ji jednou spatří na vlastní oči, už ho nějaký o kousek vyšší kopec zpravidla příliš nezajímá. Touhle fascinací si prošel i jistý Edward Whymper, který se v červenci 1865 stal vůdcem tragické výpravy, jež jako první stanula na vrcholu. Dolů se vrátili jen tři muži ze sedmi, prvovýstup zaplatil životem i jeden z Whymperových urozených přátel, pročež se Matterhorn dostal až na britský královský dvůr. Panovnice tehdy zvažovala zákaz alpských výstupů pro Angličany. Neprošlo to, výstražný efekt zafungoval – jak už to tak bývá – přesně opačně. Popularita švýcarských Alp mezi Angličany obrovsky vzrostla a toho se zručně chopil

jistý Alexander Seiler. Tenhle walliský horský sedlák byl jedním z úplně prvních, kdo rozpoznali ohromný turistický potenciál tehdy značně nehostinných Alp, dokonce už pár let před tragicky proslulou Whymperovou výpravou. V Zermattu si pronajal skomírající penzion a udělal z něj báječně prosperující podnik. V roce 1884 otevřel na nedostižné matterhornské vyhlídce nad Zermattem, 2 222 m n. m., horský grandhotel Riffelalp. Ten funguje dodnes jako přepychový pětihvězdičkový palác. Když Seiler v roce 1891 umíral, vedl v Zermattu impérium čítající 7 hotelů s tisícovkou lůžek. Měl zásadní zásluhy o právě otevřenou železniční trať z Vispu do Zermattu i o pracovní místa pro zástupy chudých walliských

horalů. S manželkou vychovali 16 dětí a jméno Seiler si drží v zermattském hoteliérském byznysu čestné místo dodnes, patří pod něj dva z nejluxusnějších místních hotelů: Mont Cervin Palace a Monte Rosa. Seilerovská pověstná pohostinnost přečkala obrazně už tři století, jeho přínos pro rozvoj turistiky ve Švýcarsku je nezměřitelný. Nemluvě o zapadlé horské pastevecké vísce zvané Zermatt, jež se právě díky Seilerovi už na sklonku 19. století rozrostla v populární letní středisko, zatímco zkraje 21. století patří mezi nejvyhledávanější světové zimní cíle. Za exkluzivní zermattskou lyžovačku s nenahraditelnou kulisou Matterhornu si praví milovníci bílého cirkusu ochotně připlatí.

TOUR

SWISSmag Hotelová Dračí skála

FOTO: PPR MEDIA RELATIONS AG

Lucernské jezero v samém srdci Švýcarska je hotelovým byznysem obsypané. Není divu. Čarokrásná krajina plná legend a mýtů přitahuje turisty z celého světa podobně jako Dračí skála vysoko nad vodou mraky. Řeč je o lucernské hoře Pilatus, která má saň ve znaku a jejíž nejvyšší z mnoha rozeklaných vrcholů připomínajících dračí zuby dosahuje 2 132 metrů nad mořem. Od roku 1889 na horu jezdí nejstrmější železnice světa, koleje s šokujícím sklonem až 48 % Pilatus proslavily po celém světě. Naopak skalní hotely bychom mohli klidně nazvat takovým malým místním tajemstvím. Tenhle příběh působí ještě o fous záhadněji, vezmeme-li v úvahu, že hosté se na skále ubytovávali daleko dřív, než tam vysupěl první, tehdy ještě parní vlak.

Průkopnický pilatusovský hotel přitom nestál na vrcholovém hřebeni, nýbrž v sedle Klimsen, zhruba o 200 výškových metrů níž, v místech, kde se dnes tyčí horská kaplička, v níž se koná bohoslužba jen jednou ročně (vždy třetí neděli v srpnu), zato za každého počasí. Hotel s 50 postelemi, který tam otevřel už v roce 1860 hergiswilský průkopník turistiky na jezeře Kaspar Blättler, šel k zemi až o 107 let později. V jeho nejslavnější éře, pár let po otevření, býval Klimsen exkluzivní hotel, nehledě na drsný výstup, který ani dnes není úplně pro každého. Lidé zjevně bývali ztepilejší. Pro představu o dobových poměrech pár čísel: nocleh stál 6 franků, snídaně 1 frank, večeře 2 franky. Nosič zavazadla byl za 3 franky, kůň nebo mula za 10 franků a vynesení dvěma siláky na sedačce vyšlo na 20 franků. To vše v době, kdy denní mzda dělala zhruba 2 franky.

Od roku 1889 na horu jezdí nejstrmější železnice světa, koleje s šokujícím sklonem až 48 % Pilatus proslavily po celém světě.

FOTO: ARMIN GRAESSL

Jen je dobré připravit se na to, že spánek bude na skále pravděpodobně krátký navzdory komfortu dvou současných pilatusovských hotelů – moderního Bellevue i velkoryse vyspraveného stoletého Kulmu. Po vydatné dlouhé večeři namísto dlouhého vyspávání obvykle následuje časný budíček, ať kvůli božímu východu slunce nad Švýcarskem, nebo kvůli ranní pastvě sošných kozorožců.

César Ritz Světově nejslavnější hoteliérské jméno pochází – jak jinak – ze Švýcarska. Konkrétně z walliské horské vsi Niederwald. César Ritz, nejmladší ze 13 potomků chudého horského rolníka, se ovšem namísto rodné země prosadil s konceptem luxusního ubytování ve světě. K jeho nejslavnějším počinům patří londýnský či pařížský hotel Ritz. Do dějin pohostinského byznysu se zapsal jako „Král hoteliérů a hoteliér králů“, byl pověstný pedant na hotelovou hygienu a památné je také jeho krédo „Host má vždycky pravdu.“ FOTO: RAINER EDER

Roku 1890 přibyl na skále tehdy třetí hotel, dostal název Kulm. Ve své době to bylo revoluční zjevení: hosty tam rozmazlovali parním topením, vodou z kohoutku či elektrickým světlem. A také vyhlášenou kuchyní, která přečkala až do dneška, kdy už tam často obsluhuje dokonce i český personál. Vybrané menu se na skále podává tradičně v sále královny Viktorie. Jen hosté už tam málokdy stoupají po svých, natož na hřbetě muly. Pětihodinový výstup nahradila půlhodinová exkluzivní vyjížďka nejstrmější železnicí světa z roku 1889. Díky téhle dráze z Alpnachstadu i protilehlé lanovce z roku 1956 z Kriense připomíná občas Pilatus za slunných dní alpský Václavák. Zato když vpodvečer odjedou poslední výletníci, promění se tajuplná Dračí skála se záhadnou Dračí jeskyní (což je ve skutečnosti umělá vyhlídková chodba nad městem z roku 1904) v tiché místo legend pro hrstku hotelových hostů. FOTO: ARMIN GRAESSL

Tou dobou – konkrétně v roce 1868 – se na Pilatus nechala na hřbetě muly vynést britská královna Viktorie s osmičlenným doprovodem. Nocovala ovšem na hřebeni, v původním dřevěném hotelu Bellevue, kde měli mimo jiné vlastní chov prasat a který později vyhořel. Místo něj dnes stojí nad vrcholovou stanicí nejstrmější železnice světa moderní kruhový hotel stejného jména z druhé poloviny 20. století. Panovnice se nezalekla ani dračích legend, spojovaných s lucernským vrcholem, ba ani vražedné aféry hotelu Bellevue: v zimě 1863 tam kdosi 120 ranami nožem zamordoval zimního strážce. Na Dračí skále pobýval i jiný slavný host: v roce 1870 se tam ubytoval hudební skladatel Richard Wagner, dokonce mu tam podle pověsti vynesli z Alpnachu klavír. Drsná Dračí skála, která tvoří ostrou hranici mezi alpským předhůřím a hradbou velehor, mohla německému umělci poskytnout slušnou porci inspirace k tvorbě.

TÉMA

SWISSmag

Lucernu Text: Ferdinand Ferro

Parní pýcha

Švýcarsko je železniční velmoc, přesto nebude řeč o parních mašinkách. Zveme vás na výpravu do časů, kdy ještě železnice ve Švýcarsku neexistovala. Vydejte se po stopách parníků na Lucernském jezeře.

FOTO: SGV

íše se rok 1835. Po Lucernském jezeře se pravidelně plaví nákladní čluny, které zásobují karavany nosičů na úpatí Alp. Jejich úkolem je přejít dvoutisícový Gotthardský průsmyk. Než sem dorazí železnice, potrvá to ještě pár desítek let. Po kolejích bude možné pod Gotthardem cestovat poprvé až v roce 1882. Onoho roku 1835 vystupuje na břehu jezera místní obchodník Casimir Friedrich Knörr s revolučním plánem: „Postavím paroplavbu!“ oznamuje užaslým měšťanům. Trvá to pouhé dva roky, než na jezero vypluje první paroloď pro nákladní i osobní dopravu. Velká sláva má datum 24. září 1837 a parník nese hrdé jméno Stadt Luzern.

Majestátní loď tohoto jména je ikonou lucernské paroplavby i v roce 2021. Už to sice není onen původní Knörrův parník, tenhle byl postaven až v roce 1928, ale je to nezpochybnitelná parní pýcha Lucernu. Právě na palubě Města Lucernu se plavila během státní návštěvy Švýcarska zjara 1980 britská královna Alžběta II. Právě na téhle lodi mohou pasažéři 1. třídy od té doby poobědvat v Královnině salonku. A právě Stadt Luzern vyplouvá letos na jaře z lucernských loděnic plnou parou zpátky na vodu po totální renovaci.

Zachraňte paroplavbu!

Lucernské rejdařství Schifffahrtsgesellschaft des Vierwaldstättersees (SGV, www.lakelucerne.ch) je největší v celém Švýcarsku, a to nejméně podle třech měřítek: 1) podle popularity u pasažérů (mimo virovou paniku běžně vozí okolo 2,5 milionu lidí ročně); 2) podle celkového počtu 20 lodí; 3) podle úctyhodné sbírky parníků: má jich celkem pět. Nejstarší Uri se plaví od roku 1901, Unterwalden má v rodném listě letopočet 1902, Schiller 1906, Galia 1913 a konečně Stadt Luzern 1928.

Za unikátní historickou flotilu vděčí lucernská paroplavba do značné míry spolku nadšenců, který si říká Parní přátelé Vierwaldstättersee. Tihle patrioti v 50. a 60. letech 20. století během rozsáhlé motorové modernizace spustili povyk a vymodlili si – i díky vydatným příspěvkům z vlastních kapes – záchranu posledních pěti parních plavidel pro pozdější generace. Parníky už dnes nejezdí na uhlí, pohání je topný olej. Ovšem pozorovat na palubě během plavby pravidelný chod nablýskané stoleté strojovny i kmitající strojníky s olejničkami v podpalubí, to je zážitek jako z předminulého století. Podobně jako když kapitán během přistávání u každé zastávky vyběhne zpoza hlavního kormidla k bočnímu ovládání a komunikuje se strojníky v podpalubí skrze palubní telefony, kterak mají při jemném manévrování ovládat chod stroje. A tohle se děje během klasické plavby mezi přístavy v Lucernu a Flüelenu, tedy na lince následující dávné obchodní stezky, vždy nejméně desetkrát. Takřka tříhodinová plavba nabízí velkolepou exkurzi do dějin Švýcarska. Kde byste se měli rozhodně zastavit?

Parník Unterwalden má v rodném listě letopočet 1902

Šlágry na jezeře

Už první zastávka může být sama o sobě klidně celodenní: světově obdivované lucernské dopravní muzeum Verkehrshaus zdobí obligátní historické sbírky, ale také moderní interaktivní exponáty. Nechybí řez funkčním parním strojem, což je pro současné děti něco jako sci-fi, nebo různé virtuální atrakce jako pilotní a strojvůdcovské simulátory nebo překvapivě náročná obsluha jeřábu v kontejnerovém překladišti. Perlou je velkolepá gotthardská modelová železnice. Pak jsou tu dvě přístaviště na úpatí „královny hor“ Rigi. Z Weggisu stoupá k vrcholu lanovka s konečnou stanicí u termálních lázní Rigi-Kaltbad a kousek od nejkrásnější vyhlídky na jezero. Z Vitznau šplhá na Rigi nejstarší zubačka Evropy z roku 1871, letos slaví 150. narozeniny. Následuje Beckenried, odkud lze lanovkou vyjet na populární vyhlídku Klewenalp s malým rodinným turistickým střediskem a pestrou nabídkou nenáročných dětských aktivit. Zdarma tu půjčují dětská odrážedla i s přilbou, je tu lákavá síť cyklotras nebo bosá stezka pro přírodní relax chodidel.

Secesní luxus je na palubách parníků všudypřítomný

FOTO: SGV

SWISSmag

FOTO: SGV

TÉMA

Stadt Luzern: ikonická loď lucernské flotily vyplouvá letos na jaře z městských loděnic po totální renovaci

FOTO: SGV

Nejstarší parní lodí na Lucernském jezeře je Uri, která se plaví od roku 1901

Gersau je proslulé nejpřívětivějším švýcarským hostelem, posazeným přímo na břehu jezera, můžete tu také naskočit na nejkrásnější autobusovou linku ve Švýcarsku, která pendluje po jezerní silnici v půlhodinovém taktu mezi stanicemi vlaků v Brunnenu a Küssnachtu. Přístav Treib vybízí k exkurzi na pohádkovou vyhlídku Seelisberg, asi 400 metrů nad hladinou jezera. Komu se nechce šlapat pěšky, ten se může vyvézt pozemní lanovkou. Vlastně z toho může být náramný polookruh s cílem na švýcarské národní louce Rütli: i tam parník zastavuje a ze Seelisbergu se tam dá snadno seběhnout.

A to už jste v kraji mytického Wilhelma Tella, hrdého sedláka, který se před víc než sedmi stoletími vzepřel diktátu Habsburků a stal se předobrazem pověstné švýcarské neutrality. Jak to vlastně bylo? To už nikdo přesně nezjistí, legenda praví zhruba toto: na náměstí v Altdorfu odmítl Tell smeknout klobouk před habsburským správcem, byl za to odsouzen do vězení, ovšem dostal šanci vykoupit se trefou šípem z kuše do jablka usazeného na hlavě vlastního syna. To mu vyšlo, ale jelikož dalším šípem chtěl zlikvidovat habsburského správce, poslali ho lodní eskortou do habsburského vězení v Küssnachtu. Jenže na jezeře se strhla bouře, lodníci Tella rozvázali, aby jim pomohl, sedlák neváhal a prchnul z lodi.

Slavný Tellův útěk se uskutečnil v místě zvaném Tellsplatte, to je další přístaviště parníků a dnes tam stojí kaplička s malovanými výjevy z Tellova života. Aby byl příběh úplný: Tell po břehu skrz lesy doběhl do Küssnachtu a habsburského tyrana švýcarských sedláků sprovodil ze světa. A na louce Rütli se někdy tou dobou sešli praotcové zakladatelé Švýcarska: zástupci tří prvních kantonů (Uri, Schwyz a Unterwalden) tam podepsali 1. srpna 1291 spříseženstvo neboli Eidgenossenschaft na společnou obranu proti Habsburkům. Časem se přidávaly další kantony, dnes je jich 26 a Schweizerische Eidgenossenschaft je oficiálním názvem Švýcarska.

Jeden z nejkrásnějších výhledů na jezero je z vrcholu dvoutisícové hory Pilatus nad Lucernem

FOTO: RAINER EDER

SWISSmag

FOTO: PILATUS.CH

TÉMA

Adrenalin na Dračí skále přináší lanový park v mezistanici pilatusovské lanovky Fräkmüntegg, mají tu zabezpečené lanové cesty pro děti už od 4 let

Zlatý okruh na Dračí skálu

tom, že údajná dračí jeskyně na vrcholu je ve Vedle páteřní plavby krajem švýcarských národ- skutečnosti uměle vytesaným vyhlídkovým ních legend z Lucernu do Flüelenu a zpět obslu- ochozem pro turisty z počátku 20. století? huje rejdařství SGV na jezeře Vierwaldstättersee V každém případě je shora báječný také další linky. Jedna obzvlášť oblíbená směřuje výhled na jezero a zdola zase na skálu. Ne na úpatí lucernské „dračí skály“ Pilatus. nadarmo se tomuhle výletu říká Zlatý okruh: Horský masiv se zubatou řadou vrcholů, v Lucernu naskočíte na parník, zhruba po z nichž ten nejvyšší dosahuje 2 132 m n. hodině plavby se vylodíte v Alpnachstadu, m., je opředen spoustou legend, ať o Pilazde za minutu pohodlně podběhnete tovi Pontském, jehož neklidná duše údajně podchodem dálnici i železnici a naskočíte spočívá kdesi na svazích hory a způsobuje rovnou na nejstrmější železnici světa – ohronevyzpytatelnost pilatusovského počasí, nebo mující pilatusovskou zubačku se závratným o dracích, kteří jsou symbolem skály. Co na sklonem kolejí až 48 %!

Lucernské jezero Vierwaldstättersee Vodní plocha:......................................114 km2 Maximální hloubka:..............................214 m Nadmořská výška hladiny:.................434 m Délka pobřeží:...................................... 144 km Přítok + odtok:.............................. řeka Reuss Pobřežní kantony:......Lucern, Nidwalden, Obwalden, Schwyz, Uri Rejdařství:........ SGV (www.lakelucerne.ch)

FOTO: PLIATUS.CH

Hra světel na vrcholu Pilatusu bývá za úsvitu i za soumraku čarokrásná

Pro názornější představu, v jakém svahu jsou ty koleje usazené, si můžete zkusit na vrchol vyběhnout i pěšky. Zabere to okolo pěti hodin, převýšení 1 600 metrů vypadá sice drasticky, ale zvládne ho i šestileté dítě – ve finiši pod vrcholem dokonce snad snáz než vyčerpaný dospělý. Pochod je to dost pestrý: od klikatých lesních stezek a blízkých vyhlídek na koleje přes pastviny plné zvonících kravských stád až k panoramatickým vyhlídkám nad hranici lesa. Taky půjdete okolo „polní ledničky“ napěchované alpskými sýry vyrobenými místním farmářem přímo na svahu Pilatusu. Vyberete si podle libosti a do kasičky vložíte obnos předepsaný na zvoleném bloku sýra. Mňam!

S trochou štěstí pozdravíte během výstupu na pastvě ikonické kozorožce. Kdyby se vám vyhýbali, objednejte si nocleh v jednom ze dvou vrcholových hotelů a ráno si zkuste nahoře přivstat na jejich pastvu. Fantastickým bonusem může být za dobrého počasí ještě spektakulární východ slunce nad Alpami. Dolů z Pilatusu pokračuje Zlatý okruh druhou stranou a znovu to může být zábava na celý den. Lucernské předměstí Kriens spojuje s Pilatusem moderní kabinková lanovka, ale byla by škoda fičet rovnou dolů. V mezistanici Fräkmüntegg se dá dovádět dlouhé hodiny v lanovém parku na trasách různé obtížnosti už od 4 let věku, další dobrodružství nabízí

zdejší letní vyhlídková bobová dráha, oblíbená jsou i pikniková ohniště. Dobroty na ohni se dají dobře opékat i v další mezistanici lanovky Krienseregg s velkým přírodním hřištěm pro nejmenší turisty. Areál nese název Piluland a dost často se tady potuluje obří plyšový maskot skály, dráček Pilu. Žádný strach, není to strašidelná příšera, ale hravý kamarád. Pilatusovský Zlatý okruh finišuje v hypermoderním tříčlánkovém trolejbusu lucernské linky číslo 1, s níž to trvá zpátky k přístavišti parníků (do zastávky Bahnhof čili nádraží) přibližně čtvrt hodiny. A rovnou můžete naskočit na další lucernský parník.

TÉMA FOTO: SGV

SWISSmag Perla 21. století: MS Diamant

FOTO: SGV

Luxus 21. století na palubě moderní hybridní lodi Diamant

FOTO: SGV

Totálním protikladem historických parníků na Lucernském jezeře je supermoderní pětipatrová motorová loď Diamant z roku 2017. Má celkem čtyři motory (dva dieselové a dva elektrické), podvodní okna v dětské „Nautilově“ herně na přídi, miniaturní bazének (či spíš brouzdaliště) pro dětské šplouchání na zádi, v 1. třídě funguje navíc tzv. Kompass Lounge, jenž se točí v závislosti na pohybu lodi podle světových stran. Kdy jezdí parníky a kdy motorové lodi? Základ je daný: z Lucernu do Flüelenu a zpět se pluje podle jízdního řádu v hodinovém taktu přibližně mezi 9. a 16. hodinou, každodenní lehce proměnlivé nasazení konkrétních strojů najdete na webu www.lakelucerne.ch, zadáte-li do vyhledávacího okénka v horním rohu stránky heslo „Einsatz“.

Brouzdaliště na zádi Diamantu osvěží za parných letních dní

Diamant je novodobou pýchou Lucernského jezera, modernější linkovou loď nenajdete

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Na Pilatus vyjedou nové vozy

FOTO: SGV

FOTO: PILATUS.CH

Investice v hodnotě 55 milionů švýcarských franků přinese do roku 2023 totální obnovu vozového parku nejstrmější železnice světa. Trať se sklonem až 48 % na třech nejstrmějších úsecích vede z Alpnachstadu na pobřeží Lucernského jezera na dvoutisícovou skálu Pilatus nad Lucernem, převýšení činí zhruba 1 600 metrů. Dosavadní vozy jsou desítky let staré, nové vagony švýcarské značky Stadler nejenže přinesou modernější komfort díky štědřejšímu prosklení, naroste také kapacita (o 8 lidí na 48 pasažérů), ale hlavně umožní zvýšit na nejstrmější trati světa rychlost, a tedy dostat dopravu do půlhodinového taktu, ideálně navazujícího na vlakové přípoje z Lucernu. Společnost Pilatusbahnen uhradí nákup nových vozidel převážně z vlastních zdrojů. www.pilatus.ch

Nejstrmější ozubnicová železnice světa šplhá z Alpnachstadu na Pilatus pod sklonem až 48 %

Futuristický katamaran pendluje každou hodinu na lince Lucern – Bürgenstock

TOUR

SWISSmag

Text: Ferdinand Ferro

Galerie novinek

v železničním ráji Švýcaři jsou obdivováni coby mistři světa v kolejovém cestování: žádný národ na světě nejezdí vlakem víc než oni. Obliba veřejné dopravy se drží vysoko i díky neustálému zdokonalování služeb. Tady je výběr zlepšováků z poslední doby.

Tunel Ceneri u Lugana

Má zlatý lak, je půvabný zvenčí a pohodlný uvnitř. Nový vlak Traverso značky Stadler vyrazil na ikonickou horskou Gotthardskou železnici, otevřenou v roce 1882. Nový je i provozovatel spojení, namísto Švýcarských spolkových drah SBB převzala v prosinci 2020 provoz přes Gotthard firma Südostbahn (SOB). Zároveň se vrátil do jízdních řádů dvouhodinový takt střídavých přímých vlaků z Curychu / Basileje a Lucernu na jih s přestupní návazností v Arth-Goldau do hodinového taktu dál na Gotthard. Památná místa horského Gotthardu, jako jsou kolejové smyčky v okolí barokního kostelíka ve Wassenu (jejž vlak během klesání či stoupání objede třikrát) či spirálové tunely v ticinském údolí Leventina tak budou zase snáz dostupná. Loni se muselo cestou ze severu přestupovat v Erstfeldu, který měl přitom paradoxně přímé spojení až do Milána, neboť některé gotthardské zastávkové spoje končily až v Itálii. SBB si na horském Gotthardu podržely svůj prémiový zážitkový vlak Gotthard Panorama Express, který nadále jezdí jednou denně v každém směru mezi Lucernským a Luganským jezerem.

Nebyla to zdaleka taková sláva jako v roce 2016, kdy Švýcaři pod Alpami otevírali nejdelší železniční tunel světa za osobní přítomnosti mnoha elitních politiků včetně německé kancléřky Angely Merkel, přesto je nový ticinský tunel Ceneri mezi Bellinzonou a Luganem dalším zásadním milníkem švýcarské železniční dopravy. Oproti rekordnímu Gotthardu, který měří 57 km, je sice Ceneri se svými 15 km „prckem“, ovšem pro dopravu na páteřní severojižní transalpské ose mezi Curychem a Milánem má neméně zásadní význam. Tohle klíčové železniční spojení se navzdory velehorám na trase totiž díky nově otevřenému tunelu Ceneri stává prakticky rovinkou bez náročnějších stoupání či klesání. To umožní především daleko plynulejší pohyb nákladních vlaků, kvůli nimž se stavělo toto spojení především, s vysoce vítaným „vedlejším efektem“ v podobě dalšího výrazného zrychlení osobní dopravy. Z Curychu do Lugana lze poprvé v dějinách dojet pod 2 hodiny (o 20 minut rychleji než loni), cestovní čas z Curychu do Milána se přiblížil ke 3 hodinám. FOTO: ALPTRANSIT SAN GOTTARDO

FOTO: SCHWEIZERISCHE SÜDOSTBAHN AG / MARKUS SCHÄLLI

Zlatý gotthardský vlak

TOUR

FOTO: RHÄTISCHE BAHN AG

SWISSmag 36

Rhétský Capricorn Allegra, Alvra a nejnověji Capricorn. Rhétská dráha, populární provozovatel bezmála 400 km alpských úzkokolejek včetně úseků na seznamu UNESCO Albula a Bernina v největším švýcarském kantonu Graubünden, nadále masivně obnovuje svoji železniční flotilu, jejímž základem se namísto vagonků s mašinkami nově stávají moderní kompaktní jednotky. K soupravám Allegra (slouží jako vícesystémové univerzální tažné stroje v celé síti RhB) a Alvra (fungují jako push/pull soupravy na spektakulární albulské dráze z Churu do Svatého Mořice) se přiřadil nejčerstvěji právě

Capricorn alias kozorožec, ikonické zvíře Graubündenu, které je vyobrazené i na kantonální vlajce a vozí ho hrdě na svých přídích i rhétské vlaky. RhB si objednaly u firmy Stadler bezmála 60 těchto souprav, které se stanou páteří vozového parku společnosti. Pikantním detailem pro milovníky železnic je přenos výhledu z kokpitu strojvůdce Capricorna na monitory pro cestující uvnitř soupravy. RhB díky probíhajícím dodávkám Capricornů vstupuje do roku 2021 uprostřed historicky největší modernizace své flotily, tyto moderní čtyřdílné úzkorozchodné jednotky umí jezdit tempem až 120 km/h.

150 let zubačky na Rigi V roce 1871 vyjela z Vitznau na švýcarskou horu Rigi nad Lucernským jezerem první evropská ozubnicová železnice. Patent na tento pohon vlaků ve strmém horském terénu si nechal zapsat Niklaus Riggenbach, který osobně řídil první vlak. Významné švýcarské kolejové jubileum připomenou velkolepé oslavy, chystané na jarní víkend 22. a 23. května 2021, program bude upřesněn na www.rigi.ch. Už den předtím, 21. května 2021, se slavnostně vrátí do provozu po desítkách let muzejního oddechu v Lucernu parní lokomotiva číslo 7 z roku 1873. A protože ani Rigi Bahnen nehodlají zaspat ve švýcarském železničním vylepšování služeb, vyjedou letos na podzim na Rigi úplně nové elektrické nízkopodlažní dvouvozové soupravy značky Stadler. Bude jich celkem šest, každá s kapacitou 125 pevných sedaček v konfiguraci 3+2 v každé řadě + 24 sklopných sedaček, které přinesou variabilitu interiéru pro zimní sáňkařské či lyžařské vybavení nebo v létě pro cyklisty.

Virová panika roku 2020 brutálně omezila provoz dokonce i na švýcarských kolejích, v nejhorších jarních měsících se úplně zastavil například slavný Ledovcový expres. Vlak, který křižuje Alpami už od roku 1930, společně provozují společnosti RhB a MGB. Vynucená pauza a zkažené 90. narozeniny Ledovcového expresu ovšem umožnily dokončení vydařeného redesignu všech vozů populárního nejpomalejšího rychlíku světa, který na zdolání spektakulární úzkokolejky dlouhé 291 km přes 291 mostů a skrz 91 tunelů mezi Zermattem a Svatým Mořicem potřebuje 8 hodin. Nová podoba interiéru vyhlídkového vlaku se odvíjí od prémiového konceptu Glacier Express Excellence Class, což je od roku 2019 nabízená superluxusní třída all inclusive zážitku na kolejích včetně jídla i vybraného vína, ale také elektricky polohovacích křesel od beskydské firmy Borcad. Na pasažéry v nižších třídách pochopitelně čekají běžná sedadla, avšak rovněž zdařile vyladěná. V prémiové Excellence Class pak přibyla palubní kosmetika ve stylu letecké byznys třídy či stylové kožené jmenovky na kufry. FOTO: GLACIER EXPRESS AG

FOTO: SBB CFF FFS

FOTO: RIGI BAHN AG / VENZIN BÜHLER

Lákavější Ledovcový expres

Zpožděný Bombardier finišuje Konečně! Letos už to snad doopravdy klapne. Kanadská firma Bombardier počítá se tím, že v polovině roku 2021 ukončí silně zpožděné dodávky nových dvoupatrových souprav pro SBB. Jednotek nazvaných Dosto si Švýcarské spolkové dráhy objednaly v roce 2010 za 2 miliardy franků původně 59, nakonec jich dostanou 62. Ty tři navíc oproti originálnímu kontraktu mají představovat bezplatnou kompenzaci za mnohaleté zpoždění a nekonečné softwarové problémy při zavádění do provozu. Cestující už se s nimi mohou na švýcarských kolejích setkat pár let, ale vzhledem k problematické spolehlivosti dosud převážně jen na spojích kategorie InterRegio. Přitom se s nimi počítalo především pro páteřní spojení InterCity St. Gallen – Curych – Bern – Ženevské jezero. Vlaky Dosto přinášejí pasažérům oproti současným dvoupatrovým IC soupravám přívětivější interiér a úplně nový dětský herní oddíl.

FOTO: DARIO HAEUSERMANN

SWISSmag 38

FOTO: DARIO HAEUSERMANN

TOUR Mnichov se přiblížil Výrazně se od prosince 2020 zlepšila nabídka železničního spojení mezi Curychem a Mnichovem. Vlaky Eurocity se novou jízdní dobou 4 hodiny na této relaci konečně dotáhly na autobusy, do loňska trvala jízda po kolejích mezi oběma městy téměř 5 hodin. Tedy ne že by nebylo na trati vedoucí mimo jiné okolo Bodamského jezera čím se kochat, ostatně švýcarské dráhy SBB na ni nasazovaly i svůj panoramatický vůz 1. třídy s obrovskými okny zakrojenými až do střechy, ovšem pro cestující byznysmeny je ušetřený čas rozhodně cennější. Navíc se zásadně zvýšila i nabídka přímých vlaků v tomto úseku, nově dostaly dvouhodinový takt. Do budoucna se podle dohody mezi SBB a DB počítá s výrazným vylepšením spojení do Německa, což nyní závisí na úpravách německých tratí. Výhledově, v horizontu zhruba 5 let, se pak počítá s nasazením rychlovlaku Giruno na přímý spoj z jihošvýcarského Lugana až do severoněmeckého Hamburku.

FOTO: EIGER-EXPRESS

Rychleji na Jungfraujoch

Wifi hluboko v Alpách Dlouhá léta to bývalo s volně dostupným internetem na švýcarských kolejích paradoxně mnohem slabší než na těch českých. Signál wifi fungoval pouze na vybraných velkých nádražích a zpravidla pouze na peroně, ve vlaku nezbývalo než spustit pekelně drahá data, nebo si internetové připojení prostě odpustit. Do roku 2021 však vyjely s wifi signálem už desítky švýcarských vlaků, konkrétně prémiové soupravy rychlovlaků Astoro a Giruno. V praxi to znamená, že surfovat se dá nyní spolehlivě a zdarma i uvnitř nejdelších švýcarských tunelů, jimiž tyto soupravy pendlují, wifi vlakovým internetem si můžete zpestřit pobyt na palubách vlaků Astoro a Giruno v nejdelším tunelu světa pod Gotthardem (57 km) stejně jako cestou do velehorského Wallisu pod Lötschbergem (35 km).

Přísně vzato, tohle není kolejová novinka, přesto nesmí v naší železniční galerii chybět. Díky nové lanovce z Grindelwaldu na Eigergletscher se totiž zásadně zrychlila cesta na nejvýš položené nádraží celé Evropy. Stanice Jungfraujoch funguje od roku 1912 v tunelech pod ledovcem Bernských Alp v nadmořské výšce 3 454 m n. m. Dlouhá léta znamenal výjezd z Interlakenu nahoru víc než dvouhodinovou štrapáci se dvěma přestupy, od prosince 2020 se však lze na

Jungfraujoch dostat z Interlakenu už za 96 minut a z nového autobusového terminálu Grindelwald už za 60 minut. Pronikavé zkrácení jízdní doby však není povinností, nýbrž pouze variantou – jednu cestu můžete projet rychleji s lanovkovými vyhlídkami ze vzduchu, druhou pomaleji s klasickými kolejovými panoramaty. Pro milovníky vláčků nadále zůstává v provozu i původní železniční spojení přes Kleine Scheidegg, ať s přestupy v Grindelwaldu, nebo v Lauterbrunnenu.

Švýcarsko vlakem opět česky Po roční virové pauze se letos vrátí na švýcarské koleje i komorní výpravy malých „vlakologických“ skupinek českých turistů s cestovní agenturou www.svycarsko-vlakem.cz. Česky hovořící majitelka agentury a alpská hoteliérka Marketa Meier žije ve Švýcarsku už čtvrt století a na cestách vám velmi ráda povypráví o švýcarském živobytí na vlastní kůži, železniční průvodce Petr Čermák jezdí do Švýcarska pravidelně 20 let a napsal o železničním putování Alpami už tři bedekry, které jsou k dostání na www.mojesvycarsko.com a u dobrých knihkupců. V nabídce www.svycarsko-vlakem.cz jsou tradičně výpravy za kolejovými divy Švýcarska, do rozkvetlého jarního Švýcarska, za největšími krásami Švýcarska i populární prázdninový program rodinného alpského léta s horskými vláčky Rhétské dráhy a nenáročnými výšlapy kolem kolejí.

TOUR

FOTO: AUTORKA

SWISSmag

Martigny Text: Pavla Apostolaki

plné bernardýnů, likérů a dobrého umění Město v jihozápadním koutu Švýcarska působí na první pohled nenápadným dojmem. Jakmile se mu však dostanete pod kůži, poznáte, že je plné příjemných překvapení. 40

AU TO RK A

Destilerie Louis Morand

Tu pravou počáteční chuť Martigny ale objevíte v Distillerie Louis Morand, která pro zájemce pořádá atraktivní prohlídky a degustace. Vcházím do starobylého domu a uvnitř si připadám jak v alchymistické laboratoři. V destilačních kotlích bublají pálenky a vzduchem se nese opojná vůně ovoce. „V okolí Martigny se daří vinné révě a ovoci, proto zde místní obyvatelé odjakživa vyráběli pálenky a likéry. Naše rodinná firma vznikla v roce 1889, kdy můj praděda začal podnikat mezi Itálií a Francií. Potom děda koupil tento dům v Martigny a vznikl celý podnik,“ vypráví Julien Morand. Procházíme spolu celý provoz a na vlastní oči vidím, jak se ovoce mění na lahodné nápoje. „Zralé plody ručně přetřídíme a v závislosti na odrůdě je vložíme do kádě k fermentaci na

ned co se ocitnete v sídle pod Savojskými, Bernskými a Walliskými Alpami, okouzlí vás svou šarmantní atmosférou. Čas zde plyne o poznání pomaleji a místní zajímavosti se vám postupně začnou odkrývat jedna po druhé.

deset až třicet dnů. Pak je velmi pomalu destilujeme v měděném destilačním zařízení, abychom zachovali jedinečnou chuť ovoce. Produkujeme pálenky, likéry, eaux-de-vie (čirý bezbarvý destilát), včetně vyhlášené Williamine, vyrobené z odrůdy hrušky zvané Williams. Ta je pro náš region typická, stejně jako meruňka Luizet, ze které se rodí Abricotine, další charakteristický nápoj v kantonu Wallis,“ říká majitel firmy a na ochutnávku nalévá žlutozelený likér Grand St. Bernard. V ústech cítím alpské bylinky, med a po polknutí se mi do těla rozlévá příjemné teplo. „Naše výroba stále zahrnuje likéry zhotovené podle receptů, které vyvinul praděda na konci devatenáctého století. Museli jsme je však trochu inovovat, abychom se přizpůsobili současným nařízením ohledně výroby alkoholických nápojů. Stejně tak se ve Švýcarsku změnila i tradice pití tvrdého alkoholu. Dříve byl typickým klientem muž ve věku čtyřicet až pětapadesát let. Dnes si na našich nápojích pochutnávají rovněž ženy a mladší generace. Proto neustále pracujeme na logistice. Kromě našeho firemního obchodu distribuujeme produkty do hotelů, kaváren, restaurací, horských chat a do obchodů ve Wallisu,“ dodává Julien Morand. FOTO: AUTORKA

FOT O: 2X

Kde složit hlavu Martigny je město umění a architektury a v tomto duchu se zde turisté mohou ubytovat. Villa Grand Verger z roku 1911, kterou navrhl místní architekt François Besson, poskytuje příjemný komfort ve stylu bed&breakfast.

TOUR

: AUTORKA FOTO

SWISSmag V baru La Streif

Van Gogh mezi Alpami

Po skvělém gastronomickém zážitku přichází čas na umění. Jen málokdo by v osmnáctitisícovém Martigny hledal nejprestižnější výstavní prostor v Evropě, který vznikl souhrou několika událostí. Původně měla na okraji města stát výšková budova se sedmdesáti dvěma byty. Před povolením stavebních prací však musely proběhnout archeologické vykopávky a ty objevily zbytky galo-římské svatyně. I když stavitel Léonard Gianadda dostal od kantonu povolení ji zbourat, rozhodl se vzácnou památku zachovat. Hledal řešení, jak by chrám zakomponoval do La Tour Belvédère, ale všechny jeho nápady vyšly naprázdno. Až zasáhl osud. Po letecké nehodě v roce 1976 zemřel Léonardův mladší bratr Pierre a inženýr se okamžitě rozhodl přeměnit budovu na nadaci, na památku svého sourozence. Vypracoval nové plány, převzal veškeré náklady na stavbu a vybudoval Nadaci Pierra Gianaddy. Vzniklo tak kulturní centrum s výstavním prostorem a archeologickým muzeem, do něhož byla začleněna galo-římská svatyně. Od roku 1978 zde probíhají prestižní dočasné výstavy, jež

Jen málokdo by v osmnáctitisícovém Martigny hledal nejprestižnější výstavní prostor v Evropě, který vznikl souhrou několika událostí.

FOTO: © LES BAINS DE SAILLON

Ochutnávka aperitivů probouzí k akci žaludek, jenž se hlásí o slovo. Vydávám se tedy na jídlo do baru La Streif. Vlastní jej Roland Collombin, známý švýcarský lyžař, dvojnásobný mistr světa ve sjezdu a olympijský stříbrný medailista. V sedmdesátých letech minulého století byl Collombin hvězdou bílých svahů a o tituly se přetahoval se slavným soupeřem Franzem Klammerem. V roce 1974 však utrpěl zranění páteře a i přesto, že se za dvanáct měsíců vrátil na sjezdovku, lyžařskou kariéru nakonec vzdal. Znovu při skoku upadl, zlomil si dva obratle a pár týdnů zůstal paralyzován. Po nepříjemném zážitku se rozhodl ukončit kariéru. Rychlé skluznice vyměnil za vinohrady a pustil se do pěstování a prodeje vína. K tomu začal provozovat penzion ve Versegères a v Martigny otevřel svůj bar, jehož specialitou je sýr Raclette. V La Streif jej servírují na několik chodů (kolik plátků chcete, tolik jich postupně dostanete) a kromě brambůrek ve slupce jej doprovází i nakládaná cibulka, okurky Cornichons a papričky.

prezentují díla ze soukromých sbírek a největších muzeí na světě. Za tu dobu navštívilo nadaci přibližně deset milionů milovníků umění, kteří například zhlédli tvorbu Van Gogha, Picassa, Rodina, Giacomettiho, Schieleho, Lautreca či Chagalla. Nadace si ale zakládá na pestrém a různorodém programu. Na výstavách střídá umělce i umělecké směry, představuje fotografii, textil, architekturu, archeologii nebo hudbu.

Wellness mezi vinicemi Chcete-li si po prohlídce města trochu odpočinout, zajeďte do třináct kilometrů vzdálené obce Saillon. Autobus č. 311 (stojí na zastávce u železničního nádraží v Martigny) vás za půl hodinky zaveze přímo do termálního komplexu Les Bains de Saillon. Lázně stojí v blízkosti vinohradů a poskytují relaxaci ve třech termálních bazénech (32–34 °C), v termální řece, sportovním plaveckém bazénu (28 °C), saunové vesničce a v turecké lázni. Pro ubytování pak slouží čtyřhvězdičkový hotel s nádherným výhledem na Alpy.

FOTO: FONDATION BARRY

Expozice plná hafanů

V muzeu, kde zní psí štěkot, se vám asi nepoštěstí být každý den. V Barrylandu je přítomnost bernardýnů každodenní realitou a čtyřnozí miláčkové lákají děti i dospělé. Živé psí muzeum vzniklo díky nadaci Barry,

která v Martigny vytvořila světové centrum chovu bernardýnů. V roce 2005 převzala od kanovníků z hospice z Velkého Svatobernardského průsmyku všechny psy a založila chovatelskou stanici. Kromě toho shromáždila historické dokumenty a předměty a vybudovala muzeum. V Barrylandu tak vznikla expozice, v níž se turisté dozvědí nejen informace o průsmyku, hospici a o historii chovu bernardýnů, ale s plemenem se přímo osobně setkají. Padesát až devadesát kilogramů vážící huňáči obývají velké vnitřní prostory a venkovní výběhy, které vypadají jako malé zoo. „Přes den jsou bernardýni v Barrylandu a lidé je mohou spatřit při krmení, hraní nebo při spánku. Na noc je převážíme speciálním busem zpátky do chovné stanice a každý den psy střídáme. Od konce jara až do podzimu bernardýny rovněž vozíme do Velkého Svatobernardského průsmyku. V horách již sice lidi nezachraňují, ale milují sníh a procházky v přírodě,“ říká ošetřovatelka Alexandra. Přátelští a chytří bernardýni prožívají v Martigny také své „milostné vztahy“. Štěňátka přicházejí na svět dvakrát až třikrát do roka a jejich narození Barryland vždy s radostí oznamuje. Roztomilé, neohrabané kuličky si pořizují zájemci z celé Evropy a Ameriky, přičemž jeden mazlíček stojí kolem dvou tisíc švýcarských franků. Zbylá štěňata jsou pak podle jejich povahy cvičena jako horští (turističtí), tažní nebo asistenční psi. Tím je zajištěna kontinuita švýcarského národního plemene, jehož chov má tradici dlouhou přes tři sta let.

TOUR

SWISSmag

Text: Roman Zvarič Foto: Switzerland Tourism

Gigantická laboratoř přírodních procesů

Švýcarský národní park Tři dny poté, co RakouskoUhersko vyhlásilo válku Srbsku a zahájilo tak první světovou válku, byl v Graubündenu slavnostně otevřen vůbec první národní park v Alpách a ve střední Evropě. Dnes, o více než století později, je stále jediným svého druhu ve Švýcarsku.

myšlenkou na založení národního parku přišli představitelé Švýcarské společnosti pro ochranu přírody (dnešní Pro Natura) ve snaze ponechat alespoň část stále více kultivované krajiny alpské země přirozenému vývoji. Návrh získal širokou podporu a pro „Parc Naziunal Svizzer” se podařilo vyčlenit 170 čtverečních kilometrů na východě Švýcarska v horním údolí Engadinu a Val Müstair. Jedná se o území v nadmořské výšce od 1 400 do 3 173 metrů v půvabné krajině zvlněných horských pastvin a ledovcových štítů. Pohořím dominuje východní část Piz Pisoc, severní Piz da l’Acqua a Piz Quattervals – vůbec nejvyšší přístupný vrchol ve Švýcarském národním parku (SNP). Pohoří v této oblasti odhalují bohatou geologickou historii a bezpočet druhů hornin. Najdou se zde dokonce stovky dochovaných zkamenělých stop dinosaurů prosauropodů.

TOUR

SWISSmag Park je součástí biosférické rezervace UNESCO, iniciativy zaměřené na ochranu přírodních zdrojů a ekosystémů. Podle přání svých zakladatelů nabízí ideální podmínky pro splnění tří základních cílů: umožnit nerušený rozvoj přírody bez jakéhokoli lidského zásahu, zkoumat následné přírodní procesy a informovat návštěvníky. Tím vším národní park přispívá k udržitelnému rozvoji regionu.

Žádná květina ani větvička

Na rozdíl od národních parků například ve Spojených státech, kde jsou předpisy spíše laxní a podřizují se podpoře cestovního ruchu, je SNP již od počátků své existence „kompletní přírodní rezervací“. V celém parku je přísně zakázána jakákoli lidská činnost: lov, rybolov, pastva, sečení, kácení dřeva, tvorba hnoje. Návštěvníci nesmějí kempovat, rozdělávat ohně, jezdit na kole, na koni, mít s sebou psy, pohybovat se mimo vyznačené stezky a vůbec dělat cokoli, co by zanechalo stopu. „Žádná květina ani větvička nesmí být utržena, žádné zvíře zabito a žádný kámen odstraněn. Také všechny padlé stromy musí zůstat nedotčené. Jedině tímto způsobem bude zajištěna absolutní ochrana přírody, rostlin a zvířat a jedině tak příroda zůstane dominantní,“ napsal ve 20. letech jeden ze zakladatelů SNP Carl Joseph Schröter.

Fascination Swiss National Park Na fascinující procházku parkem zve nová kniha „Fascination Swiss National Park”. Autorem třísetstránkové publikace s mnoha fotografiemi a ilustracemi, která originálním způsobem přibližuje nespoutanou a divokou alpskou krajinu, je Hans Lozza, jenž na území SNP strávil stovky hodin ve všech ročních obdobích. Kniha vyšla v říjnu ve vydavatelství Werd & Weber Verlag.

Zkrátka odnést byste si měli jen fotografie a zážitky z pozorování přírodních krás, zvířat, rostlin a rozmanitých skalních útvarů. A za sebou zanechat pouze otisky v půdě některé ze stezek, jejichž nepříliš hustou sítí je park protkán. Motivace pro takto přísně nastavená pravidla částečně vycházela z etických pohnutek, především však bylo jejich cílem zajistit nejlepší možné podmínky pro vědecký výzkum. V ideálním případě by se mělo podařit nastartovat proces tzv. retrográdní sukcese, který postupně povede k obnovení původní biocenózy, jaká zde existovala předtím, než do Alp poprvé vstoupil člověk. To je mnohem důležitější než přilákat množství návštěvníků na okouzlující výhledy a exotické přírodní jevy. Dnes je zřejmé, že odlehlá a řídce osídlená oblast v rétorománsky mluvícím regionu poblíž italské hranice byla pro založení parku vybrána skvěle. Po více než století, kdy lidé zůstávají v pozadí a jsou pouze svědky evoluce, panuje v této působivé části alpské krajiny skutečná divočina s ojedinělou flórou a faunou. Švýcarský národní park se tak stal gigantickou venkovní laboratoří, kde lze pozorovat přírodní procesy ve zcela přirozeném prostředí bez vnějších zásahů.

Žádná květina ani větvička nesmí být utržena, žádné zvíře zabito a žádný kámen odstraněn. Také všechny padlé stromy musí zůstat nedotčené. Fascinující flóra a fauna

Po území SNP se vine přibližně 100 km pěších stezek různé obtížnosti, z nichž lze pozorovat chráněné rostliny i zdejší obyvatele v jejich přirozeném habitatu. Zhruba třetinu rozlohy parku pokrývají borové a smíšené lesy, v nichž rostou převážně modříny, smrky, borovice limba a horské borovice. Mezi lesy se vlní louky poseté lučními květy v čele s protěží alpskou (neboli plesnivcem alpským, resp. Edelweiss) – švýcarskou národní květinou. Dále zde roste hořec, alpská růže, astra alpská, vanilková orchidej, pryskyřník trpasličí a množství rozmanitých květin s tvarem zvonu. V lesích je záplava hub, meze lemují neproniknutelná houští bodláků, skály a kameny jsou obrostlé mechem, v nejvyšších nadmořských

Dobří kozorožci se vracejí V červnu loňského roku uběhlo 100 let od úspěšného zakončení dobrodružného přesídlení alpského kozorožce zpět do oblasti Švýcarského národního parku. Není náhodou, že kozorožec alpský či horský je považován za krále Alp. Během evoluce se dokonale přizpůsobil vysokohorskému prostředí, s přehledem se pohybuje po neskutečně strmých svazích i takřka kolmých skalních stěnách, kde navíc uprostřed divokých sněhových bouří dokáže zachovat obdivuhodný klid. Kozorožec již odpradávna představuje bájný symbol síly, vytrvalosti a vůle žít v nevlídném prostředí. A přesto ho lidé v období od 16. do 19. století téměř vyhubili. Před vyhynutím vzácné zvíře paradoxně zachránila lovecká vášeň italského krále Viktora Emanuela II. – posledních pár desítek kousků přežilo v monarchově osobním a přísně střeženém loveckém rajónu v Gran Paradiso mezi údolím Aosta a oblastí Piemont. První snahy o organizovanou záchranu kozorožců a jejich přesídlení zpět do Graubündenu se datují do 70. let 19. století. Zmíněný italský panovník i jeho nástupce Umberto I. však sveřepě odmítali poskytnout zvířata na množení. Švýcaři frustrovaní z neúspěšných jednání proto nakonec najali pytláky, kteří začátkem 20. století v průběhu několika let propašovali přes hranice celkem 59 mladých kozorožců (kdyby italští pohraničníci pytláky přistihli, hrozil by jim trest smrti). Většina těchto zvířat vyrostla v zoologické zahradě v St. Gallenu. Dne 20. června 1920 byli převezeni zvláštním vlakem do Zernezu – kde je na nádraží slavnostně přivítala dechovka a davy lidí – a vypuštěni do Švýcarského národního parku. Díky této akci se populace kozorožců rychle vzpamatovala a v současnosti jich žije v Alpách kolem 40 000.

TOUR

SWISSmag 48

výškách bují ledovcová vegetace. To vše je důležitou součástí ekosystému parku, stejně jako ikoničtí kozorožci a kamzíci často odvážně balancující na hranách a výstupcích strmých skal. Kromě těchto dvou úžasných zvířat mohou pozorní návštěvníci spatřit také jeleny, losy, vlky, rysy, lišky, hraboše, horské zajíce, supy, a dokonce i orla skalního. Mezi nejatraktivnější zástupce místní fauny patří několik medvědů hnědých. Počátkem 20. století zde byli vyhubeni, ale díky úsilí ochránců přírody se podařilo tyto obdivuhodné predátory pochytat v jiných částech Švýcarska a přesídlit je zpět do této oblasti, kam odjakživa patřili. Nejspíš právě díky tomuto stěhování mají zdejší medvědi toulavou krev a občas si vyrazí na vandr až do Itálie, ale vždy se zase spolehlivě vracejí do svého nového domova. Na jakékoli procházce či túře pravděpodobně narazíte na sviště, o které se v parku téměř zakopává. Mají doupata všude na otevřených loukách, a zatímco se většina skupinky spokojeně cpe trávou, několik „hlídačů“ zůstává ve střehu a sleduje oblohu. Jakmile spatří nějakého dravce, ostře zapískají a všichni svišti jako mávnutím kouzelného proutku okamžitě zmizí ve svých dírách.

Modré stezky jsou technicky obtížné, mohou zahrnovat horolezecké pasáže nebo přechody přes ledovec, a proto je nutné mít s sebou odpovídající výstroj. Žlutá, červená, modrá

Stezky v národním parku jsou podle obtížnosti a potřebného, resp. doporučeného vybavení rozděleny do tří kategorií: žluté (snadné), červené (středně obtížné) a modré (vysokohorské, velmi obtížné). Žluté nevyžadují žádné zvláštní schopnosti a vybavení. Červené jsou doporučeny pouze pro návštěvníky v dobré fyzické kondici a s pohorkami na nohou, protože některé části stezek mají hodně strmý sklon a jiné bývají kluzké. Modré stezky jsou technicky obtížné, mohou zahrnovat horolezecké pasáže nebo přechody přes ledovec, a proto je nutné mít s sebou odpovídající výstroj. V každém případě je dobré být i na snadných stezkách neustále ve střehu, abyste se vyhnuli pádům a úrazům typu podvrtnutí kotníku apod. Ač to zní jako hloupý vtip, ve Švýcarském národním parku

každoročně dojde k několika smrtelným úrazům, kdy se turisté zřítí buď při pózování na fotografii, nebo ve chvíli, kdy fotí své společníky, hledají nejlepší úhel záběru a přitom bez ohlížení přes rameno ustupují dozadu. Další nebezpečí představuje divoká zvěř. Některé druhy zastoupené v parku jsou tak velké, že mohou člověku ublížit. Proto jedno ze základních pravidel zní – držet se od zvěře za všech okolností v dostatečné vzdálenosti.

Čtvero ročních období

Přes zimu bývá park zavřený, ale po zbytek roku nabízí uhrančivou přírodní scenérii podbarvenou sezónními proměnami. Jaro sem většinou přichází později než do jiných švýcarských regionů. První stezky pro veřejnost se otevírají až koncem května, kdy rozkvétají první květiny. Ideálním obdobím

Praktické informace Vstup – 13 oficiálních vchodů slouží pro vstup do parku, žádné vstupné se neplatí Stezky – 21 značených stezek (včetně dvou vysokohorských) o celkové délce zhruba 100 km Návštěvníci – 120 000 za rok Odpočívadla – 18 (rozdělávání ohňů a kempování je zakázáno, kempovat se však může v blízkosti parku na určených místech) pro návštěvu je červen a červenec s dlouhými dny a příjemnými teplotami, kdy nad kvetoucími rostlinami poletuje záplava pestrobarevných motýlů. Tehdy se dá také pozorovat nejvíc zvěře („povinným“ vybavením všech návštěvníků by měl být dalekohled) a navíc pouze v létě je přístupných všech jednadvacet stezek. Na podzim se rychle mění počasí, teplota klesá, půdu brzy začíná pokrývat vrstva sněhu a koncem listopadu SNP zavírá své pomyslné brány, aby zvířata měla přes zimu absolutní klid.

Chata nebo hotel

Jak jsme již zmínili, v SNP platí zákaz kempování, avšak pokud plánujete strávit jeho průzkumem více než jeden den, můžete využít ubytování v horské chatě Chamanna Cluozza vybudované již v roce 1910. Spartánsky zařízená chata v nadmořské výšce 1 882 metrů nabízí jen základní ubytování (s polopenzí) pro 58 hostů ve společných prostorách, avšak je situovaná v samém srdci parku a bývá v provozu od června až do poloviny října. Luxusnější alternativu představuje

Veřejná doprava – 6 zastávek autobusu nedaleko parku Turistické informace – Zernez, S-chanf, Scuol, Val Müstair, Lavin Túry s průvodcem – každé úterý a čtvrtek; jiné termíny lze objednat individuálně Psi – mají vstup zakázán, do parku nesmí dokonce ani s vodítkem Nadmořská výška – od 1 400 m (Clemgia/Scuol) do 3 174 m (Piz Pisoc) Rozloha – 170,3 km2 Park byl založen – 1. srpna 1914 Počet správců – 8 na plný úvazek Více informací: www.nationalpark.ch

Parc Naziunal Il Fuorn – jediný hotel na území chráněné krajiny s bonusem v podobě široko daleko vyhlášené restaurace, kde se servíruje vynikající zvěřina. Mezi lákavé aktivity v těsné blízkosti patří prohlídka malebné vesničky Guarda, kde se můžete vydat na dechberoucí cestu do minulosti mezi nádherně zrekonstruovanými domy ze 17. století. Veškeré informace o Švýcarském národním parku i celé oblasti získáte v návštěvnickém centru v obci Zernez, která je nejen branou do parku, ale také ideálním výchozím bodem pro túry v místech kolem hraničního trojúhelníku Švýcarsko–Itálie– Rakousko.

MATTERHORN

SWISSmag Text: Ferdinand Ferro

Zaostřeno

na Matterhorn Znáte ho z obalů švýcarských čokolád, ale i z nejrůznějších reklam na cokoli, co má na první pohled odkazovat ke Švýcarsku. Matterhorn, nejfotografovanější skála planety, je ikonou Zermattu.

ojedete-li do Zermattu, základem úspěšné mise bude autentická fotka Matterhornu (nebo rovnou selfie s Matterhornem, to podle vaší nátury) ve vašem mobilu. Jak se k ní spolehlivě dopracovat? „S tímhle plánem k nám jezdí nejen zástupy turistů, ale také reportéři a influenceři z celého světa. A jelikož si samozřejmě nepřejeme nic jiného, než aby tu naši slavnou skálu osobně uviděli a krásně vyfotili, každému doporučujeme rezervaci pobytu na dvě noci, tedy tři dny pobytu v Zermattu,“ řekl mi už před lety zermattský mediální guru Pascal Gebert. „Ještě se nestalo, že by si někdo stě-

žoval. Během tří dnů Matterhorn na každého z mraků zaručeně vykoukne, i kdyby z oblohy padaly trakaře.“ Matterhorn je zkrátka klíčem ke Švýcarsku. Málokdo na něj vystoupí, ono je to zrádně nebezpečné, ale každý ho musí aspoň spatřit. Odkud je vlastně vidět nejlépe? „Samozřejmě úplně nejlepší je objednat si hotelový pokoj s jižním výhledem z postele rovnou na skálu,“ rozesmál se Gebert. „Pak můžete nerušeně a v naprostém pohodlí sledovat už časně ráno první paprsky slunce na východní matterhornské stěně, což je slovy nepopsatelné světelné divadlo, to musíte zažít.“

To divadlo lze samozřejmě sledovat i venku, na svěžím alpském vzduchu 1 600 metrů nad mořem. Doprava v Zermattu je přísně elektrická – a není to tak, že by komíny elektráren kouřily jen o pár kilometrů dál, vysoko v Alpách se energie zásluhou tajících ledovců získává z vodních elektráren. Smog tady nehrozí a mlhy jsou vzácným jevem. Nejoblíbenějším místem pro zermattské záběry Matterhornu je místní most přes divokou alpskou bystřinu Mattervispu u kostela, k němuž přiléhá hřbitov s oběťmi té magicky přitažlivé skály. Jsou jich od prvního zlezení v létě 1865 stovky – hned prvovýstup stál

FOTO: PASCAL GERTSCHEN FOTO: © GORNERGRAT BAHN

čtyři lidské životy a podobný počet obětí má skála každý rok i ve 21. století. Bezpečnější je zkrátka obdivovat Matterhorn z uctivé vzdálenosti. Pěkně poslouží i okolní vrcholy, zasíťované veřejnou dopravou. Z každého se otvírá trochu jiný výhled. Z Malého Matterhornu nejvyšší a nejbližší, avšak nejméně komfortní, v bezmála čtyřtisícové nadmořské výšce už se docela špatně dýchá. Ze Sunneggy je to panorama nejdostupnější, podzemní expresní lanovka vyjede do výšky 2 288 m n. m. za pět minut. Navazuje na ni kabina na Rothorn, odtud je letní pohled nejdobrodružnější: na horském kole se spustíte z třítisícové výšky po

sjezdovce, ale nesmíte se skálou kochat příliš, abyste neletěli hlavou napřed přes řidítka. Zdaleka nejpoutavější záběry promítá „matterhornské kino“ v podobě gornergratské ozubnicové železnice. Ta šplhá z Zermattu na vyhlídkovou velehorskou terasu nad hranicí tři tisíc metrů nad mořem už od roku 1898, byla to nejstarší elektrická železnice ve Švýcarsku. Cestou lze podniknout pozoruhodný krátký pěší výsadek ze stanice Riffelberg (2 582 m n. m.) k jezírku Riffelsee, proslulému zrcadlovými hladinovými odrazy Matterhornu. Z vrcholové stanice je přes divoké ledovcové pole směrem k jihu náramný výhled na nejvyšší švýcarský horský

masiv Monte Rosa (4 634 m n. m.), ale každý pohled se beztak otáčí ze všeho nejdřív k západu, kde trčí k nebi dračí zub Matterhornu (4 478 m n. m.). Šéfové dráhy to samozřejmě dobře vědí, a tak pro letošní sezonu přichystali velkolepou vrcholovou novinku. Pod názvem Matterhorn Focus otevřou v létě 2021 multimediální show, věnovanou v první řadě pochopitelně Matterhornu, ale zároveň i okolnímu božskému panoramatu 29 čtyřtisícových vrcholů. Expozice za 9 milionů franků bude mít tři úrovně „zaostření“ na Matterhorn. Těšit se my, milovníci Švýcarska, můžeme na virtuální let paraglidem okolo Matterhornu v houpající se sedačce s 3D brýlemi, virtuální exkurzi na skále ve všech čtyřech ročních obdobích a do třetice detailní pohled na skutečnou skalní ikonu Švýcarska obřími periskopy. Ovšem úplně nejlepší samozřejmě bude, jestliže si najdete svůj nový, zcela neokoukaný úhel pohledu na Matterhorn. Při počtu snímků, které až dosud se skálou vznikly, to bude hodně těžké, ale nemusí to být zhola nemožné. Vždyť alpské počasí je tak náramně nevyzpytatelné.

TOUR

SWISSmag

Text a foto: Zuzana Krčmaříková

Spaly jsme

na úpatí Matterhornu aneb jak chutná slavný Matterhorn trek

Dva týdny do odjezdu do Švýcarska, rok plánovaný termín: Pár dní jen my dvě v horách, s batohem na zádech, co nejdál od civilizace, ale večery strávené pěkně na nějaké horské chatě s vynikajícími alpskými specialitami na talíři doplněnými sklenkou dobrého lokálního vínka, s nádhernými výhledy do krajiny, za zády sílu horských velikánů.

en dva týdny a já ještě ani nevím, kam vlastně pojedeme. A pak ke mně na sociálních sítích začínají přicházet články o tom, jak je letos Zermatt bez asijských turistů, jak je nízká obsazenost horských chat, které se v jiných letech musí rezervovat měsíce dopředu, jak je díky pandemické situaci okolí Matterhornu téměř opuštěné… Víc už číst nemusím, je rozhodnuto. Sedám večer k počítači a po pár hodinách usilovné plánovací práce je to jasné – vyrážíme na legendární Matterhorn trek. Pět dní budeme pozorovat náš vysněný vrchol ze všech možných úhlů, čtyři noci strávíme v útulných chatách, všechny v mnohem vyšších výškách, než může nabídnout naše země, něco málo kolem 65 km, s převýšením rovnajícím se téměř nadmořské výšce právě Matterhornu.

DEN Dobrodružství začíná

Budík je neúprosný stejně jako náš dnešní plán, 02:30 ráno. Nechce se, ale dálky volají. Cesta z Berouna rychle ubíhá, míjíme Rozvadov, Norimberk, Stuttgart, lehce se dotkneme francouzských hranic u Mulhouse a už vjíždíme do vytouženého Švýcarska. Pak už jen Basilej a… Kandersteg! Zde se po delší době ozve naše zákeřná navigace s hláškou roku: „Po 400 m najeďte na vlak.“ Tohle jsem opravdu v plánu neměla, tak zkouším zadávat alternativy bez vlaku, ale vždy to přidá minimálně devadesát minut navíc a ty my dneska opravdu nemáme. Kapituluji, zaplatím 29 CHF a podle instrukcí naší navigační „škodovačky“ opravdu najíždím na vlak. A je to celkem zajímavý a příjemný zážitek, chtěla jsem na chvilku zavřít oči, ale děje se kolem nás tolik věcí, tolik zážitků a poprvé, že se mi to ani nepodaří. Po necelé půlhodince vlak zastavuje v Goppensteinu

a my pomalu sjíždíme zpět na silnici a za necelou hodinku již parkujeme v parkovacím domě vesničky Täsch, protože do Zermattu se autem nedostanete. Hodíme batoh na záda, nasadíme roušku (naposledy za celý pobyt) a typický švýcarský vláček nás za 15 minut vysadí na nádraží pod bájným Matterhornem. Zde se ještě posilníme naprosto dokonalými preclíky s rozpečeným sýrem Raclette, podivíme se nad spoustou srpnových lyžařů a snowboardistů, kteří vyrážejí za zimně-letními radovánkami do ledovcových oblastí, a už celé netrpělivé vyrážíme vstříc našemu dobrodružství. Naším dnešním cílem je Berggasthaus Trift. Mělo by nás dělit 5,5 km a nádherné převýšení 900 nadmořských metrů. Po brzkém vstávání a dlouhé cestě je to na první den docela výzva, ale ve chvíli, kdy vyjdeme kousek nad vesnici a za zatáčkou se nám poprvé v celé své kráse ukáže majestátní Matterhorn, veškeré obavy a únava z cesty mizí a my se opravdu těšíme. Opticky jen kousíček nad námi ční nad údolím jakási chatka, o které se domníváme, že bude naším dnešním útočištěm, ale když k ní dorazíme, zjišťujeme, že jsme teprve na půli cesty. Jak stoupáme, pomalu stoupá i úroveň naší únavy, ale celkem brzy již v dáli zahlédneme další stavení, které už je opravdu náš Berggasthaus ve výšce 2 337 m n. m. S úlevou odhazujeme batohy ze zad, sundáváme botky a dáváme si naprosto dokonalou kávu s ještě dokonalejšími výhledy. Kofein nás nabudí a po krátkém opláchnutí v horské bystřině se ještě protáhneme na zelených loukách se šuměním vodopádu za zády. Obloha je blankytně modrá a vytváří tak dokonalý kontrast s okolními horami.

Cesta autem, první horský výšlap, cvičení na louce, brouzdání v potoce, po tom všem nám neskutečně vytrávilo a s radostí spěcháme k večeři. Podává se výborné čtyřchodové menu, jehož hlavním bodem jsou vynikající boloňské špagety. Dáváme si ještě sklenku vína a poté odcházíme do našeho pokojíčku s povznesenou náladou a už se nemůžeme dočkat dalšího dne.

DEN Údolí věčnosti

Další den nás vítá u snídaně s roztopenými kamny a klasickým švýcarským snídaňovým menu. Dokonalá harmonie místních sýrů, čerstvého voňavého chleba v kombinaci s lahodným selským máslem je něco, k čemu se pak ve vzpomínkách vracím po celý rok. Krátkým popovídáním s majitelem se pomalu loučíme s Triftem a vydáváme se vstříc celkem prudkému stoupání do svahu za chatou, který se nám za necelou hodinku chůze odvděčí prvním wow-efektem – výhledem na pyšně se vypínající Matterhorn s doslova azurovou aurou kolem celé hory. Stojíme a vnímáme sílu této hory každou buňkou těla. Je krásné ráno a my si ho chceme užít. Zůstáváme tak na louce s tímto ohromujícím pohledem, fotíme, brouzdáme se bosé v trávě a jen si prostě a jednoduše tuhle chvíli užíváme. Ne zrovna příznivá předpověď počasí pro dnešní odpoledne je to, co nás nutí jít dál. Nějakou dobu jdeme téměř po vrstevnici s pohledy neustále upřenými na Matterhorn, který se nám nemůže vůbec omrzet. Krátce po poledni, s příslibem první bouřky, se hory začínají halit do mraků a nad Matterhornem probíhá nějaká záchranná akce – pozorujeme dva vrtulníky, které někoho ze svahu vyzvedávají, a v duchu přejeme všem šťastný konec

celé akce. Přicházíme tak k nejnižšímu bodu naší dnešní cesty, odkud začínáme stoupat do dalšího útočiště – chaty Schönbielhütte. Během stoupání narazíme na docela příjemné jezírko, které z dálky vypadalo velmi lákavě a po včerejším ubytování bez sprchy snad i chtělo být příslibem koupele, kterou však zhatí velmi bahnité dno, navíc je jezírko plné pulců a malých žabiček, pro které se do vody nedá ani šlápnout. Mraky jsou stále níž, viditelnost se snižuje, ale odhadem nám zbývá už jen hodina cesty. Z batohů vytáhneme nepromokavé bundy (pláštěnky jsme už dávno vzdaly, protože o co víc máte suchá ramena, o to víc vody vám přes lýtka nateče do bot) a nepromokavé obaly na batohy a s tajnou nadějí na teplou sprchu prudce stoupáme v začínajícím dešti, abychom záhy zjistily, že dnes nebude ani sprcha, a dokonce ani splachovací toaleta. K dispozici jsou místní „kadibudky“, ale zato s výhledem na Matterhorn. K umytí slouží jeden malý žlab ve vstupní chodbě chaty, nutno však podotknout, že už ani zde nechybí koronavirové plexisklo. Venku se mezitím dokonale rozpršelo a my, oblečené v suchých a měkoučkých svršcích doplněných teplými vlněnými ponožkami, přicházíme do jídelny, abychom si daly zaslouženou kávu a snad i něco sladkého. Mají zde domácí jablečný koláč korunovaný obrovskou porcí opravdové šlehačky. Páni, něco tak skvělého jsem snad v životě ještě nejedla! Za tenhle výtvor odpouštím i to, že káva je jen z rozpustného granulátu. Chvíli před večeří přestává pršet, a dokonce vychází i slunce. Neváháme ani chvíli a jdeme si užít tuhle večerní pohodu se sklenkou aperitivu na terasu. Údolí dnes není tak malebné, jako bylo včera, jsme ve výškách, kde už zelenou barvu přírody téměř nevidíte. Jen šeď skal rozsvěcuje právě pár paprsků slunce, které se klube z mraků. Chce se mi toto místo nazvat Údolím zmaru, ale společně si pak odhlasujeme romantičtější název Údolí věčnosti, snad z důvodu přítomnosti věčného sněhu. Z rozjímání nás vyruší sedmá hodina s nabídkou opět velkorysého čtyřchodového menu k večeři. Po vynikající krémové květákové polévce přichází pikantní zeleninové rizoto doplněné zeleným salátkem a jako sladká tečka je dnes laskonka s jahodovým přelivem. Po večeři se jdeme ještě chvilku projít ven, do studeného náručí okolních hor. Pozorujeme několik kamzíků, nějakých horských koz a také pár svišťů. Den nám pak zakončí zážitek z padající laviny v protisvahu chaty, jejíž dozvuky se nesou ještě docela dlouhou dobu celým údolím.

2 3

5 1 Autovlak – překvapení dne 2 Matterhorn poprvé a rozhodně ne naposled 3 Berggasthaus Trift na dohled 4 Matterhorn skoro na dosah ruky 5 Údolí věčnosti

TOUR

7 8

9 6 Vrcholová etapa na Hörnlihütte 7 Restaurant Hermetje – tak chutná Wallis 8 Vysněná noc téměř v oblacích, na Hörnlihütte ve výšce 3 260 m n. m. 9 V Mountain Lodge Ze Seewjinu se odehrávala tříhvězdičková gastronomie

Profil Matterhorn treku 3 260 m

4 000 3 500 3 000 2 500

Stellisee

4 180 m Obtížnost: střední

Leisee

4 191 m

Hörnlihütte Matterhorn

17:30 h

Mountain Lodge Ze Seewjinu Grünsee

63,9 km

1 614 m Schönbielhütte

Snídaně je dnes opravdu velmi rurální, ale miska s čajem zahřeje na těle i na duši a my opouštíme Údolí věčnosti a vydáváme se na cestu, která nás dovede do nejvyššího bodu celé naší cesty, do míst, kde si konečně budeme moci dlaní sáhnout na Matterhorn, a také nás čeká nový životní zážitek – obě budeme poprvé spát v nadmořské výšce více než 3 000 m. Začínáme sestupem se sluncem zalitými tvářemi, dostáváme se k majestátnímu dílu hydroelektrárny nad Zermattem, která nás svými technickými údaji celkem překvapí. Následuje výstup na Schwarzsee, které vypadalo na mapě jako vhodný objekt k osvěžení a vykoupání se po více než dvou dnech. Jezero se ale na první pohled tváří opět nekoupatelně, taková trošku větší louže opět s bahnitým vstupem do vody. Dojem navíc ještě kazí hejna rybek, které bez problémů zbaští zbytky masové konzervy, kterou jsme před nejnáročnějším úsekem naší cesty poobědvaly, a protože jako pedikérka a auditorka rozhodně nejsme způsobilé posoudit, zda by těmto horským piraňám nechutnalo i lidské maso, raději nápad s koupáním opět vzdáme. O to víc nás žene dál touha po horké sprše, která by podle všech dostupných údajů měla v našem dnešním místě nocování rozhodně být. Počasí je naprosto dokonalé, času také dost, a tak si ještě v hotelu u jezera dopřáváme opravdovou zrnkovou kávu a pozorujeme lyžaře, kteří se v parném srpnovém dni vrací z ledovcového lyžování na oběd a z jejichž výrazů pozorujeme, jak asi musí být příjemné sedět ve dvaceti pěti stupních na terase v lyžácích. Náš čas však přichází, a tak se vydáváme na tvrdý a nesmlouvavý výstup na Hörnlihütte, do výšin 3 260 m n. m. Cestou potkáváme první krajany za celou dobu, co jsme vyrazily, pánové jsou ze Slovenska a později večer si na chatě ještě příjemně popovídáme. V nejprudším místě kousek pod chatou ještě potkáváme na sestupu starého pána z Německa, který nám připomíná námořníka znaveného minimálně půlroční plavbou na rozbouřeném moři. Dáme se na chvilku do řeči a dozvíme se, že pánovi je 69 let a tuto cestu podnikl poprvé a naposledy před 20 lety a 36 kilogramy, ale zanechala v něm tak silné zážitky, že si ji chtěl ještě zopakovat. Je moc rád, že to zvládl. Takže si po jeho vzoru zapisujeme do našeho cestovního kalendáře cíl na rok 2040 a pokračujeme dál. A je to tady, dnešní cíl dobyt. Konečně se bříšky prstů dotýkáme samotného Matterhornu. Naprosto báječný pocit, po kterém následuje nadpozemský zážitek – po třech

Trift Berggasthaus

SWISSmag 54

DEN Náš vrcholný

2 000 1 500 km

dnech konečně horká sprcha! Po sprše si zaslouženě dáváme sklenku švýcarského vína, které si jdeme vypít na terasu, uděláme si pár foteček, ale protože už téměř začíná mrznout, uchylujeme se do vnitřních prostor zrekonstruované chaty, která celá ještě voní dřevem. Přichází za námi náš krajan, kterého jsme potkaly cestou nahoru, a zjišťujeme, že je horským vůdcem a působí i jako záchranář, a dnes je tady, aby zítra doprovodil svého klienta na vrchol. Dozvídáme se tak mnoho zajímavých informací. Vůdci s klienty vycházejí z chaty kolem čtvrté hodiny ráno a výstup by neměl trvat déle než pět hodin, jinak je to průšvih. Dále dostáváme i tipy na další treky – vedlejší údolí Saas-Fee je prý ještě malebnější než to zermattské, nebo můžeme vyrazit na Mont Blanc trek, který má asi 180 km a prý je to také zážitek. Takže máme zase o čem přemýšlet. U vynikající večeře, která se skládá z bramborové polévky a dále sekané s bramborovou kaší a špenátem, přelité vynikající výpekovou omáčkou, nás doprovází další krajané, tentokrát dva mladí muži z Třince, kteří jako jediní budou ráno zdolávat vrchol sami bez horského vůdce. Pánové jsou oprávněně nervózní. Popřejeme oběma šťastnou cestu a všichni odcházíme unavené odpočívat. Byl to náročný den, ale ten pocit, být tady, být tak vysoko, mezi těmi odvážlivci, kteří se v brzkých ranních hodinách chystají na mnohdy svůj životní výstup, povídat si s nimi, vnímat jejich touhy i strachy, to se ani nedá popsat, to se prostě musí zažít. Usínáme a v uších nám ještě zní dozvuky podvečerní bouře, která se přiblížila se svým těžkým sněhovým mrakem, slyšíme blízké i vzdálenější dunění hromu v horách a smířeny se životem v jeho surové formě a respektem k němu vplouváme do snů naší první noci strávené v oblasti věčného ledu a sněhu.

DEN S dotekem civilizace

se do mrazivého, ale 4. Probouzíme slunečného rána. Když vyjdu na terasu,

přemýšlím, zda je opravdu srpen – stoly jsou pokryté jinovatkou a cítím tak známou vůni sněhu. Zavřu na chvilku oči a skoro jako bych cítila nohu sevřenou v lyžácích, slyšela zacvaknutí vázání a odrážela se hůlkami ke svému prvnímu rannímu sjezdu sjezdovek, které vidíme kousek proti nám na ledovci. Vůně z jídelny, kde se podává opět naprosto luxusní a typická švýcarská snídaně, mě však vytrhne z denního snění a já už si za chvilku nechávám hladit své chuťové buňky mým oblíbeným sýrem Gruyère, přikusuji chléb s máslem a zapíjím hrnkem černého čaje s medem

a citrónem. Jinovatka na terase už pod sílou srpnových slunečních paprsků povolila, a tak si jdeme ještě vychutnat kávu na terasu a pozorujeme při tom dalekohledem všechny ty dobrodruhy, s nimiž jsme tu včera trávily večer. Dokonce to vypadá, že i naši dva krajané bez vůdce právě dobývají posledních pár metrů své vrcholové cesty. S klidem na duši se tak můžeme rozloučit s personálem a vyrazit pomalu dolů do údolí. Dnes nás vzdálenostně čeká nejdelší úsek, takže musíme opravdu jít, i když bychom snad nejraději počkaly, až se „naši pánové“ vrátí. Sestupujeme přes Schwarzsee do Furi, kolena po několika dnech výstupů zažívají nirvánu, ale kousek před vesničkou potkáváme téměř pohádkovou restauraci Hermetje, kde si s úlevou sedáme ke stolku ve stínu stromů, odměňujeme se sklenkou aperolu a obloženým talířem sýrových a masových specialit z lokálních zdrojů údolí Wallisu. Ještě teď cítím tu nadpozemskou harmonii chutí na svém jazyku. Tento speciální zážitek ještě doplňujeme kávou a užívaly bychom si mnohem déle, ale čeká nás ještě velký kus cesty. Dokončujeme sestup do Furi, kde se musíme na chvilinku vmísit do života běžných turistů, které najdete jen tam, kam se dá dojet lanovkou, a zjišťujeme tak, že nám civilizace vůbec nechybí. Bereme doslova „nohy na ramena“ a utíkáme zpět do hor, tentokrát směr Grünsee, a konečně zase stoupáme. Tentokrát téměř pohádkovým lesem plným zajímavě rostlých stromů, kolem cesty sbíráme malé, ale slaďoučké borůvky. Na jednom místě s pohledem do protisvahů zjišťuji, že vidím všechny tři chaty, na kterých jsme poslední noci spaly, ale to už se pomalu blížíme k dnešnímu cíli, Mountain Lodge Ze Seewjinu. Přicházíme a jako by s námi přicházela i mračna. Ještě v posledních paprscích slunce si dopřáváme opět sklenku aperolu na terase s bezvadným výhledem na Matterhorn a pozorujeme, jak se k nám blíží bouřka. S prvními kapkami deště utíkáme do horké sprchy a později, v útulné atmosféře společenské místnosti, procházíme knihy a časopisy s příběhy horalů a horských vůdců, listujeme knihami o místní krajině, životě v ní, o jeho skloubení s okolními horami. Narazíme také na knihy Kurta Laubera, který provozoval Hörnlihütte celých 23 let, aby před dvěma lety přesídlil právě sem, na Ze Seewjinu. Máme obrovské štěstí, protože Kurt zrovna dnes večer na chatě je. Po večeři si s ním příjemně popovídáme a do dvou svých knih, které si kupujeme, nám vlastnoručně doplní věnování se svým podpisem.

Večeře je přímo božská. Místní šéfkuchař by měl být podle nás korunován na gastronomického krále celého Matterhorn treku. Já si dávám bezmasou variantu zapečeného grilovaného lilku s naprosto ohromující tomatovou omáčkou, kamarádka volí dušené hovězí maso s bramborovou kaší a obdobně vynikající omáčkou. Tečku na závěr večera dáváme v podobě vynikajícího bílého vína Heida ze Sionu, z rodinného vinařství Joseph Gattlen, které je od nás vzdáleno jen pár desítek kilometrů. Jinak pro všechny vinaře a znalce vína musíme podotknout, že vinný lístek zde odráží lásku provozovatele k vínu a najdete v něm opravdu místní skvosty, které je až hřích neochutnat.

DEN Všechno krásné jednou musí skončit

A tak je tomu bohužel i s naším výletem. Dopřáváme si ještě jednou naprosto excelentní a typickou švýcarskou snídani a samozřejmě nesmí chybět ani již naše obligátní ranní káva, kterou si jako obvykle vychutnáváme již v téměř podzimních paprscích slunce na terase, s výhledem na okolní majestátní hory. Naši ubytovatelé ráno v sedm hodin zveřejnili na svém FB profilu informaci o tom, že podzim je již za dveřmi. Jen se článku v tomto příjemném slunečním ránu usmějeme a ještě chvilku se oddáváme spokojenému rannímu lenošení s hrnečkem kávy v ruce. To však ještě netušíme, že podzim začne už za necelé dvě hodiny ve formě prudkého ochlazení, silného deště a ještě silnějšího větru. Balíme se do všeho nepromokavého, co v batozích máme, a opatrně sestupujeme. Tentokrát však ne do Zermattu, ale oproti původnímu plánu jsme se rozhodly sestoupat rovnou do Täsche, kde máme zaparkované auto. Je to sice asi o 5 km delší, ale ten nezapomenutelný „podzimní“ zážitek! S příchodem nad vesnici se však pomalu vyčasuje a opět se nám vrací léto se slunečními paprsky, které nám ještě umožní poslední švýcarský kulinářský zážitek. V restauraci Walliser Kanne kousek od nádraží si dáváme velmi dobrou tomatovou polévku a doplňujeme ji pizzou Matterhorn, která je tak bohatě zdobená, že už se do nás nevejde ani zákusek. Naše cesta je pro tentokrát u konce. Pokládáme si tedy otázku, kam příště. Pouštím na FB profilu Švýcarska (Facebook.com/MojeSvycarsko) ruletu o tom, kam nás zavedou naše cesty příští rok, a vychází mi Davos Klosters. Už teď se moc těšíme na další dokonalé švýcarské zážitky – ať již ty cestovatelské, nebo ty gastronomické.

FOTO: DEPOSITPHOTOS

GOURMET

SWISSmag Text: Jana Vlková

Kořeny

kytkožroutsví Věděli jste, že pesto z medvědího česneku pochází ze Švýcarska? V zemi helvétského kříže se jedí i luční květy.

výcarská gastronomie dělá jaksi automaticky všechny kulinární trendy věci. Jen to o sobě jako dobře vychovaná dáma neříká. Je přirozeně zero waste, bio, fair trade, trvale udržitelná, tradiční, přírodní, z místních produktů a podobně. V praxi to znamená, že se zde využívají nejrůznější zdroje, které jsou v přírodě na dosah, aniž by se to nějak zdůrazňovalo. Švýcaři je sbírají i proto, že často chodí na procházky a na túry a jsou rádi venku. Navíc jsou takové přísady zadarmo, což se zde inu také počítá.

Tradice medvědího česneku

Česnek medvědí se vyskytuje ve Švýcarsku běžně. Potřebuje staré lesy tvořené různými druhy listnatých stromů a miluje blízkost tekoucí vody. V nížinách a podhůřích byly husté jarní porosty k dispozici „co svět světem stojí“. Jednu z prvních zelenin využívali lidé této nejhornatější země dávno předtím, než se stala moderní bylinou. Protože jsou

česnekové listy šťavnaté, přirozeně vybízejí k tomu, aby se konzervovaly rozemletím na kaši. Jejich sušení je v domácích podmínkách obtížné, jelikož rychle hnědnou. Tradiční švýcarské pesto používá vlašské ořechy, lokálně dostupný olej a jako konzervační látku něco kyselého. V minulosti to byl pravděpodobně ocet nebo bílé víno, dnes se hojně využívá citron. Původně se to všechno drtilo v hmoždíři, dnes se to všechno za pár minut rozdrtí výkonným ručním mixérem. O tom, odkud pesto přišlo do Česka, by se dalo diskutovat. Otevřeným světem spoutaným sociálními sítěmi se všechno šíří živelně. Jisté je, že Švýcaři si svoje pesto drtili dávno předtím, než je objevily české hospodyňky.

Oživené sběračství

Sbírání a jedení planě rostoucích rostlin se v posledních desetiletích stalo opět zajímavým. To „opět“ tam rozhodně patří. Stejně jako různé potraviny ztrácejí a zase získávají svou kulinární prestiž, tak i planě rostoucí rostliny si polepšily. Po druhé světové válce se jim dostávalo spíš opovržení. Jejich konzumace byla znamením nouze. Dnes je jejich používání v kuchyni považováno za zdraví prospěšné. Podobně putoval vzhůru černý chléb, který býval jídlem chudých a dnes je pilířem zdravého stravování. To jen pro doplnění představy té kulinární prestiže.

Otcem zakladatelem sběračství planě rostoucích rostlin je François Couplan. Není to tak docela Švýcar, je to poloviční Francouz. Dnes jednasedmdesátiletý muž napsal za svůj dosavadní život spoustu knih a uspořádal bezpočet kytkožroutských výprav, kurzů a přednášek. Má zálibu v nižších horách Francie i Švýcarska, kde krásně voní louky a břehy potoků nabízejí šťavnaté lupení. Druhou ikonou tohoto trendu je Meret Bissegger z Ticina, z regionu, který je svou nabídkou zeleně také velmi bohatý. Sběračství bylin a přírodní zeleniny je tradičně spíš ženská práce a Meret k němu přidává i kurzy vaření. Jak sama říká, „trpí mateřským syndromem, aby bylo pro všechny dost“. Její výuková kuchyně spíš připomíná domov než kulinární studio a přístup k vaření takový, jak je popsáno v úvodu – tradiční, bezodpadový, šetrný k přírodě. Místo, kde žije, k tomu přímo vybízí.

Jisté je, že Švýcaři si svoje pesto drtili dávno předtím, než je objevily české hospodyňky.

Meret Bissegger

Začínala od sběru jarního býlí a pravděpodobně i od výroby tradičního švýcarského pesta. Na svých webových stránkách www.meretbissegger.ch přiznává, že toto bohatství rostoucí za humny si uvědomila až při svých studiích ve Velké Británii, kde narazila na jejich „kulinární ubohost“. Její kurzy běží celý rok v rytmu ročních období. Kdybyste ji chtěli hledat, tak je to ve vesnici Malvaglia.

Vysoká gastronomie z pastvin

Joël Quentin je šéfkuchařem restaurace Pepino v hotelu Eurotel Victoria ve Villars sur Ollon. V zimě se tu lyžuje, ale v létě chodí Joël po lukách a sbírá byliny. Jeho jídelní kreace jsou zároveň uměleckými díly, jak se na takový podnik sluší. Z bylinek dělá nejrůznější pasty, paštiky, omáčky, přelivy, sirupy a využívá i moderního hlubokého zamrazování. V tomto směru je jeho kuchyně velmi originální,

protože jakákoli konzervace je velmi náročná. Živé květy používá na dekoraci, pokud to sezona dovolí. Za humny má přírodní kvetoucí zahradu, ale ví, že sbírání rostlin není vůbec jednoduché. Je potřeba, aby se spolu potkalo období kvetení, správné počasí a volný čas. Výsledkem jsou překvapivé akordy chutí v super sofistikovaném elegantním aranžmá na talíři. Foodstyling se v gastronomické restauraci nesmí ošidit. Kuchař botanik to takhle dělá už dvacet let. Když to provoz dovolí, bere šéfkuchař na louky i svoje hosty. Chodí s košíkem a nůžkami, vysvětluje, vybírá a sklízí podobně, jako chodily dříve babky kořenářky.

Import do Česka

Autorka tohoto textu je poctěna, že mohla sbírání jedlých rostlin přinést před deseti lety do Česka. A tady je osobní vzpomínka na ten iniciační zážitek: „V městě Sion, jehož svahy zdobí překrásné vinice, jsem se zúčastnila kurzu vaření. K ozdobení krásného steaku vyndal kuchař z lednice krabičku žlutých květin. Bylo to krásnoočko velkokvěté, latinsky Coreopsis grandiflora. Zahořela jsem láskou na první pohled a rozhodla se, že tohle chci dělat. Chci vařit s květinami, pěstovat je, sbírat je a zprostředkovat to ostatním. Špatnou fotku té krásné krabičky si dodnes hýčkám jako nějaký talisman.“ FOTO: LENK-SIMMENTAL TOURISMUS

François Couplan

SWISSmag

Text: Martin Molnár

Švýcarsko očima Martina Molnára Moje cesty po Švýcarsku začaly na zimním Influencer Summitu 2020, který pořádal Switzerland Tourism pro vybrané influencery téměř z celého světa. Společně jsme procestovali různorodé části Švýcarska od Curychu a Andermattu až po Davos. Na každém z těchto míst jsme vždy zažili něco neuvěřitelného – výšlapy na sněžnicích, freeride na snowboardu a plno dalších skvělých aktivit. Na summitu jsme se spřátelili a hned v létě jsme se s některými účastníky akce, Nikolausem Brinkmannem (@patheight) a Marcinem Kucińskim (@marcinkvcinski), rozhodli poznat Švýcarsko o něco lépe. Společně jsme se vydali na náš první Adventure Trip a zde jsou naše top tipy z cesty.

Rýnské vodopády

Toto místo bylo pro nás kouzelné. Nejen tím, že jsme viděli poprvé v životě nejmohutnější evropský vodopád, ale tou samotnou atmosférou. Vůbec jsme ale nepředvídali, že v půlce cesty k samotnému vodopádu nás zaskočí obrovská bouřka. Lidé se začali schovávat, ale to nás neodradilo. Pokračovali jsme dál a to, co nás čekalo na samotném konci vodopádu, bylo dechberoucí. Padající voda vytvářela duhu na spodní části vodopádu a my jsme se na to nemohli vynadívat. www.rheinfall.ch

Schilthorn

Ten nejextrémnější zážitek, co nás čekal, byl paraglide u Schilthornu. Sám mám strach z výšek, ale to ze mě doslova spadlo, jen co jsme se rozběhli a vzlétli. Ty výhledy, ten pocit, na něco takového člověk nikdy nezapomene. Jsme vděční, že jsme mohli něco takového podniknout právě tady. Pokud můžu doporučit, tak tohle je něco, co byste měli na 100 % zažít. www.schilthorn.ch

Davos

Pokud jste nadšenci do sportů, tak si Davos zamilujete. Od lyží, snowboardu a běžek v zimě až po traily pro horská kola, lanová centra a výšlapy po horách zase v létě. Je toho tolik na výběr, že by jeden nevěděl, kde začít. Opravdu skvělé místo na výlet v kterémkoliv ročním období, a pokud přijedete v zimě, tak přespat v iglú ve výšce 3 500 m n. m. pro vás bude splněný sen. www.davos.ch

Furkapass

O průsmyku Furka, jeho serpentinách a Rhônském ledovci jsem toho slyšel spoustu, ale slovy ani nejde popsat ta krása, kterou jsme viděli. Ten pocit projíždět těmi zatáčkami a přijet až před hotel Belvédère. Projít 100metrový tunel v Rhônském ledovci. Ne nadarmo se říká, že Furkapass je zážitkem nejen pro řidiče a objevovatele těch nejlepších silnic světa, ale také pro milovníky přírody, krásných výhledů a švýcarské atmosféry. www.schweizmobil.ch

Text: Alena Koukalová Foto: archiv HST

1991–2021

OBCHODNÍ KOMORY ŠVÝCARSKO – ČESKÁ REPUBLIKA HST Obchodní komora Švýcarsko – Československo byla založena ve Švýcarsku z iniciativy zejména farmaceutických a strojírenských firem. Jejím velmi aktivním prezidentem byl v letech 1982–1991 Werner Schmassmann, který také přišel po sametové revoluci s návrhem založení československé pobočky. Ta byla slavnostně otevřena 1. července 1991 a stala se první smíšenou obchodní komorou činnou v Československu.

Pozvánka na otevření pobočky

Pohled do historie HST – data a osobnosti

Jednatelem HST se stal Miroslav Řehounek, který pražskou pobočku vedl od založení až do roku 2009.

Prezidentem komory byl od jejího založení do roku 1993 Friedrich von Schwarzenberg. Slavnostního otevření se účastnil i jeho bratr Karel Schwarzenberg.

HST vždy úzce spolupracovala s Brněnskými veletrhy a výstavami, které také zastupovala pro Švýcarsko. Jiří Škrla a Jaroslav Hažmuka z BVV a uprostřed dlouholetý jednatel HST Curych Rolf Müller.

Nejbližšími partnery HST byla Československá obchodní a průmyslová komora a její regionální kanceláře a švýcarské velvyslanectví v Praze. Na fotografii zástupci komor a uprostřed velvyslanecký rada Švýcarska Werner Baumann.

SWISSmag Sekretariát HST v Curychu vedla paní Enid Kollmuss, v Praze Alena Koukalová. Od roku 2000 pomáhali v sekretariátu studenti a studentky, dnes již úspěšní ve vlastním byznysu, kteří do HST vždy přinesli novou inspiraci a energii. Petra Kočová například dovedla HST k úspěšnému absolvování certifikátu Total Quality Management, který byl předpokladem pro spolupráci s oficiálními švýcarskými institucemi.

Po rozdělení Československa zůstává HST – úplný název: Handels-, Industrie und Wirtschafts Kammer Schweiz – Tschechische Republik – příslušná pro Českou republiku a v Curychu byla 8. 1. 1993 založena samostatná Švýcarsko–slovenská komora (HSSR). Sekretariát HSSR spravovala HST v Curychu. Prezidentem se stal Roger Unterberger z firmy Gondrand. Slovenské členy tak HST v Praze předala HSSR.

HST byla rovněž členem SWISSCHAM – Unie švýcarských komor v zahraničí. Foto ze zasedání v Neuchâtelu v roce 1998. V roce 2000 byla HST hostitelem výročního zasedání v Praze.

HST provázela také budování poboček a výrobních závodů švýcarských firem v ČR. Na fotografii otevření továrny Model Obaly a.s. v Nymburku v roce 1995 za přítomnosti tehdejšího ministra financí Ivana Kočárníka, vedle něj majitel a CEO firmy Daniel Model. Dlouholetý ředitel firmy Model Obaly a.s. v České republice, Walo Hinterberger, je čtvrtý zleva.

17. 6. 1997 byla HST v Praze založena jako samostatná organizace. HST Praha dál pracovala ve stejném personálním obsazení. 1. 7. 1997 předal Rolf Müller funkci jednatele HST Curych Maxu Steinerovi (na fotografii). 22. 6. 1999 byla založena Chamber of Commerce Switzerland Central Europe (SEC), jejíž součástí se stala i HST a HSSR, ale i další komory z prostoru střední a východní Evropy – na počátku bulharská, chorvatská, rumunská, slovinská a jugoslávská.

Spolupráce s organizací Switzerland Tourism začala již v roce 1996. První společnou akcí byla propagace Basileje v Praze. Tehdejší kancelář Switzerland Tourism sídlila ve Vídni. Českou republiku měla na starosti Alena Kadlecová, na obrázku vpravo. 1. 7. 2001 podepsala HST mandátní smlouvu se Switzerland Tourism o zastupování pro Českou republiku a Slovensko. Tuto agendu převzala Alena Koukalová, od 1. 7. 2012 tým posílil Jan Ursíny. Ve vedení sekretariátu a pozici event manažerek se pak postupně vystřídaly: Jana Kudělková, Petra Jirovská, Magda Daňková, Lucie Hladíková, Terezia Čížková, Tereza Koudelková a Barbara John, která se od 1. 1. 2021 stala jednatelkou HST.

HST v prvním desetiletí činnosti především zprostředkovávala kontakty mezi švýcarskými a československými, později českými firmami a informovala o podnikatelském prostředí v České republice ve Švýcarsku a opačně. Vzájemná výměna zboží vzrostla z 813,3 mil. CHF v roce 1996 na 1 326,6 CHF v roce 2000, tj. nárůst o 67,47 %, Švýcarsko bylo na 5. místě mezi zahraničními investory. Foto pochází z Hospodářského dne České republiky pořádaného v listopadu 1999 v Curychu.

Mezi aktivní propagátory České republiky ve Švýcarsku patřil obchodní rada Ing. Ivo Petřík, který působil na českém velvyslanectví v Bernu 1997–2000, a honorární konzul ČR v Basileji pan Hanuš Holzer.

Z generálního zasedání HST na Petřínských terasách

V letech 2009–2020 byla jednatelkou HST Alena Koukalová, na fotografii z kontaktního fóra v Basileji Hanou Buryovou (vlevo) a Renatou Ivasenkovou (uprostřed).

V letech 1993–2007 fungovalo ve Švýcarsku zastoupení Svazu průmyslu. Kancelář byla v budově SWISSMEM v Curychu, se kterým měl Svaz průmyslu velmi úzkou spolupráci. Zastoupení vedla Renata Ivasenková. V kontrolním orgánu působil i Miroslav Řehounek (vpravo) a také současná ředitelka Svazu průmyslu Dagmar Kuchtová (druhá zleva).

Od roku 1999 zástupci HST doprovázeli velvyslanectví na cestách za švýcarskými firmami po celé České republice. Prvním iniciátorem společných cest byl velvyslanecký rada Martin Aeschbacher. Členové HST návštěvy oceňovali a pro velvyslanectví i HST byla setkání důležitým zdrojem informací o fungování švýcarských firem v České republice. Na fotografii návštěva firmy Rieter Elitex v Ústí nad Orlicí, která v roce v 2019 slavila 25 let činnosti v ČR.

V letech 2002–2005 byli prezidenty HST představitelé firmy Nestlé v ČR, Paul Nuber a později Jean-Pierre Besson (na snímku druhý zprava). V roce 2005 se stal prezidentem HST Marek Procházka, tehdejší viceprezident, který HST vede až dosud. Do řad předsednictva vstoupil v roce 2005 také Jiří Jirkovský, dnešní viceprezident. Marek Procházka hned od počátku stanovil tři cíle HST: být více v kontaktu s našimi členy, spolupracovat s dalšími smíšenými komorami v ČR a vytvořit si systém akcí, který by fungoval dlouhodobě. Jako první byla pak navázána spolupráce s Česko-německou a Nordickou komorou. Členem předsednictva je od roku 2002 také zástupce Switzerland Tourism a od roku 2005 obchodní rada švýcarského velvyslanectví v Praze. Kancelář HST putovala po různých místech Prahy. První adresa byla u advokátní kanceláře Frick a Frick v Paláci Dunaj na Národní třídě, vlastní prostory pak měla HST na Vinohradech v Záhřebské, později na Žižkově v Husitské a krátce i na Praze 4 v ulici Na Pankráci. V roce 2009 se pak přestěhovala na současnou adresu do budovy Lighthouse na Praze 7.

SWISSmag

Komunikace se členy a veřejností

Oficiální styky Švýcarska a České republiky

Informační list pro členy vycházel již od roku 1992 4–6x ročně a přinášel kromě dalších informací také burzu poptávek a nabídek. V jednom vydání jich bývalo až 20. Bulletin vycházel v tištěné podobě v česko-německé verzi až do roku 2008, kdy byl nahrazen elektronickým newsletterem.

Od roku 1995 do roku 2008 byly oficiální styky obou zemí velmi živé. Foto z poslední významné oficiální akce – státní návštěvy švýcarské prezidentky Eveline Widmer-Schlumpfové v roce 2012. Na slavnostní státní večeři na Pražském hradě byli pozváni i zástupci HST a partnerských organizací.

SWISSmag

ŠVÝCARSKO SLOVEM I OBRAZEM

cena 100 Kč | prosinec 2009 promo výtisk zdarma

Graubünden nejbližší švýcarské lyžování Jungfrau vlakem až do oblak Martina Hingisová Miss Swiss

Od roku 2009 je vydáván ve spolupráci se společností SLIM media magazín SWISSmag. Křest druhého čísla časopisu proběhl na Swiss Business Party v hotelu Mövenpick 22. dubna 2010. Od března 2000 má HST v Praze vlastní internetové stránky www.hst.cz. Switzerland Tourism má české stránky od roku 2000, na počátku v rubrice Cestování na iDnes.cz, od roku 2004 již samostatné na adrese www. svycarsko.info. Na sociálních sítích je HST aktivní na platformách Facebook a YouTube. Od ledna 2021 má i vlastní podcast.

Tady malá rekapitulace: říjen 1995 – obchodní mise pořádaná Hospodářskou komorou ČR jako doprovod ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého červen 1999 – návštěva švýcarského ministra zahraničních věcí Josepha Deisse v ČR listopad 1999 – státní návštěva spolkové prezidentky Švýcarské konfederace Ruth Dreyfussové v ČR březen 2000 – jednání místopředsedy Senátu Petra Pitharta s místopředsedou Stavovské rady Petrem Hessem ve Švýcarsku květen 2000 – Ekonomická mise státního sekretáře Davida Syze, který vystoupil rovněž 29. 5. na Švýcarském hospodářském dnu organizovaném HST. červen 2001 – Návštěva českého prezidenta Václava Havla ve Švýcarsku. Byla to jeho druhá prezidentská návštěva, první se uskutečnila již v roce 1990. Pomoc po povodních – ČR v roce 2002 postihly rozsáhlé povodně a Švýcarsko tehdy poskytlo postiženým zemím pomoc v hodnotě 50 mil. CHF. V roce 2002 došlo k formalizaci úlohy HST v rámci systému podpory exportu SECO – Staatssekretariat für Wirtschaft. Organizace SECO vznikla 1. 7. 1999 spojením dřívějšího BAWI – Bundesamt für Aussenwirtschaft a BWA – Bundesamt für Wirtschaft und Arbeit. Byla podepsána dohoda mezi HST, velvyslanectvím a OSEC (dnešním S-GE). listopad 2003 – česká hospodářská mise do Švýcarska pod vedením náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR Miroslava Somola květen 2004 – Švýcarsko se zavázalo, že během pěti let zaplatí celkem 1 mld. CHF státům Evropské unie jako švýcarský kohezní příspěvek. listopad 2004 – Návštěva prezidenta Švýcarské konfederace a ministra hospodářství Josepha Deisse v ČR. Jednalo se o pracovní návštěvu na nejvyšší úrovni, která reflektovala vstup ČR do EU 1. 4. 2004. květen 2005 – návštěva delegace zahraničně-politického výboru Národní rady švýcarského parlamentu v ČR říjen 2005 – návštěva delegace senátu švýcarského parlamentu vedená jeho předsedou Bruno Frickem v ČR listopadu 2005 – diskusní setkání se švýcarským ministrem vnitra Pascalem Couchepinem v Praze prosinec 2005 – návštěva ministryně zahraničních věcí Micheline Clamy-Rey v ČR březen 2006 – prezident Václav Klaus na oficiální návštěvě Švýcarska na pozvání prezidenta Moritze Leuenbergera září 2006 – Státní sekretář pro ekonomiku Jean-Daniel Gerber v Brně na MSV předává Miroslavu Řehounkovi čestné uznání za mimořádný přínos k rozvoji švýcarsko-českých hospodářských vztahů. 21. 11. 2007 – Schválena bilaterální rámcová smlouva o příspěvku pro ČR, tzn. ukončení přípravného politického procesu, delegace SECO a DEZA přijíždí do ČR na jednání o technickém řešení kohezních fondů, ČR obdrží 100 mil. CHF, v Praze je později při velvyslanectví zřízena kancelář Erweiterungsbeitrag Schweiz pod vedením Antona Hagena. září 2007 – návštěva zástupců Hospodářské komory Baselland v Praze říjen 2008 – Jubilejní 50. ročník MSVB. Jako hlavní řečník pro slavnostní zahájení je pozván BVV prezident švýcarského průmyslového svazu SWISSMEM Johann N. Schneider-Ammann.

Prezentace na veletrzích v České republice a ve Švýcarsku

HST se účastnila aktivně také veletrhů ve Švýcarsku, kde měla i vlastní stánek společně s českými firmami a organizacemi a jejich švýcarskými pobočkami. Od roku 1994 do roku 2006 se HST účastnila veletrhu subdodavatelů SWISSTECH v Basileji, který pravidelně doprovázela i kontaktní fóra. Strojírenský veletrh v Brně a akce s ním spojené byly vždy jednou z hlavních aktivit roku. Na volné ploše C mělo Švýcarsko až do roku 2002 celý pavilon, kde byla oficiální švýcarská účast a sdílelo jej několik firem (foto z roku 1994). V průběhu veletrhu se pak HST aktivně účastnila doprovodného programu, v roce 2010 to byly například Švýcarské technologické dny.

HST měla stánek také na veletrhu MUBA Basel (1995) a na veletrhu WORLDAID v Ženevě (1998).

Po převzetí zastoupení Switzerland Tourism byla HST, resp. Switzerland Tourism také pravidelným vystavovatelem na turistických veletrzích v Praze (Holiday World), Brně (GO), v Bratislavě i na menších akcích v dalších městech. Expozice Švýcarska na veletrhu Holiday World získala i několik ocenění. V roce 2007 byl Switzerland Tourism vyhodnocen jako třetí nejlepší centrála cestovního ruchu působící v Praze, na veletrhu HW vystavovalo tehdy celkem 24 švýcarských partnerů (fotografie z roku 2010). Do roku 2012 byla na MSVB oficiální švýcarská účast organizovaná na počátku ve spolupráci s OSEC, později samostatně HST. Organizaci expozice vedl Miroslav Řehounek. V roce 2001 byla rovněž oficiální švýcarská účast na veletrhu ENVIBRNO. Na snímku v živé diskusi s panem Pánem, zástupcem firmy Galika.

Cestování do Švýcarska 31. 3. 2002 vzlétla poprvé společnost Swiss International Air Lines. Disponovala 128 letadly a obsluhovala 123 destinací. Uplatnění zde našly zaměstnanci společností Swissair a Crossair.

6. 11. 2002 bylo zahájeno nové vlakové spojení Prahy a Curychu, které vzniklo z iniciativy tehdejšího švýcarského velvyslance v Praze, pana Hansrudolfa Hoffmanna, který stál i u jeho slavnostního zahájení. Vlakové spojení funguje dosud, v současnosti je provozováno ČD.

Od 23. 12. 2004 cestujeme do Švýcarska jen s občanským průkazem. 25. 9. 2005 – Švýcarsko přijalo 56% většinou rozšíření dohody o volném pohybu osob.

SWISSmag

Výběr z pořádaných akcí 1 Walter Fetscherin, velvyslanec Švýcarska v Praze v letech 1997–2001, inicioval u příležitosti 150 let založení Švýcarské konfederace jednu z největších akcí za uplynulých 30 let s názvem Švýcarský týden, která proběhla v listopadu 1998 a představila Švýcarsko v jeho mnohostrannosti širokému publiku. Na přípravě a realizaci se podílel výbor složený se zástupců švýcarských firem a organizací. Na fotografii Walter Fetscherin (vpravo) zahajuje v rámci Švýcarského týdne výstavu Jana Kristoforiho.

2 Urs Kamber byl prezidentem HST v letech 1998–2002. V ČR tehdy vedl švýcarskou akvizici Telecomu. Na snímku na konferenci konané v rámci Švýcarského týdne v hotelu Mövenpick. 3 4 Součástí bohatého kulturního, hospodářského i turistického programu byl i první Alpabzug na Bertramce, který zůstal dosud v paměti mnoha návštěvníků. Na tuto akci pak navázala tradice Alpabzugů v letech 2010–2015.

Konference Swiss Management Forum 5 6 Konference Swiss Management Forum (SMF) se stala vedle generálního zasedání členů hlavní událostí roku a místem setkání členů i zástupců ministerstev a dalších institucí. Na fotografii ze SMF 2012 Marek Procházka (prezident HST), Martin Pospíšil (MPO), Jiří Jirkovský (viceprezident HST) a Eduard Palíšek (Siemens s.r.o.). První ročník se konal v roce 2007 na téma udržitelnosti. Každoročně pak bylo vybráno aktuální nové téma, které bylo nahlíženo z české i švýcarské perspektivy:

Management pracovních sil (2008) Future energy security (2010) Švýcarsko a Česká republika v Evropě (2011) Inovace bez hranic (2012) Systém duálního vzdělávání ve Švýcarsku (2013) Trvale udržitelný rozvoj ve stavebnictví ve 21. století (2014) Nositelé technického pokroku: Interakce mezi univerzitní a podnikovou sférou (2015) Přínos švýcarských firem pro českou ekonomiku (2016) Work Life Balance (2017) E-Mobility – The future is now (2018) Flix or Fail (2019)

GV a Swiss Business Party

Swiss Business Breakfast a Lunch

Generální zasedání se konají tradičně v měsících dubnu a květnu obvykle u některého z našich členů. 1. řádné GV již samostatné české HST se uskutečnilo v Brně 21. 4. 1998. I v dalších letech se zasedání často konala mimo Prahu. Swiss Business Party se stala oblíbeným setkáním členů a přátel HST, která navazuje na GV. Tato tradice zahájená v roce 2010 se těší oblibě dosud. Foto z GV a následné Swiss Business Party na lodi Golf Yacht. HST slaví 20 let činnosti v České republice.

8 Tematicky zaměřené pracovní snídaně a obědy s osobnostmi z podnikatelského a politického života patří tradičně k oblíbeným formátům akcí pro naše členy. Business Lunch s Tanjou Vainio, CEO ABB, se věnoval převážně tématu robotiky.

Konference na aktuální téma v České republice i ve Švýcarsku

9 Konference „Budovy 4.0“ připravená ve spolupráci s našimi členy v nové budově ČSOB se těšila velké pozornosti. 10 Konference „21st century medicine – can we afford it?“ byla organizována ve spolupráci s našimi členy z oblasti farmacie. Konala se v listopadu 2018 u firmy Roche. 11 České strojírenství a další firmy se zájmem o podnikání ve Švýcarsku se představily švýcarským partnerům na české ambasádě v Bernu v listopadu roku 2018. Akce byla připravena ve spolupráci s velvyslanectvím, SWISSMEM, agenturou CzechInvest a členy HST. 12 Czech Swiss Innovation Day s Cluster Star v Dolních Břežanech byl poslední velkou konferencí, kterou se nám podařilo zorganizovat krátce před nástupem pandemie COVID.

Vzdělávací cesty do Švýcarska i ke švýcarským firmám v Čechách 13 HST pořádá pro své členy i vzdělávací cesty do Švýcarska a za švýcarskými firmami v Čechách. První taková cesta se konala v roce 2011 ve spolupráci s firmou Alpiq, která představila svůj projekt e-mobility a také přečerpávací elektrárnu na přehradě Grande Dixence.

Švýcarské dny Švýcarské dny v Letohrádku Mitrovských v Brně byly od roku 2010 tradiční lednovou akcí. První den patřil v roce 2011 HST – zasedání předsednictva, kulatému stolu s velvyslancem André Reglim a následnému koktejlu. Od pátku do neděle byl pak připraven program pro veřejnost: přednášky, filmy, výstavy, ochutnávky i bohatý výběr tiskovin. 14

15 Švýcarské dny v různých městech České republiky se konají dodnes, na organizaci se podílí HST i ST. Některé byly opravdu mimořádné svým rozsahem. K nim bezesporu patřily Švýcarské dny na zámku Blatná v červnu 2010, kde se aktivně účastnilo i švýcarské velvyslanectví v Praze. 16 Historie Švýcarských dnů v Praze v prostorách Městské knihovny se píše od roku 2014. Na snímku velvyslanec Markus Alexander Antonietti zahajuje Švýcarské dny v Praze v dubnu 2016.

Sportovní akce pro členy 17 Golfový turnaj První Česko-švýcarský golfový turnaj organizovaný ve spolupráci s členskou CK Quicktour se konal na hřišti v Hluboké n. Vltavou. Následovala řada ročníků na hřišti Botanika v Horním Bezděkově, v posledních třech letech pak u našeho člena v Golfovém klubu Beroun.

SWISSmag

Společné akce smíšených komor 18

Around the World

Speed Business Meeting

Pétanque

Od roku 2010 pořádají smíšené komory také společnou akci. Místem konání byl obvykle prostor Žofín Garden. První ročník se konal v roce 2010 za účasti švýcarské, britské, francouzské, severské, kanadské, nizozemské, německé a italské komory. Na akci se sešlo více než 300 hostů (foto z roku 2012). Výtěžek z akce předávají zástupci zúčastněných komor Šimonu Pánkovi pro Nadaci Člověk v tísni. Od roku 2016 nese akce titul Around the world a v roce 2017 se jí účastnilo již 17 komor s celkem 500 účastníky. HST a ST reprezentovala Tereza Koudelková a Jan Ursíny.

Speed Business Meeting se staly oblíbeným formátem organizovaným pro více komor. Na snímku akce z listopadu 2015 ve spolupráci s německou a francouzskou obchodní komorou.

Trénink v pétanque s francouzskou komorou se stal vyhledávanou letní akcí. V roce 2017 se konal na Letné.

18 19

Swiss Ladies Evening 21 Novinkou roku 2016 byla akce Swiss Ladies Evening, která se konala v únoru v hotelu Falkensteiner Maria Prag a těšila se velké pozornosti dam. Později se stala také akcí společnou pro více komor. Jedno z dosud nejúspěšnějších setkání proběhlo v prostoru Flagship Store Preciosy.

Švýcarské jaro – Swiss Spring 2013 23 V roce 1993 uznalo Švýcarsko Českou republiku jako samostatný stát. K 20. výročí připravilo švýcarské velvyslanectví v Praze ve spolupráci s českými a švýcarskými partnery multižánrový projekt pod názvem „Švýcarské jaro – Swiss Spring“, který proběhl v Praze a vybraných regionech a městech v březnu 2013. Do projektu se aktivně zapojila i partnerská města a obce Švýcarska – Holýšov u Domažlic, Jamné u Jihlavy, Kolín, Letohrad, Liberec, Litovel, Luka n. Jihlavou, Olomouc, Orlová,

Počátky u Pelhřimova. A započala také tradice Švýcarských dnů v Třeboni, na fotografii zahajovací koncert v Rudolfinu 5. 3. 2013. HST i Switzerland Tourism se na organizaci celé akce významně podíleli. Na programu byly akce hudební, literární, divadelní, diskusní fóra, konference, výstavy, přednášky, sportovní i kulinářské akce.

Představení švýcarských značek

Hudební akce

26 V říjnu 2016 se konal první ročník Swiss Food Festivalu na Náplavce. Nechyběli ani oblíbení hráči na alpské rohy. Pozornosti se těší i akce Swiss Cooking Show. Od doby covidové láká HST ke společnému vaření také on-line.

Partnerem většiny hudebních akcí organizovaných HST byla a je firma Belimo CZ, jejíž majitelé Lucie a Ivar Mentzlovi jsou i významnými podporovateli hudby. 24

25 Od roku 2013 věnuje HST speciální akce švýcarským značkám a ikonickým produktům. Jako první byla představena hodinářská značka Audemars Piguet přímo v jejich prodejně v Pařížské ulici.

Představení švýcarské gastronomie

Odkaz na záznam z již tří společných vaření najdete na stránkách HST i ST.

Vánoční galavečeře 27 Vánoční galavečeře jsou tradičním vyvrcholením roku a oblíbeným místem setkání našich členů a jejich hostů. V roce 2019 jsme se mohli těšit i z účasti Urse Eberharda a Jörga Krebse ze Switzerland Tourism a švýcarského velvyslance Dominika Furglera (na snímku).

Výstavy

„Křehkost okamžiku“ Brigity Krumphanzlové, která se věnuje převážně malbě na hedvábí. V prostorách galerie se konalo i členské zasedání v roce 2018 a následná Swiss Business Party.

1. August

29 Oslavu švýcarského státního svátku 1. 8. v zahradě hotelu DUO s generálním partnerem firmou Laufen organizovala HST v roce 2020 poprvé. Na snímku ředitel firmy Sergio Castro předává hlavní cenu z tomboly šťastnému výherci.

28 Laufen Prague Gallery je hostitelem řady akcí a výstav HST a ST. Fotografie z vernisáže výstavy

SWISSmag

Milí členové HST, v letošním roce slaví Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika 30. výročí založení a my jsme hrdi na to, že ji vedeme již do čtvrtého desetiletí její existence. HST není státní organizací. Je skupinou angažovaných lidí a firem podporujících aktivity HST. Jen díky Vám, milí členové, pro nás bylo a je možné se již 30 let významnou měrou podílet na podobě česko-švýcarských obchodních vztahů. Náš dík v této souvislosti patří rovněž Švýcarskému velvyslanectví a českým a švýcarským státním institucím za jejich trvalou podporu. Naše jubileum bychom chtěli samozřejmě oslavit. Učiníme tak, jakmile nám to současná pandemická situace dovolí, s největší pravděpodobností však až ve druhé polovině roku. Nezávisle na jubileu Vás také chci informovat o změnách ve vedení HST. Došlo k nim na začátku letošního roku poté, co byly již delší dobu dopředu naplánovány. Jedna éra končí: naše komora, kterou od jejího založení v roce 1991 vedl Miroslav Řehounek (do roku 2009) a poté Alena Koukalová, dostává novou jednatelku. Od 1. ledna 2021 převzala vedení komory Barbara John a bude nyní odpovídat za její každodenní chod, za její finance i za management všech aktivit HST a jejích mandátů, včetně Switzerland Tourismu. S velkým potěšením Vás také chci informovat, že Alena Koukalová, která v HST pracuje od jejího založení, bude zatím v HST působit i nadále a podílet se na zajištění perfektního transferu know-how. Náš dík Aleně za její neúnavné úsilí, kompetence a obrovský entuziasmus, se kterými v HST a pro HST pracovala, lze slovy jen stěží vyjádřit. Alena je zosobněním HST jako nikdo jiný. I tento milník a začátek Aleniny nové životní kapitoly bychom chtěli v průběhu roku náležitě oslavit. V druhé polovině roku plánujeme slavnost pro celou „rodinu HST“ a její absolventy. Doufejme, že takovéto oslavy budou brzy možné! Dovolte mi závěrem poděkovat Aleně Koukalové a popřát Barbaře John hodně štěstí při naplňování její nové úlohy. Vám všem přeji dobrý a úspěšný rok 2021.

Liebe HST Mitglieder Dieses Jahr feiert die Handelskammer Schweiz – Tschechien ihr 30jähriges Jubiläum, und wir sind sehr stolz darüber, die HST bereits in das 4. Jahrzehnt ihrer Existenz zu führen. Die HST ist keine staatliche Organisation, sondern eine Vereinigung von engagierten Personen und Firmen, welche die Aktivitäten der HST unterstützen. Nur dank Ihnen, liebe Mitglieder, war und ist es uns möglich, einen wichtigen Einfluss auf die Tschechisch-Schweizerischen Geschäftsbeziehungen zu haben, und dies schon seit 30 Jahren. Wir sind auch der Schweizer Botschaft und den tschechischen und schweizerischen staatlichen Institutionen für ihre stetige Unterstützung dankbar. Gerne möchten wir dieses Jubiläum feiern und werden dies tun, sobald es die PandemieSituation erlaubt, was voraussichtlich erst in der zweiten Jahreshälfte sein wird. Abgesehen vom Jubiläum möchte ich Sie über Änderungen in der Führung der HST informieren. Diese traten anfangs Jahr in Kraft und waren schon länger geplant. Eine Ära geht zu Ende: unsere Kammer, die seit ihrer Gründung im Jahre 1991 anfänglich von Miroslav Řehounek (bis 2009), und dann von Alena Koukalová geführt worden ist, bekommt eine neue Geschäftsführerin. Am 1. Januar 2021 übernahm Barbara John die Leitung der Kammer und zeichnet neu verantwortlich für das Tagesgeschäft, die Finanzen und die Kontrolle über alle Aktivitäten der HST und deren Mandate, inklusive Schweiz Tourismus. Es freut mich jedoch auch sehr, Ihnen mitteilen zu dürfen, dass Alena Koukalová, die seit Gründung für die HST arbeitet, vorläufig der Kammer erhalten bleibt und so für einen perfekten Übergang des Know-Hows sorgen wird. Wir können Alena nicht genug danken für ihren unermüdlichen Einsatz, ihre Kompetenzen und ihren grossen Enthusiasmus, den sie immer wieder in der HST und für die HST gezeigt hat. Alena verkörpert die HST wie keine andere Person, und ihr Jubiläum und den Anfang eines neuen Lebenskapitels werden wir mit Freude gebührend feiern im Laufe dieses Jahres. In der zweiten Jahreshälfte planen wir ein Fest für die gesamte “HST-Familie” und alle Alumni. Hoffen wir, dass solche Feiern bald möglich sein werden! In diesem Sinne danke ich Alena Koukalová, wünsche Barbara John viel Glück und Erfüllung bei ihrer neuen Aufgabe, und Ihnen allen wünsche ich ein gutes und erfolgreiches Jahr 2021.

S přátelskými pozdravy, Marek Procházka, prezident HST

Mit freundlichen Grüssen, Marek Procházka, Präsident HST

Předsednictvo HST | HST Kammervorstand Marek Procházka, PRK Partners s.r.o. Jiří Jirkovský, VDT Technology Rolf Ott, Schweizerische Botschaft Karel Klíma, Endress + Hauser s.r.o. Marie Doušová, Nestlé Česko s.r.o.

Patrik Kronig, Roche s.r.o. Radoslav Klepáč, BVV Brno a.s. Markéta Čapková Jörg Krebs, Switzerland Tourism Branislav Baláž, Schindler CZ

Ondřej Novotný, INOPAL s.r.o. Thomas Widmer, Bühler Praha s.r.o. Aleš Rychetský, ABB s.r.o. Luis Sergio Castro, Laufen CZ s.r.o.

Seznam členů | Liste der Mitglieder • ABB s.r.o.

• Lepší známky s.r.o.

• Rema systém a.s.

• Valíček Ivan

• ABRA Software a.s.

• Delta Electronics (Czech Republic), spol. s r.o.

• Lexarte AG

• Ricard & Bonette s.r.o.

• Dormakaba Česko s.r.o.

• VDT Technology a.s.

• ADDITEQ s.r.o.

• Rieter CZ s.r.o.

• Alpiq Services CZ s.r.o.

• Dostál Ivo

• Lindt & Sprüngli (Czechia) s.r.o.

• Alpiq Retail s.r.o.

• Dynal s.r.o.

• LISS a.s.

• ALTOA s.r.o.

• Effenberger Julius Dr.iur., Rechtsanwalt

• Lonza Biotec s.r.o.

• Amatic s.r.o. • Aplis • Auto-mat • A. Cavegn • Bali Café s.r.o. • Behr Bircher Cellpack BBC Czech s.r.o. • BELIMO CZ • Bendura Bank AG (Liechtenstein) • Beroun Golf Club • Bílek Zdeněk • BizMachine s.r.o. • Bohemia Properties, a.s.

• ekolo.cz s.r.o.

• LPK Invest Praha s.r.o. (A la maison)

• Emil Frey ČR, s.r.o.

• LUTO Automotive s.r.o.

• Endress + Hauser Czech s.r.o.

• Malá Karolína, Mgr.

• EWOPHARMA, spol. s r.o. • Feintool System Parts Most s.r.o. • Fincentrum & Swiss Life Select a.s. • Finsterle Vladimír • Fracht Czech s.r.o. • GEBERIT, spol.s r.o. • Geneva Consulting Finance s.r.o.

• Maňásová Martina • Marché Restaurants Czech Republic s.r.o.

• Rivola Jiří • Roche s.r.o. • Rödl & Partner v.o.s. • Rose Legal

• VÚTS, a.s.

• SFS Group CZ s.r.o.

• Vyšehrad 2000 a.s.

• SGS Czech Republic s.r.o.

• Ypsotec s.r.o.

• Schindler CZ a.s.

• Mathieu Helena

• Siemens s.r.o.

• Matoušek Martin

• SLIM media s.r.o.

• Mattoni 1873 a.s.

• SOTIO a.s.

• mBlue Czech s.r.o.

• Stadler Praha s.r.o.

• Meier (Hak) Markéta

• Stöcklin spol. s r. o.

• Model Obaly a.s.

• Strnad Stanislav

• Hotel Mosaic House

• Svaz lyžařů České republiky • SWISS SERVICE

• Gynclin s.r.o. • Hanuš Zbyněk • Hermann Rudolf

• myonic s.r.o.

• HHD s.r.o. (Interhome)

• Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář • Taconova Production, s.r.o.

• Syngenta Czech s.r.o.

• Bystronic Czech Republic s.r.o.

• Honestus Family Office AG

• Nadační fond Slunce pro všechny

• Caerus Investment Management (CZ) s.r.o.

• IMD Alumni Club

• Nestlé Česko s.r.o.

• Impass s.r.o. (Flowlife)

• Nobless Line s.r.o.

• Carpiness s.r.o.

• JURA Czech s.r.o.

• NOVARTIS s.r.o.

• Tobacco Trading International Czechoslovakia spol. s.r.o.

• CCA Group a.s.

• Kaffee Zermatt s.r.o.

• NOVOGEAR spol.s.r.o.

• Toro Tech s.r.o.

• Crowdberry s.r.o.

• Kartonie s.r.o.

• OM Consulting

• Trafag spol. s.r.o.

• CSDC Praha s.r.o.

• KOMPASS CZECH REPUBLIC a.s.

• PricewaterhouseCoopers

• TrustSoft s.r.o.

• Krčmaříková Zuzana

• PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář

• TrustWorthy Investment

• Krumphanzlová Brigita

• protechnik consulting s.r.o.

• Landsmann Bohumil

• PointPark Properties s.r.o.

• Laufen CZ s.r.o.

• Pomahač Petr

• Ultra Premium Brands - Central Europe s.r.o. (Fassbind)

• Leankin s.r.o.

• Rellox s.r.o.

• Umbratec s.r.o.

• D-Ploy s.r.o. • Datalynx s.r.o. • Dätwyler Sealing Technologies CZ s.r.o. • Deloitte CZ Services s.r.o.

• VITRA koncept s.r.o.

• Řehounek Miroslav

• Bridge it s.r.o.

• Čapková Markéta

• Vetropack Moravia Glass

• Vosolsobě Rita

• MSC Czech Republic organizační složka reeder+cruises

• Bühler Praha s.r.o.

• Veletrhy Brno a.s.

• Řehoř Miroslav

• Bruder Lenka • Bühler CZ s.r.o.

• Vega Tour Schweiz GmbH

• Teamconsult CR s.r.o.

• UEPA advokáti s.r.o.

• Zatiší Catering group a.s. • ZUZAK Rechtsanwälte AG Informace o členství na www.hst.cz. Roční členský příspěvek činí 5 000 CZK pro fyzické osoby, 14 000 CZK pro MSP a 20 000 CZK pro firmy s více než 100 zaměstnanci. Informationen über die Mitgliedschaft finden Sie auf www.hst. cz. Der Jahresbeitrag beträgt 5 000 CZK für Einzelpersonen, 14 000 CZK für KMUs und 20 000 CZK für Unternehmen mit mehr als 100 Angestellten. Kontakt: HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c 170 00 Praha 7 Tel: +420 222 516 614 E-mail: info@hst.cz Web: www.hst.cz

SWISSmag

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika

HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika podporuje hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Švýcarskem, zprostředkovává kontakty, poskytuje informace a dále také pomoc při právních záležitostech. HST zastřešuje momentálně zhruba 140 firem, které jsou činné jak na českém, tak i na švýcarském trhu. HST nabízí svým členům platformu pro setkávání, výměnu kontaktů, zkušeností a informací při různých odborných seminářích, konferencích, společenských a sportovních akcích a umožňuje jim prezentovat se.

Die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik fördert wirtschaftliche Beziehungen zwischen der Tschechischen Republik und der Schweiz, vermittelt Kontakte, erteilt Informationen und gewährt Hilfe bei Rechtsfragen. Die HST überdacht zur Zeit ca. 140 Firmen, die sowohl im tschechischen als auch im schweizerischen Markt tätig sind. Ihren Mitgliedern bietet die HST eine Plattform für Begegnungen, Kontakt-, Informations- und Erfahrungsaustausch bei Fachseminaren, Konferenzen, Gesellschafts- und Sportevents und ermöglicht ihren Mitgliedern sich zu präsentieren.

Naše služby: Poradenské služby: Poskytování informací a zajištění hospodářských analýz českého a švýcarského trhu. Jsme rádi nápomocni při hledání obchodních partnerů na obou trzích. Poradit vám také můžeme u otázek týkajících se exportu. Obecné informace obdrží naši členové zdarma, pro komplexní analýzy a podporu projektů vám vytvoříme individuální nabídku a tyto služby jsou zpoplatněny. V rámci tohoto poradenství spolupracujeme rádi s poradci z řad našich členů.

Unsere Dienstleistungen: Beratungsdienste: Erteilung von Informationen und Sicherstellung wirtschaftlicher Analysen des tschechischen und schweizerischen Marktes. Wir sind gerne behilflich bei der Suche von Handelspartnern in beiden Märkten. Und wir können Sie beraten in Exportfragen. Allgemeine Auskünfte erhalten unsere Mitglieder gratis, komplexe Analysen und Projektbegleitungen gestalten wir individuell und sind kostenpflichtig. Bei diesen Beratungen arbeiten wir gerne mit Beratern aus den Reihen unserer Mitglieder zusammen. Vermitteln von Kontakten: Wir verfügen über ein grosses Netzwerk zu wichtigen und nützlichen Kontakten in der Tschechischen Republik, in der Schweiz und im Visegrad Raum: Botschaften, S-GE, Swissmem, economiesuisse, SEC, CzechInvest, CzechTrade, MPO, SP und zu Topmanagern von Firmen und Institutionen in beiden Ländern.

Zprostředkování kontaktů: Disponujeme rozsáhlou sítí důležitých a užitečných kontaktů v České republice, Švýcarsku a oblasti Visegrádu: Velvyslanectví, S-GE, Swissmem, economiesuisse, SEC, CzechInvest, CzechTrade, MPO, SP a kontakty na top manažery firem a institucí v obou zemích. Organizace firemních akcí: V této oblasti máme spoustu zkušeností. Nechte si od nás poradit: Lokality pro všechny druhy akcí (konferenční místnosti, historické sály, originální podniky…) Cateringové firmy na malá setkání i velké bankety Živá hudba na každou akci (klasická, jazz, písničkáři, švýcarský folklór, hráči na alpský roh) Švýcarské akce s dekoracemi a specialitami Můžeme pro vás zorganizovat i celou akci na klíč. Rádi vám připravíme individuální nabídku. Podpora vašeho sekretariátu: Překlady textů Psaní newsletteru a PR textů Management sociálních médií (Facebook, LinkedIn, Twitter, Instagram) Příprava schůzek (zasedací místnost, technika, pozvánky, catering, transfery, ubytování)

Organisation von Firmenanlässen: Wir verfügen über viel Erfahrung auf diesem Gebiet. Lassen Sie sich von uns beraten: Lokalitäten für alle Arten von Events (Konferenzräume, historische Säle, originelle Lokale…) Catering Firmen für kleine Meetings bis grosse Bankette Live Musik für jeden Anlass (klassisch, Jazz, Liedermacher, Schweizer Folklore, Alphornbläser) Schweizer Anlass mit Dekoration, Spezialitäten Wir können auch den ganzen Anlass für Sie organisieren. Lassen Sie sich ein individuelles Angebot ausarbeiten.

Cesty a výlety po Švýcarsku a České republice: Chtěli byste své zaměstnance nebo obchodní partnery pozvat na cestu do Švýcarska? Přijedou zástupci vaší švýcarské firmy nebo zákazníci ze Švýcarska do Česka? Poradíme vám ohledně: míst hodných návštěvy dopravních prostředků/dopravních aranžmá ubytování restaurací tipů na výlety kulturních tipů Rádi vám připravíme celý program a zajistíme rezervace.

Švýcarská výstava fotografií: Krátko- nebo dlouhodobě vám můžeme zapůjčit švýcarské fotografie k různým tématům. K dispozici máme různé kolekce. Firemní dárky: Hledáte originální dárky, ideálně se švýcarskou tématikou? Nechte se inspirovat na našich webových stránkách. Zprostředkování vysokoškolských praktikantů: Jsme v kontaktu se švýcarskými vysokými školami, jejichž studenti by rádi absolvovali praktikum v České republice. Měla by vaše firma zájem o tuto možnost? Spojte se s námi. Snížená cena členství pro start-upy: Mladé firmy potřebují dobrou síť kontaktů. Rádi nabízíme start-upům (< 3 roky) a mladým podnikatelům (< 35 let) členství za zvýhodněnou cenu.

Unterstützung Ihres Sekretariats: Übersetzen von Texten Schreiben von Newslettern und PR-Texten Hilfe mit Social Media (Facebook, LinkedIn, Twitter, Instagram) Vorbereitung von Meetings (Meeting Raum, Technik, Einladungen, Catering, Transfers, Unterkunft) Reisen und Ausflüge Schweiz und Tschechien: Möchten Sie Ihre Mitarbeitern oder Ihre Geschäftspartner zu einer Reise in die Schweiz einladen? Kommen Vertreter Ihrer Schweizer Firma oder Kunden aus der Schweiz nach Tschechien? Wir beraten Sie zu: Reisezielen Verkehrsmittel/Reisearrangements Unterkünfte Restaurants Ausflugsideen Kulturelle Tips Wir können Ihnen das gesamte Programm ausarbeiten und Reservierungen vornehmen. Schweizer Foto Ausstellung: Kurz- oder langfristig können wir Ihnen Schweizer Bilder zu verschiedenen Themen ausleihen. Verschiedene Kollektionen stehen zur Verfügung. Firmengeschenke: Suchen Sie originelle Geschenke, am liebsten mit Bezug zur Schweiz? Lassen Sie sich auf unserer Homepage inspirieren. Vermittlung von Hochschulpraktikanten: Wir sind in Kontakt mit Schweizer Hochschulen, deren Studenten bereit sind, ein Praktikum in Tschechien zu absolvieren. Hat Ihre Firma Interesse an dieser Möglichkeit? Kontaktieren Sie uns bitte. Ermässigte Mitgliedschaft für Start-ups: Junge Firmen benötigen ein gutes Netzwerk. Gerne helfen wir und bieten Start-ups (< 3 Jahre) und jungen Unternehmern (< 35 Jahre) ermässigte Mitgliedschaftsbeiträge.

SWISSmag

Noví členové se představují

Neue Mitglieder stellen sich vor

ADDITEQ:

Růst bez rizika umožňuje malým a středním podnikům (MSP) firma ADDITEQ prostřednictvím elektronického obchodování v Evropě, Švýcarsku / Lichtenštejnském knížectví a Velké Británii. ADDITEQ nabízí komplexní služby z jedné ruky.

ADDITEQ ermöglicht den Klein- und Mittelunternehmen (KMU) das risikolose Wachstum durch Ecommerce innerhalb von Europa, Schweiz/Fürstentum Liechtenstein und Grossbritannien. Dazu bietet ADDITEQ umfangreiche Dienstleistungen aus einer Hand an.

1. Poradenství – bezplatná analýza trhu jako základ pro diskusi 2. Koncept – trh, konkurence, analýza cílových skupin, produktového potenciálu 3. Montáž – systémové zdroje, sestavování jednotlivých dílů 4. Sklad – naskladnění a vychystávání k odeslání 5. Tržiště – efektivní umístění produktu na online tržištích 6. Logistika – dodací lhůta maximálně 5 pracovních dnů Kompetentní tým ADDITEQu se stará o zhodnocování produktu a efektivní expanzi. Expanze na trzích zvyšuje přítomnost produktu, viditelnost a hodnotu značky malého a středního podnikání. Sledujte nás na Facebooku, Instagramu a LinkedInu. www.additeq.com

Das kompetente ADDITEQ-Team kümmert sich um die Vermarktung und effiziente Produktauslieferung. Der Marktausbau steigert die Produktpräsenz, Visibilität und Markenwert des Klein- und Mittelunternehmens. Folgen Sie uns auf Facebook, Instagram sowie LinkedIn. www.additeq.com

CCA Group a.s.

CCA Group a.s. byla založena v roce 1991 s cílem nabízet firmám vlastní ERP systém. Ještě v témže roce byla naše společnost vybrána jako první „Selected Partner of Oracle Czech for the Area of Business Intelligence and Warehousing“ v České republice. Prostřednictvím nejrůznějších významných projektů se firma CCA Group a.s. postupně etablovala jako uznávaná IT společnost s více než 100 zaměstnanci a v roce 2008 obsadila 3. místo v žebříčku „Nejprogresivnější zaměstnavatel v České republice“. Po převzetí společnosti CCA Group a.s. skupinou investorů ze Švýcarska v roce 2019 zažívá naše společnost novou dynamiku a získává internacionální charakter. Dnes jsme schopni nabídnout nejrůznější produkty a služby, zejména v oblasti bezpečnosti IT, business intelligence, systémů pro správu dokumentů, internetu věcí (IoT), softwarových řešení na míru a správy IT systémů. www.cca.cz

Die CCA Group a.s. wurde im Jahre 1991 mit dem Ziel gegründet, den Unternehmen ein eigenes ERP System anzubieten. Noch im gleichen Jahr wurde unsere Firma als erste in der Tschechischen Republik zu einem „Selected Partner of Oracle Czech for the Area of Business Intelligenceand Warehousing". Seit der Gründungszeit hat sich die CCA Group a.s. über diverse hochkarätige Projekte für namhafte Kunden zu einem angesehenen IT-Unternehmen mit über 100 Mitarbeitern entwickelt und belegte im Jahre 2008 den 3. Platz im Ranking „Progressivster Arbeitgeber in Tschechien“. Mit der Übernahme der CCA Group a.s. im Jahre 2019 durch eine Investorengruppe aus der Schweiz hat unser Unternehmen eine neue Dynamik und Internationalität erfahren. Heute sind wir in der Lage, diverse Produkte und Dienstleistungen anzubieten, insbesondere in den Bereichen IT Sicherheit, Business Intelligence, Document Management System, Internet of Things (IoT), massgeschneiderte Softwarelösungen und Verwaltung von IT Systemen. www.cca.cz

SGS je největší světovou inspekční, verifikační, testovací a certifikační společností na světě.

SGS ist das weltweit grösste Unternehmen für Inspektionen, Prüfungen, Tests und Zertifizierungen.

Do dodavatelsko-odběratelského řetězce vstupujeme jako nezávislá třetí strana pro řízení rizik v rámci smluvních vztahů. Kontrolujeme soulad s požadavky smluv, legislativy, deklarované kvality produktů i procesů. Provádíme verifikace škod pro potřeby reklamací, testujeme parametry výrobků, ověřujeme správné značení výrobku dle legislativy i platných norem. V oblasti kontroly procesů provádíme audity dodavatelů, dohled nad průběhem výroby, termíny a kvalitu subdodávek. Certifikujeme systémy managementu pro posouzení shody s obecnými požadavky norem. Specializujeme se také na environmentální audity a expertní posudky v oblasti životního prostředí a průmyslu. Česká pobočka SGS klientům požadované služby zajistí v jakékoliv zemi světa s využitím globální sítě SGS kanceláří a akreditovaných laboratoří. www.sgsgroup.cz

1. Beratung – kostenlose Marktanalyse als Diskussionsgrundlage 2. Konzept – Markt, Wettbewerb, Analyse der Zielgruppen, Produktpotenzials 3. Montage – System Sourcing, Zusammenbau der Einzelteile 4. Lager – Einlagerung und Kommissionierung für den Versand 5. Marktplatz – effektive Produktplatzierung auf den Online-Marktplätzen 6. Logistik – Lieferzeit von maximal 5 Arbeitstagen

Wir treten als unabhängige aussenstehende Partei für das Risikomanagement im Rahmen von Vertragsbeziehungen in die Lieferkette ein. Wir kontrollieren die Einhaltung von Vertragsbestimmungen, Gesetzen und der deklarierten Qualität von Produkten und Prozessen. Wir führen Prüfungen von Schäden zwecks Reklamationen durch, überprüfen die Parameter von Produkten, kontrollieren die korrekte Kennzeichnung von Produkten gemäss der gesetzlichen Bestimmungen und gültigen Normen. Im Bereich der Prozesskontrolle führen wir Audits von Lieferanten durch, überwachen die Entwicklung der Produktion, die Termine und die Qualität der Unteraufträge. Wir zertifizieren Managementsysteme, um die Einhaltung von allgemeinen Anforderungsnormen zu bewerten. Wir spezialisieren uns auch auf Umwelt-Audits und Expertenbewertungen im Bereich von Umwelt und Industrie. Die tschechische Niederlassung von SGS bietet ihren Klienten die erforderlichen Dienstleistungen in jedem Land der Welt an unter Nutzung des globalen Netzwerkes von SGS Büros und akkreditierten Labors. www.sgsgroup.cz

SOTIO

SOTIO je mezinárodní biotechnologická společnost, která zastřešuje aktivity skupiny PPF v oblasti výzkumu a vývoje nových léčivých přípravků zaměřených na pacienty s nádorovými onemocněními. Produktové portfolio společnosti zahrnuje přípravky na bázi interleukinu IL-15, personalizované buněčné imunoterapie DCVAC a CAR T i novou generaci protinádorových přípravků na bázi konjugátu protilátky a léku (ADC). Díky vlastnímu výzkumu a vývoji a prostřednictvím licenčních dohod, investic, fúzí a akvizic budujeme široké portfolio onkologických programů. V současnosti realizujeme společné projekty se společnostmi Cytune Pharma (Francie) a NBE-Therapeutics (Švýcarsko). Spravujeme také investice ve firmách Cellestia Biotech (Švýcarsko) a Autolus Therapeutics (Velká Británie). SOTIO působí v Evropě, USA a Číně a vlastní výrobní laboratoře v Praze a Pekingu. www.sotio.com

SOTIO ist ein internationales Biotechnologieunternehmen, das die Aktivitäten der PPF Gruppe im Bereich Forschung und Entwicklung von neuen Heilmitteln für Krebspatienten abdeckt. Das Produktportfolio der Gesellschaft umfasst Produkte, die auf Interleukin IL-15 basieren, personalisierte zelluläre Immuntherapie DCVAC und CAR T sowie die neue Generation von Antitumor-Medikamenten auf der Basis von Antikörper-Wirkstoff-Konjugat (ADC). Dank eigener Forschung und Entwicklung und Lizenzvereinbarungen, Investitionen, Fusionen und Übernahmen, bauen wir ein breites Portfolio an Onkologie Programmen auf. Derzeit realisieren wir gemeinsame Projekte mit Cytune Pharma (Frankreich) und mit NBE-Therapeutics (Schweiz). Wir verwalten auch Investitionen in den Firmen Cellestia Biotech (Schweiz) und Autolus Therapeutics (Grossbritannien). SOTIO ist in Europa, USA und China tätig und besitzt Produktionslabors in Prag und Peking. www.sotio.com

TORO TECH s.r.o.

Jsme malá firma s charakterovými rysy rodinného podniku. Ovšem jak přibývají naši zákazníci, přibývají i noví zaměstnanci. Aktuálně je nás v týmu 20 a zákazníci si díky tomu mohou vybrat z rozsáhlého portfolia našich služeb v oblasti kovovýroby. Našim cílem je dodávat kvalitní služby a to se nám daří aktuálně do 6 zemí Evropy. Vždy stojíme při Vás jako spolehlivý partner, a proto pracujeme pravidelně i na sobě. Plníme naše závazky vůči Vám, zákazníkům, plníme ale taky svoje cíle. Dali jsme si za cíl, že chceme svoje služby nabízet i ve Švýcarsku a najít tam dlouhodobé zákazníky. Chcete se dozvědět více a stát se naším zákazníkem? www.torotech.cz

Wir sind ein kleines Unternehmen mit den Charakterzügen eines Familienunternehmens. Mit der Zunahme unserer Kunden nimmt jedoch auch die Anzahl neuer Mitarbeiter zu. Derzeit sind wir 20 Mitarbeiter und dank unseres Teams können Kunden aus einem umfangreichen Dienstleistungs-Angebotes wählen. Unser Ziel ist es, qualitativ hochwertige Dienstleistungen zu erbringen. Derzeit sind wir in 6 europäischen Ländern erfolgreich. Wir stehen Ihnen immer als zuverlässiger Partner zur Seite und arbeiten deshalb auch regelmäßig an uns selber. Wir erfüllen unsere Verpflichtungen Ihnen gegenüber, unseren Kunden, aber wir erfüllen auch unsere Ziele. Wir haben uns zum Ziel gesetzt, unsere Dienstleistungen auch in der Schweiz anzubieten und dort langfristige Kunden zu finden. Möchten Sie mehr erfahren und unser Kunde werden? www.torotech.cz

TrustSoft s.r.o

Firma TrustSoft, která patří mezi přední technologické společnosti v Čechách, se specializuje na cloud computing a s tím související služby. Jedná se primárně o pomoc s přenosem dat a aplikací do cloudového prostředí největších cloud platforem (AWS, Microsoft AZURE a Google Cloud), tvorbu infrastruktury, automatizaci, zabezpečení cloudu a provoz technické podpory 24/7. Trustsoft také poskytuje zkušené IT specialisty na krátkodobé a dlouhodobé projekty, pomáhá s kybernetickou bezpečností a optimalizací veškerých nastavení. Jako certifikovaný partner hlavních cloudových platforem přináší TrustSoft zájemcům mnoho benefitů, včetně slev a kreditů, praxí prověřené zavedené postupy, které usnadní, zrychlí a zefektivní společnostem přechod do cloudového prostředí. www.trustsoft.cz

TrustSoft, eines der führenden Technologieunternehmen in der Tschechischen Republik, ist auf Cloud Computing und die dazugehörigen Dienstleistungen spezialisiert. In erster Linie geht es darum, Daten und Anwendungen in den Cloud-Bereich der größten Cloud-Plattformen (AWS, Microsoft AZURE und Google Cloud) zu übertragen, die nötige Infrastruktur zu erstellen, zu automatisieren, die Cloud-Sicherheit zu gewährleisten und den technischen Support rund um die Uhr zu sichern. Trustsoft stellt auch erfahrene IT-Spezialisten für kurz- und langfristige Projekte zur Verfügung, hilft in Sachen Cybersicherheit und bei der Optimierung aller Einstellungen. Als zertifizierter Partner der wichtigsten Cloud-Plattformen bietet TrustSoft Interessenten viele Vorteile, darunter Rabatte und Guthaben sowie bewährte Methoden, die den Übergang von Unternehmen zur Cloud-Nutzung erleichtern, beschleunigen und vereinfachen. www.trustsoft.cz

SWISSmag

Akce HST

HST Anlässe

Společný trénink pétanque s francouzsko-českou obchodní komorou

Petanque Training zusammen mit der Handelskammer Frankreich – Tschechien

Byl to příjemný letní večer. Skupina 30 lidí, členů švýcarské a francouzské obchodní komory, se sešla, aby si spolu neformálně zahráli hru pétanque. Většina přítomných byli začátečníci bez jakýchkoliv znalostí pravidel či herní techniky. Díky našemu členovi Miroslavu Řehořovi jsme ale absolvovali úvodní kurz v obojím a mohli si hru vyzkoušet. Následně jsme vyhlásili závěrečnou soutěž a všichni začali hru brát téměř vážně. Vítězové nakonec hrdě zapózovali pro dokumentační fotografii. Mimochodem, trénink se odehrával v areálu bývalé čističky odpadních vod v Praze 6 (Stará čistírna odpadních vod) a my jsme po jeho skončení měli možnost zúčastnit se komentované prohlídky. Byla to zvláštní a všemi velmi oceňovaná atrakce tohoto večera. Tamní čistírna odpadních vod je dnes národní kulturní památkou, která byla restaurována. Je v ní vystavena celá řada původních strojů a technických zařízení, které jsou dodnes funkční.

ONLINE Speed Business Meeting

Rychlá obchodní jednání se těší značné oblibě: Za velmi krátkou dobu potkáte mnoho potenciálních obchodních partnerů a můžete velmi efektivně propagovat své aktivity. V době koronavirové pandemie lze i tento formát převést na digitální platformu: 10minutové rychlé schůzky na obrazovce – technologie toto umožňují. Novou variantu si vyzkoušelo více než 70 účastníků ze šesti obchodních komor. Samozřejmě došlo i k několika drobným technickým problémům,

Speed Business Meetings sind immer beliebt: In kürzester Zeit trifft man viele potentielle Geschäftspartner und kann sehr effizient seine Aktivitäten propagieren. In Zeiten von Corona kann auch dieses Format auf eine digitale Plattform umgestellt werden: 10 minütige Speed Meetings am Bildschirm – die Technik macht es möglich. Über 70 Teilnehmer aus sechs Handelskammern probierten diese neue Variante aus. Klar kam es zu einigen kleineren technischen Problemen,

které byly zapříčiněny bezpečnostními předpisy jednotlivých společností, jejich branami firewallu, výpadky internetu atd. Většina z celkem 560 desetiminutových dvoustranných rozhovorů však přesto proběhla a my můžeme opravdu pochválit online technickou aplikaci MYIA. Bylo by potěšující, kdyby jednání nakonec také vedla k novým obchodním příležitostem. V aktuální situaci se ale musíme přizpůsobovat omezeným možnostem a nesmíme se bát nových přístupů.

Všechny chutě Švýcarska Jak přiblížit Švýcarsko našim českým přátelům, když do této země není možné cestovat? Tak tedy obrázky, filmy, online přednáškami, knihami a... online kurzem vaření. Nakonec jsme totiž museli zrušit náš oblíbený Swiss Food Festival 2020, příležitost, při které Švýcarsko představujeme z velmi přátelské stránky prostřednictvím kulinářských lahůdek. Nechtěli jsme to však vzdát úplně, a tak jsme vytvořili kuchařské studio přímo v Barbařině kuchyni. Kdo měl chuť a zájem, mohl se v říjnu v neděli dopoledne zúčastnit prvního

Es war ein angenehmer Sommerabend. Eine Gruppe von 30 Personen, Mitglieder der Schweizer und Französischen Handelskammer traf sich zu einem informellen Pétanque-Spiel. Die meisten der anwesenden Personen waren Anfänger und kannten weder Regeln noch Technik. Dank unseres Mitglieds Miroslav Řehoř erhielten wir einen Einführungskurs in beidem und probierten das Spiel aus. Als wir dann einen AbschlussWettbewerb mit Preisen ankündigten, wurde es etwas ernster, und die Gewinner posierten am Ende stolz für ein Bild. Das Training fand übrigens auf dem Gelände der ehemaligen Kläranlage von Prag 6 (stará čistírna odpadních vod) statt, und wir hatten die Möglichkeit im Anschluss an einer geführten Besichtigung der Anlage teilzunehmen. Dies war eine ganz besondere und geschätzte Attraktion des Abends. Diese Kläranlage ist ein nationales Kulturdenkmal, das restauriert wurde. Viele der ursprünglichen Maschinen und technischen Anlagen sind ausgestellt und immer noch funktionsfähig.

die auf Sicherheitsbestimmungen in den Firmen, auf Firewalls, Internetunterbrechungen usw. zurückzuführen waren. Die meisten der insgesamt 560 zehnminütigen Einzelgespräche fanden jedoch statt, und wir können die technische Online-App MYIA wirklich loben. Schön wäre es, wenn auch die Meetings tatsächlich zu neuen Geschäftsmöglichkeiten führten. In der heutigen Zeit müssen wir uns den begrenzten Bedingungen anpassen und dürfen keine Angst vor neuen Ansätzen haben.

So schmeckt die Schweiz virtuálního kurzu vaření přes Zoom a doma si zkoušet uvařit totéž. Pekli jsme švýcarský Zopf, připravovali Älplermagronen a typický švýcarský jablečný koláč (Wähe). Pokud jste kurz propásli, záznam si můžete pustit na YouTube kanálu HST. V průběhu kurzu jsme také pouštěli krátká videa z našich hotelů a restaurací HST: Mosaic House, Bali Cafe, Hotel Leonardo, Bohemian Bistro, Kubistro a Kavárna Kočičí. Každý, kdo nám následně poslal fotografie pokrmů, které si doma připravil, měl možnost vyhrát kulinářské ceny.

Wie können wir unseren tschechischen Freunden die Schweiz näherbringen, wenn es unmöglich ist das Land zu bereisen? Mit Bildern, Filmen, OnlineVorträgen, Büchern und… mit einem Online-Kochkurs. Wir mussten ja leider auch unser beliebtes Swiss Food Festival 2020 absagen, ein Anlass an dem wir die Schweiz von einer sehr sympathischen Seite her vorstellen, mit kulinarischen Leckerbissen. Ganz wollten wir darauf nicht verzichten, und so bauten wir unser Kochstudio in Barbara’s Küche auf und luden an einem Sonntag Morgen im Oktober zu unserem er-

sten virtuellen Kochkurs ein. Wer Lust hatte, konnte direkt via Zoom dabei sein und zuhause mitkochen. Wir haben einen Schweizer Zopf, Älplermagronen und einen typischen Schweizer Apfelkuchen (Wähe) zubereitet. Wer den Kurs verpasst hast, kann ihn jederzeit auf YouTube anschauen: https://youtu.be/YUql-MTJFQc. Während des Kurses zeigten wir auch kurze Videos unserer HST Hotels und Restaurants: Mosaic House, Bali Cafe, Hotel Leonardo, Bohemian Bistro, Kubistro und Kavárna Kočičí. Wer uns anschliessend Fotos der selbst gekochten Gerichte schickte, hatte Gelegenheit, kulinarische Preise zu gewinnen.

Švýcarská vánoční kuchyně Po říjnovém úspěchu jsme na prosinec naplánovali pokračování našeho online kurzu vaření, tentokrát se švýcarskými vánočními recepty. 1. adventní neděli se prostřednictvím Zoomu opět mohli připojit všichni hobby kuchaři a společně s námi upéct panáčky Grittibänz (mikulášské pečivo) a různé vánoční cukroví

Schweizer Weihnachtsküche (skořicové hvězdičky, Mailänderli a Basler Brunsli). Jako hlavní chod jsme připravovali Zürcher Geschnetzeltes a Rösti. Nyní už všichni vědí, jak se tento zlatohnědý bramborový pokrm vyrábí a obrací v pánvi, aniž by se rozpadl. Také tento kurz mohou všichni zájemci zhlédnout na YouTube kanálu HST.

Webinář HST Koronavirové restrikce donutily i nás přemístit celou řadu aktivit do virtuálního prostoru. Ne ve všech případech to ovšem musí znamenat nevýhodu. Naše webináře, které jsme nabízeli na jaře a poté i na konci roku, se těšily velkému zájmu. V úzké spolupráci s našimi členy a odborníky z řad HST jsme připravili celou sérii zajímavých online seminářů. Tento formát přináší mnoho pozitivních aspektů: řečníci i posluchači se mohou připojit s vynaložením minimálního úsilí. Webináře je možné vyžívat k tomu, abychom našim členům v koncentrované podobě a s malými časovými nároky zprostředkovávali cenné informace od kvalifikovaných odborníků. Členové, kteří daný webinář vytvářejí a organizují, pak mají další cennou příležitost

und Basler Brunsli). Als Hauptgang kochten wir Zürcher Geschnetzeltes und Rösti. Nun wissen alle, wie dieser goldbraune Kartoffelfladen hergestellt und in der Pfanne gewendet wird, ohne auseinanderzufallen. Auch dieser Kurs kann jederzeit auf YouTube abgerufen werden: youtu.be/6it4rP-Z2Ug

HST Webinar prezentovat ostatním členům služby své společnosti. Připomínáme, že již na jaře se uskutečnilo osm takovýchto akcí a ke konci roku ve druhé vlně se vysílaly další tři webináře na následující témata: Update opatření proti covid-19 pro společnosti v České republice s Janou Otčenáškovou, právničkou PRK Partners HR snídaně na téma „Efektivní hodnocení zaměstnanců“ s Marií Hořákovou z mBlue Zaměstnávání zahraničních pracovníků v České republice s Martinem Zemanem a Karlem Kučerou z poradenské firmy Rödl & Partner. Webináře budeme určitě nabízet dál i v roce 2021.

HST podcast A ještě jedna novinka: Počínaje prosincem loňského roku vycházejí podcasty HST. Jedná se o další nabídku obchodní komory, jak zůstat v kontaktu s našimi členy v době, kdy se nemůžeme setkávat osobně. Pokud se přihlásíte k odběru našeho podcastu, můžete si kdykoli poslechnout rozhovory se členy HST a osob-

Nach unserem Erfolg im Oktober planten wir für Dezember eine Fortsetzung unseres Online-Kochkurses, diesmal mit Schweizer WeihnachtsRezepten. Am 1. Advents-Sonntag konnten sich Hobby-Köche erneut per Zoom zuschalten und mit uns einen Grittibänz (Brotmann zum Nikolaustag) backen und diverse Weihnachtsplätzchen (Zimtsterne, Mailänderli

Die Corona Einschränkungen haben auch uns gezwungen, viele Aktivitäten in den virtuellen Raum zu verlegen. Nicht immer ist dies von Nachteil. Unsere Webinare, die wir bereits im Frühling und dann gegen Ende des Jahres angeboten haben, fanden jedenfalls vielseitige Beachtung. In enger Zusammenarbeit mit unseren Mitgliedern und Experten aus den Reihen der HST konnten wir eine grosse Auswahl an interessanten Online-Seminaren durchführen. Dieses Format hat viele positive Aspekte: sowohl Redner wie auch Zuhörer können sich ohne grossen Aufwand zuschalten, die Teilnahme ist allen und von überall her möglich. In konzentrierter Form und zeitlich wenig anspruchsvoll können wir mittels Webinaren unseren Mitgliedern wertvolle Informationen von qualifizierten Fachleuten vermitteln. Und unseren

Mitgliedern, welche die Webinare gestalten, gibt es eine weitere Möglichkeit, sich und die Dienstleistungen ihrer Firma zu präsentieren. Zur Erinnerung, im Frühjahr fanden 8 solche Anlässe statt und gegen Ende Jahr in der zweiten Welle noch einmal drei zu folgenden Themen: Update zu den Covid-19 Massnahmen für Unternehmen in Tschechien mit Jana Otčenášková, Anwältin bei PRK Partners HR Frühstück zum Thema „Effektive Mitarbeitergespräche“ mit Marie Hořáková von mBlue Beschäftigung von ausländischen Arbeitskräften in Tschechien mit Martin Zeman und Karel Kučera von der Beratungsfirma Rödl&Partner.

Robin Turner, bývalý CEO společnosti Roche CZ, který ke konci roku 2020 odešel do důchodu Philippe Guex, nový švýcarský velvyslanec v Praze Jiří Jirkovský, viceprezident HST a odborník na ekonomickou situaci v České republice Pavel Solský, CFO společnosti SOTIO a.s., mezinárodní biotechnologické společnosti v Praze a nový člen HST

Interviews mit Mitgliedern der HST und mit Persönlichkeiten aus dem Schweiz-Tschechischen Business-Umfeld anhören. Die Episoden erscheinen ungefähr alle zwei Wochen und sind in englischer Sprache geführt, damit möglichst viele Interessenten sie auch verstehen. Bisher erschienen sind folgende Interviews erschienen: Marek Procházka, Präsident der HST seit über 15 Jahren Robin Turner, ehem. CEO von Roche CZ, der Ende 2020 in Rente ging Philippe Guex, neuer Schweizer Botschafter in Prag Jiří Jirkovský, Vizepräsident der HST und Kenner der wirtschaftlichen Situation in Tschechien Pavel Solský, CFO von SOTIO a.s., internationale Biotech Firma in Prag und neues Mitglied der HST

HST Podcast nostmi švýcarsko-českého podnikatelského prostředí. Nové epizody vycházejí přibližně každé dva týdny a rozhovory jsou vedeny v angličtině, aby jim porozumělo co nejvíce zájemců. Dosud byly publikovány následující rozhovory: Marek Procházka, již více než 15 let prezident HST

Und noch eine Neuheit: Seit Dezember erscheint der HST Podcast. Es ist ein weiteres Angebot unserer Handelskammer, um mit unseren Mitgliedern in Kontakt zu bleiben, auch wenn wir uns nicht persönlich treffen können. Wenn Sie unseren Podcast abonnieren, können Sie jederzeit

Webinare werden wir bestimmt auch im Jahr 2021 weiterhin anbieten.

SWISSmag

Švýcarské léto v Třeboni Akce „Švýcarské jaro v Třeboni“ se již léta těší oblibě našeho věrného publika. Kvůli koronavirové pandemii jsme tentokrát bohužel nemohli v dubnu do jižních Čech přicestovat. Přesto jsme nechtěli tuto švýcarskou přehlídku na hlavním náměstí v Třeboni jen tak vypustit, rozhodli jsme se proto odložit ji na léto. A tak se stalo, že jsme jednu horkou srpnovou prázdninovou sobotu začali v Třeboni na náměstí stavět naše stánky. O švýcarskou prezentaci projevilo zájem mnoho (českých) turistů. S pozitivní odezvou se setkala nabídka turistických materiálů od Switzerland Tourismu a Quicktouru, produktů od společnosti Just / Nahrin, ale i jemných hedvábných uměleckých děl od Brigitte Krumphanzlové. Nechyběl ani originální švýcarský raclette a představení Nordic Walkingu specialistkou z České asociace Nordic Walking. V nabídce byly tradičně i švýcarské nože. Návštěvníky přitahoval především jedinečný zvuk alphornů formace „Fyrobig Lozärn“, která ze Švýcarska přijela speciálně na tuto akci. Švýcarské atrakce byly k vidění nejen na náměstí, ale také v Domě Štěpánka Netolického, kde si zájemci mohli vybrat z pestré nabídky přednášek a filmů. Vstup na všechny akce byl zdarma. V průběhu dne proběhla také soutěž s atraktivními cenami a vítězové byli vyhlášeni na jeho konci těsně před tím, než déšť vyzval k návratu do svých domovů jak hosty, tak i protagonisty Švýcarského léta.

Schweizer Sommer in Třeboň Unser treues Publikum kennt den seit Jahren beliebten Frühlingsanlass, unseren „Schweizer Frühling in Třeboň“. Wegen Corona konnten wir leider im April nicht nach Südböhmen reisen, aber wir wollten diesen Schweizer Auftritt auf dem Hauptplatz von Třeboň nicht einfach auslassen und verschoben ihn darum auf den Sommer. Und so kam es, dass wir an einem sehr heißen August-Samstag mitten in den Sommerferien unsere Stände aufbauten. Viele (tschechische) Touristen zeigten Interesse an unserer Schweizer Präsentation. Anklang fand das Angebot von Werbematerial von Switzerland Tourism und Quicktour, die Produkte von Just / Nahrin, die zarten Seidenkunstwerke von Brigitte Krumphanzlová, das Original Schweizer Raclette sowie die Anleitung zu Nordic Walking mit einer Fachfrau des tschechischen Verbandes für Nordic Walking. Auch Schweizer Messer waren traditionsgemäss im Angebot. Angelockt wurden die Besucher v.a. durch den einzigartigen Klang der Alphörner der Formation „Fyrobig Lozärn“, die extra aus der Schweiz angereist war. Nicht nur auf dem Platz wurden Schweizer Attraktionen dargeboten, sondern im Haus von Štěpánek Netolický konnten Interessierte von einem abwechslungsreichen Angebot an Vorträgen und Filmen profitieren. Zutritt zu allen Veranstaltungen war gratis. Es gab auch einen Wettbewerb mit attraktiven Preisen, und die Gewinner wurden gegen Ende des Tages verkündet, grad rechtzeitig bevor Regen sowohl die Gäste wie auch die Protagonisten des Schweizer Sommers zum Aufbruch drängte.

Široká nabídka informačních materiálů pro cesty do Švýcarska Grosses Angebot an Infomaterial für Reisen in die Schweiz

Zvuk alpských rohů na náměstí v Třeboni Alphornklänge auf dem Stadtplatz von Třeboň

Akci zahájil starosta Třeboně Jan Váňa, spoluorganizátorka akce Jana Vítková a Alena Koukalová ze Switzerland Tourism Begrüssung durch den Bürgermeister von Třeboň, Jana Vítková, Mitorganisatorin des Anlasses und Alena Koukalová von Schweiz Tourismus

Nával u švýcarských stánků Andrang an den Schweizer Ständen

Skupina alphornistů „Fyrobig Lozärn“ Alphorngruppe „Fyrobig Lozärn“

Výhled na ekonomickou situaci v České republice z pohledu guvernéra České národní banky 30. listopadu jsme měli příležitost dovědět se přímo od guvernéra České národní banky, jaká je ekonomická situace v naší zemi a jak se bude pravděpodobně do budoucna vyvíjet. Jiří Rusnok je český ekonom a politik, působil jako ministr financí a ministr obchodu a průmyslu a od července 2013 do ledna 2014 byl předsedou vlády. Od roku 2016 je guvernérem ČNB. Jeho přednášku sledovalo online přes 60 posluchačů. Po úvodní zdravici prezidenta HST pana Marka Procházky k zúčastněným promluvil nový švýcarský velvyslanec Jeho Excelence Philippe Guex. Seznámil posluchače s ekonomickou situací ve Švýcarsku a srovnával ji se situací v České republice. Pan Rusnok vysvětlil hlavní rysy koronavirové krize, opatření, která přijala ČNB, současný ekonomický a finanční vývoj a představil prognózy, které ČNB uveřejnila v listopadu 2020. Podrobně se zabýval měnovou a fiskální politikou, nastínil možný vývoj v jednotlivých odvětvích a na trhu práce a srovnával změny v situaci mezi první a druhou vlnou pandemie. Jelikož v blízké budoucnosti nelze předvídat celou řadu rizik, je prognóza dalšího vývoje velmi obtížná. Závěrem lze říci, že: Česká ekonomika se nacházela v dobré kondici na to, aby byla schopná překonat koronavirovou krizi. Klíčovou roli sehrává v aktuální situaci masivní peněžní a fiskální podpora. Trh práce vykazuje známky zpomalení růstu mezd a nárůst nezaměstnanosti. Česká koruna se ukazuje být relativně stabilní měnou a funguje jako tlumič nárazů. Náklady na druhou vlnu jsou pravděpodobně nižší než na první vlnu. Státní zadlužení, které bylo před krizí nízké, pouze kolem 30 %, vzroste na téměř 40 %, což je ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále dobrý výsledek. Nejistoty jsou obrovské; daňové změny naznačují fiskální scénář. Následoval prostor pro dotazy posluchačů. Pokud by se tato akce bývala konala v konferenční místnosti, byly by bývaly diskuze určitě rozsáhlé. Všichni účastníci přesto online ocenili guvernérovu upřímnost a velice fundované informace.

Ausblick auf die wirtschaftliche Situation in Tschechien aus dem Blickwinkel des Gouverneurs der Tschechischen Nationalbank CNB Am 30. November hatten wir die Gelegenheit direkt vom Gouverneur der Tschechischen Nationalbank zu erfahren, wie die wirtschaftliche Situation im Land ist und wie sie sich wohl entwickeln wird. Jiří Rusnok ist ein tschechischer Ökonom und Politiker, er hat als Finanzminister und Minister für Handel und Industrie gedient und war von Juli 2013 – Januar 2014 Premierminister. Seit 2016 ist er Gouverneur der CNB. Über 60 Zuhörer schalteten sich zu, um seinen Vortrag zu verfolgen. Zum Auftakt, nach der Begrüssung durch Marek Procházka, Präsident der HST, sprach der neue Schweizer Botschafter, S.E. Philippe Guex, beleuchtete die wirtschaftliche Lage in der Schweiz und verglich die Situation mit der von Tschechien. Herr Rusnok erklärte die Hauptmerkmale der Corona Krise, die Massnahmen, die die CNB ergriffen hat, die aktuellen Wirtschafts- und Finanzentwicklungen und erklärte die Prognosen, welche die CNB im November 2020 gestellt hat. Detailliert erklärte er Geld- und Fiskalpolitik und gab einen Abriss über die Entwicklungen in einzelnen Sektoren, auf dem Arbeitsmarkt und wie sich die Situationen änderten zwischen der ersten und zweiten Welle. Da sehr viele Risiken in der nächsten Zeit unvorhersehbar sind, lässt sich eine Entwicklung nur schwer prognostizieren. Zusammenfassend kann man sagen: Die tschechische Wirtschaft war in guter Verfassung, um die Coronakrise zu überwinden. Die massiven Geld- und Fiskalunterstützungen spielen eine Schlüsselrolle in der aktuellen Situation. Auf dem Arbeitsmarkt zeichnet sich eine Verlangsamung des Lohnwachstums ab und die Arbeitslosigkeit steigt an Die tschechische Krone erweist sich als relativ stabil und funktioniert als Stossdämpfer. Die Kosten für die 2. Welle sind vermutlich tiefer als in der ersten Die Staatsverschuldung, die vor der Krise tief war, nur um die 30 %, wird ansteigen bis gut 40 %, was aber im Vergleich zu anderen EU-Ländern immer noch vorbildlich ist. Die Unsicherheiten sind enorm; Steueränderungen deuten auf ein Fiskalszenario hin. Im Anschluss war Raum für Fragen aus dem Publikum. Hätte der Anlass in einem Konferenz-Raum stattgefunden, wäre es bestimmt zu ausführlichen Diskussionen gekommen. Aber auch so schätzten alle online-Teilnehmer die Aufrichtigkeit und die fundierten Auskünfte des Gouverneurs.

SWISSmag

„Kulatý stůl“ s řediteli předních švýcarských firem v České republice

„Roundtable“ mit Direktoren von führenden Schweizer Firmen in Tschechien

V době, kdy se již rýsoval nástup druhé koronavirové vlny, se nám přesto ještě 16. září 2020 podařilo uskutečnit svým charakterem výjimečné setkání. V prostorách galerie společnosti Laufen se sešli jednatelé švýcarských firem působících v České republice, aby společně prodiskutovali souvislosti pandemie koronaviru. Zvláště byli požádáni, aby se podělili o své zkušenosti a další očekávání prostřednictvím odpovědí na dvě otázky. Zde pro vás shrnujeme nejdůležitější poznatky. Jedná se o pohledy na situaci ze září 2020!

Eine Versammlung besonderer Art gelang uns am 16. September 2020 in einer Zeit, als sich bereits das Herannahen einer zweiten Corona-Welle abzeichnete. In den Räumlichkeiten der Laufen Prague Gallery kamen Geschäftsführer von Schweizer Unternehmen in der Tschechischen Republik zusammen, um sich zu Themen rund um COVID-19 auszutauschen. Sie wurden insbesondere gebeten, ihre Erfahrungen und Erwartungen anhand von zwei Fragen mit den anderen zu teilen. Die wichtigsten Ergebnisse fassen wir hier zusammen. Es handelt sich um Ansichten von September 2020!

A) Poučení z covidu-19: co si odnáším? Chránit hotovost Předchozí krize naučily společnosti chápat důležitost vysoké likvidity: po vypuknutí krize se právě disponibilita likvidních prostředků stala jednou z hlavních obav celé řady firem. Klíčovými aspekty přitom byly efektivní správa nákladů a optimalizace procesů (včetně skladového hospodářství). Zajištění obchodování Stěžejními úkoly byly identifikace kritických procesů a jednotek, zajištění provozu, přehodnocení skladů a garance dodavatelských řetězců. Zaměření se na lidi Vysokou prioritu představovala ochrana a bezpečnost lidí. Jako nezbytný se ukázal nepřetržitý kontakt se zaměstnanci při jejich práci z domova i se zákazníky (včetně sledování jejich potřeb). (Nucená) digitalizace je plus Nástup digitalizace se ukázal jako nezbytný i pro činnosti, které v podstatě digitalizovány být neměly. Větší využívání digitalizace: online prodej, online podpisy, online služby, online školení atd. Stinná stránka výroby „Just-in-time“ Své slabiny ukázala výrobní strategie Just-in-time založená na globálních dodavatelských řetězcích. Home office: výhody a nevýhody Výhody: menší potřeba místa pro práci, flexibilní pracovní doba, paralelní péče o děti, úspora nákladů a času Nevýhody: méně interakce, malé zkušenosti s tím, jak jít dobrým příkladem, jak se zaměstnanci chovají, nevhodné soukromé prostředí, nepravidelný životní styl U některých zaměstnanců vedla práce bez dohledu ke snížení efektivity nebo k sociálním problémům (alkoholismus, domácí násilí). Zvýšená digitalizace ukazuje, jak je důležité, aby zaměstnanci měli přiměřené IT dovednosti.

A) Lehren aus COVID-19: was nehme ich mit? Bargeld schützen Die vorangegangenen Krisen haben den Unternehmen die Bedeutung von hoher Liquidität beigebracht: Die Verfügbarkeit liquider Mittel war für viele Unternehmen bei Ausbruch der Krise eines der Hauptanliegen. Ein effektives Kostenmanagement und eine Optimierung der Prozesse (einschließlich Lagerverwaltung) waren dabei die Schlüsselaspekte. Absicherung des Geschäfts Die Identifizierung kritischer Prozesse und Einheiten, die Absicherung des Betriebes, eine Neubewertung des Lagers und die Garantie der Lieferketten waren entscheidende Aufgaben. Menschen in den Fokus stellen Schutz und Sicherheit der Menschen hatten hohe Priorität. Der ununterbrochene Kontakt zu den Mitarbeitern im Home Office und zu den Kunden war essentiell (einschließlich der Überwachung ihrer Bedürfnisse). (Zwingende) Digitalisierung ist ein plus Der Einsatz der Digitalisierung wurde notwendig, auch für Aktivitäten, die eigentlich nicht digitalisiert werden sollten. Gesteigerte Nutzung der Digitalisierung: Online-Verkauf, Online-Signaturen, Online-Dienste, OnlineSchulungen usw. Kehrseite der „Just-in-time“ Produktion Die auf globalen Lieferketten basierende Just-in-Time-Produktionsstrategie zeigte ihre Schwächen. Home Office: Vor- und Nachteile Vorteile: Weniger Platzbedarf, flexible Arbeitszeit, parallele Kinderbetreuung, Kosten- und Zeitersparnis. Nachteile: Weniger Interaktion, begrenzte Erfahrungen, wie man mit gutem Beispiel vorangehen kann, wie sich Mitarbeiter verhalten, ungeeignetes privates Umfeld, unregelmäßiger Lebensstil. Bei einigen Mitarbeitern führte unbeaufsichtigte Arbeit zu einer Verringerung der Effizienz oder zu sozialen Problemen (Alkoholismus, häusliche Gewalt). Die verstärkte Digitalisierung zeigt auf, wie wichtig eine angemessene ITKompetenz der Mitarbeiter ist.

B) Meine Erwartungen bis Dezember 2020. Wo wird die Weltwirtschaft / CZ-Wirtschaft sein? Alle Unternehmen erwarten eine Verschlechterung der wirtschaftlichen Situation (von Jahr zu Jahr), sie sind sich jedoch nicht über die Schwere des Abschwungs einig, obwohl die Erwartungen im September besser scheinen als im April 2020. China verzeichnet ein deutliches Wachstum; In Europa besteht der Wille, zur Normalität zurückzukehren. Die Wirtschaft ist in einigen Ländern oder Sektoren nicht dort, wo sie vor der COVID-19-Krise war. Es gibt jedoch eine Verbesserung.

B) Má očekávání do prosince 2020. Jak se bude vyvíjet světová ekonomika / česká ekonomika? Všechny společnosti očekávají zhoršení ekonomické situace (meziročně), neshodují se však na závažnosti celkového útlumu, ačkoli výhledy se v září zdají být lepší než v dubnu 2020. Čína vykazuje výrazný růst; v Evropě se projevuje vůle návratu k normálu. Ekonomiky některých zemí nebo odvětví se nepohybují na úrovni, na jaké se nacházely před koronavirovou krizí. Dochází však ke zlepšení celkové situace. Na druhé straně je a bude postižený zejména automobilový průmysl, který vzhledem k vysokému počtu zaměstnanců může vést ke snížení české kupní síly. Snížená kupní síla by pak ovlivnila všechna odvětví ekonomiky. Zároveň ale ostatní odvětví vykazují růst. Očekáváním dominuje cílevědomě optimistický přístup a do jara 2022 se očekává oživení hospodářského růstu. Proběhla ale i kritická analýza globální politické situace (volby v USA, Bělorusko, obchodní válka mezi USA a Čínou, názorové rozdíly v EU). Koronakrize by v kombinaci s dalšími konflikty dokonce mohla vést k rozsáhlým ekonomickým problémům. Navíc nelze vyloučit kolaps odvětví cestovního ruchu s dramatickými důsledky v regionech, které jsou na něm závislé, a odvětvích, které jsou s ním přímo spojené. Tato odvětví trpí již nyní vážnými důsledky pandemie covidu-19. Mnoho společností se v současné době zdráhá investovat a brzdí své velké výdaje. Automobilový průmysl odložil všechny investice o šest měsíců. Solventnost společností v hotelovém průmyslu je v současné době nejistá. Závěrem poznámka jednoho z účastníků: „Buďte připraveni na nečekané!“

Andererseits ist und bleibt die Autoindustrie besonders betroffen, was aufgrund ihrer hohen Mitarbeiterzahl zu einer Verringerung der tschechischen Kaufkraft führen kann. Eine verringerte Kaufkraft würde dann alle Wirtschaftszweige betreffen. Gleichzeitig weisen andere Sektoren ein Wachstum auf. Die Erwartungen werden von einer gezielt optimistischen Haltung beherrscht, und bis zum Frühjahr 2022 wird eine wirtschaftliche Erholung erwartet. Dennoch wurde eine kritische Analyse in Bezug auf die globale politische Situation geäußert (US-Wahlen, Weißrussland, Handelskrieg zwischen den USA und China, Meinungsverschiedenheiten in der EU). Die COVID19Krise in Verbindung mit anderen Konflikten könnte sogar zu einem großen wirtschaftlichen Problem führen. Darüber hinaus kann ein Zusammenbruch der Tourismusbranche mit dramatischen Folgen in davon abhängigen Regionen der Welt und für direkt damit verbundene Branchen nicht ausgeschlossen werden. Dieser Sektor leidet bereits unter schwerwiegenden Folgen der COVID-19Pandemie. Viele Unternehmen zögern derzeit zu investieren und halten ihre großen Ausgaben zurück. Die Autoindustrie hat alle Investitionen um sechs Monate verschoben. Die Zahlungsfähigkeit von Unternehmen der Hotellerie ist derzeit ungewiss. Abschließend eine Bemerkung eines Teilnehmers: "Seien Sie auf das Unerwartete vorbereitet!"

Připravované akce

Geplante Veranstaltungen

11. března 25. března 21. dubna 14. dubna 22. dubna 26. května 29. května 28. června 13. července 1. srpna srpen září září září 15. září 2.–9. října listopad listopad 8. prosince

11. März Webinar mit Swiss Life Select online 21. März ST Webinar mit UEPA online 21. April ST Webinar für Reisebüros online mit Schweizer Partners 14. April Economical Lunch Briefing Mit NCCC und Deloitte 22. April ST Pressekonferenz in Prag 26. Mai Generalversammlung und Swiss Business Cocktail Residenz der Schweizer Botschaft 29. Mai Kindertag mit ČD 28. Juni Vernissage Prague Gallery – Art of bathrooms 13. Juli Golfturnier Golf Club Beroun 1. August Schweizer Nationalfeiertag Residenz der Schweizer Botschaft August Petanque Training mit FČOK September Architekur-Konferenz September 30 Jahre HST – VIP Event Residenz der Schweizer Botschaft September Webinar: update MwST im e-commerce 15. September Swiss Innovation Forum Maschinenbaumesse Brno 2.–9. Oktober Swiss Festival Schweizer Tag in der Stadtbibliothek in Prag, 2. 10. Swiss Food Festival, 9. 10. ST Workshop in Prag, 5. 10. ST Workshop in Bratislava, 6. 10. November Liechtenstein Tag November Swiss Management Forum 8. Dezember Weihnachts-Abendessen

Webinář se Swiss Life Select online Webinář s UEPA online ST webinář pro CK online se švýcarskými partnery Economical Lunch Briefing ve spolupráci s NCCC a Deloitte ST tisková konference v Praze Členské shromáždění a Swiss Business Cocktail Rezidence švýcarského velvyslance Dětský den s ČD Vernisáž výstavy Prague Gallery – Art of bathrooms Golfový turnaj Golf Club Beroun Švýcarský národní den „1. August“ Rezidence švýcarského velvyslance Pétanque s FČOK Konference o architektuře 30 let HST – VIP akce Rezidence švýcarského velvyslance Webinář: update DPH v e-commerce Swiss Innovation Forum MSV Brno Swiss Week Švýcarský den v Městské knihovně v Praze, 2. 10. Swiss Food Festival, 9. 10. ST Workshop v Praze, 5. 10. ST Workshop v Bratislavě, 6. 10. Lichtenštejnský den Swiss Management Forum Vánoční večírek

HANDELSKAMMER SCHWEIZ – SLOWAKISCHE REPUBLIK

SWISSmag

Noví členovia Švajčiarsko-slovenskej obchodnej komory

Neue Mitglieder der Handelskammer Schweiz – Slowakische Republik

Martin Jesný

Martin Jesný je priemyselný analytik, ktorý sa ako konzultant zameriava najmä na budovanie konkurencieschopnosti a riadenie rizík. Poskytuje poradenstvo pre firmy v priemysle pri budovaní stratégií a konkurenčných výhod v technológiách, výrobe a partnerstvách. Spolupracuje tiež s vládnymi organizáciami pri tvorbe verejných politík, najmä v oblasti inteligentnej mobility a Smart Industry, ako aj pri prepájaní priemyslu s univerzitami a akademickou vedou. V minulosti bol Martin aktívny v ekonomických médiách a vytváraní platforiem pre budovanie konkurenčných výhod a manažérskych kompetencií v priemyselnom riadení v súlade s kľúčovými megatrendmi.

Martin Jesný ist ein Industrieanalytiker, der sich als Konsultant vor allem auf den Ausbau der Konkurrenzfähigkeit und die Risikosteuerung konzentriert. Für Firmen im Industriebereich bietet er Beratung beim Aufbau von Strategien und Konkurrenzvorteilen in Technologien, in der Produktion und in Partnerschaften. Er arbeitet auch mit Regierungsorganisationen bei der Bildung öffentlicher Politiken, vor allem im Bereich der intelligenten Mobilität und Smart Industry, als auch bei dem Verknüpfen der Industrie mit den Universitäten und der akademischen Wissenschaft, zusammen. In der Vergangenheit war Martin in ökonomischen Medien aktiv und hat sich bei der Bildung von Plattformen für den Aufbau von Konkurrenzvorteilen und Managerkompetenzen in der Leitung der Industrie, entsprechend den Schlüssel-Megatrends, eingesetzt.

Čo sa nám podarilo online v podmienkach COVIDu-19

Was uns online unter COVIDBedingungen gelungen ist

B anking measures in response to Covid-19: Ing. Marcel Laznia, Analyst Slovak Banking Association Nech Vás nezaskočí rok 2021: Prehľad daňových zmien od LeitnerLeitner Business Ladies Day 2020 Ako vznikli slovenské testy na COVID: Spolupráca biznisu a akadémie v inovačnom ekosystéme na Slovensku – Pavol Čekan, CEO, MultiplexDX Quo vadis svetové hospodárstvo s fokusom na Slovensko – stretnutie s Petrom Kažimírom, guvernérom Národnej banky Slovenska COVID 19 z pohľadu epidemiológa a infektológa Hosť: Doc. MUDr. Alexandra Bražinová, CSc., Lekárska fakulta UK Bratislava a RNDr. Patrik Danko, Roche Slovensko Aké zmeny nám priniesol rok 2020? Tax webinár s odborníkmi z VGD Slovakia, Grand Thornton Consulting a Ministerstva financií SR

Bystronic Czech Republic s.r.o. otvoril nové priestory Bystronic Czech Republic s.r.o. sa začiatkom júna 2020 presťahovala do nových priestorov v Brne a následne od októbra 2020 je pre našich zákazníkov k dispozícii aj Experience Centrum. Novým Experience Centrom Bystronic investoval do regiónu strednej Európy a ponúka dodatočný servis pre našich zákazníkov. Máme nainštalovaný fiber laser s automatizáciou, ohraňovacie lisy s robotickou ohraňovacou bunkou a generátor dusíka ako doplnkový produkt. Veríme, že táto skladba strojov a riešení bude pre zákazníkov zaujímavá. Výsledkom je možnosť privítať našich zákazníkov nielen z Českej republiky, Slovenska, ale aj vzhľadom na geografickú polohu regiónu, aj z Poľska, Rakúska a Maďarska. Vzniká tak nadnárodné regionálne centrum, samozrejme s prioritným zameraním na zákazníkov v Českej a Slovenskej republike. Všetci, ktorí nás navštívia, pocítia nesporný benefit pre svoje podnikanie a rozvoj. Nielen praktickou ukážkou strojov a riešení, ale aj software riešenia v spojitosti s moderným tréningovým centrom a profesionálnym tímom Bystronic Czech Republic s.r.o, umožnia našim zákazníkom byť lídrami vo svojom podnikaní.

Banking measures in response to Covid-19: Ing. Marcel Laznia, Analyst Slovak Banking Association Das Jahr 2021 soll Sie nicht unvorbereitet erwischen. Schon heute bringt Ihnen LeitnerLeitner Tax s.r.o. einen Überblick der Steueränderungen Business Ladies Day 2020 Wie sind die slowakischen Tests für COVID entstanden: Zusammenarbeit von Business und Akademie im innovativen Ökosystem in der Slowakei – Pavol Čekan, CEO, MultiplexDX Quo vadis Weltwirtschaft mit Schwerpunkt Slowakei Covid-19 aus der Sicht eines Epidemiologen und Infektiologen Gast: Doc. MUDr. Alexandra Bražinová, CSc., Medizinische Fakultät der Comenius Universität Bratislava und RNDr. Patrik Danko, Roche Slowakei Welche Änderungen hat das Jahr 2020 mitgebracht?

Bystronic Czech Republic s.r.o. hat neue Räumlichkeiten eröffnet Bystronic Czech Republic s.r.o. ist Anfang Juni 2020 in neue Räumlichkeiten in Brünn umgezogen und seit Oktober 2020 steht unseren Kunden auch das Experience Center zur Verfügung. Das neue Experience Center Bystronic ist eine Investition in die Region von Zentraleuropa und bietet unseren Kunden zusätzlichen Service. Wir haben einen Fiber Laser mit Automatisierung, Abkantpressen mit robotisierter Abkantzelle und einen Stickstoffgenerator als Ergänzungsprodukt installiert. Wir hoffen, dass diese Zusammenstellung von Maschinen und Lösungen für die Kunden interessant sein wird. Das alles gibt uns die Möglichkeit, unsere Kunden nicht nur aus der Tschechischen Republik und der Slowakei bei uns zu

begrüssen, sondern, angesichts der geographischen Lage der Region, auch Kunden aus Polen, Österreich und Ungarn bei uns willkommen zu heissen. Auf diese Weise entsteht ein grenzüberschreitendes Regionalzentrum, natürlich vorrangig auf Kunden aus der Tschechischen und Slowakischen Republik ausgerichtet. Alle, die uns besuchen, werden den aus diesem Besuch folgenden eindeutigen Vorteil für ihre Unternehmung und Entwicklung zu spüren bekommen. Nicht nur dank der praktischen Präsentation der Maschinen und Lösungen, sondern auch dank den Software-Lösungen, in Verbindung mit dem modernen Training-Center und dem professionellen Team der Bystronic Czech Republic s.r.o., wird dies alles unseren Kunden die Möglichkeit geben, sich als Spitzenreiter in ihrer Unternehmenstätigkeit zu positionieren.

HANDELSKAMMER SCHWEIZ – SLOWAKISCHE REPUBLIK

Slovinsko aj Slovensko používa testy MultiplexDX na zistenie britskej mutácie koronavírusu. Slovenská biotechnologická firma MultiplexDX pomáha svojim unikátnym testom na britskú variantu SARS-CoV-2 bojovať s pandémiou na Slovensku a aj v Slovinsku. MultiplexDX pracuje už aj na vývoji testov na ďalšie varianty koronavírusu. Vedecký tím MultiplexDX vyvinul tento unikátny test na tzv. B.1.1.7 variant koronavírusu v spolupráci s Biomedicínskym centrom Slovenskej akadémie vied ešte počas vianočných sviatkov 2020. Svoju presnosť preukázal už počas jeho použitia práve v laboratóriách Slovenskej akadémie vied a koncom januára 2021 ho prvýkrát použili na zistenie prevalencie tejto mutácie v Slovinsku. „Spolupráca so slovinskými partnermi potvrdila presnosť a citlivosť testov. Považujem to za úspech slovenskej vedy ako takej,“ dodáva CEO MultiplexDX Pavol Čekan. Tieto špecifické testy začína používať aj slovenský Úrad pre verejné zdravotníctvo. Mutácia koronavírusu, známa tiež ako B.1.1.7, v súčasnosti spôsobuje na celom svete značné problémy pri zvládaní pandémie, pretože sa za určitých podmienok môže šíriť až o 70 % rýchlejšie. Podľa dostupných informácií je test MultiplexDX prvým testom na svete, ktorý dokáže identifikovať nielen samotný SARS-CoV-2, ale aj jeho britskú mutáciu prostredníctvom pozitívneho signálu v takzvanej RT-PCR analýze. Podľa dostupných informácií ide v prípade testu MultiplexDX o celosvetový unikát. „Bežne dostupné PCR testy nevedia zistiť, či ide priamo o britskú mutáciu. Potvrdzujú iba COVID-19. Náš test je podľa dostupných informácií jediný na svete, ktorý pozitívne potvrdí buď britskú mutáciu, alebo zjednodušene povedané, bežný koronavírus vo vzorke,“ vysvetľuje P. Čekan. Bežné RT-PCR testy totiž určujú výskyt britskej mutácie na základe chýbajúceho pozitívneho signálu o výskyte tzv. S-génu. „Takáto stratégia však nie je ideálna, pretože výpadok tohto génu môže mať aj iné príčiny, nielen výskyt britskej mutácie vo vzorke,“ upozorňuje P. Čekan. Nepresné výsledky môžu následne nepriaznivo ovplyvniť nastavenie opatrení na zamedzenie šírenia agresívnejšej mutácie koronavírusu.

O MULTIPLEXDX Testy MultiplexDX sa v súčasnosti používajú nielen v Slovenskej republike, ale aj vo Vatikáne a v rámci humanitárneho daru od spoločnosti aj v Keni a Donecku na Ukrajine. Biotechnologická spoločnosť MultiplexDX sa primárne zaoberá vývojom presnej diagnostiky rakoviny. Po objavení koronavírusu rozšírila svoj výskum o diagnostiku tohto ochorenia. Na konci roka 2019 získala spoločnosť dotáciu vo výške 2,5 milióna EUR z prestížneho celoeurópskeho programu Európskej komisie na podporu inovatívnych spoločností – EIC Accelerator – pri vývoji nových metód diagnostiky rakoviny.

Čo pripravujeme Riadne generálne zhromaždenie 2021 Speed Business Meeting COVID-19 Očkovanie: Ako chrániť seba, svojich blízkych a kolegov Ako motivovať a zostať motivovaný… To najlepšie zo Švajčiarska Industry 4.0 – follow up

Slowenien und auch die Slowakei benutzen die MultiplexDX-Tests, um die britische CoronavirusMutation zu entdecken. Das slowakische Biotechnologieunternehmen MultiplexDX hilft mit seinem einzigartigen Test für die britische Variante von SARS-CoV-2 bei der Bekämpfung der Pandemie bereits auch in der Slowakei und in Slowenien. MultiplexDX arbeitet schon auch an der Entwicklung von Tests für weitere Coronavirus-Varianten. Das wissenschaftliche Team MultiplexDX entwickelte diesen einzigartigen Test für die sog. B.1.1.7 Variante des Coronavirus in Zusammenarbeit mit dem biomedizinischen Zentrum der Slowakischen Akademie der Wissenschaften noch während des Weihnachtsfestes. Seine Genauigkeit wurde schon während seines Einsatzes gerade in den Laboratorien der Slowakischen Akademie der Wissenschaften bewiesen. Ende Januar wurde er zum ersten Mal eingesetzt, um die Prävalenz dieser Mutation in Slowenien zu bestimmen. „Die Zusammenarbeit mit den slowenischen Partnern bestätigte die Genauigkeit und Empfindlichkeit der Tests. Ich halte es für einen Erfolg der slowakischen Wissenschaft als solchen,“ meint der CEO von MultiplexDX Pavol Čekan. Auch das slowakische Amt für öffentliche Gesundheit fängt an diesen spezifischen Test einzusetzen. Die Coronavirus-Mutation, bekannt auch unter der Bezeichnung B.1.1.7, verursacht derzeit weltweit erhebliche Probleme bei der Bewältigung der Pandemie, weil sie sich unter bestimmten Bedingungen bis zu 70 % schneller ausbreiten kann. Nach den vorliegenden Informationen handelt es sich bei dem MultiplexDX -Test um den ersten Test weltweit, der nicht nur SARS-CoV-2 selbst, sondern auch seine britische Mutation durch ein positives Signal in der sogenannten RT-PCR-Analyse, identifizieren kann. Nach den verfügbaren Informationen handelt es sich bei dem MultiplexDX-Test um ein weltweites Unikat. "Allgemein verfügbare PCR-Tests können nicht feststellen, ob es sich direkt um die britische Mutation handelt. Sie bestätigen lediglich COVID-19. Nach den verfügbaren Informationen ist unser Test der einzige weltweit, der entweder die britische Mutation oder, vereinfacht gesagt, das gängige Coronavirus in der Probe, positiv bestätigt,“ erläutert klärt P. Čekan. Die üblichen RT-PCR – Tests bestimmen nämlich das Vorhandensein der britischen Mutation aufgrund des fehlenden positiven Signals bezüglich des Vorhandenseins des sog. S-Gens. „Eine solche Strategie ist jedoch nicht ideal, denn der Ausfall dieses Gens auch andere Ursachen haben kann, nicht nur das Vorhandensein der britischen Mutation in der Probe,“ weist P. Čekan hin. Die ungenauen Ergebnisse können sich anschließend nachteilig auf die Einstellung von Maßnahmen zur Verhinderung der Ausbreitung der aggressiveren Coronavirus-Mutation auswirken.

ÜBER MULTIPLEXDX Die MultiplexDX Tests werden derzeit nicht nur in der Slowakischen Republik, sondern auch im Vatikan, und im Rahmen einer humanitären Spende des Unternehmens, auch in Kenia oder Donezk in der Ukraine, verwendet. Das Biotechnologieunternehmen MultiplexDX befasst sich in erster Linie mit der Entwicklung einer genauen Krebsdiagnostik. Nach der Entdeckung des Coronavirus erweiterte es seine Forschung auch um die Diagnostik dieser Krankheit. Ende 2019 erhielt das Unternehmen einen Zuschuss von 2,5 Mio. EURO aus dem renommierten europaweiten Programm der Europäischen Kommission zur Unterstützung innovativer Unternehmen – EIC Accelerator – bei der Entwicklung neuer Methoden der Krebsdiagnose.

In Vorbereitung Generalversammlung 2021 Speed Business Meeting COVID-19-Impfung: Auf welche Weise sich selbst, seine Nächsten und die Kollegen schützen. Wie motivieren und motiviert bleiben… Das beste aus der Schweiz Industry 4.0 – follow up

TOUR

SWISSmag

Sdílejte své zážitky ze Švýcarska a akcí Switzerland Tourism na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko – vybrané fotografie naleznete otištěné i v dalších vydáních magazínu SWISSmag.

#MojeSvycarsko

andreadrengubakova

Aletsch Arena

Flims

Furkapass

jakub_marik

luboshfd

Lungern

Svatý Mořic

skialpka

Davos Klosters

michelle4639

holka_z_onlinu

Bachalpsee

srpovaklauda

Schwarzsee Davos-Laret atomic_toaster

Švýcarské sýry jsou kvalitní. Protože na nás se mu° žete vždy spolehnout.

Švýcarsko. Samozřejmě.

Sýry ze Švýcarska.

www.cheesesfromswitzerland.com

Od ledovc ů k palmám Chur / St. Moritz — Tirano — Lugano www.berninaexpress.ch

dědictvím m ý v o t ě v s Trat’ ernina. B / la u lb A UNESCO

Tratě Albula a Bernina Rhétské dráhy patří k jedněm z nejimpozantnějších přejezdů Alp. Panoramatická jízda Bernina Expressem z Churu – okolo ledovců až dolů k palmám do Tirana. 55 tunelů, 196 mostů a stoupání 70 promile zvládá vlak s lehkostí.

Informace / rezervace / prodej Rhétská dráha, železniční služby Tel +41 81 288 65 65, railservice@rhb.ch www.berninaexpress.ch